Demagog.cz

Ministr Brabec o premiérovi, dotacích i kůrovci

Ministr životního prostředí Richard Brabec byl hostem Zuzany Tvarůžkové v Interview ČT 24. Jak se vláda staví k požadavkům evropských orgánů na řešení střetu zájmu premiéra ohledně dotací Agrofertu? A jak si vede ČR v boji s kůrovcem?

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 18. prosince 2018 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

4 z celkově 20 ověřených výroků

Richard Brabec

Richard Brabec

Obrovská část našich lesů v podstatě oproti tomu, co tady bylo před dvěma, třemi sty lety, je jehličnatá a především přes 50 % jsou vlastně smrkové monokultury.

Většinu našich lesů tvoří jehličnaté stromy, nemáme však dostupné informace o tom, kolik z toho jsou smrkové monokultury.

skrýt celé odůvodnění

Vycházíme z Výroční zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017 (.pdf, tabulka 4.3.1 na straně 49). Zde můžeme vidět srovnání mezi rokem 2000 a rokem 2017.

Většinu našich lesů k roku 2017 tvoří jehličnaté stromy, v procentuálním vyjádření 71,9 %. V roce 2000 to bylo 76,5 %.

Většinu jehličnatých stromů k roku 2017 tvoří smrk ztepilý, v procentuálním vyjádření 50,3 %. V roce 2000 to bylo 54,1 %. Toto číslo ovšem nevyjadřuje výskyt monokultur smrku (kde je zastoupení smrků 91 % a více) a aktuální údaje o procentech monokultur v rámci jehličnatých lesů bohužel nejsou k dispozici. Zároveň je patrná snaha zvyšovat diverzitu lesů a počty listnatých stromů.

Zároveň nelze přesně určit, jaká skladba lesa tady byla před dvě stě či tři sta lety. Nejlepší srovnání je tedy s tzv. přirozeným stavem, tj. přirozená druhová skladba lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách za současného klimatu vyvinuly bez zásahu člověka. Za přirozených okolností (.pdf, tabulka 4.3.3 na straně 50) by většinu českých lesů tvořily listnaté porosty s 65,3 % oproti 34,7 % jehličnatým. Plocha jehličnatých dřevin se však v současnosti nadále snižuje. Naproti tomu se trvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku.

Richard Brabec

Richard Brabec

Já si pamatuji, jestli se nemýlím, někdy v říjnu nebo v září dával pan, 2017, dával pan ministr zemědělství Jurečka na vládu materiál, který v zásadě dal na stůl, bylo to několik stránek pouze a řekl, že se tady blíží nebo že je tady jako reálná kůrovcová kalamita. Vláda potom víceméně řekla jako ano, stanovila nějaký další postup.

Tento materiál se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Nejsme schopni potvrdit pravdivost toho výroku, protože se tento dokument nepodařilo dohledat. Ze zmíněného data existuje pouze usnesení vlády ze dne 25. září 2017, ve kterém vláda bere na vědomí Informaci o řešení aktuální situace v lesním hospodářství.



Richard Brabec

Richard Brabec

My jsme dělali stovky konkrétních kontrol jako Česká inspekce životního prostředí na dodržování lesního zákona a zásahům proti kůrovci. Z těch kontrol byly nějaké závěry, musím říct, že zhruba až do roku 2017 to nebyly nějaké katastrofální závěry toho typu, že by, že by nebyli schopni ty věci zvládnout.

Z částí výročních zpráv České inspekce životního prostředí týkajících se napadení lesních porostů kůrovcem nelze jednoznačně posoudit zvladatelnost, či nezvladatelnost situace.

skrýt celé odůvodnění

Česká inspekce životního prostředí každoročně provádí kontroly za účelem ochrany lesů, ve kterých se mimo jiné zaměřuje na obnovu lesních porostů, poškození při lesních činnostech (např. těžba), zvěř, ochranu lesního půdního fondu, a také na napadení lesního porostu kůrovcem (str. 74).

