Demagog.cz

Komunální volby v Praze

V debatě České televize se tentokrát sešli kandidáti na primátora v hlavním městě, a u toho jsme nemohli chybět. Přečtěte si v naší analýze, jak se 11 zástupců nejsilnějších politických uskupení v Praze vypořádalo po faktické stránce s tématy dopravy, bezpečnosti a bydlení. Svůj prostor dostaly evergreeny pražské politiky, jako je stavba linky metra D či územní plánování. A dostalo se i na Airbnb.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 28. září 2018 (moderátor Jakub Železný, záznam)

1 z celkově 106 ověřených výroků

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

V Barceloně už došlo Airbnb mnohem dál, tam dochází k fyzickým útokům na turisty. Tam to řeší mnohem radikálněji. My navrhujeme 60 dní v roce (povolené sdílení bytu, pozn. Demagog.cz), tehdy je to ještě sdílená ekonomika, ne podnikání.

V pozměňovacím návrhu k Airbnb Piráti jednoznačně neuvádějí rozlišovací parametr mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním ve formě sdílení více či méně než 60 dní v roce.

skrýt celé odůvodnění

Pirátská strana, jejíž kandidátní listinu Zdeněk Hřib v Praze vede, připravuje pozměňovací návrh (.gdoc) na změnu zákona o místních poplatcích od Ministerstva financí. Rozlišovací parametr mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním ve formě sdílení více či méně než 60 dní v roce v něm ale není uveden jednoznačně.

Zdeněk Hřib měl možná na mysli jen nutnost předběžného souhlasu společenství vlastníků jednotky (SVJ), které opravdu Piráti navrhují podmíněné poskytováním ubytování v souhrnu více než 60 dny v kalendářním roce, jak stojí i v přehledu hlavních změn (.pdf). Kromě předběžného souhlasu jsou však v návrhu ještě dvě změny, které by ve výsledku poskytovatele mohly zařadit mezi podnikatele i při sdílení bytu 60 dní či méně.

První je § 2454b změny zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde návrh definuje poskytovatele služby na digitální platformě a kdy jej považuje za podnikatele. Odstavec 2 zní: „Poskytovatel služby se považuje za podnikatele také tehdy, jestliže v jednom kalendářním roce v postavení poskytovatele služby na digitální platformě a) uzavřel nejméně tři smlouvy s různými smluvními stranami a současně b) obdržel úplatu, která v souhrnu přesahuje limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti (§ 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu)." Pokud by tedy poskytovatel ubytování ubytoval tři různé hosty přes Airbnb a přijal za to více než limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti, tedy 30 000 Kč, byl by považován za podnikatele. To se s průměrnou cenou Airbnb $76 za noc v Praze může stát hned po 18. pronajaté noci (dle kurzu ČNB ze dne 27. září 2018: 21 967 Kč za $1), tedy mnohem dříve než po 60 dnech.

Druhá změna, kvůli které může být poskytovatel ubytování považován za podnikatele i dříve než po 60 dnech, je § 3 odst. 3 písm. a) změny zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenského zákona): „(3) Živností dále není: a) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, s výjimkou poskytování ubytování na dobu kratší než 60 dnů, k němuž dochází podnikatelským způsobem." V návrhu přidávají i odůvodnění, ve kterém změnu vysvětlují: „Soustavné uzavírání smluv o krátkodobém (kratším než 60 dnů) pronájmu by živností být mělo. Soustavnost je již definována občanským zákoníkem, zejména navrhovaným § 2454c občanského zákoníku. (Příležitostné krátkodobé pronájmy zůstávají z režimu živnosti vyloučeny, jelikož zde chybí jeden z definičních znaků podnikání, a to je soustavnost.)" Dodejme, že ani občanský zákoník, ani navrhovaný § 2454c, soustavnost nijak nedefinuje. Ta je z principu věci určena judikaturou v jednotlivých případech. Pokud by tedy poskytovatel ubytoval třicetkrát po sobě přes Airbnb hosty na jednu noc, mohlo by jeho jednání být shledáno soustavným.

Část výroku o Barceloně potvrzujeme. Jak píší například španělské deníky El País či La Vanguardia, v Barceloně opravdu dochází k protestům rezidentů proti turismu a jedním z důvodů je i zvyšování cen nájmů kvůli podnikatelům nabízející rezidenční prostory k ubytování turistů přes platformu Airbnb či jiné. Protesty jsou doprovázeny i fyzickými útoky na turisty, kdy protestující rozbíjejí okna hotelů či přepadávají vyhlídkové autobusy.

Aby byla nabídka ubytování na Airbnb v Barceloně legální, musí mít majitel jako poskytovatel ubytování pro turisty registrační číslo vydávané katalánským turistickým registrem. Množství vydaných registračních čísel je pak regulováno urbanistickým plánem PEUAT, který tak zajišťuje kontrolu nad byty využívanými turisty. Dá se říci, že katalánská vláda a především Rada města Barcelony jsou při vymáhání těchto pravidel radikální. V roce 2014 katalánská vláda udělila Airbnb pokutu ve výši € 30 000 za nabízení nelegálních ubytování. V roce 2015 zvýšila Rada města Barcelony pokutu na € 60 000 a později dokonce na € 600 000. Platforma Airbnb vyhověla až v květnu 2018, kdy odstranila 2577 nelegálních nabídek a souhlasila s poskytováním dat o nabídkách pro další jednodušší kontrolu legálnosti.