Demagog.cz

Komunální volby v Ostravě

Celkem 11 kandidátů s největším volebním potenciálem usilujících o post ve vedení města Ostravy diskutovalo v České televizi. Čeho dosavadní vedení města dosáhlo? Došlo na rozsáhlou debatu například o problémech s kriminalitou. Dále kandidáti hovořili o tom, jak se daří městské nemocnici, diskutovali její rekonstrukci, zabývali se otázkami financování (nejen nemocnice) či situací znečištěného ovzduší.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 14. září 2018 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

5 z celkově 86 ověřených výroků

Jiří Srba

Jiří Srba

Je tu orientace na Polsko, ten problém (s šířením syntetické marihuany, pozn. Demagog.cz) je i v Polsku.

Problém se syntetickými drogami v Polsku skutečně existuje. Zároveň je i pravděpodobné, že syntetická marihuana se na Ostravsko šíří z Polska. Právě tam byla nedávno zakázána látka, ze které se tato droga vyráběla.

skrýt celé odůvodnění

Ke konci června se v Polsku letos otrávilo syntetickými drogami 1942 lidí. Nejvíce otrávených bylo ve Slezském a Lodžském vojvodství, která leží blízko českých hranic a Ostravy (viz obrázek).

Syntetické drogy se často vyrábějí z legálně dovážených látek. V Polsku, kde je trh s těmito drogami podstatně větší, byla však látka, ze které se syntetická marihuana vyráběla, nedávno zakázána. Podle Jindřicha Vobořila, bývalého národního protidrogového koordinátora, proto existuje předpoklad, že se tyto látky budou šířit i do České republiky.

Oficiální zdroje však orientaci na Polsko zatím nezmiňují. Dne 12. září 2018 řekl (čas 33:00) ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, že nedokáže říct, přes jaký stát se k nám tyto drogy dostaly. Ví pouze, že jsou původem z Indie nebo Číny. O Polsku se nemluví ani v tiskových zprávách Policie ČR.

Zmínku o Polsku najdeme pouze v souvislosti s obecnou problematikou syntetických drog, a to ve výroční zprávě (.pdf, str. 44) Národní protidrogové centrály za rok 2017: „Dalším typickým rysem této trestné činnosti jsou osoby pachatelů i uživatelů, kteří se zpravidla rekrutují ze zemí, kde NSD (nové syntetické drogy, pozn. Demagog.cz) představují mnohem větší drogový problém, než na území ČR (např. Ruská federace, Polsko nebo Maďarsko). S tím souvisí i výskyt NSD na území ČR, kdy se zpravidla objevují v lokalitách s velkou koncentrací těchto národností jako je např. Praha nebo Moravskoslezský kraj."

Zdroj: Česká televize

Jiří Srba

Jiří Srba

Asistent dopravy bere stejný plat jako městská policie nebo jako revizor. Nicméně on nemá kompetence revizora. On nemá kompetence městského strážníka. On je nějaký poloviční mezi těmito profesemi. (...) Potřebují k sobě revizora nebo městského strážníka. Jinak jsou nekompetentní. Asistent přepravy není oprávněn udělit pokutu.

Asistenti přepravy jezdí zásadně s revizory a městskými strážníky, jsou ovšem sami kompetentní vykázat z vozu cestující.

skrýt celé odůvodnění

Asistentů přepravy je 38, do konce roku jich bude 59. Osvědčilo se to, potvrdil generální ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys.

Asistenty vždy doprovázejí strážníci. Skupinu tak tvoří tři asistenti a dva strážníci. Je to čistě preventivní opatření, jak říká Richard Váňa z ostravské městské policie. „Aby si občané na asistenty zvykli a nereagovali na ně agresivně, je tam ten tlumící prvek v podobě našeho strážníka s autoritou úřední osoby."

Kromě dohlížení na platnost jízdních dokladů pomáhají také imobilním cestujícím a dohlížejí rovněž na udržování pořádku ve vozech. „Je daleko účinnější nepřizpůsobivé osoby do vozidla nevpustit, než pak následně složitě řešit důsledky jejich chování,“ uvedl radní Semerák. Rozdíl mezi asistenty přepravy a revizory je jednak v tom, že asistenti nemohou udělovat pokuty. Mají ale právo žádat, aby cestující předložil platnou jízdenku, a případně ho, pokud ji nemá, vykázat jej z vozu. Dále také v podstatě práce, kdy revizor kontroluje doklady uvnitř vozidel, asistent dopravy komunikuje s lidmi již před nástupem a dohlíží na dodržování pravidel přepravy. V přepravních podmínkách dopravce figuruje pouze pojem "pověřená osoba dopravce", takže přesné kompetence nelze určit.

V červenci 2017 byla nástupní hrubá mzda 21 500 korun. Aktuální data ovšem nejsou k dispozici. Nástupní platy revizorů budou pravděpodobně srovnatelné. Městská policie plat oficiálně nezveřejňuje, ale podle neoficiálních informací se nástupní plat pohybuje mezi 15 - 20 tisíci korunami.


Jiří Srba

Jiří Srba

Ona to Městská nemocnice byla vždy. Nazývala se tak, nicméně nepatřila městu. Vlastníkem byl stát, spravoval to Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To byl dlouhých 20 let silný deficit, město mohlo začít komplexně pracovat s nemocnicí až od roku 2008.

Městská ostravská nemocnice patří městu Ostrava od roku 2009, kdy byla nemovitost nemocnice navrácena městu státem.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy ÚZSVM (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) z roku 2009 byla navrácena nemovitost nemocnice městu Ostrava a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město.

Městská nemocnice v Ostravě předtím byla zařízením, které bylo přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví. V důvodové části návrhu zákona (.doc, str. 4), který pojednává o převedení nemocnice na město je uvedeno, že stát prostřednictvím ministerstev naznačil možnost prodat nemocnici jiným subjektům, proto:

"...se navrhuje, aby Městská nemocnice Ostrava, která v současné době existuje v právní formě státní příspěvkové organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví, se stala příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, konkrétně statutárního města Ostravy, na jehož území se nachází objekty, s nimiž hospodaří. Zákon umožní statutárnímu městu Ostravě, aby ve své samostatné působnosti lépe organizovalo zdravotní péči na svém území, neboť jsme přesvědčeni, že tento subjekt v úzké spolupráci s vedením nemocnice, je nejlépe připraven dbát o kvalitu péče i hospodářskou stabilitu nemocnice jako takové."



n








Jiří Srba

Jiří Srba

Postupně se zateplovaly budovy, udělaly se energetické audity (Městské nemocnice Ostrava, pozn. Demagog.cz)

Řada pavilonů a budov Městské nemocnice Ostrava prošla stavebními pracemi a zateplením.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2011 byl úspěšně dokončen projekt "Zateplení dětského pavilonu Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové organizace." Od dubna 2011 byla vyměněna okna a byla zateplena budova dětského pavilonu.

V listopadu roku 2012 se otevřel nově zrekonstruvaný pavilon, kam se přestěhovalo plicní oddělení nemocnice.

V červnu 2013 se po celkové rekonstrukci slavnostně otevřela dvě nová oddělení – Nefrologické a hemodialyzační centrum a Oddělení centrální sterilizace.

Dále od března roku 2015 probíhaly (.pdf, s. 1) v areálu Městské ostravské nemocnice stavební práce v rámci projektu "Energetické úspory MNO I." Rekonstrukcí prošlo deset budov a jednalo se o výměnu oken a zateplení budov a střech.

V období 2014–2015 byla také dokončena řada opatření přinášející energetické úspory a naplňující akční plán pro udržitelnou energii. Jedním z projektů byl právě soubor opatření "Energetické úspory Městské nemocnice Ostrava" – zateplení konstrukce 8 budov v areálu městské nemocnice (již výše zmíněný projekt). U projektů byly provedeny energetické audity, tvořící podklad pro vykázané úspory energie i snížení produkce CO2. Dle dostupných informací:

"Potenciál celkové energetické úspory, dosažený v rámci výše uvedených souborů opatření tvoří 27 tis. GJ/rok, což odpovídá přibližně snížení produkce CO2 minimálně o 2,1 tis. t/rok."

Jiří Srba

Jiří Srba

V 90. letech tu nešlo dělat. Bylo to v útlumu, pak byla velká patnáctiprocentní nezaměstnanost.

V 90. letech byl skutečně zahájen Útlumový program, v rámci kterého došlo k ukončení těžby uhlí ve městě. To vedlo ke ztrátám pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v Ostravě tak měla dosáhnout až 17,3 %.

skrýt celé odůvodnění

V roce 1993 byl zahájen tzv. Útlumový program, jehož cílem bylo ukončení nerentabilní těžby, revitalizace krajiny do původního stavu a zahlazení následků těžby. Konec programu je očekáván nejdříve v roce 2040 (.pdf, str. 1-2). V Ostravě ale byla těžba černého uhlí definitivně ukončena již 30. června 1994.

Co se týče zmíněné 15% míry nezaměstnanosti, časové řady Českého statistického úřadu (ČSÚ) tento údaj nepotvrzují, respektive pro 90. léta nejsou informace o nezaměstnanosti v obcích dostupné. ČSÚ zveřejňuje tato data až od roku 2005. Podle informací uvedených v odborném článku (.pdf), za kterým stojí akademici Univerzity Karlovy, ale mezi lety 1999 a 2005 dosáhla nezaměstnanost v Ostravě až 17,3 %. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Srby jako pravdivý. Co se týče míry nezaměstnanosti v Ostravě, databáze Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí pro Ostravu k srpnu 2018 hodnotu 5,8 %.