Demagog.cz

Miloš Zeman na TV Barrandov

Po prázdninové přestávce se na TV Barrandov vrátil pořad Týden s prezidentem, ve kterém bývá prezident Zeman pravidelným a jediným hostem. Moderátor a ředitel stanice v jedné osobě, Jaromír Soukup, si s prezidentem notoval v širokém spektru témat, domácích i zahraničních.

Ověřili jsme
Týden s prezidentem ze dne 5. září 2019 (moderátor Jaromír Soukup, záznam)

18 z celkově 37 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

V prvních letech 39, 40, 41 ještě 42 to byla válka prohraná z našeho hlediska.

Během let 1939–1942 vítězilo ve druhé světové válce nacistické Německo a jeho spojenci. Na okupovaném území Československa byly prováděny represe vůči českému obyvatelstvu.

skrýt celé odůvodnění

Během zmíněných let 1939–1942 německá armáda skutečně vedla vítěznou válku. Společně se svými spojenci po roce 1939 obsadila téměř celou kontinentální Evropu, včetně Francie. V červnu roku 1941 napadlo Německo Sovětský svaz a Wehrmacht postoupil až k Moskvě. Již v té době však Německo zakusilo dvě významné porážky. A to v bitvě o Británii roku 1940 a v bitvě před Moskvou (1941–1942). Během let 1942–1943 došlo ke zlomovým událostem, kdy Německo prohrálo na východní frontě napřed bitvu u Stalingradu a následně u Kurska. Tyto události vedly k převzetí iniciativy Rudou armádou. Následovaly události vedoucí k porážce Německa, jako sovětská ofenziva na východní frontě nebo vylodění Spojenců v Normandii roku 1944 (SOMMERVILLE, Donald, 2009. II. světová válka: vylíčení historie jednoho z nejstrašnějších konfliktů v dějinách lidstva s analýzou rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. str. 26–150).

Postupný vývoj bojů v Evropě zobrazuje následující animace (časový údaj se nachází vpravo nahoře):

Second world war europe animation large de

Zdroj: Wikimedia Commons, University of Texas Libraries

Válka byla v těchto letech prohraná i z hlediska Československa, jehož exilová vláda se pod vedením prezidenta Edvarda Beneše ustavila v Londýně. Pohraničí českých zemí (Sudety) bylo přímo připojeno k Německu, zbytek českých zemí byl okupován jako protektorát Čechy a Morava. Slovensko v územně okleštěné podobě bylo de iure samostatným státem, spolupracujícím s Německem. Obyvatelstvo v protektorátu trpělo represemi ze strany německé okupační moci, obyvatelé židovského či romského původu byli systematicky vražděni v důsledku nacistické rasistické ideologie.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Optimální zásah mohl být v roce 36, když byla porušena Versailleská smlouva, a když bylo okupováno Porýní.

Versailleská mírová smlouva byla podepsána po 1. světové válce a označila Německo za jejího hlavního viníka. Součástí smlouvy byla i demilitarizace Porýní, kterou Hitler v roce 1936 porušil, když vyslal do oblasti svá vojska. Západ na obsazení území nijak aktivně nereagoval.

skrýt celé odůvodnění

Versailleská smlouva byla podepsána v Paříži v rámci mírové konference po první světové válce 28. června 1919 a označovala Německo jako viníka války. Německo ztratilo část území ve prospěch okolních států, například Alsasko a Lotrinsko či Hlučínsko. Vítězným státům muselo poskytnout náhradu válečných škod, s jejímž splácením mělo problém.

Významným okamžikem pak bylo porušení Versailleské smlouvy v průběhu roku 1935, kdy Němci zavedli všeobecnou brannou povinnost. Na to ovšem západ nijak nereagoval a Británie dokonce uzavřela s Německem námořní dohodu, která umožnila Němcům vybudovat válečné námořnictvo - avšak pouze v takovém poměru, aby nepřevýšilo 35 % britského námořnictva.

V březnu 1936 dal Hitler příkaz k vojenskému obsazení Porýní. Dále pak byla smlouva porušena anšlusem Rakouska roku 1938. Porýní byla oblast mezi Belgií, Francií a Německem, které bylo na základě versailleské smlouvy demilitarizováno, tudíž tam Němci nesměli stavět žádná opevnění ani udržovat vojsko. Do oblasti Porýní Hitler vyslal 30 000 vojáků (.pdf, str. 46) a Francii s Británií nabídl 25letý pakt o neútočení. Zároveň tvrdil, že nemá v Evropě žádné teritoriální požadavky.

Británie (.pdf, str. 56) považovala obsazení Porýní za krok Německa k jeho původnímu území, ale formálně tento krok odsoudila. Spojené království se nechtělo pouštět do žádných ozbrojených konfliktů, jelikož na tom nebylo hospodářský ani vojensky příliš dobře. Ani Francie na situaci nijak nereagovala, neboť v té době měla velmi nestabilní vládu, která v této otázce nemohla učinit žádné rozhodnutí. Současně svá vojska Francie přesouvala do Alp a Tuniska, kde hrozil konflikt na základě politického napětí s Itálií. A jelikož Francie neměla britskou podporu při případném pokusu remilitarizace Porýní, neodvážila se jednat.

Neaktivita Francie a Británie vyvolala u států vzniklých po světové válce obavy o udržitelnosti státních hranic. Hitler využil této smířlivé diplomacie a sílící Itálie a uzavřel s Mussolinim smlouvu o rozdělení vlivu (.pdf, str. 56) v Evropě.

Historička Bohumila Ferenčuchová ve svém článku pro Historický časopis uvedla, že z počátku se nejednalo o žádné drama, jelikož Německo nepřekročilo obsazením Porýní své hranice. Avšak toto území bylo pro Francii zdrojem starostí už od podpisu mírové smlouvy - obávali se napadení Německem, a chtěli tudíž hranice na Rýně posunout (.pdf, str. 40). V článku je zmíněn názor tehdejšího státního tajemníka obrany Duffa Coopera (.pdf, str. 58), který kritizoval slabý postoj Británie a Francie, když se nepokusily stáhnout německá vojska z oblasti Porýní. Kdyby tak učinily, musel by se Hitler stáhnout a nezískal by takový obdiv u svého národa. Cooper považuje pasivitu Západu za naivní krok, kterým chtěli udržet mír, když na ozbrojený konflikt neměli ani pomyšlení.

Versailleská smlouva tak byla okupací Porýní Německem porušena. Zda by zásah v roce 1936 byl optimální nicméně nehodnotíme, jelikož se jedná čistě o prezidentův názor na věc.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pokud jde o rok 68, uvádí se, že už byl penzista (maršál Koněv, pozn. Demagog.cz) a na věci neměl vliv.

Vliv maršála Koněva na události v srpnu 1968 je bez přístupu k tajným ruským archivům těžko ověřitelný, ovšem na základě známých okolností není pravděpodobné, že by na vývoj situace v ČSSR měl vliv.

skrýt celé odůvodnění

V roce 1968 bylo Ivanu Štěpanoviči Koněvovi 71 let, což je nad hranicí důchodového věku v tehdejším SSSR, kde muži odcházeli do důchodu v 60 letech a ženy v 55. Jeho poslední výkonnou funkcí bylo vrchní velení nad sovětskými vojsky v Německé demokratické republice v letech 1961-62 (potvrzeno též v knize Polmar, Allen: World War II: the Encyclopedia of the War Years, 1941-1945; str. 478). Po roce 1962 zastával již jen velmi formální funkci generálního inspektora Ministerstva obrany SSSR, přičemž skupina generálních inspektorů byla a je formální uskupení založené v 50. letech s cílem shromažďování a udržení zkušeností a vědomostí vysokých vojenských hodnostářů v důchodovém věku.

Prezident Zeman ve svém výroku uvádí, že maršál Koněv „neměl na věci vliv.“ V souvislosti s událostmi srpna roku 1968 tímto nejspíše oponuje informaci, kterou obsahují tabule u sochy maršála Koněva na Praze 6, a tedy že maršál Koněv „osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“

Za tento zpravodajský průzkum se považuje návštěva maršála Koněva, spolu s dalšími vojenskými hodnostáři, v Československu během oslav konce druhé světové války v květnu roku 1968. Lavrenov a Popov (kap. 11) citují Brežněva, který tuto návštěvu navrhl jako jeden z kroků k vyřešení napjaté situace po lednu 1968. Někteří tvrdí, že během této návštěvy se maršál Koněv, společně s ostatními, měl pokusit jednat (.pdf, ss. 97-98) o rozmístění sovětských vojsk na území ČSSR, a přinejmenším proběhlo několik prohlídek československých vojenských jednotek.

Výzkumný pracovník Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) AV ČR, v. v. i., Jiří Hlaváček, nicméně v e-mailu pro Demagog.cz ze dne 10. září 2019 uvedl, že v současnosti není možné z dostupných archivních materiálů posoudit, zda byl sám Koněv před svou návštěvou v květnu 1968 obeznámen také se záměrem provést intervenci do Československa.

Jiří Hlaváček z ÚSD AV ČR, v. v. i. konkrétně uvedl: „Úkolem sovětské vojenské delegace, jejíž součástí byl také maršál Koněv, bylo na základě osobního kontaktu s civilním obyvatelstvem a příslušníky ČSLA (Československé lidové armády) posoudit tehdejší společenskou situaci. Přítomnost penzionovaného sovětského válečného veterána Koněva v době oslav květnového výročí osvobození tak měla spíše symbolický význam a určitým způsobem měla zakrýt skutečný (neoficiální) cíl celé návštěvy, kterým byla právě zpravodajská činnost na československém území. Zda Koněv věděl o tom, co se chystá, můžeme jen spekulovat, nicméně reálný dopad jeho návštěvy na konečné rozhodnutí sovětských představitelů o invazi byl nejspíš nulový.“

Stejně jako u množství dalších otázek týkajících se zpravodajské činnosti, ani zde není možné přesně určit, jak významnou roli tehdy už jednasedmdesátiletý I. S. Koněv v přípravě k invazi sovětských vojsk mohl sehrát, a zda ji sehrál vědomě, či ne. Nicméně je velmi pravděpodobné, že jakýkoli jeho vliv na vývoj dalších událostí, včetně srpnové intervence, byl jen velmi malý, popř. nulový. Výrok prezidenta Zemana je tak možné označit za pravdu.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Maršál Koněv osvobodil nejenom Prahu, osvobodil například i Osvětim. Samozřejmě, že můžeme argumentovat tím, že Praha kapitulovala dřív, přesněji řečeno, Němci v Praze.

Komplex německých koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz v Osvětimi byl osvobozen 27. ledna 1945 sovětskými vojáky z 60. armády prvního ukrajinského frontu, kterému velel maršál Ivan Koněv. Se svou armádou dorazil do Prahy 9. května 1945, po kapitulaci většiny Němců.

skrýt celé odůvodnění

Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau byl osvobozen dne 27. ledna 1945, kdy do něj vstoupili vojáci 60. armády vedené generálem Pavlem Kuročkinem. Tato armáda byla součástí tzv. 1. ukrajinského frontu vedeného maršálem Ivanem S. Koněvem.