Česká inspekce životního prostředí se ve svých výročních zprávách pravidelně kůrovcem zabývá. Výroční zpráva za rok 2014 uvádí, že „vážná je situace v působnosti obce s rozšířenou působností Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Šternberk a Zábřeh v Olomouckém kraji. Naopak pozitivně lze zhodnotit stav hmyzích škůdců v NP Šumava, kde je situace oproti předchozím létům příznivější.“ (str. 57). V roce 2015 došlo k dalšímu rozvoji kůrovce ve stejné oblasti (podle ČIŽP je situace vážná), ale „pozitivně lze zhodnotit stav hmyzích škůdců v NP Šumava, kde je situace sice oproti předchozím létům příznivější, ovšem nárůst kůrovcového dříví lze jako důsledek enormního sucha v roce 2015 reálně předpokládat (str. 69).

Ve výroční zprávě za rok 2016 ČIŽP konstatovala, že se kůrovcová situace v NP Šumava „významně zlepšila oproti roku 2010 a 2011“ (str. 66). Naopak fenomén hynutí smrku v nedostatku vláhy a napadení kůrovcem na střední a severní Moravě je podle ČIŽP v posledních letech zásadním jevem. „Současné kapacity orgánů ochrany lesa neumožňují na stav adekvátně plošně reagovat, a to i při vědomí, že primárně se jedná o úkoly pro vlastníky lesa, odborné lesní hospodáře a státní správu lesů v intencích lesního zákona“ (str. 68).

V roce 2017 došlo k mírnému zvýšení výskytu kůrovce i objemu kůrovcové těžby v NP Šumava (str. 76). „Opakovaně nepříznivá i pro rok 2018 je kalamitní situace v rozvoji kůrovců v Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji a Zlínském kraji, kde je za přispění sucha a václavky často ohrožena sama podstata lesa.“ V Olomouckém kraji navíc „běžná obranná opatření (lapáky, lapače) nejsou podle ČIŽP účinná. Stav je navíc zhoršován snížením cen dříví a s tím spojeným poklesem zájmu o kůrovcové dříví (str. 73–74).

Vzhledem k tomu, že podrobnější informace o kontrolách zásahů proti kůrovci nejsou k dispozici, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Z výročních zpráv ČIŽP nelze jednoznačně určit, jestli v nich obsažené závěry o kůrovcové situaci poukazují na to, že by situace nebyla zvladatelná, nebo ne.

Richard Brabec

Richard Brabec

Hynou desítky tisíc hektarů lesů, které napadá, který napadají třeba jiní škůdci, houba václavka a tak dále, hubí je sucho, to znamená, že oni usychají i bez škůdců, prostě jenom, jenom tím, že opravdu ten strom uschne nedostatkem srážek nebo nedostatkem vláhy.

Z dostupných statistik lze vyčíst pouze to, kolik dřeva bylo vytěženo kvůli živelným katastrofám a škůdcům celkově. Konkrétnější důvody nejsou specifikovány.

skrýt celé odůvodnění

V České republice způsobují (.pdf, s. 2) hmyzí škůdci každoročně poškození desítek tisíc hektarů lesů. V důsledku jejich napadení je nutno předčasně vytěžit stovky tisíc metrů krychlových dřeva. Ročně je to kolem 10 % celkového objemu vytěženého dřeva. Tento podíl postupně narůstá.

Je také pravda, že na les působí více škodlivých vlivů. Dělí se na abiotické vlivy (neživé faktory, jako je vítr), biotické činitele (to jsou právě hmyz, zvěř, brouci) a antropogenní vlivy (vzniklé působením člověka).

Podle statistik bylo za rok 2017 (.pdf) nahodile vytěženo 4,3 milionu kubíků kvůli živelním katastrofám, do této kategorie spadá např. uschnutí. Pro srovnání - v roce 2016 se jednalo o 2,6 milionu m3. Kvůli hmyzu bylo pak vytěženo 5,9 milionu m3.

Podle serveru Silvarium.cz se české lesy opravdu se suchem potýkají. Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Jiří Groda uvedl, že právě kvůli přetrvávajícímu suchu nemají jehličnany dostatek vody, aby tvořily pryskyřici, která kůrovce hubí. Tento problém prý mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá kůrovec, houba václavka nebo v konečném důsledku vichřice, která stromy napadené kůrovcem poničí. Ve statistikách se nám však nepodařilo jednotlivé vlivy a jejich kombinaci přesně dohledat.