Demagog.cz

Místopředseda vlády Karel Havlíček

Karel Havlíček odpovídal v pořadu Týden v politice nejen jako ministr průmyslu a obchodu, ale také jako nový ministr dopravy. Jaký je stav českých silnic a jak to bylo se vstupem nového operátora na český trh?

Ověřili jsme
Týden v politice ze dne 2. února 2020

12 z celkově 17 ověřených výroků

Karel Havlíček

Karel Havlíček

(...) organizačních složek státu, což je mimo jiné 15 společností, které generují víc jak 100 miliard.

Pod Ministerstvem dopravy existuje celkem 13 organizací, z nichž 6 je organizačními složkami státu, 1 státní organizace, 2 státní podniky, 2 příspěvkové organizace, 1 veřejná výzkumná instituce a 1 fond. Jejich celkový příjem činí přibližně 105 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Výrok ministra Havlíčka zmiňuje organizační složky státu (OSS), které představují jednu z forem organizace veřejné správy, v rámci níž tato složka zastupuje stát a nakládá se státním majetkem, ačkoliv nemá právní osobnost. Tento typ instituce vznikl v roce 2001 na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, konkrétně pak § 3–5a zákona. Zákon vyjmenovává jako OSS například ministerstva, Ústavní soud, státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky nebo Akademii věd. Mezi OSS patří také například hygienické stanice, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní veterinární správa či jednotlivá krajská ředitelství Policie České republiky. Podrobný seznam OSS nabízí například portál ARES (pro vyhledání je potřeba zadat jako právní formu „325“ – OSS).

Mezi další hlavní formy organizace veřejné správy patří ještě příspěvkové organizace, státní podniky, veřejné výzkumné instituce nebo v případě Správy železnic státní organizace. Státní příspěvková organizace má na rozdíl od OSS vlastní právní subjektivitu (§ 54 zákona č. 219/2000, o majetku České republiky).

Pod Ministerstvo dopravy patří celkem 6 OSS, jsou jimi — Drážní inspekce (§ 53a odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Drážní úřad (§ 53 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (§ 55 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Úřad pro civilní letectví (§ 3 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Státní plavební správa (§ 38 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě) a Ředitelství vodních cest České republiky (zřízeno rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 849/98-KM (.pdf)).

Vedle těchto OSS existuje pod ministerstvem dopravy 7 dalších podřízených organizací odlišných forem. Mezi ně patří Správa železnic (státní organizace, § 19 odst. 6 zákona č. 77/2002 Sb., o a. s. České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty), Řízení letového provozu (státní podnik, zřízen rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 4283/1994-KM), Ředitelství silnic a dálnic (státní příspěvková organizace, zřízená rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 12 164/96-KM (.pdf)), Centrum služeb pro silniční dopravu (státní příspěvková organizace, zřízena rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 5548/00-KM (.pdf)), Centrum dopravních informačních systémů (státní podnik, zřízen rozhodnutím předsedy Správy federálních hmotných rezerv č. SP-562/90 (.pdf)), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI, fond, § 1 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury) a Centrum dopravního výzkumu (veřejná výzkumná instituce, zřízena Ministerstvem dopravy (.pdf)).

Celkem tedy pod Ministerstvem dopravy funguje 13 organizací, z nichž čistě organizačními složkami státu, jak je popisuje ministr dopravy, je 6.

Druhá část výroku se podle našeho úsudku zabývá příjmy těchto organizací. Podle Monitoru státní pokladny měly jednotlivé organizace za rok 2018 (poslední dostupný celý rok) následující příjmy: Drážní inspekce 14 396 Kč, Drážní úřad 3 895 700 Kč, Ústav pro odborné zjišťování příčin dopravních nehod 538 523 Kč, Úřad pro civilní letectví 63 928 310 Kč, Státní plavební správa 6 609 727 Kč a Ředitelství vodních cest České republiky 8 523 012 Kč. Celkem tak OSS pod Ministerstvem dopravy za rok 2018 vygenerovaly 83 509 668 Kč.