Vedení SS se ještě před příchodem sovětských vojáků do Osvětimi rozhodlo (kapitola Evacuation and liquidation of the camp) provést evakuaci tábora a zničit a zahladit všechny stopy. V rámci evakuace odešlo během 17. – 21. ledna 1945 zhruba 56 tisíc vězňů na tzv. pochody smrti, které nepřežilo 9–15 tisíc z nich.

Bojové operace kolem Osvětimi začali (kapitola Liberation) 27. ledna 1945 vojáci ze 100. a 322. střelecké divize 60. armády. Ke koncentračním a vyhlazovacím táborům se vojáci dostali během odpoledne téhož dne, kde narazili na zhruba 7 tisíc nemocných a vyčerpaných vězňů. Do péče o tyto vězně v následujících dnech nasadil dvě polní nemocnice i polský Červený kříž.

První ukrajinský front maršála Koněva se následně zúčastnil osvobozování Slezska a Saska a konečné Pražské ofenzívy, v rámci níž dorazil maršál Koněv v brzkých ranních hodinách 9. května 1945 do Prahy. Němci v Praze, až na jednotky SS (video, 4:10), kapitulovali den předem, 8. května 1945.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nezapomeňte, že fanatické SS jednotky odmítly kapitulaci a Rudá armáda je musela toho 9. května potlačovat.

Jednotky Waffen-SS pod vedením SS-Gruppenführera Carla von Pücklera skutečně odmítly německou kapitulaci a poslední boje v Praze svedly 9. května 1945.

skrýt celé odůvodnění

Dne 7. května 1945 došlo v Remeši k podpisu kapitulace nacistického Německa. Výsledkem dohody bylo složení zbraní a přerušení všech operací k 23:59 následujícího dne, 8. května 1945.

Během v té době probíhajícího Pražského povstání došlo mezi českým odbojem a zástupci německé armády k vyjednání Protokolu o provedení formy kapitulace německých branných sil v Praze z 8. května 1945. Výsledkem dohody bylo stažení německých branných sil, letectva, všech velitelství, svazů Waffen-SS, policie a všech státně i vojensky organizovaných jednotek v oblasti Prahy a umožnění odchodu z Prahy k 18:00 téhož dne.

Příslušníci jednotek Waffen-SS se však odmítli podřídit kapitulaci a pod vedením SS-Gruppenführera Carla von Pücklera pokračovali v boji (video, 4:10).

Do Prahy dorazily první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva 9. května ve 4 hodiny ráno. Během 9. května jednotky SS bojovaly v Břevnově na Malovance, v 10 hodin byl hlášen boj na Letenském náměstí a zároveň ostřelování vnitřního města a Hradu dělostřelectvem. Do večera sovětské jednotky vytvořily obranný kruh kolem města a došlo k ukončení bojů v Praze.

Po kapitulaci Carl von Pückler odjel (.pdf, str 15–16) z Prahy na západ k demarkační linii do obce Čimelice. V těchto místech von Pückler střídavě odolával náporu sovětských vojsk a pokoušel se vyjednat odchod svých vojáků do amerického zajetí. Nicméně v noci z 11. na 12. května 1945 odevzdal kapitulaci do rukou sovětského generála Sergeje Serjogina, velitele 104. gardové střelecké divize, a amerického plukovníka Allisona, náčelníka štábu 4. tankové divize XII. Sboru. Poté se vrátil do domu na kraji Čimelic, kde byl ubytován, a tam se 12. května 1945 zastřelil (.pdf, str. 20).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Fakt číslo dvě z tohoto zpracování (policejního spisu státním zástupcem Šarochem, pozn. Demagog.cz) (...) vznikla 90 stránková zpráva navrhující zastavení trestního stíhání.

Podle dostupných informací má zpráva skutečně 90 stran.

skrýt celé odůvodnění

Jestliže média uvádí počet stran u zprávy státního zástupce Šarocha navrhující zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo, je to vždy 90 stran (iRozhlas; Seznam Zprávy; TN.cz).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Miroslava Němcová je žena zvláštního ražení a skoro nestojí za to ji komentovat, ale byli i jiní, Kalousek, Gazdík a další, kteří se k tomu (rozhodnutí státního zástupce v kauze Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz) vyjadřovali jako k ohrožení právního státu.

Obavy o dodržování principů právního státu vyjádřila jak Miroslava Němcová (ODS), tak Miroslav Kalousek (TOP 09), Petr Gazdík (STAN) a další političtí činitelé prostřednictvím médií a na sociálních sítích.

skrýt celé odůvodnění

V pondělí 2. září navrhl státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavit stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho rodinných příslušníků a spolupracovníků v kauze Čapí hnízdo. Jedná se konkrétně o manželku Moniku, dceru Adrianu Bobekovou, švagra Martina Herodese a bývalé manažery Farmy Čapí hnízdo, Josefa Nenadála a Janu Mayerovou. Jaroslav Šaroch, který se kauzou zabývá několik let, po celou dobu souhlasil se stíháním premiéra Babiše a dalších aktérů v kauze Čapí hnízdo; nyní svůj názor změnil. Jeho rozhodnutím se odteď zabývat šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím. Rozhodnutí tedy ještě není definitivní.

