Demagog.cz

Komunální volby v Ostravě

Celkem 11 kandidátů s největším volebním potenciálem usilujících o post ve vedení města Ostravy diskutovalo v České televizi. Čeho dosavadní vedení města dosáhlo? Došlo na rozsáhlou debatu například o problémech s kriminalitou. Dále kandidáti hovořili o tom, jak se daří městské nemocnici, diskutovali její rekonstrukci, zabývali se otázkami financování (nejen nemocnice) či situací znečištěného ovzduší.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 14. září 2018 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

4 z celkově 86 ověřených výroků

Martin Juroška

Martin Juroška

Není pravdou, že se peníze (z fondu pro knihovnu, pozn. Demagog.cz) použily na hrazení poplatků ve zdravotnictví.

Z 600 milionů korun určených na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě bylo do zdravotnictví přesměrováno 100 milionů. Prostředky však šly na infrastrukturu zdravotnictví a nikoli na úhradu poplatků.

skrýt celé odůvodnění

Juroška reaguje svým výrokem na slova svého předřečníka Jurečka. Ten tvrdil, že Moravskoslezský kraj vzal peníze z fondu knihoven a převedl je do zdravotnictví v souvislosti s proplácením regulačních poplatků krajem. Juroška jeho slova popřel.

Začněme hodnocení tím, že nic jako fond knihoven neexistovalo. Jednalo se o peníze vyčleněné na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2009 zastupitelstvo kraje vedené ČSSD a KSČM rozhodlo zrušit výstavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a v rámci stejné prioritní osy, kam knihovna spadala, převést finance na jiné cíle. Osud peněz, které již byly vyčleněny na stavbu knihovny, líčí blíže zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13): "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.


Martin Juroška

Martin Juroška

Krajská vláda KSČM a ČSSD v roce 2012 rozhýbala program dotací na výměnu domovních kotlů. Město se připojilo k tomu, že poskytuje například úvěry na předfinancování této výměny kotlů.

ČSSD i KSČM opravdu stály u zrodu kotlíkových dotací a města se připojila tak, jak Juroška tvrdí.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. kotlíkové dotace pocházejí z operačního programu Životní prostředí Evropské unie. Vyhlašovatelem a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Obce dle dotačních podmínek mohou dotaci navýšit o částku z vlastního rozpočtu. Ostrava je tak jedním z měst, které toho využilo. Město spolupráci schválilo (.pdf, str. 14) a přispívá domácnostem až 10.000 korun. Je navíc jedním z prioritních měst (.pdf), kde domácnosti získají bonus 7.500 korun. První vlna dotací byla spuštěna v době, kdy na radnici seděla koalice ANO, hnutí Ostravak a KDU-ČSL. V opozici zůstaly KSČM i ČSSD.

Krajská rada působila v koalici ČSSD a KSČM od roku 2008, pokračovala i po volbách v roce 2012. Hned na začátku roku 2012 vyhlásila společně s Ministerstvem životního prostředí výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory (ze Společného programu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí) na výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji. Následovaly i další výzvy a připojila se i města.

Rada Moravskoslezského kraje vytvořila zároveň podmínky pro dotační program Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, které již přímo počítají s možností navýšení dotační částky statutárním městem Ostrava, pokud žadatel splňuje podmínky (např. nemá vůči městu dluhy). Ostrava s tímto příspěvkem počítala už při projednání (.pdf, str. 15) návrhu rozpočtu pro rok 2016 (schválen 45 hlasy, 8 zastupitelů se zdrželo). Původně alokovaných 10 milionů korun však o rok později snížili (.pdf) na 7 milionů korun, neboť dotační program byl již naplněn (.pdf, str. 62) a zbylými 3 miliony korun by nebylo kam přispět. Proti 45 zastupitelům hlasujícím pro přijetí usnesení se 1 zastupitel zdržel hlasování.

Kromě toho přišla počátkem roku 2016 náměstkyně pro životní prostředí za ANO Kateřina Šebestová s nápadem na bezúročné půjčky. Ty by znamenaly, že statutární město Ostrava sociálně slabším obyvatelům pro období, než bude jejich žádost o dotaci schválena, nabídne za určitých podmínek (.pdf) bezúročné zápůjčky (.pdf) na předfinancování této investice. V "první vlně" kotlíkových dotací se však již tento záměr nerealizoval. Údajně i kvůli absenci zápůjček nebyl v prvním kole o dotace velký zájem.

Jinak tomu bylo v kole druhém. Dne 27. 6. 2017 schválila rada kraje i druhou výzvu dotačního programu (usnesení č. 16/1383) s obdobnými podmínkami (více viz tisková zpráva). Na Ostravu dle rozpočtu připadlo k vyčerpání cca 3,5 milionu korun. Ostrava nově (po vzoru jiných měst) umožnila svým obyvatelům zažádat o zmíněnou bezúročnou půjčku. Program stále realizuje a propaguje náměstkyně Šebestová, o jejíž agendu se jedná. Smlouvy s občany průběžně schvaluje zastupitelstvo (např. zde plánované schvalování šesti smluv na 37. zasedání v září 2018).

Martin Juroška

Martin Juroška

Nedávno přišel nápad, že by zde měla být vybudována nová spalovna s kapacitou 20 tisíc tun spalující úplně ten nejnebezpečnější odpad.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Společnost Suez chce vybudovat novou spalovnu odpadu s kapacitou 20 tisíc tun ročně, a protože Moravskoslezský kraj dlouhodobě prosazuje stavbu nové spalovny v Karviné.

skrýt celé odůvodnění

Podle Plánu odpadového hospodářství (str. 81) vypracovaného Moravskoslezským krajem existuje v současnosti na území tohoto kraje 1 spalovna. Ta stojí v Ostravě – Mariánských Horách a společnost, která ji provozuje, chce na stejném místě postavit spalovnu ještě jednu. Kapacita této nové spalovny má být 20 tisíc tun odpadu ročně.

Dlouhodobě se v Moravskoslezském kraji uvažuje o vybudování další spalovny v Karviné. Spalovna se má jmenovat Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji a tato společnost byla zřízena zastupitelstvem kraje v roce 2008. Samotná stavba spalovny je Moravskoslezským krajem podporována dlouhodobě, je však blokována městem Karvinou, na jejímž území má vyrůst. Vyjádření bývalého náměstka hejtmana MS kraje Nováka a požadavky Karviné jsou dostupné zde (od 00:30).



Martin Juroška

Martin Juroška

Vláda to má v programovém prohlášení (získání vodárenství zpět pod kontrolu města, pozn. Demagog.cz) Iniciovali jsme to, aby město se na to začalo připravovat prostřednictvím výkupu, doběhne se současnou provozní společností koncesní smlouva a je předpoklad, že potom bychom převzali tu společnost, která spravuje vodovody a kanalizace, do městských rukou.

Vláda do programového prohlášení opravdu takový cíl zapracovala, byť obecně formulovaný. Juroška za KSČM během posledního období dvakrát navrhl přípravné kroky k budoucímu odkupu, návrhy však nebyly přijaty.

skrýt celé odůvodnění

V programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 38) najdeme tezi: "Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu." První část výroku je tedy pravdivá, ačkoli jak vidno, v programu je tento "cíl" formulován jen značně nekonkrétně.

Vodohospodářskou infrastrukturu na území Ostravy zajišťují díky smlouvě se statutárním městem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Jak uvádí jejich webové stránky, majoritním akcionářem je francouzská společnost SUEZ (50,13%), statutární město Ostrava drží pouze 28,55 %. Koncesní smlouva je platná (.pdf, str. 14) do konce roku 2024. Vlastnictví prosperující společnosti je problémem, který na Ostravsku vytěžuje zejména právě KSČM.

Během posledního volebního období však podle zápisů z jednání bylo toto téma na zastupitelstvu otevřeno pouze čtyřikrát, respektive třikrát (jednou o ně pohovořil občan, a to bez odezvy). Vždy jej otevřel právě Juroška: poprvé na 29. zasedání dne 18.10.2017, kde přednesl návrh komunistického klubu, aby (i) město do rozpočtu zapracovalo rezervu až 100 mil. Kč na náklady spojené s budoucím ovládnutím vodárenské společnosti, a aby (i) rada města předložila zastupitelstvu návrh na zřízení speciálního fondu pro shromažďování financí na budoucí odkup. Ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat (.pdf, str. 51), primátor je hodnotil v tom smyslu, že společnost prosperuje, neboť má schopné manažery, což by v případě vlastnictví města nemuselo být stejné.

Návrh na zřízení fondu zopakoval i na 30. zasedání dne 15. 11. 2017, ten znovu nebyl přijat (.pdf, str. 66). Na 36. zasedání dne 20. 6. 2018 Juroška již jen dodal (.pdf, str. 9) v rámci projednávání zprávy o hospodaření Statutárního města Ostrava, že závěry v ní uvedené nemůže podpořit, neboť ve struktuře hospodaření chyběly právě návrhy klubu KSČM.