Demagog.cz

Ivan Bartoš a personální obsazení (budoucí) vlády

Předseda Pirátů a kandidát na premiéra v rozhovoru pro iDNES.cz mluvil o opoziční práci ve Sněmovně, ale také rozdělení postů v budoucí vládě. V naší nejnovější analýze se dozvíte, kolikrát Piráti nezvedli ruku pro prodloužení nouzového stavu a kde je (možná) nejvyšší pravděpodobnost nákazy koronavirem.

Ověřili jsme
iDNES.cz ze dne 2. dubna 2021 (moderátoři Eva Pospíšilová a Vojtěch Janda, záznam)

2 z celkově 6 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Nejčastějším místem přenosu je ale rodina. !

Data MZ a ÚZIS o místech pravděpodobné nákazy zahrnují jen pracující nakažené, navíc vychází z informací od pozitivně testovaných osob, které nemusí odpovídat realitě. Zahraniční studie nedocházejí k jednotnému závěru ohledně míry pravděpodobnosti nákazy v rodinách.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Pracovnice mediálního odboru Pirátské strany nás odkázala na studii, ze které měl Ivan Bartoš ve svém výroku vycházet. Tu jsme doplnili do odůvodnění.

Datový přehled o místech pravděpodobné nákazy, který zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), zveřejnil na konci března 2021 server Seznam Zprávy. V tabulce níže tak lze vidět porovnání počtu pracujících osob, u nichž byla prokázána nákaza covidem-19, podle „sociálního prostředí a pravděpodobného místa nákazy“. A to konkrétně za období od března 2020 do 14. března 2021. Zdůrazněme, že se jedná o přehled nákaz pracujících osob, tedy vzorku reprezentujícího necelou polovinu (str. 17) české populace.

Podle těchto dat se ukazuje, že nejčastějším místem nákazy je pracoviště. Oproti podzimu 2020 nicméně tato pravděpodobnost mírně klesla ze 65,0 % (v říjnu 2020) na 56,2 % (v březnu 2021). Uveďme, že Ministerstvo zdravotnictví v této statistice vychází z hlášení rizikových kontaktů, zároveň však připouští, že data mohou být mírně nepřesná. Lidé jsou totiž při trasování neochotní hlásit všechny své rizikové kontakty.

Tabulka obsahuje také data o pravděpodobnosti nákazy v rodině, v domácnostech a při volnočasových aktivitách. Tato pravděpodobnost od podzimu naopak stoupla, a to z původních 25,4 % (v říjnu 2020) na současných 35,3 % (k 14. březnu 2021). Mírně vzrostl i podíl nákaz mimo domov i práci. Ministerstvo zdravotnictví to vysvětluje komunitním způsobem šíření nákazy.

Pravděpodobná místa nákazy covidem-19. Zdroj: SeznamZpravy.cz

Dále uveďme, že pravděpodobnost nákazy rovněž souvisí s vládními opatřeními. Pravděpodobnost nákazy například ve školství je tedy velmi minimální z důvodu distančního vzdělávání. Zároveň může být u některých osob uvedeno více pravděpodobných míst nákazy, a proto mohou procenta při celkovém součtu přesahovat 100 %.

Tabulka zobrazuje pravděpodobná místa nákazy u 667 tisíc pracujících osob. U těchto lidí lze předpokládat, že mají oproti celé populaci vyšší pravděpodobnost nákazy v zaměstnání a naopak nižší pravděpodobnost nákazy v domácnosti. Místo nákazy zbývajících přibližně 736 tisíc lidí, kteří se v Česku do 14. března nakazili covidem-19, neznáme.

Pro úplnost dodejme, že tato data pochází z rozhovorů pracovníků hygienické služby s osobami, které byly pozitivně testovány. Jde tedy o informaci, kde si lidé myslí, že se nakazili, což nemusí odpovídat místu, kde k nákaze covidem-19 skutečně došlo. Mluvčí ÚZIS Josef Tuček k tomu pro server Echo24.cz řekl, že tato data mají sníženou vypovídací hodnotu, protože se zdroj nákazy nedá přesně zjistit u všech infikovaných.

Pokud se však zaměříme na zahraniční studie, za zmínku stojí například data získaná z plošného testování ve dvou velšských oblastech (Merthyr Tydfil a Cynon Valley), které probíhalo od 21. listopadu do 20. prosince 2020. Podle této studie, zveřejněné 15. března 2021, jsou nejčastějším místem nákazy domácnosti. Dalšími rizikovými místy jsou pak pracoviště sektoru pohostinství či návštěvy restaurací.

