Demagog.cz

Kandidáti na senátora Pavel Dungl a Lukáš Wagenknecht

První senátní duel jsme sledovali v Českém rozhlase. Setkali se kandidáti za volební obvod Praha 8 Pavel Dungl a Lukáš Wagenknecht. Debata se točila kolem kompetencí a odpovědností role senátora, zdravotnictví, ale také transparentnosti ve veřejné správě.

Ověřili jsme
Pro a proti ze dne 8. října 2018 (moderátor Veronika Sedláčková, záznam)

× zrušit filtr
Zhlédnout debatu na DemagogTV →

Propojili jsme videozáznamy debat s výroky tak, že v čase vyřčení naskočí hodnocení od Demagog.cz.

9 z celkově 20 ověřených výroků

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Je tady poslední průzkum z minulého týdne nebo 14 dnů zpátky, který má číselné vyjádření jednoduché - ještě minulý rok 200 člověkohodin ročně se vynaložilo na to, aby podnikatel vykazoval něco státu. Letos už je to 230 člověkohodin.

Podle zmíněného průzkumu vyšla časová náročnost byrokracie o 33 hodin vyšší než loni, tedy 233 hodin ročně.

skrýt celé odůvodnění

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická firma během jednoho roku provozu. Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika s 233 hodinami 2. místo za prvním Slovenskem. Tam firmy tráví papírováním pouze 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. Do těchto nákladů započítává studie pouze náklady spojené s byrokracií. Stát pochopitelně stojí firmu mnohem víc na povinných odvodech, na dani z příjmu, z přidané hodnoty apod.

Časová náročnost byrokracie vyšla o 33 hodin vyšší než loni. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Dělám i pro neziskový sektor a ohledně oblasti médií přednáším na 2 vysokých školách.

Lukáš Wagenknecht působí v neziskovém sektoru a publikuje v médiích. Od aktuálního školního semestru přednáší i na VŠE. Dále působí na pardubické univerzitě.

skrýt celé odůvodnění

Lukáš Wagenknecht působí v Center of Excellence for Good Governance, což je „nezisková organizace a nezávislý, nestranický think-tank, jehož cílem je posílit kvalitu veřejné správy a legislativy v České republice“. Je financován z vlastních zdrojů prostřednictvím Good Governance, s.r.o., kde jako zakladatel a vlastník figuruje právě Wagenknecht.

Think-tank zpracovává analýzy a publikace především z oblasti kontroly ve veřejné správě.

I na základě těchto analýz pak Lukáš Wagenknecht publikuje v médiích, především na serveru Neovlivni.cz.

V zimním semestru 2018/2019 má Wagenknecht vyučovat předmět Interní audit na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na Univerzitě Pardubice pak přednáší předmět Audit a kontrola ve veřejné správě.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Už v rámci kampaně jsme pomáhali několika neziskovým sdružením občanským. Třeba ulice Taussigova, tam je nějaká černá stavba ze strany magistrátu, pomohl jsem nějaké výstupy jakoby nějakou formou najít. Ulice V Holešovičkách se třeba má zahloubit a pořád to nejde.

Lukáš Wagenknecht se opravdu angažuje v případu ulice V Holešovičkách. O kauzu Komunitního centra Ládví se Wagenknech dle vyjádření předsedkyně SVJ Taussigova též zajímal.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: Do výroku bylo doplněno vyjádření Michala Trníka ze sdružení Holešovičky pro lidi a vyjádření Heleny Zlámalové z SVJ v Taussigově ulici. Na základě těcho informací bylo hodnocení změněno z neověřitelného na pravdivé.

Wagenknecht ve svém výroku tvrdí, že v rámci kampaně pomáhá několika neziskovým občanským sdružením. Hovoří o dvou případech: Rodinné a komunitní centrum Ládví (ve výroku objekt na ulici Taussigova) a zahloubení ulice V Holešovičkách. O stejných dvou případech informuje i na svém webu a v odpovědích na dotazy čtenářům Aktuálně.cz. Tyto stejné dva příklady uvádí i na svém Facebooku.

