Demagog.cz

Miloš Zeman na TV Barrandov

Po prázdninové přestávce se na TV Barrandov vrátil pořad Týden s prezidentem, ve kterém bývá prezident Zeman pravidelným a jediným hostem. Moderátor a ředitel stanice v jedné osobě, Jaromír Soukup, si s prezidentem notoval v širokém spektru témat, domácích i zahraničních.

Ověřili jsme
Týden s prezidentem ze dne 5. září 2019 (moderátor Jaromír Soukup, záznam)

9 z celkově 37 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tady dávám za pravdu Polákům, kteří, když byli dotázáni, proč nebyli pozváni Rusové, tak odpověděli, no, protože Rusové nás přepadli z druhé strany, z jedné strany Němci a z druhé strany Rusové.

Ruská delegace nebyla pozvána do Varšavy, kde si světoví státníci připomínali 80. výročí začátku druhé světové války. Jako jeden z důvodů Polsko uvedlo aktuální vztahy a agresivní politiku vůči Ukrajině. Neodvolávali se však na historické události, které uvádí prezident Zeman.

skrýt celé odůvodnění

1. září 2019 se do polské Varšavy sjeli světoví státníci připomenout si 80. výročí začátku 2. světové války. Ruský prezident Putin ale pozvánku nedostal, ačkoliv před 10 lety se téže akce zúčastnil. Zástupce českého velvyslance ve Varšavě Jiří Kyrian uvedl, že polský prezident a jeho kancelář chtěli tuto událost sdílet pouze se svými spojenci, tedy zástupci členských zemí EU, NATO a Východního partnerství.

Kancelář polského prezidenta Andrzeje Dudy uvedla, že hlavní roli v nepozvání Ruska hrají aktuální důvody, nikoliv ty historické. Konkrétně se vyjádřila následovně: „Dramatické události si Polsko připomene se zeměmi, s kterými v současnosti úzce spolupracuje na zachování míru ve světě na základě dodržování mezinárodního práva.“

Šéf kanceláře polského prezidenta Krzysztof Szczerski hovořil konkrétně o agresivní politice Ruska vůči Ukrajině jako o důvodu nepozvání.

Ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál pak dodal, že prohřešky Ruska útokem na Ukrajinu nekončí. Jako další uvádí rozhovory Vladimira Putina pro polský tisk, kde lhal ohledně paktu Molotov-Ribbentrop, či odmítavý postoj Ruska k vydání vraku letadla, které havarovalo ve Smolensku v roce 2010, zpět Polákům.

Co se pak týče nepozvání Rusů celkově (nejen tedy Vladimira Putina), jak uvádí prezident Zeman, nenašli jsme informaci, že by byl nějaký jiný Rus pozván. Podle již zmíněného Szczerskiho nebyla pozvána ruská delegace jako taková.

Útok Sovětského svazu na Polsko skutečně zmíněn byl, avšak nikoliv jako důvod k nepozvání představitelů Ruské federace. Polský prezident totiž ve svém zahajovacím projevu zmínil, že kromě nacistického Německa na Polsko zaútočil také Sovětský svaz.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Ostatně odmítl (maršál Koněv, pozn. Demagog.cz), když mu Husák chtěl nabídnout titul hrdina České republiky nebo Československa, co to tenkrát bylo.

Prezident Zeman se nejspíše odkazuje na čestný titul Zlatá hvězda hrdiny ČSSR, o kterém se ve spojitosti s maršálem Koněvem diskutuje. Není pravda, že by titul odmítl, pouze ho nepřevzal v Praze a byl mu předán později v Moskvě.

skrýt celé odůvodnění

Zlatá hvězda hrdiny Československé socialistické republiky bylo jedním z nejvýznamnějších ocenění tehdejšího státu. Bylo zřízeno v roce 1955 a za dobu své platnosti jím byli oceňováni (.pdf, str. 4) mj. Ludvík Svoboda, Gustáv Husák, G. M. Grečko či L. I. Brežněv. Někteří ho získali dokonce více než jednou.

