Demagog.cz

Kandidáti na senátora Martin Červíček a Pavel Bělobrádek

V duelu na Českém rozhlase se střetli kandidáti na senátora za obvod Náchod, bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. U toho jsme nemohli chybět. Hlavním tématem byla doprava, ale mluvilo se i o reálných možnostech senátorů ovlivnit lokální problémy.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 10. října 2018 (moderátor Jan Pokorný, záznam)

3 z celkově 20 ověřených výroků

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

S Jiřím Drahošem jsme spolupracovali 4 roky.

Pokud má Bělobrádek na mysli spolupráci po dobu, kdy on byl vicepremiérem pro vědu a výzkum a Drahoš předsedou Akademie věd ČR, pak tato doba tvoří něco málo přes 3 roky.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek zastával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017 funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace (od 5. do 13. prosince v demisi). Šlo tedy bezmála o 4 roky. Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd ČR od 13. března 2009 do března roku 2017. Ve funkcích se tak mohli potkat jen přibližně 3 roky a 2 měsíce.

Po tuto dobu však opravdu spolupracovali. V roce 2017 zároveň Bělobrádkovi neunikl ani Sněm Akademie věd ČR. V rozhovoru pro Reflex navíc sám Drahoš spolupráci potvrdil, hodnotil ji přitom velmi kladně:

Otázka Reflexu: Se kterým představitelem vlády se vám jednalo nejlépe?

JD: Určitě se mi dobře jedná s Pavlem Bělobrádkem, nejen proto, že to je člověk, jenž má jako místopředseda vlády na starost vědu a výzkum, ale přesto, že ve vědě nikdy nepracoval, nechá si spoustu věcí vysvětlit, což je u politika vždy důležité. 







Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Vstupoval jsem do strany, která byla na kolenou, a šel jsem krok po kroku.

Pavel Bělobrádek vstoupil do strany v roce 2004, kdy KDU-ČSL nebyla ve špatné kondici. Její stranické preference se pohybovaly na 7,5 %, zatímco dnes to je 2,5 %. Od roku 2004 si prošel různými úrovněmi. „Na kolenou“ byla strana až v roce 2010, kdy se stal předsedou.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek vstoupil do KDU-ČSL v roce 2004, v této době strana nebyla v nijak špatné kondici. Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem v městě Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se již stal poslancem Parlamentu a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Předsedou strany se stal v roce 2010 poté, co se KDU-ČSL nedostala do Sněmovny, jejich volební výsledek byl tehdy 4,39 %. V dalších dvou volbách se již KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny dostala, a to s výsledky 6,78 % a 5,8 %. Je tedy faktem, že se strana pod jeho vedením vrátila do vrcholné politiky, respektive do Sněmovny, jak je vidět i na grafu níže.

Není však pravdou, že by KDU-ČSL byla ve špatné kondici v době, kdy do ní Pavel Bělobrádek vstupoval. Ilustrovat to lze na stranickém potenciálu, který je na základě dat CVVM ukázán na grafu níže. Vidíme, že v roce vstupu Bělobrádka do strany byl potenciál 7,5 %, zatímco poslední šetření ukazuje 2,5 %. V roce 2010, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou, to byla 2 %.

(Nutno dodat, že stranický potenciál počítá CVVM z otevřené otázky, koho by voliči volili, pokud by příští týden byly volby. Nejedná se o předpovídající volební model, tedy kolik procent by strana získala při zvážení volební účasti, atd. Jsou zde zahrnuti i voliči, kteří nejsou rozhodnutí nebo třeba nepůjdou volit.)

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Děje se to tak i ve Sněmovně (že je člen nejsilnější strany či klubu předseda komory, pozn. Demagog.cz). Výjimkou byla myslím jen koaliční smlouva, kdy došlo k rozdělení té pseudokoalice na základě dohody Miloše Zemana a Václava Klause, tedy ČSSD a ODS.

Mimo případ opoziční smlouvy k tomuto stavu došlo ještě dvakrát, a to v roce 2006 a v roce 2010.

skrýt celé odůvodnění

Nestandardní situace předcházející opoziční smlouvě nastala už v roce 1996, kdy zvítězila ODS, přesto s ODA a KDU-ČSL měly pouhých 99 křesel, což jim k získání důvěry nestačilo. Dohodou s ČSSD, druhou ve volbách, vyměnily důvěru vládě za křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, kam tedy usedl opoziční Miloš Zeman. Už v roce 1998 se odehrály předčasné volby, a to po rozpuštění Sněmovny ústavním zákonem. Ve volbách 1998 zvítězila ČSSD s Milošem Zemanem v čele, avšak nepodařilo se jí sestavit koaliční vládu. S opoziční ODS pod vedením Václava Klause tak nakonec uzavřely Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice (.pdf), častěji označovanou jako Opoziční smlouvu. Tou de facto obrátily fungování z předchozího období: předsedou Sněmovny byl Klaus za ODS, strana za to podpořila vznikající vládu, když měla menšinu.

O právu opoziční strany na post předsedů obou komor Parlamentu, tedy Sněmovny i Senátu, se v Opoziční smlouvě hovoří v článku 3: „Výše jmenované strany (ODS a ČSSD, pozn. Demagog.cz) se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.

Nejsilnější poslanecký klub měla s 75 členy ČSSD. ODS, která měla v osobě Václava Klause funkci předsedy Poslanecké sněmovny, byla ve velikosti poslaneckého klubu až na druhém místě s 65 členy.

Co se týče běžné praxe udělení postu předsedy Sněmovny nejsilnějšímu poslaneckému klubu či vítězi voleb, k tomu uvádíme následující data z jednotlivých funkčních období od roku 1993 do roku 2018:


Kromě dvou zmíněných případů jsou zde ještě dva, a to roky 2006, kdy přes vítězství ODS stanul v čele Sněmovny sociální demokrat Vlček, a rok 2010, kdy v čele Sněmovny stanula Miroslava Němcová, přestože nejsilnějším poslaneckým klubem byla ČSSD.

V roce 2006 kvůli zablokované Sněmovně v jejím čele stanul Miloslav Vlček za ČSSD, přestože vítězem voleb byla ODS. Neměla však dostatečný počet křesel k většinové vládě. Přes původní záměr obsadit křeslo předsedy jen dočasně nakonec však zůstal až do roku 2010.

V roce 2010, kdy vznikla koalice ODS, TOP 09 a VV a obešla tak vítěze voleb ČSSD, byla předsedkyní Sněmovny zvolena Miroslava Němcová (ODS). Tehdejší předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem, Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro server iDNES.cz dne 9. června 2010 k volbě předsedkyně Sněmovny uvedl: „ODS, Věci veřejné a TOP 09 popírají svá původní prohlášení a nerespektují fakt, že volby vyhrála sociální demokracie a má i největší klub ve Sněmovně. Předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem tedy tento krok za standardní nepovažoval. Vznikající vládní koalice ale argumentovala tím, že funkci předsedy Sněmovny má plnit zástupce sněmovní většiny, tedy někdo z koalice ODS, TOP 09 a VV.