Demagog.cz

Markéta Pekarová Adamová k aktuální situaci

Předsedkyně TOP09 v Interview ČT24 k aktuálním otázkám koronavirové krize. Padly však i výroky, které se koronaviru netýkají, poslankyně hovořila například o spolupráci opozičních stran.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 9. listopadu 2020 (moderátor Barbora Kroužková, záznam)

× zrušit filtr

13 z celkově 15 ověřených výroků

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

My jsme skutečně jako Česká republika nejhorší na světě už několik dní, možná i týdnů, z hlediska jak počtu nákaz v přepočtu na obyvatele, tak také v úmrtích (k 9. listopadu 2020, pozn. Demagog.cz). !

Česko je v přírůstku úmrtí v přepočtu na milion obyvatel již od 24. října nejhorší na světě. V počtu nových případů nákazy na milion obyvatel za den je ČR také 1. na světě (pokud nepočítáme státy s malým počtem obyvatel), a to od 4. listopadu. Vždy se jedná o 7denní průměry.

skrýt celé odůvodnění

Porovnáme-li data jednotlivých zemí světa (mimo států s malou populací jako například Andorra, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Francouzská Polynésie atd.), Česká republika se drží na prvním místě v přírůstcích případů covidu-19 od 4. listopadu 2020. Před tímto datem byla již od 11. října na 2. místě za Belgií.

Graf znázorňující 7denní průměr počtu nově potvrzených případů covidu-19 na milion obyvatel v období od 9. září do 9. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org

Uveďme, že porovnáváme čísla, která pro jednotlivé dny představují 7denní průměr uvedených přírůstků. A to především z důvodu, že křivky čistě denních přírůstků jsou značně rozkolísané (například kvůli rozdílnému počtu testů v jednotlivých dnech týdne), týdenní maxima tak v různých zemích mohou připadat na různé dny v týdnu.

Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 na milion obyvatel, Česká republika v rámci 7denních průměrů zaujímá smutné první místo od 24. října, kdy na této příčce vystřídala Argentinu. Dodejme, že i v případě denních přírůstků počtu úmrtí křivka v jednotlivých dnech týdne kolísá, což podle odborníků mohou způsobovat některé epidemiologické a sociální faktory.

Graf znázorňující 7denní průměr počtu úmrtí v souvislosti s covidem-19 na milion obyvatel v období od 9. září do 9. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org
Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

To znamená, kolik testů bylo provedeno, kolik z nich bylo nakonec identifikováno jako pozitivních. A tam se to číslo pohybuje bohužel stále velmi na vysoké úrovni kolem těch ±30 %.

Podle oficiálních dat Ministerstva zdravotnictví se poměr počtu osob s nově prokázaným onemocněním a celkového počtu provedených testů pohyboval kolem 30 % přibližně od 20. října do 7. listopadu 2020.

skrýt celé odůvodnění

Podle oficiálně zveřejňovaných dat Ministerstva zdravotnictví se poměr počtu osob s nově prokázaným onemocněním a celkového počtu provedených testů pohyboval kolem 30 % přibližně od 20. října do 7. listopadu 2020. Dne 8. listopadu 2020 tento poměr klesl na 26 %. Data z 9. listopadu 2020 v době rozhovoru ještě nebyla kompletní.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) TOP 09 tehdy navrhovala třeba v září, už 9. září konkrétně, což je dva měsíce dneska, tak abychom velmi razantně přistoupili k tomu řešení epidemie.

TOP 09 opravdu 9. září představila návrh, který vládě navrhoval řešení, která by měla přijmout v souvislosti s epidemií covidu-19. TOP 09 vyzvala vládu, aby učinila kroky vedoucí např. k posílení hygienických stanic, rychlejšímu trasování či dostupnějšímu testování.

skrýt celé odůvodnění

Ve středu 9. září 2020 TOP 09 představila výzvu s názvem Osm priorit TOP 09, které musí vláda urgentně řešit. Ve výzvě navrhovala TOP 09 osm opatření, která by vláda Andreje Babiše měla zavést v boji proti epidemii covidu-19.

