Komunální volby v Brně

Brněnská debata kandidátů na primátora přinesla téměř rekordní množství výroků, čemuž 19 výroky přispěl i aktuální primátor Vokřál. Diskuze se povětšinou zaobírala situací kolem obecních bytů a problémů s novým územním plánem. Na své si ale přišli i fanoušci nově elektronizované šalinkarty. Největší konflikt pak nejspíš přinesl systém rezidentního parkování, kde se kandidáti nebáli srovnání s Prahou, ale ani jinými evropskými a světovými městy. Jak jsme se s takovými výroky poprali, o tom se můžete přesvědčit v přiložené analýze.

Ověřili jsme

Předvolební debata České televize ze dne 20. září 2018 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Barbora Antonová

0

Ivan Fencl

0
0
0

Jasna Flamiková

Petr Hladík

0
0

Tomáš Koláčný

0
0

Andréa Komárková

0

Oliver Pospíšil

0
0

Petra Quittová

0
0
0

Vlastimil Válek

0

Markéta Vaňková

Petr Vokřál

Výroky

Barbora Antonová ŽTB
Ivan Fencl SPD
Jasna Flamiková Zelení
Petr Hladík KDU-ČSL
Tomáš Koláčný Piráti
Andréa Komárková Nezávislí
Oliver Pospíšil ČSSD
Petra Quittová STAN
Vlastimil Válek TOP 09
Markéta Vaňková ODS
Petr Vokřál ANO
Pravda 72 výroků
Nepravda 18 výroků
Zavádějící 7 výroků
Neověřitelné 12 výroků

Barbora Antonová

Nepovedlo se zřídit leteckou linku do Lvova.
Pravda
Ačkoliv se zdálo, že se radnici podaří lety z Brna do Lvova domluvit, z dohody s aerolinkou Blue Air nakonec sešlo. Tuto domluvu vedlo město Brno společně s Jihomoravským krajem.

Přestože se hovory o přímé lince z Brna do ukrajinského Lvova vedly, z dohody s rumunskou společností Blue Air sešlo, a to kvůli neshodě ohledně podmínek spolupráce. Rumunský dopravce měl Brno propojit s Bruselem, Barcelonou, Milánem, Lvovem a Římem. Dnes už letenky najdeme pouze přestupní.

Petr Vokřál

Nepovedlo se vypořádat majetkové poměry za Lužánkami.
Pravda
Za brněnský park Lužánky má směřovat fotbalový stadion pro brněnskou Zbrojovku. Dlouhodobě se však nedaří vykoupit pozemky a vyjasnit vlastnictví všech nemovitostí v oblasti, nepodařilo se to ani současné koalici města.

Peripetie spojené s rekonstrukcí historického stadionu za Lužánkami popisuje samo město. V průběhu vzniklo několik soudních i (zatím) mimosoudních sporů o nemovitosti v oblasti, kde by mělo město realizovat rekonstrukci. V současnosti se jádro sporů točí kolem podnikatele Libora Procházky. Jde například o vleklé spory s firmou LP Expo a dalšími firmami spojenými právě s Procházkou, jak popisuje v rozhovoru pro MF Dnes. Společnosti mají pod vykoupenými pozemky podzemní garáže. Město údajně neoprávněně zasahuje i do práv majitele tenisových kurtů a komunikace, přičemž ale oba tyto subjekty stojí na městských pozemcích. Právě spor s Procházkou, který v lokalitě skrze společnosti vlastní část infrastruktury, je v současné době hlavním problémem. Procházka obecně odmítá finanční kompenzaci, zatímco město není ochotno nabídnout takovou směnu nemovitostí, jakou by si Procházka představoval.

Petr Vokřál

V poslední době jsme investovali zhruba 150 mil. do škol, podařilo se koupit brněnské veletrhy, zachránit Velkou cenu, podařilo se rozhýbat některé projekty jako koncertní sál, máme vysoutěženou atletickou halu.
Pravda
Všechny vyjmenované kroky odpovídají skutečnosti. Do vzdělávání byla dokonce investována větší částka. Některé projekty se i přesto potýkají s problémy.

Současné zastupitelstvo odsouhlasilo za dobu své vlády rozpočet pro položku Vzdělání v celkové výši přes 200 milionů korun a v kapitálových výdajích přes 265 milionů korun. Město Brno je většinovým vlastníkem BVV. Velká cena Brna se i nadále koná, i když za neustálých finančních problémů. Město Brno vybralo a podepsalo smlouvu na zhotovení Atletické haly v Bohunicích.

Rozpočet města na položku Vzdělání a školské služby (list Výdaje, město) počítá s částkou přibližně 45 milionů pro každý z roků 2015 (.xls), 2016 (.xls) a 2017 (.xls). Skokový nárůst lze vysledovat v rozpočtu na rok 2018 (.xls), který počítá s částkou 70,6 milionu korun. Pokud jde ale o investice, lze spíše počítat s údaji v položce kapitálové výdaje (tamtéž), kde byly částky v milionech korun za rok 2015 – 97,2; 2016 – 104,6; 2017 – 58,8 a 2018 – 106,1.

V prosinci roku 2015 došlo k dohodě o odkupu většinového podílu 61 % ve firmě Brněnské veletrhy a. s. městem Brno a firmou Messe Düsseldorf. Město tak získalo 95 % akcií firmy. Jediným akcionářem se město Brno stalo v prosinci 2016.

V říjnu 2015 založilo město Brno spolu s Jihomoravským krajem Spolek pro GP ČR Brno, který měl za tyto subjekty zajišťovat organizaci Velké ceny Brno. Spolek vznikl jako reakce na problematické předchozí roky, kdy Velká cena byla ve finanční ztrátě a hrozilo ukončení jejího pořádání v Brně. V prosinci 2015 došlo k dohodě s promoterskou firmou DORNA na vypořádání dluhů a na pořádání ceny na dalších pět let. Nutno podotknout, že i přes danou dohodu i nadále dochází k problémům a nejasnostem s financováním tohoto podniku až do té míry, kdy opět hrozí jeho zrušení.

Anabázi kolem Janáčkova kulturního centra, tedy koncertního sálu, popisuje např. ČTK. Současné vedení města opravdu oživilo dlouho plánovaný projekt, stát se letos přihlásil s plánovanou investicí, dalších 200 milionů má připraveno město, 14. 9. byla městem představena nová studie. Už nyní se však stavba potýká s problémy, bude totiž zřejmě čelit žalobě kvůli porušení podmínek dříve dohodnutých s architekty, kteří projekt před 14 lety vysoutěžili.

V roce 2015 došlo k podepsání memoranda (.docx) o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra mezi městem Brno, Masarykovou univerzitou a Atletickým stavem. Následně v srpnu 2017 město Brno vypsalo výběrové řízení na zhotovitele, kterého pak vybralo v následném roce. Zhotovitelem stavby se stala skupina firem IMOS Brno, a. s., HOCHTIEF CZ, a. s. a SPORT Construction, a. s. Nutno podotknout, že se toto řízení setkalo s kritikou ze strany architektonické odborné veřejnosti.

Jasna Flamiková

Podařilo se zřízení kanceláře architekta města, který už dneska pracuje na novém územním plánu, a to znamená, že ten územní plán pro město nekreslí jako v minulosti firma napojená na developery, ale kreslí to městští architekti.
Pravda
Rada města Brna zřídila Kancelář architekta města Brna (KAM), jejímž cílem byla mimo jiné tvorba nového územního plánu. V srpnu letošního roku rada města rozhodla, že nový územní plán pro Brno opravdu vypracuje KAM.

Zastupitelstvo města Brna schválilo na konci roku 2015 vznik příspěvkové organizace Kancelář architekta města Brna (KAM). Kancelář vznikla 1. února 2016 jako hlavní koncepční pracoviště Brna v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města, které má za cíl zajišťovat tvorbu územních celoměstských analytických a koncepčních dokumentů v oblasti územního plánování a rozvoje, urbanismu, infrastruktury a péče o veřejný prostor. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje právě Kancelář architekta města.

Jasna Flamiková pravděpodobně naráží na společnost Arch.design, která územní plán připravovala od roku 2004. Podle serveru iDNES.cz, spolku NESEHNUTÍ a Deníku měl Arch.design připravit také projekt nákupního a zábavního centra Aupark, který měla vybudovat realitní společnost HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka. Arch.design navíc vypracoval také územní studii (.pdf), na jejímž základě mělo být rozhodnuto o umístění záměru. Kvůli tomuto střetu zájmů byli dva architekti Arch.designu (Radoslav Kobza a Jaroslav Dokoupil) pravomocně odsouzeni Stavovským soudem České komory architektů k tříletému zákazu ucházení se o veřejné zakázky.

Lze tedy tvrdit, že územní plán v minulosti vypracovávala „firma napojená na developery”, a to firma Arch.design, která měla vztah s developerem HB Reavis. Lze však důvodně předpokládat, že v případě Kanceláře architekta města Brna, jakožto příspěvkové organizace města, tomu tak není.

Jasna Flamiková

Podařilo se prosadit zlevněnou šalinkartu a její zelektronizování, to znamená, že už více než 40 tisíc lidí dnes využívá elektronicky na dálku vyřídit si šalinkartu, to znamená, že Brňané jezdí za 9,- Kč za den.
Pravda
Elektronickou šalinkartu je možné si v Brně pořídit již přes rok. Při koupi ročního kuponu je zde možnost zažádat o dotaci od magistrátu, pak stojí denní jízdné 9,11 Kč. Z posledních údajů o počtech elektronických šalinkaret pak lze vyčíst i pravdivost posledního tvrzení.

Město Brno zavedlo elektronickou šalinkartu v lednu 2017. Zájemce o elektronickou kartu se musí registrovat, karta se aktivuje po zaplacení. Následně se zájemce musí dostavit na některou z poboček dopravního podniku, kde ověří správnost zadaných údajů. Dotaci od magistrátu je možné získat jen na roční jízdné v zónách 100 a 101. Cena ročního jízdného je 4750 Kč. Výše dotace, kterou poskytne magistrát, je 1425 Kč. Jízdné na jeden den po odečtení dotace vychází na 9,11 Kč. O dotaci může žádat každý, kdo v Brně platí za odpad.

K 22. září 2017 si pořídilo (.pdf) elektronickou šalinkartu téměř 38 200 cestujících, z toho přibližně 30 000 šalinkaret bylo ročních, zbylých přibližně 8 200 bylo jiného tarifu. V lednu 2018 deklaroval Dopravní podnik města Brna více než 39 000 prodaných ročních šalinkaret, podobné číslo potvrdil i v březnu 2018 (březnové číslo, str. 17). To znamená, že celkový počet ročních i dalších šalinkaret již musel překročit 40 000, a to i vezmeme-li v potaz přiznané přesuny mezi kategoriemi.

Pro úplnost jsme zažádali o aktuální čísla Dopravní podnik města Brna, zatím jsme ovšem bez odpovědi. Podle e-shopu však bylo již v září 2017 zaregistrováno 41,5 tisíce zákazníků a počet registrovaných karet měl překročit 43 000. Aktuálně systém Brno iD hlásí po přihlášení „téměř 52 000“ elektronicky řízených šalinkaret.

Jasna Flamiková

Město v loňském roce získalo v soutěži mezinárodních kvetoucích měst medaili Entente Florale jako jediné české město v České republice.
Pravda
V soutěži Entente Florale Europe získalo Brno v roce 2017 medaili jako jediné z českých měst.

Asociace AEFP (The European Association for Flowers and Landscape) je mezinárodní neziskovou asociací, která pořádá soutěž Entente Florale Europe neboli Evropská kvetoucí sídla za účelem podpořit zelenější a přívětivější prostředí v evropských městech a vesnicích. Ocenění kromě Brna získala také Kostelní Lhota, avšak v kategorii "vesnice".

Petr Hladík

Zavedli jsme službu SENIOR busů, dnes jezdí 4 taková auta, víc jak 3 tisíce seniorů tuto službu využívá.
Pravda
Od 1. června 2016 v Brně skutečně funguje služba SENIOR BUS, kterou zajišťují čtyři automobily. Službu v roce 2017 využilo 13 000 osob, což spadá do intervalu více než 3 000.

Služba SENIOR BUS byla Magistrátem města Brna spuštěna k 1. červnu 2016. Určena je pro seniory starší 70 let a osoby s tělesným postižením s trvalým bydlištěm v Brně. Zpočátku byly pro službu k dispozici dva automobily, jeden s naftovým motorem a druhý poháněn CNG.

Z důvodu velkého zájmu občanů byla kapacita služby posléze navýšena 15. června 2017 o třetí automobil a 2. července 2018 o čtvrtý automobil (.pdf).

V roce 2017 využilo službu 13 000 osob, jak pro Demagog.cz uvedla Mgr. Radka Loukotová z Tiskového střediska Kanceláře primátora města Brna.

Pro zajímavost uvádíme další data, která nám Tiskové středisko Kanceláře primátora města Brna poskytlo. SENIOR BUS za rok 2017 provedl celkem 9 000 jízd. Průměrný počet přepravených osob za měsíc byl 1 070. Průměrný počet přepravených osob třemi autobusy za den byl 27,5 osoby, přičemž průměrná délka jedné jízdy byla 14,9 km. Za rok 2017 vynaložilo město na provoz služby SENIOR BUS 4,2 milionu Kč.

Petr Hladík

Jsme jediné město, které má sdílené bydlení seniorů a také sdílené bydlení zdravotních sester.
Pravda
Obě tyto služby Brno poskytuje jako jediné město v ČR, byť obdobné koncepty lze (zejména v případě seniorů) najít i jinde.

Brno je prvním a dosud jediným městem v ČR, které v říjnu 2016 otevřelo sdílené bydlení pro seniory. Konkrétně se jedná o objekt Zámečnická 2, který nabízí sedm jednolůžkových a dva dvoulůžkové pokoje v bytové jednotce o rozloze 410 metrů čtverečních. Pilotní projekt sdíleného bydlení byl schválen (.pdf, str. 48–49) Zastupitelstvem města Brna už v září 2014 a inspiroval se podobnými projekty v ostatních evropských zemích. V České republice se lze častěji setkat s komunitním bydlením, které seniorům poskytuje alternativu v podobě několika oddělených bytů v jednom domě. Takovým typem bydlení jsou například Semčice (.pdf, str. 1) ve Středočeském kraji.

Jedinečný je také brněnský koncept sdíleného bydlení zdravotních sester. Celkem se zde k těmto účelům zrekonstruovalo 9 bytů s nájemní cenou 57,20 Kč/m2/měsíc. Podobným směrem se vydávají také v Plzni, kde nemocnice spolupracuje s vedením města. Zaměstnanci plzeňské fakultní nemocnice tak mají možnost získat bydlení v městském bytě s regulovaným nájemným ve výši 82,10 Kč/m2/měsíc.







Oliver Pospíšil

Brno ustálo spor o nádraží, potvrdilo odsunutou polohu, dalo stanovisko ke studii proveditelnosti.
Pravda
V roce 2018 došlo ke schválení přesunu brněnského nádraží všemi třemi zúčastněnými stranami - městem Brno, Jihomoravským krajem i vládou České republiky.

Již 20. února 2018 schválila (bod 117.) Rada města Brna stanovisko ke Studii proveditelnosti. "Město Brno doporučuje k realizaci variantu A s podmínkou, že bude zahájena příprava realizace SJKD". Rada zároveň doporučila zastupitelstvu města toto stanovisko schválit.

Doporučená Varianta A obecně pracuje s přesunem vlakového nádraží k řece, do místa současné železniční stanice Brno - Dolní nádraží. Zastupitelstvo města Brna tedy na svém jednání dne 27. února 2018 schválilo v hlasování č. 12 stanovisko města ve verzi doporučené Radou města.

Přesun brněnského nádraží k řece podporuje i Jihomoravský kraj. Ve svém jednání 10. července 2018 ho potvrdila také vláda, avšak v jiné variantě než v té, která je upřednostňována městem.

Andréa Komárková

Já jsem nováček na politické scéně.
Nepravda
Andréa Komárková se v politice pohybuje minimálně od roku 2016.

Andréa Komárková nyní na primátorku kandiduje za Nezávislí kandidáti společně pro město BRNO, bezpečnost, dostupné bydlení a dopravu vyřešíme a víme jak na to. Avšak již v říjnu 2016 figurovala na kandidátce strany SPD ve volbách do zastupitelstev krajů, za stejnou stranu neúspěšně kandidovala i v parlamentních volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017.

Ivan Fencl

Letos už snad od poloviny června nebylo možno se v přehradě koupat.
Pravda
Ve vodní nádrži Brno bylo zakázáno koupání kvůli výskytu sinic, a to od poloviny července.

Letošní velmi brzký nástup extrémně teplého počasí a s tím spojený nedostatek vody vedl k brzkému výskytu sinic. Ty způsobily, že vodní nádrž Brno byla již od 2. července vyhodnocena na třech měřitelných místech přehrady jako nevhodná ke koupání a od 16. 7. bylo dokonce koupání na všech pěti měřitelných místech dočasně zakázáno.

Na webových stránkách Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje
jsou k dohledání veškerá měření kvality vody v přehradě v letošním roce. Měření
se provádí na pěti místech, která jsou součástí přehrady:

  • Brno-Rokle – voda nebezpečná ke koupání 16. 23. července
  • Brno-Rakovec – voda nebezpečná ke koupání 16. července 27. srpna
  • Brno-Kozí Horka – voda nebezpečná ke koupání 16. července 20. srpna
  • Brno-Sokolské koupaliště – voda nebezpečná ke koupání 16. 23. července
  • Brno-Osada – voda nebezpečná ke koupání 16. 23. července







Ivan Fencl

Nebyl vysoutěžen kamerový systém.
Pravda
Kamerový systém pro rezidenční parkování byl předmětem zadávacího řízení, které však bylo následně zrušeno.

