Ministryně Maláčová nejen ke změně dávek na bydlení

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou se chystá ke zpřísnění systému dávek na bydlení. Ověřili jsme rozhovor, který poskytla pro iRozhlas.

Ověřili jsme

iRozhlas ze dne 10. února 2020 (moderátor Zdeňka Trachtová, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Jana Maláčová

Výroky

Pravda 7 výroků
Nepravda 5 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 6 výroků

Jana Maláčová

Naše vláda rok a půl diskutuje o patnácti opatřeních boje s chudobou. Bohužel za ten rok a půl jsme se neposunuli ani o milimetr.
Pravda
Patnáct opatření boje s chudobou bylo představeno v září 2018. O půl roku později byla sice některá opatření vyškrtnuta, stále se však používá souhrnné označení 15 opatření boje s chudobou.

Projekt patnácti opatření boje s chudobou představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v září 2018. Mezi tato opatření mělo patřit (.pdf, str. 1, 2) zavedení hygienických standardů pro byty, legislativní úpravy trvalého pobytu či definice přechodného bydlení, dále finanční a personální posílení policie a sociálních orgánů ve vyloučených lokalitách nebo rozšíření povinné školní docházky. Cíle projektu tak přesahovaly kompetence jejího resortu. O projektu kromě samotné vlády jednala i pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev, úřadů a neziskových organizací. Její činnost byla ukončena na konci listopadu 2019.

Vláda však o všech 15 opatřeních jednat nemohla, neboť už začátkem roku 2019 pak byla třetina z těchto opatření vyškrtnuta. Ještě v dubnu 2019 se premiér Andrej Babiš vyjádřil, že z plánovaných 15 bodů se nepovedlo žádné realizovat. V polovině téhož měsíce byl pak uveden do provozu program Výstavba, skrze který mohou obce žádat o dotace na sociální bydlení. Podmínky pro zapojení do programu jsou však velmi přísné a obce to od zapojení odrazuje.

Vzhledem k tomu, že pojem „15 opatření“ se ve druhé polovině roku 2018 a v roce 2019 stal zavedeným pojmem a plán MPSV tak byl označován i po vyškrtnutí části bodů, hodnotíme výrok jako pravdivý. Byť v současnosti již plánovaných opatření není 15, stále lze použít původní označení.

Jana Maláčová

Počet vyloučených lokalit nám za posledních deset let narostl na trojnásobek.
Nepravda
Podle Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR, kterou si nechalo v roce 2015 zpracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, se počet sociálně vyloučených lokalit během deseti let zvýšil na dvojnásobek.

Sociálně vyloučená lokalita je území, kde se koncentruje větší množství osob žijících v nevyhovujících podmínkách. Podle Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (dále jen „Analýza“) se sociální vyloučení charakterizuje jako souběh několika faktorů, které výrazně omezují možnosti přístupu na otevřený trh práce, přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb a vzdělávání, kontaktu se sociálním okolím, řešením osobních krizí a politické participace. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita. Zadavatelem Analýzy bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí, její výsledky byly zveřejněny v květnu roku 2015.

K počtu sociálně vyloučených lokalit ve srovnání s rokem 2006 (v tomto roce vyšla předchozí analýza sociálně vyloučených lokalit) hovoří Analýza takto (str. 34):

„Celkový počet lokalit se v porovnání s rokem 2006 téměř zdvojnásobil (z 310 na 606). Počet lokalit vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně (dle tabulky na str. 34 byl však nárůst v Moravskoslezském kraji nižší, pozn. Demagog.cz).K samotnému počtu obyvatel dodává (str. 11): „Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách se zvýšil téměř o polovinu. V roce 2006 analýza odhadovala celkem 60 000 až 80 000 obyvatel v sociálně vyloučeném prostředí.“ Kdežto v roce 2015: „Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000.“

Novější zdroj informací než tato Analýza k dispozici není. Nejaktuálnější Zpráva o plnění opatření Strategie sociálního začleňování 2014–2020 za rok 2018, vypracovaná v březnu roku 2019 (.pdf, str. 5), stále pracuje s informacemi z této Analýzy. Tudíž podle momentálně dostupných dat lze hovořit o celkovém navýšení sociálně vyloučených lokalit „pouze“ na dvojnásobek, nikoliv trojnásobek. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý. S žádostí o poskytnutí aktuálnějších údajů, ze kterých mohla ministryně Maláčová vycházet, jsme oslovili Ministerstvo práce a sociálních věcí, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

Jana Maláčová

Je tam (v návrhu zákona ohledně systému dávek na bydlení, pozn. Demagog.cz) celá řada věcí, které lidem naopak v nouzi pomůžou, od navýšení životního a existenčního minima, které tu devět let nebylo, přes reorganizaci úřadů práce.
Zavádějící
Částky pro životní a existenční minimum byly naposledy upraveny nařízením vlády v roce 2011. Ministryně je nyní chce od dubna navýšit o 13,2 %. Navýšení však není součástí navrženého zákona o přídavku na bydlení, ale jedná se o samostatné nařízení vlády.

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice příjmu k zajištění základních potřeb. Existenční minimum je pak minimální hranice příjmů, která je považována za nezbytnou k zajištění základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Částky obou minim jsou upraveny zákonem č. 110/2006 Sb.,o životním a existenčním minimu, který stanovuje měsíční částku životního minima na 3 410 korun na osobu. Měsíční částka na osobu v rámci existenčního minima je pak 2 200 Kč.

Ministryně práce Jana Maláčová navrhuje zvýšení minim o inflaci (.docx, str. 2), čili o alespoň 13 %. Životní minimum by tak od 1. dubna 2020 činilo (.docx) 3 860 Kč a to existenční 2 490 Kč. Naposledy se přitom životní a existenční minimum zvýšilo k 1. lednu 2012, tedy před více než 8 lety.

Zdroj: Důvodová zpráva (.docx)

Ministryně Maláčová uvádí, že návrh zvýšení životního a existenčního minima je obsažen v návrhu zákona o přídavku na bydlení. Byť MPSV již dříve uvedlo, že k navýšení minim by mělo dojít v souvislosti s revizí systému dávek na bydlení (přijetím zákona o přídavku na bydlení), navýšení má být provedeno samostatným nařízením vlády, nikoliv ustanovením v navrženém zákoně. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Další změny, které návrh zákona o přídavku na bydlení popisuje, se týkají posílení individuálního charakteru poskytování služeb zaměstnanosti (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.doc, str. 15), čili že klientům bude poskytnut individuální a komplexní přístup ze strany Úřadu práce. Dojde tak k provázání aktivity uchazeče o zaměstnání s pobíráním přídavku na bydlení. Zákonem bude také stanovena pravomoc Úřadu práce ČR nepřiznat přídavek na bydlení do bytů nevhodných pro trvalé bydlení. Na druhou stranu má však dojít k rozšíření právních titulů (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.doc, str. 22-23) umožňující nárok na dávku přídavek na bydlení, což obnáší nárůst žadatelů o dávku o 20 až 30 tisíc. Má tedy dojít k posílení sociálních služeb.