TOP 09 například konkrétně žádá „posílení hygienických stanic“ tak, aby se urychlilo trasování kontaktů pozitivně testovaných lidí. Vláda by dle návrhu měla zajistit dostupné a rychlé testování pro všechny občany a také ochranu rizikových skupin prostřednictvím pravidelného dodávání roušek či respirátorů.

TOP 09 tuto výzvu prezentovala v reakci na tehdejší rekordní nárůst pozitivně testovaných lidí na covid-19, který za 8. září činil 1 164 případů.

Prostřednictvím této výzvy TOP 09 reagovala rovněž na oznámení někdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ten ve středu 9. září informoval, že od čtvrtka 10. září bude platit povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách na celém území ČR. Za svůj dovětek k tweetu, že podrobnosti ohledně tohoto nařízení dodá v průběhu dne, pak sklidil kritiku za dávkování informací.

Markéta Pekarová Adamová rovněž kritizovala chaos ve vládních opatřeních a absenci zveřejňování informací, na jejichž základě se vláda rozhodla přijímat opatření.

Na závěr dodejme, že v reakci na rozhodnutí Adama Vojtěcha vládu kritizovaly i další opoziční strany. Předmětem kritiky se staly zmatky při zavádění mimořádných opatření a také rozhodnutí o plošném nošení roušek ve vnitřních prostorách. To například v očích opozice odporovalo principu semaforu.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Pandemický plán Česká republika má, naposledy byl revidován právě za vlády s účastí TOP 09, takže to bylo 7 let vlád, v některých byly ČSSD a ANO, které neudělaly s tou revizí nic.

Pandemický plán ČR byl naposledy novelizován v roce 2011 za vlády Petra Nečase. Tehdejší koaliční vláda se skládala z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných a skončila v roce 2013. Následující vlády žádné revize neprovedly.

skrýt celé odůvodnění

Pandemický plán ČR (.pdf) je základním dokumentem vytvořeným vládou, který slouží k řešení pandemické situace. Obsahuje postupy včetně systému reakce na chřipkovou pandemii. Je zveřejněn, spolu se souvisejícími dokumenty a pandemickým plánem rezortu zdravotnictví, na stránkách Ministerstva zdravotnictví či na stránkách vlády (.pdf). Právě z webu ministerstva je zřejmé, že pandemický plán pochází z roku 2011.

První český pandemický plán byl vytvořen v roce 2001 (.pdf, str. 1), přičemž novelizace plánu z roku 2011, je již čtvrtým vydáním. Toto novelizované vydání reflektuje získané zkušenosti s chřipkovou epidemií, nové poznatky o šíření chřipkového viru, stejně jako doporučení Světové zdravotnické organizace či Evropské unie. Poslední novelizace pandemického plánu tedy proběhla v roce 2011, a to v době vlády Petra Nečase. Tato vláda byla koaliční a skládala se ze tří subjektů (.pdf, str. 2), konkrétně ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Skončila v důsledku demise premiéra Petra Nečase v červnu 2013. 

Následující vlády ČR tedy žádnou revizi pandemického plánu již neprovedly. Konkrétně se jedná o vládu Jiřího Rusnoka, vládu Bohuslava Sobotky a dvě vlády Andreje Babiše. Rusnokova vláda, která nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, byla úřednická. Sobotkova koaliční vláda se skládala ze tří subjektů (.pdf, str. 1), a to konkrétně ČSSD, ANO a KDU-ČSL. První Babišova vláda se skládala pouze z členů hnutí ANO a nestraníků nominovaných za ANO, avšak nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Aktuální druhá Babišova vláda je tvořena hnutím ANO a ČSSD, přičemž se jedná o menšinovou vládu s podporou KSČM

Pandemický plán je multisektorální (.pdf, str. 1). Na jeho obsahu se tedy podílí více sektorů, ministerstev či orgánů. V plánu (.pdf, str. 16–51) jsou specifikovány konkrétní kompetence a opatření, které pod jejich působnost v případě propuknutí pandemie spadají. Těmto kompetencím a opatřením je věnován největší prostor, přičemž jejich kategorizace podléhá pandemickým fázím stanoveným Světovou zdravotnickou organizací.

Co se týče dalšího obsahu pandemického plánu z roku 2011, prostor je věnován definicím a charakteristikám pandemie či chřipkového viru, a to včetně jejich vzniku a šíření, konkrétním pandemiím 20. a 21. století nebo cílům a hlavním principům daného plánu.

Jedním z hlavních cílů plánu (.pdf, str. 5) je zachování kontinuity společensko-ekonomického života stejně jako minimalizace škod způsobených pandemií. Mezi konkrétní cíle plánu tedy patří například: posílení systému rychlého varování pro jeho včasné zachycení, rychlá identifikace nového chřipkového viru u zvířat, rychlé zachycení vzniku nového subtypu viru chřipky v populaci, minimalizace šíření viru, zabezpečení léčby nemocných, zabezpečení informovanosti, minimalizace ekonomických ztrát či kontrola dodržování opatření. 

Jak již bylo řečeno, na stránkách Ministerstva zdravotnictví jsou kromě pandemického plánu ČR zveřejněny i související dokumenty. Jedná se o navazující pandemický plán rezortu zdravotnictví (.doc), který byl vydán v červenci roku 2012. Ten se pak konkrétně věnuje vakcinačním či komunikačním strategiím, činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví nebo činnosti poskytovatelů zdravotních služeb. 

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

A když to (připravenost státu na epidemii covidu-19, pozn. Demagog.cz) v Poslanecké sněmovně chtěla opozice projednávat, připomeňme, že ten návrh tady byl v počátcích, myslím, že v lednu, tak vlastně vládní koalice řekla „jsme připraveni, nic neřešte“.

Opoziční poslanci chtěli 28. ledna projednávat připravenost ČR na možné rozšíření nákazy nemoci covid-19. Po ujištění ze strany ministra zdravotnictví Vojtěcha, že vláda situaci nepodceňuje, byl však samotný návrh na řádné projednání vládními poslanci zamítnut.

skrýt celé odůvodnění

Připravenost České republiky na možné šíření nemoci covid-19 chtěli opoziční poslanci projednávat 28. ledna na 40. schůzi Sněmovny. Poslanec opoziční ODS Bohuslav Svoboda tehdy navrhoval zařadit jako první bod na projednání „Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru”. Ze strany vlády tak chtěl slyšet její další možné kroky a veřejnost dle jeho slov měla dostat ujištění, že „je vláda schopna reagovat, pokud se věci nebudou vyvíjet tím směrem, jakým bychom si všichni přáli“.

Konkrétně Bohuslav Svoboda žádal o informace, jak je stát na situaci připraven: „Zajímá mě několik věcí. Jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravena pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem? Máme nachystaný dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranné oděvy, dezinfekce, masky atd.? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace? Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký postup bude v případě rozšíření České republiky? Spolupracujeme na těchto otázkách se sousedními zeměmi, například s Francií, která už nějaká opatření proti koronaviru přijala? Jak budeme vychytávat rizikové cestující a návštěvníky? Domnívám se, že tam je nutný aktivní přístup, že pasivní přístup je v takovéto situaci málo. Jak jsme připraveni na to, že ten virus mutuje?”

V reakci na to vystoupil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten odmítl, že by ze strany vlády došlo k podcenění situace. Naopak uvedl, že vláda aktivně koná a komunikuje, riziko nové nákazy si uvědomuje, tudíž přípravu ochranných prostředků nezanedbává: „Nemyslím si, že je něco, co bychom zanedbali, nebo že bychom nebyli na něco připraveni.” Na závěr pak zmínil, že se jeho rezort celou problematikou zabývá „na denní bázi“ a že nemá problém o dalších nových informacích pravidelně informovat. 

Při hlasování o samotném zařazení bodu do pořadu schůze nicméně nebyl Svobodův návrh přijat. Přítomní poslanci vládních stran ANO a ČSSD se totiž (až na pár výjimek) hromadně zdrželi, stejně tak i vládu podporující komunisté. Naopak opoziční poslanci za ODS, Piráty, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 či také SPD hlasovali pro zařazení bodu. Dostatečným počtem hlasů ale nedisponovali, tudíž se tento bod dále neprojednával.    

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Německo skutečně zavádělo ta plošná opatřením při mnohem nižších číslech než Česká republika při přepočtu na obyvatele.

Česká republika při druhé vlně pandemie covidu-19 zavedla plošná opatření při počtu přibližně 450 nově prokázaných případů onemocnění covid-19 na milion obyvatel za den. V Německu došlo k plošným opatřením již při zhruba 180 nových případech za den.

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s nástupem druhé vlny koronavirové pandemie, o které ve výroku hovoří Markéta Pekarová Adamová, byla v České republice již od 10. září 2020 zavedena povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách. Nouzový stav byl vyhlášen v ČR 5. října. Od 12. října došlo například k zákazu hromadných akcí nad 10 osob (.pdf, str. 1) ve vnitřních prostorách, k zákazu divadelních, hudebních či filmových představení a také k omezení (.pdf) prezenční školní výuky (kromě prvního stupně základních škol).

14. října pak bylo toto omezení ještě zpřísněno (.pdf), výuku přímo ve školách musely omezit i první stupně základních škol. Spolu se školami byly zavřeny i restaurace a zakázány byly hromadné akce nad 6 osob (.pdf, str. 1). Od 22. října (.pdf) byl zakázán maloobchodní prodej s výjimkou prodejen potravin, lékáren a některých dalších méně rizikových prodejen, jako jsou autoservisy atd. Od stejného dne také začal platit (.pdf) zákaz volného pohybu, který se nicméně nevztahuje například na cesty do zaměstnání atd.

V Německu byla plošná opatření zavedena 2. listopadu, poté co počet nově nakažených výrazně vzrostl. Německo se ve všech svých spolkových zemích rozhodlo uzavřít restaurace, bary, divadla či kina. Obchody a školy zůstaly otevřené. Tato opatření zde mají platit do konce listopadu. Od 2. listopadu Německo svým občanům doporučilo omezit soukromé cesty včetně návštěv příbuzných, nejedná se však o zákaz volného pohybu jako v České republice. V zemi není zaveden nouzový stav.

Plošná nařízení byla v ČR v souvislosti s druhou vlnou onemocnění covid-19 zaváděna v období od 12. do 22. října, kdy se počty nově prokázaných případů covidu-19 denně pohybovaly nejdříve okolo 450 a později okolo 930 případů na milion obyvatel. Německo plošná opatření zavedlo 2. listopadu již při zhruba 180 nových případech na milion obyvatel.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Já jsem po něm okamžitě chtěla, aby se omluvil a aby přijal zodpovědnost za to, co udělal (Miroslav Kalousek konzumací piva v restauračním zařízení, pozn. Demagog.cz).

Ještě téhož dne (4. listopadu), kdy byla zveřejněna reportáž na webu iROZHLAS.cz, která usvědčovala Miroslava Kalouska z pití piva v zavřené restauraci, se Markéta Pekarová Adamová k jeho chování vyjádřila na Twitteru a žádala omluvu.

skrýt celé odůvodnění

Zpravodajský server iROZHLAS.cz zveřejnil dne 4. listopadu reportáž, která usvědčovala Miroslava Kalouska (TOP 09) z pití piva v zavřené restauraci. Markéta Pekarová Adamová se k jeho chování ještě ten den vyjádřila na Twitteru a žádala omluvu:

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) TOP 09 s ODS a KDU-ČSL je tak daleko, že už podepsala a ohlásila podpis memoranda o spolupráci pro volby pro příští rok. Ohlásili jsme to v předvečer státního svátku vzniku Československa.

TOP 09, ODS a KDU-ČSL skutečně podepsaly memorandum o spolupráci pro příští volby. Stalo se tak 27. října, tedy v den před státním svátkem.

skrýt celé odůvodnění

Informace o možné spolupráci TOP 09, KDU-ČSL a ODS při volbách do Poslanecké sněmovny se objevily již 3. října krátce po zveřejnění výsledků krajských voleb. Představitelé těchto tří stran Petr Fiala (ODS), Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) tehdy také například na sociálních sítích zveřejnili fotografii, na níž si společně připíjejí sklenicí piva. Právě výsledek krajských a senátních voleb ze 2 a 3. října lze interpretovat jako úspěch opozičních stran zejména tam, kde vzájemně spolupracovaly.

Na konci října poté představitelé ODS, KDU-ČSL a TOP 09 skutečně ohlásili podpis memoranda o spolupráci pro příští volby do Poslanecké sněmovny, které by měly proběhnout na podzim roku 2021. Podpis memoranda byl oznámen 27. října 2020 pod sochou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

V kontextu opoziční spolupráce připomeňme, že i další dvě opoziční strany – Piráti a hnutí Starostové a nezávislí – jednají o spolupráci.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Například jsme spolu předložili odškodňovací zákon tak, abychom umožnili lidem, kteří jsou postiženi krizí a je jim zakázáno z vládního rozhodnutí podnikat, vydělávat tak, abychom jim poskytli jistotu, že je také stát nenechal na holičkách, a okamžitě jim bude povinen pomoci s fixními náklady, konkrétně to je třeba jedna z těch konkrétností, kterou už teď jsme společně připravili.

Poslanci stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN předložili 5. října 2020 návrh zákona, který by měl řešit státní pomoc podnikatelům zasaženým mimořádnými opatřeními v souvislosti s covidem-19. Vláda ANO a ČSSD se usnesla, že tento návrh nepodpoří.

skrýt celé odůvodnění

TOP 09 skutečně na začátku října 2020 předložila společně s dalšími opozičními stranami ODS, KDU-ČSL a STAN návrh (.pdf) zákona o státní pomoci při mimořádných opatřeních vyhlášených v souvislosti s epidemií koronaviru SARS CoV-2 (odškodňovací zákon). Jedná se tak o společný návrh stran, které podepsaly memorandum o spolupráci a společné kandidatuře do nacházejících parlamentních voleb (TOP 09, ODS, KDU-ČSL). Daný návrh byl podpořen také hnutím STAN.

V návrhu zákona jde především o finanční jistotu pro podnikatele, jejichž činnost je omezena, či zakázána vládními nařízeními týkajícími se koronaviru. Při omezení podnikatelské činnosti by měl stát dle návrhu (.pdf, str. 3) zákona uhradit 50 % fixních nákladů, při úplném zákazu podnikaní pak 100 %. Zároveň by přístup k této pomoci měl být přijetím zákona usnadněn a zrychlen. Zmiňované usnadnění a zrychlení poskytování pomoci by podle návrhu (.pdf, str. 3) zákona mělo umožňovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro poskytnutí pomoci, seznam fixních nákladů a účetní doklady potvrzující vznik povinnosti uhradit tyto náklady.

Tento návrh (.pdf, str. 6) zákona také reaguje na nejasnost při možné aplikaci § 36 krizového zákona, dle kterého je „stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu“. Nicméně předkladatelé návrhu odškodňovacího zákona argumentují tím, že ohledně aplikace tohoto paragrafu panují nejistoty, a také tím, že byl vytvořen v ohledu na úplně jiné podmínky (především živelné katastrofy), než které jsou nyní kvůli pandemii covidu-19. 

Dodejme, že vláda se 2. listopadu rozhodla tento návrh nepodpořit (.pdf), mj. proto, že by dle jejího stanoviska způsobil značné a zároveň nedostatečně vyhodnocené dopady na rozpočet, a není dostatečně adresný ve vztahu k nejhůře zasaženým podnikatelům.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) plánuje paní ministryně Schillerová rozpočet se schodkem 320 miliard korun, letos by to mělo dosáhnout až 500 miliard.

Státní rozpočet pro rok 2020 počítá se schodkem 500 mld. Kč. Pro rok 2021 prozatím Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila rozpočet se schodkem 320 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Současný zákon o státním rozpočtu na rok 2020 skutečně počítá se schodkem 500 miliard Kč. Návrh státního rozpočtu pro rok 2021, který Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení 11. listopadu, pak plánuje schodek 320 miliard Kč (.pdf, str. 2) i přesto, že opozice s výší schodku nesouhlasí.

Dodejme, že před vyhlášením ve Sbírce zákonů musí návrh rozpočtu pro příští rok ještě projít projednáním ve výborech, druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně a následně musí postoupit k podpisu prezidentem republiky.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Návrh, který my jsme prosadili (zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz), měl platit od roku 2015, ale tato vláda, respektive Sobotkova vláda, to zrušila.

Zákon, který rušil koncept superhrubé mzdy, byl v době vlády Petra Nečase předložen tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Ještě než nabyl účinnosti, byl však zrušen novou, Sobotkovou vládou.

skrýt celé odůvodnění

Za TOP 09 navrhl tehdejší ministr financí ve vládě Petra Nečase Miroslav Kalousek rozsáhlou daňovou reformu obsahující 72 novel. Schválené novely vyšly jako zákon č. 458/2011 Sb. Tento zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015 a obsahoval například zjednodušení, zefektivnění, a tím pádem i zlevnění výběru daní, cel, ale i sociálního a zdravotního pojistného. Zároveň byla pozměněna daňová sazba pro fyzické osoby, a to z 15 % na 19 % (viz znění od 30. prosince 2011) a zrušen byl i koncept superhrubé mzdy.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 vyhrála ČSSD, která utvořila koalici s hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL. Právě touto vládou, v níž funkci premiéra zastával Bohuslav Sobotka, byla rozsáhlá novela daňových zákonů změněna: V roce 2014 nový ministr financí Andrej Babiš předložil návrh zákona, který byl později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 267/2014. Tento zákon novelizoval do té doby platný zákon č. 458/2011 Sb. navržený Miroslavem Kalouskem a superhrubá mzda tak zůstala a zůstává nezrušena.

Andrej Babiš v roce 2016 o návrhu Miroslava Kalouska prohlásil: „Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven, a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet.“

Takzvaná superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. V roce 2011, respektive 2015, ji chtěla zrušit vláda Petra Nečase. Následně se ji snažila zrušit i vláda Bohuslava Sobotky a nyní tuto snahu projevuje i současná vláda, která o výsledné podobě v rámci daňového balíčku vyjednává uvnitř koaliční rady.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Pokud vám stát zamezí podnikat, a to dělá tento rok už podruhé pro celou řadu profesí, jako jsou dám příklad kadeřnice, jako jsou hospodští a tak dál.

Vláda ČR přijala v letošním roce opatření, která za účelem zabránění šíření nemoci covid-19 plošně omezovala mj. i podnikatelskou činnost. Nejprve tak učinila v druhé polovině března, podruhé pak během října.

skrýt celé odůvodnění

V České republice došlo v tomto roce ze strany vlády k plošnému omezení podnikání prvně v polovině března, a to v souvislosti s prvními přibývajícími případy onemocnění covidem-19. Mimořádná krizová opatření, která měla pomoci šíření nemoci zamezit, tak byla poprvé vyhlášena (.pdf) 14. března a až na výjimky (například prodejny potravin, pohonných hmot a paliv, hygienického zboží, lékáren) zakazovala všechen maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách. Kromě obchodů bylo rozhodnuto také o uzavření stravovacích zařízení, byť zde se zákaz nevztahoval na prodej mimo restaurace – tedy například na provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo na prodej jídla s sebou.

Tato opatření měla původně platit 10 dní, nicméně již 23. března schválila vláda prodloužení všech mimořádných opatření až do 1. dubna a ke stejnému kroku se uchýlila i 30. března – s platností do 11. dubna. Druhý dubnový týden však vládní kabinet rozhodl o postupném rozvolňování restrikcí. Od 9. dubna proto mohly opět otevřít prodejny a provozovny hobbymarketů, železářství, stavebnin a prodejen jízdních kol a cykloservisů. V následujících dnech pak Ministerstva zdravotnictví, průmyslu a obchodu ve spolupráci s epidemiology vypracovala plán na postupné celkové rozvolňování, které počítalo s několika etapami. Z důvodu příznivě se vyvíjející epidemiologické situaci se navíc následně 23. dubna vláda rozhodla, že se rozvolňování může urychlit. 

Plán jednotlivých etap rozvolňování restriktivních opatření u podnikatelských činností. Zdroj: Vláda ČR (.pdf)

Druhé plošné omezení podnikání přišlo na podzim v souvislosti s dalším nárůstem případů nemoci covidu-19. Nová omezení, která byla přijata 30. září (s účinností od 5. října), dopadla (.pdf) mj. na stravovací služby a zařízení, které musely svou činnost omezit na přesně vymezenou dobu 6:00–22:00 (opět s výjimkou v podobě rychlých občerstvení, výdejových okének apod.). Dále také musely přijmout další opatření jako například omezit počet osob u jednoho stolu na 6 či omezit počet zákazníků pouze na počet míst k sezení. K rozšíření krizových opatření došlo 9. října, kdy byla provozní doba stravovacích zařízení změněna na 6:00–20:00 a mj. byla nařízena další opatření regulující počet zákazníků u stolu. Následný úplný zákaz přítomnosti veřejnosti byl nařízen (.pdf) od 14. října. 

Velký nárůst případů onemocnění covidem-19 však donutil vládu opatření ještě více zpřísnit a rozšířit. Omezení v podobě zákazu se tak od 22. října začalo (.pdf) vztahovat i na maloobchodní prodej či poskytování služeb v provozovnách (opět s určitými výjimkami). Všechna krizová opatření pak byla 30. října vládou prodloužena (.pdf) do 20. listopadu. Společně s tímto posledním usnesením bylo taktéž rozhodnuto (.pdf, str. 3), že maloobchodní prodej bude zcela zakázán v neděli a během pondělí až soboty dojde k upravení otevírací doby na 5:00–20:00. 

Tato opatření jsou v planosti i v současnosti (k 11. listopadu 2020).

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Já to navrhuji na rok tak, aby to právě mohlo pomoci té restrukturalizaci ekonomiky tam, kde o ty místa už poptávka neexistuje (možnost zaměstnavatelů dát zaměstnaci výpověď bez udání důvodu, pozn. Demagog.cz).

Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu tzv. kurzarbeitu by měl platit po dobu jednoho roku od účinnosti zákona. Cílem návrhu je podle předkladatelky neudržovat mrtvá pracovní místa v odvětvích, které jsou na ústupu.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Pekarová Adamová mluví o svém pozměňovacím návrhu (.doc) k vládnímu návrhu (.pdf) novely zákona o zaměstnanosti. Ta má zavést podporu v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus již udržována pouze uměle, ve skutečnosti jsou „mrtvá“ a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby mohly firmy dávat výpovědi svým zaměstnancům bez udání důvodu

Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné. Zatímco díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma jen jeden měsíc. 

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

O restrukturalizaci ekonomiky hovořila nedávno pro CNN Prima News i ekonomka Lipovská: „A i dnes bychom měli použít koronavirovou aféru k restrukturalizaci ekonomiky. Tedy k tomu, aby odumřelé větve ekonomiky nebránily růstu novým výhonkům, aby se ekonomika mohla postavit na nohy.“

Návrh by měl mít také omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoli pouze ty zasažené koronavirem.

Kromě toho TOP 09 zveřejnila v této oblasti i další pozměňovací návrhy, např.:

  • „Snížení odvodů pro firmy na 50 % za dny, kdy zaměstnanci nepracují;
  • zvýšení podpory na 1,5násobek průměrné mzdy;
  • kurzarbeit by se měl vypočítávat z hrubé mzdy;
  • pro získání kurzarbeitu musí zaměstnanci pracovat alespoň 2 dny v týdnu."

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu je skutečně navrhován s omezenou jednoroční platností. Zda tento návrh pomůže restrukturalizaci ekonomiky, je predikcí, kterou neověřujeme, je však pravdou, že tímto motivem je návrh odůvodněn (.doc, str. 5).