Na schůzi Rady města Brno dne 7. srpna 2018 nebylo (.pdf, str. 1) hlasování o výběru dodavatele kamerového systému pro rezidenční parkování v centru Brna zařazeno do programu. Následně 21. srpna 2018 Rada města Brno zrušila výběrové řízení úplně (.pdf, str. 9). Do výběrového řízení se přihlásila jenom brněnská firma Veselý Dopravní Signalizace, která ho také vyhrála. Sama předtím připravila projektovou dokumentaci k zakázce. To způsobilo pochybnosti, zda byla veřejná zakázka transparentní.

Petra Quittová

Brno Kometa 2x vyhrála, tam šly taky prostředky z města, ale šlo i více peněz do městských částí a do školství. Povedlo se také získat 100% vlastnictví brněnských veletrhů.
Pravda
Kometa v letech 2017 a 2018 vyhrála titul. Městské části i brněnské školství zaznamenaly navýšení finanční podpory ze strany města Brna. Město vlastní 100 % akcií veletrhů.

Kometa Brno získala mistrovský titul extraligy v letech 2017 a 2018. Město Kometu podpořilo příspěvkem ve výši 16 milionů korun v roce 2018. 

Do resortu školství skutečně plyne z města více finančních prostředků. V roce 2014 připadlo na vzdělávání a školské služby 143 mil. korun, zatímco v roce 2018 investovalo město 176 mil. korun (list Výdaje).

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz i svým městským částem. V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,083 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery).

Brněnské veletrhy město koupilo v roce 2016 od původního většinového vlastníka Messe Düsseldorf, nabylo tak 95% podílu akcií. Brno postupně vytlačilo menšinové akcionáře a v současnosti je 100% držitelem akcií veletrhů.

Andréa Komárková

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje dotace na výstavbu obecních bytů a momentálně tam leží 2 mld.
Nepravda
Ministerstvo v současné době takové dotace neposkytuje, číslo 2 miliardy však odpovídá plánu ministryně Dostálové, který by se podle jejích slov mohl začít realizovat na jaře 2019.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytuje v letošním roce v rámci dotačního programu Podpora bydlení finanční prostředky na pečovatelské byty, komunitní domy seniorů a bytové domy bez bariér, a to v odhadované výši 300 mil. korun. O podpoře výstavby obecních bytů k pronájmu, o čemž mluvila Komárková, zde ministerstvo neuvádí žádné informace. Finanční podporu pro výstavbu obecních bytů přitom MMR neposkytovalo ani v předchozích třech letech.

Komárková by mohla mluvit o plánovaném programu MMR, kde ministryně Dostálová přislíbila zaprvé nízkoúročené půjčky obcím, zadruhé až stoprocentní dotace na výstavbu nových městských bytů. Dotační část by měla podle plánu sestávat právě z částky 2 mld. Kč. Podle plánů by měla stejná investice přitékat každý rok.

V současné době však ministerstvo žádné podobné dotace neposkytuje.

Andréa Komárková

Kromě toho jsem se ještě dozvěděla, že máme uvolněných přes dva tisíce volných bytů.
Nepravda
Podle informací z magistrátu má město v současné době 1200 neobydlených bytů.

Podle dokumentu Strategie bydlení města Brna (.pdf, str. 30) mělo město Brno, případně městské části, ve svém vlastnictví ke konci roku 2016 přesně 28 696 bytů.

Vznesli jsme dotaz na magistrát a tisková mluvčí Mgr. Loukotová odpověděla, že technicky je volných bytů 1400, přičemž u 200 bytů probíhá obsazování, celkem jich je neobsazených 1200. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje.

Petr Vokřál

My jsme přijali strategii bydlení, cílíme na dostupnost bydlení těch skupin, co jsou v největším ohrožení: mladé rodiny, seniory, budujeme DPSky.
Pravda
Vedení města opravdu přijalo dokument Strategie bydlení města Brna. V jeho rámci je definována prevence ztráty bydlení u rizikových skupin, která zahrnuje mj. mladé rodiny a seniory. Strategie počítá i s výstavbou tzv. DPS.

Strategie bydlení města Brna 2018-2030 (.pdf) byla přijata usnesením Rady města na zasedání 19. června 2018 (bod č. 78). Dokument je rozdělen do čtyř prioritních oblastí, tento výrok se týká Prioritní oblasti C: Podpora bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami.

Do skupiny osob se specifickými potřebami jsou v dokumentu zahrnuti senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkými příjmy a mladé domácnosti do 35 let. V rámci kategorie osob v bytové nouzi jsou zahrnuti lidé bez domova, oběti domácího násilí, rodiny s dětmi, osoby opouštějící institucionální zařízení s pěstounskou péčí apod. Strategická část dokumentu předkládá na základě SWOT analýz plán prevence ztráty bydlení u těchto osob (.pdf, str. 26).

Strategie do roku 2030 uvádí plán výstavby domů s pečovatelskou službou, bytových domů pro seniory a zřizování jednotek sdíleného bydlení pro seniory v rámci Prioritní oblasti C, a to v bodě C.2.2 (.pdf, str. 32).


Pod současným vedením města byl například 1. června 2017 otevřen padesátý dům s pečovatelskou službou ve městě. Rada města zároveň 13. října 2017 schválila záměr stavby DPS Bedřichovická.

Sdílené bydlení pro seniory bylo v Brně poprvé uvedeno do praxe v roce 2016.

Jasna Flamiková

Nikde ve světě to takhle nefunguje (dvouzónový systém parkování, pozn. Demagog.cz).
Neověřitelné
V provedených rešerších nebylo nalezeno žádné město, které by mělo systém rezidentního parkování srovnatelný s tím, který navrhuje Žít Brno. To samozřejmě neznamená, že podobný systém není někde ve světě funkční, pro nás je však výrok neověřitelný.

Co se týče regulace parkování obecně, jednu zónu pro centrum města a druhou zónu pro okolí centra, podobně jako navrhovalo Žít Brno, mají také Helsinky (eng). Rezidentní parkování zde zasahuje pouze do těchto dvou zón, obě tvoří tzv. inner city. Nicméně tyto dvě zóny jsou dále rozděleny na další, už čistě rezidentské zóny, kterých je 14. Cena rezidentského oprávnění se v nich liší a pouze v rámci této menší, rezidentské zóny mohou parkovat.

Helsinský model se však od brněnského návrhu značně odlišuje a nepodařilo se nám dohledat žádný obsahově bližší systém, proto výrok zůstává neověřitelný.

Markéta Vaňková

Rozhodně je jich více než 600 (volných obecních bytů, pozn. Demagog.cz), je to určitě přes 1000, protože 600 je jich jen na Brně-středu. Na Brně-severu je jich minimálně 500 a to nemluvím o dalších městských částech.
Nepravda
Neobydlených obecních bytů je v Brně 1200, tedy více než 1000. Městská část Brno-sever má ale volných 495 bytů, městská část Brno-střed má volných jen 472 bytů.

Dle informací, které pro Demagog.cz poskytla Mgr. Radka Loukotová z tiskového oddělení kanceláře primátora města Brna, je k 20. září 2018 ve městě 1400 volných obecních bytů, přičemž ve 200 z nich už probíhá obsazování. Celkem je tedy ve městě 1200 dosud neobydlených obecních bytů. Není však pravdou, že by jich na Brně-středu bylo 600 (ve skutečnosti je jich 472) a i na Brně-severu je jich nepatrně méně (nikoli "minimálně 500", ale ve skutečnosti maximálně 495).

Část z těchto bytů je navíc v současné době neobyvatelná nebo přímo určená k demolici. Z 472 bytů na Brně-středu je takových bytů 195. Městská část Brno-sever má podle vyjádření jejího tiskového mluvčího Martina Ingra 492 neobydlených bytů (zde se údaje magistrátu a radnice drobně rozchází), z toho 300 je neobyvatelných nebo se nacházejí ve zcela neobyvatelných domech. Dalšími městskými částmi s výrazným podílem na počtu neobydlených obecních bytů jsou Brno-Židenice se 108 byty a Brno-Líšeň se 75 byty.

Byť celkově sahá číslo přes 1000, Vaňková neuvádí správně čísla ani u městské části Brno-střed, ani u městské části Brno-sever. Kromě toho je nutno dodat, že část z těchto bytů je v současné chvíli neobyvatelná a projdou rekonstrukcí nebo směřují k demolici.

Markéta Vaňková

Chtěli bychom se u části obecních bytů vrátit ke konceptu oprav vlastními náklady. (...) Město se vydalo cestou, že si ty byty opravuje samo, přiděluje se pak výrazně méně bytů než v předchozím období.
Neověřitelné
Město po změnách v pravidlech pro pronájem městských bytů nabízí k pronájmu pouze opravené byty a byty určené k úpravě již nenabízí. Zda má tato situace za následek menší množství přidělených bytů, není možné z důvodu neveřejných statistik zjistit.

Je pravda, že dříve žádosti o zařazení do evidence žadatelů o pronájem obecního bytu rozlišovaly, zda nejde o tzv. „žadatele o byt na opravu vlastním nákladem nájemce“. Dnes toto žádosti nerozeznávají. Od podzimu 2017 přistoupil magistrát ke změnám v pravidlech pro pronájem městských bytů. Jednou ze změn bylo i to, že bude umožněn pouze pronájem bytu způsobilého k užívání.

To znamená, že nelze po budoucím nájemci požadovat opravy bytu vlastním nákladem či náhradu nákladů na opravy provedené pronajímatelem či předchozím nájemcem.

Město si tak byty ve svém vlastnictví opravuje samo a k pronájmu nabízí již pouze byty opravené. Lidé si tak nemohou požádat o pronájem bytu k úpravě, na jehož opravy by následně použili vlastní finanční prostředky.

Statistiky přidělených městských bytů během minulé i současné koalice nejsou veřejně dostupné. Podařilo se nám od tiskové mluvčí magistrátu pouze zjistit, že za uplynulé období bylo přiděleno do pronájmu celkem 160 bytů ve správě města (nikoli městských částí.) Toto číslo však nemáme s čím konfrontovat, proto je výrok neověřitelný.

Tomáš Koláčný

Opravy vlastním nákladem jsou samozřejmě zajímavá myšlenka, bohužel ji zákon ne úplně dovoluje, takže já bych nerad, aby se město uchylovalo ke krokům, které jsou v rozporu se zákonem.
Nepravda
Občanský zákoník nezakazuje opravu na vlastní náklady, pouze se tak musí stát po dohodě s pronajímatelem.

Předně je třeba zmínit, že tyto smluvní vztahy se řídí občanským zákoníkem, který ovládá zásada autonomie vůle. To znamená, že ve většině případů si strany mohou dohodnout ujednání i odlišná od zákona, třeba právě provedení velkých oprav. V případě nájmu by pak nesmělo takové ujednání nepřiměřeně zkracovat práva nájemce, ten má ze zákona zvláštní ochranu. Přiměřenost však praxe řeší např. dočasným snížením nájemného, které mu vykompenzuje náklady na opravy.

Zákon přitom předpokládá možnost nájemce provádět úpravy bytu na vlastní náklady, pouze přitom uvádí podmínku, že je nutný souhlas pronajímatele. V opačném případě smí nájemník provádět jen běžnou údržbu a drobné úpravy, přičemž však náklady nesmí přesáhnout částku 1000 korun za jednu opravu nebo ročně v součtu 100 Kč/m² podlahové plochy bytu. Druhy úprav jsou rovněž vymezeny.

V případě větších úprav je problematická návratnost investic nájemníka po dokončení oprav nebo v případě ukončení nájemní smlouvy. Pronajímatel je povinen nájemníkovi proplatit náklady na opravu v případě, že je byt ve špatném stavu a určitá vada znemožňuje jeho užívání a zároveň pronajímatel nebyl schopen vadu odstranit bez zbytečného odkladu. V takovém případě pak nájemník může požadovat proplacení nákladů nebo slevu na nájemném.

V druhém případě, kdy by nájemník požadoval vyrovnání až po ukončení smlouvy, zákon pouze zmiňuje, že pokud dojde změnou věci k jejímu zhodnocení, vyrovná se pronajímatel s nájemcem při skončení nájmu podle míry zhodnocení. Pronajímatel zároveň může po vypovězení smlouvy požadovat navrácení bytu do původního stavu.

To, že opravy na vlastní náklady zákon nevylučuje, potvrzuje také praxe městské části Brno-sever. Ta na svých stránkách uvádí Kritéria pro pronájem obecních bytů, v nichž rozčleňuje čtyři jejich kategorie. První z nich tvoří byty, ve kterých nejsou nutné žádné opravy a zároveň na nich nevázne dluh od předchozího nájemce. Druhým typem jsou byty, ve kterých je nutné provést na náklady dalšího nájemce opravy. Třetí kategorií jsou byty s dluhem z oprav od předchozího nájemníka, které musí ten budoucí uhradit. Do čtvrtého typu spadají sociální byty.

Tomáš Koláčný

V tuto chvíli má město připravených zhruba 400 bytů k výstavbě, dalších necelých 600 bytů se dá postavit v lokalitě na Kamenném vrchu.
Pravda
Zmíněných cca 400 bytů, které jsou již připraveny, nebo u nichž už výstavba začala, by mělo být hotových do roku 2022. Dalších cca 550 bytů a několik rodinných domů by pak dle plánů mělo být postaveno v lokalitě Kamenný vrch.

Podle článku iDnes.cz, který pracuje mj. i s vyjádřením Petra Hladíka, prvního náměstka primátora pro oblast bydlení, zdravotnictví a rodinné politiky, mělo Brno již v květnu minulého roku připraveno k výstavbě 400 nových bytů. Dle předpokladů by tak mohla být jejich výstavby hotova do roku 2022.

Dále by dle informací z článku iDnes.cz mělo dojít k výstavbě na Kamenném vrchu v Novém Lískovci, kde by mělo být postaveno "bezmála 600" dalších bytů.

Údaje z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009 zpracované Ateliérem Zlámal pak předběžně stanovily, že by na Kamenném vrchu mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Ze Strategie bydlení zpracované ke konci roku 2017 plyne (.pdf, str. 58), že výstavba projektu Kamenný vrch II počítá s vybudováním přibližně 550 bytových jednotek. V první etapě návrh plánoval vytvoření 240 bytů, což však mění další dokument.

Na výstavbu 1. etapy by měly navázat další tři fáze, tak jak je to vyobrazeno v následujícím snímku z prezentace (.pdf, str. 8) k veřejnému projednávání projektu Kamenný vrch II ze dne 26. dubna 2018.

Tomáš Koláčný

Město sice má zhruba 28 500 bytů, nicméně z toho je 28 000 svěřeno městským částem a magistrát má velmi malý prostor pro to s nimi nějakým způsobem nakládat.
Pravda
Koláčným uváděná čísla přibližně odpovídají skutečnosti. Magistrát má zároveň omezené možnosti dispozice s byty, které spravují městské části. Míru však neurčujeme, neboť jde o hodnotový soud radního.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126), jde celkem o 28 696 obecních bytů. Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů. Zbývajících 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Co se týče vlivu magistrátu na nakládání s byty, jeho míru neověřujeme, nicméně uvádíme některé limity a naopak i pravomoci. Brněnské zastupitelstvo v červnu 2017 schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj". Dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné. Kritéria pro přidělení bytů do nájmu si však každá městská část určuje vlastní (např. Brno-sever zde, Brno-střed zde (.pdf).





Petr Hladík

(Navazuje na Koláčného) Na tom Kamenném vrchu, to je 350 bytů v té části východní, které připravujeme.
Neověřitelné
Poslední údaje z dubna 2018 počítají se stavbou 288 bytů ve východní části Kamenného vrchu. Projekt se však zatím nachází ve stádiu příprav, bylo publikováno několik různých údajů k celkovému počtu bytů a nedokážeme s určitostí říci, že počet 288 je plánovaný konečný stav.

Podle navržených údajů z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009, zpracované Ateliérem Zlámal, bylo předběžně stanoveno, že by v lokalitě Kamenný vrch mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Na konci února 2018 byl Magistrátem města Brna pro městskou část Brno-Kohoutovice prezentován projekt Kamenný vrch II, jehož východní část, tedy první tři etapy, jak ukazuje snímek níže, měla zahrnovat 324 bytových jednotek.

Následující prezentace (.pdf, str. 8) Kamenného vrchu II ze dne 26. dubna 2018 již počítá pouze se 288 byty v prvních třech fázích na východní straně projektu.

Pokud budeme pracovat s veškerými čísly, které obrázek k východní části Kamenného vrchu obsahuje, tedy první tři etapy, a zahrneme do celkového počtu bytů i rodinné domy, pak se dostaneme k číslu 313, bez rodinných domů pak k číslu 288.

Jak vidno, čísla se v průběhu příprav mohou v jednotlivých fázích vývoje projektu lišit tak, jak to lze vidět na rozdílech v předešlých návrzích. Ve stavu příprav a v případě absence aktuálnějšího stádia projektu, nežli je prezentace z dubna 2018, nelze s určitostí vyvrátit ani potvrdit pravdivost tohoto výroku.

Markéta Vaňková

Nebyl schválen územní plán a soukromí investoři nemohou stavět. Realita je taková, že ti soukromí investoři nemají tu možnost ty projekty dotáhnout v dohledné době do konce.
Nepravda
Město Brno sice ještě nemá nový územní plán, ale stále platí územní plán, který byl přijat v roce 1994 a je možné v souladu s ním na území Brna stavět.

Město Brno má stále platný územní plán, který byl přijat ještě v roce 1994. Podle něj může stavební úřad vydávat povolení ke stavbě i pro investory. Není tedy pravda, že by v Brně nemohla být žádná nová výstavba.

Zastupitelstvo města Brno schválilo (.pdf) v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. ... Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto poněkud odlišnou formu i členění než platný územní plán.

Pokyny pro zpracování Návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brno na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Příkladem nových staveb investorů může být vznikající rezidence Malostranská, rezidence Juliana pod Bílou Horou či rezidence Grohova23. Investoři tedy své projekty realizovat mohou, byť s vědomím, že vzniká nový územní plán, který v různých fázích realizace může nebo nemusí jejich projekty zasáhnout.

