Demagog.cz

Ministr Plaga a místopředseda Senátu Růžička ke školství i Koněvovi

Ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga se v pořadu TV Prima Partie střetl se senátorem Jiřím Růžičkou, nestraníkem zvoleným za TOP a STAN.

Ověřili jsme
Partie ze dne 15. září 2019 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

22 z celkově 46 ověřených výroků

Robert Plaga

Robert Plaga

Ta debata třeba v Poslanecké sněmovně bude víc o těch věcných tématech a ne o těchto kauzách, které opozice neustále nadnáší na to plénum Sněmovny.

Od ustavující schůze poslanců ze dne 20. listopadu 2017 se o kauzách Andreje Babiše na plénu Poslanecké sněmovny debatovalo několikrát. Schůze byly svolány opozicí a ve dvou případech se jednalo o vyslovení nedůvěry vládě.

skrýt celé odůvodnění

Během 8. volebního období se od ustavující schůze Sněmovny 20. listopadu 2017 až do dnešního dne o kauzách premiéra Andreje Babiše debatovalo několikrát:

19. ledna 2018 se rozhodovalo o vyslovení souhlasu Sněmovny k vydání poslance Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. K vydání jak Andreje Babiše, tak Jaroslava Faltýnka byl dán souhlas Sněmovny po několikahodinové debatě o kauze Čapí hnízdo, státním zastupitelství nebo průběhu vyšetřování. Babišův výrok „Žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a dostat pravděpodobně někoho do vězení,“ vyvolal u opozice silné reakce. „Jestliže říkáte, že v této zemi je možné objednat si trestní stíhání, už čtyři roky máte odpovědnost za policii a státní zastupitelství i za soudnictví. A co jste udělali pro to, aby to nebylo možné? Nic,“ řekl Pavel Blažek (ODS). Miroslav Kalousek (TOP 09) označil výrok za naprosto šokující: „To neřekl jen tak někdo u piva, ale šéf exekutivy. Předseda vlády členské země EU oznámil všem spojencům, že v České republice je možné objednat si trestní řízení, popřel rovnost před zákonem,“

Ke kauzám Andreje Babiše se poslanci dostali i během jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, které se konalo 11. července 2018 a skončilo po půlnoci hlasováním, ve kterém vláda důvěru získala. K vyostření situace došlo mezi Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem. Babiš Kalouskovi tykal a označil ho za „zloděje zlodějského“ a ožralu. Ministerský předseda reagoval na Kalouskova slova o tom, že Babiš v případu Čapí hnízdo křivě přísahal na životy svých dětí.

12. listopadu 2018 Televize Seznam zveřejnila video, které se týkalo únosu Babišova syna na Krym a jeho svědectví v kauze Čapí hnízdo. Opozice se hned po zveřejnění začala bavit o svolání mimořádné schůze a vyslovení nedůvěry vládě. Tato schůze následně proběhla 23. listopadu 2018 a trvala několik hodin. Ivan Bartoš (Piráti) se o premiérovi Babišovi vyjádřil následovně: „V čele vlády by měl stát etický, morální a slušný člověk, který má kredit i před svými politickými oponenty. Takového člověka v čele vlády nevidím." Jan Farský (STAN) se domnívá, že by „republika mohla fungovat mnohem lépe, kdyby se vláda nezmítala v problémech svého předsedy."

Poslanci ODS, Pirátů a Lidovců dále 18. dubna 2019 oznámili záměr vyvolání mimořádné schůze Sněmovny. Jedním z několika důvodů svolání schůze byl i návrh na žádost Evropské komisi o zveřejnění závěru šetření údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Návrh programu mimořádné schůze byl však zamítnut. Unijní audit o údajném střetu zájmů, který poslanci požadovali po Evropské komisi, byl zveřejněn až na konci května. Předseda ODS Petr Fiala pak ve Sněmovně uvedl, že „expresní výměna na postu ministra spravedlnosti v době, kdy se rozhoduje na státním zastupitelství o obžalobě premiéra a jeho rodiny, že tato výměna, to je krok, který zpochybňuje právní stát u velké většiny občanů České republiky a v očích zahraničí taky." Zmiňovanou výměnou na ministerstvu spravedlnosti Fiala poukazuje na odstoupení Jana Kněžínka z postu ministra a jeho nahrazení Marií Benešovou. Tento krok je kritizován kvůli svému načasování, kdy ten samý týden policie navrhla obžalovat premiéra Babiše.

K poslední větší debatě o kauzách Andreje Babiše došlo při dalším jednání o vyslovení nedůvěry vládě dne 26. června 2019. Opozice iniciovala jednání v reakci na návrhy unijních auditů, které poukazují na údajný střet zájmů při čerpání dotací z Evropské unie. Schůze skončila hlasováním, v němž vláda obstála a důvěru Sněmovny si udržela. Během více než sedmnáctihodinového jednání poslanci debatovali o dosavadním působení vlády i premiérových kauzách. Předseda STAN Vít Rakušan například upozornil, že ministři v evropských zemích i v Česku dříve odstupovali kvůli daleko méně závažným podezřením než těm, která provázejí Babiše. Kritizoval vládu, že řadu problémů včetně digitalizace nebo sucha zanedbává a Sněmovna je musí řešit poslaneckými návrhy.

Vláda Babišova ANO s ČSSD a tolerancí KSČM tak ustála dvě hlasování o vyslovení nedůvěry. Obě schůze byly svolány opozicí mimo jiné i v reakci na postup vyšetřování a průběh kauz premiéra Babiše.

Robert Plaga

Robert Plaga

Máme vyšetřovatele, nad ním je dozorující státní zástupce a nad tím je ještě jeho vedoucí státní zástupce a ještě je tady přezkum nejvyššího státního zástupce.

Vyšetřování trestných činů provádí policejní orgán za dozoru státního zástupce. V čele každého státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce dohlížející na práci podřízených. Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno kontrolovat již dokončenou práci nižších instancí.

skrýt celé odůvodnění

Mezi orgány činné v trestním řízení řadíme podle trestního zákoníku soudy, státní zastupitelství a policejní orgán. Prvním stádiem trestního řízení je přípravné řízení. Jeho hlavním smyslem je prověřit podezření ze spáchání trestného činu a získat dostatek důkazů pro podání obžaloby k soudu. Vyšetřování trestných činů provádí policejní orgán za dozoru státního zástupce.

Tento dozor spočívá hlavně v kontrolní činnosti policejních orgánů v rámci celého trestního řízení. Státní zástupce je tak oprávněn například vydávat závazné pokyny pro vyšetřování, vyžadovat od policie různé materiály a osobně provádět určité úkony během vyšetřování. Pokud není spokojen s výsledky práce, může věc přidělit k řešení jiné osobě v rámci policejního orgánu, nebo i zcela jinému policejnímu orgánu.

Podle zákona o státním zastupitelství zde fungují vztahy nadřízenosti a podřízenosti jak horizontálně, tak vertikálně. Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství. Soustava je založena na systému nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých stupňů, kdy jsou nižší stupně přímo podřízeny vždy bezprostředně vyššímu stupni. V čele každého státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce a ostatní státní zástupci jsou mu podřízeni.

Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad celou soustavou státního zastupitelství. Všechny nižší stupně jsou povinny mu na jeho žádost poskytnout patřičnou součinnost. Zasahovat do samotného procesu vyřizování věcí smí ovšem pouze v případě vrchního státního zastupitelství. Nejvyšší státní zástupce však může, mimo jiné, provádět kontrolu již skončených věcí, a to napříč všemi stupni.

Kontrola skončené věci se může dotýkat kterékoliv trestní i mimotrestní oblasti. Předpokladem kontroly je skončení věci. Tedy vydání pravomocného rozhodnutí, proti kterému už nelze podat žádný opravný prostředek, nebo vyřízení věci jiným konečným způsobem. Hlavním smyslem kontroly je posouzení, zda nedošlo k pochybení a nemělo by dojít k obnovení řízení. Pokud nejvyšší státní zástupce pochybení odhalí, rozhodne o opatřeních vedoucích k nápravě.

Robert Plaga

Robert Plaga

Je to svébytné rozhodnutí zastupitelů Prahy 6, kterým náleží jak to místo, tak ta socha.

Městská část ze zákona majetek vlastnit nemůže, ale pokud ho má ve své správě, vykonává k němu všechna práva a povinnosti vlastníka. Díky tomu je možné označit výrok ministra Plagy za pravdivý, neboť socha i pozemek, na kterém stojí, má Praha 6 ve správě.

skrýt celé odůvodnění

Majetkové vlastnictví městských částí je právně složitější. Podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a § 13 závazné vyhlášky č. 55/2000, městské části jako takové nemohou vlastnit ani nabýt majetek, a to z důvodu (.pdf, str. 3) zajištění majetkové a územní celistvosti hlavního města Prahy. Právní analýza (.pdf, s. 2–3) podobného problému, vytvořená kanceláří Achour a Hájek v rámci jednání o budově Centrum Palmovka, ukazuje, že praxe vypadá tak, že majetek vlastní město, které ho převede do správy městské části s tím, že daná městská část má veškerá práva a povinnosti vlastníka při nakládání s daným majetkem.

V případě pozemku, na kterém je socha umístěna, je dostupná informace o tom, že ji má městská část Praha 6 ve správě. Socha maršála Koněva se nachází na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubeneč na parcele č. 2114/5. Podle informací z Katastru nemovitostí se jedná o pozemek vlastněný hlavním městem Prahou, se správou pozemku svěřenou městské části Praha 6 (viz výpis z iKatastru).

Co se týká sochy maršála Koněva, zde se dá předpokládat, že i tu má městská část ve správě. V rozhovoru pro Lidovky.cz starosta Prahy 6 Ondřej Kolář informoval, že „socha je ve správě majetku Prahy 6.

Vzhledem k tomu, že podle platných právních norem správou majetku přechází na městskou část všechna práva a povinnosti vlastníka, je možné souhlasit, že zastupitelstvu městské části socha i pozemek „náleží".

Robert Plaga

Robert Plaga

Já chápu, že maršál Koněv nemá sochu v Maďarsku, vzhledem k tomu, na čem se tam podílel v roce 56.

Socha maršála Koněva, který velel sovětským jednotkám potlačujícím maďarské povstání roku 1956, v Maďarsku nikdy nestála.

skrýt celé odůvodnění

Převážná většina soch a památníků z doby komunistické éry v Maďarsku se momentálně nachází v Memento Parku. Sem byly přesunuty po pádu zdejšího komunistického režimu v roce 1989/1990. K vidění jsou zde například sochy neznámých rudoarmějců, Lenina nebo sovětsko-maďarského přátelství. Socha maršála Koněva zde ovšem chybí. Že v Maďarsku nikdy nebyla žádná socha maršála Koněva, potvrzuje i hungarista Evžen Gál.

Protikomunistické povstání v Maďarsku začalo masivní demonstrací v říjnu roku 1956 v Budapešti. Následovaly boje povstalců se sovětskou armádou, které vyústily v její stažení z Budapešti. 1. listopadu představitel povstání Imre Nagy vyhlásil neutralitu Maďarska. Hlavní zásah sovětské armády, známý jako akce Vichr, začal 4. listopadu. Plán operace vypracoval maršál Žukov. Maršál Koněv byl velitelem útočících jednotek a dostal rozkaz povstání potlačit za jakoukoli cenu. Poslední místa odporu byla likvidována 11. listopadu.

Robert Plaga

Robert Plaga

Protože maršál Koněv vedl ty vojska v roce 1945, to je nezpochybnitelné.

Maršál Koněv vedl 1. ukrajinský front sovětské Rudé armády, který 9. května 1945 vstoupil do Prahy. Město bylo z většiny již osvobozeno povstalci.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv byla 7. května 1945 oficiálně podepsána bezpodmínečná kapitulace německých vojsk, na území Čech stále operovala Skupina armád Střed. Mimo jiné držela i Prahu, kde vedla boje s povstalci. Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 bitvou o rozhlas. Skončilo 8. května 1945 podpisem dohody, která umožňovala německým jednotkám odchod do amerického zajetí.

Na osvobozování Československa se podílely především tři fronty sovětské Rudé armády. Konkrétně 1. ukrajinský front pod vedením maršála Koněva, 2. ukrajinský front pod vedením maršála Malinovského a 4. ukrajinský front pod vedením generála Petrova, později generála Jeremenka. Od března 1945 bojovaly 2. a 4. ukrajinský front proti německým jednotkám v oblasti Moravy a Slezska. 1. ukrajinský front operoval tou dobou v oblasti Berlína a východního Německa. Ze tří jmenovaných uskupení Rudé armády tak vstoupily na území Československa jednotky maršála Koněva jako poslední.

1. ukrajinský front Rudé armády pod vedením maršála Koněva dobyl 8. května 1945 Drážďany a o den později dorazil k Praze. 3. a 4. tanková armáda vstoupily do města, avšak s výjimkou střetu v Dejvicích k žádné větší konfrontaci s německými jednotkami nedošlo. Postup rudoarmějců Prahou byl velmi rychlý a 9. května 1945 v 9:00 ráno mohl maršál Koněv hlásit, že Praha byla osvobozena a očištěna od nepřítele.

Maršál Koněv tak vstoupil do Prahy až poté, co se většina nacistů odešla vzdát se americké armádě. Byl to ovšem skutečně on, kdo dostal do Prahy první sovětské jednotky.

Robert Plaga

Robert Plaga

Ten problém s učiteli v České republice a s nedostatkem učitelů tím, že se potkávám nejenom s řediteli škol na Brněnsku, ale po celé republice, tak je skutečně závažný.

Dle výsledků šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na začátku roku 2019 je učitelů v České republice nedostatek. Ministr školství Robert Plaga se také pravidelně setkává s řediteli škol po celé České republice.

skrýt celé odůvodnění

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů, od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů a v delším horizontu bude potřeba (.pdf, str. 80) 3 962 učitelů. Celorepublikově jsou (.pdf, str. 82) nejvíce poptávaní učitelé fyziky na 2. stupni základních škol, a to především v Praze, v Libereckém a v Středočeském kraji. Naopak relativně dostatek je (.pdf, str. 82) učitelů tělesné výchovy na středních školách.

Podle Roberta Plagy (ANO) je potřeba (video, 10:42) zvýšit atraktivitu učitelské profese, a to zvýšením platů učitelů. Je nutné zvýšit především počet absolventů pedagogických fakult, o což se ministerstvo školství snaží (video, 10:48) podle Plagových slov systematickou podporou na zkvalitnění studia. Nakonec má pomoci (11:24) změna zákona o pedagogických pracovnících, která má umožnit absolventům jiných vysokých škol vykonávat učitelské povolání bez pedagogického vzdělání. Do tří let budou mít povinnost si pedagogické studium doplnit.

Ministr Plaga zahájil v květnu 2019 cestu po České republice, na které se setkal s řediteli a ředitelkami škol v Praze a ve Středočeském a Ústeckém kraji. Mezi hlavní probíraná témata patřil především nedostatek učitelů, platy nebo ohodnocení nepedagogických pracovníků. V červnu se setkal s řediteli škol na jižní Moravě. Nový školní rok 2019/2020 zahájil ministr Plaga na Základní škole v Brně. Poté se 3. září zúčastnil slavnostního otevření Základní a mateřské školy v Psárech ve Středočeském kraji.

Robert Plaga

Robert Plaga

Jsou školy, kde měli problém skutečně i v průběhu prázdnin sehnat učitele, a jsou školy, kde, teď jsem zaznamenal pár takových na Twitteru posledních volání, že odpadl učitel na poslední chvíli a shání se.

Mnohé školy skutečně ještě těsně před začátkem školního roku sháněly učitele a případy hledání učitele na poslední chvíli se objevily i na Twitteru.

skrýt celé odůvodnění

Mnohé školy skutečně nedostatek učitelů řešily i během prázdnin a těsně před začátkem školního roku. V médiích o tom informovaly např. servery Seznam Zprávy a Lidovky.cz, podle kterých během prázdnin sháněla pedagoga např. Základní škola Slivenec. Podle článku serveru Aktuálně.cz z 1. 9. 2019 chyběl učitel matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenti pedagoga Smysluplné škole v pražském Karlíně. Ředitel školy Jan Korda pro server uvedl: „Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli.“

Školy ke shánění učitelů využívají i sociální sítě. V létě tam učitele hledala například ZŠ Rozmarýnová v Mostě.

Na Twitteru se objevily i případy, kdy škola hledala náhradu za učitele, který před začátkem školního roku místo odřekl. Jednou takovou byla například Základní škola Nebušice.

Z ještě aktuálnějších volání po náhradě odpadlého učitele jsme na Twitteru nalezli tento příspěvek, který poptává učitele pro Pražské humanitní gymnázium.

Robert Plaga

Robert Plaga

Já to upřesním, to číslo 6000 je ze šetření, které Ministerstvo školství zadalo ředitelům škol, respektive ve spolupráci s řediteli škol jsme zjišťovali, kolik jich chybí (učitelů, pozn. Demagog.cz) aktuálně a kolik předpokládají, že jich i ve vazbě na změnu financování budou potřebovat. To znamená, není to, že by tam bylo 6000 neobsazených tříd, kde by neměl kdo učit, ale je to číslo, které nám rozhodně ukazuje, že ta situace není vůbec jednoduchá.

Dle výsledků mimořádného šetření uskutečněným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v lednu a únoru 2019 postrádaly školy v době šetření 1827,1 učitelů a od nového školního roku 2019/2020 bylo potřeba 6000 učitelů.

skrýt celé odůvodnění

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

V České republice se vyskytuje celkem 10 749 mateřských, základních a středních škol. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1 827 učitelů, od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6 000 nových učitelů a v delším horizontu bude potřeba (.pdf, str. 80) 3 963 učitelů.

Co do počtu úvazků, nejvíce chybí (.pdf, str. 82) běžných učitelů na 1. stupních základních škol (1273,6) a učitelů v mateřských školách (917,2). Velká poptávka je také (.pdf, str. 82) po učitelích fyziky či informatiky na 2. stupni základních škol, a to především v Praze, v Libereckém a v Středočeském kraji. Naopak nejmenší poptávka je (.pdf, str. 82) po učitelích na výuku tělesné výchovy na středních školách.

Největším problémem je (.pdf, str. 83) pro školy sehnat učitele strojírenství a strojírenské výroby na střední škole (91,2 % škol tuto skutečnost označilo (.pdf, str. 83) za významný či kritický problém). V Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji označilo tento problém za významný či kritický 100,0 % škol. Dále je (.pdf, str. 83) problémem sehnat již zmiňované učitele fyziky na základní škole (90,8 %), stejně tak učitele elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky na střední škole (90,8 %). Naopak nejsnazší je podle šetření sehnat učitele mateřských škol (35,0 %).

Nedostatek řeší školy, dle ministra Plagy, najímáním učitelů bez kvalifikace. Problém s nedostatkem učitelů by podle něj měla vyřešit např. novela zákona o pedagogických pracovnících. Ta by umožnila zaměstnání lidí i bez pedagogického vzdělání, které by si ale museli do tří let od nástupu dodělat. Návrh zákona předložila vláda Sněmovně v červnu 2019 a nyní se čeká na jeho projednání.

Robert Plaga

Robert Plaga

Je potřeba říct, že učitelů je 150 000. To znamená, bavíme se o čtyřech procentech, které v tom systému chybí.

Dle výsledků šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy působilo k 1. lednu 2019 v českých školách 150 592 učitelů. Z šetření dále vyplývá, že od nového školního roku potřebují školy 6000 učitelů. V novém školním roce 2019/2020 tedy chybí v systému 4 % učitelů.

skrýt celé odůvodnění

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

Dle výsledků tohoto šetření působilo (.pdf, str. 5) k 1. lednu 2019 v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách 150 592 učitelů. Z toho 120 096 žen a 30 496 mužů. Průměrný věk učitelů činí (.pdf, str. 8) podle výsledků šetření 47,2 let. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů a od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů. Z toho vyplývá, že v září 2019 v systému chyběly asi 4 % učitelů.

Robert Plaga

Robert Plaga

V některých krajích učí více než z 10 % nekvalifikovaní učitelé a téměř polovina z nich si nedoplňuje to vzdělání, to doplňující pedagogické vzdělání.

Podíl nekvalifikovaných učitelů přesahuje 10 % ve třech krajích – v Praze, ve Středočeském kraji a v kraji Karlovarském. Z učitelů, kteří kvalifikaci nemají, si tuto kvalifikaci nedoplňuje přibližně třetina až polovina učitelů, situace se liší v různých krajích.

skrýt celé odůvodnění

Na jaře 2019 vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mimořádné šetření (.pdf), ve kterém zkoumalo stav učitelského sboru v českém školství. V šetření předaly školy ministerstvu údaje o učitelích a učitelkách působících ve škole k 1. 1. 2019. Údaje poskytlo 8 549 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, což je 99,9 % škol v těchto kategoriích.

Podle tohoto šetření (.pdf, str. 32) 6,6 % učitelských úvazků náleží učitelům, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady zákona o pedagogických pracovnících. Zpráva dále uvádí, že tedy pravděpodobně jsou zaměstnáváni pouze na dobu nezbytně nutnou, či v nezbytném rozsahu. Číslo 6,6 % je celorepublikový průměr, situace se ale liší v různých krajích a ve třech krajích toto číslo skutečně přesahuje 10 %. Konkrétně je to 10,4 % v Praze, dále 12 % ve Středočeském kraji a 12,5 % v kraji Karlovarském.

Úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, je v celorepublikovém průměru 2,5 % – tedy učitelé nedoplňující si kvalifikaci činí 38 % z těch nekvalifikovaných. V Praze je 3,7 % úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 35,8 % z nekvalifikovaných učitelů. Ve Středočeském kraji je to 5,2 %, tedy 43,3 % z nekvalifikovaných učitelů, a v Karlovarském kraji je celkem 5,5 % úvazků spojeno s učiteli, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 44,1 % ze všech úvazků nekvalifikovaných učitelů.

Tabulka dat o úvazcích učitelů v regionálním školství podle splnění požadavků na kvalifikaci ve všech krajích:

zdroj: MŠMT (.pdf)

Robert Plaga

Robert Plaga

Učitelské povolání, a vychází to i z mezinárodního šetření TALIS, které dělají učitelé sami o sobě průřezově ve všech zemích nebo ve spoustě zemí, tak se skutečně ukazuje, že je ta stabilita toho povolání a jistota s ním spojená jeden z faktorů, který tam hraje roli.

Výzkum TALIS opravdu probíhá mezi několika sty tisíci učiteli v mnoha zemích světa. Ze zprávy z roku 2018 vyplývá, že stabilita a jistota povolání je významná pro více jak polovinu učitelů ČR, a hrají tedy pro ně důležitou roli.

skrýt celé odůvodnění

TALIS (Teaching And Learning International Survey) je celosvětový výzkum podmínek vyučování prováděný od roku 2008. Výzkum provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci TALIS jsou za pomocí dotazníků zkoumány podmínky a prostředí ve školách. Následně má tento výzkum školám pomoci čelit různým výzvám a problémům. Výzkum probíhá mezi řediteli a učiteli škol. V roce 2018 probíhal tento výzkum ve 49 zemích světa a jejich počet se oproti počátku těchto šetření zdvojnásobil. Část výroku, kde ministr školství Plaga zmiňuje, že výzkum probíhá ve spoustě zemích mezi učiteli, je tedy pravdivá.

Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2018, (pdf, str. 14)

V posledním průzkumu (.pdf, str. 14) z roku 2018 se ukázalo, že pro 56 % učitelů v ČR byla důležitá při výběru povolání jeho stabilita. Jistota práce byla důležitá pro 60 % našich učitelů. Čeští učitelé v obou aspektech mírně zaostávají (.pdf, str. 14) za průměrem EU, kde je stabilita důležitá pro 64 % a jistota pro 66 % učitelů. Je ale možno vidět, že daleko důležitějšími (.pdf, str. 14) aspekty jsou pro české učitele tzv. společenské motivy, které vyzdvihují zejména možnost ovlivnit rozvoj dětí a mládeže či možnost být prospěšný pro společnost. Převahu tohoto aspektu je možno vidět ve většině zemí. I přestože motivy zmíněné ministrem Plagou vyšly z průzkumu jako méně důležité, stále jsou významné pro více než polovinu respondentů.

Robert Plaga

Robert Plaga

Pokud jsme se tady bavili o tom, že přidáváme a budeme přidávat i v roce 2020 a 2021 peníze do regionálního školství tak, abysme splnili programové prohlášení, to znamená, aby za 4 roky vzrostly platy o 50 % (...)

Rozpočet věnovaný kapitole regionálního školství se za současné vlády každoročně zvyšuje. Zvýšení je plánováno i na rok příští. Mzdy ve školství jsou také každoročně navyšovány a ministr Plaga slibuje nárůst i do budoucna tak, aby byly vyšší o 50 % proti roku 2017.

skrýt celé odůvodnění

Od roku 2017, kdy zvítězilo ve volbách hnutí ANO, dochází k navyšování výdajů do regionálního školství, které se promítá do vyšších platů pracovníků. Oproti roku 2017 (.pdf, str. 35) jsou na rok 2019 (.pdf, str. 31) plánované výdaje o 40 % vyšší. V absolutních číslech se jedná o nárůst 40 mld. Kč.

Mzdové výdaje v regionálním školství jsou pro rok 2019 (.pdf, str. 32) navýšeny o zhruba 41 % oproti roku 2017 (.pdf, str. 36). Platy školských pracovníků se mezi lety 2017–2018 zvýšily o cca 10 % (.xlsx, list A4.1.1) a na rok 2019 je plánované další navýšení o 14 % (.pdf, str. 33) u pedagogických pracovníků a o 10 % (.pdf, tamtéž) u nepedagogických pracovníků.

Průměrný plat pedagogického pracovníka v regionálním školství činil dle Ministerstva školství v roce 2017 30 438 Kč (.xlsx, list A4.2) a v roce 2018 33 593 Kč (.xlsx, list A4.2). Při avizovaném zvýšení o 14 % v roce 2019 by měl průměrný plat dosáhnout 38 296 Kč. V roce 2020 pak 42 126 Kč (+10 %) a v roce 2021 pak 45 917 Kč (+9 %). Dle ministra Plagy by měl být minimální plat pedagogického pracovníka ve výši 45 000 Kč nezávisle na kraji.

Avizovaná navýšení platů byla zohledněna i při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2020. V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část .docx, str. 31) se pak dále počítá s navýšením platů v regionálním školství i v roce 2021, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %.

Pro ilustraci uvádíme prostředky rozpočtu MŠMT pro období 2017–2021. Data za rok 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 3) pocházejí z rozpočtu MŠMT. Rozpočet MŠMT na léta 2020 a 2021 zde vychází z návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.xlsx, tabulka K 02 ..., list T-2 Výdaje).

Další informace a průběžné hodnocení tohoto cíle lze najít také v naší sekci plnění slibů vlády.

Robert Plaga

Robert Plaga

Toto čtyřleté období s největší dynamikou růstu v dějinách je skutečně krokem nula pro české školství.

Rozpočty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2018, 2019 a plánované rozpočty v roce 2020–2021 vykazují značný nárůst. Stejný trend lze pozorovat také v nárůstu v platech zaměstnanců ve školství.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu výroku vyplývá, že ministr Plaga mluvil o růstu ve školství a nikoliv ekonomickém, proto jen krátce zasazujeme do kontextu HDP. Obdobím s největším růstem reálného HDP bylo období před finanční krizí v roce 2008, kdy ve čtyřech předcházejících letech rostla ekonomika dle dat ČSÚ (.xlsx) v průměru o 6 %. V posledních 4 letech (2015–2018) dosahoval růst reálného HDP v průměru necelá 4 %. ČNB (.xlsx) předpovídá růst reálného HDP v letech 2019–2021 na nebo pod úrovní 3 %.

Navyšování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je v letech 2018–2021 v rámci období 2003–2021 opravdu nejdynamičtějším. Tento nárůst se projevuje jak v meziročním srovnání, tak i ve srovnání čtyřletém. Pro lepší představu je přiložena následující tabulka.

Jedná o nominální (neupravené o inflaci) hodnoty kapitoly MŠMT schváleného státního rozpočtu, které mohly podléhat ještě drobným změnám. Rozpočet také nemusel být vyčerpán. Jako zdroj posloužily za období 2003–2017 statistiky Plnění státního rozpočtu (přílohy H), za období 2018 (.pdf, str. 3) a 2019 (.pdf, str. 3) Statistické ročenky MŠMT a na roky 20202021 (.xlsx, tabulka K 02..., list T-2 Výdaje) byla použita příloha k návrhu státního rozpočtu 2020.

Navyšování platů zaměstnanců ve školství bylo v roce 2018 také nejvyšším. Srovnáváno bylo s údaji za roky 2008–2018 ze statistických ročenek Ministerstva školství. S ohledem na plánovaný růst rozpočtů MŠMT na roky 2019–2021, je pravděpodobné, že i celé čtyřleté období bude obdobím s nejvyšším nárůstem platů. Vývoj platů shrnuje následující tabulka.

Jedná se o nominální hodnoty neupravené o inflaci. Tvrzení, že se jedná o bod nula, je pak spíše názorovým vyjádřením ministra Plagy a jako takové ho neověřujeme.

Robert Plaga

Robert Plaga

Já zopakuji 3 podmínky, které jsem měl při rozpočtovém vyjednávání už pro minulý rok a i pro letošní, a tou první bylo, že naplňuje programové prohlášení, těch 150 % (...).

Robert Plaga usiloval letos i vloni o dodržení vládního slibu navýšení platů učitelů do konce volebního období, tj. do roku 2021, na 150 % jejich výše z roku 2017.

skrýt celé odůvodnění

Ministr školství Robert Plaga (ANO) prohlásil letos před jednáním o financování školství s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), že považuje za důležité dodržet vládní slib a postupně navyšovat platy učitelů tak, aby v roce 2021 dosáhly 150 % výše platů v roce 2017.

Ministři se nakonec dohodli, že platy pedagogů porostou v roce 2020 o 10 %, v roce 2021 pak o 9 %, čímž by měl být vládní slib dodržen. „V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 % a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 % jejich výše z roku 2017. Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru více než 45 tisíc korun,“ dodala v k výsledkům jednání Alena Schillerová.

I v minulém roce směřovalo navyšování průměrného platu učitelů o 15 % a nepedagogů o 10 % k cíli, který si vláda stanovila. „Jsem rád, že se nám podařilo vyjednat podstatné navýšení platů učitelů, přiblížíme se tak deklarovanému cíli vlády, a to 45 tisíc korun průměrného platu pedagoga. Důležité je, že rozpočet pamatuje i na platy školníků, kuchařů a dalších nepedagogických zaměstnanců,“ komentoval před rokem rozdělení peněz v rozpočtu Robert Plaga.

O navyšování platů pedagogů jednal ministr školství již v lednu 2018 s premiérem Andrejem Babišem a předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Na jednání jim představil svůj plán, jak postupně zvyšovat platy tak, aby v roce 2021 dosáhly 45 tisíc korun: „V tomto roce předpokládáme průměrné meziroční navýšení platů o cca 3500 Kč u pedagogů a více než 3000 Kč u nepedagogů. Skutečný nárůst bude záviset na celkovém počtu zaměstnanců v regionálním školství. Budu usilovat o to, abychom v tomto trendu pokračovali, navyšování platů ve školství patří mezi mé priority.

Robert Plaga

Robert Plaga

My teďka od 1. 1. 2020 přecházíme na nový způsob financování regionálního školství.

Reforma byla připravena v letech 2017 a 2018, v platnost vejde prvního ledna 2020.

skrýt celé odůvodnění

Reforma financování regionálního školství měla vejít v platnost už k prvnímu lednu 2019, ale na konci června 2018 byla posunuta o rok, tedy od 1. 1. 2020. Obě změny jsou obsaženy v zákonech č. 101/2017 Sb. a č. 167/2018 Sb.

V praxi se reforma dotkne školek, základních škol, středních škol a jiných školských zařízení vyjma (.pdf, str. 5) škol a školek církevních a soukromých. Změny ve financování se budou týkat jak pedagogických, tak nepedagogických pracovníků.

Změny ve školkách (.pdf, str. 18) se budou týkat určení maximálního počtu státem dotovaných odučených hodin na jeden výukový den (tzv. hodnoty PHmax). Od toho se odvíjí např. počet dotovaných pedagogických zaměstnanců na pracoviště a jejich úvazky. Hodnoty PHmax se přitom odvíjí od počtu tříd ve školce i od počtu hodin, po které je školka přes den v provozu. Tato novela se týká vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání. Také bude zavedena hranice maximálního počtu žáků. Za děti nad limit pracoviště peníze nedostanou.

Co se týče změn ve struktuře a financování základních škol (.pdf, str. 25 a násl.), tak zde se opět setkáváme s výpočtem hodnoty PHmax, od které se odvíjí maximální počet odučených hodin dotovaných ze státního rozpočtu. Právě podle počtu hodin budou školy finančně ohodnoceny, nikoliv podle počtu žáků, jako tomu bylo doposud. Novelizována bude kvůli tomu vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání.

Změny se budou také konat v organizaci a financování školních družin a zájmového vzdělávání (.pdf, str. 38). Konkrétně u školních družin bude nastaven nový způsob financování, bude nově definovaná docházka (denní, pravidelná, nepravidelná, příležitostná). Také dojde k regulaci maximálního počtu odučených hodin. Co zůstane nezměněno, tak je počet žáků na oddělení družiny (30).

U středních škol (.pdf, str. 52 a násl.) dojde k nastavení maximálního počtu hodin. Ten bude nastaven podle počtu studentů, případně podle počtu oborů na jednu třídu. Opět se setkáváme s faktem, že školy nedostanou zaplaceno za hodiny, které překročí hodnoty indexu PHmax.

Robert Plaga

Robert Plaga

Zřizovatelé mateřských a základních škol jsou obce a středních škol kraje.

Zřizovatelem mateřských a základních škol je skutečně obec. Zřizovatelem středních škol je pak kraj.

skrýt celé odůvodnění

Obecně řečeno, zřizovatelem mateřských škol a základních škol je podle školského zákona skutečně obec. Tento zákon pak umožňuje zřídit mateřskou nebo základní školu i tzv. svazku obcí. Zřizovatelem středních škol je podle stejného zákona kraj. Z těchto obecných pravidel však existuje několik výjimek.

Kraj kromě povinnosti zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, má také povinnost zajistit vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, stejně tak jazykové, umělecké a zájmové vzdělávaní. Za tímto účelem kromě středních škol a vyšších odborných škol, zřizuje také mateřské a základní školy pro děti a žáky, kteří vyžadují speciální péči (děti, žáci, studenti s mentálním, tělesným, zrakovým, sluchovým a jiným postižením). Pro vyšší úroveň postižení nebo kumulaci postižení kraj zřizuje základní školy speciální. Stejně tak zřizuje základní školy umělecké. Všechny tyto zmíněné případy lze označit za výjimky z obecného pravidla, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Robert Plaga

Robert Plaga

Jsme na všechny ty školy přenesli právní subjektivitu spoustu let nazad.

Právní subjektivita byla převedena v plné míře na školy, jakožto příspěvkové organizace, novelou z roku 2002. Nový školský zákon pak zavedl pojem školská právnická osoba.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2002 vešla v platnost novela zákona o státní správě a samosprávě ve školství, která mimo jiné zaváděla povinnost pro obce a kraje u předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení, které nemá právní subjektivitu, změnu právní formy, a to na příspěvkovou organizaci. Příspěvková organizace je právnickou osobou veřejného práva, zřízená k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Právní subjektivitu ji výslovně přiznává zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Koncem roku 2004 vešel v platnost zcela nový školský zákon, který právní subjektivitu školám ponechává. Nově navíc zavedl pojem školská právnická osoba, která na rozdíl od příspěvkové organizace může vlastnit majetek a může být zřízena soukromou osobou.

Obě tyto právní formy týkající se škol mají právní subjektivitu a byly zavedeny v prvním případě před 17 lety, v druhém téměř před 15 lety.

Robert Plaga

Robert Plaga

Řadu těch povinností přenáší přímo zřizovatel na ty školy, to znamená ta, obec řekne, tady budete vypisovat veřejné zakázky, nebo budete mít na starosti správu té budovy.

Školy zřízené ať už jako příspěvkové organizace, či školské právnické osoby majetky spravují. Rovněž jsou také oprávněné vypisovat veřejné zakázky.

skrýt celé odůvodnění

Zřizovatelem (.pdf, str. 1) školy mohou být Ministerstvo školství, kraj, obec, svazek obcí, církev nebo soukromá osoba. Nejvíce škol je zřízených obcemi, nejméně církvemi. Příkladem mohou být základní školy. V Česku obce zřizují 3 635 základních škol, zatímco církve jen 42. Soukromých zřizovatelů je 113. Speciální případ jsou základní školy zřizované ministerstvem. Je jich 50 a jedná se o základní školy pro žáky se speciálními potřebami.

Ve školském zákoně je uvedeno, že obec zřizuje a zrušuje mateřské školy. Dále může zřizovat a rušit školy základní. Kraj zajišťuje podmínky pro uskutečnění vzdělání středního, vyššího odborného, a také vzdělání pro děti a studenty se speciálními potřebami. A stejně tak může zřizovat školy základní školy speciální.

Dle školského zákona může zřizovatel vytvořit školu jako příspěvkovou organizaci, či jako školskou právnickou osobu. V prvním případě se jedná neziskovou veřejnoprávní organizaci, kterou zřizuje pouze kraj, obec, nebo svazek obcí. U školské právnické osoby je ten rozdíl, že školu může zřizovat soukromá osoba.

Co se týče majetku, tak příspěvkové organizace nemají svůj majetek, ale se svěřeným majetkem hospodaří na základě zřizovací listiny. U školských právnických osob je tomu jinak. Školská právnická osoba (.doc, str. 13) používá ke svému chodu buď majetek vlastní, nebo majetek zapůjčený. Například při vzniku školské právnické osoby zřizované svazkem obcí je nutné odpovídající materiální zajištění pro chod. Docílí se toho převodem majetku od dosavadní příspěvkové organizace do dispozice nově vzniklé školské právnické osoby. Majetek je možno užívat také dočasně. Často formou nájmu nebo svěření. Takto zřízená škola může mít vlastní budovu, vybavení a může přijímat dary.

Dle zákona o veřejných zakázkách je možné, aby příspěvkové organizace vypisovaly veřejné zakázky. U právnických osob je to komplikovanější. Mohou tak činit pouze v případě, že slouží k nějakému veřejnému zájmu. Což školská právnická osoba určitě je.

Z logiky věci, když má škola majetek svěřený od zřizovatele, je v nájmu, nebo majetek vlastní, tak je nutno majetky spravovat. Možnost vykonávat tyto záležitosti tu je, zároveň jsou zde možnosti vypsání veřejné zakázky. Jako je například tato zakázka Masarykovy obchodní akademie v Rakovníku na opravu učebny či zakázka Gymnázia Karla Čapka na nákup nového hardwaru.

Z konkrétních příkladů se dá vybrat třeba článek serveru Učitelské noviny z ledna 2011, ve kterém je vyzpovídáno několik ředitelů. Stalo se tak půl roku po nástupu 11. ministra školství Dobeše. Ten sliboval snížení administrativní zátěže škol a ředitelů. Většina z dotázaných ředitelů mluví o zachovávání dosavadního stavu, často i o nárůstu byrokracie. Ředitelé zde zmiňují i fakt, že jejich zřizovatel přesouvá na školy čím dál více administrativy.

Robert Plaga

Robert Plaga

Když se podíváte na srovnání veřejné správy ve všech zemích, tak my máme extrémní počet malých obcí.

Dle šetření organizace OECD, provedeného na vzorku 105 států, má Česká republika nejnižší průměrný počet obyvatel na jednu obec. Zároveň je zemí, ve které více jak polovina sídel jsou malé obce s méně než 500 obyvateli.

skrýt celé odůvodnění

Výjimečnou pozici velice roztříštěné sídelní struktury – velkého počtu sídel a obcí – potvrzuje jak samotný český stát skrze Ministerstvo vnitra, tak zejména šetření mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jak ukazuje následující graf, je patrné, že v rámci sídelní struktury ČR jsou dominantní svým počtem malé obce pod 500 obyvatel, které tvoří více než polovinu (55 %) z celkového počtu sídel.

Dle OECD a jeho průzkumu 105 států (.pdf, s. 286 a násl.) se s průměrným počtem 1640 obyvatel na jednu správní jednotku (obec) řadí ČR na přední příčku mezi státy s nejmenším počtem obyvatel na jednu obec. Na prvních třech místech je spolu s ČR ještě Slovensko s 1850 obyvateli (tamtéž, s. 286) a Mongolsko s 1676 obyvateli (tamtéž, s. 289). Malý počet obyvatel v obci souvisí s velkým počtem malých sídel.

S počtem 6258 obcí s pravomocí veřejné správy se ČR také nachází v předních příčkách (.pdf, s. 286–287). Například v rámci Evropy jsme na pátém místě za Francií, Německem, Španělskem a Itálií, tedy zeměmi s mnohonásobně větším počtem obyvatel. Počtem obyvatel podobné země jako třeba Řecko, Portugalsko či Rakousko zaostávají citelně s počtem 325, respektive 308 a 2100 obcí za ČR.

Nutno podotknout, že neexistuje žádný výzkum či statistický soubor dat zaobírající se všemi typy veřejné správy na úrovni obcí ve všech zemích.

Robert Plaga

Robert Plaga

Ty populačně silnější ročníky učitelů odcházejí z toho systému nebo měly by odcházet z toho systému.

Nejčastěji zastoupenou skupinou mezi pedagogy jsou učitelé kolem 55 let věku. Generace učitelů, která v současnosti odchází a v příštích letech bude nadále odcházet do důchodu, je mnohem početnější než mladá generace učitelů.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo školství v letošním roce zpracovalo šetření, které obsahuje řadu informací o věkové struktuře učitelů. V něm (pdf, str. 8) se uvádí, že učitelů starších 40 let je v ČR 72,4 %, učitelů starších 45 let 56,9 %. Proti tomu učitelů mladších 30 let pracuje v českém školství jen 8,5 %. Nejpočetnější skupinou učitelů jsou učitelé ve věku kolem 55 let (tamtéž).

Zdroj: MŠMT

Lidé odcházející v současnosti do důchodu se narodili v letech 1954–1962 a do důchodu odcházejí ve svých 57–65 letech. Věk odchodu do důchodu závisí na pohlaví a u žen pak na počtu dětí. Podle grafu zjistíme, že se v dlouhodobém srovnání jedná o populačně spíše průměrné ročníky. V porovnání s ročníky dnešních lidí ve věku 20–30 let, tedy lidem narozeným v 90. letech, se však jedná o ročníky silné. Populačně silné jsou především ročníky 1970–1980. (Viz graf.) V absolutních (tab. 1) číslech se v letech 1954–1962 narodilo v součtu 1 300 000 obyvatel, v 70. letech pak 1 750 000 obyvatel. Naproti tomu v 90. letech se narodilo jen 1 070 000 lidí.

Populačně silné ročníky, tedy lidé narození v 70. letech, budou do důchodu odcházet ve svých 65 letech. Jedná se o lidi ve věku 40–50 let a do důchodu budou odcházet zhruba za 15–25 let.

Odchod populačně nejsilnějších ročníků nastane zhruba za 15–25 let. Učitelů ve věku 45–54 let je v systému (.pdf, str. 8) 29 %. Ročníky učitelů, které odcházejí do důchodu jsou však populačně stále silnější než ročníky lidí ve věku 20–30 let, kteří nestíhají odcházející učitele nahrazovat.

Současně s tím tvoří v systému učitelé ve věku nad 65 let 3 % učitelů (.pdf. str. 8).

Ročníky učitelů odcházejících do důchodu jsou tedy spíše průměrné. Ovšem v porovnání s ročníky nastupujících učitelů se stále jedná o ročníky populačně silné.

Robert Plaga

Robert Plaga

Pokud zůstane v platnosti, v účinnosti tento zákon, který je, tak platí, že v květnu 21. budou maturovat (z matematiky, pozn. Demagog.cz) gymnazisté a studenti z lyceí a o rok později všichni ostatní v těch maturitních oborech, který jsou tím dotčeni.

Povinná maturitní zkouška z matematiky byla původně naplánovaná pro všechny na jaro 2021, ale od února 2017 se pro střední školy mimo gymnázia a lycea posouvá na jaro 2022. Na uměleckých, sociálních a zdravotnických školách zůstává maturita z matematiky nepovinná.

skrýt celé odůvodnění

Školský zákon byl novelizován (.pdf, str. 12) v květnu roku 2016. Změny v rámci této novely se v praxi týkají povinné státní maturity z matematiky, ale také se týkaly uzákonění jednoho roku předškolního vzdělávání.

Tato novela č. 178/2016 Sb. zavedla povinnou maturitu z matematiky pro studenty, kteří úspěšně dokončí poslední ročník středního vzdělání po 30. září 2020. V praxi to znamená, že první povinná maturitní zkouška z matematiky bude žáky skládána skutečně na jaře 2021.

Toto ustanovení je však dále zpřesněno nařízením vlády č. 445/2016, které vyjmenovává obory, pro které bude matematika povinnou maturitní zkouškou. V březnu 2017 pak bylo toto nařízení novelizováno tak, že žáci gymnázií a lyceí budou povinnou maturitní zkoušku z matematiky skládat od roku 2021, strojírenské, technické a podobné obory pak od roku 2022.

Zejména uměleckých, sociálních a zdravotnických škol (s výjimkou lyceí) se pak povinná maturita z matematiky netýká.

Robert Plaga

Robert Plaga

Tak ten první krok, který je v tom našem návrhu, tak je, že státní úroveň bude obsahovat pouze ty didaktické testy. To znamená, že třeba ty slohovky vrátíme zpátky na školy.

Návrh novely školského zákona upravuje současnou podobu maturitní zkoušky tak, že se didaktické testy budou vyhodnocovat centrálně Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV, dříve CERMAT) s tím, že ústní a písemné části maturity budou hodnoceny příslušnou střední školou.

skrýt celé odůvodnění

Tuto problematiku řeší návrh novely školského zákona předložený Ministerstvem školství, který je od konce února 2019 v meziresortním připomínkovém řízení.

Tato novela mění současnou situaci, kdy je didaktická a písemná část maturitní zkoušky vyhodnocována CZVV (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, dříve CERMAT) a střední škola vyhodnocuje jen část ústní. Stávající úpravě byl vyčítán např. výběr nevhodných témat, nesrovnalosti při vyhodnocení a jejich posuzování a odtrženost (.docx, str. 13) hodnotících od možných specifičností žáků, které by jejich učitel znal a ve svém hodnocení by je vzal v potaz. V souvislosti s horším hodnocením také narostl počet odvolání, které žáci podali kvůli špatným výsledkům své písemné zkoušky.

Nová úprava vrací písemné zkoušky a jejich hodnocení zpět do gesce středních škol, ze které byly v roce 2017 vyňaty a hodnoceny CZVV (dříve CERMAT). Důvodová zpráva (.docx, str. 13) popisuje, že tato změna má vést zejména k urychlení hodnocení zkoušky, lepší zpětné vazbě, a má zkoušku zbavit anonymity zkoušejících, se kterými nebylo možno výsledky zkoušky prodiskutovat a nebylo možno zohlednit specifika žáka.

Předkládací zpráva (.docx, str. 1) počítá s účinností novely od 1. října 2020 a úspoře zhruba 19 mil. Kč (str. 2) při realizaci novely. Dle této zprávy pak bude společná, centrálně hodnocená část obsahovat skutečně pouze didaktické testy. Ústní zkoušky či slohové práce tak budou v kompetenci školy.