Demagog.cz

Komunální volby v Brně

Brněnská debata kandidátů na primátora přinesla téměř rekordní množství výroků, čemuž 19 výroky přispěl i aktuální primátor Vokřál. Diskuze se povětšinou zaobírala situací kolem obecních bytů a problémů s novým územním plánem. Na své si ale přišli i fanoušci nově elektronizované šalinkarty. Největší konflikt pak nejspíš přinesl systém rezidentního parkování, kde se kandidáti nebáli srovnání s Prahou, ale ani jinými evropskými a světovými městy. Jak jsme se s takovými výroky poprali, o tom se můžete přesvědčit v přiložené analýze.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 20. září 2018 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

6 z celkově 109 ověřených výroků

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Rozhodně je jich více než 600 (volných obecních bytů, pozn. Demagog.cz), je to určitě přes 1000, protože 600 je jich jen na Brně-středu. Na Brně-severu je jich minimálně 500 a to nemluvím o dalších městských částech.

Neobydlených obecních bytů je v Brně 1200, tedy více než 1000. Městská část Brno-sever má ale volných 495 bytů, městská část Brno-střed má volných jen 472 bytů.

skrýt celé odůvodnění

Dle informací, které pro Demagog.cz poskytla Mgr. Radka Loukotová z tiskového oddělení kanceláře primátora města Brna, je k 20. září 2018 ve městě 1400 volných obecních bytů, přičemž ve 200 z nich už probíhá obsazování. Celkem je tedy ve městě 1200 dosud neobydlených obecních bytů. Není však pravdou, že by jich na Brně-středu bylo 600 (ve skutečnosti je jich 472) a i na Brně-severu je jich nepatrně méně (nikoli "minimálně 500", ale ve skutečnosti maximálně 495).

Část z těchto bytů je navíc v současné době neobyvatelná nebo přímo určená k demolici. Z 472 bytů na Brně-středu je takových bytů 195. Městská část Brno-sever má podle vyjádření jejího tiskového mluvčího Martina Ingra 492 neobydlených bytů (zde se údaje magistrátu a radnice drobně rozchází), z toho 300 je neobyvatelných nebo se nacházejí ve zcela neobyvatelných domech. Dalšími městskými částmi s výrazným podílem na počtu neobydlených obecních bytů jsou Brno-Židenice se 108 byty a Brno-Líšeň se 75 byty.

Byť celkově sahá číslo přes 1000, Vaňková neuvádí správně čísla ani u městské části Brno-střed, ani u městské části Brno-sever. Kromě toho je nutno dodat, že část z těchto bytů je v současné chvíli neobyvatelná a projdou rekonstrukcí nebo směřují k demolici.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Nebyl schválen územní plán a soukromí investoři nemohou stavět. Realita je taková, že ti soukromí investoři nemají tu možnost ty projekty dotáhnout v dohledné době do konce.

Město Brno sice ještě nemá nový územní plán, ale stále platí územní plán, který byl přijat v roce 1994 a je možné v souladu s ním na území Brna stavět.

skrýt celé odůvodnění

Město Brno má stále platný územní plán, který byl přijat ještě v roce 1994. Podle něj může stavební úřad vydávat povolení ke stavbě i pro investory. Není tedy pravda, že by v Brně nemohla být žádná nová výstavba.

Zastupitelstvo města Brno schválilo (.pdf) v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. ... Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto poněkud odlišnou formu i členění než platný územní plán.

Pokyny pro zpracování Návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brno na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Příkladem nových staveb investorů může být vznikající rezidence Malostranská, rezidence Juliana pod Bílou Horou či rezidence Grohova23. Investoři tedy své projekty realizovat mohou, byť s vědomím, že vzniká nový územní plán, který v různých fázích realizace může nebo nemusí jejich projekty zasáhnout.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Brno má průměrný věk 42 let, což je po Plzni druhý nejvyšší věk.

Podle informací Českého statistického úřadu k 31.12.2017 je průměrný věk obyvatel Brna 42,8 let, což s drobnou tolerancí odpovídá výroku Markéty Vaňkové. Jsou ale města s průměrným věkem mezi Brnem a Plzní nebo s průměrným věkem vyšším než v Plzni.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací Českého statistického úřadu k 31.12.2017 je průměrný věk obyvatel Brna 42,8 let, což s drobnou tolerancí odpovídá výroku Markéty Vaňkové. Není ale pravda, že by Brno mělo druhý nejvyšší věk. Zatímco průměrný věk obyvatel okresu Plzeň-město je 43,0 let, jsou i města s vyšším průměrným věkem, např. Karlovy Vary (43,5 let) a Hradec Králové (43,1 let). Navíc existují také města s průměrným věkem obyvatel nižším než v Plzni, ale stále vyšším než v Brně, např. Zlín (42,9 let).



Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Vůbec se neposunula příprava nového územního plánu.

V létě 2018 byly Zastupitelstvem města Brna schváleny pokyny pro zpracování nového územního plánu.

skrýt celé odůvodnění

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

 

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Ve Strategii parkování bylo 20 lokalit, kde se mají vybudovat záchytná parkoviště P+R a zrealizovalo se jediné, v roce 2015. Poslední parkovací dům, který se postavil, tak byl právě v době, kdy těsně začínala nová koalice, tzn. celá výstavba probíhala za předchozího období, a to byl Domini Park.

V dokumentu Strategie parkování v Brně je uvedeno jen 12 míst pro parkoviště typu P+R do roku 2030. Realizované je opravdu jen jedno v blízkosti Ústředního hřbitova. Parkovací dům Domini Park byl otevřen v roce 2016, tedy přibližně v polovině volebního období.

skrýt celé odůvodnění

Strategický dokument Strategie parkování ve městě Brně schválilo městské zastupitelstvo v září roku 2014. V podkladech strategie se počítá s parkovišti typu P+R. Tyto „Park and Ride“, tedy „zaparkuj a jeď“ místa, jsou systém záchytných parkovišť převážně umístěných v okrajových zónách města s přímou návazností na hlavní radiální komunikace a systém VHD. V rámci dokumentu se počítalo se 7 místy pro P+R do roku 2020 a dalšími 5 místy do roku 2030 (.pdf, str. 41–42).

Dvě desítky míst proklamuje vedení města až v poslední době, kdy zároveň došlo k realizaci jednoho parkoviště P+R v oblasti Ústředního hřbitova. O dalších vedení města zatím jen uvažuje.

Zmiňovaný Domini Park je dle Strategie popisován jako „parkovací dům Panenská“ (.pdf, str. 48). Stavba byla zahájena v roce 2014, do provozu byla uvedena až v září 2016.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

(ukazuje graf) Býváme napadáni současnou koalicí, že za předchozí radnice se nic nedělo. Přitom je zjevné, že rozpočet nám roste a investice do komunikací klesají.

Pokud srovnáme výdaje na silnice za toto volební období a předchozí volební období, tak současná koalice v rámci posledních čtyř rozpočtů investovala celkově zhruba dvojnásobek co její předchůdci za srovnatelné období v minulém volebním období.

skrýt celé odůvodnění

Výrok je hodnocen na základě jednotlivých rozpočtů města Brna. Sledovali jsme celkové výdaje města a kapitálové výdaje (tedy investice) do silnic. Tabulka níže obsahuje informaci o výši investic a celkových výdajích (investice v milionech, rozpočet v miliardách) a také procentuální podíl investic do silnic na celkovém rozpočtu.

Současná koalice připravovala rozpočet na rok 2015 a následné rozpočty. Lze jí tudíž přičítat právě tohle období. Průměrně se v tomto období ročně vynaložilo v rámci investic na silnice 490 milionů. V minulém volebním období (2011–2014) to bylo průměrně 250 milionů ročně. I v součtu těchto let je zjevné, že za minulé období byla investována 1 mld. Kč, zatímco v tomto období šlo o celkovou investici 1,96 miliardy. V poměru k rozpočtu pak rovněž „vede“ současná radnice.

Markéta Vaňková v pořadu u tohoto výroku také použila graf, který se ovšem zabývá něčím jiným. Na grafu má být znázorněn rozpočet města a výdaje na správu a údržbu místních komunikací. Nejde tedy o investice, o kterých mluví.

Vizuální zpracování grafu je mimochodem zcela nesmyslné. Není zde uvedena žádná hodnota, v níž se mají jak rozpočet, tak i výdaje na komunikace pohybovat. Tedy ve většině sledovaných let jsou hodnoty výdajů na silnice vyšší, než jaký je celý rozpočet města. Což je pochopitelně nemožné.