Oliver Pospíšil

Je lokalita v širším centru města, je to lokalita Vojtova, kde jsou nachystány startovací byty a dům s pečovatelskou službou. A čtyři roky čekáme, než se ten projekt rozjede.
Zavádějící
Projekt startovacího bydlení a DPS Vojtova probíhal již za bývalého vedení města v roce 2014. Nové vedení města pak projekt upravovalo a práce na projektu byla zahájena tři roky na to, v březnu 2017, a to archeologickým výzkumem. Stavba pak byla zahájena v roce 2018.

O plánu stavby startovacích bytů a domu s pečovatelskou službou informoval Brněnský deník v srpnu 2014. Dle původního plánu měla být stavba zahájena v roce 2015 a dokončena koncem roku 2016 (str. 10). Dokumentace Oznámení o záměru výstavby byla zpracována ke 22. červnu 2014 (str. 2). Projekt tedy byl plánován již za bývalého vedení města Brna z let 2010–2014.

Nové vedení města ale v roce 2015 projekt upravilo. Místo původně plánovaných 116 bytů (73 startovacích a 43 pro seniory; str. 6) bylo rozhodnuto a stavbě 134 bytů. Stavba pak měla být zahájena v roce 2017. Novější tiskové zprávy z ledna 2018 však hovoří o původním počtu 116 bytů, nicméně v jiném poměru než dříve (30 startovacích a 86 pro seniory).

Oblast určená pro výstavbu také prozatímně sloužila jako parkoviště pro návštěvníky DRFG Areny. Provizorní parkování bylo ukončeno v březnu 2017, kdy byl v lokalitě zahájen archeologický výzkum. V rámci výzkumu zde bylo nalezeno novověké pohřebiště z 19. století a pozůstatky tábora římských vojáků z 2. století.

Stavba byla zahájena v létě 2018 a zhotovení je plánováno na zimu 2019/2020. Nemůžeme tedy říci, že by se čtyři roky čekalo na práce na tomto projektu. Plán byl sice upraven, na místě probíhaly archeologické práce, ovšem o čekání či zastavení projektu se hovořit nedá, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Andréa Komárková

Dvě třetiny občanů Brna nedosáhnou na žádnou hypotéku.
Neověřitelné
Serveru Demagog.cz se nepodařilo najít jakékoliv informace, které by tento výrok potvrzovaly.

V dokumentu města Strategie bydlení města 2018-2030 (Analytická a Strategická část) se hovoří pouze o tom, že se "hypotéky staly dostupné především domácnostem s vysokými příjmy." (.pdf, str. 22).

Od října tohoto roku Česká národní banka chystá zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Současně by měl žadatel vynakládat na splátku dluhu nejvýše 45 % svého měsíčního čistého příjmu. Podle analytiků by tato změna mohla ohrozit třetinu žadatelů.

Je nicméně třeba rozlišovat mezi lidmi, kteří o hypotéku požádají a jejichž žádost je zamítnuta a těmi, kteří se kvůli své finanční situaci rozhodnou o hypotéku ani nežádat. Taková čísla ale k dispozici nejsou.

Všechny tyto informace navíc platí pro Českou republiku jako celek, konkrétní čísla pro Brno se bohužel nepodařilo dohledat.

Petr Vokřál

Když se prodá celý dům, tak musí 80 % nájemníků minimálně souhlasit (řeč je o odprodeji obecních bytů, pozn. Demagog.cz).
Nepravda
S prodejem městského domu musí souhlasit minimálně 70 % nájemců bytů.

V březnu roku 2016 byl na jednání Zastupitelstva města Brna schválen nový postup a podmínky při prodeji bytového fondu. Jedna z podmínek, která musí být splněna, aby byl možný prodej městského bytového fondu, je následující:

"Prodej domu bude doporučen zastupitelstvem městské části, jíž je dům svěřen, s tím, že pokud zastupitelstvo MČ prodej takového domu nedoporučí, uvede zároveň důvody a předloží harmonogram oprav nutných ke zlepšení technického stavu budovy. Pokud nebude žádost o prodej domu podána minimálně 70 % nájemců bytů a nebytových prostor v domě a projednána zastupitelstvem městské části do 9 měsíců od jejího doručení, má se za to, že k prodeji nemá městská část námitek."

Rozdíl v uváděných procentech je v kontextu výroku podstatný (větší než 10%).

Petr Vokřál

Například Kaménky, se dělala společná architektonická soutěž, kde byla shoda mezi developerem a městem na tom, co má vzniknout. [...] Takových lokalit je několik, Západní brána nebo Jižní čtvrť, a to jsou věci, které se připravují ve spolupráci s developery.
Pravda
Ve zmiňovaných městských částech proběhly i probíhají architektonické soutěže, případně diskuze nad návrhy mezi městskými zástupci, architekty či developery.

Architektonická soutěž na čtvrť Kaménky se uskutečnila poté, co společnost IMOS development, a. s., přišla s návrhem, proti kterému však místní protestovali. Investor svůj záměr stáhl a dohodl se s městem na vyřešení budoucí zástavby pomocí architektonické soutěže a následné urbanistické studie.

O podobě výstavby Západní brány se jednalo mezi zástupci města a městských částí, dopravního podniku a architekty, přičemž KAM (Kancelář architekta města Brna) figurovala jako prostředník jednání mezi zapojenými stranami. "Plánujeme další setkání, jejichž cílem je společná dohoda mezi zástupci města a developery."

V případě Jižní čtvrti byla v roce 2015 také vyhlášena architektonická soutěž, jejímž předmětem bylo "vytvoření urbanistického a dopravního řešení pro nové brněnské nádraží v lokalitě pod Petrovem a současně vytvoření strategie pro vznik plnohodnotné části města, která bude odpovídat potřebám a realitě 21. a 22. století." Vítěz soutěže byl uveřejněn 10. května 2016, nicméně návrhy se týkaly situace, kdy brněnské železniční nádraží zůstane na stávajícím místě. Aktuální koncept nádraží počítá s výstavbou nového uzlu u řeky.

Během roku 2018 přinesla média informaci o americkém architektovi Marku Johnsonovi, který má vypracovat spolu s Kanceláří architekta města a architekty Burian–Křivinka urbanistickou studii týkající se právě Jižní čtvrti. Johnson by měl podle informací serveru Idnes.cz spolupracovat se společností Karlín Development II, s. r. o., která zaplatí brněnskou urbanistickou studii.

Petra Quittová

Dělám místostarostku Brna-Černovic 8 let a bytová politika je mým rezortem. Každá městská část má nastavená kritéria žádosti o městský byt. V minulosti šlo podat pouze na 1 městskou část, nyní změna koncepce umožnila zažádat kdekoli.
Pravda
Městské části mají svá kritéria, dle kterých vybírají žadatele o byty. Od roku 2014 je možné podat žádost na více městských částech.

Petra Quittová je místostarostkou Brna-Černovic od roku 2010. Mezi její kompetence patří mimo bytovou politiku také např. školství nebo kultura.

Co se týče žádostí o městský byt – žádost přijímá městská část, kterou si žadatel zvolí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt, která schvalují zastupitelé jednotlivých městských částí. Od listopadu roku 2014 je také možno podat žádost o byt na více městských částech.

Petr Vokřál

Podařilo se nám restartovat Kancelář architekta města a ti diskutují s developery.
Pravda
Předchůdce Kanceláře architekta města, Útvar hlavního architekta, byl zrušen v roce 2003. V roce 2015 pak bylo rozhodnuto o zřízení KAM. Mezi jednu z náplní jejich práce patří i komunikace s investory a developery.

Historii městských architektů zaznamenává článek města Brna oznamující vznik Kanceláře architekta města Brna (KAM).

KAM zpracovává změny územního plánu, navrhuje a zadává urbanistické a dopravní studie či připravuje architektonické soutěže. Mezi další aktivity, které KAM provozuje, patří právě komunikace s investory a developery.

Petra Quittová

Dřív kompetence stanovení nájmů (obecních bytů, pozn. Demagog.cz) byla dána starostům městských částí, kteří si v městské části sami stanovovali nájmy. Vinohrady byly za 41 korun na úrovni sociálního bydlení, hodně se to lišilo.
Pravda
Před změnami v bytové politice města byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů věcí starostů městských částí. Díky tomu se značně lišilo nájemné v městských částech, např. na Vinohradech začínalo na 43 korunách za metr čtvereční. Nyní je tato kompetence v rukou magistrátu.

Brněnské zastupitelstvo schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) v červnu 2017 změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj".

Zatímco dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné, po zavedení změn tato kompetence patří magistrátu, jenž stanovuje minimální nájemné pro všechny městské části. Minimální nájemné v jednotlivých městských částech se skutečně velmi lišilo. Na Vinohradech se platilo přibližně od 43 korun za metr čtvereční. Jiná situace byla např. v Brně-střed nebo v Jundrově, kde nájemníci platili za metr čtvereční nejméně 90 korun.

Jasna Flamiková

Bytový fond na Brně-střed jsme zdědili v zoufalém stavu, opravovaly se jen fasády, ale vnitřky nikoli.
Neověřitelné
Z dostupných dat nelze jednoznačně určit typ ani intenzitu oprav, na které město v průběhu let vydalo prostředky.

Podle dat (.pdf, str. 80) z analytické části Strategie bydlení města 2018-2030 byly v letech 2005-2016 provedeny opravy za zhruba 8,646 miliard Kč.

Toto číslo však nerozlišuje výdaje na opravy v rámci jednotlivých let, ani jejich konkrétní formu. Z dostupných údajů tedy není možné určit, zdali docházelo pouze k venkovním opravám budov, nebo zdali se ve stejné míře opravovaly i vnitřní prostory bytového fondu města Brna, respektive zda šlo o povrchové nebo hloubkové opravy.

Pro doplnění také uvádíme, že se v médiích objevily reportáže, které se problému s vybaveností nebo vnitřním stavem některých městských bytů věnovaly.

Barbora Antonová

Každá městská část má svá pravidla pro přidělování bytů.
Pravda
Jednotlivé městské části mají svá kritéria pro přidělování bytů.

Žádost o byt přijímá městská část, kterou si žadatelé zvolí, od listopadu roku 2014 je dále možno podat žádost na více městských částí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt. Tato kritéria jsou schvalována zastupiteli městských částí.

Jasna Flamiková

V roce 2013 soud shodil zásady územního rozvoje a bez nich město nemohlo připravovat územní plán. 2016 kraj tyto zásady schválil a město už mělo kancelář architekta města, který už na tom pracuje.
Pravda
Nejvyšší správní soud již v roce 2012 zrušil Zásady územního rozvoje JMK, což vedlo k nemožnosti aktualizovat brněnský územní plán. V roce 2016 byly ZÚR doplněny, o dva roky později pak byla radou města pověřena Kancelář architekta města Brna, aby vypracovala nový územní plán.

Nejvyšší správní soud již v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Každý územní plán musí být totiž v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán. To potvrdil i Krajský soud v Brně, když v roce 2014 zrušil aktualizaci brněnského územního plánu.

Vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo v roce 2016 nové Zásady územního rozvoje, které vstoupily v účinnost, mohlo Brno začít na novém územním plánu pracovat. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje Kancelář architekta města Brna.

Markéta Vaňková

Byl jasný pokyn ministerstva, že i když nejsou schváleny zásady územního rozvoje, tak město může pokračovat v přípravě územního plánu.
Pravda
Nelze sice dohledat "jasný pokyn", nicméně město Brno se po konzultaci s Ministerstvem pro místní rozvoj rozhodlo k aktualizaci územního plánu navzdory neexistenci ZÚR.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu, ten totiž musí být se ZÚR v souladu.

V reakci na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pověřilo (bod č. 95) Zastupitelstvo města Brna radu města, aby předložila návrh dalšího postupu pořizování nového územního plánu. Návrh byl zpracován na základě konzultace s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a metodické konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj. Rada města po konzultaci s ministerstvem doporučila (bod č. 87) zastupitelstvu, aby schválilo pokračování v procesu pořizování nového územního plánu, načež bylo toto doporučení zastupitelstvem schváleno (pdf).

Jasna Flamiková

Jako Brno poskytuje dopravnímu podniku kompenzaci za ztráty…(tak by je mohl poskytovat i bike-sharingu)
Pravda
Statutární město Brno skutečně poskytuje kompenzaci ztráty Dopravnímu podniku města Brna a.s., kterého je jediným akcionářem.

Dle výroční zprávy Dopravního podniku města Brna za rok 2017 (.pdf, stáhnout rok 2017, str. 17-18 dokumentu) poskytuje město dopravnímu podniku kompenzaci za závazek veřejné služby. V roce 2017 činila tato kompenzace 1,7 miliardy korun, v roce 2016 pak 1,5 miliardy korun. Celkově činí kompenzace ze strany města přibližně 60 % příjmů dopravního podniku.



Jasna Flamiková

Máme spočítané, že by to vyšlo (kompenzace DPMB, pozn. Demagog.cz) na 16 milionů korun ročně a tyhle prostředky na tom fondu udržitelné mobility ještě jsou a dalo by se to z nich uhradit.
Neověřitelné
Fond mobility, ke kterému Flamiková odkazuje, vznikne až počátkem roku 2019, o jeho budoucích prostředcích tak lze pouze spekulovat.

Zastupitelé města Brna podali 4. září 2018 Návrh na zřízení Fondu mobility, jež má začít fungovat od ledna příštího roku (.pdf). Fond by měl sloužit k financování Plánu udržitelné městské mobility města Brna, strategického dokumentu, jež by měl pomáhat zlepšovat život ve městě. Konkrétně se plán zabývá například opatřeními pro pěší a cyklistickou dopravu či zlepšením přístupnosti zastávek MHD (.pdf, str 6, bod 3.4). Jak je uvedeno přímo v avizovaném návrhu, zdroje (.pdf, str.2) Fondu mobility by se měly skládat mimo jiné z poplatků za rezidentní parkování, z pokut za neoprávněný vjezd do historického centra či z pokut za překročení povolené rychlosti v místech s automatickým měřením.

Součástí financování by měl být dle výše zmíněného dokumentu i nevyčerpaný disponibilní zůstatek Fondu mobility z minulých let. Jedná se ovšem o ustanovení alokování budoucích zdrojů. Vzhledem k neexistenci daného fondu není v současné chvíli zůstatek, jež by mohl být použit. Dodejme pouze, že nehodnotíme výpočty Strany zelených ohledně kompenzace Dopravnímu podniku města Brna.

Tomáš Koláčný

Abyste nemuseli na ten úřad přijít, tak je třeba, aby nejdřív došlo ke změně zákona. Piráti tuto změnu připravují, ale ještě neprošla (míněn zákon na celostátní úrovni, pozn. Demagog.cz).
Pravda
Pokud jde o vyřizování úředních záležitostí z domu, de facto může tuto cestu prosadit (tak, aby byla vymahatelná) opravdu pouze zákon. Na této změně pracují nejen Piráti, ale návrh zákona avizovala už i ODS.

Piráti se sami prezentují jako průkopníci myšlenky zjednodušit komunikaci s úřady. K tomu má vést zákon, který údajně připravují. Elektronizaci veřejné správy tak, aby byla snadno uchopitelná z domova či přes smartphony, prosazují i ostatní parlamentní strany, o čemž svědčí široká spolupráce na tomto návrhu. ODS oproti tomu staví svůj vlastní návrh, byť jej představila až dva dny po ověřované debatě. Stejný cíl deklarovala i vláda ve svém prohlášení (.pdf, str. 13).

Přesvědčení o nutnosti zákona pochází ze zásady, že úředníci ve státní správě jsou oprávněni pouze k tomu, co jim svěřuje zákon. Zákon jim sice ukládá vycházet žadatelům vstříc a co možná nejméně je zatěžovat, fakticky ale zákon nepočítá s digitální komunikací, byť ji ani nevylučuje. Proto jde spíše o individuální iniciativu ze strany úředníků, pokud tuto cestu volí.

Vymáhat tedy povinnost úředníků komunikovat elektronicky (např. skrze datové schránky, elektronické podpisy, czech point atp.) lze pouze po prosazení zákonného zmocnění, které úředníkům uloží tuto cestu akceptovat či dokonce preferovat.

Petr Vokřál

Úřad je lokalizován na 8 místech v současné době.
Pravda
Magistrát města Brna v současné době zahrnuje větší počet administrativních budov, které mají celkem 11 různých adres. Vzhledem k tomu, že část z nich se nachází vedle sebe, geograficky jde o 8 rozdílných lokalit.

Dle organizačního schématu Magistrátu města Brna jsou jeho administrativní budovy umístěny na celkem 11 různých adresách dle pole působnosti. Podrobnější informace o způsobu rozmístění jednotlivých oborů lze dohledat zde. Protože se některá sídla nacházejí v sousedících budovách, lze je souhrnně označit jako "místo". Jedno takové místo představují sídla na Dominikánském náměstí a Husově 12, další místo tvoří adresy Husova 3 a Husova 5. Přičteme-li zbývajících 6 sídel, dopočítáme se 8 od sebe vzájemně vzdálených lokalit, což odpovídá tvrzení Petra Vokřála.

Petr Vokřál

My jsme dneska řešili návrh rozpočtu na 2019 a jen na klimatizaci do špatně izolovaných budov je plánováno kolem 50 mil. Kč.
Nepravda
Podle informací od tiskové mluvčí magistrátu není dosud taková částka plánována.

Vzhledem k tomu, že na webu města dosud nejsou k této schůzi zveřejněny žádné materiály, adresovali jsme dotaz mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové. Ta na náš dotaz odpověděla: „Datum souhlasí. Zatím nejde o závazný plán, ale pouze o požadavek. Ten je ve výši necelých 36 milionů korun. Řeší však pouze budovy na Kounicově a Kolišti, nezohledňuje další. Je tedy možné, že toto číslo ještě naroste."

