Demagog.cz

Miloš Zeman na TV Barrandov

Po prázdninové přestávce se na TV Barrandov vrátil pořad Týden s prezidentem, ve kterém bývá prezident Zeman pravidelným a jediným hostem. Moderátor a ředitel stanice v jedné osobě, Jaromír Soukup, si s prezidentem notoval v širokém spektru témat, domácích i zahraničních.

Ověřili jsme
Týden s prezidentem ze dne 5. září 2019 (moderátor Jaromír Soukup, záznam)

3 z celkově 37 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jmenoval jsem Luboše Zaorálka ministrem kultury, třebaže je jedním z poslanců, kteří mě zradili v roce 2003.

Miloš Zeman poukazuje na prezidentské volby 2003, ve kterých byl jedním z kandidátů za ČSSD. Hlasování členů obou komor Parlamentu bylo však tajné, a nelze tak zjistit, jak Lubomír Zaorálek tehdy hlasoval. On sám to, že by nehlasoval pro Miloše Zemana, nikdy nepotvrdil.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman uvedl Lubomíra Zaorálka z ČSSD do funkce ministra kultury 27. srpna 2019. Do ministerského úřadu jej Zeman uváděl již podruhé, poprvé se jednalo o post ministra zahraničí v lednu 2014 v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Co se týká druhé části výroku, dá se předpokládat, že prezident Zeman naráží na prezidentské volby v roce 2003. Podle serveru iDnes.cz se Miloš Zeman již dříve o Zaorálkovi vyjádřil jako o jednom z těch, kteří ho v roce 2003 nevolili (zmínil to např. v roce 2013).

V roce 2003 se prezident ještě stále volil (.pdf, ss. 7–8, 10) nepřímo, tj. prezident byl vybrán na základě hlasování na společném jednání obou komor Parlamentu ČR z kandidátů navržených buďto minimálně deseti poslanci, nebo deseti senátory. V tomto roce proběhly volby tři, přičemž Miloš Zeman tehdy kandidoval za ČSSD v druhé volbě (kde vypadl v prvním kole). Kolem jeho kandidatury se rozhořel vnitrostranický boj, kdy Zemanovu kandidaturu tehdy nepodpořili např. Vladimír Špidla či Stanislav Gross.

Kvůli tomu, že se jednalo o tajné hlasování, nejsou dostupné přesné údaje, kdo volil koho. V zápisu z jednání 24. ledna 2003 tak můžeme najít pouze všeobecné shrnutí hlasů. Zároveň také nebyl nalezen žádný výrok, v němž by sám Lubomír Zaorálek či jiný zdroj tuto informaci přesvědčivě potvrdil, či vyvrátil.

Nicméně antagonistický vztah mezi Milošem Zemanem a Lubomírem Zaorálkem je znám již od roku 2000. Během voleb v roce 2003 se Lubomír Zaorálek vyjádřil, že největší spor uvnitř ČSSD se týkal obav spojených s tím, že pokud by Miloš Zeman vyhrál, tak „by si na Hrad přivedl Šloufy (Miroslav Šlouf, v té době hlavní poradce Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) a podobné lidi“. Existuje několik případů, kdy Lubomír Zaorálek veřejně vystupoval proti současnému prezidentovi; např. už v roce 2000, kdy zapochyboval o vhodnosti Šloufovy kandidatury do Senátu, se ve stejné době také ohradil proti Zemanovu označení novinářů jako blbců. Lubomíra Zaorálka pak označil tehdejší místopředseda ČSSD Škromach jako jednoho ze Zemanových odpůrců (Právo, 25. ledna 2003: Zaorálek šíří rakovinu v sociální demokracii). V roce 2003 se pak spekulovalo, zda Zaorálkovo jméno patří na seznam těch, kteří Zemanovu kandidaturu nepodpořili.

I přesto je nutné zdůraznit, že z dostupných zdrojů není možné jednoznačně zjistit, jak Lubomír Zaorálek v prezidentské volbě v roce 2003 skutečně hlasoval, a tedy potvrdit, nebo vyvrátit tento výrok.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem nejdříve potěšil paní ministryni Maláčovou, když jsem jí říkal, že podporuji růst minimální mzdy.

Ministryně práce a sociálních věcí Maláčová navrhla zvýšení minimální mzdy pro příští rok o 1350 korun. Podporu růstu minimální mzdy deklaruje prezident Zeman v médiích dlouhodobě. To, že by prezident s ministryní osobně na toto téma hovořili, se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhla v září 2019 zvýšení minimální mzdy pro příští rok o 1350 korun na 14 700 korun, tedy zhruba o 10 procent. O růstu minimální mzdy bude dále jednat ministerstvo i vláda s odbory.

Prezident Miloš Zeman přijal ministryni Maláčovou podle informací Hradu naposledy 11. července 2019.

Podporu růstu minimální mzdy deklaruje prezident Zeman dlouhodobě. Například v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem, kde v lednu 2019 v rozhovoru uvedl (čas 37:54): „Podporuji zvyšování minimální mzdy, a i když se občas cudně říká, že se to týká jenom dvou procent obyvatel, není to pravda. (...) Ale to, s čím naprosto nesouhlasím, je požadavek jinak sympatické Jany Maláčové na zvýšení životního minima.“

Ve stejném duchu se vyjadřoval prezident v minulosti opakovaně. Například v listopadu 2018 uvedl (čas 1:50): „Já tedy podporuji růst minimální mzdy už z toho důvodu, že jak dobře víte, při naší průměrné mzdě, která je těch třicet jedna tisíc, dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhne. (...) Ale řeknu Vám něco, co svým způsobem možná nebude ladit s politikou paní ministryně Maláčové, i když ji mám docela rád, a to jsou požadavky na zvýšení životního minima. Víte, já souhlasím s růstem minimální mzdy, takže mě někteří neoliberální ekonomové za to kritizují, a naopak jsem pro zmrazení životního minima, za což mě zase kritizuje druhá strana.

Stejný názor (čas 36:08) měl prezident již v červenci 2018: „...já sám podporuji zvyšování minimální mzdy, která před sebou tlačí celkovou mzdovou úroveň, a to potřebujeme, protože koneckonců smyslem dobré politiky je zvyšovat životní úroveň občanů. To, co nepodporuji a co naopak paní ministryně Maláčová prosazuje, je zvýšení životního minima."

Je tedy možné sledovat dlouhodobě konzistentní názor prezidenta Zemana na růst minimální mzdy. A to i ve vztahu k politice ministryně Maláčové. Prezident Zeman opakovaně uvádí v médiích totožné tvrzení.

To, zda v poslední době prezident hovořil s ministryní Maláčovou na téma minimální mzdy, se nám však z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat. Pro úplnost dodejme, že tvrzení, že prezident ministryni svým názorem potěšil, je hodnotící soud a jako takový jej již z podstaty nehodnotíme.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pak jsem jí rozesmutnil (ministryni Maláčovou, pozn. Demagog.cz), když jsem jí říkal, že nepodporuji její návrh na růst životního minima.

Ministryně práce a sociálních věcí Maláčová navrhla v září 2019 zvýšení životního a existenčního minima pro příští rok. Růst životního minima kritizuje prezident Zeman v médiích dlouhodobě. Zda prezident s ministryní osobně na toto téma hovořili, se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje v souvislosti s přípravou rozpočtu pro příští rok navýšení životního a existenčního minima. Zvýšení minima chce Maláčová ve vládě prosadit v říjnu tohoto roku.

Prezident Miloš Zeman přijal ministryni Maláčovou podle informací Hradu naposledy 11. července 2019.

Růst životního minima kritizuje prezident Zeman dlouhodobě. Například opět v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem, kde v lednu 2019 v rozhovoru uvedl (čas 37:54): „Podporuji zvyšování minimální mzdy, (...) Ale to, s čím naprosto nesouhlasím, je požadavek jinak sympatické Jany Maláčové na zvýšení životního minima.“

Ve stejném duchu se vyjadřoval prezident v minulosti opakovaně. Například v listopadu 2018 uvedl (čas 1:50): „Já tedy podporuji růst minimální mzdy, (...) Ale řeknu Vám něco, co svým způsobem možná nebude ladit s politikou paní ministryně Maláčové, i když ji mám docela rád, a to jsou požadavky na zvýšení životního minima. Víte, já souhlasím s růstem minimální mzdy, takže mě někteří neoliberální ekonomové za to kritizují, a naopak jsem pro zmrazení životního minima, za což mě zase kritizuje druhá strana.

Stejný názor (čas 36:08) měl prezident již v červenci 2018: „...já sám podporuji zvyšování minimální mzdy, (...) To, co nepodporuji a co naopak paní ministryně Maláčová prosazuje, je zvýšení životního minima.“

Je tedy možné sledovat dlouhodobě konzistentní negativní názor prezidenta Zemana na zvyšování životního minima. A to i ve vztahu k politice ministryně Maláčové. Prezident Zeman opakovaně uvádí v médiích totožné tvrzení.

To, zda v poslední době prezident hovořil s ministryní Maláčovou na téma životního minima, se nám však z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat. Pro úplnost dodejme, že tvrzení, že prezident ministryni svým názorem rozesmutnil, je hodnotící soud a jako takový jej již z podstaty nehodnotíme.