Pokud bychom brali výrok ministra Havlíčka šířeji pojatý, tj. včetně 7 dalších organizací, dostaneme se na částku přesahující zmiňovaných 100 mld. Kč. Organizace měly v roce 2018 následující příjmy: Správa železnic (.pdf, kap. 4.2.2+4.15+4.18) 49 139 961 000 Kč, Řízení letového provozu (.pdf, str. 65) 4 320 107 000 Kč, Ředitelství silnic a dálnic (.pdf, str. 66) 42 937 547 377 Kč, Centrum služeb pro silniční dopravu 197 961 516 Kč, Centrum dopravních informačních systémů (.pdf, str. 21) 68 864 000 Kč, Centrum dopravního výzkumu (.pdf, str. 52) 210 176 999 Kč. Příjem SFDI (.pdf, str. 5 a 105–110) činil v roce 2018 po odečtu výdajů na Ředitelství vodních cest ČR, Správu železnic, Ředitelství silnic a dálnic a Centrum dopravního výzkumu 8 278 091 000‬ Kč. Celkem tedy zbývající organizace pod Ministerstvem dopravy získaly 105 152 708 892 Kč. Spolu s OSS se tak jedná o částku 105 236 218 560‬ Kč.

Výrok ministra Havlíčka i přes terminologické chyby ve výroku hodnotíme jako pravdivý, poněvadž počet organizací i jejich příjem je blízký hodnotám ve výroku.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Teď se schvaluje tzv. 416, zákon o liniových stavbách, který by měl o třetinu urychlit výstavbu.

Novela zákona č. 416/2009, o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tzv. liniový zákon), je v současné době naplánována na jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Novela má za cíl o třetinu zrychlit přípravu staveb, která v současné době trvá odhadem 13 let.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh (.pdf) zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (tzv. zákon o liniových stavbách), je v současné době projednáván v rámci 40. schůze Poslanecké sněmovny pod sněmovním tiskem č. 673.

Návrh novely byl předložen vládou 10. prosince 2019. Dne 29. ledna 2020 následně proběhla na půdě Sněmovny debata v rámci 1. čtení, v něm byl návrh přikázán k projednání na Hospodářském výboru, jehož setkání je naplánováno na 5. února 2020. Podle pozvánky na jednání (.pdf, s. 2) je návrh novely v plánu na 15:45 hodin. Další projednání na půdě Sněmovny je možné od 30. března 2020.

Cílem novely zákona o liniových stavbách je o zhruba třetinu zrychlit přípravu dopravních staveb, která v současné době trvá v průměru 13 let. Jednotlivé problematické oblasti jsou podrobně popsány v důvodové zprávě novely zákona, konkrétně od strany 88. Mezi hlavní problémy, které jsou novelou zahrnuty, patří vícestupňové povolovací a rozhodovací procesy nebo výkupy pozemků a stanovení jejich cen.

Například vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů, které povolovací procesy prodlužují, by mělo být v případě nedodání stanoviska do určené lhůty řešeno pomocí fikce souhlasu (str. 103). „Současně se zavedením výslovné lhůty pro vydání závazného stanoviska se tedy zavádí ve stavebním zákoně řešení prostřednictvím fikce vydání souhlasného závazného stanoviska pro případ nevydání závazného stanoviska ve stanovené lhůtě,“ uvádí zpráva.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Mimo jiné prochází teď diskuzí rekodifikace stavebního práva, která by rovněž měla stavební objekty zjednodušit, ale to se tolik netýká dálnic a silnic.

Rekodifikace stavebního práva je téma, které se v České republice řeší už od roku 2017, avšak je stále aktuální a diskuze nepolevují. Součástí návrhu je také urychlení a usnadnění nové výstavby. Dálnice a silnice jsou však svými schvalovacími postupy specifické.

skrýt celé odůvodnění

První zmínky o rekodifikaci stavebního zákona pocházejí již ze září roku 2017, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě dokument mapující problematické okruhy v oblasti veřejného stavebního práva pod názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva-Základní teze. V návaznosti pak o rok později MMR vydalo materiál s názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva, informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace. Ten reaguje na vyjádření Vlády ČR, která ve svém programu prosazuje zjednodušení a zkrácení přípravy výstavby v České republice. Dokument tak seznamuje se stávající legislativou týkající se stavebního zákona a upozorňuje na problematické body a roztříštěnost právní úpravy. Zároveň však navrhuje řešení a stanovuje cíle v jednotlivých oblastech.