Starší studie, která porovnává nejčastější místa nákazy, pochází z čínského Shenzenu. Z dat nasbíraných od 14. ledna do 12. února 2020 vyplývá, že šíření uvnitř domácností patřily spolu s cestováním mezi nejčastější způsoby přenosu nákazy. Zdůrazněme však, že například pracovišti se tehdy tato studie nezabývala.

Další námi dohledané studie se zabývají spíše mírou přenosu mezi členy domácnosti. Neporovnávají tedy jednotlivé typy ohnisek mezi sebou. Podle americké studie zveřejněné na konci října 2020 se 53 % ze sledovaných osob nakazilo do sedmi dnů od okamžiku, kdy byl pozitivně diagnostikován první člen domácnosti. Toto šetření probíhalo v amerických městech Nashville (Tennessee) a Marshfield (Wisconsin) od dubna do září 2020. 

Podle jiné čínské studie, zveřejněné v dubnu 2020, došlo oproti tomu k přenosu uvnitř domácnosti pouze v 16,3 % všech zkoumaných případů. Rovněž stanfordská studie z října 2020, zkoumající šíření nákazy covid-19 v rodinách a domácnostech, uvádí pravděpodobnost nákazy v tomto prostředí jen 17 %. Lze tedy pozorovat, že závěry vědeckých studií zabývajících se touto problematikou nejsou jednotné.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zahraniční studie nedocházejí k jednotnému závěru ohledně míry pravděpodobnosti nákazy v rodinách a ani data Ministerstva zdravotnictví a ÚZIS nelze jednoznačně interpretovat tak, že by domácnost nebyla nejčastějším místem nákazy. Data totiž popisují jen pracující osoby, které představují pouze menší část všech nakažených a mají jinou míru pravděpodobnosti nákazy na určitých místech než zbytek společnosti. Data navíc vychází z informací uvedených pozitivně testovanými osobami, které mají sníženou vypovídací hodnotu.

Jelikož nemůžeme vyloučit, že Ivan Bartoš vychází z jiných dat, která například nejsou omezena jen na pracující osoby, obrátili jsme se na něj s žádostí o poskytnutí dat, ze kterých čerpá. Odpověděla nám Veronika Šmídová z mediálního odboru Pirátské strany, která nás odkázala na studii vědců z londýnské Imperial College.

Jedná se o tzv. metastudii, tedy publikaci shrnující poznatky z více odborných studií vyhodnocujících pravděpodobnost nákazy covidem-19 v různých prostředích. Autoři metastudie došli k závěru, že domácnosti vykazují nejvyšší míru pravděpodobnosti nákazy ze všech pozorovaných prostředí. Je však třeba podotknout, že závěry poukazují na míru pravděpodobnosti, nikoli na četnost nákaz (například ve srovnání s jinými prostředími), o které mluví Ivan Bartoš.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila od jara už dvacet osm usnesení, (...) a vláda jich splnila jen asi jedenáct.

Usnesení, v nichž Sněmovna vyzývá či žádá vládu o vykonání určitých kroků, bylo od jara 2020 vydáno celkem 28. Zda vláda požadované kroky splnila, však nelze v určitých případech objektivně zhodnotit, v některých případech také např. nelze dohledat veřejně dostupné zdroje.

skrýt celé odůvodnění

Pro kontext uveďme, že Ivan Bartoš tímto výrokem reaguje na dotaz, který zmiňoval usnesení Poslanecké sněmovny z 26. března 2021 (.docx). V něm poslanci na návrh Pirátské strany mimo jiné vyzývali vládu, aby došlo k ukončení opatření, která omezují pohyb obyvatel v rámci okresu, „nejpozději do 6. dubna 2021“ (.docx, str. 1).

Poslanecká sněmovna od jara 2020 schválila celkem 28 usnesení, ve kterých vyzývá vládu k různým krokům převážně v otázkách týkajících se boje proti epidemii koronaviru. Konkrétně se jedná o usnesení pod čísly: 1597, 1324, 1323, 1319 (vše .docx), 1557, 1517, 1444, 1433, 1391, 1356, 1327, 1257, 1252, 1251, 1238, 1233, 1218, 1209, 1188, 1181, 1162, 1151, 1135, 1106, 1102, 1100, 10261009 (vše .pdf). Dodejme, že další čtyři usnesení Poslanecké sněmovny byla adresována jednotlivým ministerstvům či ministrům, případně přímo předsedovi vlády, a to usnesení pod čísly 1583, 1430, 11241103 (vše .pdf).

Můžeme uvést, že mezi splněné výzvy vlády patří například usnesení č. 1026 (.pdf) z dubna 2020, které se týkalo finanční kompenzace pro pracující v režimu dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti a stanovení ošetřovného ve výši 80 % redukovaného denního základu. 

Další výzva (.pdf) byla vládou splněna při představení plánu pro přímou finanční podporu osob samostatně výdělečně činných. Vláda taktéž v Sněmovnou stanovené lhůtě (.pdf) do 16. června 2020 předložila návrh zákona (.pdf) o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů obcí v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru.

Na výzvu Poslanecké sněmovny (.pdf) vláda také zrealizovala dotační program COVID-Kultura 2.

Výzvy vláda plnila také v oblasti školství. V souladu s usnesením Poslanecké sněmovny (.pdf) byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vytvořen Manuál k provozu škol (.pdf). Vláda také na žádost Sněmovny (.pdf) zajistila finanční prostředky na pořízení technického vybavení škol.

Vláda taktéž předložila návrh na odměny pro zdravotnické pracovníky v souladu s žádostí Sněmovny (.pdf). Na výzvu Poslanecké sněmovny (.pdf) poskytla vláda státní záruku Českomoravské záruční a rozvojové bance za splnění některých požadovaných podmínek (.pdf, str. 4–5).

V oblasti zahraniční politiky Poslanecká sněmovna vyzvala (.pdf) vládu, aby společně jednala s novou vládou Izraele. Premiér Babiš v březnu 2021 jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem mimo jiné o očkovací strategii. Vláda taktéž podpořila Řecko v souvislosti se situací na hranicích s Tureckem. K tomuto kroku ji vyzvala Poslanecká sněmovna usnesením č. 960 (.pdf) z 4. března 2020. Stejně tak premiér Babiš v souladu s výzvou Poslanecké sněmovny (.pdf) nakonec souhlasil s podpořením Plánu na podporu oživení Evropy.

Co se týče nesplněných výzev, můžeme například zmínit, že 19. listopadu 2020 Poslanecká sněmovna žádala (.pdf) vládu, aby revidovala Protiepidemický systém České republiky (PES) tak, aby jeho první stupeň nevyžadoval nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví nicméně tabulku ponechalo beze změny.

V usnesení č. 1257 (.pdf) Poslanecká sněmovna žádala vládu, aby do 15. října 2020 vypracovala koncepci strategické komunikace k přijímaným opatřením. Nicméně ještě na začátku ledna 2021 Ministerstvo zdravotnictví hledalo (.pdf) člověka na pozici ředitele odboru komunikace s veřejností. Kandidáti měli ministerstvu předložit návrh koncepce mediální strategie ministerstva v souvislosti s nemocí covid-19 (.pdf, str. 2). 

Nesplněnou výzvou (.pdf) bylo také předložení harmonogramu postupu projektových příprav ve spojitosti s Koncepcí ochrany před následky sucha. Další nesplněné výzvy se týkají například vyšetřování otravy řeky Bečvy. Poslanecká sněmovna vyzvala (.pdf) vládu, aby dohlédla na udělení exemplárních pokut viníkům a zajistila důkladné vyšetření úniků chemikálií. O postupu měl do začátku února informovat Poslaneckou sněmovnu ministr životního prostředí Richard Brabec (.pdf, str. 2). K odhalení viníků otravy Bečvy stále nedošlo a ani ministr Brabec se k Bečvě v lhůtě na plénu Sněmovny nevyjádřil. O průběhu vyšetřování mluvil až 10. března 2021.

Kroky pro plnění některých výzev Poslanecké sněmovny vláda doposud nepodnikla, lhůta pro jejich splnění však ještě neuběhla. Jedná se například o usnesení č. 1319 (.docx), ve kterém Sněmovna žádá vládu, aby ji každoročně do 30. června informovala o působení sil Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu.

Závěrem uveďme, že ačkoli se nám podařilo nalézt 11 případů, kdy vláda výzvy Poslanecké sněmovny splnila, nemůžeme jednoznačně určit, zda se jedná o přesné číslo splněných usnesení. V některých případech totiž nelze zcela objektivně zhodnotit, zda byly dané kroky splněny, či nikoliv. Jako příklad můžeme uvést usnesení č. 1433 (.pdf), v němž Sněmovna žádá vládu, aby „akcentovala výdaje na modernizaci pohotovostních zásob vytvářených Správou státních hmotných rezerv“. V některých případech také nelze pro ověření dohledat veřejně dostupné informace, zde můžeme zmínit usnesení č. 1233 (.pdf). Situaci také komplikuje skutečnost, že jednotlivá usnesení často obsahují více výzev najednou. Kvůli těmto důvodům proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.