Demagog.cz

Ministr Brabec o premiérovi, dotacích i kůrovci

Ministr životního prostředí Richard Brabec byl hostem Zuzany Tvarůžkové v Interview ČT 24. Jak se vláda staví k požadavkům evropských orgánů na řešení střetu zájmu premiéra ohledně dotací Agrofertu? A jak si vede ČR v boji s kůrovcem?

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 18. prosince 2018 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

5 z celkově 20 ověřených výroků

Richard Brabec

Richard Brabec

Když se podíváme na tu debatu (v Evropském parlamentu, pozn. Demagog.cz), tak z těch poslanců, kteří se k tomu vyjadřovali, byla drtivá většina českých europoslanců.

V debatě o návrhu rezoluce o střetu zájmů Andreje Babiše a o ochraně rozpočtu EU v Evropském parlamentu se vyjádřilo celkem 26 europoslanců. Z nich bylo pouze 14 poslanců z ČR.

skrýt celé odůvodnění

Při projednávání návrhu na přijetí rezoluce o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice promluvilo na plénu celkem 26 poslanců, přičemž nezahrnujeme předsedu Evropského parlamentu. Z těchto 26 poslanců bylo 14 českých, zdaleka se tedy nejedná o "drtivou většinu", jak uvádí Richard Brabec.

Z českých europoslanců vystoupili na plénu Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda (všichni KDU-ČSL), Jan Zahradil (ODS), Jiří Payne (Svobodní), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Olga Sehnalová a Miroslav Poche (oba ČSSD), Kateřina Konečná a Jiří Maštálka (oba KSČM), Martina Dlabajová a Pavel Telička (oba zvoleni za ANO) a Dita Charzanová (ANO).

Richard Brabec

Richard Brabec

Bavíme se především o těch zemědělských dotacích. To jsou nárokové dotace, ty tvoří absolutně zásadní část z těch evropských dotací, které třeba holding Agrofert dostává, dostává je každý, kdo vlastní nějakou zemědělskou půdu nad, řekněme, za určitých podmínek.

Nárokové dotace tvoří v zisku holdingu Agrofert významnější část než dotace nenárokové. Není však pravda, že by zemědělské dotace byly pouze nárokové, jak vyplývá z výroku.

skrýt celé odůvodnění

Přidělování dotací v oblasti zemědělství je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Dělení dotací na nárokové a nenárokové jsme se dříve věnovali například zde. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, není na peněžní prostředky ze státního rozpočtu nárok. Národní dotace tak nepodléhají právnímu nároku a musí se o ně žádat. Nárokové dotace jsou rozdělovány automaticky dle evropských předpisů z finančních prostředků EU a částečně z prostředků ČR. Čeští zemědělci mohou čerpat dotace ze dvou základních zdrojů.

První možností jsou dotace z evropských dotačních programů. Pod tyto dotace patří tzv. přímé platby, které se řídí pravidly Společné zemědělské politiky EU. Konkrétní metodické podmínky pro nárok na dotace z přímých plateb jsou obsaženy v uvedeném dokumentu (.pdf). Všechny dotace z kategorie přímých plateb jsou nárokové (.pdf, str. 2) a jejich cílem je zajištění tržní rovnováhy a zajištění stability příjmů pro zemědělce. Přímé platby se dále dělí na pět podkategorií:

  1. Jednotná platba na plochu
  2. Platba pro mladé zemědělce
  3. Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (GREENING)
  4. Dobrovolná podpora vázaná na produkci
  5. Přechodná vnitrostátní podpora

Kategorie 1–4 jsou financovány výhradně z prostředků EU (.pdf). Kategorie 5 je financována z národních zdrojů.

Dále k evropským dotačním programům pro zemědělce patří projekt částečně kofinancovaný z rozpočtu ČR, a to Program rozvoje venkova 2014–2020. V tomto programu se rozlišují tzv. osy opatření (.pdf, str. 210), přičemž některé osy zahrnují převážně nenárokové (investiční) dotace (větší část os I., III. a IV.) a jiné zahrnují převážně dotace nárokové (větší část osy II.).

