Demagog.cz

Jan Hamáček (ČSSD) v červeném svetru a Radim Fiala (SPD)

V Otázkách Václava Moravce se střetli ministr vnitra Jan Hamáček a poslanec Radim Fiala z klubu SPD. Hovořili k aktuální nouzové situaci. Co je povinností ministerstva vnitra při zvládání krizového stavu? Nejen to v naší ověřené analýze.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 22. března 2020 (moderátor Václav Moravec, záznam)

10 z celkově 16 ověřených výroků

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ministerstvo vnitra neodpovídá za nákup ochranných prostředků pro zdravotníky, pro zaměstnance průmyslu, Ministerstvo vnitra odpovídá za nákup ochranných prostředků pro svoje zaměstnance. !

Za nákup ochranných prostředků pro zdravotníky odpovídá Ministerstvo zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo vnitra skutečně neodpovídá za nákup ochranných prostředků pro zdravotnický personál. Za zdravotnický personál odpovídá Ministerstvo zdravotnictví, neboť podle § 10 kompetenčního zákona (č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy…) Ministerstvo zdravotnictví: „je ústředním orgánem pro zdravotní službu, ochranu veřejného zdraví…” a další. Tudíž ochranné prostředky pro zdravotnický personál by měly být plně v gesci Ministerstva zdravotnictví. 

Zároveň podle vyjádření premiéra Babiše z 3. března 2020 by mělo Ministerstvo zdravotnictví centralizovat nákupy roušek a respirátorů pro nemocnice a dohodnout se s výrobci na jejich dodávání. Dále je v článku uvedeno: „Podle Babiše je třeba vnést řád do zásobování zdravotnických organizací rouškami a respirátory a centrálně ho koordinovat. Ministerstvo zdravotnictví proto podle něj bude sbírat od nemocnic i od samostatných lékařů jejich požadavky na potřebu roušek. Od českých výrobců bude chtít ministerstvo zdravotnictví vědět, jaké mají výrobní kapacity a kolik ochranných prostředků dokážou dodat.”

Pokud jde o odpovědnost Ministerstva vnitra za své zaměstnance (v širším slova smyslu – Police ČR, Hasiči apod.), vláda sice schválila centrální nákup respirátorů skrze Ministerstvo zdravotnictví, nicméně i Ministerstvo vnitra se nadále snaží (podobně jako např. Ministerstvo dopravy) chránit pracovníky při výkonu jejich povinností, ať už na hranicích či uvnitř země.

Připomeňme, že odpovědnost za nákup ochranných pomůcek se řeší v souvislosti s jejich obrovským nedostatkem v České republice. Přes všechna slova o připravenosti se dlouhé týdny během koronavirové krize nedařilo potřebu po respirátorech a rouškách uspokojit. Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje potíže s dodávkami „přetížením celosvětového trhu. V únoru zdravotníky nejdříve vyzvalo k dostatečnému zásobení nicméně už v té době byl pomůcek nedostatek. Následně vláda rozhodla o centrálním nákupu. Distribuovala také respirátory ze státních hmotných rezerv, těch ale na skladě bylo pouze 10 tisíc.” (Seznam Zprávy). Důvod, proč jich bylo na skladě pouze 10 tisíc, vysvětluje pro DVTV předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v tomto videu (čas 0:28–1:00 a 4:20–4:48). Situace se zlepšila až poté, co se podařilo nakoupit velké počty vybavení z Číny, které se sem v těchto dnech dopravují letecky. Dodnes však nelze říci, že by potřeba po respirátorech a jiných ochranných pomůckách byla zcela uspokojena.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

No ony ani přijít nemohly (respirátory FFP3, pozn. Demagog.cz), protože Čína je neprodukuje, respektive minimálně v této fázi nejsou v nabídce.

Čína využívá prakticky všechny vyrobené respirátory této kvality pro svou vlastní potřebu. V kombinaci s dalšími jevy, např. nedostatkem výrobního materiálu, to znamená, že skutečně aktuálně nejdou ve větším množství z Číny nakoupit a vyvézt.

skrýt celé odůvodnění

Respirátory typu FFP3 v žádných zásilkách z Číny, které do České republiky dorazily do 22. března, skutečně nebyly. Respirátory evropské třídy FFP3 (srovnatelné s americkým standardem N100) dokáží vyfiltrovat alespoň 99 % částic ze vzduchu a jsou tak jediné, které poskytují téměř jistou ochranu proti nakažení koronavirem. Jsou proto vhodné pro zdravotnický personál, který přichází do intenzivního kontaktu s nakaženými.

Problém s dostupností respirátorů je nyní prakticky všude, a tak se je snaží skupovat i ostatní státy. Například ve Spojených státech existuje zásadní nedostatek i respirátorů nižší třídy – N95 (ekvivalent FFP2). 

V Číně podle místních zdrojů tamní vláda údajně žádné oficiální zákazy vývozu roušek a respirátorů z Číny nevydala. Některé zahraniční společnosti, které je byly zvyklé v minulosti importovat, však tvrdí, že respirátory v současné době není možné získat a že Čína pravděpodobně jejich vývoz omezuje a využívá je zejména sama pro vlastní potřebu. To potvrzuje i zástupce čínské asociace výrobců lékařských materiálů. Možným způsobem vývozu tohoto materiálu mimo Čínu je určitá forma humanitární pomoci. Kupříkladu v podobě vládních darů, které již putovaly například do Japonska či Íránu, nebo darů od soukromých společností, jako tomu bylo v případě čínské společnosti Xiaomi, která desítky tisíc masek FFP3 darovala Itálii

Dalším důvodem, proč není momentálně možné v Číně sehnat respirátory té nejvyšší třídy a často i nižších, je také to, že během velmi přísných protiepidemických opatření, která Čína v posledních měsících zaváděla, nebyly v provozu mnohé továrny a výroba těchto ochranných prostředků tak značně poklesla. Před vypuknutím epidemie Čína zároveň byla největším producentem roušek a respirátorů na světě, vyráběla přibližně 80 % světové produkce

Dalším faktorem je i to, že k výrobě masek jsou potřeba netkané polypropylenové textilie, které sama Čína musí dovážet a které se při aktuální vysoké poptávce po respirátorech samy stávají nedostatkovým zbožím. 

Respirátory typu FFP3 nebyly součástí ani žádné z dalších zakoupených leteckých dodávek, které v poslední době dorazily z Číny do jiných evropských zemí. V úterý 24. března doletěly zásoby zdravotnického materiálu na Slovensko a do Maďarska, obě zásilky obsahovaly pouze roušky a další ochranné pomůcky. Stejně na tom byla i zásilka do Polska, Ukrajiny či Srbska. Francie v současnosti z Číny objednává pouze ochranné roušky a rukavice a například Litva sice z Číny objednala 2 miliony respirátorů, ale typ FFP3 musí stejně odebírat od místní litevské společnosti. Z toho, že respirátory typu FFP3 nebyly součástí obchodních dodávek do jiných států, usuzujeme, že ve větším množství v Číně opravdu zakoupit nejdou. 

Nedá se tedy říci, že Čína respirátory třídy FFP3 momentálně vůbec neprodukuje, ale je pravda, že „minimálně v této fázi nejsou v nabídce“.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme upozorňovali na to, že ve chvíli, kdy to je z jednoho letadla, kdy hasiči do toho kraje jedou, protože zavážejí ostatní krajské nemocnice, ústavy sociální péče a tak dále, protože to je úkolem potom té krajské distribuce, tak nám nepřijde logické, aby za tím hasičským konvojem jel ještě konvoj ministerstva zdravotnictví, respektive armády, která to pro ně vozí, vezl to samé ze stejného letadla víceméně do stejného místa.

Zpočátku kritizovaný dvojitý systém distribuce ochranných prostředků mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem vnitra byl změněn v pondělí 23. března 2020. Hasiči z letadel rozvezou zásoby do krajů, kde budou rozděleny jak pro fakultní nemocnice, tak pro krajská zařízení.

skrýt celé odůvodnění

Z počátku distribuční systém, ve kterém si distribuci zajišťovalo zvlášť ministerstvo zdravotnictví a zvlášť ministerstvo vnitra, kritizovali především krajští hejtmani i zdravotnická zařízení a ministr vnitra Jan Hamáček. Po příletu ukrajinského nákladního letounu An-124 Ruslan do Pardubic dne 21. března 2020 si náklad na místě rozdělili hasiči za ministerstvo vnitra a armáda za ministerstvo zdravotnictví.

Vláda změnila systém distribuce v pondělí 23. března 2020 v nařízení (.pdf), které rozšířilo pravomoc ministerstva vnitra, které tak může zásobovat státní i nestátní zdravotnická zařízení.

Samotný centrální systém distribuce ochranných prostředků se nyní vztahuje na všechny cílové skupiny, tedy i na fakultní nemocnice, páteřní nemocnice v krajích, záchranáře a další. Hasiči nejdříve dodávky rozvezou do krajů, kde se zásoba rozdělí pro všechny orgány.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Pokud jsme vybudovali tento vzdušný most, tak jsme jediní v Evropě, kteří to mají takto systémově postaveno, jsou tedy státy, které tu a tam přivezou nějaké letadlo.

Ačkoliv i ostatní evropské státy letecky dovážejí zdravotnický materiál z Číny nebo ho dovážet začínají, je pravda, že žádný z nich tak nečiní v takovém objemu a ani nemá naplánovaných tolik leteckých spojů s dodávkami jako Česká republika.

skrýt celé odůvodnění

Žádná jiná země Evropy skutečně nemá navázaný s Čínou tak intenzivní letecký kontakt. Do České republiky v posledních dnech dorazilo hned několik letadel se zásobami zdravotnických ochranných pomůcek a testů na nový typ nemoci COVID-19. Ve středu 18. března doletělo na letiště Kbely v Praze letadlo se 150 tisíci nových rychlotestů, v pátek 20. března přistálo v Praze letadlo s 1,1 milionem zakoupených respirátorů. V sobotu 21. března pak do Prahy a do Pardubic dorazily dvě letadla s dalšími zásobami roušek, respirátorů, ochranných obleků a brýlí. 

Do budoucna se očekává, že do České republiky budou mířit tři letadla se zdravotnickými potřebami týdně a to po dobu asi šesti týdnů. Letecké dodávky mají zajišťovat letadla čínského dopravce China Eastern a také Českou republikou pronajatý velkokapacitní ukrajinský letoun An-124 Ruslan. Po vyřešení komplikací s přeletovým povolením se počítá také s českými Smartwings a ČSA. Fungování leteckého mostu kromě samotného Jana Hamáčka potvrdil a podpořil i ministr dopravy Havlíček na svém twitterovém účtu.

Letadla Smartwings ve vzduchu. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s ostatními rezorty zahajuje letecký most s Čínou. Smartwings již obdržel zahraniční povolení a bude průběžně točit celkem sedm letadel a navážet respirátory, roušky a další zdravotnický materiál. pic.twitter.com/RFGaJ95Imc

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 19, 2020

V jiných státech Evropy se ale postupně také začíná rozvíjet hlubší spolupráce s Čínou v importu zdravotnického materiálu. Do Itálie také už dorazilo několik dodávek s pomocí v boji proti epidemii koronaviru – 12. března v Římě přistálo letadlo s ochranným materiálem, ale i s experty z Číny, další například dorazilo ve středu 18. března. Na Ukrajinu v pondělí 23. března doletělo první letadlo z Číny se zásobou testů na koronavirus a dále se očekává hlubší spolupráce. Podobná situace je i v Srbsku, které si dlouhodobě buduje s Čínou poměrně úzké vztahy a kam kromě zdravotnického materiálu také dorazili čínští zdravotníci.

Stejně tak i z dalších evropských zemí přicházejí zprávy o spíše jednorázových zásilkách ochranného materiálu – kupříkladu ze Španělska, Francie, Belgie či Polska.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Dneska v Británii si stěžují zdravotníci, že je stát posílá do první linie neochráněné, Slovensko má problém, Maďarsko shání, Polsko shání.

Ve všech uvedených zemích se objevují zprávy o nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky.

skrýt celé odůvodnění

O nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky ve Velké Británii hovořila například britská veřejnoprávní stanice Channel 4 a ve stejném duchu psal o tématu i britský deník The Telegraph nebo Financial Times.

Na Slovensku psal o stavu ochranných pomůcek 11. března deník SME. Na nedostatek těchto pomůcek si stěžovalo více zdravotnických organizací a některé z nich také informovaly o tom, že mají zásoby na maximálně pár týdnů. O stejném stavu informovala i zpravodajská televizní stanice TA3.

Ani maďarští zdravotníci nemají dostatek ochranných pomůcek. Dočíst se o tom lze například na serveru Index.hu, který uvádí i to, kolik těchto ochranných prostředků právě teď v Maďarsku mají a kolik by jich potřebovali.

I v Polsku je situace s nedostatkem ochranných pomůcek pro zdravotníky podobná. Informoval o tom například server medonet.pl. Server iROZHLAS.cz napsal, že polský opoziční list Gazeta Wyborcza na svém webu uvedl, že polská rozvědka už v lednu před koronavirem varovala, avšak tamější vláda toto varování ignorovala.

Podle GHS Indexu, který hodnotí ve 195 zemích globální zdravotní zabezpečení, včetně připravenosti na epidemie, skončila Česká republika na 42. místě. V Evropě jsme pak skončili na 26. místě z celkových 43. Tím jsme se umístili za Polskem (19. místo) i Maďarskem (21. místo). Slovensko skončilo hned za námi, na 27. místě. Výsledky GHS Indexu komentoval už v říjnu 2019 server iDNES.cz: „Svět není připravený na pandemie. V žebříčku nás porazilo Turecko i Albánie. Nebezpečí nové pandemie číhá vždy a všude a lidstvo na něj není připravené, upozorňuje žebříček Global Health Security Index. Pro boj s biologickými hrozbami jsou nejlépe vybavené Spojené státy, Česko skončilo dvaačtyřicáté.“ V březnu tohoto roku pak zprávu připomněl i iROZHLAS.cz: „Česko v boji proti pandemii koronaviru trápí akutní nedostatek roušek a respirátorů. Tuzemské úřady podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka situaci hrubě podcenily, jak uvedl pro iROZHLAS. Indicie, že ministerstvo zdravotnictví nemá případné rozšíření nemoci COVID-19 pod kontrolou, byly přitom už loni na podzim. A sice v podobě amerického žebříčku připravenosti jednotlivých států na mezinárodní viry.“

Mapa GHS Index; Zdroj: GHS Index
Jan Hamáček

Jan Hamáček

Pokud se mě ptáte na ty dvojkové respirátory, tak těch je teď v České republice kolem dvou a půl až tří milionů (k 22. březnu 2020, pozn. Demagog.cz).

Česká republika k datu 22. března 2020 obdržela z Číny 3,1 milionů respirátorů třídy FFP2. Nemocnice a další instituce měly přitom tou dobou naskladněno jen několik tisíc respirátorů.

skrýt celé odůvodnění

První várka respirátorů, která měla do České republiky přiletět z Číny, dorazila podle ČTK v pátek 20. března 2020. Celkem přiletělo 1,1 milionu respirátorů kategorie FFP2. Další 2 miliony respirátorů téže kategorie dorazily z Číny spolu s dalšími ochrannými pomůckami hned následující den krátce před půlnocí.

Z Číny tak k datu 22. března 2020 přiletěly více než 3 miliony respirátorů kategorie FFP2.

Šéf hmotných rezerv Pavel Švagr pro Českou televizi 19. března uvedl, že ve Správě státních hmotných rezerv bylo uloženo 10 000 respirátorů. Co se týče lékáren, prezident České lékárnické komory Aleš Krebs řekl, že v lékárnách nejsou ochranné prostředky prakticky žádné.

V nemocnicích měly v polovině března zásoby ochranných pomůcek vystačit už jen na několik dní. Ve většině nemocnic se zásoby respirátorů pohybovaly v řádech tisíců, v některých nemocnicích zbývaly poslední kusy.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Já jsem včera nechal odvézt panu Šmuclerovi (stomatologům, pozn. Demagog.cz) 50 000 respirátorů.

Česká stomatologická komora obdržela od Ministerstva vnitra 21. března 50 000 respirátorů.

skrýt celé odůvodnění

„50000 respirátorů první dávky pro záchranu české stomatologie je v Domě českých stomatologů. Z Číny díky dobrým lidem z Vnitra, naší komory, hasičů. Speciální dík @jhamacek a bezejmení přátelé,“ napsal v sobotu 21. března na svůj twitter Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory. Stejnou informaci poskytl také facebookový účet České stomatologické komory.

Počet 50 000 kusů respirátorů potvrzují i distribuční seznamy zveřejněné Romanem Šmuclerem.

Auta za pár minut jedou do všech okresů stomatologům na pomoc. Jednotlivé okresy samy nastavují péči. Spolupráce a organizace . Průhledné seznamy. Každá pomoc od státu a lidí této země zaevidovaná a každý ať vidí. Důvěra všech v systém a že nikdo neparazituje, je klíčová. pic.twitter.com/KBynPUst40

— Roman Šmucler (@smucler) March 22, 2020

Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme objednali a zaplatili v Číně 77 000 000 ústenek, to jsou ty roušky vlastně přes ústa. Objednali jsme a zaplatili 8,6 milionu respirátorů té dvojkové třídy, objednali jsme 250 000 obleků, objednali jsme 250 000 brýlí. Objednali jsme 250 000 ochranných štítů, objednali jsme několik set tisíc jednorázových testerů, a to všechno je zaplaceno a leží to v Číně.

Server Info.cz zveřejnil statistiky Ministerstva vnitra, které uvedené počty zdravotnického materiálu potvrzují.

skrýt celé odůvodnění

První informace o objednávce na 1,1 milion respirátorů a 5 milionů roušek z Číny se objevila 15. března na twitterovém účtu Jana Hamáčka.

Podle Aktuálně.cz se tak mělo stát poté, co nákupem respirátorů a roušek pověřil premiér Andrej Babiš právě resort ministra vnitra. To mu umožňuje zákon č. 240/2000 Sb. Důvodem měla být neschopnost Ministerstva zdravotnictví objednat právě toto vybavení.

„Takže my máme rychlý platební styk a můžu vám říct, že teď máme zaplaceno a pod smlouvou v Číně víc než 30 milionů roušek, 6 milionů respirátorů, 250 000 ochranných bioobleků pro lékaře a pro zdravotnický personál a 250 000 brýlí a štítů. To je věc, která by měla zásadně situaci změnit.“ Tak znělo vyjádření ministra vnitra 17. března na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Podle tohoto vyjádření se počet objednaných pomůcek z Číny zvýšil.

Zatím poslední informace s vyšším počtem ochranných pomůcek zazněla právě 22. března v Otázkách Václava Moravce (čas 26:25). O stejném počtu oznámeném ministrem Hamáčkem podle ČTK informovala i mluvčí Asociace krajů ČR Pavlíková již o dva dny dříve a stejnou informaci poskytl také server Info.cz, který se odkazuje na informace vyžádané od Ministerstva vnitra. Zde se liší pouze počet ochranných obleků, kdy Info.cz uvádí počet 300 000, namísto 250 000 avizovaných Janem Hamáčkem.

Informace o smlouvě na ústenky, respirátory třídy FFP2, brýle, ochranné štíty ani jednorázové testy nejsou dohledatelné v registru smluv.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ten graf ukazuje vlastně, jaké jsou mezidenní nárůsty pozitivně testovaných v České republice. Každopádně se ukazuje, že ty mezidenní nárůsty klesají.

Procentuální vyjádření počtu nově nakažených nemocí COVID-19 má skutečně již delší dobu klesající tendenci. Počet nově nakažených vyjádřený v absolutních číslech pak dosáhl svého vrcholu 19. března.

skrýt celé odůvodnění

V České republice zatím stále přibývá počet osob nakažených koronavirem. Přibývá ale také počet provedených testů na nemoc COVID-19. Graf, který měli k dispozici v Otázkách Václava Moravce přímo od Ministerstva vnitra, ve svém výroku Jan Hamáček komentuje tak, že mezidenní nárůsty pozitivně testovaných u nás klesají (OVM, 34:46).

Graf Vývoje průměrného denního růstu, který měli v OVM k dispozici přímo od Ministerstva vnitra; Zdroj: ČT 24

K tomuto grafu uveďme, že jsme se pokoušeli ověřit jeho správnost, bohužel se nám ale nepodařilo přijít na metodu, podle které byly jednotlivé údaje vypočteny, resp. žádným z námi zkoušených postupů jsme se k uvedeným číslům nedopracovali.

Co se týče vývoje celkového počtu nakažených a mezidenních procentuálních nárůstů, ten je zachycen v následujícím grafu.

Zdroj: ČT 24

Pokud se pak podíváme na růst počtu nakažených v absolutních číslech, tj. kolik nakažených přibylo v jednotlivé dny, pak od 19. března, kdy počet nově nakažených dosáhl vrcholu, můžeme skutečně pozorovat, že i počet nově nakažených se procentuálně postupně snižuje.

Denní přehled počtu osob s nově prokázanou nákazou COVID-19; Zdroj: MZČR

Pro kontext uveďme, že k tématu se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Událostech, komentářích (čas 1:12) z 23. března 2020. Podle něj je možné mluvit o zmírnění některých opatření až tehdy, když budou denní přírůstky nakažených klesat. Například k otevření menších obchodů je podle něj přijatelným denním nárůstem 10 %. To se však týká jen vnitřních opatření, ne uzavření hranic.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

V Itálii ty počáteční nárůsty byly dramatické, hlavně ta křivka těch mezidenních nárůstů neklesala.

Itálie zaznamenala velmi výrazný nárůst počtu nakažených koronavirem. Mezidenní nárůsty počtu nakažených se stále nesnižují.

skrýt celé odůvodnění

Nárůst počtu nakažených nemocí COVID-19 v Itálii se v posledních týdnech urychloval. Nejenže tedy počáteční růst v Itálii byl dramatický a křivka mezidenních nárůstů neklesala, ona se naopak zvedala, a to v průměru rychleji než dny předchozí. Šlo o růst sledující exponenciální křivku, která je typická pro epidemie, aspoň do doby, než je větší část populace nakažená.

První dva případy nákazy v Itálii byly 31. ledna. Rapidní nárůst ale následoval až cca od 20. února (viz graf níže). K 24. březnu má Itálie téměř 64 tisíc nakažených. 19. března nebyl podle WHO v Itálii žádný nový nakažený, což nesedí s informacemi z jiných zdrojů, tudíž jsme ji nahradili počtem 5322. Jde ovšem o počet pozitivně testovaných a reálný počet nakažených je pravděpodobně vyšší.

Zde se můžete podívat na celkový vývoj počtu nakažených v Itálii či porovnat nárůst počtu nakažených v různých státech světa.