Miroslava Němcová a Radek Vondráček

Miroslava Němcová (senátorka za ODS) a Radek Vondráček (předseda Poslanecké sněmovny, ANO) se setkali v nedělních Otázkách Václava Moravce. Diskutovali o přijímání zákonů v nouzovém stavu, novele zákona o ochraně veřejného zdraví, o svobodném přístupu k informacím, krizovém zákonu nebo daňovém balíčku.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 6. prosince 2020 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Miroslava Němcová

0

Radek Vondráček

0
0

Výroky

Miroslava Němcová ODS
Radek Vondráček ANO
Ekonomika 9 výroků
Koronavirus 5 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 2 výroky
Právní stát 6 výroků
Rozpočet 2021 3 výroky
Vnitrostranická politika 5 výroků
Zdravotnictví 5 výroků
Pravda 22 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků

Radek Vondráček

Když se koncipovala Ústava České republiky, tak se používal termín vládnoucí komora a nevládnoucí komora.
Vnitrostranická politika
Právní stát
Pravda
Při tvorbě české ústavy po volbách 1992 došlo k projednávání o nové podobě zákonodárné moci, a to hlavně v souvislosti se vznikem Senátu. Přidělování pravomocí a rozdělení rolí pak do určité míry probíhalo v intencích odlišení na vládnoucí a nevládnoucí komoru.

O odlišné podobě a roli obou parlamentních komor bylo rozhodnuto (.doc, str. 107) již na počátku jednání o podobě nové ústavy v červenci 1992 pod záštitou Komise předsednictva ČNR (České národní rady) pro Ústavu ČR. Tato myšlenka dvoukomorového parlamentu pak vycházela z prvorepublikové tradice. Tehdejší Ústavní listina stanovovala, že pro funkční dvoukomorový systém je potřeba pravomoci obou komor maximálně odlišit: zatímco Poslanecká sněmovna tak měla mít primárně právotvornou roli, Senát byl kontrolním a stabilizujícím prvkem.

Hlavním sporným bodem při jednáních ve druhé polovině roku 1992 se v tomto ohledu stala budoucí podoba horní komory. Byť tedy byla (.doc, str. 108) během vyjednávání na odlišném postavení Senátu shoda, samotné představy se lišily. Jedním z myšlenkových proudů ku příkladu bylo, že by Senát zastával regionální, případě zemské zájmy. Dalším ze zvažovaných návrhů pak bylo, aby byla působnost obou komor tzv. Hayekovsky oddělena (.doc, str. 108–109, 113–114). „Nevládnoucí” Senát by se v takovém případě zabýval soukromým právem, zatímco „vládnoucí” Sněmovna právem veřejným (.pdf, str. 56). V praxi by se tak v podstatě jednalo o dva parlamenty stojící vedle sebe.

I když tehdejší politické strany disponovaly různými vlastními návrhy a představami, prosazen nakonec byl vládní konstrukt. Ten však zpočátku počítal (.doc, str. 110) s omezenou rolí Senátu, jenž by se zabýval například ústavními zákony, volebními zákony nebo mezinárodními smlouvami. Nakonec po jednání během října a listopadu 1992 bylo Senátu umožněno (.doc, str. 111–112) přijímat i zákonná opatření, začal disponovat zákonodárnou iniciativou a jeho další pravomoci či způsob volby tak postupně doznaly současných podob.

Senát tak i dle prvorepublikové tradice plní (.doc, str. 114–115) svou funkci v rámci principu brzd a protivah mezi jednotlivými mocemi. Jedná se o určitou pojistku ústavního systému plnící revizní a stabilizující roli.

Role Senátu jakožto nevládnoucí komory, o které se zmiňuje předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, je v tomto ohledu míněna v souvislostech s již výše zmíněným Hayekovským pojetím zákonodárství. Jak uvádí (.pdf, str. 55–57) Jindřiška Syllová, tato koncepce nevládnoucí komory byla přítomna v podstatě během celé doby jednání Komise ČNR pro Ústavu ČR, byť však spíše implicitně. Až do září 1992 nicméně byly kompetence a funkce Senátu navrhovány právě v intencích Hayekova konceptu. I když byl jako celek odmítnut, některé prvky tohoto uvažování typu vyloučení Senátu z tvorby státního rozpočtu nebo vyslovování důvěry vládě byly nakonec zavedeny.

Miroslava Němcová

Senát musí schvalovat všechny ústavní změny.
Vnitrostranická politika
Právní stát
Pravda
Všechny návrhy ústavních zákonů musí ve shodném znění schválit obě parlamentní komory, a to kvalifikovanou většinou. Senát není možné v ústavodárném procesu přehlasovat.

Nutnost souhlasu Senátu s možnými ústavními změnami, respektive s přijetím ústavního zákona vychází přímo z Ústavy České republiky. Jak uvádí čl. 39 odst. 4, „k přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů“, tedy tzv. kvalifikované většiny.

Jedná se tedy o odlišný princip, než který je uplatňován při běžném zákonodárném procesu. V něm je Senát ve slabším postavení a Poslanecká sněmovna ho může přehlasovat. Naopak v ústavodárném procesu je role obou komor vyvážená, což znamená, že pro přijetí musí být návrhy ústavních zákonů schváleny oběma komorami ve shodném znění. Na rozdíl od běžného zákonodárného procesu se Senát musí návrhem ústavního zákona zabývat a projednat jej. Pokud Senát takový návrh zcela zamítne, projednávání končí.

To samé následně platí i u Poslanecké sněmovny v případě, že jí Senát návrh vrátí s pozměňovacími návrhy. Sněmovna buď tento vrácený návrh ústavního zákona v pozměněném znění přijme, čímž by došlo k souhlasu obou komor a k jeho přijetí, nebo zamítne, čímž opět celé projednávání končí.

Radek Vondráček

Vláda České republiky odpovídá Poslanecké sněmovně.
Právní stát
Pravda
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně podle článku 68 Ústavy České republiky.

Ustanovení říkající, že „vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“, je součástí Ústavy ČR, konkrétně článku 68 odst. 1

Pro kontext dodejme, že Radek Vondráček zde hovoří v souvislosti s pravidly schvalování nouzového stavu. K jeho vyhlášení má nyní pravomoc vláda, o vyhlášení však musí informovat Poslaneckou sněmovnu, „která může vyhlášení zrušit“.

Výrok Radka Vondráčka také souvisí s otázkou Václava Moravce, která se týká role Senátu při schvalování nouzového stavu. Ústavní právník Jan Kysela totiž ve spojitosti s jeho opakovaným prodlužováním ze strany vlády vyslovil myšlenku, že by právě Senát do tohoto rozhodování mohl vstoupit. A to kvůli tomu, „aby vláda ve spojení se svou většinou neponechávala zemi v nouzovém stavu po delší dobu, než je nezbytně nutné“.

Radek Vondráček

A pan premiér na to (návrh zákona MZ o ochraně veřejného zdraví, pozn. Demagog.cz) zareagoval poměrně rychle a řekl, že bylo předčasné umístit ten text do eKLEPu.
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Návrh zákona Ministerstva zdravotnictví o ochraně veřejného zdraví byl do elektronické knihovny vložen 27. listopadu 2020. Premiér Babiš o šest dní později prohlásil: „Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení“.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, který byl do eKLEPu (Elektronické knihovny připravované legislativy) vložen 27. listopadu 2020. Tento návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu Státní hygienické služby, která by centralizovala krajské hygienické stanice. Tento orgán by bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentu mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat akce. Dále se v návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

Na ústních interpelacích dne 3. prosince 2020 byl premiér Andrej Babiš dotazován poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra) na tento návrh zákona. Markovi Výbornému premiér řekl: „(…) vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme“.

 Ve své odpovědi poslankyni Majerové Zahradníkové uvedl: „Je to jednoznačné pochybení Ministerstva zdravotnictví. Pan ministr je tam nový, samozřejmě řeší covid, neměli to vůbec dávat ven“.

Radek Vondráček

Pan premiér České republiky se k tomu (že se nebude projednávat návrh zákona MZ o ochraně veřejného zdraví ve zkráceném projednání, pozn. Demagog.cz) vyjádřil veřejně v rámci interpelací.
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Premiér Andrej Babiš v rámci sněmovních interpelacích mluvil o tom, že v Poslanecké sněmovně očekává projednávání, diskuzi, ale také „tvoření a měnění“ návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví. Zkrácené projednání se naopak vyznačuje významným omezením rozpravy.

Pro lepší pochopení výroku Radka Vondráčka jej zasaďme do kontextu debaty. Vondráček výrokem odpovídá na dotaz Václava Moravce: „(…) To znamená, že máte ujištění od premiéra, že do konce roku nepřijde tato novela. A vy osobně ji také nechcete projednávat v tom zkráceném řízení, jak je to tady uvedeno, že vláda žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby rozhodl, že vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze“. Radek Vondráček tedy mluví o vyjádření premiéra Babiše stran možného projednání návrhu zákona v rámci zkráceného projednání ve stavu legislativní nouze.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu Státní hygienické služby, která by centralizovala krajské hygienické stanice. Tento orgán by bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentu mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat akce. Dále se v tomto návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

„Je naším záměrem, aby (návrh) pokud možno mohl být schválený formou legislativní nouze. Nikoliv proto, že by byla snaha urychlovat průchod něčeho, co není v pořádku. Naopak, je to něco, po čem všichni voláme,“ uvedl ke způsobu projednání návrhu v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Blatný. Zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze se vyznačuje zásadním omezením rozpravy na plénu a urychlením celého legislativního procesu na úkor podrobné debaty. Více podrobností je možné nalézt zde.

Na ústních interpelacích 3. prosince byl Andrej Babiš tázán na téma návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra). Markovi Výbornému sdělil Andrej Babiš: „Za prvé, vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme. My jsme i nabídli, že to dáme všem stranám. Takže vy mě tady interpelujete, já nevím k čemu. K tomu, že vám to dáme? Vždyť se to tady bude projednávat. Vláda to neprojednala, vrátila to, nikdo z členů vlády to nečetl, nebylo k tomu připomínkové řízení, tak jsme to vrátili. Takže tady zase podsouváte, že je nějaká snaha něčeho. Není žádná snaha“.

Na interpelační výtku poslankyně Majerové Zahradníkové pouze Andrej Babiš potvrdil to, co řekl poslanci Výbornému slovy: „My jsme to odmítli na vládě, vrátili, a samozřejmě je to zákon, který bude tady diskutován. A vy všichni ho budete tady tvořit a měnit“.

Andrej Babiš se tedy v rámci sněmovních interpelací opravdu vyjadřoval k projednání návrhu zákona na jednání vlády, ale také k plánovanému projednání v Poslanecké sněmovně. Babiš výslovně neuvedl, že vláda nebude požadovat zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze, z jeho slov je však patrné, že předpokládá rozsáhlé projednávání zákona na plénu Sněmovny, což institut zkráceného projednávání neumožňuje.

Radek Vondráček

(Poslanci, pozn. Demagog.cz) by nesouhlasili se zkráceným jednáním. Stejně tak, jak se nám to stalo u jiných předpisů. Například u novely insolvenčního zákona, který běží standardně.
Právní stát
Pravda
Radek Vondráček pravdivě uvádí, že poslanci nesouhlasili se zkráceným jednáním u novely insolvenčního zákona. Návrh zákona je tak skutečně projednáván ve standardním režimu.

Vláda předložila novelu (.pdf) zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, neboli insolvenčního zákona, ve středu 4. listopadu 2020. Důvodová zpráva k této novele „navrhuje, aby byl návrh zákona schválen ve zrychleném legislativním procesu“ (.pdf, str. 23).

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček na žádost vlády již v říjnu vyhlásil (.docx) stav legislativní nouze, a tak měl být na základě jeho rozhodnutí (.docx) ze 4. listopadu vládní návrh novely projednáván ve zkráceném jednání.

Dne 11. listopadu 2020 však Ústavně právní výbor konstatoval, že k projednávání této novely insolvenčního zákona „nejsou naplněny podmínky stavu legislativní nouze“ (.pdf, str. 2) a doporučil „Poslanecké sněmovně Parlamentu projednání ve standardním legislativním procesu“.

Projednávání návrhu zákona bylo zahájeno ve čtvrtek 12. listopadu na 62. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh, aby stav legislativní nouze dále pokračoval, zde nebyl schválen, jelikož z přítomných 83 poslanců s návrhem souhlasilo jen 26 poslanců. Dodejme, že proti návrhu se vyslovilo 22 poslanců a zbytek se hlasování zdržel.

Sněmovna tedy o novele insolvenčního zákona jedná ve standardním režimu, jak uvádí Radek Vondráček, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Projednávání návrhu zákona je nyní zařazeno na pořad 72. schůze Poslanecké sněmovny.

Pro úplnost uveďme, že vláda v říjnu schválila také jinou novelu insolvenčního zákona (.pdf, str. 1). Tento návrh zákona (.pdf) byl projednáván ve zkráceném jednání a kromě novelizace insolvenčního zákona obsahoval také návrh na změnu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů koronavirové epidemie (.pdf, str. 1).

Radek Vondráček

A myslím, že Legislativní rada vlády se k tomu (návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví, pozn. Demagog.cz) vyjádřila jenom prostřednictvím předsedkyně, nikoliv že by projednala.
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Podle programu zasedání a tiskových zpráv dostupných na webu vlády Legislativní rada vlády zatím neprojednávala návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Respekt ve svém článku tuto informaci potvrzuje a uvádí, že se k návrhu vyjádřila pouze předsedkyně rady Marie Benešová.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který byl do eKLEPu (Elektronické knihovny legislativního procesu) vložen 27. listopadu 2020. O tři dny později Ministerstvo zdravotnictví vložilo návrh do eKLEPu znovu, tentokrát návrh směřoval do připomínkového řízení.

Uveďme, že tento návrh počítá s vytvořením centrální Státní hygienické služby, pod kterou by spadaly krajské hygienické stanice. Tento orgán by i bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentem mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat veřejné či soukromé akce. Dále se v tomto návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

Na webu vlády ČR v sekci „Legislativní rada vlády“ se k datu rozhovoru poslední tisková zpráva vztahuje k zasedání ze dne 26. listopadu, na němž se tato Rada zabývala ochranou oznamovatelů a implementací předpisů EU týkající se unie kapitálových trhů. Podle programu Legislativní rady vlády se další zasedání konalo 10. prosince 2020, na němž se projednával návrh zákona „o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb a o změně některých zákonů“. O návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví se na stránkách vlády, respektive Legislativní rady vlády, nepíše.

Podle Radka Vondráčka (ANO) se k návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví měla vyjádřit předsedkyně Legislativní rady vlády, tedy ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vondráčkovo tvrzení potvrzuje i článek týdeníku Respekt, který o návrhu novely píše: „O den později k němu vydala stanovisko sama ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je zároveň předsedkyní Legislativní rady vlády, a novela byla připravena k projednání na pondělní schůzi vlády. Tímto způsobem se měl návrh zákona vyhnout posouzení právních expertů z Legislativní rady vlády, kteří kontrolují správnost návrhů zákonů a případně upozorňují na jejich nedostatky.“ 

Tomuto tvrzení Respektu pak odpovídají i informace v předkládací zprávě (.doc) k uváděnému návrhu novely. V ní se totiž lze dočíst, že Marie Benešová jako předsedkyně Legislativní rady vlády udělila v případě této novely výjimku „z provedení meziresortního připomínkového řízení“„z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA)“. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslava Němcová

(...) předložení takto zásadního materiálu (novely zákona o ochraně veřejného zdraví, pozn. Demagog.cz), který opravdu i podle řady právních expertů je na hraně ústavnosti se sledováním lidí.
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví je kritizována například kvůli možnosti budoucí Státní hygienické služby vyžádat si od operátorů data o poloze telefonů, a to i zpětně. Někteří právní experti upozorňují, že navrhované změny mohou být hodnoceny jako protiústavní.

Miroslava Němcová zde mluví o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která byla v době rozhovoru v připomínkovém řízení, s čímž souvisela jedna z předchozích otázek moderátora Václava Moravce (video, čas 28:46). Konkrétně se tedy jedná o verzi dokumentu, kterou vláda zveřejnila 30. listopadu 2020. (Pro úplnost dodejme, že předchozí verze návrhu byla zveřejněna 27. listopadu, a i ona se setkala s kritikou.)

Předkladatelem uvedené novely, u níž od 30. listopadu do 7. prosince probíhalo meziresortní připomínkové řízení, je Ministerstvo zdravotnictví. Tato novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví by přinesla řadu změn. Místo současného systému, který je tvořen krajskými hygienickými stanicemi, by vznikl nový ústřední orgán (.doc, str. 29), a to Státní hygienická služba. 

Ta by byla podřízena hlavnímu hygienikovi, který je náměstkem ministra zdravotnictví (.doc, str. 46). Oproti současnému znění zákona, podle něhož „ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví“, by hlavní hygienik jednal „za Ministerstvo zdravotnictví“ (.doc, str. 8). Pokud by byla novela přijata, tento orgán by získal pravomoc rozhodovat o restriktivních opatřeních (.doc, str. 3–5) v souvislosti s šířením epidemie, přičemž tato opatření by bylo možné realizovat i bez vyhlášení nouzového stavu.

Jednalo by se například o pravomoc (.doc, str. 3–5) zakázat či omezit konání hromadných akcí, provoz škol, restaurací, obchodů či služeb. Jednou z pravomocí by byla také možnost vyžádat si od operátorů (.doc, str. 31) data o lokalizaci jedince, který prokazatelně onemocněl infekčním onemocněním. Státní hygienická služba by mohla žádat o data (.doc, str. 24), která jsou až 3 týdny stará a vztahují se k místům, kde daný jedinec strávil minimálně 20 minut. Deklarovaným důvodem této pravomoci je efektivnější trasování kontaktů nakažených jedinců (.doc, str. 50–51). 

Podle některých právních expertů mohou být konkrétní změny týkající se pravomocí Státní hygienické služby protiústavní. Kritika se ovšem dotkla i zmíněné možnosti trasování kontaktů nakažených prostřednictvím povinnosti operátorů poskytnout mobilní data o lokalizaci.

Obdobným způsobem se k novelizaci vyjádřila i iniciativa Síť k ochraně demokracie. Prostřednictvím hromadného stanoviska (.pdf) právních expertů, mezi kterými nechybí například vedoucí katedry ústavního práva UK docent Marek Antoš nebo profesor Karel Eliáš, tato iniciativa uvádí: „Návrh, aby mohl hlavní hygienik vlastním rozhodnutím plošně a citelně omezovat práva a svobody, lze hodnotit jako potenciálně protiústavní“. Stanovisko taktéž zmiňuje nutnost efektivní kontroly, ať už ze strany parlamentu či soudů, pokud se jedná o takto významné zásahy do práv a svobod občanů. Dodává, že schválení takového návrhu ve stavu legislativní nouze považuje za porušení demokratických principů tvorby práva.

Téma trasování nakažených jedinců a jejich kontaktů prostřednictvím mobilních dat bylo 3. prosince řešeno i v rámci interpelací v Poslanecké sněmovně. V reakci na kritiku z úst poslance Marka Výborného (KDU-ČSL) ministr zdravotnictví Jan Blatný připustil možné vyškrtnutí tohoto bodu, pokud bude i nadále veřejností vnímán negativně.

Miroslava Němcová

15 minut nebo 20 minut, kdo se bude zdržovat v blízkosti někoho jiného, operátoři musí tato data schraňovat a předávat šéfovi hygieny, který se tím pádem stává někým, nevím, má větší kompetenci než současná... může vyhlašovat drastická opatření tak jako současná vláda a bez kontroly Parlamentu.
Koronavirus
Zdravotnictví
Pravda
Novelou o ochraně veřejného zdraví by byla zřízena Státní hygienická služba podléhající hlavnímu hygienikovi. Mohla by rozhodovat o restrikcích i bez vyhlášení nouzového stavu a od operátorů by si mohla vyžádat osobní data pro místa, kde nakažený pobýval déle než 20 minut.

Na konci listopadu byl zveřejněn návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví a některých dalších souvisejících zákonů, jehož předkladatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Hlavním cílem (.doc, str. 29) právní úpravy je podle ministerstva větší efektivita a vyšší úroveň koordinace subjektů „při výkonu státního zdravotního dozoru, zejména v současné době při omezování šíření viru SARS-CoV-2“.

Důvodová zpráva (.doc, str. 29) v této souvislosti zmiňuje nutnost koordinace orgánů veřejného zdraví centrální autoritou. Novela tak počítá s vytvořením ústředního orgánu, a to Státní hygienické služby. Ta by pak byla odpovědná za vydávání opatření na lokální a krajské úrovni a převzala by úlohu Ministerstva zdravotnictví v případech, které by přesahovaly úroveň jednoho kraje. Formálně by se stala nástupnickým orgánem pro krajské hygienické stanice, jejichž forma by se změnila na územní pracoviště.

V čele Státní hygienické služby by pak měl stát ústřední ředitel, „který bude po věcné stránce spolupracovat s hlavním hygienikem České republiky“ (.doc, str. 29). Hlavní hygienik je podle návrhu zároveň náměstkem ministra zdravotnictví a jedná „za Ministerstvo zdravotnictví“ (.doc, str. 8) ve všech věcech týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví (.doc, str. 46). Uveďme, že podle současné právní úpravy „vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví“.

Státní hygienická služba by přijetím novelizace získala rozhodovací kompetence (.doc, str. 3–5) vztahující se k mimořádným opatřením při epidemické situaci. Jednalo by se například o možnost omezit či zakázat některé služby, jako je provoz kadeřnictví či koupališť, ale také provoz obchodů, restaurací či škol a v neposlední řadě také možnost omezovat veřejné či soukromé akce (.doc, str. 3–5). Taková opatření v době koronavirové pandemie v roce 2020 typicky vydávala vláda.

Mimo vytvoření nového centrálního orgánu novela pracuje i s dalšími změnami. Jedna z nich se týká změny zákona o elektronických telekomunikacích (.doc, str. 31). Státní hygienická služba by si tak mohla od operátora vyžádat data týkající se lokalizace osoby, „která prokazatelně onemocněla infekčním onemocněním“ (.doc, str. 24). A to za období až 3 týdnů zpět. Data by se vztahovala k místům, kde se jedinec vyskytoval 20 minut a déle. Cílem (.doc, str. 50–51) této změny je zajistit efektivnější trasování kontaktů nakažených. 

Kritika této novely je mířena zejména na možnou centralizaci moci v rámci Ministerstva zdravotnictví, konkrétně v rukou hlavního hygienika, který je náměstkem ministra zdravotnictví. Další kritika se týká absence kontrolní funkce, kterou by měla zajišťovat Poslanecká sněmovna. Prostřednictvím Státní hygienické služby by nově mohla být zmíněná opatření realizována bez vyhlášení nouzového stavu, který je v současné době pro vládu při vydávání většiny restrikcí určující.

Miroslava Němcová

Ale k tomu už máme dostatek takzvaných zábran na to, aby tyto informace citlivé se nedostaly do nepovolaných rukou, máme několik druhů ochrany v tomto slova smyslu, ať jsou to utajované informace nebo je to oblast zvláštních skutečností. Na to upozorňují ti experti, kteří se tímto zabývají.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Vnitrostranická politika
Pravda
Ve stávající legislativě již je zakotvena možnost omezení přístupu k informacím, pokud by jejich zveřejnění či následné zneužití vedlo k ohrožení krizového řízení nebo jiné újmě. Konkrétně se jedná o současný krizový zákon a zákon o ochraně utajovaných informací.

Miroslava Němcová zde reaguje na plánované novely, které by měly v určitých (nouzových) situacích omezit přístup k informacím. O těchto připravovaných novelách se ministr vnitra Hamáček zmínil již v červnu. Tehdy uvedl, že je třeba na základě získaných zkušeností stávající legislativu upravit, aby bylo možné pružněji a citlivěji reagovat na krize různého typu. Novelu zákona o krizovém řízení pak Ministerstvo vnitra zveřejnilo ke konci září.

Jednou z nejdiskutovanějších změn v rámci novely krizového zákona je možnost státu a jeho orgánů omezit právo na poskytnutí informací, které se vztahují ke krizovým situacím. Novela stejně tak stanovuje možnost prodloužit lhůtu pro jejich poskytnutí. Ministerstvo vnitra uvedlo, že jde o reakci na dotazy, jejichž cílem je získat informace o kritické infrastruktuře a obsahu krizových plánů. Novela zákona dále upravuje konkrétní práva a svobody, které by bylo možné v krizovém stavu omezit.

Návrh zákona tedy uvádí, že v rámci vyhlášení stavu nebezpečí (.docx, str. 6) může vláda omezit například svobodu pohybu, zakázat vstup na určená místa či omezit cizincům vstup do ČR. Stav nebezpečí je podle návrhu vyhlašován také hejtmanem kraje či primátorem Prahy (.docx, str. 12). V rámci nouzového stavu (str. 6–7) pak vláda může omezit například shromažďování, konání stávek, činnost podnikání anebo nařídit pracovní povinnost.

Novela krizového zákona dále uvádí a konkretizuje činnost a působnost Ústředního krizového štábu (.docx, str. 19–20). Omezení svobodného přístupu k informacím je specifikováno v § 38a (.docx, str. 31). Možnost neposkytnutí informací se podle zmíněného paragrafu vztahuje k údajům, které jsou využívány při přípravě na krizovou situaci a jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit účinnost připravovaných opatření či celé kritické infrastruktury. Omezení přístupu se podle zákona vztahuje i na informace, které jsou označovány jako zvláštní skutečnosti.

K této části novely se pro server iRozhlas.cz kriticky vyjádřil Oldřich Kužílek, který je spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím. Uvádí, že v současné době již existují možnosti ochrany informací, jejichž zveřejnění by v krizi mohlo uškodit. Možné omezení přístupu k informacím je zaneseno ve stávajícím krizovém zákonu. Konkrétně § 27 je věnován zvláštním skutečnostem, čímž se rozumí údaje, které by mohly při jejich zneužití ohrozit činnost orgánů krizového řízení.

Další stávající legislativou, která se tomuto tématu široce věnuje, je zákon o ochraně utajovaných informací. Ten zmiňuje újmu způsobenou vyzrazením nebo zneužitím utajovaných informací, konkretizuje stupně utajovaných informací či druhy ochrany těchto informací. Zmínit můžeme také zákon o svobodném přístupu k informacím, jehož § 7 se věnuje ochraně utajovaných informací.

Závěrem doplňme, že první část výroku Miroslavy Němcové, v níž uvádí, že k ochraně citlivých informací máme již dnes dostatek zábran, nehodnotíme. Jedná se o hodnotící soud, a proto jsme se v tomto odůvodnění zaměřili pouze na faktickou část výroku.

Miroslava Němcová

Už i při té přípravě (novely krizového zákona, pozn. Demagog.cz) se dělo něco divně, protože tam byla zkrácená lhůta pro to připomínkové řízení na 10 dnů.
Právní stát
Pravda
Připomínkové řízení k novele krizového zákona bylo skutečně zkráceno na deset pracovních dnů místo standardních dvaceti dnů.