Miroslava Němcová v den uveřejnění rozhodnutí komentovala situaci na svém facebookovém účtu slovy: „Andrej Babiš má tak obří převahu moci ekonomické, mediální a politické, že tato nerovnováha vyvrací základy ještě dobře neukotveného právního demokratického státu.

To, že Miroslava Němcová je žena zvláštního ražení, je však názor prezidenta Miloše Zemana, a jako takový jej neověřujeme.

Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl (video, 0:45) v rozhovoru pro DVTV: „Tady snad ani nejde o tu jednotlivou kauzu, ale tady jde o důvěryhodnost naprosto klíčové demokratické instituce, to je státní zastupitelství. A ta důvěryhodnost státního zastupitelství se tímhle rozhodnutím nebo tímhle postupem pomalu hroutí. ... V okamžiku kdy dvakrát žádali poslaneckou sněmovnu o vydání, v okamžiku kdy naprosto přesvědčivě argumentovali, proč to stíhání má probíhat, a kdy je teď zřejmé, že došlo k nějaké zásadní změně názorů, aniž bychom věděli proč. ... A může to znamenat podrývání důvěry lidí v právní stát, proto ta bouře.
Na svém twitterovém účtu napsal, že „ode dneška se st. zastupitelství bude těšit stejné důvěře, jako komunistická prokuratura před rokem 1989.

Petr Gazdík (STAN) také situaci okomentoval na svém twitterovém účtu: „Vyšetřování Andreje skončilo, zapomeňte... Protože jde o premiéra, bylo by možná lepší, kdyby ho osvobodil opravdu nezávislý soud. Takto zůstane pachuť na patře, když i evropský úřad pro boj s podvody OLAF podezření měl.

Gazdík také uvedl (video, 3:06) v rozhovoru pro DVTV: „Vyzvala k tomu i nakonec Unie státních zástupců, že by mělo být zcela jasně řečeno, proč pan státní zástupce změnil to, co jsem slyšel na mandátovém a imunitním výboru, kde mluvil přesně naopak. Tady nesmí zůstat žádná pachuť, žádný stín podezření, protože jinak se opět dostáváme do doby, kdy všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější.

Z výroků vyplývá, že zmínění politici se vyjadřují k rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo s obavami o právní stát.

K rozhodnutí státního zástupce Šarocha se vyjádřili skepticky i další politici, jako například Stanislav Polčák (STAN), předseda ODS Petr Fiala (video, 4:22) nebo Jakub Michálek (Piráti).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já si pana Šarocha vážím kromě jiného i proto, protože se uvádí, že změnil právní názor.

Na jaře 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch zamítl žádost Andreje Babiše o zastavení trestního stíhání. Tehdy ji označil jako nedůvodnou. V září 2019 mluvčí pražských státních zástupců uvedl, že Jaroslav Šaroch změnil svůj názor v kauze Čapí hnízdo.

skrýt celé odůvodnění

Poprvé Policie ČR žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v srpnu roku 2017. Hned následující měsíc poslanci vydání obou politiků (Babiš, Faltýnek) odhlasovali. Celý proces se opakoval po volbách do Poslanecké sněmovny v termínu 20. – 21. října 2017, kdy oba zmínění politici obhájili svůj mandát. O jejich vydání se podruhé hlasovalo v lednu 2018 (Babiš, Faltýnek).

Státní zástupce Jaroslav Šaroch na jaře 2018 rozhodl o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání. V případě Jaroslava Faltýnka a dalších tří osob se rozhodl žádosti vyhovět a stíhání zastavit. Stížnost Andreje Babiše byla zamítnuta jako nedůvodná. V březnu 2019 policie ukončila vyšetřování v kauze Čapí hnízdo a předala spis státnímu zastupitelství v Praze.

Mluvčí pražských státních zástupců Aleš Cimbala dne 2. září 2019 v reportáži ČT24 uvedl, že státní zástupce Šaroch změnil názor v kauze Čapí hnízdo. Podle informací Deníku N se rozhodl trestní stíhání Andreje Babiše zastavit. Toto rozhodnutí bude ještě prověřovat vedoucí státní zástupce, který slovy mluvčího Cimbaly „bude mimo jiné zkoumat důvodnost a zákonnost daného rozhodnutí. Jelikož dozorový státní zástupce došel ke změně právního názoru na posouzení daně věci, bude se státní zástupce zabývat tím, jestli je tato změna dostatečně odůvodněná a důvodná.“

O změně názoru Jaroslava Šarocha hovoří i vedoucí státní zástupce Martin Erazím. Ve svém vyjádření pro Českou televizi uvedl: „Dozorový státní zástupce odůvodnil své rozhodnutí jiným právním postojem k podstatné okolnosti trestní věci, než jaký dlouhodobě zastával v dosavadním výkonu dozoru.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem navrhoval, aby parlament využil svého práva, dvakrát zamítnul zprávu o hospodaření, která tam teď leží. A to vede k tomu, že se může zvolit nové vedení České televize.

Prezident Zeman několikrát veřejně nabádal poslance k tomu, aby neschválili dvě výroční zprávy České televize a vyměnili její vedení. Podle zákona o České televizi má v takové situaci Poslanecká sněmovna skutečně právo Radu ČT odvolat.

skrýt celé odůvodnění

Česká televize je veřejnoprávní médium zřízené zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi. Jako takové je financováno z koncesionářských poplatků a jeho fungování je upraveno zákonem. V čele České televize stojí generální ředitel volený Radou České televize.