Ve spolupráci MMR s Hospodářskou komorou ČR byl následně vydán věcný záměr stavebního zákona, který vláda již v červnu 2019 schválila a pověřila Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypracovat návrh stavebního zákona.

Mezi základní změny stavebního práva patří právě zjednodušení projektové dokumentace, které má vést ke snížení byrokratické zátěže. Dále pak například redukci počtu přezkumů, jedno rozhodnutí o povolení stavby či sjednocení stávajících obecných a speciálních stavebních úřadů do nové soustavy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem.

Leden tohoto roku je tak plný diskuzí o kompromisech v návrhu, který hodlá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová upravit. Nejvýraznějším bodem návrhu je zřízení nového státního modelu. Momentální návrh je tak velmi kritizován a je označen za uspěchaný a nedokončený. Je tedy pravdou, že diskuze o rekodifikaci stavebního zákona probíhají momentálně na poměrně intenzivní úrovni. Původně měl zákon být účinný již od roku 2021, podle nynějších neshod se však jeho účinnost předpokládá až od poloviny roku 2023.

Diskuze je vedena nad tzv. nárazníkovou zónou okolo kulturních památek UNESCO, která je v návrhu zákona vedena pouze jako nezávazná informace. O návrhu bude s ministryní Dostálovou jednat i sněmovní pracovní skupina, která se podílela na přípravě digitalizace stavebního řízení a pomůže tak s touto problematikou. Svaz měst a obcí pak s ministryní dohodl, že úředníci zodpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu.

Co se pak týče silnic a dálnic, tak 7. listopadu 2018 vstoupila v platnost nová vyhláška upravující projektovou dokumentaci dopravních staveb. Součástí úprav územního plánování je důležité rozlišit úroveň státní a samosprávní. Návrh totiž mimo jiné omezuje střet zájmů, přičemž samospráva by měla omezené pravomoci zasahovat do státních procesů. Předpokládá se tedy zavedení realizačního nástroje na státní úrovni, který by řešil celostátní nebo evropský záměr. Tento nástroj by vkládal přípravy významných záměrů, jako jsou právě dálnice i silnice, do kompetence státu, který by tak nebyl závislý na rozhodnutí samosprávy.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

U D1 jsme se zavázali k tomu, že v roce 2021 bude komplet hotová. V tomto roce (2020, pozn. Demagog.cz)) nás čeká sedm uzavírek na D1.

Ministr Havlíček i jeho předchůdce Kremlík se zavázali k opravě D1 do roku 2021. Na rok 2020 je pak plánováno na D1 celkem sedm uzavírek v celkové délce 71 km.

skrýt celé odůvodnění

K závazku, že dálnice D1 bude do roku 2021 opravená, se přihlásil jak ministr Havlíček, tak jeho předchůdci Kremlík a Ťok či ředitel Ředitelství silnic a dálnic (spadající pod Ministerstvo dopravy) Kroupa. Bývalý ministr dopravy Ťok původně plánoval dokončení oprav o rok dříve, v roce 2020.

Na rok 2020 je naplánováno sedm uzavírek na dálnici D1. Jedná se o úseky mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi, úsek Soutice – Loket, úsek Koberovice – Humpolec, úsek Humpolec – Větrný Jeníkov, úsek Velký Beranov – Měřín, úsek u Velkého Meziříčí a úsek Devět Křížů – Ostrovačice. Celková délka uzavírek pro rok 2020 činí 71 km. Ze zmíněných sedmi úseků se mají tři dokončit do roku 2020, zbylé čtyři mají naplánované dokončení v roce 2021 (informace o jednotlivých úsecích byly čerpány z interaktivní mapy Ředitelství silnic a dálnic).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tenhle rok bude opět náročný, máme tam 75 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. (...) Je to rozděleno na 3 části – je to 29 kilometrů, dvakrát 20 kilometrů a je v tom tedy jak silnice I. třídy, tak modernizace dálnic, tak výstavba nových úseků dálnic.