V případě Rodinného a komunitního centra Ládví je třeba nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda nějakou pomoc Wagenknecht skutečně poskytl. Jediné informace jsou dostupné na jeho vlastním webu, kde píše: "Celou kauzu nyní analyzujeme. Dle námi získaných informací Praha 8 dostala finanční dotaci na předimenzovanou budovu centra 20 mil. Účelem dotace má být vybudování centra pro děti různých věkových kategorií. Dle současného záměru má ovšem budova plnit odlišný účel, mohlo by se tak jednat o porušení rozpočtové kázně ze strany MČ Praha 8. Věcí se budeme dále zabývat a podnikat kroky k tomu, aby došlo k nápravě současného stavu."

Oslovili jsme zástupce SVJ Taussigova jako zainteresovanou stranu. Předsedkyně Helena Zlámalová nám potvrdila, že se Lukáš Wagenknecht o problém zajímal. "Musím mu přiznat opravdový zájem a snahu pomoci. Osobně sa na ten moloch několikrát přijel podívat a slíbil, že pomůže co bude moci alespoň v tom, aby objekt byl využíván pouze pro účely mateřského a komunitního centra." Dodává, že "pomohl údajně zjistit na MHMP okolnosti mnohamilionové dotace, kterou na to Praha 8 z magistrátu získala."

V druhém případě, zahloubení ulice V Holešovičkách, nám poskytl vyjádření Michal Trník ze sdružení Holešovičky pro lidi: "Lukáš Wagenknecht aktivně pomáhal a pomáhá našemu spolku Holešovičky pro lidi zviditelňovat letitý problém dopravně extrémně zatížené pražské ulice V Holešovičkách. Nejenže přislíbil pomoc po svém případném zvolení, ale jako jediný kandidát na senátora už před začátkem své kampaně, ale i během ní upozornil na tento problém v několika článcích. Také jako jediný kandidát na senátora podepsal připomínku k Metropolitnímu plánu požadující zatunelování této ulice. L. Wagenknecht navíc inicioval, zprostředkoval a spolu s vedením Pirátské strany vydal prohlášení, kde svým podpisem otevřeně popdporuje zahloubení ulice V Holešovičkách a označuje ho jako dopravní prioritu celopražského významu."

Aktivitu Lukáše Wagenknechta zmiňuje i facebookový profil sdružení Holešovičky pro lidi, a to ve dvou statusech. V prvním se informuje, že Wagenknecht podepsal Připomínky k Metropolitnímu plánu o zahloubení Holešoviček. Druhý, konkrétnější status, zní: "Piráti se zahloubení Holešoviček nebojí! Včera jsme na setkání v Střelničné obdrželi podepsané prohlášení, kde šéfpirát I. Bartoš, kandidát na primátora Z. Hřib, kandidát na senátora L. Wagenknecht, kandidátka na starostku P8 A. Hamalová, podporují zahloubení ulice V Holešovičkách jako dopravní prioritu pro nadcházející období. Občané Holešoviček vám moc děkují."

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Ústava nastavuje jednotlivé odpovědnosti jednotlivých subjektů v řízení státu.

Ústava stanovuje kompetence jednotlivých ústavních orgánů při výkonu státní moci, to znamená orgánů moci zákonodárné, výkonné i soudní, Nejvyššího kontrolního úřadu, České národní banky a územně samosprávných celků.

skrýt celé odůvodnění

Ústava upravuje obecně pravomoci a pole působnosti jednotlivých ústavních orgánů při výkonu státní moci, ať už se jedná o Parlament, vládu, prezidenta republiky, soudy, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku či obce a kraje. V případě NKÚ, ČNB, obcí a krajů vymezují přesné pole působnosti a další podrobnosti zákony, jež stanovují, jakou roli zastávají jednotlivé orgány při řízení státu.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Role senátora znamená, že se třeba může účastnit zastupitelstev v té obci.

Dle § 93 odst. 3 zákona o obcích musí zastupitelstvo obce kdykoli udělit slovo senátorovi, který si o něj požádá.

skrýt celé odůvodnění

Senátor má dle § 93 odst. 3 zákona o obcích právo požádat na obecním zastupitelstvu o slovo, následně mu musí být vyhověno. Uplatňuje se na něj tak jiný režim než na běžného občana, který smí se svým příspěvkem vystoupit pouze v rámci stanoveném jednacím řádem. Ten může vymezovat délku příspěvku či počet vystoupení k jednomu tématu, toto právo však nesmí být jednacím řádem občanovi zcela odepřeno.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Já kritizuji primárně fungování dvou minulých vlád a jejich výstupy. Větší byrokracie, v ČR platíme miliardy velkým korporacím, i když třeba Evropská komise už tady od toho odstupuje.

