Demagog.cz

Martin Netolický o hlasování o důvěře

Těžko se debata s místopředsedou ČSSD mohla vyhnout kauze kolem premiéra Babiše. Netolický komentoval postoj ČSSD, ale proceduru, která ve straně před pátečním hlasováním o důvěře vládě proběhla. Zmínil i některé zajímavé precedenty z dřívějška. Jak přiléhavý je na současnou situaci případ Jiřího Čunka? Přečtěte si v naší krátké analýze rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 20. listopadu 2018 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

2 z celkově 14 ověřených výroků

Martin Netolický

Martin Netolický

No tak to je rozhodování na několik měsíců (vnitrostranické referendum jako před vstupem ČSSD do vlády, pozn. Demagog.cz). (...) Zrovna já jsem pověřený k chystání stanov, protože jsem právník, čili tam je součástí i vnitrostranické referendum, rozhodování prostřednictvím elektronických médií a podobně.

Martin Netolický má právní vzdělání. Tiskový mluvčí ČSSD nám potvrdil, že byl Netolický pověřen chystáním stanov. Specifika referenda a elektronického hlasování prostřednictvím změn současných stanov upravovat nelze.

skrýt celé odůvodnění

Co se týká délky vnitrostranického referenda, ČSSD provedla v minulosti již dvě veřejnosti uzavřená referenda, v letech 2014 a 2018. V roce 2018 bylo referendum vyhlášeno 11. května. Samotné hlasování pak trvalo od 21. května do 14. června. Dohromady tak sociální demokracie strávila přípravami, konáním a vyhodnocováním referenda jen pár dní přes měsíc. V roce 2014 pak bylo referendum vyhlášeno 14. června a hlasování zahájeno 4. července. Vyhodnocení sčítací komisí pak proběhlo 6. srpna. První referendum zabralo opět přes měsíc od vyhlášení až po vyhodnocení. „Rozhodování na několik měsíců“ podle Netolického se tak nekonalo.

Doplňme, že v Řádu vnitrostranického referenda z roku 2014 se pak uvádí, že hlasující musí korespondenční obálku doručit na příslušnou adresu do půlnoci padesátého kalendářního dne od vyhlášení korespondenčního referenda (.pdf, str. 14–15). O průběhu a problematice korespondenčního hlasování v referendu ČSSD z roku 2014 jsme informovali například zde.

Dodejme ještě, že poslední referendum o členství ČSSD ve vládě Andreje Babiše z května 2018 probíhalo kombinovanou formou. Nejprve bylo provedeno klasické hlasování volebními lístky v místních organizacích. Místní organizace pak lístky sečetly a výsledky odeslaly elektronickou formou na stranickou centrálu. Konečná kontrola výsledků pak proběhla opět sčítáním fyzických hlasovacích lístků v Lidovém domě.

JUDr. Martin Netolický, Ph.D. je absolventem doktorského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Doktorské zkoušky zde absolvoval v roce 2010. Právu se nadále věnoval i jako pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci, a to v letech 2008–2012. Hovoří tedy pravdu, když o sobě říká, že je právník. Tiskový mluvčí strany, Petr Vurbs, nám ke dni ověřování potvrdil, že byl Netolický pověřen k chystání stanov přímo usnesením stranického grémia.

Co se úprav vnitrostranického referenda týče, tak dle stanov ČSSD pro rok 2018 schvaluje jeho normy Ústřední výkonný výbor strany (dále jen ÚVV) (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 5)). Článek 38 stanov (.pdf. str. 28) pak ke konání referenda uvádí, že jej vyhlašuje ÚVV a že podmínky referenda jsou dále uvedeny v dokumentu Řád vnitrostranického referenda ČSSD (.pdf), který není součástí stanov.

Vnitrostranické referendum tak sice ve stanovách je zakotveno (v článku 38), podrobnější specifikaci jeho vyhlášení a konání však upravuje jiný dokument, na stanovách strany nezávislý. Netolický ve výroku hovoří o tom, že má pověření pro úpravu stanov a že v rámci tohoto pověření má i kompetenci pro úpravu vnitrostranického referenda. Podle současného znění stanov by takové změny referenda pouhou úpravou stanov provést nemohl. Na dotaz, zdali je Netolický pověřen i změnou Řádu vnitrostranického referenda ČSSD, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo.

K elektronickému hlasování stanovy pro rok 2018 nově v článku 37b., bod 2 (.pdf, str. 28) uvádějí, že ÚVV může rozhodnout o uplatnění elektronického hlasování při konání vnitrostranického referenda. Podrobnosti hlasování pak určuje další zvláštní dokument, který není součástí stanov strany, a to Řád elektronického hlasování a voleb. Tento dokument je plně v gesci ÚVV (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 12)). Ani specifické podmínky elektronického hlasování tak Netolický změnami současných stanov upravovat nemůže. Rovněž nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo na dotaz, jestli je pověřen úpravou Řádu elektronického hlasování a voleb.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Martin Netolický nemůže pouze prostřednictvím změn současných stranických stanov upravit specifické podmínky konání vnitrostranického referenda ani elektronického hlasování. Na náš dotaz, zda je také pověřen přípravou změny Řádu vnitrostranického referenda ČSSD a Řádu elektronického hlasování a voleb, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo. Coby hejtman Pardubického kraje je však členem ÚVV s rozhodujícím právem (.pdf, str. 20, čl. 31., odst 2.), a VV tyto podmínky upravovat smí. Výrok hodnotíme jako nepravdivý také z důvodu, že první a druhé vnitrostranické referendum netrvalo déle než něco přes měsíc.

Martin Netolický

Martin Netolický

Ostatně tam (na Krym, pozn. Demagog.cz) jezdili pohlaváři ze Sovětského svazu po celou dobu, dokonce se tam koupal, jestli jsem dobře slyšel, Ludvík Svoboda s Nikitou Chruščovem.

Sovětští pohlaváři Krym skutečně hojně využívali k rekreaci i k politické reprezentaci. Svědčí o tom mj. bohatá fotodokumentace. Generál Ludvík Svoboda se s Nikitou Chruščovem sice skutečně vykoupal, společná lázeň politiků se však odehrála v Soči, ne na Krymu.

skrýt celé odůvodnění

Poloostrov Krym skutečně sloužil sovětské politické elitě jako reprezentační a rekreační letovisko. Doložitelná je ale například i návštěva cara Mikuláše II. s manželkou Alexandrou Fjodorovnou ještě z předsovětské éry. Vše dosvědčují například fotografie zveřejněné na serveru Rádia svobodná Evropa:

Car Mikuláš II. s manželkou Alexandrou Fjodorovnou, rok 1909.

Na snímku zleva: Winston Churchill, Franklin Delano Roosevelt a Josef Stalin. Poloostrov Krym byl také místem konání Jaltské konference v únoru 1945. „Velká trojka“ zde mj. jednala o poválečném uspořádání v Německu, koordinaci finálních vojenských kroků proti nacistickému Německu, založení OSN či dalším postupu ve válečném tažení proti Japonsku.

Krym byl díky svému podnebí také vhodným místem pro rekreaci sovětské mládeže. Pionýrské středisko Artěk bylo určeno především pro potomky sovětských byrokratů, stranických funkcionářů či úspěšných akademiků nebo sportovců. Na snímku z roku 1946 je maršál Semjon Michajlovič Buďonnyj (s knírem a čepicí se štítkem).

Na Krym se vydávaly také osobnosti vědecké a kulturní elity Sovětského svazu. Na snímku jsou kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin (vpravo nahoře s cigaretou) a skladatelka Alexandra Nikolajevna Pachmutovová (vpravo dole) zachyceni při rybaření v červnu 1965.


Snímek z roku 1976 zaznamenává setkání rumunského diktátora Nicolae Ceaușescu (vlevo) s prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Leonidem Iljičem Brežněvem (vpravo).

Krym navštívil také Richard Nixon, prezident Spojených států Amerických. Na snímku z roku 1974 je Nixon (uprostřed) zachycen při plavbě s Leonidem Iljičem Brežněvem (vpravo).

Nakonec uvádíme barevnou fotografii Leonida Iljiče Brežněva z roku 1978. Na snímku je zachycen při četbě sovětského deníku Pravda.

Návštěvu generála Ludvíka Svobody dokládá díl Poslušný generál - Ludvík Svoboda z dokumentárního cyklu České televize Rudí prezidenti. Generál Svoboda tehdy ještě nebyl prezidentem, plnil pouze funkci poslance Národního shromáždění. V té době byl čerstvě očištěn z obvinění, která byla proti němu vznesena v rámci vnitrostranických čistek v 1. polovině 50. let. Svoboda byl v roce 1952 obviněn z přípravy vojenského převratu a ze sabotáže Košického vládního programu v armádě. Rehabilitován byl v roce 1954 přímo na Chruščovův popud.

Společná koupel gen. Ludvíka Svobody s tehdejším 1. tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem se odehrála ve vodách Černého moře v létě roku 1954. Místem konání této události bylo však letovisko Soči v Krasnodarském kraji, nikoli Krym, jak zaznělo ve výroku Martina Netolického (video, čas 30:33-31:06). Onu historickou událost doprovázela, za užití nafukovacích kruhů, dlouhá a důvěrná konverzace. Svoboda do letoviska přijel se svou rodinou na Chruščovovo pozvání. Nikita Chruščov zde v té době trávil dovolenou. V době Svobodovy návštěvy byli v letovisku přítomni také další pohlaváři Sovětského svazu. Byli zde maršálové Žukov, Koněv, Moskalenko a také předseda Nejvyššího sovětu SSSR Georgij Maximilianovič Malenkov.