Rada ČT je volena Poslaneckou sněmovnou ČR a je jí odpovědná. Mezi její povinnosti patří mimo jiné i předkládat Výroční zprávy o činnosti ČT a Výroční zprávy o hospodaření ČT Poslanecké sněmovně. Podle § 6 odst. 3 zákona o České televizi může Sněmovna Radu odvolat, pokud dvakrát po sobě neschválí některou z výročních zpráv, nebo pokud Rada opakovaně neplní své povinnosti.

Prezident Zeman skutečně několikrát v médiích prezentoval svůj vlastní názor na fungování ČT. „Navrhl jsem – ale samozřejmě to nemám právo sám uskutečnit –, aby podle minulého příkladu byla dvakrát zamítnuta zpráva o hospodaření ČT. Podle platných zákonů pak dochází k personálním změnám,“ uvedl například v roce 2018 v rozhovoru pro MF DNES. Naposled se takto vyjádřil i v červnu 2019 v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov.

Projednávání výročních zpráv za roky 2016 a 2017 je zařazeno na program 34. schůze Poslanecké sněmovny, která bude zahájena 10. září 2019. V současné době ve Sněmovně čekají také výroční zprávy za rok 2018. Poslancům byly rozeslány 1. srpna 2019.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nezávislá soudní moc, jak napsal už Montesquieu, je jeden ze tří pilířů skutečné demokracie.

Soudní moc je jeden ze tří pilířů demokracie, které tvoří moc zákonodárná, výkonná a soudní. Toto oddělení státní moci poprvé uvedl francouzský filozof Charles Louise Montesquieu ve svém díle O duchu zákonů.

skrýt celé odůvodnění

Třemi základními pilíři demokracie se rozumí rozdělení státní moci do tří složek – zákonodárná, výkonná a soudní. Jednotlivé složky jsou neslučitelné a na sobě zcela nezávislé. Rozdělení státní moci je zformulováno v čl. 2 odst. 1 Ústavy:

(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Tyto tři složky státní moci vymezil v 18. století v díle O duchu zákonů francouzský filozof Charles Louise Montesquieu. V každém státě je podle něj trojí moc, a to moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní.

Moc zákonodárná umožňuje panovníkovi nebo úředníkům vyhlašovat zákony platné pro určitou dobu nebo navždycky, nebo opravovat, po případě odvolávat zákony již dané. Druhá moc mu umožňuje sjednávat mír nebo vyhlašovat válku, vysílat nebo přijímat vyslance, zajišťovat bezpečnost státu a čelit nepřátelským vpádům. Třetí moc mu umožňuje trestat zločiny nebo rozsuzovat spory jednotlivých občanů.“ (MONTESQUIEU, Charles. O duchu zákonů. [Dr. S. Lyer, překl.] Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, s. 189-190.)

Jednotlivé složky moci jsou bezpodmínečně neslučitelné. Pokud by tatáž osoba nebo tentýž úřad vykonával zároveň moc zákonodárnou i výkonnou, hrozilo by vyhlášení tyranských zákonů, což by vedlo k tyranské vládě. Stejné důsledky by mělo neoddělení moci soudní. Spojení všech třech mocí do jedněch rukou vede k despotismu.

Dále rozděluje tři typy vlád: republikánská, monarchická a despotická. Přičemž pokud je v republice svrchovaná moc v rukou lidu, jedná se o demokracii, pokud je v rukou pouze části národa, jedná se o aristokracii. Také vymezuje nezbytné základní zákony v republice, a to:

  1. národ si jmenuje své ministry, tj. nejvyšší úředníky
  2. určí si, kdo má volební právo, a jak se uděluje
  3. určí způsob hlasování (tajné / veřejné)
  4. ustanoví zákon, podle kterého si lid dává sám sobě zákony

Čerpali jsme z překladu Dr. Stanislava Lyera francouzského originálu De l'esprit des lois.(MONTESQUIEU, Charles. O duchu zákonů. [Dr. S. Lyer, překl.] Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 365 s.)

Rozdělení politické moci se věnoval ještě před Ch. L. Montesquieuem anglický filozof John Locke. Ten zatím hovoří (.pdf, str. 129) o rozdělení moci zákonodárné a výkonné. Od moci výkonné ještě ne zcela odděluje moc federativní, která stanovuje právo vypovídat války, uzavírat mír a řeší záležitosti vně státu.

Soudní moc vykonávají v ČR soudy – okresní, krajské, vrchní, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Dodržování ústavního pořádku a základních práv a svobod zaručuje Ústavní soud složený z patnácti soudců volených na 10 let. Jak napsal zmíněný Ch. L. Montesquieu, v demokratické společnosti „soudy musí býti nezbytně chladnokrevné a musí se dívat na všechny pře do jisté míry bez osobního zájmu“ (MONTESQUIEU, Charles. O duchu zákonů. [Dr. S. Lyer, překl.] Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, s. 114.). Nezávislost soudní moci a nestrannost jejích nositelů je garantována v čl. 81 a v čl. 82 Ústavy.

Zákonodárná moc v ČR náleží Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna je složena z 200 poslanců volených na 4 roky. Senát se skládá z 81 senátorů volených na 6 let, přičemž každé 2 roky se volí třetina senátorů. Mezi pravomoci Parlamentu patří především schvalování a vydávání zákonů, vyhlašování válečného stavu a schvalování dalších válečných operací, uděluje souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv a vyslovení důvěry vládě.

Výkonná moc náleží prezidentu republiky a vládě, která je jejím vrcholným orgánem. Prezidentem ČR může být zvolen každý občan, který je volitelný do Senátu, a to na nejvýše dvě pětileté volební období za sebou. Mezi jeho pravomoci patří mimo jiné jmenování soudců a předsedy vlády, odvolání vlády nebo rozpuštění Poslanecké sněmovny. Vláda je složena z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Disponuje zákonodárnou iniciativou.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jak premiér, tak já jsme vyjádřili určité pochybnosti nad kvalifikací pana Šmardy.

Premiér Babiš i prezident Zeman se ohledně kvalifikace Michala Šmardy vyjádřili negativně. Andrej Babiš tak učinil až po srpnové schůzce s prezidentem Zemanem.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš i Miloš Zeman se skutečně vyjádřili negativně ke kvalifikaci Michala Šmardy na post ministra kultury. Prezident Zeman prohlásil, že se Michal Šmarda nikdy nezabýval problematikou české kultury, a proto je nekompetentní. I z těchto důvodů pak prezident odmítl Michala Šmardu jmenovat ministrem.

Premiér Babiš ve svém facebookovém příspěvku vyjádřil obavu, že Šmardovi chybí znalosti v oblasti kultury a jazyků. Konkrétně uvedl: „A po skoro třech měsících mediálních výstupů pana Šmardy souhlasím s prezidentem, že to není člověk, který je vhodný na kulturu. Je to specifický resort, na který je potřeba umět jazyky, reprezentovat, být vzdělaný, mít znalosti a být respektovaný odbornou veřejností. Takové charakteristiky mi u pana Šmardy prostě chybí a nejsem v tomto názoru osamocený. Nedokážu si vůbec představit, že bych pana Šmardu představoval ve Vídeňské státní opeře rakouskému kancléři nebo že bych v Národní galerii říkal francouzskému prezidentovi Macronovi, že tento pán je ministr kultury České republiky.“

31. května přitom Andrej Babiš Michala Šmardu na post ministra sám navrhl. Následně však změnil názor a prohlásil, že s Michalem Šmardou ve vládě být nechce. korektur

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nu a doporučoval jsem zcela veřejně při jeho jmenování (ministra kultury Zaorálka, pozn. Demagog.cz), aby si uvědomil, že může mít pohodlný život, chodit z recepce na recepci, z vernisáže na vernisáž, z festivalu na festival, ale že ministerstvo kultury by se mělo starat o chátrající kulturní památky.

Prezident Miloš Zeman vskutku veřejně uvedl při jmenování nového ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), že neúspěchy ministrů kultury pramení z jejich nečinnosti a že mezitím české kulturní památky chátrají.

skrýt celé odůvodnění

Dne 27. srpna 2019 jmenoval prezident Zeman Lubomíra Zaorálka (ČSSD) novým ministrem kultury. Po složení slibu Miloš Zeman mimo jiné řekl:

Jaká je ta široká cesta, která uvádí do zapomnění každého ministra kultury? To, že se pohybuje na nejrůznějších recepcích, vernisážích, premiérách, festivalech a tak dále, a tak dále. Občas udělí nějaký grant nebo dotaci, nu a mediální sféra mu samozřejmě tleská. Kulturní památky, pane ministře, netleskají. Kulturní památky mlčí a chátrají. Přitom jsou právě tyto památky markanty české krajiny. A my jsme nedokázali tyto markanty, které vytvořili naši předci, téměř doplnit ničím jiným. Je to naše ostuda, ale tak se alespoň snažme zachránit to, co postavili jiní.

Národní památkový ústav uvádí, že v České republice se nachází přes 700 chátrajících kulturních nemovitých památek z celkových 40 tisíc. Mezi ně patří například oranžerie na hradu Veveří v Brně, zimní zahrada na zámku ve Velkých Opatovicích nebo zámek v Horním Maršově.

Lubomír Zaorálek byl jmenován do funkce po tři a půl měsíce dlouhém sporu o šéfa resortu ministerstva kultury. Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) podal demisi v polovině května, učinil tak na žádost šéfa ČSSD Jana Hamáčka. Prezident Zeman Staňkovu demisi nepřijal. Šéf ČSSD Jan Hamáček uvedl, že tedy požádá premiéra Babiše, aby prezidentovi odvolání Antonína Staňka z funkce navrhl. V takovém případě by musel podle čl. 74 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky prezident Zeman Antonína Staňka odvolat. Zároveň navrhl jako nového ministra kultury místopředsedu ČSSD Michala Šmardu. Andrej Babiš odvolání ministra kultury prezidentovi navrhl, ale ten zůstal ve funkci až do konce července. Poté až do jmenování Lubomíra Zaorálka 27. srpna převzal dočasně resort náměstek René Schreier. Potenciálního kandidáta Michala Šmardu prezident Zeman odmítl v srpnu jmenovat, podle něj není odborně kompetentní. Michal Šmarda se nakonec pár dní po prohlášení prezidenta nominace na post ministra kultury vzdal.

ČSSD tedy navrhlo Lubomíra Zaorálka, který je členem ČSSD od roku 1994. Od té doby vystřídal řadu postů, nyní je předsedou sněmovního zahraničního výboru, členem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a zahraničněpolitickým expertem ČSSD. Prioritou nového ministra kultury je mimo jiné zvýšení platů v kultuře či celková stabilizace resortu.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tak jsem podpořil pana ministra Staňka, když odvolal docenta Fajta z čela Národní galerie, a to proto, protože pan docent Fajt sám se sebou uzavřel smlouvu na jeden milion a 200 tisíc korun.

Jiří Fajt uzavřel s Národní galerií autorskou a licenční smlouvu na 1,2 milionu korun. Pro přesnost dodejme, že smlouvu podle kontrolorů nepodepsal Fajt sám, ale jeho podřízená Eva Giese.

skrýt celé odůvodnění

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal ředitele Národní galerie na základě probíhající kontroly, podle které si Fajt nechal vyplatit 1,2 milionu korun. Miloš Zeman odmítl koncem května ministrovu demisi s tím, že: „... doc. Antonín Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel.“ Staňkův krok pak podpořil prostřednictvím svého mluvčího znovu letos v červenci: „Prezident republik (sic) poděkoval doc. Antonínu Staňkovi za jeho práci, zejména za péči o záchranu kulturních památek, a za odhalení zneužívání veřejných prostředků v resortu ministerstva kultury.“

Podle předběžných závěrů kontrolora Miroslava Mouchy podepsala smlouvu Fajtova podřízená: „Byla to kancléřka Národní galerie Eva Giese. (…) tedy přímá podřízená generálního ředitele NG, který byl v roli dodavatele, tedy druhé smluvní strany.“

Podle Antonína Staňka nespadala výše schválené odměny do pravomocí kancléřky, protože byla oprávněna podepisovat pouze smlouvy do půl milionu korun. Fajt se obvinění brání s tím, že: „Měla (Eva Giese pozn. Demagog.cz) samozřejmě pověření k tomu, aby mohla podepisovat smlouvy, které přesahují i tu částku půl milionu.“ (video, čas 01:47)

Jiří Fajt si o honorář řekl u dvou projektů. „Byly to projekty definované vládním usnesením a obecnějším souhlasem ministerstva, jako třeba projekty k jubilejním osmičkovým rokům. V jiných případech jsem měl pocit, že je kurátorování součástí mé práce,“ zdůvodnil bývalý ředitel svoje rozhodnutí. Navíc se prý pro tento postup rozhodl na základě konzultace s ministerským úředníkem: „Ministerstvo bylo průběžně informováno o potřebě řešit můj honorář. A úředníci mým lidem poradili, abychom to řešili autorskou smlouvou. Nazval bych to doporučením,“ uvedl Fajt.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Mně bylo sympatické vyjádření Luboše Zaorálka, že kultura je podfinancována.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek se ve svých vystoupeních opakovaně vyjadřoval ke stavu financování kultury, zvláště pak k platům, které jsou podle něj nedostačující.

skrýt celé odůvodnění

Ministr kultury Lubomír Zaorálek se k problematice financování kultury, především pak k platové výši zaměstnanců, vyjadřuje již od doby své kandidatury na tuto pozici.

Během setkání s prezidentem Milošem Zemanem v den před jmenováním na post ministra došlo i na téma rozpočtu a platů v kultuře. Na brífinku poté prohlásil: „A pak ta druhá věc, o které už jsem mluvil. Jak jsem se stihl seznámit s těmi platovými poměry v těch zařízeních právě v regionech, knihovnách a v těch kulturních zařízeních jinde, tak to je podle mě evidentní, že to jsou velice mizerné peníze." (video, 8:37).

Po uvedení do funkce Zaorálek informoval o svých prioritách následovně: „Nyní chci dobře poznat rezort a lidi, kteří ho vedou, rozdělíme si práci na urgentních úkolech, které máme na stole. Tím prvním je rozpočet, respektive platy, zvláště v regionech. Byl bych rád, kdybychom ještě s ministryní financí neuzavírali tato jednání."

Zaorálek se k platům v kultuře vyjádřil i na svém Twitterovém účtu:

V pořadu Události, komentáře na ČT 24 ze dne 4. září 2019 Zaorálek dále prohlásil: „(...) především se zabývám tou otázkou, která je teď nejžhavější, to je otázka platů v kultuře. Protože já zjišťuji, že tady právě v téhle oblasti ten rozpočet je pro kulturu opět mizerný. (...) To znamená to, co mě dnes nejvíc čeká a čemu se nejvíc věnuji, mám připravená jednání, která se budou týkat právě té položky platu v kultuře, protože si myslím, že pro řadu lidí především v regionech je ta situace neúnosná." (video, 20:20).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Hnutí ANO mělo ve svém programu zrušení daňových výjimek a Hamáček i další se k tomu rovněž staví sympaticky.

Hnutí ANO ve svém programu pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 navrhovalo zrušení daňových výjimek („neutrální daňový systém“). Je také pravdou, že zrušení alespoň některých výjimek podporuje také předseda ČSSD Jan Hamáček i TOP 09 a KSČM.

skrýt celé odůvodnění

Je pravda, že hnutí ANO ve svém programu (.pdf, str. 11) pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 prosazuje neutrální daňový systém:

„Zajistíme revizi systému daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších. Existence výjimky znamená, že určité skupině se na daních uleví, díky tomu se ale všichni ostatní na to složí. V praxi tak každá výjimka nakonec vede k vyšší sazbě daně. Daně tím fakticky ovlivňují rozhodování poplatníků, zda a jak pracovat, jak investovat nebo v čem podnikat. My prosadíme stejné podmínky pro všechny, neutrální daňový systém.“

Ministr vnitra Hamáček se staví sympaticky (čas 2:50) ke zrušení některých daňových výjimek, o zrušení daňových výjimek hovoří Jan Hamáček i ve statusu pod videem.

S odstraněním alespoň některých daňových výjimek sympatizují také například KSČM a TOP 09.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Soláry představují zhruba 3 % energetického výkonu České republiky.

V prvním pololetí roku 2019 byl podíl fotovoltaických elektráren na výrobě elektrické energie brutto 2,76 % a netto 2,95 %. V roce 2018 se pak solární elektrárny podílely na brutto výrobě 2,65 %, netto hodnota je 2,83 %.

skrýt celé odůvodnění

Procentuální zastoupení vyrobené elektřiny v Česku solárními elektrárnami se za posledních pět let pohybuje nad hranicí dvou a půl procent. Když opomineme rok 2019, tak největší podíl energie vyrobené solárními elektrárnami byl v roce 2015 (.pdf, str. 5).

Zdroje dat ke grafu: 2015, 2016, 2017, 2018, 2019. Tabulka s hodnotami vždy v souboru .pdf na straně 5.

Ze čtvrtletních zpráv Energetického regulačního úřadu za tento rok jsme zjistili, že za první dvě čtvrtletí (.pdf, str. 5) tohoto roku fotovoltaické elektrárny vyrobily (brutto) 1216 GWh elektrické energie. To je 2,76 procenta celkové produkce.

Doposud jsme počítali s brutto hodnotami. Do brutto hodnot je započítána i energie potřebná na chod samotných elektráren, která je u solárních elektráren takřka nulová oproti například tepelným. V letech 2017 (.pdf, str. 5), 2018 (.pdf, str. 5), a za první dvě čtvrtletí roku 2019 (.pdf, str. 5) byly podíly netto vyrobené energie 2,68 %, 2,83 % a 2,95 %.

Na základě metodiky našeho hodnocení se tedy prezident Zeman stále pohybuje v rámci naší desetiprocentní tolerance. V případě tvrzených tří procent se konkrétně jedná o rozptyl 2,7–3,3 %.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Ten princip, že se chodí k ministrovi nebo ministryni financí a diskutuje o tom, kolik může ještě přidat proti původnímu návrhu, tento tady byl i v minulých letech, to není opravdu nic nového.

Každý rok na začátku léta začne vznikat návrh rozpočtu na další rok. Většinou během srpna pak ministři vyjednávají peníze navíc s ministrem financí.

skrýt celé odůvodnění

V létě roku 2018, tedy v období první a druhé Babišovy vlády, vedla Ministerstvo financí Alena Schillerová. Prvotní návrh rozpočtu byl schválen v červnu 2018 a během srpna probíhalo (video 5:30) vyjednávání s ministry. Rok předtím byl ministrem financí Ivan Pilný. Schvalování rozpočtu probíhalo opět (video, čas 1:50) v duchu vyjednávání mezi ministry a ministrem financí, celkově ministři žádali o 111 miliard korun navíc.

V roce 2016, během vlády Bohuslava Sobotky, byl ministrem financí Andrej Babiš, i tento (video 1:55) rok, stejně jako během roku 2015 (video 1:01:15) a 2014 (video 0:40), kdy byl šéfem financí stále Andrej Babiš, probíhalo vyjednávání o peníze navíc systémem bilaterálních jednání jednotlivých ministrů s ministrem financí.

Za úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 byl ministrem financí Jan Fischer. I zde (video 16:58) docházelo k podobnému dohadování, ačkoliv probíhalo až v září. Stejný model vyjednávání pak probíhal i za vlády Petra Nečase mezi ministrem financí Kalouskem a ostatními členy vlády.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

No a teď začínají v Grónsku opět odtávat ledy.

Objem ledu v Grónsku se skutečně v posledních letech snižuje.

skrýt celé odůvodnění

Ledovce v Grónsku skutečně tají, a to stále se zvyšujícím tempem. Při letošní vlně veder zažilo Grónsko zatím rekordní tání ledů, kdy se od konce července prudce zvýšilo tání povrchového ledu. Plocha, na které k tání docházelo, byla vysoko nad průměrem let 1988 až 2017. Tempo tání ledovců v Grónsku sledují i satelity, například projekt GRACE, podle kterého grónské ledovce mezi lety 2002 a 2016 průměrně ztratily každoročně více než 280 miliard tun ledu, což každoročně zvedlo hladiny oceánů o 0,8 milimetru.

Následující grafika projektu GRACE ukazuje ztrátu objemu ledu v Grónsku, oranžová a červená označuje oblasti, kde k odtávání docházelo.

Tání ledů v Grónsku není fenoménem posledních několika let. Porovnávání úbytku ledu v posledních třech stoletích se věnuje například článek publikovaný v Nature – International Journal of Science. Podle něj k postupnému úbytku ledu dochází přibližně již od poloviny 19. století, nicméně až v poslední době míra tání grónských ledovců přesáhla rámec, který je možný přisuzovat běžným přírodním změnám.

Na závěr uveďme, že slovem „opět“ prezident Zeman odkazuje na začátek minulého tisíciletí, kdy bylo Grónsko dle jeho tvrzení zelenou zemí, konkrétně v námi ověřovaném rozhovoru uvedl (video, čas 48:00): „Na počátku minulého tisíciletí bylo Grónsko opravdu zelenou zemí Green Land, protože tehdy bylo globální oteplování, takže tam byly pastviny, pásl se tam dobytek a mimo jiné na tom bylo 14, slovy čtrnáct farností. Pak přišla malá doba ledová a všichni umřeli hladem, smutné, a ty záchranné lodě tam prostě nemohly doplout, protože když zamrzlo moře, tak to plachetnice nezvládly. No a teď začínají v Grónsku opět odtávat ledy.“