Demagog.cz

Ivan Bartoš o koalici se STAN

Předseda Pirátů před celostátním fórem strany v rozhovoru pro CNN Prima News mluvil o rodící se koalici se Starosty a nezávislými. Kromě vyjednávání byla řeč i o kroužkování či specificích Ústeckého kraje.

Ověřili jsme
CNN Prima News ze dne 8. ledna 2021 (moderátor Renáta Bohuslavová, záznam)

8 z celkově 8 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Žádný zákaz kroužkování, jak psala některá média, samozřejmě není. Je to standardní koaliční smlouva, která má klauzuli, že žádné strany nepovedou pro své členy kroužkovací kampaň. !

Koaliční smlouva mezi Piráty a STAN obsahuje povinnost kandidátů zdržet se výzev ke kroužkování, podobně jako dřívější smlouva mezi STAN a KDU-ČSL. Některá média mylně uváděla, že jde o obecný zákaz preferenčního hlasování.

skrýt celé odůvodnění

Koaliční smlouva (.pdf) uzavřená mezi Piráty a hnutím STAN pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 obsahuje kromě samotných programových priorit i kodex spolupráce, jenž upravuje, jakým způsobem budou oba subjekty vést předvolební kampaň. Mezi vyjmenovanými povinnostmi kandidátů koalice je pak i kromě dalších bodů uloženo (.pdf, str. 23) „zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.” 

Samotná volební kampaň má dle smlouvy být (.pdf, str. 24) „vedena čestně a poctivě, nebudou šířeny nepravdivé či zavádějící informace. Kampaň propaguje celostátního lídra, krajské lídry a kandidáty v čele kandidátní listiny za oba subjekty a přiměřeně také kandidáty na volitelných místech na kandidátní listině i ostatní kandidáty. Kterýkoliv kandidát může vést osobní kampaň zaměřenou na svou osobu, avšak nejsou přípustné jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.

Interpretaci, že se jedná o přímý zákaz kroužkování, pak jako první publikovaly Seznam Zprávy. V samotném článku je dále upřesněno, že se jedná o výzvy voličům ke kroužkování, původní nadpis ovšem explicitně odkazoval na zákaz kroužkování. Podobně o situaci informovaly i Parlamentní listy, které s odvoláním na Seznam Zprávy nejprve uvedly, že v koalici má být vyjádření preferenčních hlasů zakázáno. Až poté je následně uvedeno, že se má jednat o vyzývání ke kroužkování. Interpretaci pouze v podobě zákazu vyzývání pak uvádí například komentář v Reflexu. Naopak na stránkách Týdeníku Hrot se v jednom z komentářů v této souvislosti hovoří dokonce až o zákazu osobních kampaní. 

Podobná úprava jako v této dohodě se nacházela také například v koaliční smlouvě (.pdf) mezi hnutím STAN a KDU-ČSL, která byla dojednána před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Nakonec neuskutečněná spolupráce oba subjekty smluvně zavazovala (.pdf, str. 5) mj. k tomu, aby jednotliví kandidáti nevyzývali své voliče ke kroužkování. „Koalice podporuje osobní kampaň každého jednotlivého kandidáta s tím, že se koaliční strany dohodly na nepřípustnosti veřejného přímého vyzývání (billboardy, plakáty, letáky), ať slovního či grafického vyjádření, ke kroužkování.” 

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť některá média informaci zprvu podávala jakožto snahu o obecný zákaz preferenčních hlasů. Až následně pak bylo upřesněno, že se jedná o předvolební omezení k vyzývání kroužkování, jak je uvedeno i v koaliční smlouvě. Zda se jedná o standardní smlouvu, či nikoliv, je pak do značné míry subjektivním hodnocením, je však pravdou, že podobnou úpravu kroužkování obsahovala i koaliční smlouva mezi KDU-ČSL a STAN.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Téma (koalice se STAN, pozn. Demagog.cz) se prakticky probírá už sedmý měsíc.

Diskuze o možné koalici se STAN ve sněmovních volbách 2021 probíhá na fóru Pirátské strany už od července 2020. Předsednictvo Pirátů vypracovalo analýzu možné předvolební spolupráce a následně vyjednávalo s hnutím STAN.

skrýt celé odůvodnění

Na začátku července 2020 proběhla na fóru Pirátské strany anketa, zda by členové podpořili vznik volební koalice se STAN. Na konci července pak členové strany pověřili předsednictvo, aby vypracovalo analýzu možné předvolební spolupráce. Tuto analýzu předsednictvo představilo v říjnu 2020. Následně členská základna předsednictvo pověřila vyjednáváním se STAN.