Wagenknechtův výrok se ve všech částech zakládá na pravdě. Míra byrokracie podle řady údajů roste a Česká republika systematicky podporuje velké korporace. Naproti tomu Evropská komise omezila možnost státní podpory těmto korporacím.

skrýt celé odůvodnění

Výrok se skládá z několika částí. Jako první Wagenknecht tvrdí, že kritizuje především dvě minulé vlády (vládu B. Sobotky 2014 - 2017 a první vládu A. Babiše 2017 - 2018). Podíváme-li se na Wagenknechtův blog, Twitter, nebo například jeho články pro server Neovlivni.cz, pak se skutečně zabývá především působením dvou posledních vlád. Jeho články jsou laděny kriticky, a to zejména vůči Babišovi a práci ministerstva financí. Jako příklad Wagenknechtovy kritiky můžeme uvést poslední titulky článků na jeho blogu: "5 miliard - největší rána současné vlády," "Babišův zmetek na špinavé peníze," "12 lží ministerstva financí," "Single audit ministra Babiše ve stylu Vrchní prchni."

Dále Wagenknecht tvrdí, že v České republice narostla byrokracie, což mělo dle kontextu způsobit právě působení dvou minulých vlád. Budeme-li poměřovat míru byrokracie počtem státních zaměstnanců (nikoli úředníků, ale také učitelů atp), pak ve sledovaném období jejich počet stále stoupá. V návrhu státního rozpočtu na rok 2019 se počet míst státních zaměstnanců opět zvýšil a rozdíl proti roku 2014 činí navýšení o 45 431 míst. Řada míst zůstává neobsazena, úřady však na ně i tak dostávají přiděleny finanční prostředky (pdf, Dokumentace k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 41).

Míru byrokracie lze posuzovat i podle jiných měřítek. Světová banka vydává každoročně žebříček Doing business, který porovnává jednotlivé země podle toho, jak snadno se v nich podniká. Problém žebříčku spočívá v tom, že kvůli změně metodiky nelze říct, jestli se celkově podnikatelské prostředí v posledních letech u nás zlepšuje nebo zhoršuje. Srovnáme-li ale některé konkrétní údaje, pak například počet hodin, které podnikatel potřebuje za rok na zaplacení všech daní, činí podle zprávy Doing business 2018 248 hodin (str. 48), což je nárůst proti předchozímu roku, kdy to bylo 234 hodin (str. 202)

V další části výroku Wagenknecht mluví o miliardách, které platí Česká republika velkým korporacím. Je otázka, co konkrétního má na mysli. Můžeme se ale podívat na seznam investičních pobídek poskytnutých Českou republikou velkým firmám od roku 1998. Z množství firem a poskytnutých částek si vezměme jako modelový případ firmu Škoda auto. Ta dostala v posledních 20 letech 10 investičních pobídek v celkové sumě 5,839 mld Kč. Poslední z těchto pobídek byla poskytnuta v roce 2017. Kompletní seznam pobídek je dostupný zde. (xls., Udělené investiční pobídky k 30. 9. 2018)

Na závěr svého výroku Wagenknecht uvádí, že Evropská komise ustupuje od podpory velkých korporací. Investiční pobídky jsou totiž formou veřejné podpory soukromým firmám. Proto byla výše této podpory omezena Nařízením Komise (EU) č. 651/2014. Konkrétní povolená výše podpory záleží na typu investice.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

V tuto chvíli je to tak, že na to máte (lhůta na projednání zákonů v Senátu - pozn. Demagog.cz) 30 dnů (...).

Senát má dle Ústavy ČR na projednání návrhu zákona 30 dnů od jeho postoupení.

skrýt celé odůvodnění

Dle čl. 45 Ústavy ČR návrh zákona, se kterým vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas, postupuje bez zbytečného odkladu Senátu.

