Demagog.cz

Kateřina Konečná k volbám do Evropského parlamentu

V rámci rozhovorů s lídry kandidátek pro Českou televizi jsme se tentokrát zaměřili na zástupkyni KSČM Kateřinu Konečnou. Ta byla v Evropském parlamentu členkou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Podstatným tématem rozhovoru tak byla například dvojí kvalita potravin.

Ověřili jsme
ČT24 ze dne 2. května 2019 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

7 z celkově 11 ověřených výroků

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

Úplně nejaktuálnější pro Českou republiku je teď určitě dvojí kvalita potravin. Tu máme rozdělanou, nepovedlo se to dokončit tak, jak jsme chtěli.

Evropský parlament v dubnu 2019 schválil směrnici o ochraně spotřebitele, která také obsahuje úpravu dvojí kvality potravin. Čeští europoslanci za KSČM hlasovali proti návrhu a kritizovali podobu, v níž byla směrnice přijata. Neprošly ani pozměňovací návrhy poslance Maštálka.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament v dubnu letošního roku schválil směrnici, v níž rozšiřuje definici klamavých obchodních praktik. Za takovou praktiku má být nově posuzováno „uvádění zboží na trh v jednom členském státě jako zboží totožné se stejným zbožím uváděným na trh v jiném členském státě, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory‟ (str. 45).

Jako tyto oprávněné a objektivní faktory jsou uvedeny například „dostupnost nebo sezónnost surovin, zlepšení přístupu ke zdravým a výživným potravinám či právo obchodníka nabízet na různých geografických trzích zboží stejné značky v obalech různé hmotnosti či objemu.‟

Podle schváleného textu by jednotlivé členské země měly do 2 let převést tuto směrnici do vlastní legislativy a Evropská komise do dvou let předloží zprávu o uplatňování této směrnice v praxi.

Uveďme, že pro schválení této směrnice hlasovalo 474 europoslanců, komunističtí poslanci Konečná, Kohlíček a Maštálka hlasovali proti (str. 29 - 30). Komunisté, podle slov Konečné, nesouhlasili například s tím, že ze směrnice vypadl požadavek na označování rozdílného složení potravin. Poslanec Maštálka předložil několik pozměňovacích návrhů směřujících k větší ochraně spotřebitelů před dvojí kvalitou potravin, se svými návrhy však neuspěl.

Názor, že se směrnice nevěnuje problematice dvojí kvality výrobků dostatečně, vyjádřila také řada dalších českých zástupců, například Dita Charanzová za hnutí ANO nebo Olga Sehnálová za ČSSD, která se dané problematice věnuje již od roku 2011. Naopak eurokomisařka Eva Jourová za ANO uvedla, že nyní máme jasná pravidla pro řešení otázky dvojí kvality produktů. Nicméně tuto část neověřujeme. Pravdou tak zůstává, že směrnice o dvojí kvalitě potravin byla přijata a komunističtí poslanci se domáhali změny, avšak pozměňovací návrhy neuspěly.




Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

Ten trialog, jednání (o dvojí kvalitě potravin, pozn. Demagog.cz) mezi Komisí, Radou a parlamentem, skončil úplně jinak. Tam prostě páni komisaři, přestože jsme od Junckera slyšeli, jak ho to strašně štve, nakonec udělali tenhle pro mne nepochopitelný krok.

Výsledkem trialogu byla určitá podoba návrhu směrnice upravující dvojí kvalitu potravin, kterou Evropský parlament přijal. I přes rázná vyjádření představitelů Komise však byla směrnice přijata v mírnější podobě. Zpravodaj návrhu vnesl do jednání zmínku o možném kolapsu dohody.

skrýt celé odůvodnění

Výsledkem trialogu (meziinstitucionálního projednávání) o návrhu směrnice na ochranu spotřebitele (obsahující také úpravu dvojí kvality potravin) byla dohoda mezi Komisí, Radou a Evropským Parlamentem o tom, že pokud bude dohodnutá podoba návrhu směrnice schválena Evropským parlamentem, Rada ji schválí.

Představitelé Komise, zejména komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová a předseda Komise Jean-Claude Juncker opakovaně ujišťovali veřejnost o nutnosti ukončení dvojí kvality potravin. „Nebudu akceptovat, že v některých částech Evropy se prodávají potraviny nižší kvality, navzdory tomu, že obaly i značky jsou identické," uvedl Juncker. Výsledná podoba směrnice předložená Komisí byla však mírně pozměněna proti návrhu projednaného trialogem a text směrnice byl zmírněn. Neobsahuje například povinnost výrobců k označování rozdílného složení, kterou také Věra Jourová prosazovala.

Kateřina Konečná pak v poslední části svého výroku naráží na to, že zpravodaj návrhu, zastupující Komisi při jednání EP, v rozpravě řekl, že další úpravy návrhu ze strany poslanců povedou ke kolapsu dohody a žádné ustanovení o dvojí kvalitě neprojde. V praxi by to znamenalo, že Komise by vydala nesouhlasné stanovisko a iniciovala tak k návrhu jednohlasné hlasování v Radě dle čl. 294, odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 189b Smlouvy ve znění Maastrichtské smlouvy). Vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal návrh směrnice v předloženém znění, nedokážeme hodnotit, jak by takové jednomyslné hlasování v Radě dopadlo.

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

Takáč: To znamená, že z Prahy si nákupčí pro obchod může zajet do Paříže pro to, co se mu zrovna líbí, a nesmí mu to nikdo neprodat?
KK: Přesně. Když jsme to dokázali u elektronických obchodů, které jsou už dneska bez toho.

Zákaz geoblockingu pro online nakupování platí od února 2018.

skrýt celé odůvodnění

28. února 2018 vydal Evropský parlament nařízení o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení. Nařízení zakazuje geoblocking, čili způsob nakupování přes internet založený na principu toho, že internetová stránka zablokuje zákazníkům přístup nebo automaticky přesměruje zákazníky na jiný web z důvodu jejich státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného pobytu. Toto nařízení se nevztahuje na nákup v kamenných obchodech.

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

(Evropský) parlament nemá zákonodárnou iniciativu.

Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, tou dle Smlouvy o Evropské unii disponuje výhradně Evropská komise.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, tou dle čl. 17 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii disponuje výhradně Evropská komise (konsolidovaná verze, .pdf, str. 13). Jediným orgánem s právem zákonodárné iniciativy je tedy Evropská komise.

Role Evropského parlamentu spočívá podle čl. 289 ods. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie v podílení se společně s Radou na přijímání návrhů legislativních aktů (nařízení, směrnic, rozhodnutí), které vypracovává Evropská komise (konsolidovaná verze, .pdf, str. 172).

Smlouva o fungování EU dle čl. 289 ods. 4 umožňuje ve zvláštních případech přijímat legislativní akty i na návrh jiných subjektů – například Evropského parlamentu, skupiny členských států nebo na doporučení Evropské centrální banky, na žádost Soudního dvora nebo Evropské investiční banky (.pdf, str. 172).

Evropský parlament ze své funkce nemá možnost sám od sebe předkládat legislativní návrhy, ačkoli je nedílnou součástí celého legislativního procesu EU. V některých případech ale existuje možnost nepřímé zákonodárné iniciativy. Dle čl. 225 Smlouvy o fungování EU (.pdf, str. 150) i zde existuje institut umožňující Evropskému parlamentu nepřímou zákonodárnou iniciativu:

„Evropský parlament může většinou hlasů všech svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že je k provedení Smluv potřeba aktu Unie. Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí Evropskému parlamentu důvody.“

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

Oni se dneska chystají na volby (ve Velké Británii).

Volby do Evropského parlamentu proběhnou ve Velké Británii 23. května 2019.

skrýt celé odůvodnění

Na základě informací Britské volební komise se ve Velké Británii (VB) konají v průběhu května dvoje volby. Komunální volby proběhly 2. května 2019 a 23. května 2019 dojde na volby do Evropského parlamentu.

Z důvodu odložení odchodu VB z Evropské unie na 31. říjen 2019, se VB účastní voleb do Evropského parlamentu, které se konají ve dnech mezi 23.-26. květnem 2019. VB je pro Evropské volby rozdělena do 12 volebních okrsků, kde voliči rozhodují o rozdělení celkového počtu 73 křesel náležících VB v Evropském parlamentu. Přestože nově zvolení britští poslanci opustí Evropský parlament v okamžiku uskutečnění Brexitu, ve volbách kandidují zástupci všech předních politických stran působících v Británii.  

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

Teď v tuto chvíli pracujeme na zákonu o obecném referendu, protože potřebujeme najít 120 podpisů. (...) Jsou velké tlaky, aby se to například Evropské unie netýkalo.

KSČM usiluje o přijetí zákona o obecném referendu. Pro přijetí takového zákona v Poslanecké sněmovně je potřeba podpory 120 poslanců. Většina v Poslanecké sněmovně však odmítá, aby mohla existovat možnost hlasovat v referendu o členství v mezinárodních organizacích.

skrýt celé odůvodnění

Komunisté o přijetí takového zákona dlouhodobě usilují. Při jednáních o vzniku vlády ANO a ČSSD požadovala KSČM pro svoji podporu mimo jiné i záruku, že bude "usilováno o přijetí zákona o celostátním referendu". Sami poslanci KSČM v tomto volebním období také předložili svůj návrh takového zákona. Další projednávání tohoto návrhu bylo však po projednání ve výborech přerušeno.

Návrh KSČM (.pdf) ve svém článku 2 vyjmenovává situace, o kterých by lidé v referendu měli a neměli mít možnost hlasovat. Z tohoto článku plyne, že komunisté chtějí mít možnost vyhlásit referendum i v otázkách našeho členství v mezinárodních organizacích, např. v Evropské unii. Tato skutečnost ale naráží na odpor jiných politických stran. Hnutí ANO, ČSSD a Piráti se totiž dohodli, že by neměla existovat možnost vypsat referendum o členství v mezinárodní organizaci. Vzhledem k tomu, že ODS a TOP 9 odmítají podpořit zákon o obecném referendu jako takový a hnutí STAN se chce vydat spíše cestou lokálních referend než referend celostátních, podporuje komunisty v této snaze jen SPD.

Dodejme, že v Ústavě ČR je stanoveno (čl. 2, odst. 2), že: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Přijetí ústavního zákona o obecném referendu je podmíněno tím, že získá podporu 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů (čl. 39, odst. 4). Pro jeho schválení v Poslanecké sněmovně je tak třeba získat 120 poslanců.

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

To říkáme (KSČM, pozn. Demagog) u všech dohod o volném obchodu, o všech strategických partnerstvích. Prostě musíme se bavit o dodržování podmínek v životním prostředí, v pracovním právu, musíme se bavit o tom, že to nebude výhodné pouze pro někoho, respektive například pouze pro nadnárodní korporace, ale že si z toho budou moci vzít něco i občané. Je to to, co máme dlouhodobě v programu.

Prioritou KSČM je dodržování podmínek v ochraně životního prostředí. Ve vztahu k zaměstnancům strana prosazuje vyšší mzdu a více volného času. Zásadou strany je Evropská unie pro její občany, ne pro nadnárodní korporace.

skrýt celé odůvodnění

V komentáři pro EurActiv se v roce 2015 vyjádřila česká europoslankyně Kateřina Konečná za KSČM k jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Podle ní jednání působilo jako vylepšování obchodních pravidel ve prospěch nadnárodních korporací. Poražení by podle ní byly pracující, spotřebitelé, občané. V komentáři dále uvedla, že dohoda může představovat také hrozbu nárůstu nezaměstnanosti. Co se týkalo vyrovnávání standardů například zdravotních, potravinářsko-bezpečnostních, ochrany pracovních podmínek i životního prostředí, tak v nich by se podle ní spíše USA měly přizpůsobovat Evropě. Na závěr příspěvku však uvedla, že není proti globálnímu obchodu a obchodním dohodám EU a USA.

K jednání o TTIP mezi EU a USA se také vyjádřila v rozpravě v Evropském parlamentu, kde prezentovala své obavy, že nebude kladen důraz na ochranu práv zaměstnanců, životního prostředí a zdraví. Dále v souvislosti s TTIP uvedla, že je nutné usnadnit mezinárodní obchod, podporovat evropské podniky v přístupu na vnější trhy a hlavně přitom myslet na malé a střední podniky, nikoliv na korporace. Dále například apelovala na státy sdružení ASEAN i EU, aby pomohly Indonésii s prevencí proti požárům kvůli ochraně naší planety a kritizovala stav lidských práv v Bangladéši.

Podle programu KSČM (.doc, str. 5) k volbám do Evropského parlamentu ve vztahu k environmentální politice je prioritou strany ochrana přírody, krajiny, spotřebitelů, vodních zdrojů a venkovské krajiny v celé EU. Dále se strana zavazuje ukončit nevýhodné podmínky pro české zemědělce, podpořit dotační politiku v zemědělství apod. Podle programu (.doc, str. 4) je nutné prosazovat ekologickou a zdravotně nezávadnou spotřebu, obnovu mokřadů a rozptýlené zeleně ve městech, výstavbu ekologicky šetrného bydlení, minimalizaci spotřeby fosilních paliv. Rovněž se ochraně životního prostředí věnují i ve svém programu pro volby do Poslanecké sněmovně parlamentu v roce 2017 (.pdf, str.19 ), kde se zavazují například k nalezení společensky přijatelné a úměrné meze těžby nerostných surovin nebo k podpoře ekologické krajinotvorby.

Ve vztahu k pracovnímu právu se KSČM (.pdf, str. 7) zasazuje dopřát poctivě pracujícím lidem více volného času a zároveň vyšší mzdy a kvalitnější vzdělání. Strana také nechce další rozšiřování neplnohodnotné práce, ale kvalitní pracovní místa. Částečné úvazky nemohou byt základem dalšího rozšiřování zaměstnanosti a nahrazovat plný úvazek. Ve svém programu (.pdf, str. 12) pro volby do do Poslanecké sněmovně parlamentu v roce 2017 se také věnují otázkám práva na práci a spravedlivé odměny. KSČM se chtěla například soustředit na růst reálné úrovně mezd a platů pracujících namísto levné práce. Dále na řešení nepřiměřených rozdílů v odměňování, principu za stejnou práci stejnou odměnu a zvyšování minimální mzdy postupně až k 50 % průměrné mzdy.

KSČM ve svém programu (.doc, str. 1) prosazuje potřebu europoslanců, kteří budou prosazovat nové přístupy a „nesmlouvavě pranýřovat mimo jiné podbízení se nadnárodním korporacím." KSČM prosazuje vytvoření Evropské unie, která bude patřit svým občanům, ne nadnárodním korporacím a úzké skupině miliardářů. V programu (.pdf, str. 12) pro volby do Poslanecké sněmovně parlamentu v roce 2017 požadují spravedlivější rozdělení daňového břemene a posílení příjmů státního rozpočtu progresivním zdaněním především příjmů a kapitálu velkých korporací a spekulantů.