Demagog.cz

Michálek (Piráti) a Volný (ANO) o výsledcích vlády a hnutí ANO

Má Andrej Babiš vliv na pravidla pro rozdělování evropských dotací? Dělá něco vláda pro zajištění důstojného bydlení? A řeší se vůbec problém exekucí? Nad těmito i dalšími tématy se přeli poslanci Jan Volný, místopředseda rozpočtového výboru za vládní hnutí ANO, a Jakub Michálek, místopředseda Ústavně právního výboru za opoziční Piráty.

Ověřili jsme
Pro a proti ze dne 27. června 2019 (moderátor Veronika Sedláčková, záznam)

2 z celkově 41 ověřených výroků

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Tady klesá reinvestovaný zisk o 60 miliard korun.

Reinvestovaný zisk představuje část zisku zahraničních vlastníků z přímé zahraniční investice v ČR, která je reinvestována do provozu podniků. V posledních deseti letech došlo k největšímu poklesu mezi lety 2017 a 2018, konkrétně o 36,52 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Reinvestovaný zisk představuje část zisku zahraničních společností z jejich přímých investic v České republice. Zahraniční vlastníci generují v ČR zisky, ze kterých si vyplácí dividendy a další část znovu investují (reinvestují) do provozu svých podniků.

V roce 2018 představovaly reinvestované zisky téměř 140 miliard korun a na dividendách bylo do zahraničí vyplaceno 303 mld. Kč. Oproti roku 2017 došlo k poklesu reinvestovaných zisků o 36,52 mld. Kč, tedy o 23,48 mld. Kč méně, než uvádí Jakub Michálek. Rok 2017 byl v tomto ohledu rekordní, protože reinvestice dosáhly hodnoty 176 mld. Kč. Na dividendách bylo nejvíce vyplaceno v roce 2016, a to 312 mld. Kč.

Přestože Jakub Michálek neupřesnil, v jakém období mělo dojít k poklesu reinvestovaného zisku o 60 mld. Kč, výše uvedený pokles o 36,52 mld. Kč je za posledních deset let největší, a proto je výrok hodnocen jako nepravda.

Kromě absolutních hodnot reinvestovaných zisků a vyplacených dividend je však nutné vzít v úvahu i relativní hodnoty ve vztahu k celkovým ziskům zahraničních vlastníků z přímých zahraničních investic realizovaných v ČR. Hodnota reinvestovaných zisků je dlouhodobě nižší než hodnota dividend, přičemž reinvestice představují přibližně čtvrtinu až třetinu z celkových zisků. Mezi lety 2017 a 2018 došlo spolu s absolutním poklesem reinvestovaných zisků k relativnímu poklesu z 35,3 % na 27,9 %.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

(Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) tady vlastní v podstatě třetinu na mediálním trhu tištěných, tištěných novin, že vlastní mediální dům Mafra.

Po akvizici společnosti Bauer v roce 2018 se skupina Mafra stala nejsilnější skupinou na tiskovém trhu, její podíl na trhu tištěných novin je však pouze 24%.

skrýt celé odůvodnění

Z informací pro rok 2018 dle projektu Media Projekt Unie vydavatelů plyne, že je skupina Mafra nejsilnějším hráčem, který ovládá 28 % trhu tiskovin (včetně magazínů, časopisů apod.). Tato pozice vznikla koupí společnosti Bauer, která byla dokončena v prosinci 2018 poté, co byla schválena antimonopolním úřadem.

Zdroj: Unie vydavatelů (.pdf, str. 37)

Skupina Mafra je součástí holdingu Agrofert. Premiér Andrej Babiš, dle svých slov a informací z holdingu, převedl svoje vlastnictví firmy Agrofert na dva svěřenské fondy v únoru 2017, aby splnil požadavky nového zákona o střetu zájmů. I přes oficiální naplnění zákona stále zaznívají rozporné názory na to, zda se premiér Andrej Babiš vzdal kontroly své firmy i de facto.

Pokud se však zaměříme pouze na trh tištěných deníků (novin), je podíl vydavatelství MAFRA nižší. V roce 2017 byl jeho podíl pouze 24,3 % trhu, v roce 2018 tento podíl klesl na 23,8 %. Nejsilnějším vydavatelstvím je v obou případech Czech News Center, vydávající např. deník Blesk či Sport.

Pokud jde o média, je otázka, zda je možné posuzovat jejich vliv na odchod ministrů. Stejně tak se lze ptát, do jaké míry se může projevovat vliv majitele na témata a zaměření jejich článků. Vliv médií na svůj odchod v době obou Babišových vlád či vlády Bohuslava Sobotky otevřeně přiznaly pouze bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Obě ministryně za hnutí ANO obvinily ze svého odchodu Lidové noviny spadající pod vydavatelství Mafra.

V současné vládě zatím od července 2018 proběhlo šest výměn ministrů, přičemž žádný z nich svoje odvolání nespojoval přímo s mediálním tlakem. U ministrů Taťány Malé (ANO) a Petra Krčála (ČSSD) měly být důvodem jejich problémy s diplomovými pracemi, u navrhovaného ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) nedošlo k jeho jmenování prezidentem, ministr dopravy Dan Ťok (ANO) skončil na vlastní žádost, ministryně průmyslu Marta Nováková (ANO) byla vyměněna premiérem a vedením hnutí ANO. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) jako jediný přiznal, že ho v odchodu utvrdil i mediální tlak vůči jeho osobě, ale jen ve smyslu spekulací o jeho odvolání.