Markéta Vaňková

Brno má průměrný věk 42 let, což je po Plzni druhý nejvyšší věk.
Nepravda
Podle informací Českého statistického úřadu k 31.12.2017 je průměrný věk obyvatel Brna 42,8 let, což s drobnou tolerancí odpovídá výroku Markéty Vaňkové. Jsou ale města s průměrným věkem mezi Brnem a Plzní nebo s průměrným věkem vyšším než v Plzni.

Podle informací Českého statistického úřadu k 31.12.2017 je průměrný věk obyvatel Brna 42,8 let, což s drobnou tolerancí odpovídá výroku Markéty Vaňkové. Není ale pravda, že by Brno mělo druhý nejvyšší věk. Zatímco průměrný věk obyvatel okresu Plzeň-město je 43,0 let, jsou i města s vyšším průměrným věkem, např. Karlovy Vary (43,5 let) a Hradec Králové (43,1 let). Navíc existují také města s průměrným věkem obyvatel nižším než v Plzni, ale stále vyšším než v Brně, např. Zlín (42,9 let).



Markéta Vaňková

My na celostátní úrovni ODS prosazujeme právě přijetí zákonů, které umožní tu elektronizaci i na té celostátní úrovni.
Pravda
Tři poslední volební programy ODS pro volby do Poslanecké sněmovny (tj. v letech 2010, 2013 a 2017) obsahují bod týkající se elektronizace státní správy. Navíc byli členové ODS zapojeni do činnosti podporující elektronizaci veřejné správy.

Volební program ODS pro volby v roce 2010 (.pdf, str. 15) propaguje tzv. eGovernment, který vysvětluje slovy: „Elektronizace veřejné správy znamená využití nejmodernějších technologií pro vstřícnější kontakt státních institucí s občany.” Volební program z roku 2013 (.pdf, str. 6) obsahuje bod „Elektronizace veřejné správy”. Program strany z loňského roku (.pdf, str. 8) zmiňuje podporu rozvoje „digitální společnosti a eGovernmentu” a zároveň slibuje zavedení „přehledných elektronických služeb státu”.

Z hlediska činnosti ODS v parlamentu lze zaznamenat, že se strana rovněž zapojila do kroků vedoucích k větší míře elektronizace státní správy. Například poslanec ODS Ing. Jaroslav Krupka byl předsedou podvýboru pro veřejnou správu a informační systémy, který se zabývá elektronizací státní správy a organizací seminářů na toto téma. Podle zápisu (.pdf, str 2) ze schůze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ing. Jaroslav Krupka jeden z těchto seminářů také sám inicioval. Krupka se také podílel např. na návrhu zákona o elektronických úkonech z roku 2008. ODS se tedy elektronizaci věnuje dlouhodobě.

Tomáš Koláčný

Podařilo se mi navázat spolupráci se sítí knihoven Jiřího Mahena, kde ti (starší lidé, pozn. Demagog.cz) můžou přijít a obsluha jim pomůže s digitalizací, elektronickými cestami.
Pravda
Knihovny Jiřího Mahena spolupracují s projektem participativního rozpočtu města Brna, jak uvedl brněnský zastupitel Tomáš Koláčný.

Participativní rozpočet Brna dává svým občanům možnost aktivně se podílet na rozvoji města. Brňané mohou díky tomuto programu sami podávat návrhy na městské projekty, které jsou později vyhodnoceny jako proveditelné či nikoliv. Občané mohou svými hlasy projekty podpořit, vítězné projekty jsou pak realizovány.  

Síť knihoven Jiřího Mahena se aktivně zapojuje do vzdělávání veřejnosti a organizuje mimo jiné i řadu programů zaměřených na vzdělávání seniorů. V prostorách knihoven je taktéž možno hlasovat (.pdf, str. 3) o finálovém projektu v rámci participativního rozpočtu.

Do knihoven mohli za účelem hlasování dorazit rovněž občané, kterým nevyhovuje elektronické hlasování a preferují to klasické, tedy spíše lidé starší. To dokládá pozvánka na tuto akci. Telefonicky jsme kontaktovali knihovnu Jiřího Mahena a bylo potvrzeno, že v loňském roce magistrát pořádal v knihovně akci, kdy začátkem hlasování byli v knihovně k dispozici pro pomoc starším občanům. Letos by se podle jejich slov taková akce měla zopakovat, mimo ni jsou však knihovníci vždy k dispozici s pomoí.





Petra Quittová

V Bystrci je problém, i když se postavila nová školka, je nedostatek míst.
Pravda
Aktuální data svědčí o pravdivosti výroku Quittové.

Z kontextu diskuze vyplývá, že předmětem řešení jsou městské mateřské školky. Podle aktuálních dat ze stránek zapisdoms.brno.cz byl v Bystrci podstatný převis zájemců nad skutečně přijatými dětmi. Přestože některé školky braly dokonce více dětí, než kolik je deklarovaná kapacita, desítky dětí byly odmítnuty. Řešením jsou pak školky soukromé, ty jsou však řádově o několik tisíc korun dražší.

Nejnovější z městem spravovaných mateřských škol je mateřská škola Zvídálek, založená v roce 2013, i v ní bylo odmítnuto 92 dětí.

Petr Hladík

Vznikl návrh už v tomhle volebním období na odstranění tzv. vizuálního smogu především v historickém centru a jádru. Ta městská vyhláška už nachystána byla a my ji chceme v příštím období předložit.
Pravda
S návrhem nařízení týkající se zákazu šíření reklamy mimo provozovnu rada MČ Brno-střed souhlasila a samotný návrh se na radě města Brna doposud neprojednával. Dodejme ještě, že Hladík nepřesně uvedl jako dokument vyhlášku namísto nařízení.

OPRAVA (26. září 2018) Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož nejen rada městské části Brno-střed, ale i další městské části souhlasily (.pdf, str. 49) s návrhem nařízení, které zakazuje reklamu šířenou na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Zároveň je však třeba říci, že Hladík zaměnil obecně závaznou vyhlášku za nařízení, což se ve výsledku může jevit jako marginálie, jelikož oba právní akty disponují stejnou právní silou, avšak liší se ve schvalovacím procesu a především orgánu. Děkujeme radnímu Svatopluku Bartíkovi za pomocnou ruku při dohledávání údajů pro toto odůvodnění.

Původní odůvodnění:

Stránky města Brna neumožňují vyhledat návrhy vyhlášek, ale pouze platné a zrušené vyhlášky a nařízení. Petr Hladík je však prvním náměstkem primátora Rady města Brna a na návrhu se zřejmě podílet mohl. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven schválila Rada městské části Brno-střed 28. května 2018. Na vydání se podíleli pracovníci z Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu a Kanceláře architekta města Brna ve spolupráci s respektovanými architekty a designéry.

Dokument určuje pravidla designu pro označování provozoven a outdoorové reklamy v lokalitě Brno-střed. Zároveň shrnuje (.pdf, str. 5) metodický přístup orgánů památkové ochrany vyplývající z již platných právních předpisů. Jestli ale došlo nebo dojde i k předložení zmíněné vyhlášky, ověřit nelze.

Andréa Komárková

Platí se 150–200 Kč na hodinu za pečovatelskou službu.
Zavádějící
Pečovatelská služba tak, jak ji zákon ukládá městům a krajům, nemůže ze zákona takovou úhradu vyžadovat. Úhrada je zde maximálně 130 Kč. V podobných částkách se pohybuje nadstandardní péče, kterou obce a kraje mohou poskytovat dobrovolně.

Obce a kraje, resp. společnosti, které k tomu zřizují, jsou ze zákona poskytovateli sociálních služeb. Maximální hodnotu úhrady za pečovatelskou péči stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí v § 6. Jde například o pomoc při jídle, osobní hygieně, úklidu nebo zajištění stravy. Vyhláška určuje v § 6 odst. 2 maximální hodnotu úhrady za hodinu nebo úkon, přičemž hodinová sazba u těch, které lze na hodiny měřit, nesmí překročit 130 Kč. Za poskytnutí celodenní stravy (min. 3 hlavní jídla) je pak účtováno maximálně 170 Kč, za další úkonové činnosti méně.

Konkrétní ceny pak v Brně stanovují městské části ceníkem a v rozsahu zákonem předepsané pečovatelské služby respektují maximálně stanovené ceny. Takto mají například veřejně dostupné ceníky městské části Královo pole, Brno-střed (.pdf) nebo Brno-sever (.pdf). Podle § 35 odst. 4 zákona o sociálních službách však "mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další činnosti fakultativně". Na tyto už se ceník nevztahuje, nejde přímo o pečovatelskou službu dle litery zákona, ale jde o kategorii tzv. různé. Může jít o pedikúru, doprovod při procházce nebo odvoz prádla do prádelny (praní je již opět ošetřeno ceníkem). Na tyto aktivity tak mohou být úhrady i vyšší, například zmíněné Brno-střed (.pdf, str. 2) si tak účtuje 250 Kč za poskytnutí pedikúry v domově klienta.

Jde však o jakýsi nadstandard služeb nabízený městskou částí dobrovolně. V rozsahu zákonem vymezené pečovatelské služby, která pokrývá většinu nutných potřeb klientů, částka nepřesahuje 130 Kč za hodinu.

Jasna Flamiková

Na Brně-střed už 800 domů třídí odpad (díky městem dodaným nádobám, pozn. Demagog.cz)
Nepravda
Na základě odpovědi z Brna-středu jsme zjistili, že bylo distribuováno 2199 nádob, údaje o "zasažených" domech z toho však nebylo možno určit. Ty nám doplnila až sama Flamiková po zveřejnění analýzy. Je jich 945, tedy z hlediska ustálené metodiky je výrok nepravdivý.

Podle informací mluvčí MČ Brno-střed Ing. Kateřiny Dobešové jsou k dispozici čísla distribuovaných popelnic různého typu a velikosti. Není však možné říci, kolik domácností je jimi ovlivněno.

"U nádob na tříděný odpad je nutno ještě podotknout, že ne všechny domy si braly zároveň obě nádoby a o stejné velikosti. Větší bytové domy o více domácnostech si braly větší kontejnery nebo více menších nádob podle jejich potřeby," napsala Dobešová.

Dle zjištěných informací bylo dosud poskytnuto toto množství nádob:

Doplnění: Flamiková nás po vydání analýzy kontaktovala s informací od SAKO a.s., společnosti svážející odpad. Podle ní sváží papír, plast či bioodpad celkem od 945 domů. To je přibližně o 18 % více než uvádí Flamiková, ta tak číslo podhodnotila. Z hlediska metodologie není možné přizpůsobovat rozhodnutí tomu, zda si politik "přilepšil" či "přihoršil," takové subjektivní hodnocení nemůžeme do analýz vnášet. Výrok je tedy proto nepravdivý.

Petr Hladík

Jsou čtyři kategorie příspěvku na péči. Příspěvek na péči je hrazený státem, město ho nemůže ovlivnit. Město může zajistit výši participace seniorů, kolik bude na pečovatelské služby vybírat, v tom nastavujeme ceníky.
Pravda
Petr Hladík správě popisuje systém sociálních služeb a rozdíl mezi pečovatelskou službou a příspěvkem na péči.

Čtyřmi kategoriemi měl náměstek Hladík patrně na mysli kategorie závislých osob, které dostávají různě vysoký příspěvek na péči. Hradí jej opravdu stát a jeho výši určuje zákon bez ohledu na obce, byť o jeho přidělení rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

Pečovatelská služba nepatří pod příspěvek na péči, nejde o finanční příspěvek na nutnou asistenci jiné osoby. Patří mezi sociální služby, resp. služby sociální péče, kde jsou poskytovateli právě města a jimi zřízené společnosti. Zákon zde počítá s finanční participací osob, kterým je péče poskytována, a k tomu účelu také města vytvářejí ceníky.

Maximální hodnotu úhrady za pečovatelskou péči stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí v § 6. Ceníky měst (a městských částí) se mohou pohybovat v rámci stanovených limitů. Veřejně dostupné ceníky mají například městské části Královo poleBrno-střed (.pdf) nebo Brno-sever (.pdf). 



Vlastimil Válek

Židenice realizují sběr dešťové vody.
Pravda
Podle mediálních zpráv zachytávají v Židenicích po opravě Juliánovského náměstí v tomto místě dešťovou vodu pro účely zavlažování.

Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice se zbudováním záchytu vody. O projektu Informovala převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Barbora Antonová

V Brně momentálně chybí ročně 660 milionů na to, aby byly pokryty potřeby všech klientů sociálních služeb.
Neověřitelné
Analýza, ze které zřejmě Antonová vychází, je sice k dohledání, avšak není jisté, kdo je jejím autorem a do jaké míry je tato analýza důvěryhodná.

Barbora Antonová zřejmě čerpá z údajné analýzy Odboru sociální péče města Brna (.pdf, str. 2). Tato analýza je však k dohledání jen na stránkách hnutí Žít Brno, nemá žádnou hlavičku ani jiné identifikátory, podle kterých by bylo možné říci, že byla skutečně vypracována Odborem sociální péče. Dle této analýzy pro roky 2019–2022 bylo potřeba investovat cca 2 miliardy korun.

Nutnost rozvíjet sociální služby potvrzuje např. Komunitní plán sociálních služeb na roky 2018–2019 (.pdf, str. 18 a násl.), který shrnuje závěry analýz, které zpracovala Masarykova univerzita. Z těchto analýz vyplývá např. potřeba rozvoje terénních aktivit pro seniory, navýšení ubytovací kapacity pro seniory, rozšíření služeb zaměřených na pomoc rodinám se smyslovým postižením apod. Analýzy Masarykovy univerzity však neobsahují informace o finančních nákladech, které by byly s rozvojem sociální péče spojeny.

Ze závěrečného účtu pro rok 2017 (.pdf, str.8) lze vyčíst pouze výdaje již použité na sociální oblast. V sociální oblasti dosáhly běžné výdaje statutárního města Brna částky 769 mil. Kč (oproti 694,5 mil. Kč v roce 2016 a 620 mil. Kč v roce 2015). Nejvýznamnější část představují příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím (domovy pro seniory, Centrum sociálních služeb a DROM, romské středisko) z rozpočtu zřizovatele, jejichž objem se meziročně zvýšil z 311,7 mil. Kč na 352,5 mil. Kč, tj. o 13,1 %.

Barbora Antonová

Rozběhlo se tady několik projektů, třeba služba tísňového tlačítka, která se velmi rozšířila, to tlačítko je napojené na městskou policii. Je tu služba náhradních babiček.
Pravda
Projekt Služba tísňového tlačítka se v Brně rozběhl v roce 2017, ve stejném roce se navíc rozšířil počet jeho uživatelů ve srovnání s předchozím projektem Centrum tísňového signálu. Služba náhradních babiček funguje pod názvem Trojlístek od roku 2012.

Služba tísňového tlačítka funguje od 1. července 2017. Jde o projekt města Brna, který je realizován ve spolupráci s příspěvkovou organizací Centrum sociálních služeb a Městskou policií Brno. Projekt je určen seniorům a osobám se zdravotním postižením, zejména osaměle žijícím. V praxi jde o to, že si občan může zažádat o SOS tlačítko, které kontaktuje dispečink tísňové linky při stisknutí nebo také automaticky při pádu uživatele.

Projekt Služba tísňového tlačítka navazuje na starší projekt Centrum tísňového signálu, který byl zřizován Městskou policií Brno. Centrum tísňového signálu bylo navrženo (.pdf, str. 20) v letech 1998 a 1999, přesné datum vzniku se nám nepodařilo najít.

Potvrzujeme, že došlo i k rozšíření služby, jak tvrdí Barbora Antonová. Na Centrum tísňového signálu bylo v roce 2016 napojeno zhruba 90 stanic používaných především seniory, u nichž hrozí zvýšené riziko úrazu nebo náhlé změny zdravotního stavu. Službu tísňového tlačítka pak v roce 2017 využívalo 192 osob (.pdf, str. 19). K rozšíření mohlo přispět snížení poplatku. Napojení na Centrum tísňového signálu totiž stálo jednorázově necelých 4000 Kč, zatímco SOS tlačítko v rámci novější služby stojí 150 Kč za měsíc.

Služba náhradních babiček funguje v Brně od roku 2012 pod názvem Trojlístek. Je to projekt Centra pro rodinu a sociální péči, který službu nabízí v celém Jihomoravském kraji. Zaměřuje se na zprostředkování náhradní babičky rodinám s dětmi ve věku do 15 let. Cílem je umožnit navázání vztahu mezi dítětem, náhradní babičkou a také rodiči.

Petr Vokřál

My jsme zavedli rezidentní parkování pouze v historickém jádru města. Testujeme ho.
Zavádějící
Rezidentní parkování začalo prvotně působit v historickém centru. Již schválená koncepce parkování však počítá s postupným rozšířením na celé území městské části Brno-střed.

Nový systém parkování začal v Brně fungovat od 1. září 2018. První oblastí, na kterou se rezidentní parkování uplatnilo, bylo užší historické centrum. Postupně se však systém rozšíří, 1. listopadu začne působit i v dalších třech oblastech městské části Brno-střed. Rezidentní zóny sice momentálně fungují pouze v historickém centru, nicméně nová koncepce parkování se bude časem uplatňovat v celé městské části.

Petr Vokřál argumentuje, že se nový systém parkování uplatňuje jen na malém výseku města a že se jedná pouze o jeho testovací verzi. Snaží se tím relativizovat a mírnit kritické ohlasy na zavedený systém. Faktem však je, že se již 1. listopadu 2018 rezidentní parkování rozšíří na celé Brno-střed a že se jedná o schválenou (bod 4) koncepci Brnem i Brnem-střed, nikoli testovací verzi. Navíc nad zavedením rezidentního parkování v blízké budoucnosti uvažují i další městské části. Jedná se o přirozenou reakci, protože řidiči se po zavedení rezidentního parkování v jedné městské části začínají zpravidla stahovat do sousedících oblastí, jak to známe například i z Prahy.