Jana Maláčová

A přicházíme také s návrhem systémové sociální práce na obcích.
Pravda
MPSV se posílení systémové sociální práce v obcích věnuje od roku 2016. V roce 2020 plánuje především několik vzdělávacích akcí.

Podpora sociální práce v obcích vychází z projektu MPSV. „Systémová podpora sociální práce v obcích“ je projektem, který je financován z prostředků EU OP Zaměstnanost a je rovněž financován státním rozpočtem. Tento projekt byl spuštěn již v roce 2016. Loni v lednu byl však prodloužen až do 30. června 2021. Projekt vychází ze Strategie pro sociální začleňování 2014–2020.

V první polovině roku 2020 jsou plánovány například vzdělávací akce pro sociální pracovníky. „Na základě zpětné vazby od sociálních pracovníků bude realizován vzdělávací program v celkovém rozsahu 42 hodin (56 vyučovacích hodin). První běh vzdělávacího programu je plánován na první polovinu roku 2020. Celkově se počítá s realizací 15 běhů po 15 účastnících. Každý běh bude trvat 7 dní a každý den bude obsahovat v průměru 7 hodin školení. Ukončení realizace vzdělávacího programu je plánováno na první polovinu roku 2021.“ Dále budou pořádány kazuistické semináře a vytvořen vzdělávací web.

Strategie pro sociální začleňování 2014–2020 uvádí nutnost systémové sociální práce jako opatření 2f (.pdf, str. 20), kterým se bude zabývat průběžně.

Lze tak říci, že MPSV podnikalo a podniká kroky v této oblasti.

Jana Maláčová

Tak musí Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv taky komunikovat mezi sebou, protože to jsou právě jejich starostové, kteří po tomto opatření volají.
Pravda
Starostové některých měst, jako například Kadaně, Jirkova, Chomutova a Klášterce nad Ohří, vyzvali předsedu vlády ke změnám ve výplatách příspěvku na bydlení.

Ministryně Maláčová mluví o návrhu změny zákona o dávkách na sociální bydlení, který nahradí dvě nynější dávky na bydlení jednou a zpřísní pravidla vyplácení. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv tento návrh kritizují, avšak někteří starostové o toto opatření v minulosti několikrát žádali.

Starosta Kadaně Jiří Kulhánek napsal v říjnu roku 2018 dopis předsedovi vlády.



„Určitě dobře víte, že jsou tyto sociální dávky v gigantické formě zneužívány a vypláceny ve výši, která ve většině případů neodpovídá skutečnému komfortu bydlení. Příspěvek na bydlení dosahuje běžně částek dvanácti tisíc měsíčně, když v bytech vlastněnými obcemi je tato výše většinou poloviční nebo ještě nižší. Navíc tyto finanční prostředky končí většinou v rukou spekulantů a k člověku v sociální nouzi se kolikrát ani nedostanou.“



„Zkusme zapracovat do zákona a o sociálních dávkách na bydlení úpravu, kde bude výše této dávky omezená stropem maximálně do výše nájemného v obecním bytě příslušné obce. Tím se dostaneme na částky minimálně poloviční, stát ušetří stovky miliónů a zastaví se migrace sociálně slabých do Ústecka a dalších krajů se sociálními problémy,“ napsal starosta Andreji Babišovi.



K dopisu se připojili starostové a místostarostové z Jirkova, Chomutova a Klášterce nad Ohří.



„V Jirkově to máme opravdu zmapované, ze tří tisíc bytů v SVJ jich mají třetinu spekulanti, to je strašné číslo,“ uvedla místostarostka Jirkova Dana Jurštaková (ODS)

.

„Potřebujeme řešit diskriminaci těch slušných lidí, kteří nám v těch domech zbývají,“ dodává starosta Klášterce nad Ohří Štěpán Drozd ze Strany soukromníků ČR.



Ke Kadani, Chomutovu, Klášterci nad Ohří a Jirkovu se chtějí podle vedení těchto měst přidat i další města, jako například Bílina, Louny nebo Žatec a některá města v Karlovarském kraji.



Na opakované podněty starostů Andrej Babiš reagoval 8. února 2019:

„V úvodu dopisu bych Vás rád ubezpečil, že tuto problematiku již od Vašeho prvního podání na Úřad vlády dne 9. října 2018 monitoruji. Váš konkrétní návrh na změnu sociální dávky, stanovení jejího stropu na úrovni nájemného v obecním bytě, považuji za racionální. Váš návrh byl postoupen Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), nikoliv k formálnímu vyřízení, ale k jeho komplexnímu posouzení a hledání společného řešení.“

„Co se týká Vašeho návrhu na sjednocení dávek na bydlení a dosažitelnosti úspor, tato úprava byla připravována v rámci návrhu zákona o sociálním bydlení. Podle vyjádření MPSV je však tato úprava riziková, neboť se může dotknout i zranitelných skupin obyvatel například seniorů, zdravotně postižených, a dále by patrně vyžadovala vysokou administrativní náročnost ze strany Úřadu práce ČR.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož starostové především severočeských měst žádali vládu opakovaně o změnu v zákoně o dávkách na sociální bydlení už od roku 2018.

Jana Maláčová

Zdeňka Trachtová: Máte odhady, kolik takových lidí, kteří přijdou o dávky, bude?
Jana Maláčová: Předpokládáme, že to je zhruba 10 tisíc lidí, maximálně. Nepředpokládáme, že se ten počet bude měnit a narůstat. Je to ta samá skupina obyvatel.
Neověřitelné
Nový zákon o přídavku na bydlení by měl zpřísnit pravidla pro jeho přidělování. Nárok na něj ztratí lidé, kteří si nebudou aktivně hledat práci a nedohlížejí na školní docházku svých dětí. Konkrétní odhad lidí, kteří přijdou o dávky, nemůžeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) plánuje zpřísnění podmínek pro přidělování dávek na bydlení. Z tohoto důvodu ministerstvo připravuje nový zákon o přídavku na bydlení, který se momentálně nachází v připomínkovém řízení.