Senátorka Miroslava Němcová hovoří o novelizaci krizového zákona. Vláda návrh na změnu zákona o krizovém řízení a o změně některých zákonů zveřejnila v pondělí 21. září 2020. V předkládací zprávě (.doc) stojí, že ministryně spravedlnosti „schválila zkrácení mezirezortního připomínkového řízení na 10 pracovních dní“. Uveďme, že v tomto případě připomínkové řízení probíhalo od 21. září do 6. října.

Standardní lhůta připomínkového řízení pro návrhy zákonů je přitom 20 pracovních dnů. Ve výjimečných případech nicméně „může být pro návrh zákona stanovena lhůta kratší z důvodu naléhavosti, ne však méně než 5 dnů“.

První část výroku „už i při té přípravě se dělo něco divně“ chápeme jako názor Miroslavy Němcové, a proto ji neověřujeme. Pro úplnost nicméně dodejme, že v případě některých jiných vládních návrhů zákonů probíhalo připomínkové řízení také ve zkrácené lhůtě. Většinou se však jednalo o návrhy, u nichž např. již jedno připomínkové řízení proběhlo, nebo jako v případě zákona o očkování na covid-19 či zákonů, které upravují oblast sociálního zabezpečení v souvislosti s přijímanými protiepidemickými opatřeními, je žádoucí přijmout je co nedříve.

Miroslava Němcová

Četla jsem vyjádření Hospodářské komory například (k návrhu novely krizového zákona, pozn. Demagog.cz), ty vůbec k vyjádření tu možnost nedostali, a přitom zformulovali řadu svých výtek, které se netýkaly jenom toho, o čem se tady bavíme, poskytování informací, ale dalších ustanovení toho zákona.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Hospodářská komora nebyla v rámci připomínkového řízení vyzvána ke sdělení připomínek k návrhu novely krizového zákona, přestože se jedná o povinné připomínkové místo. Komora nicméně své připomínky, kde navrhuje novelu dále neprojednávat, podala.

Miroslava Němcová mluví o připomínkách Hospodářské komory České republiky (HK) k navrhované novelizaci krizového zákona, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Tento návrh přišel poté, co ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Z návrhu krizového zákona (.doc, str. 5) vyplývá, že mnohem podrobněji by měl být upraven Ústřední krizový štáb. Dále navrhuje zpřesnění toho, jak by měl stát vyplácet náhradu škod (str. 7).

Novela upravuje i podrobnosti stavu nebezpečí, která práva a svobody lze občanům omezit a které povinnosti uložit. Vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu zavádí i stav nebezpečí. (.doc, str. 1, 2) Tento mírnější stav by tak kromě krajů mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti tuto pravomoc nemá.

Zákon také upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. V současnosti stát podle důvodové zprávy (.doc, str. 3) dostává dotazy na krizová opatření i ochranu kritické infrastruktury, které ale nejsou dostatečně zdůvodněné a mohou sloužit k soukromým zájmům. Tyto žádosti údajně nyní nelze odmítnout, nicméně po změně zákona by stát nemusel poskytnout informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti (…)“ (.doc, str. 7).

Připomínková řízení ke krizovému i bezpečnostnímu zákonu proběhla mezi 21. zářím a 6. říjnem 2020, tedy ve zkrácené lhůtě 10 pracovních dnů.

Co se týče Hospodářské komory České republiky, ta své připomínky v rámci připomínkového řízení podala v poslední den lhůty, 6. října 2020. Komora se nicméně ohradila (.doc, str. 1) proti „způsobu projednávání materiálu v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy byla lhůta k připomínkám zkrácena na 10 pracovních dnů a předkladatel materiál zaslal výhradně jiným ministerstvům, samosprávním celkům a jejich asociacím, státním úřadům a jiným orgánům státní správy. Představitelé podnikatelů nebyli jako připomínková místa vůbec osloveny, a to přestože HK ČR je připomínkovým místem.“ Jelikož se dokument s připomínkami Hospodářské komory objevil v legislativním systému, HK zjevně připomínky poslala, přestože jako povinné připomínkové místo nebyla k podání připomínek vyzvána.

HK v sedmistránkovém dokumentu navrhuje novelu krizového zákona dále neprojednávat a doporučuje, aby stát přijal speciální zákonnou úpravu náhrady škody v souvislosti s krizovými opatřeními. „V kombinaci s rozšířením pravomocí policie, navýšením peněžitých sankcí a okleštěním možnosti náhrady škody způsobené státem v průběhu mimořádných stavů se předložené novely jeví jako významný zásah do demokratického zřízení,“ líčí v dokumentu (.doc, str. 2).

Výtky k navrhovanému znění krizového zákona měli také například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Miroslava Němcová

(...) v samotném předložení toho pozměňovacího návrhu předsedou vlády Andrejem Babišem, který k tomu, co předkládala vláda, nečekaně sám za sebe jako poslanec předkládá pozměňovací návrh.
Rozpočet 2021
Pravda
Andrej Babiš skutečně předložil pozměňovací návrh k vládnímu návrhu daňového balíčku. Poslanecký návrh, kterým navrhoval zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% a 23% sazeb daně z příjmu fyzických osob, byl Poslaneckou sněmovnou přijat.

Miroslava Němcová ve svém výroku mluví o pozměňovacích návrzích k vládnímu návrhu (.pdf) zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, tzv. daňový balíček. Senátorka Němcová zde označuje za překvapivé, že Andrej Babiš, jehož vláda návrh zákona připravila a předložila (.pdf, str. 141), k němu předkládá pozměňovací návrh sám jako poslanec. Andrej Babiš pozměňovací návrhy jako poslanec skutečně předložil. A to hned dva, první 26. října a druhý 27. října.

První pozměňovací návrh je zřejmě ten, který má Miroslava Němcová na mysli. Jedná se totiž o pozměňovací návrh č. 6592 (.docx), kterým dochází ke zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (str. 3). A to ve výši 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % u příjmu nad 48násobkem průměrné mzdy.

Druhý pozměňovací návrh nese číslo 6613 (.docx) a jde v něm o změnu zákona o dani z hazardních her. Navrhuje zvýšení sazeb daně z hazardních her. A to z 23 % na 25 % u kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % u binga a živé hry (str. 3)

První pozměňovací návrh č. 6592 (.docx) byl přijat a je nyní zařazen do sedmé části aktuální podoby návrhu zákona (.docx, str. 10), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a momentálně je projednáván v Senátu.

Dodejme, že dva pozměňovací návrhy předložil i předseda druhé koaliční strany, Jan Hamáček. Ve svém pozměňovacím návrhu, který nese číslo 6610 (.docx) pak taktéž navrhuje zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení nové dvojí výše sazby pro výpočet daně z příjmu. Oproti návrhu Andreje Babiše ale navrhuje (str. 3) sazbu daně z příjmu ve výši 19 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy. Tento pozměňovací návrh vzhledem k protichůdnému návrhu Andreje Babiše schválen nebyl.

Radek Vondráček

Pak to padlo (dohoda hnutí ANO a ČSSD na výši sazeb daně z příjmu, pozn. Demagog.cz), nebylo to ze strany hnutí ANO.
Ekonomika
Pravda
Andrej Babiš a Jan Hamáček v srpnu 2020 oznámili, že se ve spojitosti se zrušením superhrubé mzdy dohodli na zavedení dvojí sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 %. ČSSD však se později vrátila k původnímu plánu vlády z června 2018 a navrhla sazby ve výši 19 a 23 %.

Na společné tiskové konferenci 28. srpna 2020 Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že se dohodli na plánu zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, a to ve výši 15 % z hrubé mzdy při měsíčních příjmech do cca 140 000 Kč a 23 % při příjmech vyšších.

Uveďme, že vláda 24. června 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. V něm se sice zrušení superhrubé mzdy (tedy § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů) původně nevyskytovalo (.pdf), Andrej Babiš i Jan Hamáček nicméně k daňovému balíčku předložili dva odlišné pozměňovací návrhy, které tento požadavek již obsahovaly.

Premiér Babiš navrhoval (.docx, str. 2–3, 7–8) po zrušení superhrubé mzdy základní sazbu 15 % z hrubé mzdy a druhou sazbu ve výši 23 %. Dodejme, že tento návrh Poslanecká sněmovna nakonec přijala a tyto body tak obsahuje Sněmovnou schválené znění (.docx, str. 8, 10) daňového balíčku.

Vicepremiér Hamáček naopak ve svém pozměňovacím návrhu prosazoval (.docx, str. 3, 6) sazby ve výši 19 % a 23 %. ČSSD se tak skutečně odchýlila od srpnové dohody s hnutím ANO a lze tedy říci, že tato dohoda „nepadla“ ze strany hnutí ANO, ale ČSSD.

Pro kontext však uveďme, že se tímto návrhem sociální demokraté vrátili k plánu, který byl součástí programového prohlášení vlády z června 2018 (.pdf, str. 5). V něm tehdy vláda uvedla, že navrhne „novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy“.

Radek Vondráček

Nicméně o vrácení do druhého čtení se totiž hlasuje, navrhuje se ve druhém a na tom třetím se o případném vrácení hlasuje na začátku.
Nepravda
Návrhy na opakování druhého čtení se podávají až v rámci rozpravy ve třetím čtení, poté se o nich hlasuje. Ve druhém čtení lze nicméně podávat návrhy na zamítnutí návrhu zákona, o těch se také hlasuje po rozpravě ve třetím čtení.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček popisuje hlasování o návrhu tzv. daňového balíčku, které proběhlo v noci z 19. na 20. listopadu 2020. Poukazuje na to, že ve třetím čtení „byl přijat ještě opoziční návrh (návrh Pirátů na zvýšení slevy na poplatníka, pozn. Demagog.cz), který byl naprosto v nesouladu s nesouladem, to už byl nesoulad na druhou“, nicméně již podle něj nebylo možné celý návrh zákona vrátit do druhého čtení.

Legislativní proces projednávání návrhů zákonů začíná předložením návrhu předsedovi Poslanecké sněmovny, ten jej rozešle poslancům a klubům a případně vládě (pokud ta není předkladatelem) k vyjádření stanoviska. Předseda PS návrh postoupí organizačnímu výboru, který navrhuje zpravodaje pro první čtení a garanční výbor.

Po obecné rozpravě v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat k projednání výborům.

Následuje projednávání zákona určeným výborem, jak v obecné rozpravě, tak podrobné rozpravě, ve které poslanci vznáší pozměňovací návrhy. Ke konci výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh přijmout, zamítnout, nebo vrátit k dopracování.

Při druhém čtení opět přichází obecná rozprava a po ní podrobná rozprava, kdy poslanci mohou předložit své pozměňovací návrhy, a nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve 3. čtení. Pokud zákon poslanci nenavrhnou vrátit výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení. Ve druhém čtení mají poslanci také možnost navrhnout zamítnutí návrhu zákona, o tom se však hlasuje až po ukončení rozpravy ve třetím čtení.

Ve třetím čtení návrhu zákona se opět „koná rozprava, ve které však lze navrhnout pouze opravu legislativně technických, gramatických a písemných nebo tiskových chyb nebo podat návrh na opakování druhého čtení.“ Tato posloupnost třetího čtení vychází z § 95 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Po ukončení rozpravy se hlasuje návrzích na opakování druhého čtení, pak o návrzích na zamítnutí návrhu zákona podaných ve druhém čtení a až následně o jádru třetího čtení, pozměňovacích návrzích k návrhu zákona.

Radek Vondráček tedy nemá pravdu v tom, že by se opakování druhého čtení navrhovalo již ve druhém čtení. Tyto návrhy se podávají až v průběhu rozpravy ve třetím čtení a poté se o nich hlasuje. Nicméně návrhy na zamítnutí návrhu zákona se opravdu podávají ve druhém a hlasuje se o nich ve třetím čtení před hlasováním o pozměňovacích návrzích.

Radek Vondráček

To stojí 130 (miliard, pozměňovací návrhy Andreje Babiše a Mikuláše Ferjenčíka, pozn. Demagog.cz) a bez toho by to bylo 79,2.
Ekonomika
Pravda
Pozměňovací návrhy Andreje Babiše a Mikuláše Ferjenčíka k tzv. daňovému balíčku by skutečně dohromady měly způsobit výpadek v příjmech veřejných rozpočtů 124,2 mld. Kč. Návrh Andreje Babiše pak představuje výpadek ve výši 79,2 mld. Kč, návrh Mikuláše Ferjenčíka 45 mld. Kč.

Radek Vondráček ve svém výroku porovnává, jaký dopad na veřejné rozpočty ČR v roce 2021 by měly pozměňovací návrhy Andreje Babiše a Mikuláše Ferjenčíka k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy k tzv. daňovému balíčku. 

Andrej Babiš ve svém pozměňovacím návrhu č. 6592 navrhuje především zrušení (.docx, str. 2) tzv. superhrubé mzdy a zavedení dvojí výše sazby pro výpočet daně z příjmu (.docx, str. 3). Jedná se o 15% sazbu při výši příjmů do 48násobku průměrné mzdy, při příjmech vyšších o sazbu 23 %. 

odůvodnění (.docx, str. 7–8) svého pozměňovacího návrhu Andrej Babiš skutečně tvrdí, že výpadek příjmů veřejných rozpočtů bude příští rok 79,2 mld. Kč. Z toho 52,1 mld. Kč připadá na státní rozpočet, 20 mld. Kč na rozpočet obcí a 7,1 mld. Kč na rozpočet krajů. Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen v noci na 20. listopadu.

Hlavním předmětem pozměňovacího návrhu Mikuláše Ferjenčíka s číslem 6126 je výše základní daňové slevy na poplatníka. Poslanec Ferjenčík (Piráti) navrhuje (.docx, str. 4), aby došlo ke zvýšení této slevy ze stávajících 24 840 Kč na částku odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v předminulém kalendářním roce. Pro rok 2021 by se tak jednalo o slevu 34 125 Kč (.docx, str. 3).

V odůvodnění svého návrhu Mikuláš Ferjenčík taktéž uvádí předpokládaný výpadek příjmů veřejných rozpočtů (.docx, str. 4), který by měl odpovídat zhruba 45 mld. Kč. Z toho 30,4 mld. Kč připadá na státní rozpočet, 10,6 mld. Kč na rozpočet obcí a 4 mld. Kč na rozpočet krajů. I tento pozměňovací návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen

Zmiňovaný vládní návrh zákona v podobě (.docx) doplněné o tyto a další přijaté pozměňovací návrhy byl Poslaneckou sněmovnou schválen a po projednání v Senátu se vrátil do Sněmovny s pozměňovacími návrhy.

Národní rozpočtová rada (NRR) spočítala, že zrušení superhrubé mzdy bude mít za následek výpadek ve veřejných rozpočtech 88 mld. Kč. Jedná se tedy o částku o 8,8 miliard vyšší, než jaký dopad předpokládá důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu Andreje Babiše. I tento rozdíl se však vejde do naší 10% tolerance. Propad příjmů kvůli zvýšení slevy na poplatníka navrženému Piráty NRR odhaduje na zhruba 40 mld. Kč. Zavedení daňového balíčku ve Sněmovnou schváleném znění by pak dle Národní rozpočtové rady znamenalo pro veřejné rozpočty výpadek ve výši 128 mld. Kč.

Uveďme, že podle ministryně financí Aleny Schillerové budou mít všechny schválené změny dopad na veřejné rozpočty ve výši 130 mld. Kč, z toho na zvýšení slevy na poplatníka připadne 35 mld. Kč. Její vyjádření o dopadu zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty se nám nicméně dohledat nepodařilo.

Pokud výpadky příjmů veřejných rozpočtů v důsledku obou návrhů sečteme, dostaneme číslo 124,2 mld. Kč. Tedy zhruba tolik, kolik uvádí předseda Sněmovny Radek Vondráček. Jím uváděná částka 79,2 mld. Kč pak odpovídá výši odhadovaného výpadku veřejných rozpočtů, která je uvedena v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Radkem Vondráčkem zmiňované částky odpovídají i odhadům Národní rozpočtové rady, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Ten náš návrh zatím, který se rodí, předpokládá, že dojde ke zvýšení (základní slevy na poplatníka, pozn. Demagog.cz) o 3 000 ročně, oproti současnému 24 840 korun letos.
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Senátní klub ODS spolu s dalšími kluby předložil při projednávání tzv. daňového balíčku pozměňovací návrh, kterým by v roce 2021 mělo dojít k navýšení daňové slevy ze současných 24 840 Kč na 27 840 Kč, tedy o 3 000 Kč. V roce 2022 pak o další 3 000 Kč.

V současnosti je podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stanovena na 24 840 Kč.

Poslanecká sněmovna 19. listopadu 2020 ve třetím čtení schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček), jenž se mimo jiné týká i zákona o daních z příjmů. Podle Sněmovnou schváleného znění tohoto návrhu (.docx, str. 14) základní daňová sleva na poplatníka odpovídá „průměrné hrubé měsíční nominální mzdě přepočtené na plně zaměstnané v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok zveřejněné Českým statistickým úřadem“. Pro rok 2021 by se tedy brala v úvahu hodnota z roku 2019, která podle údajů ČSÚ odpovídala částce 34 125 Kč.

Citovaný návrh zákona kromě zvýšení slevy na poplatníka také ruší (.docx, str. 7) tzv. superhrubou mzdu (§ 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů), ale zároveň nezvyšuje základní 15% sazbu daně (.docx, str. 9). Uveďme, že výsledná podoba návrhu zákona je kombinací několika protichůdných pozměňovacích návrhů a v součtu přináší výrazné snížení příjmů veřejných rozpočtů pro příští rok odhadované na 130 mld. Kč. Sami poslanci vyjadřují nespokojenost s tím, že návrh v této podobě prošel. 

V době rozhovoru návrh projednávaly senátní výbory. Následně o něm 10. prosince jednal Senát, jehož členkou je od října 2020 také Miroslava Němcová, a vrátil ho zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Součástí těchto pozměňovacích návrhů (.pdf) je i navýšení základní daňové slevy na poplatníka ze současných 24 840 Kč na 27 840 Kč v roce 2021 a na 30 840 Kč od roku 2022 (.pdf, str. 3–4). Zde je důležité uvést, že právě toto navýšení v Senátu společně navrhly senátní kluby ODS, TOP 09, KDU-ČSL a nezávislých a PROREGION spolu s několika dalšími senátory. Záměr zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka o 3 000 Kč vyjádřili senátoři ODS například již 2. prosince 2020. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Ten návrh Andreje Babiše (na zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz) předkládala předtím v roce 2018 naposledy ODS, to znamená v době prosperity.
Rozpočet 2021
Ekonomika
Pravda
Poslanecký klub ODS předložil v roce 2018 návrh na zrušení superhrubé mzdy. Hrubý domácí produkt ČR mezi lety 2014–2019 stabilně rostl, konkrétně v roce 2018 vzrostl oproti předchozímu roku o 3,2 %.

Pozměňovací návrh (.docx), který Andrej Babiš předložil 26. října 2020 k tzv. daňovému balíčku, obsahuje zrušení superhrubé mzdy (str. 2, 9) a zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 nebo 23 % (str. 3, 10). 19. listopadu při hlasování v Poslanecké sněmovně byl tento pozměňovací návrh přijat, a tyto body jsou tak zahrnuty ve znění daňového balíčku, které schválila Sněmovna (.docx, str. 7, 9).

Návrh zákona, kterým by také došlo ke zrušení superhrubé mzdy (§ 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů), předložila skupina poslanců ODS 6. srpna 2018. Na rozdíl od návrhu Andreje Babiše ODS prosazovala zavedení jednotné sazby daně z příjmu ve výši 15 % z hrubé mzdy (.pdf, str. 3).

Senátorka Němcová ve svém výroku hovoří o tom, že ODS s tímto návrhem z roku 2018 přišla v období prosperity. Jako faktor, kterým lze poměřovat období prosperity a období krizové, lze považovat vývoj hrubého domácího produktu. Ten v uváděném roce 2018 vzrostl oproti přecházejícímu roku o 3,2 %. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že rok 2018 byl součástí několikaletého období, během kterého stabilně rostl HDP. Údaje pro rok 2020 zatím nejsou konečné, předběžný odhad za 3. čtvrtletí počítá s meziročním poklesem HDP o 5,8 % kvůli dopadům pandemie covidu-19.

Miroslava Němcová

Tehdy jej (návrh na zrušení superhrubé mzdy předkládaný ODS v roce 2018, pozn. Demagog) premiér odmítal.
Ekonomika
Pravda
Andrej Babiš se v roce 2018 stavěl k návrhu ODS na zrušení superhrubé mzdy negativně.

6. srpna 2018 skupina poslanců ODS předložila návrh novely zákona o daních z příjmů, kterým mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy a zavedení jednotné „sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %“ (.pdf, str. 3). Tento krok vyplýval z volebního programu strany před parlamentními volbami 2017.

Vláda k návrhu ODS vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf), přestože zmínila, že se jedná o „pozitivní krok směrem ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti“ (str. 1). Jako jeden z nedostatků uvedla, že finanční dopady byly podhodnoceny a podle propočtů Ministerstva financí by ve veřejných rozpočtech došlo k výpadku až 75 miliard korun (str. 2).

Vláda také ve stanovisku upozornila na to, že návrhem ODS by došlo ke zrušení solidární daně bez náhrady. Uveďme, že současná vláda ve svém programovém prohlášení z června 2018 také přislíbila zrušení superhrubé mzdy (.pdf, str. 5). Na rozdíl od ODS tehdy nicméně vláda upřednostňovala zavedení dvou sazeb daně z příjmů, a to základní 19% a zvýšenou 23% sazbu, čímž by solidární zdanění zůstalo zachováno.

Andrej Babiš pak po jednání vlády v září 2018 označil tento návrh ODS za komický. 1. prosince 2019 například v Otázkách Václava Moravce vyzval Petr Fiala Andreje Babiše k podepsání společné dohody o zrušení superhrubé mzdy, kterou premiér Babiš nazval slovy „megapodvod“ (video, čas 43:07). Zmínil také, že se jedná o demagogii a že by stát zrušení stálo 80 miliard korun a zničilo by české hospodaření a ekonomiku (čas 44:38).

Pro úplnost dodejme, že Poslanecká sněmovna v noci z 19. na 20. listopadu 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Toto Sněmovnou schválené znění návrhu obsahuje zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 8) a zavedení 15% a 23% sazby daně z příjmu (str. 10), což ve svém pozměňovacím návrhu k daňovému balíčku navrhl Andrej Babiš (.docx, str. 2–3).

Miroslava Němcová

(...) my jsme periodicky navrhovali zrušení elektronické evidence tržeb ještě na začátku v letošním prvním vyhlášení nouzového stavu v těch jarních měsících. Paní ministryně neustále tvrdila, že to neudělá.
Vnitrostranická politika
Ekonomika
Pravda
O změny EET usilovala ODS již v březnu, kdy se řešila první novelizace zákona. Navrhovala jak delší odklad, tak i úplné zrušení. Ministryně financí Schillerová vyloučila možnost úplného zrušení, avšak zmiňovala nutnost pozastavení EET z důvodu ekonomických dopadů koronaviru.

Elektronická evidence tržeb (EET) byla pozastavena již v březnu 2020, a to na dobu trvání nouzového stavu včetně následujících tří měsíců. Důvodem (.pdf, str. 3) iniciace této změny byly negativní ekonomické dopady na podnikatele z důvodu zavedení opatření proti koronaviru. Další změna zákona o EET přišla v polovině května v souvislosti s koncem nouzového stavu. EET byla odložena do konce roku 2020. Senát však navrhoval pro některé obory odložení až do poloviny roku 2023, přičemž by se jednalo o ty, pro které měla tato povinnost začít platit teprve od května tohoto roku. Poslaneckou sněmovnou byl však schválen termín odkladu navrhovaný v původním znění (.pdf).

V polovině října pak vláda schválila odklad EET, a to až do konce roku 2022. Odklad se vztahuje na všechny obory jednotně. Novela zákona o EET (.pdf) věnující se tomuto posunu byla v Poslanecké sněmovně následně schválena 21. října.

Poslanec ODS Stanjura podal k březnové novele zákona o EET pozměňovací návrh (.docx, str. 2), který navrhoval změnu ve třech variacích. Konkrétně požadoval prodloužení doby odkladu po konci nouzového stavu až o jeden rok, namísto původních tří měsíců. Vláda k tomuto pozměňovacímu návrhu přijala nesouhlasné stanovisko a žádná z variant nebyla přijata

Další tři pozměňovací návrhy podal Stanjura ke květnovému návrhu novelizace. V rámci nich byly předloženy změny od prodloužení odkladu EET do roku 2022 (.docx, str. 2) v různém rozsahu (.docx, str. 2–3) až po její celkové zrušení (.docx, str. 2). V rozpravě se k těmto návrhům přihlásil poslanec ODS Munzar. Další poslanec ODS Skopeček pak podal pozměňovací návrh (.docx, str. 1), kterým navrhoval odklad EET v délce jednoho roku po ukončení nouzového stavu. Během rozpravy však dodal, že ideální by bylo zrušení EET jako celku. Vláda ke všem zmíněným pozměňovacím návrhům zaujala nesouhlasné stanovisko a žádný z nich nebyl přijat.

V rámci poslední novelizace zákona o EET nebyl zástupci ODS podán žádný pozměňovací návrh. Všichni přítomní poslanci ODS však hlasovali pro celkové zrušení EET, které navrhoval prostřednictvím jediného pozměňovacího návrhu k této novelizaci poslanec SPD Hrnčíř (.docx). Vláda k němu taktéž vyjádřila nesouhlasné stanovisko a sněmovnou nebyl přijat

Již v březnu ODS navrhovala odklad záloh plateb na daně, odklad plateb zdravotního a sociálního pojištění či odklad závěrečných vln EET. Dodejme, že kritika EET ze strany ODS není novinkou a objevuje se od jejího zavedení. Předseda ODS Fiala se po prvním odkladu EET vyjádřil pozitivně k jejímu pozastavení, které by podle něj mělo ideálně setrvat až do následujících sněmovních voleb. Na počátku května ministryně financí Schillerová v souvislosti s odložením EET uvedla, že je třeba pružně reagovat na současnou krizi a ulevit ekonomice, protože je důležité, aby podniky nějakým způsobem fungovaly. V rámci rozpravy na půdě Poslanecké sněmovny se pak Schillerová vyjádřila k celkovému zrušení EET kriticky, kdy uvedla, že takovou změnu nebude nikdy akceptovat.

Miroslava Němcová

(...) nakonec paní ministryně přistoupila na ty návrhy ODS, které vedly ke zrušení EET.
Vnitrostranická politika
Ekonomika
Nepravda
Povinnost elektronické evidence tržeb byla formálně odložena a nikoliv zrušena. Ačkoliv poslanci ODS podávali pozměňovací návrhy, které se týkaly delšího odkladu či úplného zrušení, žádný z nich nebyl vládou podpořen či celkově přijat.

Pro lepší porozumění výroku Miroslavy Němcové jej nejprve zasaďme do kontextu jejích slov: „(…) uvedu jeden příklad, například zrušení EET. Kdy my jsme periodicky navrhovali zrušení elektronické evidence tržeb ještě na začátku v letošním prvním vyhlášení nouzového stavu v těch jarních měsících. Paní ministryně neustále tvrdila, že to neudělá, prodlužovala lhůtu, od kdy by to bylo. Přičemž tehdy to mělo dopadnout na lékaře, na drobné živnostníky, jako jsou kadeřníci a podobně, a ti zrovna v té době to měli velmi těžké. Takže nakonec paní ministryně přistoupila na ty návrhy ODS, které vedly ke zrušení EET, čili tyhle ty příklady tam byly už dříve, kdy hnutí ANO pochopilo, že některá věc je dobrá. Vzali ji až poté, kdy ji předtím několikrát odmítali.“ Senátorka Němcová tedy poukazuje na to, že ministryně financí nakonec přistoupila na návrhy na zrušení elektronické evidence tržeb, které ODS předkládala v době, kdy se blížilo spuštění třetí a čtvrté vlny EET. Ta se měla původně od 1. května 2020 vztahovat mimo jiných na lékaře, kadeřníky atd.

První změna týkající se elektronické evidence tržeb (EET) přišla v březnu v souvislosti s nouzovým stavem a zaváděním opatření proti koronaviru. Vláda schválila její pozastavení na dobu trvání nouzového stavu včetně následujících tří měsíců. Původně vláda plánovala odložení povinnosti EET pouze pro třetí a čtvrtou vlnu, která měla začít platit v květnu tohoto roku, ale vzhledem k zavádění omezení a celkové situaci byla tato povinnost odložena pro všechny obory (.pdf, str. 3).

Další prodloužení odkladu přišlo v květnu, konkrétně do konce roku 2020. Senát (.pdf, str. 3) navrhoval delší odklad pro obory, na které se EET měla vztahovat nově až tento rok. Sněmovnou byl však přijat návrh v původním znění (.pdf, str. 2). V říjnu přišla zatím poslední změna vztahující se k EET. Bylo rozhodnuto, že odklad potrvá do konce roku 2022 (.pdf, str. 2). Odborníci osloveni ČTK uvedli, že tento odklad může ve finále znamenat i faktický konec EET. 

Ministryně financí Schillerová v říjnu uvedla, že v současné době je prioritou záchrana podnikání, přičemž nastavení rovných podmínek, jakožto hlavního cíle EET, lze dosáhnout až poté. Obdobně ministryně Schillerová argumentovala již dříve. V květnu uvedla, že „v tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly“. Dodala, že se nejedná o rezignaci na zmíněný cíl, a tedy zajištění řádného výběru daní a narovnání podmínek v podnikání, ale že jde o reakci na současnou krizi. Celkové zrušení EET však odmítla. Na plénu Poslanecké sněmovny ministryně Schillerová uvedla, že jej nikdy nebude akceptovat.

V rámci vývoje zmíněných změn, které se týkají EET, podávali poslanci ODS různé pozměňovací návrhy. Některé z nich se týkaly delšího odkladu, jiné úplného zrušení. Zmínit můžeme například pozměňovací návrhy poslance Stanjury, který navrhoval delší odklad v březnu (.docx, str. 2) i v květnu (.docx, str. 2). V květnu navrhoval i možnost celkového zrušení EET (.docx, str. 2). Delší odklad navrhoval i poslanec Skopeček (.docx, str. 1). Ani jeden z pozměňovacích návrhů nebyl přijat a vláda k nim zaujala nesouhlasné stanovisko. V říjnu pak všichni přítomní poslanci ODS hlasovali pro pozměňovací návrh poslance SPD Hrnčíře (.docx), jehož cílem bylo úplné zrušení EET. 

V případě březnové, květnové i říjnové novely se jednalo o vládní návrhy, přičemž zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo financí. Ministryně Schillerová již na jaře uznala nutnost odkladu EET z důvodu negativních dopadů koronaviru na podnikatele. Celkové zrušení však odmítla. Ačkoliv poslanci ODS předložili či podpořili konkrétní pozměňovací návrhy, týkající se prodloužení odkladu či úplného zrušení, žádný z nich nebyl vládou podpořen či přijat. Na závěr dodejme, že ačkoliv někteří odborníci tento odklad spojují i s možným koncem EET, v současné době o zrušení nelze formálně hovořit. Systém jako takový stále běží, byť na dobrovolně bázi, a podnikatelé tak mohou stejným způsobem evidovat tržby i v současné době.

Radek Vondráček

Teď je nějakým způsobem dohodnuto, že je to opravdu na 2 roky (změny zavedené tzv. daňovým balíčkem, pozn. Demagog.cz).
Ekonomika
Pravda
Premiér Babiš v důvodové zprávě ke svému návrhu uvedl, že zrušení superhrubé mzdy plánuje pouze na dva roky. Prezident Zeman to vnímá jako politický závazek, kterému věří. ČSSD, KSČM, Piráti a Lidovci pak hlasovali pro výslovné uvedení dvouletého období ve znění zákona.

Radek Vondráček zde mluví o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňovém balíčku. Znění tohoto návrhu, které Poslanecká sněmovna schválila v noci z 19. na 20. listopadu, obsahuje například zrušení (.docx, str. 8) superhrubé mzdy, zavedení nových sazeb daně z příjmů ve výši 15 % a 23 % (.docx, str. 10) i zvýšení základní daňové slevy na poplatníka (str. 15). 

Právě zrušení superhrubé mzdy, respektive omezení jeho účinnosti jen na dva roky, je dle Vondráčka předmětem neformální dohody. Že předseda Vondráček hovoří o neformální dohodě, dovozujeme z jeho slov následujících po ověřovaném výroku: „to nejde úplně jednoduchým pozměňovacím návrhem, že si to všichni uvědomujeme, že to má být na 2 roky, ale že zatím nikdo to nenapsal“.

Andrej Babiš jako předkladatel návrhu na zrušení superhrubé mzdy totiž omezení daňové změny na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě (.docx, str. 7) ke svému pozměňovacímu návrhu k daňovému balíčku, který byl Sněmovnou schválen: „Toto snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje“. 

V textu pozměňovacího návrhu Andreje Babiše (.docx, str. 2–6) ani ve Sněmovnou schváleném znění (.docx) daňového balíčku se tedy toto časové vymezení nenachází. Podle vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Andrej Babiš na jednání se senátory označil příslib omezení účinnosti návrhu na dva roky za politický slib, který nelze do zákona zařadit.

O prosazení toho, aby návrh zákona výslovně obsahoval konec účinnosti daňových změn k 31. prosinci 2022, hnutí ANO neusilovalo. Vložení části o pozbytí účinnosti k tomuto datu navrhl v Poslanecké sněmovně Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh však nebyl přijat, jelikož pro bylo jen 29 poslanců – mezi nimi žádný poslanec hnutí ANO – ze 101 přítomných, 48 hlasovalo proti. Důrazně to odmítala i ministryně financí Schillerová, Onderkův návrh považuje za krajně nebezpečný.

Jelikož se na vložení explicitního uvedení dvouleté účinnosti ustanovení zákona ve Sněmovně nenašla nadpoloviční většina, zaměřme se na to, zda mezi sněmovními stranami, vládou a prezidentem, nebo alespoň větší částí z nich, opravdu došlo k nějaké implicitní dohodě o časově omezené účinnosti zrušení superhrubé mzdy.

Začněme u prezidenta Zemana, který je nespokojený s tím, že navzdory dohodě s premiérem nebyla v zákoně o dani z příjmů explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona. Právě na tom se totiž dle vyjádření svého tiskového mluvčího domluvil s premiérem Babišem a bral to jako podmínku, aby zrušení superhrubé mzdy podpořil. Ještě 20. listopadu však prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček oznámil, že „omezení daňové změny na dva roky je uvedeno v důvodové zprávě jako politický závazek. Pan prezident věří panu premiérovi, že tento závazek dodrží“. Prezident tedy s dvouletou účinností zrušení superhrubé mzdy počítá.

Hutí ANO zjevně s omezenou účinností také počítá, a to zejména vzhledem k tomu, že premiér a předseda hnutí zmínku o dočasnosti zrušení superhrubé mzdy do důvodové zprávy sám vložil. Koaliční ČSSD dvouletou účinnost zrušení prostřednictvím poslance Onderky dokonce navrhovala vložit přímo do znění zákona. Pro tento návrh hlasovali také vládu podporující poslanci KSČM, ale i opoziční Piráti, Lidovci a předseda STANu Rakušan.

Plánované časové omezení účinnosti zrušení superhrubé mzdy je tedy opravdu „nějakým způsobem dohodnuto“, jelikož sněmovní většina i prezident dali najevo, že s omezenou účinností počítají. Ať už hlasováním pro výslovné zakotvení dvouletého období v zákoně, nebo navržením období v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu. Tato implicitní dohoda je nicméně jen velmi těžko vynutitelná, a to zejména kvůli tomu, že se v roce 2021 budou konat volby do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzejde nové rozložení sil ve Sněmovně a nová vláda.

