Demagog.cz

Kandidáti na senátora Jaroslav Kubera a Zdeněk Bergman

V rámci senátní kampaně jsme se zaměřili na teplické kandidáty, kteří se střetli v debatě České televize. Mluvilo se o roli a pravomocích Senátu, volebních systémech, regulacích i komunální politice. Jak si kandidáti vedli po faktické stránce?

Ověřili jsme
Senátní duel ČT24 ze dne 9. října 2018 (moderátor Tereza Kručinská, záznam)

5 z celkově 19 ověřených výroků

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

My už jsme podali několik ústavních stížností, například proti nesmyslnému zákazu prodeje o některých svátcích.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se Kubera v minulosti angažoval v několika ústavních stížnostech včetně stížnosti proti zákazu prodeje o některých svátcích.

skrýt celé odůvodnění

Stížnost proti zákazu prodeje o některých svátcích byla skutečně na Ústavní soud podána. Kubera je pod touto stížností podepsán (.pdf). Jak uvádí web Ústavního soudu, věc nebyla prozatím rozhodnuta.

V minulosti se Kubera angažoval i při podání dalších ústavních stížností. Jmenovat můžeme například stížnost proti tzv. protikuřáckému zákonu nebo stížnost proti kontrolnímu hlášení při platbě DPH. Tyto záležitosti již byly Ústavním soudem rozhodnuty a stěžovatelé se svými požadavky částečně uspěli (zde, zde).

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Tento stát nemá okresní úřady.

Okresní úřady zanikly k 31. prosinci 2002.

skrýt celé odůvodnění

Okresní úřady zanikly v rámci druhé etapy Reformy územní veřejné správy (.pdf, str. 3). Jejich činnost byla upravována dle zákona č. 147/2000 Sb., v jehož závěrečných a zrušovacích ustanoveních (§ 44 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech) je stanovena jeho platnost do dvou let od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů, tedy do 31. prosince 2002.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Já s pobavením sleduji už dnes, naposled v tisku bylo, jak to bude výborné, protože když se úřad nevyjádří do 60 dnů, jako by se vyjádřil kladně.

Podle plánu Ministerstva pro místní rozvoj má ještě na podzim 2018 do sněmovny doputovat návrh novely stavebního zákona, na který Kubera naráží. Ve veřejném prostoru se objevují různá hodnocení, nelze zatím říci, zda a v jaké formě návrh legislativním procesem projde.

skrýt celé odůvodnění

Kubera hovoří o plánu novely stavebního zákona, která by se měla podle plánu Ministerstva pro místní rozvoj dostat do sněmovny ještě letos na podzim.

Jde zejména o fikci souhlasu závazného stanoviska. Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas,“ uvedla ministryně Dostálová. Totéž se objevilo i na Deník.cz či Lidovky.cz, které interpretovaly slova ministryně pronesená po zářijovém jednání vlády.

Závazné stanovisko je vyjádření některého ze správních úřadů, jehož obsah je závazný pro rozhodnutí ve stavebním řízení. Typicky jde o posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA), například k vrtání studny může být potřeba vyjádření místního vodohospodářského a báňského úřadu. Dosud u lhůt orgánů podávajících závazné stanovisko fikce nefunguje. Lhůty se navíc do značné míry liší. Na schématu (.pdf) si můžeme ukázat jednotlivé variace při relativně bezproblémové realizaci stavebního záměru, pouze s posouzením EIA. Mimo to však ještě mohou do procesu vstoupit právě výše zmíněná speciální stanoviska, která mají buďto své lhůty, nebo se podpůrně řídí 30 dny ve správním řádu. Přímo pro rozhodnutí ve stavebním řízení je lhůta určena v § 112 odst. 3 stavebního zákona, která ukládá stavebnímu úřadu rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů. Na tyto lhůty by se však fikce vztahovat neměla.

Ke dni ověřování není vládní návrh novely stavebního zákona v Poslanecké sněmovně evidován, a bude-li, musí projít celým legislativním procesem, přičemž nelze říci, jestli se návrh nakonec skutečně stane platným, nebo ne. Kromě toho je plánována velká rekodifikace stavebního zákona, tedy nikoli novela, ale úplné „přepsání“. Dostálová chce věcný záměr rekodifikace předložit do října 2019. Rekodifikace by měla završovat řadu dílčích zjednodušení.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Sněmovna nás (myšleno Senát, pozn. Demagog.cz) snadno přehlasuje.

Poslanecká sněmovna může rozhodnutí Senátu přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna postoupí návrh zákona Senátu, který má třicetidenní lhůtu na jeho projednání. Během této lhůty může Senát návrh schválit nebo vyjádřit vůli se jím nezabývat - potom postupuje návrh k prezidentovu podpisu. V opačném případě Senát návrh zamítne, případně vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Posledně zmíněný postup upravuje čl. 47 Ústavy. Sněmovna o návrhu zamítnutém či pozměněném Senátem hlasuje znovu. Jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (101), je zamítnutí Senátem tzv. přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.

Dodejme, že takovýto postup se netýká přijímání například ústavních či volebních zákonů, neboť s ústavním zákonem musí vyslovit souhlas tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů a volební zákon musí být schválen i Senátem.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Australský systém, to je něco podobného jako to křížkování v komunálních volbách.

Australský volební systém aplikovaný na senátní volby se opravdu podobá českému komunálnímu. Voliči mají možnost hlasovat pro více kandidátů nebo stran (respektive seřadit je podle svých preferencí).

skrýt celé odůvodnění

Australský volební systém je založen na preferenčním volení, kdy voliči udávají pořadí kandidátů či stran (nejde tedy pouze o křížkování jako v českých komunálních volbách). Systém pro volby do Senátu je opravdu podobný tomu českému komunálnímu, a to v udávání preferenčních hlasů.

Ještě do roku 2013 fungoval v Austrálii systém, kdy lidé mohli vybrat buďto celou kandidátku strany (pak pořadí kandidátů zůstávalo na zvolené straně, tedy pořadí zapsaném na volebních lístcích), nebo mohli dávat hlasy jednotlivým kandidátům napříč stranami. Tyto hlasy voliči rozdělovali tak, že kandidáty řadili od prvního do posledního podle svých preferencí. O tomto systému se však vedla po volbách v roce 2013 debata, která vyústila ve změnu. Současná pravidla podle zákona (.pdf) z roku 2016 určují dva možné způsoby volby (s. 6): Voliči mohou volit celé kandidátky strany, přičemž i zde udávají preference (číslují strany typicky od 1 do 6, od nejvíce po nejméně preferovanou), nebo mohou udělovat preferenční hlasy přímo kandidátům napříč stranami (stejným způsobem rozdávají většinou hlasy od 1 do 12).

V případě českých komunálních voleb lze uplatňovat tzv. panašování, tedy lze zaškrtnout kandidáty napříč politickými stranami. Volič tak v praxi disponuje tolika volebními hlasy, kolik je zastupitelů v jeho obci. Například Pražané mohou při volbě na magistrát zakřížkovat 65 kandidátů z rozličných stran a hnutí, eventuálně mohou zakroužkovat pouze jednu konkrétní stranu, a tím ji udělit všech svých 65 hlasů.