V České republice existují v současné době dva druhy dávek na bydlení: příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Nový zákon by měl oba tyto příspěvky sjednotit do jednoho a mimo jiné změnit podmínky pro jeho vyplácení. Nárok na tento příspěvek ztratí například lidé, kteří si nebudou aktivně hledat práci, rodiče dětí, které ve škole zameškají víc než 100 hodin za pololetí.

Podle šetření (.pdf, str. 1) Úřadu práce ČR z roku 2014 se míra neoprávněného pobírání dávek v ČR pohybuje mezi 5 a 10 procenty z celkového objemu vyplácených dávek. Za období leden až duben v roce 2018 provedli zaměstnanci Úřadu práce celkem 35 tisíc šetření, na jejichž základě odňali 432 už vyplacených dávek a zamítli 231 žádostí. Za období leden až červen v roce 2019 provedl úřad celkem 109 529 šetření (.pdf, str. 2), na jejichž základě odňal 740 už vyplacených dávek a zamítl 375 žádostí. Ministryně Jana Maláčová rovněž říká, že lidí, kteří zneužívají systém dávek, je minimum.

V prosinci 2019 pobíralo doplatek na bydlení přibližně 33 100 osob (.pdf, str. 9) a příspěvek na bydlení přibližně 169 500 osob (.pdf, str. 11). Celkem se jednalo o přibližně 202 600 příjemců státní podpory na bydlení. Z toho předpokládaných 5 až 10 % případů neoprávněného pobírání dávek tvoří přibližně 10 130 až 20 260 osob.

Vzhledem k tomu, že uvedené dávky na bydlení se podle návrhu ministryně Maláčové mají odebrat těm lidem, kteří si například nebudou aktivně hledat práci nebo jejichž děti zameškají za pololetí více než 100 hodin, uvádíme i příslušná data o absenci dětí ve školách a počtu nezaměstnaných. K 31. lednu 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 230 022 přihlášených osob na úřadu práce a míra nezaměstnanosti se tak pohybovala kolem 3,1 % (.zip, 1. Zpra0120). Počet zameškaných hodin za rok se podle výroční zprávy (.pdf, str. 73) České školní inspekce snížil z 93,3 hodin v roce 2018 na 74,9 hodin v roce 2019. Počet neomluvených hodin (.pdf, str. 73) na žáka je už tři roky víceméně stabilní: 0,9 až 0,6 hodiny.

Z výše uvedeného můžeme dovozovat, že se nová opatření skutečně nedotknou extrémně vysokého počtu osob. Konkrétní odhad 10 tisíc lidí však za použití veřejně dostupných zdrojů nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o poskytnutí zdroje této informace. Vzhledem k tomu, že jsme dosud nedostali odpověď, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Maláčová

Chtěli bychom je podchytit systémovou sociální prací, kterou bychom chtěli platit z fondů EU, protože začíná nové programové období. A čtvrtina peněz, které dostaneme, bude povinně dle představ Evropské komise alokována na vyloučené lokality.
Nepravda
Dle článku 7 připravovaného nařízení o Evropském sociálním fondu plus budou členské státy muset alokovat čtvrtinu prostředků tohoto fondu do vyloučených lokalit. Tento fond však tvoří pouze cca 14 % celkových prostředků určených České republice.

Ministryně Maláčová hovoří v rozhovoru o lidech, u kterých hrozí, že jim již nebudou v budoucnu přiděleny dávky na bydlení vzhledem k podmíněnosti dávky aktivitou příjemce. Dle nového návrhu (.docx, str. 1) zákona o přídavku na bydlení by totiž příjemci měli pracovat, chodit na veřejné prospěšné práce nebo si zaměstnání aktivně hledat.

Na období od roku 2021 do roku 2027 navrhuje Komise celkový rozpočet (.pdf, str. 36) ve výši 1 279 miliard € v prostředcích na závazky v běžných cenách, což odpovídá zhruba 1,11 % hrubého národního důchodu EU-27 (tedy již po vystoupení Velké Británie z Evropské unie). Z hlediska vyloučených lokalit nabývá velkého významu kohezní politika EU, neboli politika hospodářské a územní soudržnosti, jež má za cíl snižování rozdílů mezi regiony a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Evropská komise navrhla pro kohezní politiku rozpočet, který se podobá minulým obdobím, avšak dochází ke snížení prostředků o cca 5 %.

Dále by podle tohoto prozatímního návrhu měla Česká republika celkově obdržet 20 miliard € pro politiku soudržnosti v běžných cenách z fondů EU během programového období 2021–2027. Z této částky by mělo 10,52 miliard € tvořit prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 6,44 miliard € z Fondu soudržnosti a 2,74 miliard € z Evropského sociálního fondu plus. Dle článku 7 připravovaného nařízení, které má upravovat právě pravidla čerpání z Evropského sociálního fondu plus pak platí, že „členské státy přidělí nejméně 25 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až xi)“.

Příslušná ustanovení článku 4 pak zní následovně:
vii) posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;

viii) podporovat sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

ix) zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;

x) podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

xi) řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření“.

Toto ustanovení se přitom týká pouze Evropského sociálního fondu plus. Návrh nařízení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti přitom žádné podobné ustanovení neobsahuje. Stejně tak ani návrh nařízení o ustanoveních všem fondům společných.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle představ Evropské komise bude do vyloučených lokalit povinně alokována čtvrtina prostředků pouze Evropského sociálního fondu plus. V českém kontextu to znamená přibližně 0,7 miliardy €, tedy pouze cca 3,4 % z celkových prostředků určených pro Českou republiku.

Jana Maláčová

Evidujeme situace, kdy zejména ve strukturálně postižených regionech mají děti na základních školách obrovský počet zameškaných hodin, i když nejsou nemocné.
Pravda
Děti v strukturálně postižených regionech mají vyšší počet zameškaných hodin než děti ve zbytku České republiky. Lze se důvodně domnívat, že mnoho absencí není způsobeno nemocí.

Záškoláctví patří dle České školní inspekce mezi nejčastější rizikové chování žáků, které nepříznivě ovlivňuje studium a samozřejmě dosažené školní výsledky.

Zdroj: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2018/2019 (.pdf, str. 120)

Dle České školní inspekce v České republice existují (.pdf, str. 201) regionální rozdíly v průměrném socioekonomickém statusu žáků (SES), které souvisí s rozdílným výsledným skóre z různých oblastí mezinárodních šetření (čtenářská, přírodovědná, matematická gramotnost) i národních zjišťování. Socioekonomické charakteristiky tedy představují výrazný faktor, který ovlivňuje výsledky českých žáků a stojí za podstatnými rozdíly mezi školami.

Česká školní inspekce rozděluje kraje do tří skupin dle sociálně ekonomického statusu (SES). Mezi kraje s nejhorším (nejnižším) SES spadá Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský a Liberecký. Toto rozdělení podle SES je převážně ve shodě s pojmem strukturálně postižených regionů zmíněných ve výroku.

Zdroj: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2018/2019 (.pdf, str. 201)

Dle článku na portálu iDNES.cz jsou Ústecký a Moravskoslezský kraj oblastmi s nejvyšším počtem zameškaných omluvených i neomluvených hodin. Oba kraje mají dle České školní inspekce jeden z nejnižších SES.

Počty zameškaných hodin na základních a středních školách dokládají následující 2 tabulky:

Zdroj: iDNES.cz

Zdroj: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2018/2019 (.pdf, str. 121)

Počet zameškaných hodin se tedy s postupem věku zvyšuje, na středních školách je počet zameškaných hodin vyšší než na školách základních. Avšak dle lékařů jsou nejvíce nemocné děti do 5 let a nemocnost se u dětí s přibývajícím věkem snižuje.

Termín „obrovský počet“ uvedený ve výroku Janou Maláčovou je sice relativní, dle zjištěných informací ale některé regiony skutečně dosahují vyššího počtu zameškaných hodin. Podle analýzy sociologů z agentury PAQ Research existuje v regionech například korelace mezi počtem rodičů v exekuci a počtem zameškaných hodin ve školách. Můžeme také poukázat na některé medializované případy (Milevsko 2018 a České Budějovice 2011), kdy dítě skutečně ve škole zameškalo „obrovský“ počet hodin.

Závěrem tedy můžeme konstatovat, že zjištěná fakta jsou v souladu s výrokem a děti v strukturálně postižených regionech (s nízkým SES) mají více zameškaných hodin.

Jana Maláčová

Máme obrovský počet dětí, které vycházejí ze základních škol negramotné.
Nepravda
Byť neexistuje statistika negramotnosti českých dětí vycházejících ZŠ, z dostupných dat lze dovodit, že počet takových dětí dosahuje maximálně méně než 1 % z celkového počtu dětí.

Na úvod tohoto hodnocení můžeme vymezit, že negramotný člověk je ten, který neumí číst a psát. Dle výroku Jany Maláčové by ze základních škol mělo vycházet obrovské množství takových dětí, které ani po minimálně 9 letech povinné školní docházky (či nejvýše na konci roku, kdy v průběhu školního roku dosáhly 17. roku věku) neumí číst ani psát.

Tento výrok můžeme porovnat s daty ve statistické ročence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále MŠMT), ve které je uveden počet dětí, které ve školním roce 2017/2018 ukončily povinnou školní docházku.

Zdroj: Statistické ročenky školství a výkonové ukazatele (tabulka C1.17.1)

Z těchto dat můžeme usuzovat, že pokud významná většina studentů a studentek ZŠ ukončila v 9. ročníku studia (77 371 z 82 091 = 94 %), tedy neopakovala ročník či jinak z logiky věci nesplňovala důvod k propadnutí, pak musela být gramotná. Znalost čtení a psaní je elementární dovedností, na niž navazuje většina pokročilejších znalostí, které má žák ve škole nabýt.

Na tomto místě můžeme uvést, že úspěšně dosáhnout základního vzdělání může pouze žák 9. a 10. ročníku. Žáci ukončující studium v nižším ročníku doklad o dosažení základního vzdělaní nezískávají.

U zbylých žáků (ti, kteří vycházejí z jiného než 9. ročníku) však můžeme základní gramotnost také předpokládat, neboť žák s neznalostí této elementární dovednosti z prvních ročníků ZŠ bude nejspíše předmětem šetření pedagogicko-psychologické poradny (například z důvodu poruchy učení) a i žák vycházející například z ročníku 8. opakoval ročník jen jednou, tedy zajisté projevil elementární znalosti na postup do dalšího ročníku na prvním či druhém stupni, mezi které se počítá gramotnost.

Problém nastává u žáků, kteří nedosáhli základního vzdělání (tedy 9. a 10. ročníku) a ukončili po dvou opakováních ročníku své studium ZŠ například v 7. ročníku. Lze si představit příklad, že žák propadl z důvodu nenabytí elementárních znalostí (např. gramotnosti) v prvním stupni ZŠ (1.–5. ročník). Propadnout lze na prvním stupni i druhém stupni vždy pouze jednou, tedy i žák negramotný po propadnutí zákonitě postoupí na druhý stupeň (6.–9. ročník), kde může neúspěšně ukončit svou školní docházku v 7. ročníku. Takových žáků může být ale podle statistické ročenky MŠMT maximálně 758, čili 0,92 % celkového počtu (pro školní rok 2017/18).

Z výše popsaných důvodů lze dovodit, že je možné, že část dětí vycházejících ZŠ v naší zemi je negramotná. Nemůže se ale jednat o obrovské množství. Byť je tento pojem značně relativní, maximální počet dětí, které jsou negramotné, nedosahuje ani jednoho procenta dětí opouštějících ZŠ.

Jana Maláčová

Zdeňka Trachtová: Z čeho usuzujete, že toto opatření (rodiče, kteří neposílají děti do školy, přijdou o přídavek na bydlení, pozn. Demagog.cz) skutečně přiměje rodiče posílat děti do školy?
Jana Maláčová: Jsou to zkušenosti expertů z terénu, kteří říkají, že nejlépe funguje metoda vybalancování práv a povinností, to znamená intenzivní sociální práce (...)
Neověřitelné
Ačkoliv se opatření u odborníků v médiích setkává pouze s kritikou, nepodařilo se nám ověřit, zda ministryní uvedení experti z terénu opravdu opatření nepodporují.

Opatření (rodiče, kteří neposílají děti do školy, přijdou o přídavek na bydlení, pozn. Demagog.cz) se mezi odborníky setkalo spíše s nevolí. Podle předsedkyně ČOSIV (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) Kláry Laurenčíkové hrozí, že rodiče bez dávek budou končit na ulici a děti v ústavní péči. Opatření se dle ní nezabývá příčinami záškoláctví v širších souvislostech. Kritika přišla také od Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. Proti návrhu se postavil i ekonom Štěpán Jurajda.