Podle archivů (.pdf, str. 4) Pražského hradu maršál Koněv obdržel vyznamenání Zlaté hvězdy hrdiny ČSSR 30. dubna 1970. Není zde záznam o tom, že by ocenění odmítl. Podle historika a politologa Jiřího Fidlera ovšem nedorazil do Prahy, aby titul převzal, a byl mu tak předán (.pdf, str. 19) později v Moskvě premiérem Štrougalem.

Není tedy možné říct, že maršál Koněv vyznamenání prezidenta Husáka odmítl. O tom, co ho vedlo k neúčasti na ceremonii, existují dohady, např. že vyznamenání v Praze nepřevzal kvůli morálnímu prozření (.pdf, str. 19), pevná fakta však k dohledání nejsou.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pokud jde o Prahu 6, no jo, to poslední útočiště TOP 09, která už není celostátní politickou stranou.

U TOP 09 v posledních letech došlo k poklesu zisku hlasů, není však pravda, že Praha 6 je poslední útočiště TOP 09. Nelze ani potvrdit, že TOP 09 už není celostátní politickou stranou.

skrýt celé odůvodnění

Na Praze 6 má TOP 09 skutečně výrazný vliv. Po komunálních volbách v roce 2018 se na spolupráci na Praze 6 dohodlo vítězné uskupení KLID (TOP 09 a KDU-ČSL) společně s ODS a STAN. Podle ČSÚ získala koalice TOP 09 a KDU-ČSL na Praze 6 celkem 10 mandátů (z celkových 45), pro 7 ze zvolených kandidátů byla navrhující stranou TOP 09. Úřadujícím starostou Prahy 6 je Ondřej Kolář za TOP 09.

Podle webu TOP 09 získaly koalice s kandidáty TOP 09 v komunálních volbách v Praze 2018 celkem 132 mandátů, z toho 96 obsadili zástupci TOP 09. Na pozici starosty byl v Praze zvolen už zmíněný Ondřej Kolář (na Praze 6), dále Jiří Koubek (Praha - Libuš) a Radek Vondra (Praha 14). Velkou podporu pak dostali také kandidáti TOP 09 v Dolních Měcholupech, v Šeberově nebo na Praze 3. Už jen ze srovnání s dalšími městskými částmi Prahy můžeme tedy konstatovat, že Praha 6 není „posledním útočištěm TOP 09“, výrazný vliv má strana i v dalších pražských městských částech. TOP 09 je také součástí vládní koalice na pražském magistrátu.

Na komunální úrovni TOP 09 v posledních volbách prokazatelně mandáty ztratila. Relativní úspěch však zaznamenala například v Plzni, kde se stala součástí vládnoucí koalice. Úspěšnost TOP 09 ve všech krajích je znázorněna v níže uvedené mapě. Celkově pak kandidáti navržení TOP 09 v komunálních volbách získali 4,82 % ze všech hlasů, podobně jako například KSČM, STAN či KDU-ČSL. Jen o půl procenta více hlasů pak získali kandidáti ČSSD.

Zdroj: Český statistický úřad

Definice „celostátní politické strany“ není jednoznačná. Pro ověření výroku se ale můžeme podívat také na volební výsledky TOP 09 v posledních letech. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo v roce 2017 zvoleno za TOP 09 7 poslanců a poslankyň. Tři z těchto mandátů TOP 09 získala díky pražským voličům, 2 mandáty pak získala ve Středočeském kraji, 1 mandát v Jihočeském kraji a 1 mandát v Jihomoravském kraji. Volební zisk (5,31 % hlasů) je nižší než v minulých letech, ale zastoupení ve sněmovně mají 4 kraje. Pro srovnání, v roce 2013 získala TOP 09 11,99 % hlasů a 26 mandátů (v Praze získala 7 mandátů, ve Středočeském kraji 4 mandáty, ve čtyřech dalších krajích získala 2 mandáty, v sedmi krajích 1 mandát).

