Demagog.cz

Novoroční projev premiéra Babiše

Čtyři vrcholní ústavní činitelé se na přelomu roku rozhodli seznámit národ se svými názory. Nechyběl mezi nimi ani předseda vlády Babiš, který projev pojal především jako výčet údajných úspěchů Česka, české ekonomiky a v neposlední řadě své vlády.

Ověřili jsme
ČT24 ze dne 1. ledna 2020

17 z celkově 22 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V hrubém domácím produktu na hlavu jsme lepší než Portugalsko a Řecko a předehnali jsme i Španělsko. !

Podle statistiky Světové banky Česká republika dosáhla v roce 2018 v HDP na obyvatele po přepočtu na kupní sílu 39 744 USD. Španělsko dosáhlo 39 715 USD, Portugalsko 33 415 USD a Řecko pouze 29 592 USD.

skrýt celé odůvodnění

Dle statistiky pocházející ze Světové banky je tento výrok pravdivý, jelikož se Česká republika v roce 2018 nacházela nad všemi zmíněnými zeměmi, přičemž novější data zatím nejsou dostupná. Ovšem našli jsme i jiné statistiky, které ukazují jiná čísla a přisuzují nám místo za Španělskem či na stejné úrovni.

Údaje ohledně hrubého domácího produktu na obyvatele v kupní paritě pocházejí ze statistiky OECD. Česká republika se v roce 2018 nacházela před Portugalskem i Řeckem s 40 442 USD. Španělsko je pak těsně nad námi s 40 542 USD. Data za rok 2019 zatím nejsou k dispozici.

Podle dat dostupných z Eurostatu z 1. prosince 2019 pak české HDP na obyvatele dosahuje 91 % průměru EU. Stejnou výši má i Španělsko. V případě Portugalska je to pak 77 a Řecka 68. Opět se jedná o údaje za rok 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Podle žebříčku od Deloittu, který posuzoval kvalitu života, je naše Česká republika nejen výš než Spojené státy, ale třeba i než Singapur nebo Izrael a suverénně nejlepší ze zemí V4. !

Česká republika se v Indexu společenského rozvoje 2019 skutečně umístila před Spojenými státy, Singapurem i Izraelem. Zároveň se umístila na vyšší pozici než Polsko, Slovensko i Maďarsko.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zde hovoří o tzv. mezinárodním Indexu společenského rozvoje (Social Progress Index), který každoročně sestavují americká nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. V současné době Index porovnává údaje o společenském a ekonomickém rozvoji ze 149 zemí.

V roce 2019 se Česká republika umístila na 24. místě se ziskem 84,36 bodů ze sta možných. Pro srovnání uvádíme, že v roce 2018 obsadila (.pdf, str. 6) ČR 26. místo a získala 84,66 bodů. Mezi oblasti, ve kterých ČR získala největší počet bodů, patří základní lidské potřeby, jako je výživa, přístup k pitné vodě nebo třeba základní lékařská péče. Mezi oblasti s horším bodovým ohodnocením patří například přístup k vyššímu vzdělání nebo úroveň znečištění ovzduší.

žebříčku (.pdf) za rok 2019 se Česká republika skutečně umístila před Spojenými státy (26. místo), Singapurem (27. místo) a Izraelem (31. místo).

Česká republika rovněž zaujímá nejvyšší příčku v rámci zemí V4. Polsko se umístilo na 33. místě, Slovensko na 35. místě a Maďarsko na 39. místě.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Proč v době, kdy nás neohrožuje ani do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme jako stát i jako občané svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti. Tato slova zazněla přesně před 28 lety, v roce 1992 v novoročním projevu tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Daná slova zazněla v prezidentském novoročním projevu Václava Havla 1. ledna 1992.

skrýt celé odůvodnění

Svůj třetí novoroční prezidentský projev přednesl Václav Havel 1. ledna 1992 na Pražském hradě. Řeč začínala následujícími slovy: „Milí spoluobčané, už delší dobu si kladu tuto základní otázku: proč v době, kdy nás neohrožuje, ani do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme jako stát i jako občané svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti?“





Andrej Babiš

Andrej Babiš

Po sedmnácti letech nám agentura Moody’s zvedla rating nejvýš v historii, na úroveň Belgie.

V říjnu 2019 stouplo hodnocení úvěrové spolehlivosti ČR z úrovně A1 na Aa3, na stejné úrovni je také Belgie. Na úrovni A1 bylo Česko od roku 2002.

skrýt celé odůvodnění

Moody’s je mezinárodní ratingová agentura, která hodnotí úvěrovou spolehlivost zemí. Její hodnotící zpráva z října 2019 chválí v Česku vládní reformy podporující ekonomiku a poukazuje na zlepšující se rozpočtové ukazatele. Také je momentálně výhled ratingu Moody’s stabilní, což znamená, že v dohledné době nepředpokládá změnu ratingové známky. Aktuální úroveň úvěrové spolehlivosti v České republice je Aa3 stabilní (došlo ke zvýšení z A1 pozitivní), stejně jako v případě zmiňované Belgie.

Česká republika byla od listopadu 2002 hodnocena na úrovni A1, na kterou si polepšila z Baa1. Je tedy pravda, že agentura zvedla své hodnocení po 17 letech a stávající rating je také i nejvyšší v historii České republiky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Češi jsou také nejméně ohroženi chudobou a sociálním vyloučením.

Občanům České republiky hrozí chudoba a sociální vyloučení nejméně ze všech států Evropské unie, konkrétně 12,2 % obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 21,9 procentům obyvatel Evropské unie (110 milionů) hrozilo sociální vyloučení a chudoba. Česká republika byla v roce 2018 státem, ve kterém hrozila chudoba nejméně, konkrétně 12,2 % obyvatel.

V riziku chudoby a sociálního vyloučení (zkr. AROPE) jsou lidé, kteří jsou v riziku chudoby, tedy lidé, kteří mají pod 60 % národní mediánové mzdy. Dále to zahrnuje občany, kteří jsou v takzvaném materiálovém nedostatku, tedy že nejsou schopni zaplatit neočekávané výdaje, týdenní dovolenou mimo domov, jídlo obsahující maso nebo rybu každý druhý den, adekvátní vytápění domácnosti a další. Podrobnosti výpočtu tohoto indexu jsou dostupné na stránkách Eurostatu.

A nakonec AROPE zahrnuje lidi, kteří žijí v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou. To jsou domácnosti, kde její členové v pracovním věku pracovali méně než 20 % z jejich celkového potenciálu během posledních dvanácti měsíců. Další detaily jsou opět k nalezení na stránkách Eurostatu. Do rizika chudoby a sociálního vyloučení jsou pak započítáni i ti lidé, kteří jsou přítomni ve více subkategoriích.

Riziko chudoby a sociálního vyloučení je jedním z hlavních indikátorů EU 2020 strategie, jejíž součástí je snížení množství obyvatel EU v této kategorii o 20 milionů. K tomu se váže i cíl České republiky, a to o 380 tisíc méně lidí vůči roku 2008. V roce 2018 bylo o 302 tisíc lidí méně v riziku chudoby a sociálního vyloučení než v roce 2008.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii – 2,1 procenta.

Míra nezaměstnanosti v ČR se skutečně pohybuje kolem 2,1 % a zároveň je nejnižší v Evropské unii.

skrýt celé odůvodnění

Podle nejnovějších údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem byla míra nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí 2019 skutečně 2,1 %.

Zdroj: ČSÚ

Stejná čísla nalezneme i v datech Eurostatu za 3. čtvrtletí roku 2019. Míra nezaměstnanosti 2,1 % je zároveň skutečně nejnižší v celé EU.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) na Evropské radě, kde sedí všichni premiéři a prezidenti Evropské unie, (...) tam, kde jsme odmítli povinné kvóty ilegálních migrantů a jejich přerozdělování (...)

Evropská rada je složena z hlav států EU či jejich předsedů vlád. V roce 2017 se představitelé států EU dohodli, že další přerozdělování imigrantů bude na dobrovolné bázi. V červnu 2018, kdy se summitu Evropské rady již účastnil Andrej Babiš, došlo k potvrzení této dohody.

skrýt celé odůvodnění

Evropská rada je složena z hlav států EU nebo jejich předsedů vlády, dále je členem předseda Evropské komise. Rozhoduje o směřování EU a jejích prioritách, ale nemá legislativní pravomoc.

K přijetí povinných kvót na přerozdělování migrantů došlo v Radě Evropské unie 22. září 2015, kde byly přijaty většinou států EU. Rada Evropské unie je složena po jednom z ministrů jednotlivých států, záleží na tom, které oblasti se jednání bude týkat. Rada EU má legislativní pravomoc a koordinuje politiky EU. Právě v Radě EU ministři ČR opakovaně upozorňovali na nedostatky kvót.

Vláda premiéra Sobotky vydala 5. června 2017 usnesení, v kterém pozastavuje „plnění veškerých činností vycházející z Rozhodnutí Rady (EU) č. 1601/2015 ze dne 22. září 2015“. Vydání tohoto usnesení je na stránkách Ministerstva vnitra zdůvodňováno takto: „Vzhledem k výraznému zhoršení bezpečnostní situace v EU a s ohledem na zjevnou dysfunkčnost systému relokací předložil ministr vnitra návrh usnesení o dalším postupu v realizaci relokací a přesídlování do ČR, které bylo dne 5. června 2017 schváleno vládou.“

V roce 2017, tedy ještě v době, kdy byl premiérem ČR Bohuslav Sobotka, se na Evropské radě odsouhlasilo, že veškeré změny v migrační politice EU budou muset být jednomyslně schváleny. V budoucnu tedy nemělo dojít přehlasování, jako tomu bylo v případě povinných kvót. Podpora povinných kvót v zemích EU klesala a vzhledem k tomu, že se výrazně snížilo množství přicházejících uprchlíků, dohodli se premiéři a hlavy států EU v červnu 2018, že další přerozdělování imigrantů bude na dobrovolné bázi. Zároveň došlo k potvrzení dohody z roku 2017 o nutném konsenzu (str. 4) zemí EU pro veškeré změny v migrační politice EU.

Je tedy nutné upozornit na to, že v červnu 2018, kdy se Andrej Babiš jako premiér ČR účastnil summitu Evropské rady, došlo pouze k potvrzení odhodlání opustit systém povinných kvót z října 2017, kdy ČR na summitu zastupoval tehdejší premiér Sobotka. Prvotní odmítnutí kvót, o kterém hovoří premiér Babiš, tedy proběhlo již v roce 2017. Jelikož předpokládáme, že když Andrej Babiš říká „jsme odmítli“, má na mysli Českou republiku, a nikoliv sebe jako premiéra, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tam (na jednání Evropské rady, pozn. Demagog.cz), kde jsme prosadili, že naše průmyslová země, co má energetiku postavenou na hnědouhelných elektrárnách, protože potřebuje víc peněz na dosažení uhlíkové neutrality než ostatní země. Tam, kde jsme prosadili jádro (...)

Česká republika má nejvyšší podíl energie vyrobené z uhlí ze všech států EU a absolutně vyprodukuje více TWh za rok než ostatní státy EU s výjimkou Německa a Polska. Andrej Babiš opravdu na summitu Evropské rady lobboval za zachování jaderné energie v energetickém mixu ČR.

skrýt celé odůvodnění

Podle statistiky průmyslu vydané Českým statistickým úřadem 25. února 2019, která pracuje s daty z roku 2017, vidíme, že průmysl (.pdf, str. 2) má na hrubé přidané hodnotě v ČR podíl 31,7 %. Předseda ČSÚ označil Českou republiku za jednu z nejprůmyslovějších zemí Evropy. Průmyslová produkce se za rok 2018 zvýšila o 3 %, což je nadprůměrné oproti průměru Evropy.

Energetika v České republice opravdu stojí na uhelných elektrárnách. V roce 2018 (.pdf, str. 9) se uhlí podílelo na výrobě elektrické energie 46,8 %. Samotné hnědé uhlí se pak na výrobě elektřiny podílí 42,9 %. Na druhém místě je palivo jaderné se 34 %. Na opačném konci seznamu jsou větrné elektrárny s podílem 0,7 %. Vycházíme z dat z roku 2018, poněvadž Energetický regulační úřad vydá statistiky za rok 2019 později, během první poloviny roku 2020.

Co se týče peněz potřebných na dosažení neutrality, tak z hlediska energetiky jsou největším problémem právě uhelné elektrárny. Podle statistiky Smart Energy for Europe Platform (.pdf, str. 7), ve které jsou analyzovány jednotlivé státy EU za rok 2018 a jejich zdroje energie, je patrné, že některé státy mají podíl tepelných elektráren vyšší než jiné. Nejvíce energie vyjádřené v TWh vyrobené hnědouhelnými elektrárnami vyrobí Německo. Konkrétně 146 TWh. Na druhém místě je Polsko se 49 TWh. Česká republika je se svými 37 TWh na třetím místě.

Co se týče procentuálních poměrů, tak v následujícím grafu jsou vyjádřeny relativní hodnoty vyrobené elektrické energie z hnědého uhlí u 11 států EU, které hnědouhelné elektrárny provozují.

Z grafů je patrné, že produkce elektřiny z hnědého uhlí je v Česku velmi významná. Relativní hodnota dosahuje 43 procent, což je z jedenácti států provozující elektrárny tohoto typu nejvíce. Těsně za Českou republikou se nachází Bulharsko s 41 procenty, na opačném konci Finsko a Slovensko s procenty čtyřmi.

Na tzv. uhlíkové neutralitě se dohodly státy EU na summitu 12. prosince 2019. Dohoda hovoří o snižování emisí oxidu uhličitého, Česko a Maďarsko prosadily bod o jaderné energii, který umožňuje dosáhnout neutrality i pomocí výroby jaderné energie. Proti jádru bylo například Rakousko. Výjimku z celé dohody si prosadilo Polsko, jinak všechny státy EU se zavázaly k plnění závazků.

Premiér Babiš mluví pravdu v tom, že Česko je zemí průmyslovou, že je zemí energeticky závislou na hnědém uhlí a že opravdu loboval za jádro na summitu EU v prosinci. Je pravda, že Německo má vyšší absolutní hodnotu energie vyrobené z hnědého uhlí. Konkrétně 3,95 krát více. Je ale nutné zohlednit výši německé produkce a porovnat ji s velikostí německé ekonomiky.

Česká republika má nejvyšší relativní produkci elektrické energie z hnědouhelných elektráren. Relativně vzato tedy Česká republika skutečně vynaloží nejvíce prostředků na ukončení činnosti hnědouhelných elektráren.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Proto jsme sestavili Národní investiční plán – 20 tisíc projektů v hodnotě 8 tisíc miliard. Kompletní investiční potenciál naší země na příštích 30 let.

Vláda v prosinci 2019 představila Národní investiční plán na roky 2020–2050, který obsahuje dvacet tisíc projektů a investic v hodnotě osmi bilionů Kč. V jistém slova smyslu se jedná o seznam investičních možností a potenciálních investic.

skrýt celé odůvodnění

Takzvaný Národní investiční plán představil předseda vlády Andrej Babiš 16. prosince 2019.

Jedná se o nezávazný seznam plánovaných projektů a investic v hodnotě osmi bilionů korun. Celý dokument je volně dostupný na webových stránkách vlády. Můžeme se dočíst, že nejvíce z plánovaných investic má proběhnout ve sféře dopravy. Konkrétně se píše o 77,4 % z celkového objemu peněz (.pdf, str. 19), konkrétně se počítá s 6 biliony 154 miliardami korun. Naopak rezorty s nejmenšími sumami jsou resort zahraničí (4 miliardy) a úřad vlády (115 miliónů). Diskutované jsou rovněž plánované nové jaderné bloky. Konkrétně plánované rozšíření v Dukovanech v roce 2029 a zatím nespecifikované rozšíření v JE Temelín.

Celkem se v plánu setkáme se zmiňovanými dvaceti tisíci projekty. Jsou rozdělené podle rezortů a také podle krajů. Nejvíce plánovaných peněz je přiděleno u Jihomoravského kraje, bezmála 703 miliard (.pdf, str. 217). Na opačném konci seznamu je kraj Karlovarský, kde je uvedeno 47 miliard 145 milionů korun (.pdf, str. 175).

Rovněž je pravdivé, že tzv. Národní investiční plán operuje s horizontem třiceti let, konkrétně 2020 až 2050.

Otázce investic jsme se věnovali například v nedávném ověření výroku exministra financí Miroslava Kalouska. Je zde uvedeno, že výše státních investic v roce 2019 (.pdf, str. 24) dosáhla 122,3 miliardy Kč a v roce 2020 se počítá se 135 miliardami. Když pomocí jednoduché matematiky vydělíme zmiňovanou částku 8 bilionů číslem 30 (30 zmiňovaných let), tak dostaneme číslo 267 miliard. Tolik by musel stát uvolňovat průměrně každý rok na tzv. kapitálové výdaje (=investice) z rozpočtu. Což je drasticky více, než vláda investuje v dnešní době.

Ovšem pojem „investiční potenciál“ v tomto slova smyslu můžeme chápat i jinak. Národní investiční plán vychází z tzv. Mapy investičních preferencí, která je popsaná na straně 14. V praxi byla oslovena jednotlivá ministerstva, obce, města, kraje a jejich organizace, které měly deklarovat své investiční potřeby. Podmínkami byla velikost projektu a dlouhodobost dopadu. Na straně 16 je popsán mechanismus výběru a realizace projektů. A také financování, u kterého je uvedena nutnost hledat nové zdroje. Za kritický je také považován nedostatek financí.

Termín „investiční potenciál“ si tedy můžeme vyložit jako „možnost investice“. V praxi se můžeme na Národní investiční plán dívat jako na seznam možných realizovatelných projektů a investic. A v tom případě dáváme premiéru Babišovi za pravdu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Po 12 letech významně navyšujeme rodičovský příspěvek (...).

Rodičovský příspěvek se od 1. ledna 2020 zvyšuje o 80 tisíc, z 220 tisíc na 300 tisíc korun. Je to první zvýšení od roku 2007. Návrh na zvýšení prošel v uplynulém roce Sněmovnou, 19. prosince 2019 ho podepsal prezident a 31. prosince byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.

skrýt celé odůvodnění

Od 1. ledna 2020 se skutečně zvyšuje rodičovský příspěvek, a to jeho celková výše z 220 tisíc na 300 tisíc korun (a na 450 tisíc korun pro vícerčata). Zároveň se zvyšuje také měsíční limit pro čerpání příspěvku pro rodiny, které nedoložily příjem, a to ze 7 600 na 10 000 Kč. Nárok na čerpání příspěvku nadále zaniká, když dítě dosáhne věku 4 let, nebo v případě, že rodič vyčerpá celkovou částku 300 000 Kč.

Příspěvek navyšuje novela zákona o státní sociální podpoře, která během roku 2019 prošla Sněmovnou. Vláda ji Sněmovně předložila v květnu, 6. listopadu zákon prošel třetím čtením, následně ho Senát s pozměňovacími návrhy vrátil do Sněmovny, která ho ale schválila v původním znění a 19. prosince byl zákon podepsán prezidentem. 31. prosince 2019 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 363/2019 Sb.

Naposledy byl rodičovský příspěvek zvýšen v roce 2007. Lednové zvýšení tedy přichází již 13 let po tom posledním. Výrok přesto uznáváme jako pravdivý, protože návrh vláda předložila již v květnu minulého roku, a vláda tak pracovala na jeho zvýšení v době, kdy to od posledního zvýšení bylo 12 let.

Rodičovský příspěvek jako takový se vyplácí od roku 1990. Ve své první podobě se vyplácely pevně stanovené částky. Od roku 1995 se částka vypočítávala podle životního minima. Státní rodičovský příspěvek se dlouhou dobu nezvyšoval. Nejvíce dramatické zvýšení se konalo v roce 2007, kdy vláda Jiřího Paroubka rodičovský příspěvek více než zdvojnásobila. Roku 2007 byl systém nastaven tak, že výše příspěvku činila 40 % průměrné mzdy za předminulý rok. Od roku 2008 je částka opět fixní s možností výběru po dobu 2 až 4 let.

(Zdroj: iRozhlas)

V roce 2007 byl průměrný měsíční rodičovský příspěvek 7 582 Kč. Když započítáme míru inflace, tak na stejnou hodnotu peněz bychom v roce 2018 potřebovali korun 9 359. Průměrný příspěvek (přepočtený na jeden měsíc) má v roce 2020 být 9 677 korun (při započtení predikované inflace by tak průměrný příspěvek v roce 2020 měl být nepatrně nižší než v roce 2007). Je pravda, že i přes míru inflace k žádné valorizaci od roku 2007 nedošlo. Mezi lety 2007 a 2011 byl průměrný příspěvek 7 600 korun a od roku 2011 dodnes je to bezmála 7 100 korun.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) schválili jsme sdílené pracovní místo pro matky, aby se brzy mohly vrátit do práce.

Vláda před Vánocemi roku 2019 schválila návrh novely zákoníku práce, který nově zavádí možnost sdíleného pracovního místa. Toto opatření má podle vlády pomoci především rodičům s malými dětmi, aby si mohli flexibilněji rozvrhnout práci.

skrýt celé odůvodnění

Sdílené pracovní místo nově právně ukotvuje (.pdf, str. 1) vládou schválený návrh novely zákoníku práce. Sdílené pracovní místo umožňuje (.pdf, str. 13), aby se dva nebo více zaměstnanců, kteří mají stejnou pracovní náplň a kratší pracovní dobu, dohodlo se zaměstnavatelem a dělilo se o jednu pracovní pozici. Zaměstnanci si tak mezi sebou na základě vzájemné dohody budou rozvrhovat (.pdf, str. 13) pracovní dobu do směn.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 37), kterou vláda předložila k návrhu zákona, má úprava přinést větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů s cílem sladění rodinného a pracovního života. Má tedy pomoci rodičům s malými dětmi, využívat ho ale mohou i ostatní, kteří nechtějí pracovat na úplný úvazek, například senioři či osoby, které pečují o blízkého.

Tato novela zákoníku práce je k 3. lednu 2020 ve fázi vládního návrhu předloženého Sněmovně. Sněmovnou zatím neprošla a sdílené pracovní místo tak (na rozdíl od ve stejné větě zmiňovaného zvýšení rodičovské příspěvku) zatím nebylo zavedeno. Vláda návrh novely schválila na posledním jednání vlády roku 16. prosince 2019 a 2. ledna 2020 byl předložen Sněmovně, kde zatím čeká na své projednání jako tisk 689.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

77 procent celého investičního plánu tvoří dopravní infrastruktura.

Národní investiční plán předpokládá od roku 2020 do roku 2050 realizaci projektů ve výši 8 bilionů Kč. Přes 6 bilionů, tedy 77,4 % plánovaných investic, by potom mělo připadnout právě resortu dopravy.

skrýt celé odůvodnění

Národní investiční plán (NIP) je souhrnem plánovaných investic od roku 2020 do roku 2050. Čítá nad 20 tisíc potenciálních investičních projektů napříč resorty, přičemž výše investic by dle statistik NIP měla dosáhnout částky 8 006 549 mil. Kč. Jeho plné znění lze nalézt zde.

Dle stejných výpočtů NIP (str. 19–20) by mělo z výše uvedené částky připadnout Ministerstvu dopravy 6 154 345 mil. Kč. NIP se v této věci soustředí primárně na modernizaci dálnic, železnic a výstavbu obchvatů. Celkové procento těchto investic tvoří 77,4 %, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nakupujeme nové izraelské radary a americké vrtulníky.

Během prosince roku 2019 došlo k podepsání mezivládních smluv prvně o nákupu izraelských radiolokátorů MADR a následovně 12 amerických vrtulníků.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy (.doc) ministerstva obrany byla 5. prosince 2019 podepsáná mezivládní česko-izraelská smlouva o nákupu radiolokátorů systému MADR, které budou vyrobeny společností ELTA Systems Ltd., dceřinnou společností firmy Israel Aerospace Industries s průmyslovým zapojením českých firem Reita, a. s. a VTÚ, s.p.

Dne 12. prosince 2019 podepsali ministři obrany ČR a USA mezivládní smlouvu o nákupu 8 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 4 bitevních AH-1Z Viper, které by měly být součástí výzbroje české armády do konce roku 2023. Tyto vrtulníky budou zhotoveny firmou Bell Textron Inc. a Textron Inc. se zapojením státních podniků LOM Praha a VTÚ a firem Ray Service, Aero Vodochody a VR Group.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) jsme výdaje ministerstva obrany na příští rok navýšili na 75 miliard a počet vojáků stoupl na 25,5 tisíce. Jsme o dva roky napřed oproti dřívějším plánům.

Výdaje Ministerstva obrany jsou na rok 2020 skutečně navýšeny o 13,1 % na 75,5 mld. Kč. V AČR podle posledních statistik Ministerstva obrany slouží už 25 105 vojáků z povolání, k dosažení cíle pro rok 2025 stanoveného na 27 245 vojáků by mělo dojít nejpozději v roce 2023.

skrýt celé odůvodnění

Výdaje Ministerstva obrany ze státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf, str. 6) činí 75 500 365 700 Kč. Jedná se o zvýšení o 13,1 % oproti roku 2019, kdy Ministerstvo obrany ze státního rozpočtu (.pdf, str. 5) dostalo 66 734 800 521 Kč. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (KVAČR, .pdf, str. 38) mají výdaje ministerstva růst i v následujících letech. V roce 2021 se počítá s růstem na 85,79 mld. Kč a výhledově v roce 2030 má rezort obrany optimálně disponovat 149,55 mld. Kč, tedy více než dvojnásobkem letošního rozpočtu.

Podle posledních dostupných statistik Ministerstva obrany (.xls) měla AČR k 1. lednu 2019 k dispozici 25 105 vojáků z povolání. Podle výše zmiňované KVAČR (str. 37) by měla mít armáda v roce 2020 k dispozici 22 955 vojáků z povolání. Tento plán tak již byl splněn v minulých letech (v roce 2016). Podle KVAČR má mít armáda v roce 2025 27 245 vojáků a v roce 2030 optimálně 30 tisíc vojáků z povolání.

Podle nejaktuálnějších informací AČR došlo v roce 2019 k náboru 1 892 vojáků z povolání. Pokud budeme vycházet z plánů obsažených v KVAČR (str. 37) a budeme předpokládat, že z aktivní služby ročně odchází 1500 až 1600 vojáků, tak v roce 2019 došlo k čistému náboru 292 vojáků a reálný stav k 1. lednu 2020 je tak 25 397–25 497 vojáků z povolání. KVAČR předpokládá roční nárůst o cca 800–900 vojáků, což by mělo vést k dosažení cíle pro rok 2025 nejpozději v roce 2023, tedy o dva roky dříve, jak uvádí Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme stále dvojnásobný růst, než je průměr zemí Evropské unie, a velmi nízkou zadluženost.

Meziroční ekonomický růst České republiky je 2,5 %, zatímco průměr zemí EU je roven 1,3 %. Co se týče zadluženosti ku HDP, jsme až na 25. místě v rámci EU. I podle ukazatele dluhu ku výdajům státního rozpočtu má ČR šestý nejnižší dluh v EU.

skrýt celé odůvodnění

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,5 %.

Naproti tomu HDP zemí EU se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil v průměru o 1,3 %.

Z údajů využívající jako indikátor HDP vyplývá, že Česká republika má růst o 1,2 % vyšší, než je průměr zemí Evropské unie. Lze tedy říci, že růst České republiky je dvakrát vyšší oproti průměru zemí EU.

Zdroj: kurzy.cz

Předpokládáme, že i stav ohledně zadluženosti porovnává premiér se zeměmi EU.

Česká republika je v rámci zemí EU na 25. místě, co se týče výše státního dluhu vyjádřeného jako procento z HDP s necelými 33 %. Pokud srovnáváme zadluženost zemí pomocí tohoto makroekonomického ukazatele, lze s premiérem souhlasit.

Zdroj: Eurostat/Google

Za rok 2018 byly příjmy oproti výdajům do státního rozpočtu vyšší o 2,9 miliardy, přestože původně počítal rozpočet se schodkem 50 miliard. Státní dluh se tak snížil o necelé tři miliardy na 1 622 miliard Kč.

„Za lepším výsledkem je podle resortu především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším výběru daní a sociálního pojištění (...) Ovšem mezi faktory, které pomohly dosáhnout přebytku, objemově vyčnívají evropské dotace, které byly oproti plánu vyšší skoro o padesát miliard. Pomohly ale i menší výdaje na správu státního dluhu.“ uvedla ve své zprávě Česká televize.

V roce 2019 dosáhla Česká republika naopak schodku ve výši 28,5 mld. Kč.

Z níže vloženého grafu lze vypozorovat, že se státní dluh přestal zvyšovat přibližně v roce 2012. Od té doby výše státního dluhu stagnuje, a dokonce se mírně snižuje (z 1 683 miliard došlo ke zmenšení dluhu na 1 622 miliard).

Zdroj: Informační portál MF

Ukazatelem, který hodnověrněji prezentuje stav zadluženosti státu než ukazatel dluhu ku HDP, je podíl dluhu na výdajích státního rozpočtu. Výhodou takového ukazatele je především to, že výši zadlužení srovnává s rozpočtem státu resp. vlády, která je v důsledku tím subjektem, který potenciálně může zadluženost eliminovat. V tomto aspektu je ukazatel dluhu ku HDP nedokonalý, jelikož dluh srovnává s HDP, na který má spíše než vláda vliv soukromá sféra resp. ekonomika jako taková. Graf níže zobrazuje právě srovnání zemí EU dle podílu dluhu k výdajům státního rozpočtu.

Česká republika by na okamžité splácení státního dluhu použila přibližně 80 % všech svých ročních výdajů. To ji v rámci Evropské unie řadí na 6. místo. Je také jednou z devíti zemí EU, které by na pokrytí státního dluhu stačily vlastní výdaje státního rozpočtu v roce 2018.

Zdroj: Eurostat (HDP, Výdaje státního rozpočtu)

Na základě dvou výše uvedených grafů můžeme konstatovat, že Česká republika má jedno z nejnižších zadlužení v rámci zemí Evropské unie.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Schválený rozpočet na letošní rok nadále počítá s růstem důchodů a platů.

Státní rozpočet pro rok 2020 s růstem důchodů i platů skutečně počítá.

skrýt celé odůvodnění

Základní výměra starobního důchodu se zvýší o 220 Kč na 3490 Kč. K tomu se podle nařízení vlády č. 261/2019 Sb. zvyšuje procentní výměra o 5,2 %. Nakonec se finální podoba starobního důchodu ještě doplní o pevnou částku 151 Kč. Zvýšení základní výměry o 220 Kč a zvýšení procentní výměry je důsledek každoroční valorizace. Mimořádné zvýšení pak představuje oněch 151 Kč.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí, popisující státní rozpočet na rok 2020, „příští rok vzrostou platy učitelů v regionální školství o 10 %, přičemž pro rok 2021 se počítá s jejich dalším nárůstem o 9 %“. Dále uvádí, že „ostatním zaměstnancům veřejné sféry porostou platy plošně o 1 500 Kč a současně bude zrušena nejnižší stupnice platových tarifů.“

Platy státních zaměstnanců tedy porostou plošně o 1 500 Kč. Zároveň se zruší nejnižší tabulka tarifů. Pouze pedagogů se navýšení o 1500 Kč netýká. Těm se však zvýší platy v tarifní složce o 8 % a v pohyblivé složce určené pro odměny o 2 %. Toto rozdělení do dvou složek se stalo podnětem pro stávku učitelů. Ti požadovali desetiprocentní zvýšení v tarifní složce.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Minulý rok jsme zprovoznili 34 kilometrů nových dálnic a dalších 40 jsme začali stavět.

V roce 2019 bylo zprovozněno 33,1 km nových dálnic. Zahájeno pak bylo 40,2 km nových úseků.

skrýt celé odůvodnění

Nově zprovozněné úseky dálnic v roce 2019 skutečně čítaly zhruba 34 kilometrů. Jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec-Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín-Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov-Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4). Celkem tedy bylo zrpovozněno 33,1 km nových dálnic.

Jak již bylo výše popsáno, uvedených 34 km pro rok 2019 odpovídá realitě. Počet kilometrů dálnic, jejichž výstavba začala loni, pak premiér Babiš uvádí rovněž správně. Dle dat ŘSD se (bez modernizace) začalo v loňském roce stavět 40,2 km. Jednalo se konkrétně o 7,2 km na D3 v úseku Úsilné-Hodejnice, o obchvat dálnice D48 u Frýdku-Místku, II. etapa (4,3 km), úsek Opatovice nad Labem-Časy na dálnici D35 (12,6 km). Úsek Hodějovice-Třebonín na dálnici D3 (12,6 km) a zkapacitnění obchvatu na dálnici D7 (3,50 km). Modernizace na D1 započaté v roce 2019 zahrnovaly čtyři úseky dohromady o délce 39,4 km. Celkově tedy v roce 2019 byla započata stavba či modernizace 79,6 km.