Samotný návrh zákona o přídavku na bydlení, ve kterém je toto opatření obsaženo jako jeden z důležitých bodů, je podroben silné kritice i v rámci samotného připomínkového řízení. Návrh zákona jako celek má celkem 32 zásadních připomínek od mnoha různých institucí, včetně několika ministerstev v čele s MŠMT. Kritika samotného bodu ztráty přídavku se dle Institutu pro sociální inkluzi objevil v 16 z těchto 32 připomínek.

Navzdory této kritice se nám nepodařilo dohledat, zda existuje nějaká relevantní skupina odborníků „z terénu“, která by uvedené opatření podporovala. Výrok proto zatím hodnotíme jako neověřitelný. Nicméně jsme MPSV požádali o informace o expertech, z jejichž názorů dle ministryně Maláčové návrh zákona vychází.

Jana Maláčová

Jsem překvapená, protože na koaliční radě s tím opatřením (které určení výše dávek na bydlení podmiňuje řádnou školní docházkou dítěte, pozn. Demagog.cz) pan ministr (Robert Plaga z ANO) souhlasil.
Neověřitelné
Záznamy z posledního jednání koaliční rady, kterého se Jana Maláčová účastnila, nejsou veřejně dostupné a po samotném jednání neproběhla ani tisková konference. Proti návrhu ministryně Maláčové se Robert Plaga vymezil později v připomínkovém řízení.

Ministryně práce a sociálních věcí zde hovoří o opatření, které je součástí jejího návrhu zákona o přídavku na bydlení. Podle něj (.zip, dokument IIIa_návrh_zakon_o_přídavku_na_bydlení_12-12-2019.doc, str. 9) by bylo pro získání a výši příspěvku na bydlení rozhodující, zda je žadatel (nebo některá z osob používajících stejný byt jako žadatel) zákonným zástupcem dítěte, které plní povinnou školní docházku. A především to, jak tuto docházku dítě plní.

Problém by s vyplacením přídavku nastal v případě, že by dítě mělo „v jednom pololetí školního roku více než 100 zameškaných hodin“ (.doc, str. 9) a zákonný zástupce by neprokázal, že „hodiny byly zameškány ze zdravotních důvodů“. Návrh také zahrnuje povinnost zákonného zástupce, který žádá o přídavek na bydlení, dokládat každé pololetí školního roku vysvědčení dítěte (.doc, str. 18).

Návrh zákona byl podle informačního systému ODok pro mezirezortní připomínkové řízení předložen 19. prosince 2019. Od té doby se dle stránek Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Maláčová jednání koaliční rady účastnila 14. ledna 2020. Zda na něm však ministr školství Robert Plaga s navrhovanou úpravou souhlasil či ne, se nám nepodařilo dohledat, jelikož z tohoto jednání nejsou k dispozici žádné veřejně dostupné záznamy. Dle programu Úřadu vlády se také po jednání koaliční rady nekonala žádná tisková konference, na které by případně takováto informace mohla zaznít. O tématu se nezmiňoval ani oficiální facebookový účet MŠMT.

Proti zmiňovanému opatření se pak v mezirezortním připomínkovém řízení 22. ledna 2020 ohradilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož čele Robert Plaga stojí. Přímo k této části návrhu se pak MŠMT vyjádřilo takto (.docx, str. 1): „Zásadně nesouhlasíme s podmiňováním dávek na bydlení školní docházkou dítěte.“ Ministerstvo také „zásadně odmítá, aby sankce nespolupracujících/neplatících rodičů dopadaly na dítě a dále zhoršovaly jeho postavení“ (.docx, str. 1).

Jana Maláčová

Důležité je říct, že z těch zhruba 200 tisíc lidí, kteří pobírají dávky na bydlení, tak přes 100 tisíc jsou senioři.
Nepravda
Doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení pobíralo podle posledních dat z prosince 2019 přibližně 202 600 příjemců. Data o zastoupení důchodců jsou dostupná za období od ledna do září 2019, kdy se jednalo o 60 829 osob.

Jelikož se žádný druh státní podpory, který se týká bydlení, nenazývá přímo „dávka na bydlení“, jak je ve svém výroku použila ministryně Jana Maláčová, řadíme mezi ně dva druhy státní sociální podpory, a to doplatek na bydlení, který se řadí mezi dávky pomoci v hmotné nouzi, a příspěvek na bydlení, který se řadí mezi dávky státní sociální podpory.

Informace a statistiky příjemců dávek vytváří Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které je měsíčně zveřejňuje na svém webu. Poslední měsíční přehled je dostupný za prosinec 2019 (.pdf). Statistika příjemců podle věku (konkrétně důchodců) je pak dostupná v materiálech k návrhu zákona, konkrétně pak v Závěrečné zprávě RIA (.zip, soubor s názvem Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.docx).

Podle posledních statistik MPSV pobíralo v prosinci 2019 doplatek na bydlení přibližně 33 100 osob (str. 9) a příspěvek na bydlení přibližně 169 500 osob (str. 11). Celkem se tedy jednalo o 202 600 příjemců státní podpory na bydlení. Podle zprávy RIA (str. 8–12), kde jsou uváděny i hodnoty o zastoupení důchodců, kteří tyto příspěvky pobírají, šlo v případě doplatku na bydlení o 3 092 osob (9,3 % z celkového počtu příjemců) a v případě příspěvku na bydlení o 57 737 osob (34,1 % z celkového počtu příjemců). Celkem se tedy jedná o 60 829 důchodců pobírajících podporu na bydlení. Hodnota se podstatně liší od hodnoty uvedené ve výroku ministryně Maláčové.

Oba příspěvky od roku 2014 (v případě doplatku na bydlení, .pdf) a od roku 2015 (v případě příspěvku na bydlení, .pdf) vykazují sestupný trend, kdy počet příjemců dávek klesá. V roce 2014 pobíralo doplatek na bydlení přibližně 73 200 osob, příspěvek na bydlení pobíralo z dostupných dat nejvíce lidí v roce 2002, kdy byl vyplácen přibližně 343 000 osobám. Ve zprávě RIA (str. 8) se uvádí jako hlavní důvod snižování počtu vyplácených dávek zvyšování mezd: „Vzhledem k tomu, že základní složení příjemců je dlouhodobě v zásadě konstantní a vzhledem k vývoji (mírnému navyšování) mezd se meziročně (i meziměsíčně) počet příjemců mírně snižuje.“

Jana Maláčová

Těch (seniorů, pozn. Demagog.cz) se ta situace vůbec nedotkne, naopak ti si polepší, protože jim umožníme nově dostávat vyšší částky, než je stanovený normativ. To znamená, že zranitelných skupin obyvatelstva se ta změna vůbec nedotkne nebo se dotkne k lepšímu. To samé platí u zdravotně postižených.
Nepravda
Podle hodnotící zprávy RIA se situace seniorů dotkne, ale výsledný dopad není zřejmý. Stejně tak ze zprávy a kritiky, kterou novela zákona prošla, není zřejmé, že by se zranitelných skupin obyvatelstva dotkla k lepšímu.

