Demagog.cz

Novoroční rozhovor s Andrejem Babišem

Andrej Babiš v rozhovoru v pořadu Týden v politice bilancoval rok 2018, ale také mluvil o plánech na rok 2019. Jak si vedou státní finance? Jaký je vztah země k EU? A jak pokračuje stavba dálnic? Ověřená fakt najdete v naší analýze.

Ověřili jsme
Týden v politice ze dne 1. ledna 2019 (moderátor Vladimír Keblúšek, záznam)

6 z celkově 38 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

I když první vláda neměla důvěru, tak pracovala stejně intenzivně, vyjeli jsme do krajů, udělali jsme investiční plán, zrušili jsme kvóty, navýšili jsme důchody.

Vláda Andreje Babiše zastávala odmítavou pozici k celoevropskému přijetí povinných kvót. Od 1. ledna 2019 došlo k navýšení důchodů jako důsledek schválení vládního návrhu Poslaneckou sněmovnou. První vláda jezdila i do krajů. Investiční plán je však ve fázi přípravy.

skrýt celé odůvodnění

První vláda Andreje Babiše schválila navýšení důchodů k 1. lednu 2019 v průměru o 918 korun. Předseda vlády to popsal takto:

„Schválili jsme navýšení v průměru o 918 korun, což je největší meziroční navýšení důchodů. Senioři jsou pro nás prioritou a do měsíce chceme projednávat například i slevy na jízdné. Nyní je průměrný důchod 12 240 korun měsíčně, a to je podle nás velmi nízké. Náš cíl je navýšit za čtyři roky průměrnou úroveň důchodů na 15 tisíc korun. Připravíme také důchodovou reformu, která přinese například samostatný důchodový účet. Je potřeba, aby naši důchodci měli lepší život.“

Novela zákona o důchodovém pojištění, které zvýšení obsahuje, byla schválena v srpnu 2018 (tedy v době fungování již nové vlády, nikoli první vlády) Poslaneckou sněmovnou 170 hlasy bez odporu.

Investiční plán má za úkol shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Nelze tudíž říci, že by ho vláda již udělala.

V případě kvót nelze mluvit o tom, že vláda Andreje Babiše zrušila kvóty. Byla však jednou z členských zemí, jejichž odpor k systému povinných kvót vedl k tomu, že minimálně od jednání Evropské rady 29. června 2018 je otázka přijímání migrantů čistě na dobrovolné bázi členských zemí. V závěru své zprávy Evropská rada (pdf, s. 2) uvádí dobrovolnost jako základ migrační politiky a opisuje ji takto:

„Na území EU by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by rychlé a bezpečné zpracování umožnilo za plné podpory ze strany EU odlišit nelegální migranty, již budou navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu, na něž by se vztahovala zásada solidarity. Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení.“

Je pravdou, že Andrej Babiš a členové jeho první vlády navštívili několikrát kraje ČR – 5. března Zlínský kraj, 13. března Liberecký kraj, 28. března Středočeský kraj, 9. dubna Královehradecký kraj, 16. dubna Karlovarský kraj, 24.–25. dubna Moravskoslezský kraj, 2.–3. května Jihomoravský kraj, 14. května Ústecký kraj, 28. května Kraj Vysočina, 5. června Jihočeský kraj, 18. června Pardubický kraj a 20. června Olomoucký kraj. Tedy až na kraj Plzeňský byl Andrej Babiš oficiálně se svojí vládou ve všech samosprávných krajích.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za rok, co jsem premiérem, jsem realizoval 19 zahraničních cest, plus 8 evropských rad a přijal jsem 12 premiérů v České republice.

V případě zahraničních cest lze mluvit o 14 oficiálních a pracovních cestách do ciziny a několika cestách v rámci summitů či fór. Babiš se také účastnil všech osmi hlavních zasedání Evropské rady. Přijatých předsedů vlád však bylo jen deset, ačkoliv přijal též několik prezidentů.

skrýt celé odůvodnění

Oficiální zahraniční návštěvy premiéra či členů vlády musí být potvrzeny v usnesení vlády. Pro rok 2018 vláda potvrdila dvakrát oficiální zahraniční cestu premiéra Andreje Babiše (5. ledna Slovensko, 5. září Německo). Předseda vlády se také účasnil tzv. pracovních návštěv (4.–6. prosince Maroko, 20.–21. listopadu Bavorsko a 24. listopadu Rakousko, 16. listopadu Belgie, 10.–12. listopadu Francie a 13. listopadu Dánsko, 17. října Rakousko a 24. října Spojené Království, 15. října Polsko, 26. dubna Slovensko, 22. ledna Bulharsko). Předseda vlády se také účastnil oslav ve slovenském Martině 30. října 2018. Tedy pokud jde o bilaterální návštěvy, lze mluvit o 14 zahraničních návštěvách či cestách.

Do počtu cest je nutné ale připočítat cesty na různá fóra a summity, jakým byl třeba ekonomický summit v Davosu, mezinárodní schůzka o situaci v Libyi či různá jednání EU mimo rámec Evropské rady.

Přijatých předsedů vlád bylo za dobu trvání vlády Andreje Babiše celkem 10 (16.–17. prosinec Finsko, 10.–
11. prosinec Srbsko, 30. listopadu – 1. prosince Maďarsko, 22.–23. listopadu Estonsko, 27. října Lucembursko spolu s vicepremiérem Slovinska, rumunským ministrem a chorvatskou ministryní zahraničí, 26. října Německo, 27. října Lucembursko, 6. července Polsko, 11. dubna Slovensko, 23.–24. ledna Sasko.

Babiš se též sešel s několika prezidenty. Při příležitosti 100 let Československa ČR navštívil francouzský prezident. Jihokorejský prezident přijel lobovat za dostavbu Temelína korejskou firmou. Babiš se setkal též s makedonským a indickým prezidentem.

Evropská rada se v roce 2018 sešla celkem sedmkrát, z toho byla čtyři setkání řádná, jedno mimořádné a dvě neformální. 17. května 2018 proběhla také ještě neformální schůzka představitelů státu EU v rámci formátu EU–Západní Balkán. Je tedy možné hovořit o osmi setkání v rámci formátu Evropské rady v roce 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Byl jsem jediný, kdo prosadil v rámci Evropy jediný český návrh legislativy, reverse charge, za to jsem bojoval 4,5 roku.

Andrej Babiš není jediným Čechem, který v EU prosadil návrh legislativy. Dalším příkladem je návrh Dity Charanzové na omezení cen za volání do zahraničí.

skrýt celé odůvodnění

Babiš s návrhem na změnu v reverse charge přišel již v červnu 2014, v říjnu 2018 reverse charge odsouhlasili ministři financí EU a v listopadu vyšla jako direktiva Evropské komise. Ministryně financí Schillerová uvedla, že ČR bude chtít reverse charge využít, jakmile to bude možné.

Reverse charge se týká změny v daňové povinnosti – u DPH se přenáší daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. Schválená podoba ovšem platí jen do roku 2022. Země může reverse charge využívat jen po splnění kritérií, za souhlasu ostatních zemí a pro transakce nad 17 500 Eur.

Evropská unie předložila v dubnu 2016 Akční plán týkající se změn DPH. One stop shop systém spočívá v jednotném výběru a správě daní. „Zároveň by vznikl celounijní internetový portál, který by podnikům zajišťoval jednoduchý systém výběru DPH a členským státům spolehlivější výběr příjmů,“ uvádí tisková zpráva z dubna 2016.

V současnosti dominantně používaný systém funguje tak, že jsou přeshraniční transakce osvobozeny od DPH. Firmy tak DPH nefakturují a prodávají za cenu bez DPH. DPH se přidá k ceně až poté a platí se ve státě, kde byl produkt (nebo služba) koupen.

Nově by přeshraniční transakce měla být zdaněna tak, že se DPH zaplatí v původní zemi, která následně tuto částku převede do státní pokladny země, ve které bylo za zboží/službu zaplaceno (.pdf, str. 2 a 3). DPH by tak fakturovaly všechny firmy, u nichž by docházelo k přeshraničním obchodům.

Babiš nicméně není jediným Čechem, který prosadil legislativuna úrovni EU. Prošel například návrh Dity Charanzové (ANO) na zastropování cen volání do zahraničí. Charanzová má jako zpravodajka v europarlamentu kodex pro elektronické komunikace na starosti a zpracovala návrh na úpravu.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jako menšinová vláda v lednu 2018 jsme zvyšovali kvótu z 10 na 20 tisíc Ukrajinců, protože dneska na stavbách jsou de facto jenom Ukrajinci.

Na přelomu ledna a února 2018 tehdejší menšinová vláda Andreje Babiše schválila navýšení kvót v rámci pracovního programu „režim Ukrajina“ na 19 600 míst za rok. Není však pravda, že na českých stavbách jsou jen Ukrajinci: podle odhadů je cizinců na stavbách zhruba pětina.

skrýt celé odůvodnění

Na základě koncepce Navýšení kapacity, kterou schválila vláda 27. července 2016, došlo k spuštění pilotního režimu zvláštního zacházení pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, taktéž známého pod názvem Režim Ukrajina. Jeho cílem bylo usnadnit omezenému počtu ukrajinských občanů získání zaměstnanecké karty a možnosti pracovat v ČR pro české zaměstnavatele.

V tomto režimu byl určen do roku 2017 limit 9600 volných míst ročně. Tato kapacita byla rozhodnutím vlády č. 79 (.pdf, bez uvedení detailů) z 31. ledna 2018 navýšena na 19 600 pracovních míst. Toto rozhodnutí kladně kvitovala jak Hospodářská komora, tak i Svaz průmyslu a dopravy ČR, kteří jsou jedněmi z hlavních garantů projektu spolu s agenturou Czechinvest.

Dle údajů ČSÚ bylo v roce 2017 v ČR ve stavebnictví zaměstnáno průměrně 368 026 osob (.xlsx, stavebnictví celkem). Podíl cizinců ČSÚ neuvádí. Průzkum CEEC Research (z roku 2017) mezi stavebními firmami nicméně přinesl odhad, že cizinců ve stavebnictví v roce 2017 je kolem jedné pětiny, nejčastěji jde opravdu o Ukrajince a zčásti o pracující na černo. České stavebnictví je tak na ukrajinských dělnících do určité míry závislé. V reakci na kauzu vyhoštění desítek Ukrajinců pracujících pro e-shop Rohlík.cz se rovněž takto vyjádřil generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec, který uvedl, že bez ukrajinských dělníků by se české stavebnictví položilo.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kritizuji rozpočet EU, proč navyšují provozní náklady o 23 %, když odchází VB, což je 15 % obyvatel. Rozdíl je 25 mld. euro.

Víceletý finanční rámec pro roky 2021 až 2027 skutečně počítá s navýšením výdajů na správu přibližně o 23 %, nikoliv však o 25 mld. eur. Návrh rozpočtu EU pro rok 2019 počítá s nárůstem výdajů na správu o 2,3 % v prostředcích na závazky i na platby.

skrýt celé odůvodnění

EU má jednak rozpočet na každý rok, důležitý je však i víceletý finanční rámec. Víceletý finanční rámec představuje nástroj střednědobého plánování financování rozpočtu EU a určuje stropy výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu na jednotlivé roky. Výše stropů je ve víceletém finančním rámci vyjádřena v cenách roku, ve kterém byl daný finanční rámec odsouhlasen. Při sestavování konkrétního ročního rozpočtu musí být tyto částky přepočítány na základě aktuálních ekonomických údajů, předpovědí vývoje HND a cenové hladiny. Právě v roce 2018 se jednalo o novém finančním rámci na období 2021–2027. Stávající finanční rámec totiž končí v roce 2020.

Položka Evropská veřejná správa, kterou můžeme zařadit k provozním nákladům, počítá tedy v letech 2021–2027 s částkou ve výši 85,3 mld. eur (current prices) a v cenách roku 2018 v hodnotě 75,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). V právě probíhajícícm finančním rámci 2014–2020 byly výdaje na správu za celé období stanovené na 69,6 mld. eur. (current prices) a v cenách v roku 2011 v hodnotě 61,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). Tedy při srovnání stanovených výdajů v current prices pro finanční rámce za rok 2014–2020 a 2021–2027 dochází k navýšení o 15,7 mld. eur, což představuje 22,6 %. Při srovnání výdajů v cenách let, kdy byly finanční rámce sestaveny, dochází k navýšení o 14 mld. eur, tedy o 22,7 %.

Roční rozpočet pro rok 2019 počítá s navýšením výdajů na správu. Výdaje jsou v rozpočtu Evropské unie rozděleny na závazky a platby, přičemž závazky představují celkovou výši právních závazků, které může Evropská unie v daném roce podepsat. Platby zahrnují výdaje, které jsou splatné v běžném roce a které vyplývají z právních závazků uzavřených v témže roce nebo z minulých let. V návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2019 se výdaje na administrativu (v dokumentu pod názvem Správa), tedy prostředky na závazky a prostředky na platby, navyšují oproti roku 2018 o 2,33 % a o 2,36 %. V absolutních číslech je pak rozdíl mezi roky 2018 a 2019 v závazcích přibližně 291,4 milionů eur (.pdf, str.219, položka Správa) a v platbách 294,6 milionů eur.

Podle údajů Eurostatu k 1. lednu 2018 žije v 28 členských státech Evropské unie přibližně 512,6 milionů lidí. Počet obyvatelů Velké Británie by měl být 66,2 milionů, což představuje 13 % z celkové populace Evropské unie.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Prosazujeme, abychom v dalším investičním období dostali od EU peníze, které my potřebujeme, ne které nám oni nadiktují. Ten sociální program. Teďka máme 22 %, navrhují 20 %. Já jsem vystoupil, že my nechceme tyto měkké programy – workshopy a semináře, analýzy, ze kterých nikdy nic nevypadne.

Prostředky na sociální programy plánuje Komise navýšit, a to z 20 % na 25 %. Andrej Babiš navíc zavádějícím způsobem popisuje Sociální fond jako zdroj financí pro analýzy a workshopy: z tohoto fondu se financuje i vzdělávání, podpora postižených či rekvalifikace nezaměstnaných.

skrýt celé odůvodnění

Negativní postoj k centrálně řízeným dotačním programům je obsažen v oficiálním postoji České republiky pro dotační období 2021–2027. Podle něj „ČR zachovává opatrný přístup k postupnému odlivu prostředků do centrálně řízených programů na úkor programů založených na sdíleném řízení (tj. ESI fondy)“.

Tento postoj se pak Česko snaží uplatňovat spolu se státy V4 a dalšími státy střední a východní Evropy. Po jejich říjnovém setkání v Bratislavě uvedla ministryně Dostálová: „Nicméně v návrhu se objevují i oblasti, o kterých je nutné dále jednat – Evropskou komisí jsou například navrhovány příliš omezující pravidla pro přidělování prostředků na jednotlivé oblasti. Státy by si tak mohly jen velmi omezeně určit, které oblasti chtějí a potřebují podporovat. Flexibilita členských států jakožto jeden z cílů české politiky pak byla projednávána i na diskuzi v Bruselu, které se zúčastnili i zástupci Komise či Evropského parlamentu.

Dle čl. 4 odst. 2 v současnosti účinného nařízení č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu musí státy přidělit na tématický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ alespoň 20 %, nikoliv tedy 22 %, jak Andrej Babiš tvrdí. Dle čl. 7 (.pdf, s. 30) návrhu nového nařízení, které by mělo upravovat Evropský sociální fond v dotačním období 2021–2027 pak na ekonomickou integraci a boj proti chudobě musí členské státy přidělit alespoň 25 % zdrojů z Evropského sociálního fondu. Oproti současné úpravě se tedy jedná o poměrné navýšení prostředků na tuto oblast, nikoliv snížení, jak plyne z výroku.

Jakožto tzv. měkké projekty se pak označují projekty neinfrastrukturní, tedy právě např. workshopy a semináře či analýzy, ale také programy na vzdělávání nebo osoby se zdravotním postižením, programy na zvyšování kvalifikace nezaměstnaných atd. Naopak jako tvrdé jsou označovány projekty podporující stavby dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výsadby zeleně nebo rozvoj elektronické veřejné správy apod.

Evropský sociální fond pak slouží především k podpoře měkkých projektů, v čl. 14 (.pdf, 34) návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu se výslovně píše, že k podpoře z Evropského sociálního fondu nejsou způsobilé náklady na nákup pozemků, nemovitostí a zajištění infrastruktury. Andrej Babiš vystupuje proti těmto „měkkým“ programům již delší dobu, svou kritiku pronesl např. na diskuzi se studenty České zemědělské univerzity. Zopakoval ji i na jednání evropských lídrů 13. prosince 2018 v Bruselu, kde řekl: „Naším cílem je prosazovat peníze na investice, nechceme podporovat měkké projekty, jako jsou workshopy či konference.