Demagog.cz

Miroslava Němcová a Radek Vondráček

Miroslava Němcová (senátorka za ODS) a Radek Vondráček (předseda Poslanecké sněmovny, ANO) se setkali v nedělních Otázkách Václava Moravce. Diskutovali o přijímání zákonů v nouzovém stavu, novele zákona o ochraně veřejného zdraví, o svobodném přístupu k informacím, krizovém zákonu nebo daňovém balíčku.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 6. prosince 2020 (moderátor Václav Moravec, záznam)

1 z celkově 25 ověřených výroků

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

(…) proč premiér přistoupí na nějaké podmínky prezidenta při tvorbě zákonů, proč si tam prezident dává dopředu podmínky, že tam chce mít nějaké omezení, v tomto případě dvouletou lhůtu (v tzv. daňovém balíčku, pozn. Demagog.cz).

Prezident požaduje, aby tzv. daňový balíček platil jen 2 roky, na čemž se dříve s premiérem Babišem dohodl. Premiér však zavedení 2leté lhůty do zákona nakonec nenavrhl a žádný poslanec ANO ve Sněmovně nepodpořil návrh ČSSD, kterým by se tato lhůta do zákona výslovně zavedla.

skrýt celé odůvodnění

Miroslava Němcová zde mluví o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňovém balíčku. Znění tohoto návrhu, které Poslanecká sněmovna schválila v noci z 19. na 20. listopadu, obsahuje například zrušení (.docx, str. 8) superhrubé mzdy, zavedení nových sazeb daně z příjmů ve výši 15 % a 23 % (.docx, str. 10) i zvýšení základní daňové slevy na poplatníka (str. 15). Podle Národní rozpočtové rady by zavedení Sněmovnou schválené verze daňového balíčku znamenalo propad příjmů veřejných rozpočtů o více než 100 miliard korun. 

Právě 20. listopadu uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, že „omezení daňové změny na dva roky je uvedeno v důvodové zprávě jako politický závazek. Pan prezident věří panu premiérovi, že tento závazek dodrží“

V úterý 1. prosince pak prezident Zeman oznámil, že se rozhodl daňový balíček v současném znění vetovat. Důvodem je právě pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Konkrétně se jedná o navýšení ze současných 24 840 Kč na 34 125 Kč. Tím se podle Zemana výrazně narušuje rozpočtová stabilita. Kromě toho je prezident nespokojený také s tím, že navzdory dohodě nebyla v zákoně o dani z příjmů explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona. Právě na tom se totiž dle vyjádření svého tiskového mluvčího domluvil s premiérem Babišem a bral to jako podmínku, aby zrušení superhrubé mzdy – a tedy celý daňový balíček – podpořil.

Andrej Babiš však, jak již byl naznačeno výše, omezení daňové změny na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě (.docx, str. 7) ke svému pozměňovacímu návrhu k daňovému balíčku: „Toto snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.“ 

V textu pozměňovacího návrhu Andreje Babiše (.docx, str. 2–6) ani ve Sněmovnou schváleném znění (.docx) daňového balíčku se však toto časové vymezení nenachází. Podle vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Andrej Babiš na jednání se senátory označil příslib omezení účinnosti návrhu na dva roky za politický slib, který nelze do zákona zařadit. Podle vicepremiéra Hamáčka pak byl prezident „oklamán nedodrženým slibem“.

O prosazení toho, aby návrh zákona obsahoval konec účinnosti daňových změn k 31. prosinci 2022, hnutí ANO neusilovalo. Vložení části o pozbytí účinnosti k tomuto datu navrhl v Poslanecké sněmovně Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh však nebyl přijat, jelikož pro bylo jen 29 poslanců – mezi nimi žádný poslanec hnutí ANO – ze 101 přítomných, 48 hlasovalo proti. Důrazně to odmítala i ministryně financí Schillerová, Onderkův návrh považuje za krajně nebezpečný.

Dále Alena Schillerová uvedla, že nové daňové sazby prakticky nelze kvůli legislativně technickým problémům do zákona zavést tak, aby platily na dva roky, protože po zrušení superhrubé mzdy by zákon nepředvídal, co by nastalo potom. „Muselo by tam být několik novelizačních bodů, které by musely jasně říct, co bude platit od roku 2023,“ poznamenala Schillerová. Podle ministryně financí je nyní zrušení navýšení slevy na poplatníka i omezení změny daní na dva roky v rukou Senátu, který se daňovými úpravami bude zabývat 10. prosince.

Na závěr shrňme, že prezident Zeman požaduje, aby tzv. daňový balíček platil jen dva roky, na což podle vyjádření prezidentova mluvčího Andrej Babiš dříve skutečně přistoupil – avšak jen v důvodové zprávě, nikoli v samotném znění svého pozměňovacího návrhu. Premiér Babiš tedy zavedení dvouleté lhůty neprosadil a podobný návrh jeho hnutí ve Sněmovně nepodpořilo. Andrej Babiš tak na prezidentovu podmínku v konečném důsledku nepřistoupil. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.