Ministryně Maláčová zde mluví o návrhu zákona Ministerstva práce a sociálních věcí o přídavku na bydlení. Tento návrh, který prošel připomínkovým řízením, byl z mnoha stran kritizován.

Součástí novely je plán nahradit příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Dávky ale mají být podmíněné řádnou školní docházkou dětí příjemců. Pokud by dítě za jedno pololetí mělo absenci větší než sto hodin, pak by se dávky mohly snížit. Dále také mohou ztratit nárok na příspěvek na bydlení lidé, kteří nebudou aktivně hledat práci (snaha o hledání práce by se nehodnotila u nezaopatřených dětí, příjemců starších 68 let a dalších (.doc, str. 14)).

Podle hodnotící zprávy RIA, která ve dvou (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.doc, str. 53–54) modelových příkladech počítá dávky seniorům bydlícím ve Velkých Hamrech a Kladně, přídavky v jednom případě porostou a v druhém klesnou (zůstanou nezměněné, pokud ÚP ČR započítá zvýšené náklady na elektřinu, vzhledem k věku příjemce). Co se týče ochrany (str. 26–27) zranitelných osob, tak krajská pobočka ÚP ČR bude mít pravomoc v individuálních případech zvýšit dávky s ohledem na věk či zdravotní stav osoby (např. seniora či zdravotně postižené osoby).

Na druhé straně například Platforma (.pdf, str. 3) pro sociální bydlení předpokládá, že jeden z dopadů novely bude nemožnost přesunu seniorů a dětí z ubytoven do míst s vyššími cenami nájemného. Změna týkající se absence žáků ve škole je také kritizována organizacemi EDUin, Platformou pro sociální bydlení a Institutem pro sociální inkluzi, podle kterých by se tím mohla zhoršit situace chudých.

Z hodnotící zprávy RIA a kritiky návrhu zákona tedy nevyplývá, že by senioři měli dostávat díky novele větší částky, a ani není zřejmé, že by obecně výrazně pomohla zranitelným osobám. Byť v individuálních případech bude mít ÚP možnost zvýšit dávky seniorům, není pravdou, že by se navrhovaná změna obecně seniorů vůbec (negativně) nedotkla.

Jana Maláčová

Výborná věc je, že nově chceme do právních titulů, kdy lidé mohou dostat dávky na bydlení, zahrnout podnájmy. Ty tam v tuto chvíli nejsou. To znamená, že lidé, kteří jsou v podnájmech – týká se to zejména družstevního bydlení – budou nově způsobilí k těmto dávkám a polepší si. To může vést ke značnému zlepšení situace obyvatelstva v řádu desítek tisíc lidí.
Pravda
Příspěvek na bydlení dostane v současnosti pouze osoba, která je vlastníkem nebo nájemníkem nemovitosti. V nové úpravě se počítá s rozšířením možných žadatelů i o podnájemníky. Podle zprávy RIA k návrhu zákona by se tak počet příjemců této dávky měl zvýšit o 20 000 – 30 000 lidí.

Předně uveďme, že podnájemní smlouva znamená smlouva uzavřená mezi nájemcem bytu a podnájemcem.

Podle zprávy RIA (hodnocení dopadů regulace, pozn. Demagog.cz) k návrhu zákona o přídavku na bydlení se náklady na rozšíření právních titulů, které umožní zisk nároku přídavku na bydlení, budou pohybovat okolo 850 milionů. Počet příjemců této dávky naroste (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.docx, str. 58, písm. f) o 20–30 tisíc lidí, kteří bydlí v podnájemním bydlení.

Dále podle zprávy (str. 22–23) „lze odhadnout, že 1/3 až 1/2 bytů bytových družstev je nadále podnajímána členy bytových družstev“, tedy na 144 až 216 tisíc družstevních bytů je uzavřena podnájemní smlouva. V Česku je k roku 2018 431 500 družstevních bytů.

V dnešní době se přitom příspěvek na bydlení poskytuje pouze vlastníkům nebo nájemníkům bytů. Ministryně Maláčová chce příspěvky na bydlení poskytnout i osobám v podnájmu.

Jana Maláčová

Máme tam celkem 23 opatření. Celková úspora je 200 milionů korun.
Neověřitelné
Důvodová zpráva k návrhu zákona o přídavku na bydlení obsahuje 15 specifických opatření. Celkovou úsporu plynoucí z těchto opatření či ze zákona jako celku se nám nepodařilo dohledat.

Novelou zákona o přídavku na bydlení, která je v současné době ve fázi zpracování připomínek, si Ministerstvo práce a sociálních věcí klade za cíl sjednocení dvou dosavadních dávek na bydlení: příspěvku a doplatku do jednoho přídavku. Tato dávka by také dále měla být podmíněná aktivitou příjemce. Dle nového návrhu totiž příjemci budou muset pracovat, chodit na veřejné prospěšné práce, nebo si zaměstnání aktivně hledat (.docx, str. 1).

Předpokládáme, že ministryně Maláčová hovoří o opatřeních obsažených v návrhu zákona o přídavku na bydlení a nikoliv o úpravách 19 zákonů (.zip, IIIb_zakon o pridavku na bydlení - složený zákon 12-12-2019.docx), které zákon o přídavku na bydlení mění. Opatření v návrhu zákona o přídavku na bydlení, respektive základní principy navrhované právní úpravy, lze nalézt v důvodové zprávě (.zip, IVa_důvodová zpráva_zakon o přídavku na bydlení_12_12_2019.docx, str. 36–48). Uvedených je zde však pouze 15 základních principů, například sloučení dvou dávek na bydlení do dávky jedné, hodnocení aktivity posuzovaných osob či zavedení minimálních standardů kvality bydlení jako jedné z podmínek pro přiznání dávky.

Dále podle úvodu závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) by měla mít tato opatření ve výsledku pozitivní dopad na státní rozpočet (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.docx, str. 2), nicméně konkrétní částka již v dokumentu vyčíslena není.

V části o identifikaci nákladů a přínosů lze najít popis přínosů a nákladů jednotlivých variant zákona (str. 57). U varianty 2, počítající se sloučením dávek a představující dle ministerstva nejvhodnější variantu řešení, lze také najít hrubé vyčíslení nákladů a přínosů této novely (str. 58). Ve zprávě RIA je k jednotlivým opatřením uvedeno například:

  • zjednodušením dávkového systému lze očekávat postupné snížení administrativní zátěže, které by měly vést k úsporám státního rozpočtu (uvedeno bez vyčíslení);
  • motivace řádného plnění povinné školní docházky u dětí by mohla vést k úsporám čítajícím zhruba 20 milionů korun;
  • změnou principu pro stanovení okruhu společně posuzovaných osob, zohledněním fakticity užívání bytu aj. by mohlo dojít k zániku nároku na přídavek či snížení výše přídavku cca u 10 % současných příjemců, což by mohlo vést hrubým odhadem k úsporám ve výši 300 milion korun ročně;
  • rozšíření právních titulů, umožňující získat nárok na přídavek na bydlení, přinese nárůst počtu příjemců, což s sebou ponese i navýšení nákladů o zhruba 850 milion korun ročně;
  • možný vliv obcí v rámci jejich samostatné působnosti na stanovení nejvýše uznatelné částky nájemného by měl vést k snížení státního rozpočtu v řádech desítek milionů korun – přesný odhad nelze určit, aj.

Vzhledem k tomu, že se jedná o hrubé odhady a přesné vyčíslení nákladů a úspor není v tuto chvíli možné, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Maláčová

To je přece podstata obchodu s chudobou, že někdo koupí zdevastované byty, nastěhuje tam lidi, kteří nemají na výběr, kteří jsou ve velmi zoufalé situaci, a stát tam vyplácí velké částky.
Pravda
Podstata obchodu s chudobou je popsána správně. Postupně jsou podnikateli skoupeny zdevastované byty a sociálně slabší rodiny, které nemají na zaplacení, využívají systému příspěvků na bydlení. Podnikatelé následně vyinkasují příspěvky na bydlení od sociálně slabších rodin.

Obchod s chudobou je podnikatelskou aktivitou, která slouží k vydělávání peněz na chudých lidech. V současné době je to jeden ze vzrůstajících problémů a vláda se proti obchodníkům s chudobou snaží zakročit. Problémem je, že sociálně slabší lidé musí často platit velmi vysoké nájmy. Sociálně slabší mají ale pouze omezené možnosti platit takto vysoké nájmy, a proto jsou jim k dispozici tzv. příspěvky na bydlení. Příspěvky na bydlení jsou upravovány zákonem o státní sociální podpoře. Příspěvky na bydlení vždy obdrží „vlastník nebo nájemce zkolaudovaného bytu, ve kterém je hlášený k trvalému pobytu, a náklady na bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny".

Sociálně slabší rodiny mají tu nevýhodu, že se často střetávají s neochotou majitelů bytů. Jeden z majitelů vysvětluje problém se sociálně slabšími takto: „Je v tom opatrnost. Dopředu nevíte, koho si tam berete. Dejte mu trvalé bydliště a budete mít problémy jej dostat z bytu. A pak… pokud má u vás trvalé bydliště a nadělá dluhy, přijdou exekutoři a vybílí vám byt. A vůbec se nebudou zajímat o to, že ty věci jsou vaše. Prostě je to adresa trvalého bydliště dlužníka a máte smůlu.“ Sociálně slabší rodiny jsou tedy často donuceny platit takto vysoké nájmy. Některými podnikateli jsou často skupovány levné zdevastované byty a velmi draze jsou následně pronajímány sociálně slabým. Jakmile jsou vyplácené dávky v dané oblasti zastaveny, majitel byty prodá a přesouvá se na místo, kde jsou příspěvky na bydlení vypláceny.

Existuje také tzv. doplatek na bydlení. Ten je stanoven v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. I tento doplatek byl v minulosti často zneužíván. Tomu ale bylo zabráněno tím, že doplatek přestal byl vyplácen na jednotlivce, ale na obytný prostor.

Pro boj proti obchodu s chudobou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v září 2018 plán tzv. 15 opatření pro boj proti obchodníkům s chudobou (.pdf). Postupně se ale plán spíše odložil a začalo se pracovat na tom, jak celý systém dávek přepracovat. Jednání ohledně 15 bodů nedospěla k výsledku a shoda panuje pouze na potřebě „inventury dávek".

Jak již bylo řečeno, nájmy chudých lidí jsou velmi často nadprůměrné, a proto veškeré peníze z příspěvku na bydlení pro rodinu jdou většinou hlavně majitelům nemovitostí. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době navrhuje zpřísnění systému dávek na bydlení a snaží se přimět lidi, aby si našli práci. K obchodu s chudobou dochází převážně v sociálně vyloučených lokalitách, které se podle Ministerstva pro místní rozvoj nachází především v „hospodářsky problémových regionech především v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a dále také v Olomouckém, Libereckém, Karlovarském a v některých částech Středočeského kraje“.

V roce 2020 stát vyplácí příspěvky na bydlení, které jsou rovny rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a příjmem domácnosti vynásobeným koeficientem 0,30 (v Praze 0,35).

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 v Kč měsíčně jsou následující:

Zdroj: mesec.cz

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 jsou tyto:

Zdroj: mesec.cz

Výše dávky a normativní náklady jsou určeny zákonem č. 117/1995 Sb. (Zákon o státní sociální podpoře) a následnými prováděcími předpisy, Nařízením vlády č. 320/2018 Sb. (Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení)) a Sdělením MPSV č. 103/2019 Sb. (Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory).

Jana Maláčová

A je třeba jasně říct, že se bavíme o vyloučených lokalitách, kde je bytů dostatek, i nadbytek. Třeba v Karviné mají tisíce volných bytů.
Neověřitelné
Nedokázali jsme najít žádné faktické informace či statistiky, které by dokázaly určit počet bytů ve vyloučených lokalitách po celé ČR či v Karviné.

Podle dat Evropského sociálního fondu v ČR se v Česku v roce 2016 nacházelo až 297 obcí s identifikovanou sociálně vyloučenou lokalitou. Podle výzkumu v těchto lokalitách bydlí až 115 000 lidí.

Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů se v roce 2011 v České republice nacházelo 651 937 neobydlených bytů (.pdf). Tento počet ovšem zahrnuje i byty určené k rekreaci a jiné. Není zde proto možné určit, kolik těchto bytů bylo nabízeno k podnájmu nebo sociálnímu bydlení ve vyloučených lokalitách.

Zpráva o vyloučení z bydlení za rok 2018 (.pdf, str. 13) se zmiňuje o tom, že v letech 2016/2017 se v 24 tázaných obcích, ve kterých žije největší počet rodin s dětmi v bytové nouzi, uvolnilo celkem 7 113 bytů. Nejvíce v Ostravě, Brně a Havířově. Ta samá studie následně ale uvádí, že celkem okolo 2 400 městy vlastněných bytů musí projít rekonstrukcí. Třetina oslovených obcí pak má přes 50 bytů, které čekají na rekonstrukci.

Například v Praze se podle IPR v roce 2019 nacházelo pod městskou správou 31 456 obecních bytů, ze kterých je 2 409 neobydlených. Z těchto neobydlených domů je ale pouze 266 ve stavu k nastěhování ihned, zbylých 2 143 musí projít rekonstrukcí.

Na začátku září 2015 se v majetku Brna-střed nacházelo zhruba 4 500 bytů. Neobsazených z nich bylo 556. Tyto byty se ale nedaly dále pronajímat, neboť zhruba polovina z nich nebyla v obyvatelném stavu a vyžadovala rekonstrukci. Podle Brněnského deníku se na konci roku 2018 v Brně nacházelo přes 1 300 prázdných obecních bytů, které musí nejdřív projít rekonstrukcí.

Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí ohledně poskytnutí informací k dostupnosti bytů ve vyloučených lokalitách a momentálně čekáme na odpověď.

V Karviné jsme kontaktovali magistrát, který nám předběžně potvrdil, že ve městě Karviná doopravdy existují stovky prázdných bytů. Momentálně však čekáme na přesnější čísla.

Magistrát města Karviná nás také odkázal na společnost RESIDOMO, která vlastní většinu bytů v části Karviná-Nové Město. Momentálně jen v této čtvrti tato společnost nabízí pronájem 56 bytů.

Jana Maláčová

Navíc u tohoto opatření (přídavek na bydlení nebude poskytnut na byt v nevyhovujícím stavu, pozn. Demagog.cz) zvažujeme odklad účinnosti minimálně tři roky. To znamená, že by majitelé dostali tříletou lhůtu to řešit.
Neověřitelné
Nepodařilo se nám dohledat informaci potvrzující či vyvracející tvrzení paní ministryně o odkladu účinnosti minimálně o tři roky.

Informace, že přídavek na bydlení nebude poskytnut na byt v nevyhovujícím stavu, se v návrhu zákona o přídavku na bydlení (.zip, IIIa.doc, str. 19) skutečně nachází. Konkrétně § 26 odst. 2 stanoví, že:

Pokud krajská pobočka Úřadu práce zjistí v průběhu poskytování přídavku na bydlení svým šetřením nebo na základě informace, kterou mu po provedení kontroly podle odstavce 1 předá příslušný orgán, že se nejedná o byt vhodný pro bydlení, stanoví lhůtu, ve které má dojít k nápravě tohoto stavu a o případných následcích, pokud nedojde k nápravě tohoto stavu podle § 27.“

Podmínky, které musí byt splňovat, aby jeho uživatelům mohl být vyplacen přídavek na bydlení, jsou pak specifikovány v § 6 odst. 2 návrhu (str. 5):

Byt vhodný pro bydlení musí splňovat základní standardy pro bydlení, jimiž jsou

a) byt je uzavíratelný a uzamykatelný, je osazen funkčními dveřmi a okny,

b) byt má alespoň jednu obytnou místnost, která splňuje požadavky podle jiných právních předpisů,

c) byt má záchod a koupelnu, které jsou provozuschopné; jde-li o jediný záchod v bytě, záchod nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti, 

d) byt má vyčleněný prostor na vaření a přípravu jídla,

e) byt je napojen na zdroj pitné vody nebo má zajištěn neomezený přímý přístup k pitné vodě,

f) byt má zajištěno dostatečné větrání obytných místností venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty,

g) v bytě jsou řádně prováděna nařízená protiepidemiologická opatření,

h) byt plní požadavky požární bezpečnosti,

i) byt nemá závady ohrožující život nebo zdraví osob.


Pokud pak případné nedostatky nebudou vlastníkem bytu odstraněny, přestane být dle § 27 přídavek na bydlení vyplácen.

Dle § 61 pak celý zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2021, současná verze zákona tedy s odložením účinnosti popsaného opatření nepočítá. Protože se však stále jedná o návrh vládou dosud neschválený, je možné, že účinnosti citovaných ustanovení bude ještě posunuta. Zda však o tom vláda či Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně uvažují, se nám nepodařilo z dostupných zdrojů ověřit.

Jana Maláčová

A zároveň počítáme s tím, že by se z evropských fondů poskytovaly finanční prostředky na intenzivní práci spojenou s hledáním bydlení pro lidi, kteří žijí v nejméně vyhovujících bytech, aby si našli lépe vyhovující bydlení.
Pravda
Dle předkládací zprávy k návrhu zákona o přídavku na bydlení plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí využít Operační program Zaměstnanost plus. Ten bude financován z Evropského sociálního fondu plus. Z něj by finance měly směřovat i na pomoc s hledáním vyhovujícího bydlení.

V předkládací zprávě (.docx) k návrhu zákona o přídavku na bydlení, o kterém Jana Maláčová hovoří, Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že využije „pro posílení aktivního začleňování občanů a zlepšení přístupu ke službám připravovaný Operační program Zaměstnanost plus pro období 2021 – 2027“ (.docx, str. 4). Na tento program pak půjdou finanční prostředky z Evropského sociálního fondu plus.

V návrhu zákona jsou jasně definovány základní standardy, které musí určitý byt splňovat, aby mohl být považován za „byt vhodný pro bydlení“ (.zip, dokument IIIa (...) .doc, str. 5, § 6). Mezi tyto požadavky patří například vybavení funkčními dveřmi a okny či neomezený přímý přístup k pitné vodě (.doc, str. 5, § 6 odst. 2). Při nesplnění standardů, tedy „z důvodu nevhodnosti bytu“ (.doc, str. 19, § 27), pak může žadatel o svůj přídavek na bydlení přijít.

S hledáním vhodného bydlení by podle důvodové zprávy (.zip, dokument IVa (...) .docx, str. 53) měly lidem, kteří žijí v nevhodných bytech a nejsou schopni situaci vyřešit sami, výrazněji pomáhat obce, neziskové organizace a sociální služby apod. Právě „obce, dále nestátní neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb“ (.docx, str. 4, 5) pak budou oprávněnými příjemci podpory z Operačního programu Zaměstnanost plus, a tedy financí z evropských fondů.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů