Demagog.cz

Kateřina Konečná v Interview ČT24

Poslankyně Evropského parlamentu Kateřina Konečná v Interview ČT24 popisovala všechny fáze životního cyklu vakcíny proti covidu-19. Kolik Evropská unie investovala do výzkumu a vývoje očkovacích látek a kolik na zálohy za objednané vakcíny? A co schválení a použití ruské vakcíny Sputnik V - když to jde v Maďarsku, proč by to nešlo u nás? To vše se dozvíte v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 2. února 2021 (moderátor Světlana Witowská, záznam)

1 z celkově 20 ověřených výroků

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná

K těm sankcím se připojily státy jako Pobaltí, Polsko, Česká republika (k návrhu sankcí proti Rusku, pozn. Demagog.cz). Ve chvíli, kdy probíhají násilná potlačení protestů v Holandsku, ve Francii.

Státy Pobaltí, Polsko i ČR nastolily téma sankcí vůči Rusku. Děje se tak v době, kdy byly násilně potlačeny protesty ve Francii a především v Nizozemí. Povaha potlačení však byla v Rusku odlišná, k násilnostem tam docházelo především ze strany policie.

skrýt celé odůvodnění

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, který byl léčen v Německu po předchozím neúspěšném pokusu o jeho vraždu, se rozhodl v neděli 17. ledna 2020 vrátit do Ruska. Okamžitě po přistání na ruském letišti byl však zatčen a vzat do vazby. Navalnyj byl v Rusku již dříve odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a ruská justice mu teď dává za vinu, že porušil podmínky tohoto podmíněného trestu, jelikož se včas nehlásil probační službě. 

Nedlouho po jeho zadržení vyšly desetitisíce Rusů protestovat do ulic. Tyto protesty byly policií násilně potlačeny a veliké množství protestujících bylo zadrženo. Uveďme, že případy použití násilí ze strany protestujících byly naopak zaznamenány jen ojediněle, navíc se většinou jednalo o reakci na zásah ruské policie. Navalnyj byl v úterý 2. února odsouzen k nepodmíněnému trestu 3,5 roků odnětí svobody.

Právě zmíněné policejní násilí při potlačení probíhajících protestů vede státy EU včetně České republiky k obvinění Ruska z porušování lidských práv. Ministr zahraničí Petříček na svém twitterovém účtu tyto násilnosti důrazně odsoudil:

Ve snaze Rusko za porušení lidských práv nějak potrestat jednotlivé státy EU nastolují opět otázku sankcí jakožto mírového prostředku mezinárodního práva. Učinilo tak například Polsko, v rámci svého společného prohlášení také Estonsko, Lotyško a Litva, tedy státy Pobaltí, a nechybí ani Česká republika: 

Minulé víkendy vypukly protesty také v Nizozemí a Francii. V Nizozemí se protestovalo předposlední lednový víkend proti přísným koronavirovým opatřením. Bezpečnostní složky nasadily vodní děla, těžkooděnce a policejní psy. Zadrženo bylo více než dvě stě lidí. Během protestů došlo také k zapalování aut, házení kamenů na policisty či rabování obchodů.

O týden později proběhly demonstrace ve Francii. Hlavním motivem francouzských protestů byl opět návrh bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, na nichž je možné identifikovat členy pořádkových složek. Celkový počet demonstrujících se odhaduje na bezmála 33 tisíc lidí. V Paříži, kde demonstrovalo okolo 5 tisíc lidí, byly hlášeny drobné střety mezi demonstranty a policií a následně bylo policií použito vodní dělo či gumové projektily. Zadrženo bylo 26 lidí.

Výrok Kateřiny Konečné hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravdou, že se k návrhu sankcí proti Rusku připojily pobaltské státy, Polsko a Česko a že ve stejné době byly potlačeny protesty ve Francii a Nizozemsku, povaha střetů a násilností však byla v Rusku a v západoevropských zemích jiná. Ve Francii a zejména v Nizozemsku docházelo k násilnostem ze strany protestujících, ruské protesty byly v tomto ohledu značně mírumilovnější. Samotnou tvrdost policejních zásahů lze pak z druhotných zdrojů jen těžko srovnat.