Druhou možností pro české zemědělce je čerpání Národních dotací, které jsou skládány výhradně z národních zdrojů. Tyto dotace jsou nenárokové podle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Národními dotacemi stát „přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru“.

Není tedy pravda, že zemědělské dotace jsou pouze nárokové.

Dle výroční zprávy holdingu Agrofert pro rok 2017 (.pdf, str. 58) získaly firmy patřící do holdingu na nárokových dotacích celkem 1,35 miliardy korun. Nenárokové dotace tvořily 607 milionů korun. Je tedy pravda, že nárokové dotace tvoří u holdingu Agrofert větší část získaných financí než nenárokové dotace. Platilo to pro rok 2017 i pro rok 2016, jak lze vidět ve výroční zprávě pro rok 2017.

Richard Brabec

Richard Brabec

Lesy České republiky, oni jsou klíčovým majitelem lesů v České republice, vlastní víceméně víc jak 50 % lesů.

Státní podnik Lesy ČR nemá lesy ve svém vlastnictví, pouze vlastnické práce státu vykonává. Má pod správou většinu lesů ve vlastnictví států, z celkové rozlohy lesů je to méně než 50 % lesů v ČR.

skrýt celé odůvodnění

Lesy ČR byly založeny dne 1. ledna 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování lesního majetku ve vlastnictví státu.

Hlavním předmětem podnikání s. p. Lesy ČR je (.pdf, str.7):

  • výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má státní podnik právo hospodařit,
    s podmínkou souhlasu zakladatele při právních úkonech s určeným majetkem
  • výkon práva hospodařit k lesům, které jsou ve vlastnictví státu, k nimž má státní podnik Lesy
    České republiky právo hospodařit
  • výkon práva hospodařit k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví
    státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování nepodnikatelské činnosti s majetkem státu
    vlastním jménem a na vlastní odpovědnost
  • výkon práv a povinností vlastníka lesa podle lesního zákona u lesů, které jsou ve vlastnictví státu
    a k nimž má podnik právo hospodařit.

Podle portálu Ministerstva životního prostředí eAGRI.cz zabírají na území ČR lesní porosty 2 666 376 ha, což je 33,9 % státního území. Ve vlastnictví státu je přitom přitom 1 551,4 tis. ha lesů, což dle eAGRI činí 59,62 % lesů v ČR.

Podle aAGRI.cz z lesů patřících státu největší podíl spravují Lesy ČR, a to 1 305,3 tis. ha, což by bylo cca 48,9 % z celkové výměry lesního porostu v ČR. Nicméně dle výroční zprávy pro rok 2017 (.pdf, str. 17) Státní podnik Lesy ČR spravují 1 192 tis. ha lesů, což je přibližně 44,7 % z celkové výměry lesního porostu na území ČR. Dalšími správci státních lesů jsou Vojenské lesy a statky ČR (123,9 tis. ha) a Správy národních parků (95 tis. ha).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý jednak kvůli nepřesnému vyjádření ohledně vlastnictví lesů podnikem Lesy ČR a hlavně kvůli nepřesnému údaji o spravované rozloze.

Richard Brabec

Richard Brabec

Ministerstvo životního prostředí má v gesci lesy národních parků a tam, byť tenkrát, a to si možná pamatujete, byla obrovská debata o hrozící kůrovcové kalamitě na Šumavě. V té době už ten kůrovec žral ty hospodářské lesy, kde se zasahovat nejenom může, ale dokonce musí, a celá řada politiků řešila Šumavu nebo národní parky, kde ale žádná kůrovcová kalamita nebyla.

Ministerstvo životního prostředí má na starosti správu národních parků a politicky byla otázka kůrovce opakovaně diskutována. Jádro výroku je však nepravdivé. NP Šumava kalamitou kůrovce postižen byl, jen v letech 2010 až 2011 uhynulo na území NP více než 600 tisíc stromů.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo životního prostředí je dle kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro ochranu přírody a krajiny a lesní hospodářství v národních parcích. Zákon o ochraně přírody a krajiny blíže specifikuje působnost Ministerstva životního prostředí a ustanovuje jej odpovědným za schvalování zásad péče o národní parky a vydávání souhlasu s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům.

Kůrovcová kalamita na Šumavě má svoji historii. Výrazně se projevila zejména v pěti letech po orkánu Kyrill, který v roce 2007 výrazně poničil tvář Šumavy. Původně se velké množství odumřelých stromů kácelo a stát se snažil obnovu lesů aktivně podporovat. Od roku 2015 se prosazuje politika nezasahování, protože stále posilují názory, že jsou lesy schopné regenerace samostatně, bez zásahu člověka.

Problematika kůrovce na Šumavě byla na politické scéně diskutována zejména v letech 2010–2011, kdy kůrovec postihl Šumavu nejsilněji. Politická diskuze se týkala zejména otázky kácení uhynulých stromů, kdy největším kritikem politiky „nechat lesy být“ byl jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Nicméně tvrzení, že šumavský národní park nebyl postižen kalamitou kůrovce, je nepravdivé. Jak vyplývá z analýzy Martina Klewara z České akademie zemědělských věd, NP Šumava kůrovcovou kalamitou stižen byl: „Vrcholu dosahuje kalamita v roce 2010 a 2011, kdy v jednom roce usychá vinou kůrovce v rámci bezzásahových území v NP Šumava 261.220 stromů (rok 2010) a 340.700 stromů (2011) a v rámci zásahových území je vytěženo kůrovcové dříví o objemu 347.000 m3 (rok 2010) a 242.000 m3 (rok 2011). Hmotnost napadených stromů osciluje mezi 0,33–6,5 m3 se střední hodnotou 0,99 m3. Meziroční přírůstek kůrovcových souší vytváří místy souvislé plochy o velikosti přesahující sto hektarů (Trojmezná, Poledník).

Kůrovcová kalamita se netýká jen Šumavy, ale je rozšířená i v dalších částech České republiky, například na Jesenicku. Jak uvádí F. Lorenz, M. Knížek a J. Liška (2017): „Nejvážnější, doslova kritická situace, přetrvává již řadu let v oblasti severní a střední Moravy a Slezska. Katastrofálně je zasažen zejména kraj Moravskoslezský (cca 1,46 mil. m3) a dále Olomoucký (cca 0,64 mil. m3) (v obou krajích opět evidováno přibližně 2/3 celostátního objemu kůrovcového dříví)! Mezi další výrazněji postižené kraje náleží Jihočeský (cca 352 tis. m3), Plzeňský (cca 285 tis. m3), Vysočina (cca 260 tis. m3), Zlínský (cca 233 tis. m3) a Jihomoravský (cca 228 tis. m3).“ (s. 13)

Richard Brabec

Richard Brabec

(v první Babišově vládě) Tam byl ministr Milek, nominovaný za ANO na ministerstvo zemědělství, a najednou jsme začali dostávat více informací o tom rozsahu. My jsme je do té doby skutečně neměli, a pak samozřejmě prostě už jsme rozjeli celou řadu akcí, už reagovala vláda, založil se celostátní kůrovcový štáb, krajské kůrovcové štáby, ale to se bavíme až o přelomu roku 2017/2018.

Informace o rozsahu kůrovcové hrozby měla vláda již dříve. Svědčí o tom mj. vládní pověření exministra Jurečky o součinnost v řešení tématu s dalšími ministerstvy v září 2017. Krajské kůrovcové štáby byly založeny na přelomu června a července 2018.

skrýt celé odůvodnění

Jiří Milek figuroval na pozici ministra zemědělství v první Babišově vládě v období od 13. prosince 2017. Od 24. ledna 2018 do 27. června 2018 zastával stejnou pozici v demisi.

Téma kůrovcové kalamity se začalo intenzivně řešit v květnu 2018, kdy Milek ještě působil jako ministr zemědělství v demisi. Ke kalamitě Milek prohlásil, že je třeba vyhlásit nouzový stav. V květnu 2018 pak odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda kvůli zanedbanému postupu. Mimo to Milek také podepsal novelu vyhlášky o ochraně lesů.

Dále se Milek vyjádřil, že je třeba větší součinnosti s Ministerstvem dopravy, co se týče převozu vytěženého dřeva po železnici. Ministerstvo průmyslu a obchodu by pak mělo regulovat trh se dřevem a Ministerstvo vnitra by přispělo nasazením techniky od hasičů. V poslední řadě navrhl Milek součinnost s Ministerstvem zahraničních věcí ohledně navýšení počtu zahraničních pracovníků.

Za Milkova působení bylo při společném jednání s Richardem Brabcem a Asociací krajů ČR konaném 21. června 2018 rozhodnuto o zřízení krajských kalamitních štábů. Krajské kalamitní štáby mají za úkol zajistit zrychlení spolupráce mezi resorty a kraji, dále by měly například spolupracovat s obcemi s rozšířenou působností.

Součinnost s ministerstvy a navýšení počtu zahraničních pracovníků už ale v minulosti řešil Milkův předchůdce Marian Jurečka. Ten působil jako ministr zemědělství v Sobotkově vládě od 29. ledna 2014 a od 5. do 13. prosince 2017 jako ministr v demisi.

Již v březnu 2016 se objevila vyjádření lesníků, kteří prorokovali masivní kůrovcovou kalamitu. K tématu se tehdy pro iRozhlas.cz vyjádřil tehdejší náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář: „Očekáváme kůrovcovou degradaci až třikrát horší než v loňském roce. Vlastníkům a zpracovatelům nabídneme určitou možnost a připravíme dotační titul, který by pomohl trhu s dřívím v případě, že dříví bude na trhu více než v loňském roce.“

O 50% nárůstu těžby dřeva v důsledku hmyzí kalamity pak Ministerstvo zemědělství, ještě pod vedením Mariana Jurečky, informovalo například v tiskové zprávě ze 7. listopadu 2017. Zde informovalo také o vydání nařízení, na základě kterého byli vlastníci lesů povinni odstranit dřevo napadené kůrovcem do března 2018. Zároveň nařízení ministerstva zavedlo zákaz těžby dřeva nenapadeného kůrovcem, nebo nepostihnutého větrnou kalamitou.

Jurečka také pro iRozhlas.cz 5. června 2018 uvedl, že se pokoušel o součinnost na vládě s ministerstvy vnitra, dopravy a obchodu, ale s žádostí o spolupráci nebyl úspěšný. Andrej Babiš dle serveru iRozhlas.cz uvedl, že Jurečka byl vyjednáním součinnosti mezi ministerstvy na vládě přímo pověřen v září roku 2017.

Co se týká navýšení pracovních sil, ministru Jurečkovi se podle mediálních zpráv podařilo uvolnit 1 500 pracovních víz pro zahraniční pracovníky v zemědělství, ačkoli původně bylo zástupci Agrární komory požadováno až 15 tisíc nových lidí. Ze zpráv však jednoznačně neplyne, že by bylo záměrem dosáhnout přílivu pracovních sil z důvodu kůrovcové kalamity, naopak současný ministr zemědělství Toman volá po dalších 6 000 pracovnících na těžbu dřeva. O tom, že by mělo dojít k navýšení pracovních stavů o pracovníky ze zahraničí, hovořil také Jurečkův nástupce Milek.

Pro Seznam zprávy pak Jurečka uvedl, že v rámci kůrovcové kalamity podnikal v ministerské funkci kromě navýšení pracovních sil pro těžbu dřeva i další nezbytné kroky. Zaúkoloval Lesy ČR těžbou napadených stromů, zajistil hustější rozmístění feromonových lapáků, informační portál pro soukromé i obecní vlastníky lesů a apeloval na Ministerstvo dopravy, kde žádal o vyšší počet železničních vagonů na transport dřeva (video, čas 0:55-1:56).