Dva zástupce má TOP 09 také v Senátu, a to za volební obvody Jičín a Opava.

U voleb do Evropského parlamentu z roku 2019 i 2014 můžeme pozorovat výrazně vyšší úspěšnost koalice TOP 09 a STAN v Praze a ve Středočeském kraji ve srovnání s ostatními kraji. Z výsledků hlasování za jednotlivé územní celky však plyne, že v roce 2019 získala koalice TOP 09 a STAN ve všech krajích kromě Moravskoslezského kraje alespoň 8 % (ve Zlínském to bylo 7,99 %) hlasů, a z toho více než 11 % hlasů v 6 krajích.

Z výše uvedeného můžeme tedy uzavřít, že TOP 09 sice v posledních letech ztratila hlasy některých voličů, ale tvrzení, že „není celostátní politickou stranou“ není pravdivé.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Takže během zhruba jednoho roku musel pan Šaroch zpracovat 20 000 stran materiálů k této kauze (Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz).

Spis ke kauze Čapí hnízdo má přes 20 000 stran, dle některých médií dokonce 23 000. Doba zpracování však byla výrazně kratší než zmíněný jeden rok, činila pouze zhruba 4,5 měsíce.

skrýt celé odůvodnění

Spisový materiál ke kauze Čapí hnízdo podle zdrojů dostupných z medií čítá přes 20 000 stran. Dle České televize či Aktuálně.cz je to pak konkrétně 23 000 stran.

Policie ČR navrhla obžalovat premiéra Babiše zhruba v půlce dubna roku 2019. S tím předala spis s návrhem na podání obžaloby státnímu zástupci, na kterém je, aby věc posoudil a rozhodl. Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch zpracoval následně návrh rozhodnutí, který předložil vedoucímu státnímu zástupci Martinu Erazímovi k finálnímu rozhodnutí. Takovýto návrh byl prezentován do medií 2. září 2019. Na konečné rozhodnutí státního zástupce se stále čeká.

Od poloviny dubna uplynulo do začátku září letošního roku přibližně 4,5 měsíce. To je doba, kterou měl státní zástupce na vypracování návrhu rozhodnutí. Doba 4,5 měsíce nelze z žádného úhlu pohledu podřadit pod výrok „zhruba jeden rok“, neboť se blíží nejvíce třetině roku. Státní zástupce měl tedy na projití spisu podstatně méně než jeden rok, proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tak já teď jdu 16. září na vládu, na debatu o státním rozpočtu. Pak budu mít ještě projev v parlamentu jako každý rok na toto téma.

Miloš Zeman se sice podle dostupných údajů chystá 16. září na jednání vlády o státním rozpočtu, není ovšem pravdou, že by v Poslanecké sněmovně každoročně pronášel projev na téma státního rozpočtu. Za posledních 6 let tak učinil pouze dvakrát.

skrýt celé odůvodnění

Začněme s první částí výroku. O tom, že by se Miloš Zeman chystal na jednání vlády o státním rozpočtu 16. září, nenalezneme žádnou informaci v kalendáři akcí na webových stránkách prezidenta, na webu Správy Pražského hradu, ani na stránkách vlády. Podle webu iDnes.cz však Andrej Babiš prohlásil po jednání s prezidentem 20. srpna letošního roku, že „vláda bude rozpočet schvalovat na schůzi 16. září a jednání se zúčastní i prezident Zeman“. Stejnou informaci přineslo i několik dalších médií, například lidovky.cz.

Přejdeme-li k druhé části výroku, informaci, že by se Zeman chystal letos v Poslanecké sněmovně pronést projev na téma rozpočtu, se nepodařilo ověřit. V programu (.pdf) aktuální schůze Sněmovny se o žádném vystoupení prezidenta nedočteme a programy dalších schůzí nejsou zatím zveřejněny.

Pokud jde o poslední tvrzení, prezident Zeman říká, že má v Poslanecké sněmovně na téma státního rozpočtu každoročně projev. Zkontrolujeme-li stenozáznamy projevů ve Sněmovně během minulých 4 let, zjistíme, že Zeman mluvil v parlamentu při projednávání státního rozpočtu pro roky 2017 a 2019. V roce 2015 i v roce 2017, kdy byl schvalován rozpočet na rok 2016, resp. 2018, měl ve Sněmovně vždy pouze jeden projev a v nich se vůbec tématu státního rozpočtu nevěnoval. Srovnáme-li navíc termíny, kdy Sněmovna o rozpočtu jednala s termíny Zemanových návštěv, zjistíme, že Zeman ve Sněmovně v době projednávání státního rozpočtu v těchto letech vůbec nemluvil (viz harmonogram projednávání zákona o státním rozpočtu pro rok 2016 a 2018 a záznamy o prezidentově účasti). Prezident pak nepřednesl projev ani k příležitosti schvalování státního rozpočtu pro roky 2014 či 2015 (viz stenozáznamy jednotlivých čtení).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tato země má k dispozici 340 miliard, a to v případě, kdyby se zrušily všechny daňové výjimky a osvobození od daně.

Mluvčí prezidenta zveřejnil na podporu tohoto výroku tabulku, dle které je hodnota daňových úlev k r. 2016 318 mld. O rok novější studie hovoří o přibližně 478 mld. Tato čísla jsou však jen vyčíslením daňových úlev, nikoli predikcí navýšení příjmů rozpočtu po jejich zrušení.

skrýt celé odůvodnění

Daňová úleva představuje opatření (.pdf, str. 5), které je pro poplatníka výhodou ve formě nižší či později zaplacené daně ve srovnání se stavem, kdy by takové opatření v zákoně zahrnuto nebylo. Důvodem pro zavedení daňové úlevy může být podpora jiných veřejných politik (například snížení daně poplatníkům, jejichž ekonomickou aktivitu chce stát podpořit), dosažení vyšší efektivity daňového systému (například osvobození poplatníků s relativně nízkými či nulovými příjmy), či kombinace obojího.

Mezi daňové úlevy patří například osvobození od daně, položky snižující základ daně, položky snižující daň, snížená sazba daně aj. Konkrétněji u daně z příjmů fyzických osob patří mezi položky osvobozené od daně například příjem v podobě ocenění v oblasti kultury, příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu či z prostředků vysoké školy aj.

Tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček po odvysílání pořadu Týden s prezidentem zveřejnil tabulku, která by měla prokazovat rozsah daňových úlev kritizovaných prezidentem republiky. V této tabulce je zveřejněn odhad 318,14 miliard na rok 2016, který se od avizované částky 340 miliard liší přibližně o 6,5 %. Není zde však uveden žádný zdroj dat ani metodiky výpočtu, přičemž podle dokumentu (.pdf, str.1) Kvantifikace daňových úlev v České republice za rok 2015 (dále jen Kvantifikace daňových úlev), který lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny, neexistuje v současné době jednotná metodika pro výpočet těchto úlev a nejsou dána ani žádná jiná omezující pravidla podoby analýzy daňových úlev. V neposlední řadě nebyly v tabulce uvedeny výpočty pro úlevy z daní přidané hodnoty, které jsou ve výše zmíněném dokumentu Kvantifikace daňových úlev (.pdf, str. 8) zahrnuty.

Je také důležité zmínit (.pdf, str 9), že vzhledem k použité metodě ušlých příjmů a statického přístupu (analýza nebere v potaz změnu chování subjektů po zrušení těchto úlev) nepředstavují jednotlivé vyčíslené hodnoty daňových úlev současně odhad zvýšení daňových výnosů, kterých by pak mohlo být dosaženo v případě zrušení těchto úlev. Za použití stejné metodologie byla výše daňových úlev v roce 2014 (.pdf, str. 10) odhadnuta na 442,62 miliard, v roce 2013 na 419,87 miliard.