Miroslava Němcová

(…) proč premiér přistoupí na nějaké podmínky prezidenta při tvorbě zákonů, proč si tam prezident dává dopředu podmínky, že tam chce mít nějaké omezení, v tomto případě dvouletou lhůtu (v tzv. daňovém balíčku, pozn. Demagog.cz).
Ekonomika
Zavádějící
Prezident požaduje, aby tzv. daňový balíček platil jen 2 roky, na čemž se dříve s premiérem Babišem dohodl. Premiér však zavedení 2leté lhůty do zákona nakonec nenavrhl a žádný poslanec ANO ve Sněmovně nepodpořil návrh ČSSD, kterým by se tato lhůta do zákona výslovně zavedla.

Miroslava Němcová zde mluví o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňovém balíčku. Znění tohoto návrhu, které Poslanecká sněmovna schválila v noci z 19. na 20. listopadu, obsahuje například zrušení (.docx, str. 8) superhrubé mzdy, zavedení nových sazeb daně z příjmů ve výši 15 % a 23 % (.docx, str. 10) i zvýšení základní daňové slevy na poplatníka (str. 15). Podle Národní rozpočtové rady by zavedení Sněmovnou schválené verze daňového balíčku znamenalo propad příjmů veřejných rozpočtů o více než 100 miliard korun. 

Právě 20. listopadu uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, že „omezení daňové změny na dva roky je uvedeno v důvodové zprávě jako politický závazek. Pan prezident věří panu premiérovi, že tento závazek dodrží“

V úterý 1. prosince pak prezident Zeman oznámil, že se rozhodl daňový balíček v současném znění vetovat. Důvodem je právě pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Konkrétně se jedná o navýšení ze současných 24 840 Kč na 34 125 Kč. Tím se podle Zemana výrazně narušuje rozpočtová stabilita. Kromě toho je prezident nespokojený také s tím, že navzdory dohodě nebyla v zákoně o dani z příjmů explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona. Právě na tom se totiž dle vyjádření svého tiskového mluvčího domluvil s premiérem Babišem a bral to jako podmínku, aby zrušení superhrubé mzdy – a tedy celý daňový balíček – podpořil.

Andrej Babiš však, jak již byl naznačeno výše, omezení daňové změny na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě (.docx, str. 7) ke svému pozměňovacímu návrhu k daňovému balíčku: „Toto snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.“ 

V textu pozměňovacího návrhu Andreje Babiše (.docx, str. 2–6) ani ve Sněmovnou schváleném znění (.docx) daňového balíčku se však toto časové vymezení nenachází. Podle vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Andrej Babiš na jednání se senátory označil příslib omezení účinnosti návrhu na dva roky za politický slib, který nelze do zákona zařadit. Podle vicepremiéra Hamáčka pak byl prezident „oklamán nedodrženým slibem“.

O prosazení toho, aby návrh zákona obsahoval konec účinnosti daňových změn k 31. prosinci 2022, hnutí ANO neusilovalo. Vložení části o pozbytí účinnosti k tomuto datu navrhl v Poslanecké sněmovně Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh však nebyl přijat, jelikož pro bylo jen 29 poslanců – mezi nimi žádný poslanec hnutí ANO – ze 101 přítomných, 48 hlasovalo proti. Důrazně to odmítala i ministryně financí Schillerová, Onderkův návrh považuje za krajně nebezpečný.

Dále Alena Schillerová uvedla, že nové daňové sazby prakticky nelze kvůli legislativně technickým problémům do zákona zavést tak, aby platily na dva roky, protože po zrušení superhrubé mzdy by zákon nepředvídal, co by nastalo potom. „Muselo by tam být několik novelizačních bodů, které by musely jasně říct, co bude platit od roku 2023,“ poznamenala Schillerová. Podle ministryně financí je nyní zrušení navýšení slevy na poplatníka i omezení změny daní na dva roky v rukou Senátu, který se daňovými úpravami bude zabývat 10. prosince.

Na závěr shrňme, že prezident Zeman požaduje, aby tzv. daňový balíček platil jen dva roky, na což podle vyjádření prezidentova mluvčího Andrej Babiš dříve skutečně přistoupil – avšak jen v důvodové zprávě, nikoli v samotném znění svého pozměňovacího návrhu. Premiér Babiš tedy zavedení dvouleté lhůty neprosadil a podobný návrh jeho hnutí ve Sněmovně nepodpořilo. Andrej Babiš tak na prezidentovu podmínku v konečném důsledku nepřistoupil. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Miroslava Němcová

Neexistoval žádný ucelenější pozměňovací návrh (Senátu k daňovému balíčku, pozn. Demagog.cz), tedy prezident neměl představu, jaká bude verze Senátu, a předem řekne, já to budu vetovat.
Pravda
V době, kdy prezident Zeman oznámil prostřednictvím svého mluvčího, že bude návrh daňového balíčku vetovat, opravdu neexistoval žádný ucelený pozměňovací návrh, neboť v senátním výboru se daňový balíček projednával až den poté.

Ve výroku Miroslava Němcová hovoří o návrhu zákona, který mění jednotlivé daňové zákony. Vzhledem ke komplexnosti jeho změn se tradičně tento návrh zákona zjednodušeně nazývá „daňový balíček“. Ve sněmovně je označen jako tisk číslo 910. Tento daňový balíček prošel v noci z 19. na 20. listopadu 3. čtením v Poslanecké sněmovně a po projednání senátními výbory o něm hlasoval Senát, který návrh vrátil Sněmovně ve čtvrtek 10. prosince.

Návrh zákona by měl především zrušit superhrubou mzdu, tedy výpočet základu daně z hrubé mzdy navýšené o odvody do systémů sociálního a zdravotního pojištění. Tato daňová změna by měla způsobit výpadek příjmů zhruba 88 mld. Kč. Tento výpadek na příjmové stránce rozpočtů byl ještě navýšen pozměňovacím návrhem poslance Ferjenčíka (Piráti), který navrhnul (.docx, str. 3–4) zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 Kč na 34 125 Kč. Podle ministryně financí Schillerové by to mělo znamenat výpadek dalších 35 mld. korun ve státním rozpočtu.

Koncem září 2020 se v mediálním prostoru objevila zpráva, že zrušení superhrubé mzdy má být dočasné, a to na dva roky. S tímto návrhem údajně přišel prezident Zeman a premiér Babiš tento záměr potvrdil ve vysílání České televize. Ale ve verzi schválené sněmovnou 19. listopadu dočasné zrušení na dva roky chybí. Zároveň tam přibylo výše popsané zvýšení slevy na poplatníka a právě z těchto dvou důvodů chce prezident Zeman návrh zákona vetovat. O tom, že tak učiní, informoval jeho mluvčí Ovčáček na Twitteru 1. prosince, den před tím, než se projednávala změna daňových zákonů ve výborech Senátu. Je tedy zřejmé, že prezident Zeman nemohl znát názor Senátu jako celku, který jednal o návrhu zákona až ve čtvrtek 10. prosince, ani pozměňovací návrh vzešlý ze senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Senát v rámci svých pozměňovacích návrhů částečně vyhověl prezidentovu přání a požaduje menší navýšení slevy na poplatníka, k omezení platnosti či účinnosti ustanovení zrušujícího superhrubou mzdu na dva roky však nepřistoupil. Připomeňme, že k přehlasování prezidentského veta je potřeba nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy známá stojednička.

Radek Vondráček

To je Ústava České republiky. Prezident je součást zákonodárného procesu (při schvalování daňového balíčku, pozn. Demagog.cz).
Právní stát
Pravda
V rámci legislativního procesu jsou prezidentu republiky postupovány k podpisu všechny zákony, přičemž prezident může tyto zákony, kromě zákonů ústavních, vetovat, a vrátit je tak k opětovnému projednání ve Sněmovně.

Radek Vondráček zde hovoří ve spojitosti s vyjádřením prezidenta Zemana, který 1. prosince 2020 oznámil, že bude vetovat návrh tzv. daňového balíčku, který obsahuje navýšení daňové slevy na poplatníka a zrušení superhrubé mzdy. Jak uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, rozhodl se tak Miloš Zeman „především z důvodu zvýšení daňové slevy na poplatníka, která podle názoru prezidenta republiky výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu“.

Prezident je také nespokojený s tím, že v návrhu zákona není výslovně „uvedena doba platnosti tohoto zákona“. S premiérem Andrejem Babišem se totiž dříve dohodl, že bude superhrubá mzda zrušena jen na dva roky. Toto časové vymezení však Sněmovnou schválené znění daňového balíčku neobsahuje (.docx).

Doplňme, že Miloš Zeman se takto k daňovému balíčku vyjádřil ještě dříve, než zákon začal být projednáván Senátem, který ho 10. prosince vrátil s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně.

Prezident je bezesporu součástí zákonodárného procesu. Předseda Sněmovny prezidentovi k podpisu postupuje všechny zákony, přičemž má prezident v některých případech podle článku 50 Ústavy ČR právo tzv. suspenzivního veta. Může tedy přijatý zákon, mimo zákon ústavní, vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. A to „s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“.

Uveďme, že pokud je zákon prezidentem vetován, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Jestliže ho zde schválí nadpoloviční většina všech poslanců, je zákon přijat a následně vyhlášen. Podle jednacího řádu PS prezidentem vetovaný a Sněmovnou znovu schválený zákon již hlava státu nepodepisuje a zákon je vyhlášen s podpisem předsedy vlády.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů