Demagog.cz

Michálek (Piráti) a Volný (ANO) o výsledcích vlády a hnutí ANO

Má Andrej Babiš vliv na pravidla pro rozdělování evropských dotací? Dělá něco vláda pro zajištění důstojného bydlení? A řeší se vůbec problém exekucí? Nad těmito i dalšími tématy se přeli poslanci Jan Volný, místopředseda rozpočtového výboru za vládní hnutí ANO, a Jakub Michálek, místopředseda Ústavně právního výboru za opoziční Piráty.

Ověřili jsme
Pro a proti ze dne 27. června 2019 (moderátor Veronika Sedláčková, záznam)

9 z celkově 41 ověřených výroků

Jan Volný

Jan Volný

Chybí taky nový zákon, stavební zákon, který už je v připomínkovém řízení na vládě.

Vláda, resp. Ministerstvo pro místní rozvoj, na novém stavebním návrhu skutečně pracuje, v tuto chvíli však existuje pouze věcný záměr. Připomínkové řízení pak skončilo již v únoru 2019.

skrýt celé odůvodnění

Věcný záměr (.doc) stavebního zákona je skutečně v průběhu legislativního procesu. Připomínkové řízení k věcnému záměru skončilo již 27. února 2019. Připomínky byly následně Ministerstvem pro místní rozvoj, které je předkladatelem návrhu, zpracovány (.doc). Vláda pak projednala a schválila (.pdf) věcný záměr na své schůzi dne 24. června 2019. Ministerstvo pro místní rozvoj tedy bude nyní zpracovávat paragrafované znění.

Podle věcného návrhu se např. tři dosud oddělená řízení mají sloučit do jednoho. Dále má také vzniknout takzvaný Nejvyšší stavební úřad, vyjádření ostatních institucí by si měl obstaral sám místo investora. Pokud by se Nejvyšší stavební úřad do měsíce nevyjádřil, mělo by se za to, že automaticky se stavbou souhlasí. Právě tzv. fikce souhlasu se stala terčem kritiky nejen ze strany opozice, a to kvůli možnému zneužití a automatickému schvalování kontroverzních projektů. Odpůrci z řad odborné veřejnosti dále namítají, že návrh zákona omezuje ochranu životního prostředí vzhledem k přenesené působnosti orgánů životního prostředí na stavební úřady.

Věcný návrh byl pak kritizován i dvěma komisemi Legislativní rady vlády, a to zejména pro jeho vágnost, čímž má porušovat Legislativní pravidla vlády. Radě vadilo i vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který bude pod přímým politickým vlivem, což může současné problémy s podjatostí úředníků ještě umocnit. I přes tuto kritiku však ministryně spravedlnosti Benešová, která Legislativní radě předsedá, věcný návrh odsouhlasila.

Jan Volný

Jan Volný

Klesá dluh, zadluženost našeho státu ve vztahu k Evropské unii, jsme druzí nebo třetí, třetí před páskou.

Česká republika měla v roce 2018 čtvrtý nejnižší dluh v poměru k výkonu ekonomiky v EU, nikoli druhý či třetí.

skrýt celé odůvodnění

Pan Volný měl spojením „zadluženost našeho státu ve vztahu k EU" patrně na mysli poměr českého státního dluhu k HDP ve srovnání s ostatními členskými státy EU. Česká republika si v žebříčku nejnižšího procentuálního zadlužení k výkonu ekonomiky stojí čtvrtá se zadlužením 32,7 %. První bylo za rok 2018 Estonsko s 8,4 % zadlužením.

(Státní dluhy k HDP členských států vzestupně pro rok 2018.)

Český státní dluh v poměru k HDP již opakovaně klesá pátý rok v řadě (viz .pdf str. 21, data ČSÚ i data Eurostatu).

Jan Volný

Jan Volný

Jste (pravděpodobně přeřeknuto „jsme“ pozn. Demagog.cz) udělali kontrolní hlášení, dotáhli jsme konečně druhou, třetí, čtvrtou etapu EET.

Třetí a čtvrtá etapa EET nejsou dotaženy, neboť vládní návrh novely zákona, který je má zavádět, nebyl v době konání rozhovoru ani doručen Senátu. Kontrolní hlášení DPH a druhou etapu EET však lze momentálně považovat za dokončené.

skrýt celé odůvodnění

Vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, bylo upraveno daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení DPH. Nová úprava úspěšně vešla v účinnost 1. dubna 2019.

Zákon o elektronické evidenci tržeb má vcházet postupně v účinnost pro určité skupiny podnikatelů, a to ve 4 fázích. V první fázi vešla od 1. prosince 2016 v účinnost povinnost evidovat tržby elektronicky pro provozovatele ubytovacích a stravovacích služeb. V druhé fázi, zahájené od 1. března 2017, se připojily maloobchody a velkoobchody.

Třetí a čtvrtá fáze EET, které měly začít 1. března a 1. června 2018, byly zrušeny nálezem Ústavního soudu z prosince 2017. Zákon jako takový byl Ústavním soudem ponechán v platnosti jakožto legitimní nástroj výběru daní, ale zavedení třetí a čtvrté fáze EET bylo zrušeno, protožebylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (...) Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu (kdo, kdy a jak). Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo.“

Nedostatky týkající se nezvážených možných dopadů regulace se vláda pokouší napravit v novém návrhu novely zákona o EET. Ten úspěšně prošel třetím čtením 7. června 2019, senátu byl k projednání doručen až 1. července 2019. Legislativní proces, který by zavedl třetí a čtvrtou vlnu EET, tedy není ani zdaleka u konce.

Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že se návrh zákona do Sněmovny vrátí, protože se jej Senát pokusí zablokovat. S tím spojuje i pozdější možnou účinnost nové třetí a čtvrté vlny: „Nepočítám s tím, že by účinnost nastala od 1. ledna 2020, to nebudeme stíhat, protože legislativní lhůta je sedmiměsíční. Myslím, že to budou jarní měsíce roku 2020.“

K červnu 2019 však nelze tvrdit, že je třetí a čtvrtá fáze EET dotažená, tj. účinná či minimálně právně platná. Vládní návrh totiž nebyl v době konání rozhovoru ani doručen Senátu, nehledě na potenciální roli Ústavního soudu či budoucí vývoj vládní koalice.

Jan Volný

Jan Volný

Jedná se o tom a připravujeme ten základní kompletní (exekuční, pozn. Demagog.cz) zákon. Jinak dílčí úpravy se konají a dělají.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo komplexní novelu exekučního řádu, nejedná se však o rekodifikaci. K dílčím úpravám exekučního řádu došlo pouze ve dvou paragrafech.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti připravilo ještě v době, kdy byl ministrem Robert Pelikán, návrh (.doc) novely zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Legislativní rada vlády projednala návrh (.doc) na svém zasedání 7. února 2019, přičemž projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek. K přepracování se tak návrh vrátil na Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti tak vytvořilo novou verzi (.doc) návrhu, která byla zveřejněna 3. června 2019. Projednání poslední zveřejněné verze návrhu zákona bylo zařazeno na program jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019 a vláda na něm návrh schválila.

Po celou dobu však ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele, nikoliv na zcela novém exekučním řádu. Pokud by byla novela schválena Parlamentem, došlo by však k zásadním změnám (.doc), které by se dotkly celkem 64 paragrafů ze současného celkového počtu cca 150 paragrafů exekučního řádu. Jedná se tedy o poměrně komplexní novelu. Jan Volný hovoří o "kompletním zákonu," což je poněkud nejasné označení, nicméně z kontextu rozhovoru (audio, 11:48) vyplývá, že poslanec Volný mluví o rekodifikaci exekučního řádu, tedy o přípravě nového zákona, který by měl kompletně nahradit stávající exekuční řád.

Ministerstvo spravedlnosti na rekodifikaci exekučního řádu nepracuje a v nejbližší době ani pracovat neplánuje, jak mimo jiné vyplývá z plánu legislativních prací vlády. Ani rekodifikační skupina pro přípravu nového civilního procesního kodexu vedená Petrem Lavickým neplánuje zahrnout materii exekučního řádu do nového procesního kodexu.

Co se týče dílčích úprav (novel) exekučního řádu, o kterých mluví Jan Volný, kromě výše uvedené novely připravované ministerstvem spravedlnosti došlo v tomto volebním období Poslanecké sněmovny pouze ke dvěma dílčím změnám v exekučním řádu. Dvě vládní novelizace (předloženy první vládou Andreje Babiše) týkající se především insolvenčního zákona a daňového řádu změnily § 31, respektive § 46 exekučního řádu.

Jan Volný

Jan Volný

Pan Babiš nenastavuje žádné pravidla dotací, ty jsou nastaveny už 20 let co jsme v Evropské unii a upřesňuje to přímo Evropská komise.

Česko je v EU pouze 15 let. Nová pravidla pro rozdělení dotací se přijímají pro každé programové období, tedy každých 6 let. Část těchto pravidel pak přijímají i členské státy.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004, v Evropské unii je Česká republika tedy 15 let. Na stránkách Evropské komise je uvedeno, že dotace spravují přímo členské státy Evropské unie. Na svých stránkách Evropská komise pak zveřejňuje legislativu týkající se strukturálních a investičních fondů pro období 2014–2020, např. Pokyny pro členské státy k integrovanému udržitelnému rozvoji měst, Pokyny ke společným akčním plánům, Pokyny k zadávání veřejných zakázek určené aplikujícím odborníkům a Pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoji určené místním aktérům.

Co se týče základních pravidel pro udělování dotací, ty se v první řadě skutečně řídí evropskými normami. Normy upravují pravidla pro jednotlivé evropské fondy, např. které oblasti budou z fondů podporovány. Evropská unie ale především přijímá nařízení, která stanovují pravidla pro jednotlivé evropské fondy, přičemž tato nařízení jsou schvalována nově pro každé programové období. Např. programové období 2014–2020 se tedy řídilo jinými nařízeními než programové období 2007–2013 apod.

Česká vláda má samozřejmě možnost ovlivňovat i podobu evropských pravidel. Evropská komise např. navrhuje, aby byly v novém rozpočtovém období zastropovány dotace jednotlivým zemědělcům tak, že jeden subjekt by mohl dostat maximálně 100 tisíc eur, zkoumat by se mělo i propojení zemědělských subjektů. České ministerstvo zemědělství s tím však nesouhlasí a zastropování dotací brání.

Jednotlivé státy následně zavádí jednotlivé operační programy. V těch jsou konkrétně popsány cíle, kterých chce stát pomocí evropských prostředků dosáhnout a další pravidla pro čerpání dotací. V případě České republiky určuje podobu operačních programů vláda a následně jsou v gesci jednotlivých ministerstev. Koordinaci příprav mezi ministerstvy má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro programové období 2014–2020 vláda svým usnesením schválila celkem deset takových programů již v roce 2014. Na závěr je však nutné podotknout, že jednotlivé operační programy musí schválit Evropská komise.

Poslanec Volný se tedy mýlí jak v případě tvrzení o délce našeho členství v EU, tak v tvrzení o neměnnosti pravidel pro udělování evropských dotací. Není pravda ani to, že Česko žádná pravidla pro rozdělení evropských dotací nepřijímá.

Jan Volný

Jan Volný

A jestli mluví pan kolega o 2 miliardách korun, to jsou nárokové dotace na hektar zemědělsky obdělávané půdy.

Agrofert v roce 2017 obdržel dotace v hodnotě skoro 2 miliardy Kč, nejedná se však pouze o nárokové dotace, ale o veškeré dotace jako celek.

skrýt celé odůvodnění

Výroční zpráva (.pdf, str. 58) Agrofertu za rok 2017 (poslední dostupná) ukazuje, že Agrofert přijal v roce 2017 dotace (dotace na zemědělskou činnost a jiné dotace) o celkové hodnotě 1 954 489 000 Kč (cca 2 miliardy Kč). Není však pravdou, že by částka 2 miliardy Kč odpovídala hodnotě nárokových dotací obdržených Agrofertem v roce 2017.

Na základě údajů o dotacích obdržených Agrofertem uvedených ve výroční zprávě (str. 58) zahrnují celkové dotace o hodnotě 2 miliardy Kč jak dotace provozní, tak i investiční. Přestože je převážná část provozních dotací navázána na zemědělskou výrobu, jejich celková hodnota byla v roce 2017 „pouze“ 1 347 444 000 Kč. Provozní dotace navíc zahrnují i jiné dotace než nárokové, např. dotace na provoz zdrojů obnovitelné energie.

Jan Volný

Jan Volný

Jsou tam desítky, ne-li, ne-li sto, přes sto menších zemědělských podniků (v koncernu Agrofert, pozn. Demagog.cz), který samozřejmě dostávají nárokové dotace.

Ze 194 českých společností, které web Hlídací Pes označil jako vlastněné Andrejem Babišem, jich nárokové dotace dostává pouze 57.

skrýt celé odůvodnění

Do koncernu Agrofert v současné době patří na 250 subjektů. Agrofert na svých stránkách uvádí pouze 81 z nich, z čehož označuje 30 jako zemědělských, přičemž některé z Agrofertem uvedených subjektů nemají sídlo v České republice. Dá se tedy říci, že holding Agrofert disponuje desítkami firem orientovaných na zemědělství. Z důvodu široké definice zemědělského subjektu však není možné přímo určit, které další subjekty (nezařazené na stránkách Agrofertu) patří do skupiny subjektů zemědělských. Nelze tedy ani potvrdit, že jich v portfoliu Agrofertu existuje okolo stovky.

Na druhou stranu je zřejmé, že mnohé z těchto subjektů dotace z Evropské unie pravdu dostávají. Od roku 2012 obdržel Agrofert od Státního zemědělského intervenční fondu (SZFI) celkem 6,52 miliardy korun. V poslední době se týkají například SPV Pelhřimov (36 900 000 Kč), SADY CZ, s. r. o. (500 000 Kč) nebo SCHROM FARMS spol. s r.o. (800 000 Kč).

Výroční zpráva (.pdf str. 58) Agrofertu za rok 2017 ukazuje, že přímé dotace (kde dotace na zemědělskou výrobu tvoří majoritní podíl) jsou největší položkou z Evropských peněz přijatých Agrofertem. Převážná část z těchto přímých plateb na podporu zemědělců (nárokové dotace) je „jednotná platba na plochu zemědělské půdy“. Tento typ podpory má za cíl zajistit zemědělcům stabilní zdroj příjmů. Mezi příjemce této platby patří zemědělci z celé České republiky. Za Agrofert je to například 1. Hradecká zemědělská a.s.. Ze společností nevlastněných holdingem Agrofert patří mezi příjemce 1.zemědělská a.s. Chorušice akciová spol nebo A G Á T A, spol. s r.o..

Seznam společností vlastněných Andrejem Babišem sestavil např. web Hlídací Pes, a to v listopadu 2016. Obsahuje 194 společností na území Česka. Tento seznam jsme porovnali se seznamem příjemců dotací, který sestavuje SZFI. Z těchto cca 200 společností jich nárokové dotace dostává pouze 57.

Jan Volný

Jan Volný

Přece pan Babiš i pan ministr Kněžínek přece signalizovali, že to je prostě na dočasnou dobu, a že si, že se bude hledat někdo nový.

Premiér Andrej Babiš při jmenování ministra Kněžínka řekl, že délka jeho působení ve vládě záleží na tom, jak se bude Kněžínkovi dařit. Až v dubnu 2019 se vyjádřil, že byl do funkce jmenován pouze dočasně. Exministr Kněžínek řekl, že byl jmenován jako plnohodnotný člen vlády.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Kněžínek byl do funkce ministra spravedlnosti jmenován v červenci 2018 po rychlém odstoupení jeho předchůdkyně Taťány Malé. V jeden moment chtěl ministerstvo spravedlnosti dočasně vést i premiér Babiš, který po vlně kritiky od tohoto kroku ustoupil. Nakonec premiér Babiš navrhl právě Jana Kněžínka do funkce ministra spravedlnosti.

Andrej Babiš se po jmenování pana Kněžínka ministrem spravedlnosti v červenci 2018 vyjádřil tak, že nelze (cca od 5:15) odpovědět na to, jak dlouho ministr Kněžínek vytrvá ve své funkci. Dle něj to mělo záležet na tom, jak se bude ministru Kněžínkovi ve funkci dařit. Nevyloučil tedy ani krátké, ani dlouho působení. Kromě výše uvedeného se Andrej Babiš dále vyjádřil, že nikoho jiného do funkce ministra spravedlnosti nehledá. Avšak z důvodu rychlosti rozhodnutí a jmenování ministra Kněžínka s ním bude nadále hovořit o dané situaci.

Ministr Kněžínek na otázky (audio, cca od 0:35) ohledně délky svého působení ve vládě odpovídal tak, že je jmenován jako plnohodnotný člen vlády. Takové otázky dle něj mají směřovat spíše na premiéra vlády. Dále řekl, že dočasnost se může týkat všech členů vlády, jelikož je to spojeno s jejich jednotlivými výkony v rámci ministerstev. Avšak zdůraznil (cca od 0:32), že v úřadu bude pracovat naplno bez ohledu na to, jak dlouho by měl ve své funkci setrvat.

Až v dubnu 2019, tedy v období, kdy ministr Kněžínek oznámil rezignaci, se premiér vyjádřil tak, že ho rozhodnutí Kněžínka nepřekvapilo, jelikož bylo již od začátku dané, že ve funkci bude působit pouze dočasně. I proto dle Andreje Babiše měla zůstat bývalá funkce v Legislativní radě vlády pana Kněžínka neobsazená, aby se do ní mohl po svém skončení na ministerstvu spravedlnosti vrátit.

Odchod Kněžínka z vlády ale například překvapil vicepremiéra a předsedu ČSSD Jana Hamáčka. V rámci opozice se spekulovalo o nuceném konci Kněžínka ve funkci ministra a mimo jiné také o tom, že to může mít spojitost s trestním stíháním Andreje Babiše.

Jan Volný

Jan Volný

A co se týče, co se týče toho hlasování o důvěře, o nedůvěře, ano je to, je to legitimní nástroj opozice a každá opozice to v tom, v té etapě volebního cyklu vždycky několikrát udělá, nemám s tím problém.

Hlasování o nedůvěře vládě je legitimním nástrojem opozice. Není však pravda, že by bylo opozicí využíváno několikrát v každém volebním období.

skrýt celé odůvodnění

Návrh na vyslovení nedůvěry vládě je legitimním nástrojem opozice. Může ho aktivně využít v průběhu funkčního období, jak je stanoveno v čl. 72 Ústavy:

„(1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.

(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.“

Není pravda, že každá opozice v historii České republiky návrhu na vyslovení nedůvěry vládě využila. V prvním, druhém, ani třetím volebním období Poslanecké sněmovny neproběhlo žádné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Ve čtvrtém volebním období však toto hlasování proběhlo dvakrát, v pátém a šestém volebním období dokonce pětkrát. V sedmém se o tomto hlasovalo jen jednou. V osmém, současném období, se o nedůvěře vládě hlasovalo již dvakrát. Poprvé proběhlo hlasování v listopadu 2018 v souvislosti s nejasnostmi ohledně cesty premiérova syna Andreje Babiše ml. do Moskvy a na Krym. Podruhé došlo k hlasování na konci června 2019, a to především kvůli uniklému znění auditní zprávy Evropské komise, dle které je Andrej Babiš ve střetu zájmů.

Předmětný výrok tedy hodnotíme jako nepravdu. Ačkoli je vyvolání hlasování o nedůvěře legitimním nástrojem opozice, není pravda, že by jej opozice v každém volebním cyklu vyvolala několikrát.