Podle čl. 46 odst. 1 Ústavy ČR Senát projedná a usnese se k návrhu zákona do třiceti dnů od jeho postoupení.

Pokud se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je postoupený návrh zákona přijat.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

My v tuto chvíli máme v dolní komoře de facto většinu několika stran, které jako já s nima nejsem ztotožněn, s jejich politikou. Kdyby KSČM, SPD a ANO dalo dohromady hlasy, a často hlasují společně, tak bohužel by se stalo, že hodně věcí by se mohlo změnit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože KSČM, SPD a ANO disponují v Poslanecké sněmovně matematickou většinou a byť nehlasují společně vždy, často se tak děje. Závěr výroku, že pokud se uvedené strany spojí, mohlo by se v hodně věcí změnit, je hypotetický, a proto nehodnotitelný.

skrýt celé odůvodnění

Podíváme-li se na situaci v Poslanecké sněmovně, disponuje v ní hnutí ANO 78 poslanci, SPD 22 poslanci a KSČM 15 poslanci. Dohromady tedy tvoří většinu 115 poslanců z celkového počtu 200. Faktem ovšem zůstává, že vládu nakonec sestavilo ANO a ČSSD s podporou KSČM (dohromady 108 poslanců).

Co se týče tvrzení, že uvedené strany často hlasují společně, je možné se podívat na analýzu monitorující 642 hlasování v Poslanecké sněmovně mezi listopadem 2017 a červencem 2018, kterou zpracovala Česká televize. Z ní plyne, které strany hlasují ve sněmovně častěji shodně a které rozdílně.

Z analýzy vyplývá, že v jednotlivých hlasováních zastávají ANO, SPD i KSČM často podobné postoje. Ze všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně hlasují nejčastěji shodně ANO a KSČM, totiž v 77% případů. Největší shodu s hlasováním SPD vykazuje rovněž ANO, vysoké číslo mají vzájemně i KSČM a SPD.

Existuje nicméně řada důležitých hlasování, kde se tyto strany neshodly. Například hlasování o důvěře první Babišově vládě, kterou podpořilo hnutí ANO na rozdíl od KSČM a SPD, a druhé Babišově vládě, kterou podpořilo ANO a KSČM, ale odmítlo SPD. Dalším příkladem může být hlasování o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, kde ANO hlasovalo na rozdíl od KSČM i SPD proti jejich vydání. O možné existenci tzv. "hlasovací koalice" jsme psali v rámci jiného výroku.

Souhrnně lze říci, že Wagenknechtovo tvrzení o většině, kterou disponují uvedené 3 strany, je pravdivé. Je stále řada otázek, i důležitých, na kterých se tyto strany neshodnou. Pokud by se však trojce ANO, KSČM a SPD shodla, pak svoji vůli ve Sněmovně prosadí. Statistika České televize pak dokládá, že tyto strany jsou schopny se domluvit poměrně často.

Lukáš Wagenknecht

Lukáš Wagenknecht

Třeba v Maďarsku se to stalo, že tam pan premiér dostal většinu ve volbách, změnil potom ústavu, změnil volební systém, okrsky nějaké zdůraznil, některé potlačil a de facto, dneska tam už je potřetí.

V parlamentních volbách 2010 získal Fidesz Viktora Orbána ústavní většinu. Poté v parlamentu prosadil ústavní změny včetně změny volebního systému. Po parlamentních volbách 2018 je Orbán již potřetí maďarským premiérem.

skrýt celé odůvodnění

Parlamentní volby 2010 v Maďarsku jasně vyhrál Fidesz Viktora Orbána se ziskem 263 mandátů z celkových 386, což zaručovalo ústavní většinu. Od roku 2012 začaly platit ústavní změny, které v parlamentu prosadila Orbánova vláda.

Ústavní změny zahrnovaly i změnu volebního systému (.pdf). V rámci maďarského supersmíšeného volebního systému došlo k úpravě velikosti volebních obvodů ve většinové složce a ke zrušení druhého kola většinové volby. Vedle toho byl snížen počet poslanců z 386 na 199.

V parlamentních volbách 2018 obhájil Viktor Orbán ústavní většinu a stal se potřetí za sebou maďarským premiérem.