Markéta Vaňková

Systém rezidentního parkování tak, jak je teď zaváděn, je naprosto chaotický. Základní problém, který je, že k němu došlo, aniž by předtím byla navýšena parkovací místa výstavbou nových parkovacích domů a záchytných parkovišť P+R. To bylo zcela jasně stanoveno ve strategii parkování, která byla schválena v roce 2014. Ale tyto fáze se přeskočily.
Zavádějící
Parkovací místa byla do určité míry navýšena výstavbou, avšak nijak markantně a nebylo vystaveno ani P+R parkoviště. Nedá se však říci, že by se některé fáze strategie doslova přeskočily, například budování parkovišť je v plánu až do r. 2020, a to postupně.

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidenčního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R (Park and Ride, parkoviště pro odstavení auta a pokračování skrze MHD) v časovém horizontu 2020 a 2030, ne tedy nezbytně před spuštěním systému rezidentního parkování.

Od té doby byly otevřeny 2 parkovací domy. Jeden v centru Brna, v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých 2 letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, společnost Brněnské komunikace a.s. je investorem stavby.

Druhým příkladem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a.s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované" a tudíž momentálně nepoužitelné.

Co se týče parkovišť P+R, město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3–4 parkovišť typu „P+R“ na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020, podle Richarda Mrázka, náměstka primátora, by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště Park and Ride u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Rezidentní parkování bylo v první fázi zahájeno 1. září 2018 pro historické centrum, od 1. listopadu 2018 se pak rozšíří do dalších 3 oblastí Brna-střed. Ve strategii není explicitně plánováno, že by nutně navazovalo na některé kroky, i tak se v oblasti parkování jistá opatření provedla. Vaňková tedy zavádí, když vyvolává dojem, že by město porušilo postupy dané strategií.

Vlastimil Válek

Náměstek náš už není ani členem na aktuální kandidátce.
Pravda
Náměstek Kacer se opravdu na aktuální kandidátce TOP 09 neobjevuje, kandiduje jako bezpartijní na jiné kandidátce.

Současný náměstek Ing. Jaroslav Kacer letos kandiduje na kandidátce SMART MORAVSKÁ METROPOLE jako nezávislý kandidát. V roce 2014 kandidoval z prvního místa TOP 09.

Vlastimil Válek

Rezidenční parkování funguje jen na Brně-střed.
Pravda
V současné době rezidentní parkování funguje jen v užším historickém centru města. Od 1. listopadu 2018 se rozšíří do celého Brna-středu. Postupem času se však systém může rozšiřovat i do dalších městských částí.

Současná koncepce rezidentního parkování přijatá městskou částí Brno-střed doopravdy počítá jen s fungováním v centru, do budoucna se však nevylučuje rozšíření na celé Brno.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době pouze v užším historickém centru. Od 1. listopadu přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice.

Barbora Antonová

My jsme navrhovali, aby byla jedna zóna - historické centrum - a druhá zóna by bylo celé Brno (...) Pro tenhle náš návrh hlasovala ČSSD a ODS byla proti.
Nepravda
Dle vyjádření samotné Antonové, které jsme získali po odvysílání, nešlo ve skutečnosti o formální návrh, ale jen o neformální diskuzi se zastupiteli. Nedošlo proto ani k hlasování na zastupitelstvu, kde by zastupitelé stran mohli hlasem vyjádřit svou vůli.

Podobný návrh ze strany Žít Brno opravdu padl. Když byl na tento návrh tázán Matěj Hollan na zastupitelstvu dne 19. 12. 2017, odkázal (po hlasování č. 124) na skutečnost, že nejdříve bude návrh projednán v rámci zasedání rady města. K zasedání rady došlo dne 22. 12. 2017, ze zápisu (bod č. 1) však nevyplývají žádné podrobnosti. Toho dne byla navíc schválena finální forma rezidentního parkování, čímž byla podle pozdějších slov Matěje Hollana tato otázka zavřena (pronesl to na zasedání dne 30. 1. 2018 v rámci rozpravy k bodu 115).

K uvedenému hlasování muselo dojít právě v zastupitelstvu, neboť ODS ani ČSSD nemají v radě zastoupení. V záznamech ze zastupitelstva se však nepodařilo hlasování dohledat. Není ani jasné, v kontextu jakého rozhodnutí by takové hlasování mělo proběhnout, jelikož o formě rezidentního parkování rozhodla rada. S dotazem jsme tedy kontaktovali samotnou autorku výroku, která obratem uvedla: "Dobrý den, omlouvám se, to bylo moje přeřeknutí způsobené tím, že jsem v zastupitelstvu neseděla. Hlasování skutečně neproběhlo a podpora byla pouze "neformální". Rada Hollanův návrh zamítla."





Jasna Flamiková

Když se podíváte na mapu znečištění Brna, nad Brnem-střed je červený flek.
Pravda
Dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 20. září 2018 vykazovala měřená oblast Brno-Úvoz, která je součástí Brna-střed, vysokou koncentraci částic PM10 (polétavý prach), oxidu dusíku a oxidu dusičitého.

Tyto hodnoty přesahující imisní limity byly naměřené během brněnské debaty ve čtvrtek 20. září 2018 v měřené oblasti Brno-Úvoz:

PM10 (polétavý prach) - 24 hodinový průměr byl 60.9 µg/m3

NO2 (oxid dusičitý) - maximální hodinový průměr za den byl 101.8 µg/m3

NOx (oxidy dusíku) - hodinový průměr 20.9. v 9:00 den byl 155.3 µg/m3

Jasna Flamiková

Je tam půlhodina nebo hodina zdarma v těch méně obsazených zónách, je tam balíček 100 hodin pro rezidenty (v systému parkování, pozn. Demagog.cz)
Pravda
Informační systém parkování v Brně uvádí možnost parkovat zdarma do 30 minut v I. a II. zóně, hodinu v zóně III. Rezidenti mají možnost získat oprávnění k parkování, v jehož rámci jsou i volné hodiny pro nerezidenty.

Nový systém parkování v Brně umožňuje bezplatně parkovat na určených místech i nerezidentům. Jedná se o 30 minut zdarma v I. a II. zóně, dále až o 60 minut v zóně III. V rámci povolení pro rezidenty existuje možnost využít až 100 volných parkovacích hodin pro návštěvy.

Tomáš Koláčný

Já jsem úplně na úvod chtěl říct, že jsem to byl já jako jediný člen Rady města Brna, kdo hlasoval proti zavedení toho současného systému rezidentního parkování. Kolega Hollan, byť navrhoval mírnější systém, tak se v tom rozhodujícím hlasování pouze zdržel.
Pravda
Matěj Hollan navrhl mírnější verzi rezidentního parkování v Brně. Když se hlasovalo o návrhu tzv. květinky, tak se Matěj Hollan hlasování zdržel. Tomáš Koláčný jako jediný hlasoval proti.

Hnutí Žít Brno navrhlo zjednodušení připravovaného systému rezidentního parkování. Místo systému tzv. květinky město mělo být rozděleno na dvě zóny. Jednou zónou by se stalo historické centrum a druhou zbytek města. Rezidentní zóny by pak byly vyznačeny jenom na místech, kde je s parkováním problém. Návrh představil náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan.

Dne 22. prosince 2017 Rada města Brno hlasovala o návrhu tzv. květinkového parkování. Z 11 členů Rady bylo při hlasování přítomných 9. Pro návrh zvedlo ruku 7 členů, Matěj Hollan se hlasování zdržel a Tomáš Koláčný hlasoval proti (.pdf, str. 3).

Tomáš Koláčný

Podle analýz Brněnských komunikací každý den přijede 50 tisíc lidí, kteří sem jezdí za studiem, za prací, za službami.
Pravda
Studie Brněnských komunikací, ze které Tomáš Koláčný vycházel, uvádí, že třetina ze 150 000 lidí dojíždějících do Brna využívá k dojíždění automobil.

Tomáš Koláčný čerpal tyto informace z prezentace (.pdf, str. 2) vypracované společností Brněnské komunikace. Ta uvádí, že do Brna dojíždí celkem 150 000 lidí (cca 70 000 za prací, 45 000 za studiem a 35 000 za službami), z nichž třetina k dojíždění využívá automobil, tj. 50 000 lidí. Výrok se týkal systému rezidentního parkování, a tak se dá kontext dojíždějících autem považovat za samozřejmý.

I když studie nespecifikuje, zda jde o denní dojíždění, lze to díky informacím z jiných zdrojů předpokládat. Dokument obsahující základní východiska (.pdf, str. 2) pro projekt Strategie Brno 2050 (zhotovený pod záštitou Magistrátu města Brno) také uvádí, že do Brna denně dojíždí 150 000 lidí.




Tomáš Koláčný

Nesouhlasíme s motoristickými poplatky ve výši 300–900 korun tak, jak je schválila Rada města.
Pravda
V částech Brna, kde budou parkovací zóny, je rozmezí parkovného pro rezidenty skutečně stanoveno na 300–900 korun. Tomáš Koláčný se v tomto hlasování Rady města vyjádřil nesouhlasně.

Tomáš Koláčný mluví o zpoplatněném parkování pro rezidenty, které je v některých částech Brna zavedeno od 1. září 2018. Parkování upravuje nařízení města č. 11/2018, které Rada města Brna schválila 24. července 2018. Tomáš Koláčný byl proti (bod 71).

Podle této úpravy platí rezidenti městské části Brno-střed za první parkovací oprávnění 600 Kč ročně, za druhé 15 000 Kč, za třetí a každé další 30 000 Kč (příloha č. 3 nařízení č. 11/2018).

Pokud jde o další městské části, Rada města stanovila minimální a maximální cenu, tedy 300 a 900 Kč (cena za první parkovací oprávnění pro rezidenta), jak vyplývá z tiskové zprávy z května 2018. O konkrétní výši budou městské části rozhodovat samy. Nařízení č. 11/2018, které nabylo účinnosti v červenci 2018, určuje pro městskou část Brno-střed cenu za první parkovací oprávnění pro rezidenta na 600 Kč, což je stále v uvedeném intervalu (.pdf, příloha č. 3, str. 1).

Podle serveru iDnes.cz se Koláčný již dříve vyjadřoval negativně ohledně systému placení. „Schválený návrh zpoplatňuje přes 90 procent parkovacích stání na území širšího centra, a to i pro obyvatele ostatních částí Brna, kteří zde budou moci parkovat pouze v návštěvnickém režimu s povinností hradit poplatek přes parkovací automat,“ upozornil Koláčný.

Petr Hladík

Díky návrhu KDU-ČSL tak lidé ve všech zónách, kteří mají průkaz ZTP a ZTP/P, zaparkují na místech označených prohandicapované zdarma a stojí tam, jak dlouho chtějí zdarma, a to i mimobrněnští. Jediné, co musí, tak musí navštívit pracoviště na Zvonařka 5 a musí si jednou registrovat svoji registrační značku. Jedinkrát! A všude jinde mohou parkovat majitelé ZTP a ZTP/P, na všech ostatních místech v modrých zónách, nejen na těch pro handicapované, zdarma 3 hodiny.
Neověřitelné
Hladík popisuje postup povětšinou dobře, nicméně tříhodinová výjimka, ohledně které v diskuzi přímo opravoval Andréu Komárkovou, funguje pouze pro ZTP/P, nikoli i pro osoby bez doprovodu. Kromě toho se nepodařilo ověřit, zda šlo o návrh právě KDU-ČSL.

Nařízení bylo schváleno (bod 1) na zasedání rady města dne 24. 7. 2018, ze zápisu ani z jiných materiálů rady či zastupitelstva neplyne, že by šlo o výsledek práce zástupců KDU-ČSL. Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (zvlášť tělesně postižený s průvodcem) nadále smí na vyznačených parkovacích místech v rámci rezidentního parkování parkovat zdarma. Pokud chtějí zaparkovat mimo tato parkovací místa na místech určených pro rezidenty a abonenty, je toto zdarma na tři hodiny možné jen pro držitele průkazu ZTP/P (str. 13) nikoliv pro ZTP. Ten si navíc musí vyřídit parkovací oprávnění (obr. 4)

Zájemci musí skutečně navštívit pracoviště Zvonařka 5, kde bude posouzeno, zda mají na parkování nárok, což platí pro mimobrněnské i pro místní (obr. 3). Po prvotní registraci je pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P povolen vjezd v libovolném vozidle - vjezdové oprávnění není vázáno na žádné konkrétní vozidlo. Jen je nutné zadat registrační značku do systému (obr. 3), což však lze učinit online přes osobní stránku uživatele, kterou držitel obdrží po prvotní registraci na pracovišti Zvonařka 5.

Jasna Flamiková

Realizujeme pilotní projekty na zachytávání dešťové vody, např. jezírko v Parku pod Plachtami v Novém Lískovci, kde je sváděna voda ze střech panelových domů.
Pravda
Příkladem aktivity radnice jsou např. právě Park pod Plachtami nebo nádrž v Brně-Židenicích.

Rekonstrukce Parku pod Plachtami byla dokončena v roce 2015, kořeny stavebního záměru však sahají do roku 2004. Klíčovým prvkem je právě jezero, které zachycuje vodu ze střech okolních domů. Objekt jezírka umožňuje tuto vodu jímanou ze střech panelových domů využít pro přírodní biotop, přispívá tím ke zkvalitnění mikroklimatu místa a napomáhá snižovat jednorázové nápory na kanalizaci. Při stálé provozní hladině činí objem zadržované vody 630 m³, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m³.

​Druhým případem je záchyt vody vzniklý při rekonstrukci Juliánovského náměstí v Židenicích. Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice právě se zbudováním záchytu vody. Informovala o tom převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.




Ivan Fencl

Tyto systémy (sdíleného parkovacího místa, pozn. Demagog.cz) fungují v Los Angeles, San Franciscu.
Pravda
V Los Angeles a také v San Franciscu existují projekty, které díky propojení senzorů v rámci technologie Internetu věcí dokážou zjistit volná parkovací místa v určité oblasti v dané době.

V USA se nepoužívá pojem sdíleného parkovacího místa, ale spíše chytrého parkování. Zdejší projekty se soustředí na snížení doby hledání volného místa, což následně povede i k plynulejší dopravě a má za cíl také inteligentně motivovat řidiče k hledání nejvýhodnějšího místa k zaparkování svého vozidla v rámci předchozích standardů.

Nejrozsáhlejším projektem tohoto typu je losangeleský LA Express Park, který využívá k získání informací o hustotě parkování a cen systém inteligentních parkovacích hodin. Systém pak tyto informace sdílí s uživateli pomocí mobilních aplikací a internetových stránek. Podobné systémy s nižší mírou komplexity jsou pak také v San Franciscu (SFPark) a Indianopolis (Park Indy).

Andréa Komárková

Praha to ruší (rezidentní parkování, pozn. Demagog.cz), některé oblasti rezidenčního parkování, neosvědčuje se to, podnikatelé tam krachují.
Nepravda
Pražské městské části rezidentní parkování neruší. Naopak dochází k rozšiřování zón placeného stání.

Praha zóny placeného stání (ZPS) neruší. Ve skutečnosti tento systém naopak zavádějí stále další městské části, například Střížkov, Vysočany a Libeň či další oblasti v Praze 5, 6 a 8. K rozšiřování dochází zejména v těch oblastech, které sousedí s městskými částmi, v nichž jsou zóny ZPS již zavedeny. Řidiči se totiž hromadně přesouvají a parkují právě v oblastech s nezavedenou ZPS.

Oliver Pospíšil

Z celého systému parkování se rezidentní parkování vytrhlo bez toho, že by se doplnily kapacity.
Pravda
Parkovací kapacity se navýšily i před zavedením rezidentního parkování výstavbou dvou parkovacích domů, nikoli však významně. S jistotou lze říci, že se chybějící kapacity nedoplnily.

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidentního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R v časovém horizontu 2020 až 2030.

Od té doby byly otevřeny dva parkovací domy. Jeden v centru Brna v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých dvou letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, investorem stavby je společnost Brněnské komunikace a. s.

Druhým projektem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 milionů Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 200 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a. s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované", a tudíž momentálně nepoužitelné.

Město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3-4 parkovišť typu 'P+R' na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020. Podle náměstka primátora Richarda Mrázka by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště 'park and ride' u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Petr Vokřál

My jsme ten bytový fond zdědili v období divoké privatizace, tu jsme v posledním volebním období zastavili.
Pravda
V tomto volebním období lze dle dostupných údajů vypozorovat výrazný pokles v prodeji domů z brněnského bytového fondu.

Informace (.xls) o počtu prodaných bytových domů je možné čerpat ze stránek brněnského Bytového odboru.

Jsou zde uvedeny záznamy prodeje domů v letech 2002 až 2018, avšak zdaleka ne u všech prodaných domů je uveden rok prodeje. Celkově jsou zde záznamy o prodeji 1531 domů s celkovým počtem 23 987 bytů.

Pokud sečteme počet prodaných domů uvedených v dokumentu Bytového odboru za jednotlivé roky, získáme tyto údaje:

  • 2002 – 1 dům
  • 2003 – 4 domy
  • 2004 – 90 domů
  • 2005 – 130 domů
  • 2006 – 91 domů
  • 2007 – 72 domů
  • 2008 – 65 domů
  • 2009 – 64 domů
  • 2010 – 126 domů
  • 2011 – 64 domů
  • 2012 – 56 domů
  • 2013 – 55 domů
  • 2014 – 52 domů
  • 2015 – 12 domů
  • 2016 – 15 domů
  • 2017 – 7 domů
  • 2018 – 2 domy (verze 05/2018 – statistiky města nezahrnují domy zmíněné níže)

K údajům Bytového odboru dodáváme, že jen 906 prodaných domů z celkových 1531 uvedených v záznamech, bylo doprovázeno časovým údajem roku prodeje. U prodeje domů bez časového údaje nelze s jistotou tvrdit, že se jedná pouze o časové období před rokem 2002, případně i včetně tohoto roku.

Při bližším pohledu na volební období 2014-2018 lze dohledat, že nynější Zastupitelstvo města Brna schválilo prodej těchto bytových domů:

2018

  • 30. ledna - Dukelská třída 57, Lesnická 62

2017

2016

  • 21. června - Drobného 76a, Tišnovská 118, Třískalova 2, Veveří 51, Jana Uhra 2, Merhautova 102, Zemědělská 14, Merhautova 194, 196, 198, Křídlovická 70, 72, 74, 76
  • 6. září - Merhautova 159, Nové Sady 32, Nové Sady 16, nám. 28 října 11, Vrchlického sad 7, Slovákova 4

2015

Toto jsou údaje o prodeji bytových domů a celků v rámci tohoto volebního období. Nynější zastupitelé složili slib na zasedání dne 25. listopadu 2014. Za rok 2014 tak nedošlo ke schválení prodeje z bytového fondu úřadujícím zastupitelstvem.

Pro srovnání připojujeme také údaje z roku 2014, avšak je nezbytné si uvědomit, že se jedná o schválení prodeje zastupiteli minulého volebního období (2010-2014).

2014

  • 18. března - Fišova 19, Heinrichova 1, Helfertova 20, Jugoslávská 32, Merhautova 57, Merhautova 151, Jugoslávská 36, Mathonova 28, Fišova 21, 23, 25, Zemědělská 2, 4, 6, 8, 10
  • 15. dubna - Merhautova 174, nám. 28 října 14, Merhautova 32, Bayerova 25, 27, 29, Chodská 7, 9
  • 20. května - Hoblíkova 8, Merhautova 82, Třískalova 6, Zemědělská 20, 22, 24, 26, Hrnčířská 17
  • 17. června - Hoblíkova 10, Mathonova 8a, Merhautova 162, Venhudova 14, Ryšánkova 6, Trávníky 12, Lesnická 29, Merhautova 12, Milady Horákové 42, 44
  • 2. září - Drobného 7, Lužánecká 24, Erbenova 14, Fišova 38, Gorazdova 7, Hlinky 66, Hoblíkova 4, Kladivova 3, Mathonova 4, Merhautova 89, Merhautova 176, Zemědělská 34, Cejl 84a, Merhautova 10, Merhautova 24, Slepá 21, Pellicova 1a, Šumavská 23, 21, 19, Šumavská 17, Botanická 69, Botanická 67, 65
  • 7. října - Trávníky 2, Helfertova 7c - uliční část, Provazníkova 13, Údolní 52, Zemědělská 28, Erbenova 10, 12, Teyschlova 32, 34, 36

K údajům také doplňujeme dokument (.doc) Bytového odboru, který obsahuje seznam domů, u nichž byl zastupitelstvem schválen záměr k jejich prodeji. S tímto dokumentem také souvisí změna postupu (.doc) při prodeji městského bytového fondu, která výrazně omezila prodej naplánovaný před jeho schválením v březnu 2016 (bod 43).

Jasna Flamiková

(…) bohužel tím, že se přehazoval v tomhle volebním období rezort dopravy, který si na určitou dobu vzal pan náměstek Hollan, a na čtyřikrát se soutěžila komunikační agentura.
Pravda
Flamiková má pravdu jak v personálních změnách na oblasti dopravy, tak v komplikacích při výběru komunikační agentury.

Ve funkčním období od roku 2014 do roku 2018 se skutečně dvakrát měnila gesce pro oblast dopravy a na necelé 2 roky připadla náměstku Matěji Hollanovi.

Na začátku období (body 6 a 9) spadalo řízení oblasti dopravy pod náměstka Richarda Mrázka (ANO 2011). V červnu roku 2016 se však změnila vládnoucí koalice a na základě nové koaliční smlouvy (.pdf, str. 10) Zastupitelstvo města Brna svěřilo (bod 171/2) oblast dopravy ode dne 21. června 2016 třetímu náměstku Matěji Hollanovi (Žít Brno s podporou Pirátů). Druhá změna nastala na jaře roku 2018, kdy po neshodách v koalici Zastupitelstvo města Brna vrátilo (bod 133) oblast dopravy ode dne 1. dubna 2018 zpátky druhému náměstku Richardu Mrázkovi.

Dne 15. 2. 2017 byla schválena výzva k podávání nabídek na vypracování komunikační strategie (bod 52, „Oblasti placeného stání ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Už 4. dubna 2017 však byla zrušena (bod 60 téže názvu), přičemž důvod nelze ze zápisu Rady vyčíst. Krátce na to dne 18. dubna 2017 však byla zrušena stejnojmenná zakázka (bod 69 téže názvu) s odkazem na to, že v zadávacím řízení zůstal jediný účastník.

Po prázdninách byla vypsána další veřejná zakázka, a to dne 19. září 2017 (bod 38, „Rezidentní parkování ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Radou města pak bylo dne 10. října 2017 prodloužen termín podávání nabídek do konce října 2017, neboť některý ze zájemců vznesl žádost o vysvětlení zadaných podmínek (bod 80 téže názvu). Rozhodnutím ze dne 19. prosince 2017 pak Rada vyloučila jednoho z účastníků (což je za zákonných podmínek možné) a uložila vedoucímu Odboru dopravy zajistit provedení průzkumu trhu a předložit Radě návrh na výběr dodavatele a návrh smlouvy (bod 115 téže názvu). Lze se domnívat, že tyto kroky byly učiněny v návaznosti na to, že vyřadili jediného zájemce a hodlali zakázku schválit bez zadávacího řízení. Průzkum trhu je totiž předjímán pro účely určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Následně také dne 13. února 2018 prodloužené zadávací řízení Rada zrušila (bod 101 téže názvu), neboť již neměla zájemců, a už 15. května 2018 byla společnost LOCOMOTION vybrána pro zakázku malého rozsahu, pro kterou zákon nevyžaduje zadávací řízení (bod 1 téže názvu).

Ačkoli 2 zadávací řízení byla vedena pod názvem "Oblasti placeného stání" a třetí pod názvem "Rezidentní parkování," je zjevné, že komunikační strategie měla být vypracována k téže věci (byť nemáme k dispozici podkladové materiály). Flamiková pak správně uvádí, že neúspěšně proběhla tři zadávací řízení a teprve napočtvrté byla zjednodušeným postupem vybrána společnost LOCOMOTION.

Jasna Flamiková

Na základě mezinárodní architektonické soutěže se projektuje nábřeží řeky Svratky, kde přibudou nové parky, cesty pro pěší i cyklostezky.
Pravda
Z mezinárodní architektonické soutěže na revitalizaci nábřeží řeky Svratky vzešel vítězně návrh architektonického týmu Ivana Rullera, který má umožnit pohyb lidí po obou březích a zpřístupnit řeku. Pro pohyb cyklistů a bruslařů se počítá se samostatnou stezkou.

Na přelomu let 2016 a 2017 probíhala mezinárodní architektonická soutěž vyhlášená městem Brnem, jejímž předmětem byl krajinářský a urbanistický návrh brněnského nábřeží řeky Svratky. Bylo odevzdáno 21 architektonických návrhů, z nichž porota vybrala návrh architektonického týmu Ivana Rullera. Podle návrhu by mělo dojít ke zvýšení protipovodňové ochrany okolní zástavby, ke zlepšení možností, jak využít řeku Svratku i její poříční zóny k rekreaci a volnočasovým aktivitám obyvatel a nezapomnělo se ani na revitalizaci řeky a její nivy. Návrh dále stanovuje, že v celém úseku podél ulice Poříčí bude mít levý břeh charakter spíše architektonický, pravý břeh bude mít charakter ryze přírodní.

Cílem návrhu je tedy nejen umožnit pěším i handicapovaným spoluobčanům a vozíčkářům pohyb po obou březích, ale také zpřístupnit řeku lidem a dostat je tak co nejblíže k hladině vody. Projekt počítá s důsledným vyloučením bruslařů a cyklistů, pro které návrh vyčleňuje samostatnou stezku.

Jasna Flamiková

Podařilo se rozšířit projekty na separaci odpadů, občané na Brně-střed dnes třídí přímo z domu.
Pravda
Statutární město Brno ve spolupráci se společností SAKO spustilo projekt na třídění odpadu i bioodpadu přímo u domů brněnských obyvatel.

Koncem roku 2016 proběhl pilotní projekt, který měl zmapovat zájem občanů o třídění odpadu přímo v jejich domě. Leták s informacemi byl distribuován do všech domácností v městské části Brno-střed a velice rychle se setkal s enormním zájmem. Hlavním cílem bylo usnadnit občanům cestu ke třídění, protože kontejnery určené pro tento účel jsou mnohdy vzdáleny od jejich domů a navíc bývají přeplněné. Dále si projekt kladl za cíl motivovat ke třídění i ty z obyvatel města, kteří doposud odpad netřídili.

Od března 2017 tento projekt nabyl reálné podoby a usnadnil tak lidem cestu ke třídění odpadu. Obyvatelé Brna-středu dostali možnost zažádat o přistavení popelnice na papír a plast přímo k domu. V průběhu června 2017 byla tato iniciativa rozšířena i o hnědé popelnice na bioodpad.

Na tomto systému vydělávají finálně i obce. Čím více odpadu je totiž vytříděno, tím méně vzniká komunálního odpadu hromadícího se na skládkách, který musí být následně likvidován. Popelnice jsou naopak často pořizovány z dotací.

Vlastimil Válek

Já jsem politikem na městě nebyl (proto není zodpovědný za rezidentní parkování, pozn. Demagog.cz). Já osobně na tento problém upozorňuji několik měsíců a TOPka nejméně půl roku.
Neověřitelné
Válek i TOP 09 zjevně zastávají negativní postoj k současné formě rezidentního parkování, nicméně nepodařilo se dohledat, zda se tak děje tak dlouho, jak deklaruje.

Od 1. září 2018 v centru Brna funguje nový způsob parkování. Hlavním cílem projektu, schváleného na mimořádném jednání městských radních 18. prosince 2017 (Zápis ze 170. jednání; .pdf, str. 15), bylo usnadnit parkování rezidentům, ale také regulovat dlouhé stání vozidel na potřebných místech, jako jsou úřady či pošty. Jako jeden z hlavních problémů zavedeného systému se jeví nedostatečná informovanost obyvatel o tom, jak dané parkování funguje, a také značná chaotičnost. Přesto by se tento způsob parkování měl do budoucna rozšířit i v okolí centra Brna.

Vlastimil Válek, náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Brně, vstoupil do politiky v roce 2010 jakožto zastupitel městské části Brno-Líšeň za TOP 09. V letech 2012–2016 byl i jihomoravským krajským zastupitelem, nicméně součástí Rady města Brna, která stojí za tímto projektem, nebyl.

Proti tehdy ještě jen plánovanému projektu se vyslovili představitelé TOP 09 v Brně-střed. Podle jejich názoru by měla být pozornost upřena zejména na nevyužité plochy, které by umožnily snazší parkování pro všechny. Na facebookovém profilu v komentáři k tématu z 30. srpna zástupci strany tvrdí, že se vůči projektu rezidentního parkování vymezili již v době jeho projednávání.

Jasna Flamiková

Rezidenční parkování má zavedeno stovky evropských měst. A ty zóny v Brně patří k největším v Evropě (do 3 km čtverečních). V Německu jsou zóny do půl km čtverečního.
Neověřitelné
Rezidentní parkování je zavedeno v mnoha evropských městech. Není však možné ověřit, zda jde o stovky a zda parkovací zóny v Brně patří mezi ty největší. Nelze je tedy ani případně porovnat se všemi německými městy.

Vícezónový rezidentní parkovací systém funguje například v Budapešti, Krakově, Reykjavíku, Záhřebu, Košicích (.pdf), Edinburghu, Barceloně, Berlíně, Mnichově a ve Frankfurtu.

Podle materiálu vyprocavaným Brněnskými komunikacemi a.s., který nám zaslala Jasna Flamiková by jedna z brněnských parkovacích zón měla být v porovnání s několika světovými městy největší (.pdf)

V německých městech Mnichov a Freiburg jsou parkovací zóny skutečně do půl km čtverečního, ale není možné brněnské parkovací zóny porovnat s ostatními německými městy, kde systém parkovacích zón také funguje (.pdf, str. 7-8).

Vlastimil Válek

Povedlo se navýšit peníze do městských částí.
Pravda
K navyšování dochází každoročně celé poslední volební období.

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz svým městským částem.

V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,091 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery). 

Vlastimil Válek

Územní plán se nepovedlo posunout ani o milimetr.
Nepravda
V létě 2018 byly Zastupitelstvem města Brna schváleny pokyny pro zpracování nového územního plánu.

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Petr Hladík

Postavili jsme na ZŠ Sirotkova dvě tělocvičny. V Maloměřicích vyrostla multifunkční hala. Rozjeli jsme i větší projekty, jako přesun velodromu nebo třeba rozjezd vodáckého kanálu.
Pravda
Projekt tělocvičny, multifunkční haly, velodromu či vodáckého kanálu proběhl či probíhá za přímé podpory (nebo alespoň participace) členů KDU-ČSL nebo dosluhující garnitury na radnici.

V září minulého roku byla při Základní škole Sirotkova v Brně-Žabovřeskách zahájena výstavba víceúčelového sportovního zařízení se dvěma tělocvičnami. Projekt vznikl na základě žádosti městské části z důvodu neuspokojivé kapacity stávající tělocvičny. V průběhu května již docházelo k závěrečným pracím.

Výstavba Sportovní haly v Maloměřicích přišla prvně na přetřes již v roce 2010. Díky podpoře tehdejších městských zastupitelů v čele s Vlastimilem Břicháčkem (KDU-ČSL), sokolské obce, prostředků investora ČOS Maloměřice a v neposlední řadě využitím fondu Evropské unie, byla hala 8. ledna 2016 slavnostně uvedena do provozu.

Dalším z projektů iniciovaných pod vedením představitelů KDU-ČSL, v tomto případě konkrétně Petrem Hladíkem, je přesun – tedy demolice a výstavba – velodromu z městské části Brno-Pisárky do Komárova. I přes to, že plány na tento projekt existují již několik let, během posledního volebního období došlo k posunu. Rada v červenci 2018 vybrala jako vítěznou nabídku společnosti Arch.Design, s.r.o. (bod 11). Nový velodrom by byl plně zastřešen a pojal by až 2000 diváků.

Téměř 400 metrů dlouhý moderní vodní kanál by měl být vystaven na levém břehu Svratky. Projekt kanálu, který by splňoval podmínky i pro případné evropské šampionáty, je diskutován již několik let (.pdf). Koncem minulého roku došlo k zadání "Studie proveditelnosti stavby Vodáckého kanálu Brno-Pisárky", realizovaná společností Starez-Sport, a.s., jejíž řídící osobou je statutární město Brno.

Markéta Vaňková

Vůbec se neposunula příprava nového územního plánu.
Nepravda
V létě 2018 byly Zastupitelstvem města Brna schváleny pokyny pro zpracování nového územního plánu.

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

 

Markéta Vaňková

V otázce stravování ve školách byly činěny kroky k tomu, aby děti, které mají nějaké zdravotní omezení, měly možnost se ve svých školách najíst podle jejich potřeb.
Pravda
Aby byla ve školách zajištěna lepší dostupnost dietních obědů, byl radními města Brna odsouhlasen příspěvek pro školy a školské jídelny.

Radní města Brna schválili na svém zasedání 14. března 2018 příspěvek pro brněnské školy a jídelny v celkové výši 1 milión Kč (.pdf, str. 30). Příspěvek je určen na odměny a školení pro kuchaře a kuchařky, kteří připravují dietní stravu. Kromě toho je určen také na nákup kuchařského náčiní a potřebné odborné literatury.

Příspěvek mělo tehdy obdržet 20 brněnských škol, které dietní obědy vařily již dva a půl roku. Postupně se k nim měly připojit i další školy.

Oliver Pospíšil

(Určitě se mi líbí) nová myšlenka participativního rozpočtu, protože to dává lidem šanci vyjádřit se k věcem v komunální politice.
Pravda
Projekt participativního rozpočtu byl v Brně zahájen v roce 2017. V rámci tohoto projektu občané města podávají návrhy, jak využít vyčleněnou část městského rozpočtu a následně o těchto návrzích také hlasují. Nejúspěšnější návrhy město v následujících letech uskuteční.

Participativní rozpočet zavedlo město Brno na konci roku 2016 (bod 122) v rámci projektu "Dáme na Vás". Pro projekty předkládané v roce 2018 pak Brno vyčlenilo 30 milionů korun. (Pro srovnání uvádíme fakt, že celkový rozpočet statutárního města Brna - bez městských částí - počítá na rok 2018 s příjmy ve výši cca 13 miliard [.xlsx].)

V rámci participativního rozpočtu mohou obyvatelé města předkládat své návrhy, přičemž celkové náklady na jeden projekt mohou být až 3 miliony korun. Město následně prověří proveditelnost návrhu. O proveditelných návrzích pak hlasují občané města. Každý občan má 5 hlasů kladných a 2 hlasy záporné. Vítězné projekty město zahrne do návrhu rozpočtu pro následující rok.

Ivan Fencl

Projekt Riviery, kde se rekonstruovaly bazény...
Pravda
K rozsáhlé přestavbě areálu Riviery v tomto období opravdu došlo. Opraveny byly zejména netěsnící bazénové vany.

Rekonstrukce Riviery byla dokončena začátkem léta 2018 a je navržena na stavbu roku. Kompletní dokumentace (.pdf) svědčí o tom, že jednak byly rekonstruovány bazény, jednak také přibyla skluzavka a tobogán.

Tomáš Koláčný

Participativní rozpočet je největší v ČR. Jsme prvním statutárním městem v ČR, které zavedlo participativní rozpočet na celoměstské úrovni, a jsme městem, které má největší účast občanů v participativním rozpočtu.
Pravda
Tomáš Koláčný má pravdu v tom, že participativní rozpočet v Brně je největší a má také největší účast občanů. Brno pak bylo jedním z prvních statutárních měst, které participativní rozpočet zavedlo.

Brno rozhodlo o zahájení projektu participativního rozpočtu na konci roku 2016 (bod 123), projekt se pak prvně uskutečnil v roce 2017. V roce 2017 ale zavedli participativní rozpočty také v jiných statutárních městech, například v Opavě (bod 406/20) či Chomutově, v roce 2018 pak participativní rozpočty zavedla další statutární města (například Zlín nebo Děčín).

Co se týče výše participativního rozpočtu, ten má Brno skutečně největší, a to 30 milionů, například ve zmíněném Chomutově je výše participativního rozpočtu 5 milionů korun, v městském obvodě Ostrava-Jih pak 7 milionů.

Účast občanů je pak v Brně také nejvyšší, což je ale dáno také tím, že Brno má významně více obyvatel než ostatní města. V Brně se do finálního hlasování v loňském roce zapojilo 11 660 občanů, v Chomutově 2082 občanů a v Ostravě-Jih 3964 občanů.

Tomáš Koláčný

Zavedli jsme osobní odpovědnost politiků tím, že máme jmenovité hlasování členů Rady, výborů a komisí. Zavedli jsme elektronický archiv z jednání zastupitelstva. Také archiv materiálů ze zastupitelstva. Vytvořili jsme datový portál, který je srovnatelný s portály velkých evropských metropolí.
Pravda
Archiv z jednání zastupitelstva a materiálů zastupitelstva je vpravdě k dispozici. Stejně tak i zápisy jmenovitého hlasování Rady a výborů zastupitelstva. Hlasování členů komisí Rady města je sice jmenovité, zápisy ze schůzí komisí však nejsou na internetu k dispozici.

Jmenovité hlasování Rady města bylo zavedeno 26. května 2015. Zápisy z jednání výborů zastupitelstva města jsou na internetových stránkách města zveřejňovány od začátku roku 2015 (s výjimkou Kontrolního výboru, jehož první zasedání proběhlo již 15. prosince 2014). Dle statutu (.pdf, str. 4, čl. 7, bod 4) výborů zastupitelstva města platného od prosince 2014 pak mají všechny výbory povinnost v zápisu ze schůze uvádět také zápis jmenovitého hlasování členů.

Dostupný na internetových stránkách města je i archiv zápisů a usnesení zastupitelstva města, jenž sahá až do roku 1991, a archiv materiálů projednávaných na zastupitelstvu, který ke dni ověření začíná dokumenty projednávanými v prosinci 2016.

Hlasování (.pdf, str. 4, čl. 6, bod 4) komisí Rady města je jmenovité, zápisy z jejich jednání však nejsou zveřejňovány na internetu.

Tomáš Koláčný

Nepovedlo se najít shodu na zavedení otevřených výběrových řízení pro veřejné zakázky v rozsahu od 100 000 do 6 milionů.
Pravda
V uplynulém volebním období se v Brně skutečně nezavedla povinnost pořádat otevřená výběrová řízení pro tzv. zakázky malého rozsahu.

Zadávání veřejných zakázek v Brně upravuje Metodika pro zadávání veřejných zakázek a koncesních smluv. Tato metodika ve svém textu pracuje ještě se starým zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Na jednání Rady města dne 8. listopadu 2016 však bylo přijato usnesení (bod 74), podle kterého se tato metodika použije i na nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Podle této metodiky se výběrová řízení konají jen na tzv. podlimitní a nadlimitní zakázky, tedy zakázky na služby v hodnotě přesahující 2 000 000 Kč nebo zakázky na stavební práce přesahující hodnotu 6 000 000 Kč.

Metodika byla naposledy pozměněna dodatkem č. 10, který byl schválen na schůzi (bod 72) Rady města dne 3. listopadu 2015, co bylo obsahem tohoto dodatku však z dostupných informací nemůžeme říci. Od té doby nebyla Metodika na schůzích Rady města projednávána. Nový návrh Metodiky měl být projednáván na schůzi dne 25. října 2016, tento bod byl však z programu schůze stažen.

Tomáš Koláčný má tedy pravdu, v uplynulém volebním období se nepodařilo prosadit otevřená výběrová řízení pro zakázky v hodnotě nad 100 000 Kč.

Vlastimil Válek

Ty kauzy (korupční, pozn. Demagog.cz) se v posledních letech objevovaly. Naši zastupitelé na tyto problémy upozorňovali.
Pravda
Zmínit lze například kauzu Bytasen, v jejímž rámci mělo vedení MČ Brno-sever v letech 1998–2002 zavřít nevýhodné smlouvy. V době vyšetřování kauzy v roce 2013 apelovali zastupitelé TOP 09 na odvolání starostky Sabiny Tomíškové (ODS), která byla v rámci kauzy obžalována.

Dle zápisů ze zastupitelstva města nevyplývá, že by zastupitelé za TOP 09 upozorňovali na korupční kauzy ve městě na zasedání zastupitelstva.

Brněnští zastupitelé za TOP 09 však byli aktivní například v rámci brněnské kauzy Bytasen. Bývalé vedení radnice MČ Brno-sever mělo uzavřít nevýhodné smlouvy se společností Bytasen, která spravovala městské byty. Aktivita zastupitelů za TOP 09 spočívala v apelu na odvolání tehdejší starostky Sabiny Tomíškové (ODS) a místostarosty Ivana Svobody (ODS). Tomíšková i Svoboda byli totiž v rámci kauzy obžalováni, nakonec ale byli zproštěni obžaloby. V případě Tomíškové došlo v roce 2013 kvůli kauze k její rezignaci na post starostky MČ Brno-sever.

Dále byli zastupitelé za TOP 09 aktivní v kauze s veřejnými zakázkami v MČ Brno-Židenice z volebního období 2010–2014. Tehdejší místostarosta Jiří Nesiba (ČSSD) a radní Marián Hnát (ČSSD) měli dle zjištění iDnes.cz manipulovat s veřejnými zakázkami a domlouvat předem výsledky ve prospěch vybraných firem. Opoziční zastupitelé za TOP 09 dle zjištění iDnes.cz kritizovali během tohoto funkčního období podezřelou zakázku na demolici hřiště v Krokově ulici. Na zasypání povrchu hřiště měla radnice objednat nepřiměřeně velké množství rašeliny. Podle vyjádření Petra Kunce (TOP 09) z roku 2013 by objednaných 801 tun hnojiva při pokrytí hřiště o rozměru 801 metrů čtverečních vytvořilo vrstvu vysokou cca 2,5 metru. Další nesrovnalosti v zakázce se týkaly částek za odvoz suti a cenu vody na zalévání.

Nesiba a Hnát, kteří v dalším volebním období 2014–2018 skončili v opozici, byli pravomocně odsouzeni v roce 2017 k 2,5 letům vězení s podmínkou 4 roky. Místostarosta MČ Brno-Židenice Petr Kunc (TOP 09) vyzval oba k odstoupení z funkce.




Petr Hladík

Takovýto koncept město už schválilo (družstevní bydlení, pozn. Demagog.cz) před několika týdny.
Pravda
Ke schválení konceptu došlo na schůzi zastupitelstva konané 4. září 2018.

Koncepce (.pdf) družstevního bydlení pro mladé byla schválena na zasedání Zastupitelstva města Brna dne 4. září 2018.

Zastupitelstvo zároveň uložilo radě města realizaci této koncepce, načež rada tímto úkolem pověřila vedoucího Bytového odboru Magistrátu města Brna.

Petr Hladík

Vybrali jsme tři lokality (pro bytová družstva, pozn. Demagog.cz) - v Novém Lískovci na Kamenném vrchu, ve Starém Lískovci u Západní brány a v Černovicích "Na Kaménkách".
Pravda
Tyto tři zmíněné lokality jsou určeny v zastupitelstvem schválené koncepci.

V koncepci družstevního bydlení pro mladé byly určeny tři rozvojové lokality (.pdf, str. 1):

  • Černovice "Na Kaménkách"
  • Nový Lískovec, Kamenný vrch II.
  • Starý Lískovec, Západní brána

Petr Hladík

Zastupitelstvo schválilo rozsah někde mezi 400 a 600 tisíci (vklad zájemců o bydlení do bytového družstva, pozn. Demagog.cz)
Pravda
Rozsah výše dalšího členského vkladu by dle schváleného dokumentu měl činit 400 až 700 tisíc Kč.

Členský vklad do družstva se skládá ze základního členského vkladu a dalšího členského vkladu. Dle schválené Koncepce (.pdf, str. 2) činí základní členský vklad 10 000 Kč. Splacení tohoto vkladu bude spolu s dalšími podmínkami nutné pro vznik členství v bytovém družstvu.

Další členský vklad bude rozdílný podle velikosti bytové jednotky tak, aby vyjadřoval podíl na pořizovacích nákladech nemovitosti. Jeho rozsah by však dle koncepce měl být v rozmezí 400 000 Kč až 700 000 Kč.

Petr Hladík

Hypotéky se poslední dobou velmi zdražily a cena bytů se také zdražila. Dnes kupujete byt za 70–75 tisíc korun za metr čtvereční.
Pravda
V posledních dvou a půl letech došlo k nárůstu úrokových sazeb u hypoték i k nárůstu cen brněnských bytů. Současná průměrná cena bytu v novostavbě je přibližně 71 tisíc korun za metr čtvereční.

V posledních několika letech znatelně zdražily jak hypotéky, tak i ceny bytů v Brně. Z dat serveru hypoindex.cz je vidět růst úrokových sazeb hypoték, který proběhl zejména od konce roku 2016. ČNB také v roce 2018 zavádí nová opatření pro získání hypotéky, a tak se mohou stát hůře dostupnými.

Od roku 2016 rostly také ceny bytů v brněnských novostavbách. Podle dat společnosti Trikaya, která dlouhodobě sleduje ceny a prodej bytů v Brně, se ceny brněnských bytů zvýšily až na současných 71 035 Kč za metr čtvereční.

Zdroj: Trikaya

Petr Vokřál

Když jsme nastoupili, prodávaly se byty o polovinu levněji.
Nepravda
Mezi lety 2014–2018 narostla průměrná cena bytů v Brně z přibližně 52 tisíc Kč na více než 71 tisíc Kč za metr čtvereční. Z dnešního pohledu jsou tedy ceny roku 2014 přibližně dvoutřetinové.

Petr Vokřál byl jmenován do funkce v roce 2014, kdy průměrná cena bytů v novostavbách byla 52 272 Kč (s DPH) za metr čtvereční. Vyplývá to ze zprávy o vývoji cen a prodeje bytů v Brně, kterou pravidelně zpracovává společnost Trikaya. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 je podle nové zprávy průměrná cena bytu v brněnské novostavbě 71 035 Kč za metr čtvereční.

Oproti dnešním cenám nejsou tedy ceny roku 2014 poloviční, ale více než dvoutřetinové.

Petra Quittová

My máme právě v Černovicích (výši nájmu obecního bytu, pozn. Demagog.cz) třeba 62 korun 24 haléřů, kdy bydlí stávající nájemníci, a podle nové koncepce ten nový nájemník platí 79 korun 81 haléřů.
Pravda
V městské části Brno-Černovice je současná výše nájemného v obecních bytech 79 Kč, přičemž dříve uzavřené nájemní smlouvy stanovily nájem ve výši 62 Kč.

Od března roku 2012, kdy zastupitelstvo městské části Černovice schválilo bytovou koncepci (.pdf), byla výše nájemného v obecních bytech 62,24 Kč (.pdf, str. 8) za metr čtvereční. Z úřední desky městské části Černovice a na ní vyvěšených výzev (pdf, 1., 2., 3.) vidíme, že v současné době nabízí městská část novým nájemníkům obecní byty za cenu 78,85 Kč za metr čtvereční.

Jasna Flamiková

V územním plánu je asi 430 hektarů ploch pro bydlení. Jsou to plochy majetkově rozdrobené nebo nedostavěná infrastruktura.
Pravda
Přestože k dispozici je celých 440 hektarů zastavitelných ploch, Flamiková má pravdu v tom, že přibližně dvě třetiny, které nejsou dosud zastavěny, mají problémy s majetkovými vztahy nebo chybějící infrastrukturou.

Dle Strategie bydlení (.pdf, str. 66) města Brna, zpracované ke dni 24. 1. 2016, je k dispozici pro rozvoj bydlení 440 hektarů zastavitelných ploch, z nich asi 37 % je naplněno výstavbou. Zbývajících 63 % je podle zprávy "nevyužito, jelikož jsou ve většině případů nepřipraveny pro realizaci výstavby. Důvodem nepřipravenosti je např. chybějící dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, nerealizovaná protipovodňová opatření nebo neuspořádané vlastnické vztahy". To tedy koresponduje s tvrzením Flamikové.



Markéta Vaňková

Když krajský soud zrušil aktualizaci územního plánu, nebyla dána kasační stížnost (městem, pozn. Demagog.cz).
Pravda
Z diskuze vyplývá, že Vaňková kritizuje město za to, že stížnost nepodalo. To je pravda. Proti zrušujícímu rozsudku nebyla podána kasační stížnost městem, ale osobou zúčastněnou na řízení.

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu z důvodu chybějících zásad územního rozvoje (ZÚR). Každý územní plán totiž musí být v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

Proti rozsudku krajského soudu byla osobou zúčastněnou na řízení (NEUMANN bytový dům, a. s.) podána kasační stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud zamítl, protože ji neshledal důvodnou. Město Brno vlastní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu nepodalo. Stalo se tak z rozhodnutí zastupitelstva.

Jasna Flamiková

Jak ta aktualizace (územního plánu, pozn. Demagog.cz), tak ty zásady územního rozvoje oba soudy shodily proto, že ani město Brno při schvalování územního plánu, ani Jihomoravský kraj nerespektoval nejenom připomínky veřejnosti, ale připomínky obcí nebo zastupitelstev těch jednotlivých městských částí.
Pravda
Z rozsudku NSS vyplývá, že jedním z důvodů zrušení zásad územního rozvoje bylo nedostatečné vypořádání se s námitkami obcí a veřejnosti. Obdobně bylo důvodem pro zrušení aktualizací územního plánu nedostatečné zohlednění připomínek městských částí a veřejnosti.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Jedním z důvodů (pdf, str. 95-96, bod č. 448-449) zrušení ZÚR bylo právě nedodržení požadavků při vypořádání námitek obcí, zástupkyně veřejnosti a dalších fyzických osob. Dále Nejvyšší správní soud konstatoval, že důvodem pro zrušení ZÚR bylo nedostatečné projednání návrhu s veřejností a nedostatečný prostor poskytnutý občanům k vyjádření (pdf, str. 134, bod č. 624 a násl.).

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu právě z důvodu chybějících zásad územního rozvoje. Každý územní plán totiž musí být v souladu (§ 43, odst.3) se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

V odůvodnění (pdf, str. 24) tohoto rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že jedním z důvodů zrušení aktualizací územního plánu byly nedostatky ve „zohlednění individuálních podmínek jednotlivých částí území (městských částí, pozn. Demagog.cz).“ Jako problematické se mu zdálo také plošné odůvodnění námitek městem, které vyloučilo „účinné uplatnění individuálních námitek a připomínek proti podstatě jednotlivých změn v území.






Petr Vokřál

Parkování budou regulovat jednotlivé městské části.
Pravda
Zavedení systému rezidentního parkování si určují jednotlivé Rady městských částí samy. Mohou si rozhodnout, na jaké části svého obvodu systém uplatní. Musí se nicméně držet v mantinelech závazného nařízení Rady města Brna, které určuje ceník a celkovou vymezenou oblast.

Finální verzi koncepce rezidentního parkování v Brně schválila (bod 44) Rada města Brna 22. května 2018. Nařízení 10/2018 a 11/2018 upravují, jaké oblasti v Brně lze zpoplatnit v případě parkování a za jakou cenu. To, zda jednotlivé městské části přistoupí k systému, spadá do pravomocí (čl. 4 a čl. 12) Rady městské části.

Městská část Brno-střed přistoupila k chystanému systému sérií dvou usnesení Rady MČ z 18. prosince 2017 (.pdf, bod 22) a 4. června 2018 (.pdf, bod 16). V prvním usnesení byly chystané změny aplikovány na oblasti: centrum (1-01), tř. Kpt. Jaroše (1-02), Grohova (1-13) a Antonínská (1-14). V červnovém usnesení se schválilo rozšíření do všech zbývajících oblastí městské části Brno-střed (1-03 až 1-12).

Rezidentní parkování bylo zavedeno 1. září 2018 v historickém centru města. Od 1. listopadu 2018 začne působit na celém území MČ Brno-střed.

Markéta Vaňková

Není vyjasněno, kdo může vjet, [...] není vyjasněno, kam se může vjet (v centru Brna, pozn. Demagog.cz), je omezený i vjezd do města, nejenom parkování.
Zavádějící
Pravidla jsou dle všech informací jasná, nicméně pravdou je, že mediální zprávy hovoří o jejich nesrozumitelnosti pro občany.

Pravidla parkování a vjezdu do centra se dají zjistit při prostudování oficiálních stránek města. Nicméně je nutno uznat, že většina obyvatel Brna má v nově zavedeném systému zmatek. O tom vypovídá i přetížená informační linka, velké množství neoprávněných vjezdů nebo zmatky týkající se některých výjimek z běžného režimu.

Zavedení rezidentní zóny v centru města je v Brně spojeno nejen s funkcí modrých parkovacích míst, ale i s povoleným vjezdem jen pro rezidenty a podnikatele se sídlem firmy uvnitř zóny. Jak říká náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO): „Netvrdím, že jsme to vymysleli dokonale a že odstraníme všechno, ještě než to spustíme, ale nastavili jsme systém pro obyvatele města příjemnější než třeba v Praze.“

Omezení zasáhlo celkově 31 ulic, průjezdnými i nerezidentům a neabonentům zůstanou jen ulice Masarykova a Rašínova.

Oliver Pospíšil

Městské části si ten systém parkování nemůžou udělat, jak chtějí (v kontextu zavedení rezidentního parkování, pozn. Demagog.cz).
Pravda
Městské části si mohou samy rozhodnout, jestli přistoupí k systému rezidentního parkování. Avšak při spuštění systému v jedné MČ se může stát, že sousední MČ zaznamenají nápor nových parkujících, na který budou muset reagovat.

Městské části mají pravomoc si určit, jestli na svém území uplatní systém rezidentního parkování a případně v jakých oblastech. Musejí se však držet obecného rámce závazného nařízení Rady města Brna, jež stanovuje celkovou oblast rezidentních zón a ceny.

Pospíšil však naráží spíš na fenomén přesouvání řidičů do oblastí s nezavedeným rezidentním parkováním, se kterým již mají zkušenost v Praze. Pokud se spustí rezidentní parkování v jedné z městských částí, tak se řidiči začnou přesouvat do sousedních MČ. Systém jsou pak nuceny přijímat další MČ, aby ochránily parkovací místa svých rezidentů.

Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole, Černovice a Žabovřesky. Chtějí se tak připravit na možný nápor nových řidičů parkujících na území jejich MČ. Jak říká současný náměstek pro dopravu Richard Mrázek (ANO): "Pokud městské části nebudou včas připravené, riskují, že se k nim budou stahovat auta z centra a parkovat tam celý týden."

Petr Vokřál

V Králově Poli rezidentní parkování není zavedeno.
Pravda
Primátor Vokřál má pravdu, v městské části Královo Pole rezidentní parkování dosud zavedeno není.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době (od 1. 9. 2018) pouze v užším historickém centru. Od 1. 11. 2018 přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice. Postoje městských částí k systému rezidentního parkování se však různí.



Petr Vokřál

Projektuje se (parkoviště) u nemocnice v Bohunicích, u nemocnice v Černých Polích, na Šumavské, řada dalších. Tady vzniknou Park and Ride.
Pravda
Město projektuje hned několik záchytných parkovišť typu Park and Ride (P+R), včetně těch zmíněných ve výroku.

Park and Ride jsou parkoviště určená k tomu, aby na nich osoba zaparkovala osobní vůz a dále pokračovala městskou hromadnou dopravou. U Fakultní nemocnice v Bohunicích má vyrůst Park and Ride budova Kampus pro více než tisíc parkovacích míst. Nový parkovací dům má řešit problémy s parkováním i u Dětské nemocnice na Černopolní. Stejně tak se projektuje záchytné parkoviště typu P+R i na křižovatce Veveří a Šumavské ulici.

Nicméně město má v plánu vybudovat i více záchytných parkovišť, slovy současného náměstka pro dopravu Richarda Mrázka (ANO): „Z toho pět staveb je prioritních a začnou se velmi rychle připravovat. V Králově Poli bude jedno u vlakového nádraží a druhé na Purkyňově ulici nad halami stojícími ve Vodově ulici. Se společností Zetor jednáme o koupi poměrně velké plochy. Další parkoviště by bylo u bohunické nemocnice, které by sloužilo i pro její návštěvníky. A poslední je v ulici Veveří naproti Sono centra.

Plány města tak odpovídají Strategii parkování ve městě Brně z roku 2013 (str. 41 a 42). Hovoří o těchto lokalitách:

  • Ústřední hřbitov (MČ Brno-střed)
  • PD Expoparking Brno (MČ Brno-střed)
  • Pisárky (MČ Brno-střed)
  • Purkyňova (Královo Pole)
  • Bohunická (MČ Brno-jih)
  • Jemelkova – u smyčky (MČ Starý Lískovec)
  • Trnkova – Zetor (MČ Líšeň)

Z projektovaných záchytných parkovišť se od té doby podařilo vybudovat například P+R u Ústředního hřbitova.

Petr Vokřál

Zhruba 3,5 tisíce výjimek bylo uděleno historicky takzvaným VPS.
Neověřitelné
Počet doposud udělených výjimek vyhrazeného parkovacího stání se nám nepodařilo zjistit. V roce 2017 bylo uděleno 447 výjimek pro VPS v centrální části Brna, historický součet však není dostupný ani dotazem na magistrát.

V centrální části města je dle ročenky dopravy pro rok 2017 celkem 447 vyhrazených parkovacích míst. Z toho 46 je pro imobilní občany (.pdf, str. 35). Ročenka dopravy pro rok 2009 uvádí, že mezi roky 2008 a 2009 bylo na území města celkem 1 681 VPS pro přepravu osob ZTP (.pdf, str. 36). Jiná historická data o počtu VPS se nám nepodařilo zjistit, a to ani dotazem na magistrát. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková k tomuto nebyla schopna poskytnout souhrnné číslo za historii udělování VPS.

Markéta Vaňková

Ve Strategii parkování bylo 20 lokalit, kde se mají vybudovat záchytná parkoviště P+R a zrealizovalo se jediné, v roce 2015. Poslední parkovací dům, který se postavil, tak byl právě v době, kdy těsně začínala nová koalice, tzn. celá výstavba probíhala za předchozího období, a to byl Domini Park.
Nepravda
V dokumentu Strategie parkování v Brně je uvedeno jen 12 míst pro parkoviště typu P+R do roku 2030. Realizované je opravdu jen jedno v blízkosti Ústředního hřbitova. Parkovací dům Domini Park byl otevřen v roce 2016, tedy přibližně v polovině volebního období.

Strategický dokument Strategie parkování ve městě Brně schválilo městské zastupitelstvo v září roku 2014. V podkladech strategie se počítá s parkovišti typu P+R. Tyto „Park and Ride“, tedy „zaparkuj a jeď“ místa, jsou systém záchytných parkovišť převážně umístěných v okrajových zónách města s přímou návazností na hlavní radiální komunikace a systém VHD. V rámci dokumentu se počítalo se 7 místy pro P+R do roku 2020 a dalšími 5 místy do roku 2030 (.pdf, str. 41–42).

Dvě desítky míst proklamuje vedení města až v poslední době, kdy zároveň došlo k realizaci jednoho parkoviště P+R v oblasti Ústředního hřbitova. O dalších vedení města zatím jen uvažuje.

Zmiňovaný Domini Park je dle Strategie popisován jako „parkovací dům Panenská“ (.pdf, str. 48). Stavba byla zahájena v roce 2014, do provozu byla uvedena až v září 2016.

Oliver Pospíšil

191 parkovacích míst u Janáčkova divadla, které jsou zakonzervovány.
Pravda
Pospíšil správně uvádí, že parkovací místa u Janáčkova kulturního centra existují, nicméně zatím se nevyužívají, neboť není dostavěn koncertní sál k nim náležející.

Garáže v Janáčkově kulturním centru jsou jedny z nejnovějších objektů hromadného parkování. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst, investorem jsou Brněnské komunikace, a.s.

Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované."


Jasna Flamiková

Praha zóny neruší, rozšiřuje je, není to ani politické téma.
Zavádějící
Zóny placeného stání se neruší, naopak se průběžně rozšiřují i do dalších městských částí Prahy. V komunálních volbách se však parkování jako téma opakuje u řady stran. Ke stávajícímu systému mají rozličné výhrady.

Od prvního zavedení zón placeného stání v roce 1996 na Praze 1 se systém rezidentního parkování v průběhu let rozšířil i v dalších 10 městských částech.

Jen v roce 2016 došlo k rozšíření zón placeného stání (ZPS) na území Prahy 5 a 6, Prahy 3 a Prahy 8. Zavádění nových ZPS pokračuje i dnes a modré zóny uvidíme v dalších městských částech i v budoucnu.

Je ovšem nutné zmínit, že parkovací zóny jsou jedním z volebních témat, v různých variacích by pražský systém parkování změnili i favorité na post primátora. Příkladem je ODS, která chce navrhnout celoměstský systém parkovacích zón, kde "všichni Pražané budou moci jednoduše zaparkovat všude mimo historické centrum". Přepracovat systém parkovacích zón si klade za cíl také ANO (.pdf, str. 14-16, 38). Tématem je to i pro společnou kandidátku TOP-STAN (.pdf, str. 5). Dílčí návrhy těchto tří stran se částečně rozchází, byť dikce je ve vztahu k parkovacím zónám vesměs pozitivní.

Jasna Flamiková

Letí nahoru počet automobilů, které se ve městě pohybují.
Pravda
Tuto skutečnost potvrzují analýzy zpracované městem pro Strategii Brno 2050.

Informace je potvrzena v dokumentu Strategie Brno 2050 - základní východiska (.pdf, str. 8 a 12). Strategie byla zpracována jako vize zakládající dlouhodobou strategii města v režii Jaroslava Kacera, náměstka primátora města Brna pro oblast Smart city, strategii města, informatiku a elektronizaci radnice.

Stejnou informaci potvrdila i radnice, byť dramatičnost, se kterou situaci popisují zástupci vládnoucí koalice a „laici“, se značně liší.

Jasna Flamiková

Existují dva právní posudky, že dvouzónový systém (parkování) nelze zavést.
Zavádějící
Byly skutečně vypracovány dva právní posudky, které hodnotí zavedení oblastí placeného parkování. Nicméně jeden posudek analyzoval zavedení jedné zóny a druhý třech zón, ani z jednoho z nich neplyne protiprávnost či nemožnost dvouzónového systému.

Magistrát města Brna zadal vypracovat právní posudky o zavedení placeného parkováni v Brně advokátní kanceláři KROUPAHELÁN, která připravila právní posudek o zavedení jediné oblasti placeného parkování a druhý posudek o zavedení tří oblastí placeného parkování. Tyto posudky nám zaslala Jasna Flamiková. 

V prvním posudku o jedné oblasti placeného parkování přišla advokátní kancelář KROUPAHELÁN k celkovému závěru, že tento režim nedoporučuje zavést, protože by hrozil rozpor s právním řádem pro nesoulad s hmotným právem a se zásadou proporcionality kvůli tomu, že je třeba takovou regulaci vždy odůvodnit individuálně ve vztahu ke každé konkrétní lokalitě a kapacitním požadavkům místních obyvatel tak, aby jim bylo umožněno parkovat v relativní blízkosti bydliště (.pdf, str. 2). V druhém posudku konstatuje, že zavedení tří placených parkovacích zón rovněž není v rozporu se zákonem. Zpracovatel posudku závěrem doporučuje nikoli systém jedné či tří zón, ale (nakonec přijatý) systém „květinek.“ V rámci tohoto systému je území rozděleno na menší sub-oblasti, přičemž dlouhodobé parkovací oprávnění platí nejen pro sub-oblast, pro kterou je příslušným držitelem splněna podmínka vydání, ale rovněž pro sub-oblasti okolní.

Barbora Antonová

Velký městský okruh, to je věc státu, s tím může město pomoci výkupem pozemků.
Pravda
​Investorem Velkého městského okruhu Brno je Ředitelství silnic a dálnic, tedy státní podnik. Město pak spolupracuje na některých projektech jak finančně, tak například výkupem pozemků.

Investorem Velkého městského okruhu Brno je Ředitelství silnic a dálnic. ŘSD je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy a je investorem a správcem dálnic a ostatních silnic I. třídy.

Projekt Velkého městského okruhu je naplánován do roku 2035 a obsahuje několik fází výstavby. Na některých projektech se účastní i město, například v druhé etapě se plánuje ražba tramvajového tunelu . Náklady jsou 415 milionů korun, z čehož Brno zaplatí zhruba čtvrtinu. V současné době je zprovozněno zhruba 32 % z celé trasy.

Dalším projektem, který je součástí výstavby VMO, je most mezi Tomkovým náměstím a židenickými kasárnami, kde město vykupuje desítky staveb – rodinných domků, garáží a dalších objektů – které se budou v nejbližších letech bourat. „Vykupujeme domky a objekty v celém koridoru a v tuto chvíli jsme někde za polovinou. Zatím jsme nenarazili na problém, že by vlastník nesouhlasil s cenou, kterou mu nabízíme,“ řekl investiční náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).

Markéta Vaňková

(ukazuje graf) Býváme napadáni současnou koalicí, že za předchozí radnice se nic nedělo. Přitom je zjevné, že rozpočet nám roste a investice do komunikací klesají.
Nepravda
Pokud srovnáme výdaje na silnice za toto volební období a předchozí volební období, tak současná koalice v rámci posledních čtyř rozpočtů investovala celkově zhruba dvojnásobek co její předchůdci za srovnatelné období v minulém volebním období.

Výrok je hodnocen na základě jednotlivých rozpočtů města Brna. Sledovali jsme celkové výdaje města a kapitálové výdaje (tedy investice) do silnic. Tabulka níže obsahuje informaci o výši investic a celkových výdajích (investice v milionech, rozpočet v miliardách) a také procentuální podíl investic do silnic na celkovém rozpočtu.

Současná koalice připravovala rozpočet na rok 2015 a následné rozpočty. Lze jí tudíž přičítat právě tohle období. Průměrně se v tomto období ročně vynaložilo v rámci investic na silnice 490 milionů. V minulém volebním období (2011–2014) to bylo průměrně 250 milionů ročně. I v součtu těchto let je zjevné, že za minulé období byla investována 1 mld. Kč, zatímco v tomto období šlo o celkovou investici 1,96 miliardy. V poměru k rozpočtu pak rovněž „vede“ současná radnice.

Markéta Vaňková v pořadu u tohoto výroku také použila graf, který se ovšem zabývá něčím jiným. Na grafu má být znázorněn rozpočet města a výdaje na správu a údržbu místních komunikací. Nejde tedy o investice, o kterých mluví.

Vizuální zpracování grafu je mimochodem zcela nesmyslné. Není zde uvedena žádná hodnota, v níž se mají jak rozpočet, tak i výdaje na komunikace pohybovat. Tedy ve většině sledovaných let jsou hodnoty výdajů na silnice vyšší, než jaký je celý rozpočet města. Což je pochopitelně nemožné.

Petr Vokřál

V poslední době je připraveno, anebo se realizuje, rekonstrukce asi 350 bytů, které budou k dispozici. (...) Dalších 350 až 500 bytů, podle rychlosti, jak se nám to bude dařit připravovat, budeme realizovat v tom dalším volebním období.
Pravda
Podle dostupných informací z magistrátu přibližně odpovídá první číselný údaj, byť část z aktuálně řešených bytů nesměřuje k rekonstrukci, ale demolici. Další množina bytů přibližně v rozmezí, které primátor uvádí, na rekonstrukci (či demolici) čeká výhledově.

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které "leží". Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů obecně čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci ani demolici patrně nevyžadují. Ze zmíněných 745 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici, poměr těchto dvou kategorií bohužel neznáme.

Magistrát navíc poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, kde je více než 50 neobydlených bytů, reálné číslo bytů připravených k rekonstrukci tedy bude ještě vyšší. Pokud ovšem vycházíme z tohoto počtu jako minima a počtu 745 bytů jako maxima bytů, které jsou obecně k rekonstrukci (či demolici) určeny, pak by pro dlouhodobější plán na rekonstrukci zbývalo 402 bytů, což spadá do intervalu uváděného primátorem.

Petr Vokřál

Nabídli jsme jich (bytů k pronájmu, pozn. Demagog.cz) kolem 2 tisíc v průběhu těch 4 let.
Neověřitelné
Město shromažďuje pouze údaje o pronajatých bytech, které má ve své správě, což je ovšem jen zlomek bytů. Převážnou část bytového fondu spravuje 23 městských částí, souhrnné informace o pronájmech nejsou k dispozici.

Přesná čísla počtu pronájmů za poslední 4 roky se nám nepodařilo nalézt, jelikož centrální registr žadatelů o byt spravuje Bytový odbor brněnského magistrátu interně. (.pdf, str. 73). Ani dotazem na magistrát jsme se k tomuto číslu nedostali. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková objasnila, že tato čísla nemá souhrnně k dispozici, neboť je to záležitostí městských částí a celkový počet bychom zjistili dotazem na všech 23 z nich. Za městské byty ve správě města, což je asi 597 bytů, uvedla, že v posledních 4 letech "bylo po rekonstrukci nebo nově vystavěných dáno do pronájmu celkem 160."

Jde však pouze o podíl z 597 bytů, které jsou ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71). Údaje z bytů, které spravuje celkem 23 městských částí(.pdf, str. 126) (jde celkem o 28 099 bytů) nemáme k dispozici.


Petr Vokřál

Máme 28 tisíc bytů (obecních, pozn. Demagog.cz), to je jeden z nejvyšších počtů vůbec v ČR.
Pravda
V Brně je přes 28 tisíc obecních bytů, což je skutečně jeden z nejvyšších počtů v ČR.

Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 má statutární město Brno nejvyšší podíl (.pdf, str. 90) bytů v obecním vlastnictví ze všech měst (19,73 % v roce 2011, ale v roce 2016 už jen 15,6 %).

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace říká analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Petr Vokřál

Leží zhruba 600 bytů (skladem, pozn. Demagog.cz), z nichž 380 je připraveno k rekonstrukci a zbytek budeme rekonstruovat.
Nepravda
Neobydlených a zároveň dosud nerekonstruovaných bytů, které k rekonstrukci určeny jsou, vlastní město 745, zde se tedy Vokřál výrazně odchýlil od skutečnosti. Přibližně 343 je připraveno na rekonstrukci nebo demolici, zde však může být odchylka.

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které „leží.“ Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje. Ze zmíněných 1200 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici (magistrát poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, o 50 bytech tak nevíme, zda jsou připravené k zabydlení, v rekonstrukci, k rekonstrukci nebo k demolici). Složku bytů určených k demolici u žádného z čísel bohužel neznáme.

V celkovém počtu „ležících“ bytů, byť bychom přistoupili na definici ležení dle Vokřála, se primátor plete přibližně o 25 %. Rekonstrukce je připravena nebo se plánuje u 745, nikoli u 600. Ve druhé větě výroku nejsme kvůli nekompletním datům schopni určit odchylku od skutečnosti, Vokřál však zejména opomíjí skutečnost, že část z těchto bytů je určena k demolici.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace obsahuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů