Demagog.cz

Martin Netolický o hlasování o důvěře

Těžko se debata s místopředsedou ČSSD mohla vyhnout kauze kolem premiéra Babiše. Netolický komentoval postoj ČSSD, ale proceduru, která ve straně před pátečním hlasováním o důvěře vládě proběhla. Zmínil i některé zajímavé precedenty z dřívějška. Jak přiléhavý je na současnou situaci případ Jiřího Čunka? Přečtěte si v naší krátké analýze rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 20. listopadu 2018 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

11 z celkově 14 ověřených výroků

Martin Netolický

Martin Netolický

Jak jsem řekl minulý týden, považoval bych za správné, kdyby to pan premiér vyřešil sám.

Martin Netolický prostřednictvím sociální sítě vyzval předsedu vlády, aby nastalou situaci okolo kauzy Čapí hnízdo vyřešil odstupem z funkce.

skrýt celé odůvodnění

K aféře, která se týká zapojení syna premiéra Babiše do kauzy Čapí hnízdo, se Martin Netolický vyjádřil ve čtvrtek 15. listopadu 2018 na svém facebookovém profilu. Netolický vyzval Andreje Babiše k odstoupení z funkce předsedy vlády: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.“

Netolický označil současnou krizi ohledně kauzy Čapí hnízdo jako osobní problém premiéra. Vyjádřil se tak již v rozhovoru pro DVTV z 13. listopadu 2018, tedy den po uveřejnění reportáže televize Seznam.

Martin Netolický

Martin Netolický

Když se kauzy vysvětlí a přijde pravda najevo, tak se mohou (politici, pozn. Demagog.cz) do politiky vrátit. Stalo se tak na příkladu Jiřího Čunka kdysi. Ten se vrátil do politiky a dokonce na ministerstvo pro místní rozvoj. To, že potom odešel s vládou, tuším, Mirka Topolánka (...).

Jiří Čunek v roce 2007 opustil post ministra pro místní rozvoj kvůli vyšetřování podezření z korupce. Po zastavení případu se v roce 2008 Čunek na ministerstvo vrátil.

skrýt celé odůvodnění

Obdobný výrok jsme již v minulosti ověřovali. Jiří Čunek v listopadu 2007 oznámil svůj záměr odstoupit z postu ministra pro místní rozvoj, respektive vicepremiéra ve vládě Mirka Topolánka, mimo jiné poté, co tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká znovuotevřela jeho korupční kauzu. Přestože již bylo vyšetřování kauzy z února 2002, kdy měl Čunek coby vsetínský starosta přijmout úplatek ve výši půl milionu korun, zastaveno, Renata Vesecká případ znovu otevřela a uvedla, že „je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků.

Po odchodu Jiřího Čunka z ministerského postu nebyl výkonem jeho funkce nikdo pověřen vzhledem k tomu, že se předpokládalo rychlé vyřešení vzniklé situace. Podle informací serveru Aktuálně.cz však Čunek ministerstvo de facto řídil i nadále skrze lidovecké náměstky.

Jiří Čunek byl znovu jmenován do funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra vlády 2. dubna 2008. Čunkovu návratu předcházela dohoda s tehdejším ministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených, Karlem Schwarzenbergem. Dohoda spočívala v tom, že Čunkovy rodinné finance prověří Schwarzenbergem vybraní auditoři. Právě ministr zahraničí tímto podmiňoval své setrvání ve vládě. V červenci roku 2008 však Karel Schwarzenberg vzhledem k závěrům auditu uznal, že je případ uzavřený a že korupce nebyla prokázána.

Na počátku roku 2009 však byl Jiří Čunek donucen (video) vládu Mirka Topolánka opustit v rámci obměny čtyř ministrů. Jiří Čunek ke svému nedobrovolnému odchodu uvedl: „Úleva to velká není, nadšen z toho taky nejsem, ale uvědomil jsem si, že ten pohled, který rozhádaná část strany vrhá na veřejnost, by nám trvale škodil a to je spíše ten důvod, proč jsem odešel. A jestli tohle přestane, tak mám důvod být spokojen.

Vláda Mirka Topolánka padla 24. března 2009, pouhé dva měsíce po odchodu (video, 1:36) Jiřího Čunka, a to kvůli vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou.

Mimo Jiřího Čunka však máme i jiné precedenty, jak jsme již také ověřovali. Můžeme dále zmínit Věru Jourovou, toho času náměstkyni ministra pro místní rozvoj a členku ČSSD, která byla v roce 2006 kvůli kauze Budišov více než měsíc ve vyšetřovací vazbě (video). Po zastavení trestního stíhání v roce 2008 a konstatování, že se skutek nestal, kandidovala bez politické příslušnosti v roce 2009 do Evropského parlamentu, o rok později kandidovala bez politické příslušnosti na kandidátce KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny a poté již úspěšně v roce 2013 na kandidátce hnutí ANO do Poslanecké sněmovny. V roce 2014 byla nominována českou vládou a schválena Evropským parlamentem na post eurokomisařky pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví.


Martin Netolický

Martin Netolický

Jak zaznělo opakovaně z úst vrcholných představitelů ČSSD, tak těch variant (jak se má ČSSD zachovat před hlasováním o nedůvěře, pozn. Demagog.cz) je pořád několik.

Z úst sociálních demokratů zazněly v uplynulém týdnu stanoviska jak neutrální, tak explicitně vyzývající předsedu vlády k demisi.

skrýt celé odůvodnění

Názorů na řešení situace okolo kauzy Čapí hnízdo, potažmo hlasování o nedůvěře vládě, je v sociální demokracii vícero. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Události, komentáře místopředseda ČSSD Roman Onderka (čas 6:31). On sám osobně však vlastní postoj veřejně neprezentoval: „(...) svůj názor jsem řekl na poslaneckém klubu, a co se týče mého názoru, tak bude prezentován, stejně tak jako názor sociální demokracie, ve správný čas a na správném místě a to teď, nyní, není.

Od pondělí 12. listopadu 2018, kdy byla zveřejněna reportáž televize Seznam týkající se syna předsedy vlády, se k vzniklé situaci vyjádřili i další vrcholní představitelé sociálních demokratů. Předseda ČSSD Jan Hamáček se snaží zastávat neutrální postoj, čeká na šetření policie a momentálně pro hlasování o nedůvěře podle svých slov nevidí důvod.

Pro odstoupení Andreje Babiše se veřejně vyjádřili ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a místopředseda sociálních demokratů Martin Netolický. Své stanovisko sdělila Maláčová novinářům již na začátku týdne: „Myslím si, že je to nešťastné, že to zatěžuje vládu a chtělo by to razantní řešení. Nejšťastnější by byl ten slovenský model, to znamená, kdyby pan premiér odstoupil, vyřešil si své problémy a pak by se případně vrátil.

Martin Netolický svůj nesouhlasný postoj k nastalé vládní krizi vyjádřil ve svém příspěvku na Facebooku z 15. listopadu: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.

Jako bezproblémovou označil výpověď Andreje Babiše na klubu ČSSD poslanec Jan Birke: „Bylo to naprosto bez problémů. Padaly otázky a on (Babiš) naprosto bez problémů odpovídal.“ Hlasování o nedůvěře vládě považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za bezpředmětné, Babiš dle něj aféru odůvodnil dostatečně.

Je tak patrné, že na poslaneckém klubu sociálních demokratů ještě proběhne živá diskuse o hlasování o nedůvěře, které Babišovu vládu čeká v pátek 23. listopadu 2018.

Martin Netolický

Martin Netolický

Pan prezident řekl, že ho (Babiše, pozn. Demagog.cz) pokryje. Takhle jsem to zaznamenal. Pan prezident řekl: Jo, tak dobře, tak padneš, tak já tě znova jmenuju. On teda řekl: „pověřím sestavením vlády“.

Kdyby byla vládě Andreje Babiše vyslovena nedůvěra, prezident Zeman by ho znovu pověřil sestavením vlády.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman 15. listopadu 2018 v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že pokud bude vládě Andreje Babiše vyslovena nedůvěra, tak ho znovu pověří sestavením vlády. Zároveň v pořadu zdůraznil, že neočekává, že poslanci vysloví vládě nedůvěru.

„Kdyby navzdory mému očekávání byla vládě vyslovena nedůvěra, tak podpořím Andreje Babiše sestavením vlády.“

Babiš sám potvrdil toto Zemanovo dřívější prohlášení po společné večeři v Lánech, která se konala 19. listopadu:

„Pokud by padla vláda a vláda podala demisi, tak mě (prezident) pověří sestavením vlády. Ale osobně nepředpokládá, že by vláda padla, protože pro to není nejmenší důvod.“

Martin Netolický

Martin Netolický

Aktuální pozice Tomia Okamury je taková, že by proti vládě hlasoval především proto, že tam je ČSSD.

Tomio Okamura vyjádřil svůj negativní postoj k vládě, kde se nachází ČSSD. SPD by takové vládě nedala důvěru, jelikož dle Okamury vládne v rozporu s programem SPD.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura zveřejnil 18. listopadu 2018 na facebooku příspěvek (video), kde vyjadřuje svůj negativní postoj k vládě, kde je ČSSD:

Prosazujeme program SPD. Proto jsme proti vládě, kde je ČSSD. Taková vláda vládne v rozporu s naším programem a zájmy této země. (0:05)

V příspěvku dokonce Okamura hovořil o tom, že SPD chce „dostat ČSSD z vlády“:

Naše hnutí SPD nemá důvěru v ČSSD, a proto nedalo a nebude dávat důvěru vládě ANO a ČSSD. (1:21) Hnutí SPD chce dostat ČSSD z vlády a budeme pokračovat v prosazování našich programových bodů na jednáních s hnutím ANO, jelikož bez jejich 78 poslanců nelze v tomto volebním období ve Sněmovně cokoliv prosadit. (1:51)

20. listopadu zveřejnil Tomio Okamura na facebooku další příspěvek (video), kde hovoří o postojích SPD k vládě Andreje Babiše:

Hnutí SPD má od samého počátku zásadní postoj k Babišově koaliční vládě, kde je zastoupena ČSSD. Je to vláda, která vládne v rozporu se zásadními programovými prioritami hnutí SPD. (0:45)

V příspěvku také přímo zmiňuje, že by SPD vždy hlasovala pro nedůvěru vládě, jejíž součástí bude ČSSD:

Hlasovali jsme a budeme hlasovat vždy pro nedůvěru vládě s ČSSD. V případě pádu vlády jsme připraveni jednat s hnutím ANO, jako vítězem voleb, o podpoře jím nominované vlády odborníků, která podpoří prosazení zásadních bodů programu hnutí SPD, na kterých se dohodneme. (1:32)

Okamura se sám setkal 14. listopadu s Andrejem Babišem a po schůzce prohlásil, že „vytušil" šanci k prosazení programu SPD (video):

Já jako obvykle jsem vytušil, že by mohl být určitý prostor pro prosazení programu SPD. Řekl jsem Andreji Babišovi, že my nesouhlasíme s tím, že Andrej Babiš prosazuje program ČSSD, že chceme samozřejmě vyměnit ČSSD (...)“. (0:01)

Martin Netolický

Martin Netolický

Hnutí ANO přišlo za sociální demokracií v tom druhém kole pro vyjednávání. ČSSD měla referendum, tzn. vyjádření všech členů. To referendum mělo poměrně solidní účast, přes 60 %, myslím, že dvě třetiny to byly. (...) Já jsem se některých jednání (o sestavení koalice s ANO, pozn. Demagog.cz) účastnil.

ANO oslovilo ČSSD, aby podruhé vedli jednání o společné vládě. Martin Netolický se těchto jednání účastnil a vstup ČSSD do vlády posvětili členové strany v referendu.

skrýt celé odůvodnění

Netolický popisuje události předcházející vzniku vlády ANO a ČSSD. V dubnu letošního roku celorepublikový výbor hnutí ANO rozhodl, že mají být obnovena vyjednávání o vládě s ČSSD. Sociální demokraté nabídku přijali a ve vyjednávacím týmu zasedl i hejtman Netolický. Ten se několikrát k probíhajícím jednáním vyjádřil. Vznesl například požadavek, aby z vlády Babiš odešel, pokud bude prvoinstančně odsouzen. Také prosazoval požadavek, aby ANO nehledalo při důležitých hlasováních ve Sněmovně podporu u jiných stran, ale hlasovalo společně s ČSSD.

Po těchto jednáních proběhlo v červnu referendum mezi sociálními demokraty. V něm měli členové strany rozhodnout, zda má ČSSD vstoupit do vlády s hnutím ANO, či nikoli. Referenda se zúčastnilo 64,74 % členů ČSSD a vstup do vlády podpořilo 58,53 % hlasujících. Netolického výrok o účasti v tomto referendu tak není numericky zcela přesný, do námi tolerované odchylky se však vejde.

Martin Netolický

Martin Netolický

Ne všichni poslanci (ANO, pozn. Demagog.cz) byli nadšeni z toho, že by tady vznikala vláda spolu s SPD. Takže byl požádán pan premiér, aby znovu otevřel jednání s ČSSD.

Andrej Babiš byl po prvním, neúspěšném jednání s ČSSD svými straníky vyzván k obnově vyjednávání se sociální demokracií.

skrýt celé odůvodnění

Na začátku roku 2018 došlo v Poslanecké sněmovně k vyslovení nedůvěry vládě, již sestavil Andrej Babiš. Pro tuto vládu hlasovalo pouze 78 poslanců hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ostatních vládních stran.

V průběhu prvních měsíců 2018 potom hnutí ANO jednalo i s SPD, která by jejich vládu mohla tolerovat, a tím pomoci k vyslovení důvěry. Proti případné podpoře vlády hnutí ANO tolerované SPD vystoupili i někteří poslanci největšího sněmovního uskupení. Mezi nejvýraznější patřili bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se negativně vůči této možnosti vyjádřil již v únoru 2018, a ministr dopravy Dan Ťok. Mezi dalšími můžeme zmínit Ivo Vondráka, Rostislava Vyzulu či Aleše Juchelku. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že tato spolupráce měla i své příznivce. Kupříkladu Helenu Válkovou či Jiřího Bláhu, který poznamenal: „Zamlouvá se mi varianta vlády s jakoukoli stranou, která bude schopná podpořit náš program.“

Premiér Babiš po pověření sestavením nové vlády zprvu jednání s ČSSD ukončil na konci března s tím, že požadavky ČSSD jsou pro hnutí ANO nepřijatelné. Jednalo se primárně o potenciální rozdělení ministerstev, konkrétně ministerstva financí či vnitra, a postu premiéra, jenž by neměl zastávat trestně stíhaný Andrej Babiš. V souvislosti s neúspěšným vyjednáváním se sociální demokracií Andrej Babiš zvažoval předčasné volby, nicméně zároveň se vymezil vůči případnému jednání s SPD. Důvodem byla obava, že vláda za podpory SPD by nezískala důvěru. Následně byl při jednání republikového výboru hnutí ANO v dubnu 2018 Andrej Babiš svými straníky vyzván k znovuotevření diskuze s ČSSD. Sociální demokracie toto jednání uvítala a dle slov Jana Hamáčka byla připravena znovu diskutovat.

Tato jednání nakonec vyústila, 264 dní po volbách, v sestavení menšinové vlády ANO s ČSSD, která již důvěru poslanců získala. Pro tuto vládu hlasovalo 105 poslanců, proti 91.

Martin Netolický

Martin Netolický

Po odchodu Jiřího Zimoly nás je ve vedení, tuším, pět.

Nejužší vedení ČSSD má nyní pět členů, předsedu Hamáčka a čtyři místopředsedy.

skrýt celé odůvodnění

Předsedou strany byl 18. února 2018 na mimořádném sjezdu ČSSD zvolen Jan Hamáček; statutárním místopředsedou strany se stal Jiří Zimola. Delegáti 40. sjezdu ČSSD zvolili 7. dubna 2018 do nejužšího vedení strany 4 místopředsedy – Janu Fialovou, Jaroslava Foldynu, Romana Onderku a Martina Netolického. Místo pátého místopředsedy bylo ponecháno prázdné a v budoucnu ho měl vybrat ústřední výkonný výbor strany. K 20. listopadu 2018 stále nebyl zvolen pátý řadový místopředseda strany a pravděpodobně ani do příštího sjezdu ČSSD zvolen nebude vzhledem k vyjádření Netolického pro deník Právo.

K 7. listopadu 2018 rezignoval na post statutárního místopředsedy Jiří Zimola. Jako důvod uvedl, že ve „směřování ČSSD je potřeba razantní změna, a ta je kvůli rozložení sil v širším vedení ČSSD nesplnitelný úkol". Vedení ČSSD bylo údajně Zimolovou rezignací překvapeno.

Nejužší vedení ČSSD je k 20. listopadu 2018 tvořeno předsedou Hamáčkem a čtyřmi místopředsedy. Celkem má tedy pět členů.

Martin Netolický

Martin Netolický

Krym je anektován Ruskem.

Výrok je v souladu s oficiálním stanoviskem České republiky, stanoviskem našich spojenců i většiny států světa.

skrýt celé odůvodnění

Poloostrov Krym byl připojen k Rusku v roce 2014. Česká republika s tímto aktem nesouhlasí a označuje připojení Krymu k Rusku jako anexi (zde, zde). Stejný postoj zastává řada dalších států a mezinárodních organizací, například Visegrádská skupina, NATO či EU,

Je ovšem pravdou, že ne všechny státy označují připojení Krymu Ruskem jako anexi. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci vyzývající k dodržování územní celistvosti Ukrajiny a k tomu, aby státy světa neuznaly připojení Krymu k Rusku. Tuto rezoluci podpořili zástupci 100 zemí světa, 11 zástupců bylo proti, 58 se zdrželo.

Martin Netolický

Martin Netolický

Rozhodovat bude předsednictvo (ohledně setrvání ČSSD ve vládě, pozn. Demagog.cz), ve středu. My máme nejprve politické grémium, to užší vedení, a pak širší vedení, kde budou zástupci nejenom z poslaneckého klubu, ale z celé České republiky.

Mediální zprávy potvrzují, že jednání předsednictva se konalo ve středu 21. listopadu 2018. Členy předsednictva jsou mj. i zástupci krajských organizací, tedy zástupci z celé ČR. Proběhne také jednání politického grémia, tj. užšího vedení strany.

skrýt celé odůvodnění

O konání středečního zasedání politického grémia i předsednictva ČSSD, na kterém by se mělo jednat o setrvání ČSSD, ve vládě informovala média Česká televize či Novinky.cz. Jednání ČSSD se konalo ve středu 21. listopadu 2018 v Lidovém domě, jednání se účastnil i poslanecký klub ČSSD.

Politické grémium (.pdf, str. 23, čl. 33) je dle stanov nejužší vedení strany, jeho členy jsou předseda (Jan Hamáček) a místopředsedové strany (Jana Fialová, Jan Foldyna, Roman Onderka), předsedové poslaneckého (Jan Chvojka) a senátorského klubu (Petr Vícha) a nejvýše postavený člen vlády za ČSSD (Jan Hamáček – 1. místopředseda vlády ČR). Poradní hlasy pak mají např. předsedové a místopředsedové komor Parlamentu (konkrétně místopředseda Poslanecké sněmovny Tomáš Hanzel a místopředseda Senátu Milan Štěch) či ústřední tajemník strany Michal Kucián.

Širším orgánem vedení je pak předsednictvo strany (.pdf, str. 22, čl. 32), které je tvořeno členy grémia a dále předsedou skupiny poslanců v Evropském parlamentu, jedním zástupcem každé krajské organizace a dalšími deseti členy, kteří jsou voleni výkonným výborem strany. Poradní hlasy pak mají mimo jiné opět předsedové a místopředsedové komor Parlamentu, pokud jsou členy ČSSD, či ústřední tajemník strany.