Výsledkem vyjednávání je koaliční smlouva, kterou Piráti společně se STAN představili těsně před Vánoci. Smlouvu musí nyní schválit členové obou uskupení. Hnutí STAN již o smlouvě hlasovalo 7. ledna 2021 a schválilo ji 92 % hlasů. Hlasování Pirátů začalo 8. ledna, konec byl určen na 12. ledna 2021 v 8:00.

Tématem koalice se STAN pro sněmovní volby 2021 se Pirátská strana zabývá od července 2020. Leden 2021 je tedy sedmý měsíc, kdy se o tomto tématu diskutuje, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(…) byl s ním na podzim obnoven soud (…). Pan Půta to řekl, tak věřím, že to tak je (že nebude kandidovat, pozn. Demagog.cz).

V listopadu 2020 vrchní soud zrušil rozsudek osvobozující Martina Půtu v kauze rekonstrukce libereckého kostela. V lednu 2021 Půta uvedl, že se již na začátku listopadu 2020 rozhodl nekandidovat do Sněmovny v roce 2021, což podle svých slov řekl předsedovi STAN Rakušanovi.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Do původní verze odůvodnění jsme doplnili aktuální vyjádření Martina Půty o jeho rozhodnutí nekandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Vzhledem k tomuto vyjádření jsme změnili hodnocení výroku z neověřitelného na pravdu.

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Od prosince roku 2018 se kauzou zabýval krajský soud v Liberci, v květnu 2020 pak soud zprostil Martina Půtu obžaloby kvůli chybějícím důkazům. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a 19. listopadu 2020 vrchní soud původní osvobozující rozsudek zrušil. Martin Půta od začátku obvinění odmítá.

Uveďme, že v říjnu 2020 Martin Půta se sdružením Starostové pro Liberecký kraj zvítězil v krajských volbách a stal se již potřetí hejtmanem Libereckého kraje. Po svém vítězství oznámil, že v příštích krajských volbách za čtyři roky už kandidovat nebude. Angažmá v parlamentních volbách v roce 2021 by ale podle svých tehdejších slov asi přijal. 13. ledna 2021 (tedy po zveřejnění ověřovaného rozhovoru) však hejtman Půta na svém facebookovém profilu uvedl, že se ve sněmovních volbách kandidovat nechystá. Podle svých slov o tom informoval předsedu STAN Víta Rakušana již na začátku listopadu 2020, před zrušením osvobozujícího rozsudku vrchním soudem. K jeho rozhodnutí nekandidovat mělo dojít „nezávisle na průběhu soudního jednání ve věci kostela sv. Máří Magdaleny“.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Celostátní lídr jde často přirozeně do Středočeského kraje, posledně jsem odtud kandidátku vedl. Je tam ale silný STAN, kde bude Vít Rakušan.

Ve volbách v roce 2017 kandidovalo nejvíce volebních lídrů stran zvolených do PS ze Středočeského kraje. Mezi nimi byl i Ivan Bartoš, letos zde bude kandidovat Vít Rakušan. STAN je ve Středočeském kraji skutečně silný, v loňských krajských volbách zde vyhrál s 22,2 % hlasů.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: V původní verzi odůvodnění jsme chybně uvedli, že v roce 2017 KDU-ČSL ve Středočeském kraji neměla kandidátní listinu. KDU-ČSL však kandidovala i ve Středočeském kraji, pouze zde nezískala žádný mandát. Na základě upozornění Pavla Bělobrádka jsme větu z odůvodnění odstranili.

V parlamentních volbách v roce 2017 byla skutečně největší koncentrace celostátních volebních lídrůStředočeském kraji. Bylo tomu tak u 4 z 9 stran zvolených do Parlamentu ČR. Jednalo se o hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Miroslav Kalousek), SPD (Tomio Okamura) a Piráty (Ivan Bartoš). U ostatních zvolených stran byli volební lídři na kandidátních listinách za Moravskoslezský kraj (ČSSD, Lubomír Zaorálek), Jihočeský kraj (KSČM, Vojtěch Filip), Jihomoravský kraj (ODS, Petr Fiala), hl. m. Praha (STAN, Jan Farský) a Královéhradecký kraj (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

U voleb v roce 2013 byla ovšem největší koncentrace volebních lídrů stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, v hlavním městě Praze. Z celkových sedmi zvolených stran zde svého lídra mělo hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Karel Schwarzenberg) a ODS (Miroslava Němcová). Ve Středočeském kraji to pak byl pouze jediný volební lídr, a to Tomio Okamura s tehdejší stranou Úsvit. Další volební lídři kandidovali v Jihomoravském (ČSSD, Bohuslav Sobotka), Jihočeském (KSČM, Vojtěch Filip) a Královéhradeckém kraji (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

Ve sněmovních volbách 2010 nekandidoval ze Středočeského kraje žádný z celostátních lídrů celkem pěti zvolených stran. Stejně jako ve volbách v roce 2013 bylo nejvíce lídrů v hlavním městě Praze. Jednalo se o Karla Schwarzenberga z TOP 09 a Radka Johna z VV. U dalších stran kandidovali volební lídři v následujících krajích: Jiří Paroubek (ČSSD) z Ústeckého kraje, Vojtěch Filip (KSČM) z Jihočeského kraje a Petr Nečas (ODS) ze Zlínského kraje.

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny, v roce 2017, tak skutečně kandidovalo nejvíce volebních lídrů stran, které se dostaly do Sněmovny, ze Středočeského kraje. Ve volbách 2013 se jednalo pouze o jednoho celostátního lídra. Nejvíce jich v tomto roce kandidovalo v hlavním městě Praze. O tři roky dříve ve Středočeském kraji neměla svého lídra žádná ze stran zvolených do PS, nejvíce jich opět kandidovalo v Praze.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 pak Ivan Bartoš skutečně kandidoval jakožto celostátní volební lídr ze Středočeského kraje. V letošních volbách by odtamtud měl podle svého vyjádření kandidovat i Vít Rakušan.

V krajských volbách 2016 i 2020 bylo hnutí STAN skutečně silné a silnější než Piráti. V krajských volbách 2020 získalo hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde také vyhrálo, 22,2 % procent hlasů. Piráti zde získali 14,4 %. V roce 2016 hnutí STAN ve Středočeském kraji obsadilo druhou pozici hned za vítězným hnutím ANO, když získalo 18,4 % hlasů, Piráti zde obdrželi pouze 3,5 % hlasů. Samostatně kandidovalo hnutí STAN ještě v roce 2008 pod názvem Nezávislí starostové pro kraj a získalo 5,7 % hlasů. Piráti v tomto roce nekandidovali, jejich strana totiž vznikla až v červnu 2009.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož v posledních sněmovních volbách kandidovalo nejvíce volebních lídrů skutečně ze Středočeského kraje. Mezi nimi byl i volební lídr Pirátů, Ivan Bartoš. V letošním roce ze Středočeského kraje plánuje kandidovat také Vít Rakušan. Hnutí STAN je ve Středočeském kraji skutečně silné. V posledních krajských volbách v roce 2020, které vyhrálo, zde získalo 22,2 % hlasů. V roce 2016 pak 18,4 % hlasů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

I v Ústí byla kolébka Pirátů a byly tam první celostátní pirátské akce.

V roce 2010, v prvních komunálních volbách, kterých se Pirátská strana účastnila, uspěla nejvíce v Ústí nad Labem. V roce 2011 se tam konala jedna z prvních pirátských celostátních konferencí.

skrýt celé odůvodnění

Česká pirátská strana byla založena 17. června 2009. Kandidáti Pirátů se poprvé objevili ve sněmovních volbách v květnu 2010. Z dostupných údajů se nám nepodařilo dohledat, že by v souvislosti s těmito volbami hrálo Ústí nad Labem nějakou významnou roli pro Českou pirátskou stranu.

Nicméně již v říjnu 2010 v komunálních volbách dosáhli Piráti v Ústí nad Labem výrazně lepšího výsledku než v jiných větších městech, ve kterých kandidovali – v Ústí získali více než 2 % hlasů, zatímco v Praze, Brně, Ostravě či Plzni neměli ani 1 %.

V Ústí nad Labem se také na začátku roku 2011 konala jedna z prvních celostátních pirátských konferencí PIRATECON. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

V minulých volbách tu výrazný úspěch mělo hnutí ANO (v Ústeckém kraji, pozn. Demagog.cz)

ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji v roce 2017 vyhrálo s 38 % hlasů. Druhá SPD získala jen 13 %.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO volby do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji v roce 2017 vyhrálo. Získalo 37,55 % hlasů a sedm mandátů. Lídrem hnutí ANO v Ústeckém kraji byl Richard Brabec. Druhá SPD za vítězným hnutím ANO zaostala téměř o 25 procentních bodů a získala jen dva mandáty.

Se ziskem necelých 26 % zde pak hnutí ANO zvítězilo i v krajských volbách v roce 2020 a získalo 17 mandátů a následně i post hejtmana. Druhá ODS získala přes 12 % hlasů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Volební komise rozhodla, že hlasy Čechů ze zahraničí budou připočítávány v Ústeckém kraji.

Státní volební komise losem určila Ústecký kraj jako kraj, v němž se v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny budou kandidátům započítávat hlasy českých občanů, kteří budou hlasovat ze zahraničí.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman ve vánočním poselství 26. prosince 2020 oznámil, že vypíše volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na začátek října (video, čas 8:54). Rozhodnutí prezidenta o termínu voleb konajících se 8. a 9. října 2021 vyšlo ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020.

Losování o určení kraje, ze kterého budou čeští občané žijící v zahraničí vybírat kandidáty, se musí provést do sedmi dnů od vyhlášení voleb prezidentem republiky ve Sbírce zákonů. Státní volební komise 7. ledna 2021 losem určila Ústecký kraj (video, čas 7:42).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Proti EET jsme vystupovali od samého počátku. (…) Měli jsme vždy problém s tím, aby EET platila pro malé soukromníky, pro lidi, pro které je to velká zátěž, a pracovali jsme i s principem dobrovolnosti.

Piráti dlouhodobě kritizují podobu zákona o EET a chtěli zrušit EET pro malé podnikatele. Piráti hlasovali proti přijetí novely zákona o evidenci tržeb, která rozšiřovala EET. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík prohlásil, že by EET mohla být dobrovolným systémem.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o evidenci tržeb (.pdf) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen v červnu 2015 a schválen v průběhu roku 2016.  V tuto dobu ovšem Piráti v Poslanecké sněmovně neměli zastoupení, neboť ve volbách konaných v říjnu 2013 získali jen 2,66 % hlasů, a nepřekročili tedy potřebnou hranici 5 procent. Před volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, nicméně Piráti představili program, v němž je jedním z bodů také „zrušení EET pro e-shopy, platby kartou, řemeslníky a drobné podnikatele“. Nejedná se tedy o úplné zrušení EET, nýbrž o její zúžení a zrušení mj. pro malé podnikatele.

Piráti dále vystupovali proti rozšíření elektronické evidence tržeb. Vládní návrh novely zákona o evidenci tržeb (.pdf), který EET rozšiřoval, byl Poslanecké sněmovně předložen v červnu 2018. Návrh byl přijat a zákon schválen. Před finálním hlasováním Ivan Bartoš v Poslanecké sněmovně uvedl, že Piráti projednávané rozšíření EET nepodpoří. Všech 22 poslanců z České pirátské strany následně hlasovalo proti návrhu.

V prosinci 2019 se Piráti obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely zákona o evidenci tržeb. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík kritizoval, že povinnost evidovat tržby neúměrně zatěžuje drobné podnikatele, navíc podle něj příliš velkou roli v určení, jaké povinnosti budou muset malí podnikatelé plnit, hraje rozhodování finanční správy. O tomto pirátském návrhu však ještě Ústavní soud nerozhodl. Uveďme, že někteří podnikatelé si na náklady spojené s elektronickou evidencí tržeb stěžovali například již v lednu 2018.

Mikuláš Ferjenčík rovněž prohlásil, že EET by dle něj měla být dobrovolným systémem. V červnu 2019 přesněji uvedl: „Raději bych udělal EET, aby bylo dobrovolné. Aby systém měl přidanou hodnotu pro podnikatele, třeba kdo má EET, měl automaticky generované daňové přiznání – aby to mělo přidanou hodnotu, která vede k tomu, že sami podnikatelé by stáli o to systém užívat.“ Dobrovolnost pro určité segmenty pak Piráti podporují i na svých stránkách.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť z výše uvedeného vyplývá, že Piráti vystupovali proti schválené podobě zákona o EET, kritizovali zátěž EET pro drobné podnikatele a uvažovali o principu dobrovolné elektronické evidence. Pro úplnost dodejme, že v koaliční smlouvě (.pdf) Pirátů a STAN pro sněmovní volby v roce 2021 je jedním z programových bodů zrušení EET pro řemeslníky a drobné podnikatele (str. 10).