V tomto dokumentu byl odhad výše daňových úlev u daní z příjmů fyzických osob vyčíslen na 295,48 miliard, u daní z příjmů právnických osob na 13,86 miliard a u dani z přidané hodnoty na 169,13 miliard. Dohromady byla tedy výše daňových úlev za rok 2015 vyčíslena na 478,5 miliardy (.pdf, str. 9). Nutno však podotknout, že k výpočtu nebyly použity veškeré daňové úlevy vzhledem k nedostupnosti a neúplnosti dat či administrativní zátěži (.pdf, str. 2).

Hodnoty použité v dokumentu Kvantifikace daňových úlev jsou takřka stejné jako hodnoty použité v tabulce zveřejněné na prezidentských stránkách. Například položka Osvobození dávek a služeb z důchodového pojištění v tabulce předložené Hradem, představuje cca 60 miliard, ve výše zmíněném dokumentu je tato položka rovná přibližně 59 miliardám. Tabulka předložená Hradem a dokument Kvantifikace daňových úlev používají i stejné pojmenování jednotlivých položek.

Tabulka předložená mluvčím Ovčáčkem však není kompletní, chybí v ní zejména daňové úlevy z DPH. Celková hodnota daňových úlev tedy není 340 miliard, jak tvrdil prezident Zeman, ani 318 miliard, jak vyplývá z tabulky zveřejněné jeho mluvčím Ovčáčkem, ale přibližně 478,5 miliardy korun. Z tohoto důvodu tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Analýzu, která by zhodnotila reálný přínos zrušení daňových úlev do státního rozpočtu, se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

ZEMAN: Víte, kolik ty dotace (na solární elektrárny, pozn. Demagog.cz) jsou?
SOUKUP: Údajně až 40 miliard korun ročně.
ZEMAN: Ano, máte úplnou pravdu.
SOUKUP: Ze všech možných zdrojů ministerstva průmyslu financí, a tak dále.
ZEMAN: A ministerstvo průmyslu 27 miliard.

Podpora, která byla poskytnuta solárním elektrárnám, představovala v loňském roce 29,2 miliard z celkových 43,7 miliard podpory na všechny obnovitelné zdroje energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu pak poskytne v roce 2019 26,6 miliard na všechny obnovitelné zdroje.

skrýt celé odůvodnění

Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTC) se celková výše podpory obnovitelných zdrojů postupně zvyšuje. V roce 2013 činila podpora přibližně 34,9 miliard, v roce 2018 to bylo již 43,7 miliard (data pro rok 2019 nejsou zatím k dispozici). Tato podpora však není určená pouze na solární energii, ale také na větrnou či vodní energii. Poskytnutá podpora na solární energii činila v roce 2017 pouze 27 miliard, v roce 2018 to pak bylo 29,2 miliard. Podle těchto dat představovala podpora na solární elektrárny největší položku veškeré podpory na obnovitelné zdroje energie. Například poskytnutá podpora na vodní elektrárny činila v roce 2018 1,8 miliardy, v roce 2017 to bylo 2,5 miliardy.

Miloš Zeman také dále mluví o 27 miliardách plynoucích ze zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle rozpočtu tohoto ministerstva na rok 2019 je přibližně 26,6 miliard vyčleněno na dotace v oblastí energií. Tato částka ale není určená pouze na podporu solárních elektráren, ale na podporu všech obnovitelných zdrojů energie. V roce 2018 činila tato podpora přibližně 25,9 miliard.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k tomu, že Miloš Zeman hovoří o dotacích na solární elektrárny, ale argumentuje celkovými výdaji na všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. Byť jsou výdaje na dotace pro solární elektrárny největší položkou v celkové podpoře, zdaleka nejsou jedinou.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Povšimněte si ovšem, že nikdo (z ministrů, pozn. Demagog.cz) nedostal tolik (v návrhu státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz), kolik původně chtěl.

Dvanáct ministrů a jeden náměstek vyjednávali u Aleny Schillerové o zvýšení rozpočtu pro svá ministerstva. Ministr školství požadoval 1 miliardu korun navíc, kterou nakonec dostal. Ministr dopravy požadoval řádově miliardy, přičemž byl jeho rozpočet navýšen o 5 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Na konci června vláda schválila prvotní návrh státního rozpočtu pro rok 2020. V červenci pak ministerstva pracovala na svých rozpočtech, které ministři projednávali s ministryní financí Alenou Schillerovou během srpna. Většina z nich požadovala zvýšení financí pro svá ministerstva. (Konkrétní částky ukazuje následující tabulka.) Vláda je povinna předložit do konce září finální verzi rozpočtu Poslanecké sněmovně.

Jako první vyjednával s ministryní Schillerovou Miroslav Toman, a to 5. srpna 2019. Poslední v pořadí byl 26. srpna 2019 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Původní rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj byl 25 miliard korun. Ministryně Dostálová požadovala 300–350 milionů navíc, načež po jednání dostala 200 milionů, které se mají zužitkovat při opravě silnic poškozených těžkou technikou během boje s kůrovcem.

Ministerstvo životního prostředí mělo původně dostat cca 16 miliard. Není nám známo, jaké navýšení financí Richard Brabec pro svůj resort požadoval. Po vyjednávání se rozpočet ministerstva zvýšil o 250 milionů. Tyto peníze mají být využity k boji se suchem a následky klimatických změn.

Po vyjednávání s ministryní práce a sociálních věcí Maláčovou se celkový rozpočet resortu zvýšil z původních 682 miliard o 5,9 miliardy. Ministryně však požadovala 11 miliard. Největší část získaných peněz (1,9 miliardy) bude použita na sociální služby.

Rozpočet Ministerstva vnitra vzroste ze 78 miliard na 78,3 miliardy, ačkoli Jan Hamáček požadoval zvýšení o 5–6 miliard. Z tohoto navýšení získá 1,1 miliardy korun Policie ČR.

Ministru zahraničí Petříčkovi se podařilo navýšit rozpočet o 253 milionů (z původních přibližně 8 miliard), ačkoliv původně požadoval 1,5 miliardy. Tyto prostředky mají být využity především na zahraniční rozvojovou spolupráci.

Ministr obrany Lubomír Metnar požadoval podle ČT24 (video 1:06:30) „stovky milionů“. Z původních 74 miliard byl jeho rozpočet navýšen o další 1,2 miliardy. Všechny peníze obdržené navíc budou investovány do modernizace armády.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podle ČT24 (video 1:02:15) další peníze vůbec nepožadoval. Z tiskové zprávy Ministerstva financí vyplývá, že se s ministryní Schillerovou nakonec dohodl na zvýšení rozpočtu pro své ministerstvo o 450 milionů korun z původních 49 miliard. 200 milionů z této částky bude investováno do dobíhajících investičních pobídek. Stejná částka bude využita na rekultivace a sanace území zasažených těžbou.

Vzroste také rozpočet Ministerstva zdravotnictví, a to z 9 miliard o dalších 220 milionů. Podle ministra Vojtěcha tyto peníze podpoří mladé lékaře a reformy psychiatrické péče. Nepodařilo se nám však dohledat, jakou částku Adam Vojtěch původně požadoval.

Ministerstvo spravedlnosti mělo původně hospodařit s 31 miliardami, Marie Benešová však pro resort získala dalších 251 milionů z původně požadovaných 500 milionů. Většinu z tohoto navýšení, 200 milionů, získá vězeňská služba.

Ministr zemědělství Toman vyjednal navíc 1 miliardu korun. Původně ale chtěl o polovinu víc. Jeho rezort měl mít před vyjednáváním k dispozici 55 miliard. Získané finance budou investovány do lesního a vodního hospodářství.

Ministerstvu kultury vyjednal pověřený náměstek René Schreier finance nad rámec původního návrhu 14 miliard o dalších 440 milionů. Původně však resort požadoval 1 miliardu korun navíc. Toto navýšení má být využito na opravy a obnovy kulturních památek.

Příkladem resortu, jehož rozpočet byl navýšen o celou požadovanou částku, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Robert Plaga odůvodnil požadované navýšení vládním slibem, který se vztahoval ke zvyšování učitelských platů. Tímto se rozpočet čítající 224 miliard zvýšil o jednu miliardu. Vyhověno bylo i ministru dopravy Vladimíru Kremlíkovi, který před jednáním s ministryní Schillerovou prohlásil, že na stavby zahajované v roce 2020 chybí řádově miliardy korun. Po vyjednávání se rozpočet čítající 60 miliard zvýšil o 5 miliard.

Ministerstvo financí mělo podle původního návrhu hospodařit s 23 miliardami korun, nepodařilo se nám však zjistit, jestli se po uzavření jednání tato částka změnila.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pak přišla malá doba ledová a všichni umřeli hladem (v Grónsku, pozn. Demagog.cz), smutné, a ty záchranné lodě tam prostě nemohly doplout, protože když zamrzlo moře, tak to plachetnice nezvládly.

Všichni obyvatelé Grónska nezemřeli, velká část dnešních obyvatel jsou potomci Inuitů, kteří přišli v 12. století. Stejně tak není pravda, že by zcela zamrzlo moře. S nástupem malé doby ledové zmizeli vikingští obyvatelé, není ale potvrzeno, že by zemřeli hladem.

skrýt celé odůvodnění

Malá doba ledová (cca 1300–1850) vystřídala období teplejšího (.pdf, str. 9) klimatu, ve kterém byly teploty průměrně o 1–2 °C vyšší než v dalších stoletích. Od konce 10. do začátku 15. století Grónsko obývali na jihu Vikingové, přibližně do roku 1300 pak na severu sídlila tzv. pozdě dorsetská kultura a do stejné oblasti zároveň během 12. století dorazili Inuité takzvané thulské kultury. Na počátku malé doby ledové tak můžeme mluvit o třech skupinách obyvatel.

Nelze tvrdit, že by kvůli změně klimatu a hladomoru zemřeli všichni obyvatelé Grónska. Genetická studie ukázala, že Inuité v současném Grónsku jsou přímými potomky thulské kultury.

Je pravda, že v této době zanikla norská osídlení, osud jejich obyvatel však není potvrzen a je to otázka stále diskutovaná v akademické sféře. Změna klimatu, která znemožnila především farmářský způsob života, byla dlouho hlavní hypotézou. V poslední době se ale ukazuje, že Norové se kromě farmaření živili z velké části i lovem a především obchodem s mroží slonovinou, a příčinou zániku osídlení mohly být i právě problémy s obchodem. Kromě toho, že klima mohlo obchodní cesty komplikovat, se také velmi snížila cena slonoviny. Proč přesně se ale osídlení vylidnila, stále není jasné. Obyvatelé mohli ostrov postupně opustit, že by zemřeli hlady každopádně není potvrzeno, a stejně tak nejsou zprávy o tom, že by byla chystána záchranná výprava.

Dále není pravda, že by zamrzlo moře. Změna klima zřejmě způsobila, že počasí bylo bouřlivější, plavby byly tedy nebezpečnější a obchod byl více narušován počasím, neznamená to ale, že by moře zamrzlo během malé doby ledové zcela, např. roku 1721 do Grónska doplul misionář Hans Egede, malá doba ledová tedy Grónsko neodřízla zcela.