Demagog.cz

Interview s předsedou Pirátů o sto letech republiky i vládě v Praze

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve studiu ČT 24 mluvil o oslavách 28. října, prezidentských vyznamenáních a o služebním zákoně. Jak si vedl po faktické stránce?

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 30. října 2018 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

17 z celkově 24 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) Někteří kolegové z Parlamentu, z Poslanecké sněmovny, ze Senátu tu pozvánku (na Hrad, pozn. Demagog.cz) nedostali.

Někteří poslanci či senátoři nebyli skutečně na slavnostní udílení státních vyznamenání v rámci 28. října pozváni.

skrýt celé odůvodnění

Dle mediálních zpráv nedostali pozvánku například poslanci Petr Gazdík, Miroslav Kalousek či Karel Schwarzenberg. Pozvánku nedostali ani nově zvolení senátoři Jiří Drahoš a Marek Hilšer nebo někteří rektoři vysokých škol či hejtmani.

Poslanec Gazdík k tomu uvedl: „Beru to jako vyhodnocení rozdílných politických názorů. Vzhledem k tomu, jak se Hrad chová a jakou politiku provádí, je to vlastně čest.“

Nepozvání některých poslanců pak kritizoval i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který zaslal prezidentu republiky dopis s žádostí, aby se přenesl přes rozdílné politické názory.

Dle vyjádření mluvčího prezidenta republiky šlo o „mimořádně zdvořilou laskavost“, jíž Hrad zabránil „utrpení několika jedinců, kteří by ve své bytostné nenávisti k panu prezidentovi dlouhé noci řešili, zda mají na Hrad přijít, nebo ne".

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A já jsem měl ještě takovou soukromou misi. Já jsem se účastnil vlastně takového happeningu Roma Pride, kde jsem slíbil českým Romům, že na Hrad donesu manifest, který se dívá na 100 let České republiky očima Romů, jak první republiky, tak třeba holocaustu.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se 28. října zúčastnil happeningu Roma Pride a na Pražském hradě předal zmíněný manifest. Ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš převzetí manifestu a jeho doručení do kanceláře prezidenta potvrdil.

skrýt celé odůvodnění

Dne 28. října 2018 se konal již sedmý ročník romského pochodu hrdosti Roma Pride. O přítomnosti předsedy Pirátů Ivana Bartoše svědčí facebookový příspěvek z jeho osobního profilu a záznam z akce (video, čas 31:18–35:44) na stránkách organizace Romea. Bartoš na happeningu převzal zmíněný manifest a slíbil jeho předání příslušným osobám na Hradě při příležitosti oslav vzniku Československa.

Bartoš v příspěvku na sociální síti kromě celého znění manifestu také uvedl, že dokument úspěšně předal na Pražském hradě: „Předáno v 19:30 s vysvětlením panu ředitelovi Odboru protokolu Mgr. Vladimírovi Krulišovi, Ph.D. s příslibem, že bude doručeno k rukám prezidenta republiky."

Převzetí dokumentu na dotaz projektu Demagog.cz potvrdil i Vladimír Kruliš: „Dobrý den, ano, dokument jsem od pana předsedy Bartoše převzal ve Vladislavském sále a doručil jej 29. 10. ráno do kanceláře pana prezidenta."

Manifest romské hrdosti 2018 bilancuje nad stoletou zkušeností s podmínkami života romské menšiny v Československu a jeho následnických státech. Mapuje protiromskou rétoriku v období první republiky, protektorátu, komunistické diktatury i svobodné éry od roku 1989. Upozorňuje na fakt, že protiromské téma je v české politické scéně stále hojně zneužíváno: „Protiromská nenávist byla jedním z hlavních témat nedávných voleb v České republice – česká města zaplavily billboardy, požadující města bez parazitů, nepřizpůsobivých, slibující segregaci Romů do vesnice za městem, a podobně.  Anticikanismus, toho nejhrubšího zrna, můžeme v České republice slyšet z úst vrcholových politiků, nebo prezidenta."

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A na druhé straně vidíte třeba pana Krúpu, který byl asi nejkontroverznější osoba. Já jsem na to diskutoval už dokonce s premiérem Babišem v pořadu v České televizi minulý víkend a on říkal, že třeba pana Krúpu vidí taky jako problematickou osobu.

Ve zmiňovaném rozhovoru skutečně Andrej Babiš zpochybňuje vyznamenání podnikatele Krúpy. Míru kontroverze jeho osoby nehodnotíme, neboť jde o Bartošovo hodnocení.

skrýt celé odůvodnění

Pavol Krúpa, slovenský podnikatel, na sebe v Čechách výrazněji upozornil v roce 2007 v souvislosti s obchodováním jeho společnosti Arca Capital s tehdejším premiérem Stanislavem Grossem. Se současným premiérem mají společné především ostré vyhraňování se vůči Zdeňku Bakalovi v souvislosti s kauzou OKD, jež byla v rámci tématu nominačního zákona v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné probírána. Andrej Babiš se zde na otázku Václava Moravce, zda si myslí, že je dobré ocenit Pavola Krúpu, vyjádřil následovně: „Tak asi to není dobré, je tady plno jiných podnikatelů, který by si to určitě více zasloužili." Posléze ještě dodal: „Já o tom budu mluvit s panem prezidentem, já si myslím, že to není dobrý nápad a pan prezident mi určitě sdělí svoje důvody." (video od 14:30)

Ivanu Bartošovi tak lze dát za pravdu. Jméno podnikatele Krúpy bylo v poslední době zmiňováno hlavně v souvislosti s udílením státních vyznamenaní prezidentem Zemanem u příležitosti oslav stého výročí vzniku samostatného československého státu. Státní vyznamenání oficiálně obdržel za boj proti výše zmiňovanému Zdeňku Bakalovi, což je i v souvislosti se zahraniční politikou pro premiéra Babiše těžce obhajitelné, zvlášť v případě, kdy sám Krúpa je centrální bankou označován za nedůvěryhodnou osobu.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

TAKÁČ: Ještě u těch jmen se zastavím, byl tam i Karel Sýs. (...) Vy jste ho podporovali. Vy taky, pokud se nemýlím.

BARTOŠ: Ano, my jsme tu věc, my jsme tu věc vysvětlili. Tam došlo k předřazení bodu, kde se o tom hlasovalo a hlasovalo se méně a my jsme omylem ten hlas pro pana Sýse dali. Nicméně jeho, jeho nominace nestála a nepadala s hlasem Pirátů a my jsme se za to omluvili.

Piráti se za hlasování pro Karla Sýse omluvili a danou věc také vysvětlovali. Na jejich hlasech skutečně nestál výsledek hlasování.

skrýt celé odůvodnění

O návrzích Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, konkrétně o nominaci na vyznamenání Karla Sýse, se hlasovalo 25. května 2018. Pro hlasovalo 14 pirátských poslanců. Piráti se však za hlasování o státním vyznamenání pro Karla Sýse později omluvili. Místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, který svou chybu přiznal v rozhovoru pro iRozhlas.cz, řekl následující:

Udělal jsem tu chybu, že jsem si nedostatečně prostudoval osobnosti. Spoléhal jsem se na slova ostatních poslanců z podvýboru. Myslel jsem, že budu mít více času se ten den připravit. Nevěděl jsem, že budu předsedat sněmovně a zaskakovat za předsedu Vondráčka (Radek Vondráček z ANO), kterému náhle odešel hlas."

Zatímco Pikal se omlouvá za nedostatečné prostudování osobností, předseda Bartoš mluví o předřazení bodu a hlasování omylem. Dle stenoprotokolu probíhalo hlasování takto:

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dalším návrhem je Karel Sýs.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 96 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 96. Z přítomných 161 poslanců pro 108, proti 25. Návrh byl přijat.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se v rozhovoru vyjádřil k hlasování pro Karla Sýse následovně:

Nominace na vyznamenání se měly probírat až na konci druhého týdne, ale došlo k jejich předřazení. Neměli jsme je projité. Na plénu se hlasovala asi tři jména během jedné minuty, někteří pirátští poslanci si toho problematického pana Sýse všimli a zdrželi se hlasování, někteří se řídili doporučením Vojty Pikala."

25. října 2018 došlo rovněž k hlasování o návrhu na pevné zařazení bodu 117 týkajícího se státních vyznamenání na tentýž den a tento návrh byl přijat. Zkrácená doba před hlasováním tedy mohla mít vliv na jeho výsledek, byť nemůžeme ověřit, zda Piráti hlasovali "omylem".

K přijetí nominace bylo potřeba, aby pro ni hlasovalo 81 poslanců. Návrh nominace Karla Sýse na státní vyznamenání byl schválen, celkem pro něj hlasovalo 108 poslanců, z toho 14 poslanců za Piráty. I kdyby tedy pirátští poslanci pro návrh nehlasovali, stejně by i tak prošel.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) při nominacích do různých rad, tak máme dokonce výběrové řízení, nominační tým.

Na základě dostupných informací je evidentní existence „nominačního týmu“, byť není veřejně zcela jasné, jak tento tým funguje.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš se vyjadřuje o nominačním týmu v souvislosti s incidentem z května 2018. Tehdy pirátští poslanci včetně předsedy Bartoše podpořili návrh na udělení státního vyznamenání komunistickému básníkovi Karlu Sýsovi. Sněmovnou navržený byl následně při příležitosti oslav sto let od vzniku Československé republiky vyznamenán prezidentem republiky za zásluhy v oblasti kultury.

V návaznosti na toto faux pas měli Piráti zavést pro svůj poslanecký klub expertní nominační tým, který by měl posuzovat nominanty potenciálně podpořené klubem. Tak alespoň proklamují na stránkách vnitřních poměrů svého sněmovního klubu.

Na pirátských oficiálních stránkách o zavedení podobného týmu není zmínky, s dotazem jsme se tedy obrátili na Ivana Bartoše. Předsedou týmu by měl být Tomáš Martínek, na jehož jméno jsou na fóru Pirátů vedena témata výběrových řízení, sám se v nich také zaštiťuje funkcí předsedy nominačního týmu. Výběrová řízení se řídí metodikou, kterou lze nalézt na fóru Pirátů v souvislosti s reporty poslance Martínka. Nominační tým je opakovaně představován jako aktivní orgán v rámci jednotlivých výběrových řízení Pirátů (např. na nominanta do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nominanta do dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu.)

Bez ohledu na to, jak tým funguje či nikoli, je evidentní, že existuje. Stejně tak veřejná výběrová řízení u Pirátů fungují.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) pokud si vememe hlasování, které proběhly za tenhleten rok v Poslanecké sněmovně, tak jinou omluvu než tady za to (za Sýse, pozn. Demagog.cz) jsme nemuseli veřejnosti předkládat.

V souvislosti s hlasováním ve Sněmovně v roce 2018 se Piráti omlouvali za podporu nominace básníka Karla Sýse na státní vyznamenání. Žádné jiné omluvy strany v souvislosti s hlasováním ve Sněmovně se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Za Piráty se kvůli hlasování ve Sněmovně omluvil na sociálních sítích Vojtěch Pikal. Jednalo se konkrétně o hlasování v souvislosti s návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Jedním z navržených na udělení Medaile za zásluhy byl básník Karel Sýs, jak ukazuje Usnesení PS č. 235 (.pdf, str. 14).

Server iRozhlas.cz o Sýsovi uvádí: ,,Sýs ale také získal v roce 1989 titul zasloužilý umělec (od prezidenta Gustáva Husáka, pozn. Demagog.cz). Nyní šéfuje literární příloze Haló novin spojených s KSČM a za komunisty také v roce 2002 kandidoval na Praze 1 do Senátu."

Pro navržení Sýse hlasovalo 25. května 2018 při 96. hlasování 13. schůze Sněmovny za Piráty 14 poslanců, 6 se zdrželo a 2 byli z hlasování omluveni. Kromě Pirátů pro navržení Sýse hlasovali také poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD.

K nominaci se posléze Pikal omluvil na sociálních sítích, například na svém Twitteru:

Pro úplnost však dodejme, že se poslanci Pirátů v roce 2018 omlouvali i v rámci dalších afér, nejednalo se však o záležitosti v souvislosti s hlasováním v Poslanecké sněmovně. Jako příklad uveďme poslance Vymazala, který čelil aféře s těžbou kryptoměn ve služebním bytě, což odůvodňoval tím, že si tímto způsobem přitápěl. Za své jednání se 25. května 2018 omluvil na svém facebookovém profilu a výtěžek z těžby 4434 Kč věnoval Jídelně Kuchařek bez domova. Dále nesmíme zapomenout na poslance Peksu, který se v květnu 2018 zúčastnil oslav Dne vítězství na ruské ambasádě a zveřejnil zde fotografii s pelmeněmi, za kterou se omluvil a označil ji za nevhodnou (video, čas 12:26–12:58).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Víte, ty medaile jsou vždycky za nějakou činnost. A dokonce to tam zaznívá, když se těm lidem ta medaile uděluje, že to je třeba za přínos vědě, že to je třeba za přínos žurnalistice nebo kultuře.

Medaile Za zásluhy je udělována za činnost v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů.

skrýt celé odůvodnění

Medaile obecně jsou nižším typem státního vyznamenání České republiky dle zákona č. 157/1994 Sb., Zákon o státních vyznamenáních ČR. Medaile Za zásluhy je udělována od roku 1990 a přijímána z rukou prezidenta. Medaile má tři stupně, z nichž první je nejvyšší.

V letošním roce převzalo státní vyznamenání z rukou prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě 41 lidí. Medaili Za zásluhy získali letos například fotbalový brankář Petr Čech, hudebníci Michal David a Ondřej Hejma nebo dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká. Výběr oceněných se neobešel bez kritiky stran specialistů i veřejně známých osobností. Například dle bývalého prezidenta Václava Klause státní vyznamenání ztrácí na své jedinečnosti, a to ať se bavíme o výběru či samotném množství rozdaných vyznamenání.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) premiér Babiš říkal, že to povýšení (šéfa BIS Koudelky, pozn. Demagog.cz) měl přislíbené.

Premiér Babiš skutečně tvrdil, že povýšení ředitele BIS Koudelky má od prezidenta Zemana přislíbené.

skrýt celé odůvodnění

Vláda navrhovala jmenování ředitele Koudelky do hodnosti generála již v květnu, ani tehdy ho však prezident republiky generálem nejmenoval. Dle některých médií byla důvodem pro nejmenování zpráva BIS o jedu novičok i role BIS při vyhoštění několika ruských diplomatů.

Vláda tedy ke 28. říjnu 2018 navrhla na povýšení ředitele Koudelku znovu, přičemž ČTK premiér Babiš potvrdil, že povýšení ředitele Koudelky do hodnosti generála měl od prezidenta Zemana přislíbené: „‚Slíbil mi (prezident), že pana Koudelku povýší,' uvedl premiér." Ani tentokrát však nebyl ředitel BIS do generálské hodnosti povýšen.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) vláda toto povýšení (šéfa BIS Koudelky, pozn. Demagog.cz) navrhovala.

Vláda navrhovala povýšení šéfa BIS Michala Koudelky, prezident ho ovšem nejmenoval.

skrýt celé odůvodnění

Usnesením č. 635 (.pdf) ze 3. října 2018 vláda navrhla prezidentu republiky jmenovat dne 28. října 2018 plukovníka Ing. Michala Koudelku do hodnosti brigádního generála. Prezident Miloš Zeman ovšem ředitele BIS Koudelku opět nejmenoval.

Důvod tohoto nejmenování však prezident nijak nekomentoval, i když premiér Babiš řekl, že mu prezident Zeman povýšení Koudelky potvrdil: „Slíbil mi (prezident), že pana Koudelku povýší."

Babiš také následně dodal: „Měl jsem za to, že se nedorozumění mezi nimi vysvětlilo.“ V květnu se totiž spekulovalo o tom, že Koudelka nebyl jmenován kvůli zprávě BIS k jedu novičok, kdy Zeman zprávu interpretoval jinak než ministerstva obrany a zahraničí. 







Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

BARTOŠ: (...) v té mediální síle, kterou má (...) premiér díky své pozici vlastnictví největšího mediálního domu v ČR.

TAKÁČ: Mediální dům je ve svěřenském fondu, to není ve vlastnictví Andreje Babiše.

BARTOŠ: No, já tady mám k tomu ten oblíbený grafík, jo, jak tady pan Babiš je zakladatel, obmyšlený a oba dva fondy vlastní (...).

Babiš svěřenské fondy nevlastní, protože samotnou podstatou svěřenského fondu je to, že k němu nemá žádná vlastnická práva ani původní vlastník, ani kdokoliv jiný. Vlastník tedy existovat ani nemůže. Struktura spravující fond je však vystavena tak, jak Bartoš popisuje.

skrýt celé odůvodnění

Svěřenský fond je dle §1448 a násl. občanského zákoníku entitou bez právní subjektivity. Vytváří se vyčleněním majetku zakladatele. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělený a samostatný majetek, který nemá vlastníka.

Vlastnická práva k svěřenskému fondu sice vykonává správce, je však nutné si uvědomit, že dle §1448 odst. 3 OZ vlastnické právo k fondu nenáleží ani správci, ani zakladateli, ani osobě, které má být ze svěřenského fondu plněno.

Nelze tvrdit, že je někdo vlastníkem majetku ve svěřenském fondu. Z projevu Ivana Bartoše je však možné dovodit, že je přesvědčen o tom, že Andrej Babiš má na majetek ve svěřenském fondu stále rozhodující vliv, a to i přesto, že dle právní úpravy není jeho vlastníkem.

Pokud by to byla pravda, pak by se dalo říci, že je Andrej Babiš skutečným majitelem svěřenského fondu tak, jak to chápe zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Dle § 4 odst. 4 tohoto zákona by skutečným majitelem svěřenského fondu byla osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv ve svěřenském fondu.

Za předpokladu, že jsou tyto podmínky splněny, figuruje zde vyvratitelná domněnka („má se za to, že“), že skutečným majitelem svěřenského fondu je například zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený. Pro úplnost uveďme, že obmyšleným značí občanský zákoník toho, komu plyne majetkový prospěch ze svěřenského fondu. S tímto pak souvisí zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který zřizuje evidenci skutečných majitelů. Tato evidence ale není veřejným rejstříkem.

Přestože se zapsané údaje o zakladateli a obmyšleném svěřenského fondu bez souhlasu neuvádí, je možné dospět k závěru, že obmyšleným i zakladatelem je Andrej Babiš. Indikují to údaje o svěřenských správcích, které jsou veřejně dostupné (jsou jimi Alexej Bílek a Zbyněk Průša), a také zjištění Transparency International (viz. také graf níže, případně tabulka zde).

V souvislosti s těmito informacemi a dalšími údaji z Registeru partnerov verejného sektora byly českou Transparecy International podány dva podněty, které se týkají Babišova možného střetu zájmů. Register partnerov je totiž na rozdíl od evidence skutečných majitelů veřejný a jako jeden z konečných užívateľou výhod se v něm objevuje právě Andrej Babiš, mj. také spolu se dvěma výše zmíněnými svěřenskými správci.

Pro úplnost je nutné podotknout, že konečný užívateľ výhod je pojem definovaný v §6a zákona č. 297/2008 Z. z. o ochrane pred legalizáciou príjmov z trestnej činnosti a terorizmom. Podle vyjádření koncernu AGROFERT i Andreje Babiše je tento pojem odlišný od pojmu skutečného majitele dle české právní úpravy.


Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Služební zákon byl podmínkou přijetí České republiky do Evropské unie. On se tedy jako schválil, ale pak nevstoupil v platnost, takže se dlouho čekalo, pak vstoupil v platnost.

Služební zákon z roku 2002 byl opravdu součástí přístupových jednání. Vstoupil v platnost, avšak po pěti odloženích účinnosti byl nahrazen novým zákonem o státní službě.

skrýt celé odůvodnění

Služební zákon vstoupil v platnost 28. května 2002, jeho přijetí bylo jednou ze součástí přístupových podmínek (C, 1., veřejná správa) vstupu České republiky do Evropské unie. Účinnosti se však nikdy nedočkal, v průběhu let 2002 až 2014 byl pětkrát odložen. Upozorňujeme tak na terminologickou nesrovnalost (platnost, tedy zveřejnění ve Sbírce zákonů, vs. účinnost, tedy „vstup do života“).

Prvního odkladu se služební zákon dočkal již v roce 2003, kdy byl prodloužen do roku 2004. Následně byl posunut podruhé v roce 2004 až do roku 2007. V roce 2006 jej zákonodárci odložili na rok 2009. V roce 2008 byl odložen na rok 2012 a konečně napopáté byla jeho účinnost v roce 2011 odložena na 1. ledna 2015. Služební zákon byl však nakonec kompletně nahrazen novým zákonem o státní službě, vyhlášeným 6. listopadu 2014 nedlouho před jeho vstupem v účinnost 1. ledna 2015. Ten ve svých zrušovacích ustanoveních zrušil původní služební zákon z roku 2002. Nešlo tedy o jedno odložení, dlouhé čekání a konečně vstup v platnost, resp. účinnost. Zákon tak, jak byl přijat v době uzavření přístupových hovorů, nikdy v účinnost nevstoupil.

Formální podmínky členství v EU, tedy tzv. „kodaňská kritéria“(en), jsou mnohem obecnější než přijetí konkrétního zákona. Je však pravda, že služební zákon tvoří naplnění tzv. ex-ante kondicionality neboli předběžné podmínky (tj. podmínky nutné pro přijetí přístupové dohody k EU) č. 11 - efektivizace a depolitizace veřejné správy. Ke stejné podmínce se hlásil jako gestor tehdejší ministr pro legislativu Jiří Dienstbier, když byl v roce 2014 přijímán nový služební zákon. Přijetí služebního zákona a odpovídajících opatření je podmínkou čerpání evropských dotací v období 20142020.

Ze souhrnné monitorovací zprávy o připravenosti ČR na členství EU (část C, oddíl 1. Výkonnost státní správy a soudnictví) vyplývá, že vstupovat do EU s rozpracovaným a neúčinným zákonem o státní službě „...je [postup] nešťastný, protože Česká republika vstoupí do EU s centrální správou ve velmi raném stadiu reformy“.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) ten tajemník, to není politická osoba, státní tajemník, ta má v danou chvíli plnit to, co mu ten ministr zadá.

Pravomoci státního tajemníka jsou stanoveny ministrem. Státní tajemník také plní úkoly, které jsou mu ministrem přímo uloženy.

skrýt celé odůvodnění

Dle zákona č. 234/2014 Sb. Zákona o státní službě, § 15:

(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení náměstka pro řízení sekce.

(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu.

(3) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.

Dále Kancelář státního tajemníka v rámci svého předmětu činnosti odpovídá mj. rovněž za zajišťování „potřebných podkladů a příslušných úkonů pro plnění úkolů státního tajemníka v rozsahu odpovědnosti a pravomoci stanovené ministrem vnitra nebo úkolů státnímu tajemníkovi ministrem vnitra přímo uložených."

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

TAKÁČ: Ten návrh říká, že ten zákon o povinnosti poskytnout informace se nevztahuje na probíhající trestní řízení s výjimkou rozhodnutí soudu, tak k rozsudkům se každý dostane.

BARTOŠ: No, ale až úplně na konci celé kauzy, takže když probíhá nějaké soudní řízení, tak vy byste v podstatě do rozhodnutí měl totální embargo na veškeré informace.

Současný zákon již obsahuje zákaz poskytování informací o probíhajícím trestním řízení. Toto embargo však v roce 2011 prolomil soud. Podle novely by se informace neposkytovaly nejen o probíhajícím řízení, ale i o zúčastněných osobách, a to až do rozhodnutí ve věci.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh (.pdf) novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, doplňuje do § 2 tuto větu: „Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé.“ (.pdf, str. 28). Novela zákona by tak znemožnila přístup k informacím o probíhajících trestních řízeních podle zákona č. 106/1999 Sb. včetně procesních rozhodnutí v řízení. Pokud by tedy byl položen dotaz, dle zákona by byl zcela mimo kompetence a nebylo by třeba jej vyřizovat.

V současném znění zákona o svobodném přístupu k informacím je v § 11 již obsažen zákaz poskytování informací o probíhajícím trestním řízení (tedy vše až do rozhodnutí ve věci). Zákon tedy vyžadoval žádost vyřídit tak, že informace se neposkytuje. Toto pravidlo je ale prolomeno judikaturou (rozsudek č. j. 1 As 44/2010 – 103, bod 36) Nejvyššího správního soudu, který po povinných subjektech požaduje zvážení každého jednotlivého případu a dle okolností připuštění poskytnutí informace o probíhajícím trestním řízení tam, kde neposkytnutí informace nebude možno odůvodnit „naléhavou společenskou potřebou“. Soudy tak mohou i přes zákonný zákaz poskytnout informaci o probíhajícím trestním řízení, pokud není neposkytnutí informace nezbytné.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 127) vládní novely tento stav vedl k „dalekosáhlému zatížení orgánů činných v trestním řízení, které musely vždy podrobně zdůvodňovat, proč informaci nelze poskytnout (pokud ji neposkytly), a to s obtížemi vyplývajícími i z otázky, jak argumentovat, aniž by informace samy nebyly použity".

Pokud by vládní novela vstoupila platnost, zanikla by judikaturou zavedená odůvodňovací povinnost orgánů činných v trestním řízení při (ne)poskytování informací v průběhu řízení. Byla by zachována pouze povinnost poskytnutí informací o rozhodnutí ve věci samé. Veřejnost by tak neměla přístup k informacím o probíhajícím trestním řízení a o procesních rozhodnutích, které jsou často pro vývoj řízení stěžejní. Informování o probíhajícím trestním řízení je dle NSS (bod 38) často ve veřejném zájmu, zejména v případech, kde půjde o trestné činy úředních osob, resp. veřejných činitelů. Takovým případem je mimo jiné i procesní usnesení Vrchního soudu v Praze v kauze Davida Ratha, kterým Vrchní soud odmítnul odposlechy jako nezákonné.

Projednávání novely zákona ve třetím čtení bylo zařazeno na pořad 20. schůze a mělo by se konat 14. listopadu 2018.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Já jsem měl i takový projev v Poslanecké sněmovně (ohledně připomínání výročí 100 let od založení ČSR, pozn. Demagog.cz).

Ivan Bartoš pronesl krátký projev ku příležitosti oslav stého výročí samostatné Československé republiky.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna se v pátek 26. října také věnovala připomínání si vzniku samostatného Československa. Výjimkou nebyl ani poslanec Bartoš. Ve svém krátkém projevu poukazoval na to, že oslavit je třeba nejen samotný akt založení státu, ale zejména i osoby spjaté s bojem za svobodu a demokracii. Zmiňuje, že historii netvoří jen velcí hrdinové, ale i každý jeden z nás v našem každodenním životě. Apeloval na nutnost vzájemné solidarity a tolerance, protože jen to zabrání nástupu diktátorů a oligarchů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(Mluví o změnách, které by přinesla vládní novela Zákona o svobodném přístupu k informacím, pozn. Demagog.cz) Jsou to informace, které mohou být zveřejňovány z průběhu třeba soudních řízení.

Vládní návrh předkládá některé změny k Zákonu o svobodném přístupu k informacím. Předložené změny by omezily práva na informace o probíhajících soudních řízení, byť nejde o absolutní průlom v současné praxi.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Bartoš (Piráti) hovoří o změnách, které má přinést novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Aktuálně jsou ve Sněmovně projednávány dva návrhy, které příslušný zákon novelizují. Jeden poslanecký, z pera poslanců Pirátů, a jeden předložený vládou.

Bartoš má na mysli formulaci z vládního návrhu zákona o zpracování osobních údajů. Vládní návrh v části 15 (.pdf, str. 28-29) upravuje znění některých bodů Zákona o svobodném přístupu k informacím.

Přístupnost informací o průběhu soudních řízení upravuje takto: „V § 2 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé.'" (.pdf, str. 28). V této oblasti by tak nebyly povinné subjekty vůbec kompetentní o (ne)poskytnutí rozhodnout.

Původní znění § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. zahrnuje v současné chvíli například informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví nebo z centrální evidence účtů.

V § 11 je dále stanoveno, že informace o probíhajícím trestním řízení (tedy vše až do rozhodnutí ve věci) povinné subjekty neposkytnou. Zákon tedy předpokládá žádost vyřídit tak, že informace se neposkytuje. Toto pravidlo je ale prolomeno judikaturou Nejvyššího správního soudu (rozsudek č. j. 1 As 44/2010 – 103, bod 36), který po povinných subjektech požaduje zvážení každého jednotlivého případu a dle okolností požaduje připustit poskytnutí informace o probíhajícím trestním řízení tam, kde neposkytnutí informace nebude možno odůvodnit „naléhavou společenskou potřebou“. Soudy tak mohou navzdory zákonu poskytnout informaci o probíhajícím trestním řízení, pokud odepření informace není nezbytné.

Podle serveru iRozhlas.cz by daná formulace zásadně ztížila práci novinářů: „K veřejnosti se v jejím důsledku nedostanou například zprávy o tom, z jakého důvodu soud poslal některého politika do vazby anebo proč bylo něčí trestní stíhání zastaveno." A dodává také: „(...) nově by měla být neveřejná všechna rozhodnutí procesního charakteru."

Ministerstvo vnitra se podle serveru iRozhlas.cz hájí tím, že připravovaná novela má zajistit spravedlivý průběh soudních řízení.






Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A ten (manifest, který se dívá na 100 let České republiky očima Romů, pozn. Demagog.cz) jsem panu Krulichovi, šéfovi odboru Hradu, předal s tím, že ho předá do rukou prezidenta.

Ivan Bartoš o předání manifestu do rukou ředitele Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimíra Kruliše informoval na svém osobním facebookovém profilu. Vladimír Kruliš na náš dotaz potvrdil, že manifest předal do kanceláře prezidenta 29. října 2018.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš hovoří o Manifestu romské hrdosti 2018, který slíbil předat na Hrad při příležitosti happeningu Roma Pride. Na svém facebookovém profilu Bartoš uvedl: ,,Předáno v 19:30 s vysvětlením panu ředitelovi Odboru protokolu Mgr. Vladimírovi Krulišovi, Ph.D. s příslibem, že bude doručeno k rukám prezidenta republiky."

Ředitel Odboru protokolu Vladimír Kruliš pro Demagog.cz potvrdil, že manifest od Ivana Bartoše převzal ve Vladislavském sále a dne 29. října 2018 předal do kanceláře prezidenta.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Byla to první věc, kterou vláda, ještě menšinová vláda Andreje Babiše bez důvěry, začala řešit, ten služební zákon. A bohužel i ten návrh, který potom z nich jako by vypadl, tak narazil u Evropské komise, že vlastně ta původní myšlenka toho zákona, která odřízne vliv exekutivy a politiků, ministrů na chod státní správy, dojde k tzv. depolitizaci, tak to těmi opatřeními je narušeno.

Námitky, které Evropská komise vyjádřila, směřovaly k novele vyprodukované tzv. první Babišovou vládou, tedy vládou, která kvůli menšině ve Sněmovně šest měsíců vládla bez důvěry.

skrýt celé odůvodnění

Bartoš pravděpodobně míní Babišovu první menšinovou vládu z období od prosince 2017 do července 2018, ta důvěru Poslanecké sněmovny nezískala. Její návrh novely zákona o státní službě byl předložen Sněmovně 26. března 2018, tedy již 2 měsíce po podání demise.

Vzhledem k terminologii („první věc, kterou vláda začala řešit“) jde spíše o řečnickou figuru než faktický výrok o tom, že by mělo jít o první předložený zákon. I tak je však na místě dodat, že se nejednalo o první vládní návrh zákona od vstupu do funkce. Mezi 13. prosincem 2017 a 26. březnem 2018 totiž vláda předložila novelu zákona o ČNB, novelu zákona o převodu vlastnického práva, novelu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení či novelu zákona o důchodovém pojištění. Ani Ministerstvo vnitra jakožto zástupce navrhovatele nepředložilo novelu zákona o státní službě jako první část své agendy, předcházela jí např. novela zákona o volbách do Parlamentu ČR.

V dubnu 2018 Evropská komise zkritizovala vládní návrh novely zákona o státní službě. Jak se dočteme v dopise eurokomisařky pro zaměstnanost Marianne Thyssen náměstkovi ministra vnitra pro státní službu Josefu Postráneckému: „Zůstáváme tedy nadále znepokojeni klíčovými prvky návrhu. Například posunem k poněkud nízkým požadavkům druhých kol výběrových řízení pro manažerské pozice, možností odvolat manažery na základě ‚dostačujícího‘ výsledku hodnocení, možností odvolání státních úředníků na základě dvou služebních hodnocení v rozmezí 40 dnů a zbavení vedoucích pracovníků možnosti podat námitku proti služebnímu hodnocení.“ Zároveň eurokomisařka bere na vědomí, že v březnu 2018 byla novela předložena Sněmovně a žádá doložit analytické materiály, které vedly k její podobě.