Na tento rok je naplánovaná dostavba a modernizace celkem 74,4 kilometrů dálnic a silnic I. třídy.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2020 by mělo být uvedeno do provozu 50,8 kilometrů dálnic. Konkrétně tři modernizované úseky dálnice D1, které dohromady dávají 29,5 kilometrů. Pak dva úseky D6 (4,2 km a 5,6 km) a část D48 (11,5 km), což dává dohromady 21,3 km.

Dále by mělo být dostavěno 23,6 kilometrů silnic I. třídy. Jde o 8 úseků, z nichž nejdelší je 6,4 kilometrů dlouhý. Celkem tedy můžeme očekávat, že v roce 2020 bude realizováno 74,4 kilometrů dálnic a silnic I. třídy.

Ministr Havlíček tedy plán dostavby popisuje přesně, ale až na konci roku bude zřejmé, jestli se ho podařilo splnit.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

ČTÚ je regulatorní úřad a nezávislý úřad, my (Ministerstvo průmyslu a obchodu, pozn. Demagog.cz) nemůžeme zasahovat nějakým zásadním způsobem např. do toho, jak se připravuje aukce. My jsme jedním z konzultačních míst, které k tomu může dávat svoje připomínky.

Český telekomunikační úřad skutečně je nezávislým a regulatorním úřadem. Ministerstvo průmyslu a obchodu je podle § 130 zákona o elektronických komunikacích připomínkujícím subjektem ve veřejné konzultaci. ČTÚ může připomínky předložené MPO odmítnout.

skrýt celé odůvodnění

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je ústředním správním úřadem zřízeným zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

Podle § 21 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ oprávněn vyhlásit aukční výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů. Před vyhlášením výběrového řízení ČTÚ musí konzultovat podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130 zmíněného zákona. Dále je ČTÚ podle § 130 odst. 4 povinen konzultovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) všechna navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá.

Považujeme za vhodné upřesnit nesprávně použitou terminologii. Karel Havlíček označuje MPO jako „konzultační místo“, což může odkazovat na „připomínková místa“ podle čl. 5 Legislativních pravidel vlády. Připomínková místa jsou místa, která musí vždy obdržet návrh věcného záměru zákona a mají oprávnění se k němu vyjadřovat a podávat připomínky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se však ve vztahu k ČTÚ řídí zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Pro účely veřejných konzultací podle § 130 odst. 5 tohoto zákona má ČTÚ za úkol zřídit a spravovat diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek širokým okruhem subjektů a uveřejňuje výsledky konzultace.

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČTÚ pravidla (.pdf) pro vedení konzultací na diskusním místě. Podle těchto pravidel, části třetí čl. 10 (.pdf, str. 4), je MPO ve vybraných případech jedním z určených připomínkujících subjektů ve veřejné konzultaci.

Subjekty uplatňují své připomínky prostřednictvím formuláře zveřejněného ČTÚ způsobem a ve lhůtách, které stanoví výše zmíněná pravidla (.pdf, str. 2–3).

Podle § 3 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ ústředním správním úřadem pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací. Podle § 107 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích tvoří organizační strukturu ČTÚ pětičlenná Rada, v jejímž čele stojí předseda. Dle odst. 2 členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Působnost ČTÚ podle zákona o elektronických komunikacích je upravena v § 108, ale je dána i některými dalšími zákony.

Český telekomunikační úřad skutečně je nezávislým a regulatorním úřadem. Ministerstvo průmyslu a obchodu zásadně nemůže zasahovat do činnosti ČTÚ, tedy ani do zmíněné přípravy aukce. Podle § 130 zákona o elektronických komunikacích je MPO připomínkujícím subjektem ve veřejné konzultaci. ČTÚ musí všechny řádně podané připomínky vypořádat, ale nemusí se jimi nutně řídit.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Je třeba respektovat názor Evropské komise, která přišla se zásadní připomínkou, a to je tzv. sdílení sítí. Konstatovala, že tak jak je v České republice, tak rozhodně není v režimu běžného konkurenčního prostředí, doslova a do písmene uvedla, že eliminuje další investice do inovací a tím pádem eliminuje spotřebitelský komfort.

Ministr Havlíček ve svém výroku správně parafrázuje předběžné závěry Evropské komise zabývající se dohodou o sdílení sítí mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ.

skrýt celé odůvodnění

Předběžné závěry Evropské komise k dohodě o sdílení sítí v ČR mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ se nachází v tiskové zprávě Evropské komise ze srpna 2019.

V této zprávě se uvádí, že sdílení sítí je „běžná praxe, s jejíž pomocí lze snížit náklady a usnadnit rozvoj sítí elektronických komunikací. Ve většině případů vede k větší efektivitě. Za určitých okolností ovšem může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž.“

Komisařka Margrethe Vestagerová se dle stejného zdroje vyjádřila k situaci v ČR takto:

„Sdílení sítí operátory je obecně ve prospěch spotřebitele, protože s sebou nese rychlejší rozvoj sítí, úspory nákladů a pokrytí venkovských oblastí. Pokud se ale objeví náznaky, že dohody o spolupráci mohou spotřebitele poškozovat, je naší povinností je prošetřit a zajistit, aby na trhu fungovala skutečná hospodářská soutěž. V tomto případě se obáváme, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma největšími operátory v Česku omezuje hospodářskou soutěž v hustěji osídlených částech země.“

Komise jako specifické proměnné vyskytující se na českém trhu shledala především dvě hlediska:

  • vysoká koncentrovanost českého trhu pouze se třemi mobilními operátory
  • operátoři O2 a T-Mobile, kterých se sdílení týká, ovládají tři čtvrtiny trhu

V závěru tiskové zprávy se pak uvádí:

„Komise proto předběžně dospěla k závěru, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma hlavními českými mobilními operátory omezuje hospodářskou soutěž, čímž brání inovacím, a porušuje tak antimonopolní předpisy EU. Komise je toho názoru, že v tomto konkrétním případě dohoda nevede k větší efektivitě a kvalitě služeb, ale spíše pravděpodobně k tomu, že daní operátoři nejsou motivovaní své sítě a služby zlepšovat ve prospěch uživatelů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve svém výroku ministr naplnil podstatu znění tiskové zprávy Evropské komise. Je nutné podotknout že ministr není zcela přesný (užití slova „eliminovat“). Závěrečnou část výroku ministra ovšem nebudeme brát jako snahu o přesnou citaci, protože úsloví „doslova a do písmene“ může mít různé významy (například „slovo od slova“, ale i „doopravdy“).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Zejména v tzv. nízkých tarifech patříme k těm nejdražším v Evropě.

Podle nejnovějších dat je Česká republika jedním ze států, kde spotřebitel při tarifu v ceně 20–40 € získá nejméně GB mobilních dat v Evropě.

skrýt celé odůvodnění

Podle analýzy finské společnosti Rewheel k září 2019 patří ceny mobilních dat v nízkých tarifech v ČR k nejvyšším v Evropě. Za „nízké“ tarify zde považujeme zejména tarify za 20 €.

Kolik GB je možno koupit za 20 € (cca 510 Kč)

Zdroj: Rewheel

Kolik GB je možno koupit za 40 € (cca 1020 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Oproti tomu v segmentu tarifů za 50 € je na tom Česká republika o mnoho lépe.

Kolik GB je možno pořídit za 50 € (cca 1275 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My jsme zavedli zákon o elektronických službách, ten zjednodušuje přechod od jednoho ke druhému operátoru, od 1. dubna.

Vládní novela zákona o elektronických komunikacích s účinností od 1. dubna 2020 mimo jiné zkracuje lhůtu pro zánik smlouvy s operátorem a snižuje poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Tato opatření by měla vést ke zjednodušení přechodu mezi operátory.

skrýt celé odůvodnění

Vicepremiér Havlíček pravděpodobně hovoří o vládní novele zákona o elektronických komunikacích, která byla 13. září 2019 schválena Sněmovnou, 30. října pak prošla Senátem a následně byl zákon 14. listopadu podepsán prezidentem. Účinná bude od 1. dubna 2020.

Podle důvodové zprávy (.pdf) je cílem novely především podpořit konkurenci mezi operátory (str. 4) a zmenšit zákazníkovi finanční a administrativní nároky spojené s přechodem mezi dvěma operátory. To by mělo zvýšit pravděpodobnost, že zákazník operátora změní, pokud bude jeho podmínky považovat za nevyhovující (str. 5). Poskytovatelé by se tak v důsledku měli více snažit zlepšovat a zlevňovat své služby.

Novela přináší hlavně tyto změny:

  • Uzákoňuje, že ponechání čísla při změně operátora bude bezplatné (odst. 1 novely, .docx, str. 1).
  • V případě, že si zákazník chce převést číslo, zkracuje se lhůta pro zánik smlouvy z původních 10 dnů na 2 dny (odst. 7 novely, .docx, str. 4).
  • Bude zřízen nástroj pro nezávislé srovnání cen u různých operátorů (odst. 9 novely, .docx, str. 4).
  • Sníží se poplatek, který zákazník platí v případě ukončení smlouvy na dobu určitou před koncem jejího trvání. Z původních maximálních 20 % z ceny, která ještě zbývá uhradit do konce smlouvy, se mění na maximálně 5 %. Zároveň tento poplatek bude moci být požadován pouze u smluv kratších než tři měsíce (odst. 6 novely, .docx, str. 3).

Přechod mezi operátory se tedy má především zjednodušit, zrychlení procesu zákon ošetřuje zkrácením lhůty pro zánik smlouvy při převodu čísla.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My chceme, aby superstrategické suroviny, bavíme se o lithiu, uranu a zlatu, byly pod kontrolou státu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu skutečně podniká kroky, které by měly napomoci lepší kontrole státu nad nerostnými zdroji. Konkrétně se jedná o strategický plán surovinové politiky.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, proč jsme tento výrok, který se zdá jako z podstaty neověřitelné přání ministra Havlíčka, zařadili do ověřování. Karel Havlíček zde reaguje na dotaz (čas 47:27) redaktorky Martanové, který se týká údajného úkolu MPO – vypracování státní expertízy využitelnosti revíru Cínovec, což je podle ní místo spojené s těžbou lithia. Zaměříme se tedy na výrok ministra v kontextu pozice a cílů MPO.

V první části ověřování se věnujeme pouze lithiu, neboť téma je obsáhlejší kvůli kauze lithium. Ta ovládla politický prostor před volbami do PS na podzim 2017. K dosažení kontroly státem nad tímto zdrojem se navíc již pořádají nějaké kroky, které je nutno dát do souvislostí.

Tehdejší ministr obchodu a průmyslu (vláda Bohuslava Sobotky) Jan Havlíček podepsal memorandum s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) o porozumění oblasti těžby. Dle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, má v současnosti právo na těžbu těchto surovin v dané oblasti ten subjekt, který získá licenci na jejich geologický průzkum. Tu v současné chvíli vlastní společnost Geomet, která spadala pod holding EMH ještě před kauzou. V případě lithia jde tedy o poněkud odlišný případ, neboť cílem MPO je v tuto chvíli dostat jeho těžbu zpět pod kontrolu státu. V současné době prověřuje oblast Cínovce společnost Severočeské doly skupiny ČEZ, kterou stát většinově vlastní a těžbu by tak skutečně z velké části měl přímo pod kontrolou. Pokud výzkum ČEZu vyhodnotí podíl suroviny výhodným, měl by se stát podílníkem v EMH. Plné znění tiskové zprávy MPO z 16. července 2019 na webu MPO.

Souvisí s tím však i kroky, které v současné době v otázce surovinové politiky MPO podniká. Dle současného ministra Havlíčka v reakci na vzniklou situaci ohledně lithia připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu strategický plán surovinové politiky. Prvotní koncepci MPO připravilo již na začátku roku 2017. Ta by měla v tuto chvíli být projednána jak se sociálními partnery, tak s těžaři a odborníky. Zahrnovat by měla pět superstrategických surovin, a to zlata, lithia, uranu, rubidia a cesia. Změna oproti hornímu zákonu by podle ministra Havlíčka měla tkvět v tom, že nároku na těžbu bude předcházet podstatně složitější proces, než pouhá žádost o geologický průzkum a jeho následné provedení (Otázky Václava Moravce, 42:42).

„U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ říká. „Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji nezajímá tento geologický průzkum a tato možnost, pak to teprve půjde na ty komerční subjekty," uvádí dále Havlíček v OVM. Strategický dokument, který by měl v tuto chvíli jít do připomínkového řízení, je dle jeho slov zcela zásadní změnou surovinové politiky (OVM, 43:32).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

U lithia došlo k situaci, kdy to stát neměl pod kontrolou, měly to pod kontrolou zahraniční společnosti.

Geomet, s.r.o., dceřiná společnost australské European Metals Holdings a držitelka průzkumné licence, má podle platného zákona přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. ČEZ získal opci na koupi majoritního podílu ve společnosti Geomet.

skrýt celé odůvodnění

Průzkum těžby na Cínovci provádí od roku 2010 firma Geomet, s.r.o. – dceřiná společnost australské European Metal Holding (EMH).

První průzkumná licence byla Ministerstvem životního prostředí vydána 20. července 2010 (prodloužena byla do 10. července 2014), druhá licence byla vydána 24. listopadu 2011 (prodloužena byla do 31. srpna 2015), třetí pak byla vydána 23. září 2016 a nakonec čtvrtá 18. dubna 2017. To uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z § 24 odst. 3 horního zákona pak vyplývá, že: „Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel.“

Jestliže tedy všechny 4 udělené průzkumné licence vlastní společnost GEOMET (resp. EMH), má tato společnost podle platného zákona přednost před všemi potenciálními zájemci, včetně státu, na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru.

Česká vláda krátce před volbami do PS v roce 2017 podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Začátkem března 2018 Česko memorandum vypovědělo.

Společnost ČEZ minulý rok dohodou se společností European Metals Holdings získala opci na získání majoritního podílu ve společnosti Geomet, tedy držitelce průzkumné licence.

Pokud by se australská firma European Metals Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nedohodla na opci s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož australská společnost EHM, respektive její dceřiná společnost Geomet, skutečně má přednostní právo na těžbu lithia na základě ministerstvem životního prostředí vydaných průzkumných licencí, avšak po kritice do projektu vstoupil stát prostřednictvím ČEZu.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Naší dohodou, kterou jsme udělali se společností ČEZ, čili s firmou s dominantní státní účastí. Je to tak, že ČEZ si může vyvolat ten podíl v té australské firmě, takže bude mít zjednodušeně řečeno těžbu pod kontrolou; aby to tak učinil, tak musí ještě dohrát výzkum.

ČEZ získal dohodou se společností European Metals Holdings opci na 51 procent akcií Geometu, který je držitelem průzkumné licence na těžbu lithia. Vstup do Geometu je mimo jiné podmíněn také úspěšným výsledkem hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí.

skrýt celé odůvodnění

Společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, uzavřela s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) dohodu, která stanoví přesné podmínky případného vstupu ČEZu do dceřiné společnosti EMH, společnosti Geomet. Ta je držitelem průzkumné licence pro těžbu lithia. ČEZ tedy získal opci na 51 procent akcií Geometu za 34,06 milionu eur. Znamená to možnost, nikoliv povinnost ČEZu do Geometu vstoupit za částku v přepočtu přibližně 850 milionů korun.

Pokud bude dohoda naplněna, ČEZ o dohodnutou částku zvýší kapitál Geometu, získá nově upsané akcie a také tři křesla v pětičlenném představenstvu firmy. Exkluzivitu pro jednání s EMH má ČEZ zaručenou do 31. března letošního roku.

Vstup do Geometu je podle oznámení EMH podmíněn úspěšným výsledkem due diligence (hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí) a konečným souhlasem akcionářů EMH. A také shodou na financování dalšího rozvoje projektu a na personálním obsazení managementu firmy.

Česká vláda loni krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia v revíru Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Vloni v březnu Česko memorandum vypovědělo.

Pokud by se australská firma European Metal Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nespojila s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet, kterou EMH vlastní.

O dohodě mezi ČEZ a EHM se na svém twitterovem účtu vyjádřil také Andrej Babiš: