Jak hodnotíme?

Publikováno 19. ledna 2014

Co je to „factcheck“?

Factcheck znamená ověřování pravdivosti faktických vyjádření politiků. Sledujeme pouze ověřitelná tvrzení politiků, tedy ta postavená na faktech v různých podobách, ať už to jsou numerické informace, minulé činy dané osoby (hlasování o zákonech nebo vyjádření), nebo historické události.

Vzhledem k tomu, vybíráme všechny faktické výroky politiků v dané debatě, nelze vyloučit, že se dané tvrzení může jevit zdánlivě banální. Nelze je ovšem z hodnocení vyloučit z důvodu zajištění nestrannosti a objektivnosti. Z toho důvodu také nelze svévolně srovnávat jednotlivá tvrzení či politiky mezi sebou navzájem (podrobněji viz „Jak nakládat s jednotlivými hodnoceními“).

Kategorie neověřitelných tvrzení jsou rovněž považována za faktická (postavená na faktech), ke kterým ovšem nebylo možné dohledat žádný veřejný zdroj, který by dané tvrzení potvrzoval či vyvracel (podrobněji viz „Jakým způsobem hodnotíme“). Jakýkoliv souhrn hodnocení je možné vztahovat právě jen na tato tvrzení, ne na celkový projev politiků.

Co projekt Demagog.CZ nehodnotí?

Nehodnotíme politická prohlášení, hodnotící soudy a predikce dopadů nějakých opatření (např.: Opatření vlády XY je dobré, neboť způsobí růst zaměstnanosti.) Je to proto, že hodnocení ideologických či jiných normativních soudů, které nejsou postaveny na jasných a doložitelných faktech, jednoduše není možné: budoucnost neznáme a u hodnotových soudů nelze nalézt jedinou „správnou“ pozici. Dále také nehodnotíme banality (např.: Celé dětství jsem vyrůstal v panelovém domě,) obecně známá fakta (ČR je členem EU) a glosy (např.: Každý ve státní správě ví, kdo je ministr životního prostředí.)

Jakým způsobem výroky hodnotíme?

Pro hodnocení jsou vytvořeny 4 základní kategorie:

  • Nepravda
    Tato tvrzení nejsou v souladu s veřejně dostupnými čísly nebo informacemi o nějakém konání, respektive nekonání. Může jít také o situaci, kdy se liší způsoby výpočtu daného ukazatele, ale dotyčné číslo či tvrzení nepotvrzuje žádný z těchto zdrojů. 

  • Pravda
    Použití správné informace ve správném kontextu. V odůvodnění také můžete narazit na "pravdu s výhradou," pokud výrok není čistě pravdivý, ale jde pouze o malou či nevýznamnou odchylku. U číselných údajů se orientačně držíme hranice 10 %, pokud nejde o čísla, kde netolerujeme nepřesnost (počet poslanců) nebo kde sám politik dbá na to, že je přesný.  

    Předpokládejme, že v Česku je 3 800 učitelů občanské výchovy.

“V Česku je 4 000 učitelů občanské výchovy.”
Výrok bychom označili jako pravdu s výhradou, odchylka 5 % je v této informaci zanedbatelná.

“Pletete se, pane poslanče. V Česku není 3800, ale je 4 000 učitelů občanské výchovy.”
V takovém případě by již byl výrok nepravdivý, ač se do 10% tolerance vejde, neboť politik se ve snaze opravit jiného pokouší vyjádřit přesné číslo. 

Při hodnocení také zohledňujeme to, zda řečník své vyjádření relativizoval slovy jako "myslím," "přibližně" atp. Divákovi bylo naznačeno, že si řečník není jist, tudíž tolerujeme jistou odchylku. Neověřujeme nicméně, zda si to řečník opravdu myslí - pokud bychom trvali na tomto, nikdy neověříme, co si řečník myslí a podobnými řečnickými obraty by se šlo "zprostit" odpovědnosti za vše faktické, co je za nimi řečeno.

  • Zavádějící  
    Předně nejde o žádný "mezistupeň" mezi pravdou a nepravdou. Jedná se o tvrzení, která používají správná fakta ovšem v nepravdivém nebo neúplném kontextu či jsou z původního kontextu vytrhávána či jinak překrucována. Bývají to nevhodná či nepřiměřená porovnávání.

    Přidáváme příklad zavádějícího tvrzení:

    „První porevoluční kancléři včetně Schwarzenberga neměli bezpečnostní prověrku.“

    Striktně formálně je to sice pravda, ovšem informace je podána ve zcela vytrženém kontextu. Zakotvení bezpečnostní prověrky totiž zavedl až zákon o ochraně utajovaných informací z roku 1998. První kancléři tak „bezpečnostní prověrku“ ani získat nemohli, přesto zde existovalo prověření osob nakládajících s utajovanými informacemi.

  • Neověřitelné
    V případě, že není možné najít zdroj tvrzení, respektive není možné ho na základě žádných informací potvrdit či vyvrátit.

Jak je zajišťována nezávislost hodnocení?

Veškerá naše hodnocení jsou vždy psána s řádnými odkazy na veřejné internetové zdroje, ve výjimečných případech s odkazem na odborné publikace s uvedením autora a strany. Odborná témata konzultujeme s odborníky na danou otázku, pokud nelze najít lepší zdroj. Každé publikované odůvodnění prochází autonomní kontrolou dvou dalších osob (expertů), kde se kontroluje faktická a metodologická přesnost a správnost a také celková logika výroku.

Demagog.CZ jako celek není svázán s žádnou politickou stranou či uskupením a tyto subjekty jsou striktně vylučovány z podílu na financování projektu. Působení v politických stranách zapovídá stážistům etický kodex. Je pochopitelné, že lidé, kteří se v projektu angažují, se patrně o politiku zajímají a jako každý i oni mají své preference, my se na ně však neptáme a skrze přísnou metodiku není přípustné ani možné, aby se do hodnocení promítly.

Jak nakládat s jednotlivými hodnoceními?

Obzvláště chceme vést přehled o tom, jak si jednotliví politici diskutující v relacích vedou. U těchto zobecnění je třeba brát v potaz následující důležité limity:

  • Cílem těchto statistik není vytvářet všeobecně platná tvrzení o tom, který politik je větší lhář, neboť není v možnostech dané statistiky zachytit „velikost“ lži (klamání) ve smyslu závažnosti dopadu na veřejné mínění.
  • Cílem je upozorňovat na množství faktických přešlapů, které zazní v množině těch výroků, které hodnotíme.
  • S takovou statistikou je nutno nakládat opatrně, při jejím vytváření dochází k několika zkreslením, kterým se naneštěstí nedá vyhnout: témata, o kterých se v relaci hovoří, stanovuje (nebo by měl) moderátor; výroky, které hodnotíme, vybíráme my, selhání lidského faktoru je proto možné.
  • Politikové jsou námi ověřováni v různé míře, tudíž procentní srovnání míry jejich nepravdivých výroků nemusí být vypovídající.

Každý, kdo bude zveřejňovat námi uveřejněné statistiky, by měl brát tyto limity do úvahy a zveřejnit je spolu se statistikou.