Demagog.cz

Nový stavební zákon

Z připravovaného nového stavebního zákona se stalo horké politické téma. Kritika se snáší od některých obcí, spolků i odborníků. Velmi kritická je také opoziční ODS, kterou v Událostech, komentářích zastupoval její místopředseda Martin Kupka proti ministryni pro místní rozvoj za ANO Kláře Dostálové.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 8. ledna 2020 (moderátor Marcela Augustová, záznam)

3 z celkově 16 ověřených výroků

Klára Dostálová

Klára Dostálová

V čem se neshodujeme, je to, že vlastně Ministerstvo vnitra vyčíslilo, jako kdybysme stavěli všechny úřady na zelené louce, jako kdyby tady žádné stavební řízení nebylo. Tak samozřejmě to vyčíslilo nové úřady pro úředníky na 30 miliard korun. Nic takového se nestane a mrzí mě, že v analýze Ministerstva vnitra není napsáno, že stát si dneska u obcí platí za ty úředníky, kteří vyřizují stavební řízení, za ten pronájem těch samozřejmě místností, za režii, a tak dále. Není to málo. Stát si ročně platí u obcí 4 miliardy ročně. A z toho 360 milionů je zhruba na tu režii a nájem.

Ministerstvo vnitra ve své analýze odhaduje nejvyšší možné náklady na prostory stavebních úřadů, kterých je nedostatek, na až 28,9 mld. Kč. V téže analýze se však věnuje i současné situaci a v roce 2020 bude příspěvek obcím a krajům v souvislosti se stavebním řízením 2,3 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

K návrhu stavebního zákonu se ve své analýze (.pdf) výjádřilo i Ministerstvo vnitra. Ministryně Dostálová ve svém výroku kritizuje odhady Ministerstva vnitra, které vyčíslilo jednorázové náklady na 2,2—31,6 mld. Kč (str. 4). Kritizována je hlavně část zajištění prostor pro nové krajské stavební úřady a plánovaný Nejvyšší stavební úřad.

Ministerstvo vnitra v úvodu k části Prostory (str. 32) uvádí, že návrh zákona „(...) aktuálně počítá s optimistickým scénářem, kdy obce a kraje poskytnou státu své současné prostory. Toto očekávání je nerealistické, kapacita obcí a krajů nebude dána k dispozici, neboť by přinesla mimořádné problémy v oblasti IT, provozu, sdílení služeb (např. podatelna) či práci v jiném režimu (zákon o úřednících vs. služební zákon). V případě delimitace bude nutné zajistit prostory. Odhady na zajištění prostor pronájmem se pohybují kolem 425 mil. Kč ročně. Ministerstvo dále poznamenává, že „(...) ne všude je možné delimitaci řešit pronájmem, neboť žádné vhodné prostory nejsou v určitých lokalitách vůbec dostupné. (str. 33)

V kapitole věnované Výstavbě (str. 33—34) se pak tedy uvádí, že „Maximalistická varianta předpokládá, že by se stavěly nové prostory pro všechny stávající úředníky stavebních úřadů, integrovaných dotčených orgánů i nového obslužného personálu. To v součtu zahrnuje 13 584 zaměstnanců. Výdaje na výstavbu by při stavbě v maximalistické variantě dosáhly minimálně 25,4 miliardy korun. (str. 34). K těmto nákladům by bylo potřeba přidat ještě náklady na vybudování spisoven pro ukládání dokumentace. Tyto náklady se pohybují kolem 3,5 mld. Kč. Celkem Ministerstvo vnitra odhaduje výstavbu v nejnákladnější možné verzi na 28,9 mld. Kč.

Ministryně Dostálová nepravdivě uvedla, že „(...) v analýze Ministerstva vnitra není napsáno, že stát si dneska u obcí platí za ty úředníky, kteří vyřizují stavební řízení". Celé této problematice se v analýze věnuje kapitola Financování agendy (str. 36), kde je podrobně rozepsáno současné financování agendy stavebních úřadů, územního plánování a částečně i dotčených orgánů, které jsou v současné době financovány prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy (podle § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a § 29 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích).

Postupy pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jsou pro rok 2020 uvedeny v příloze zákona č. 355/2019 o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Jednotlivé výše příspěvku pro konkrétní obce lze přehledně najít i na webu Ministerstva vnitra.

Ministerstvo vnitra dále uvádí (.pdf, str. 38), že celkové reálné náklady (s režií) na agendu stavebních úřadů a úřadů zemního plánování na úrovni obcí a krajů činí téměř 4,6 mld. Kč, z toho u obcí se jedná o náklady ve výši 4,2‬ mld. Kč. Reálně však ze státního rozpočtu jde prostřednictvím příspěvků obcím a krajům pouze 2,3 mld. Kč. Reálné režijní náklady jsou podle Ministerstva vnitra ve výši 1,1 mld Kč.

Přestože pravděpodobnost výstavby nových budov pro všechny plánované zaměstnance nových stavebních úřadů je neznámá, hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože analýza Ministerstva vnitra se věnuje i problematice financování stavebních úřadů skrze příspěvky na výkon státní správy, jejichž výše se liší od těch zmíněných ve výroku ministryně Dostálové.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

To vyčíslila Světová banka, to jsou lhůty ze zákona to, co jsme v tom 157. místo ten žebříček, to jsou lhůty ze zákona, to znamená, když to zdigitalizujete, tak furt budeme dodržovat lhůty, ale které jsou dané zákonem, to znamená pořád budeme na 157. místě.

V žebříčku Světové banky porovnávajícím stavební řízení v různých zemích se skutečně ČR nachází na 157. místě. Tento žebříček však zohledňuje kromě délky řízení i další faktory. Nelze tedy říci, že by záleželo pouze na zákonných lhůtách v jednotlivých zemích.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová se odkazuje na žebříček Doing Business, který sestavila Světová banka, resp. na jedno z jeho hodnocení, které porovnává jednoduchost získání stavebního povolení a v němž se ke květnu 2019 umístila Česká republika na 157. příčce ze 185. zkoumaných zemí.

Tento žebříček nesrovnává pouze rychlost procesu získání stavebního povolení, ale celkovou složitost stavebního řízení. Výsledné pořadí porovnává (.pdf, str. 12) skóre zemí, která jsou průměrem ohodnocení ve čtyřech ukazatelích: počtu kroků, kterými musí firma při řízení projít, délce celého procesu ve dnech, dále náklady na proces stavebního řízení a nakonec tzv. „building quality control index“ , který je založen na hodnocení několika faktorů, zabývajících se kvalitou stavebních regulací v zemi, kontrol, kterými stavba během řízení prochází apod. Kvůli hodnocení vícera faktorů se před Českem například na 155. místě umístila Argentina s potenciální délkou stavebního řízení 318 dní či Barbados s 377 dny na 153. příčce.

Pro porovnatelnost mezi jednotlivými zeměmi je celý tento žebříček založen na modelovém příkladu a je porovnáváno, jak by v tomto případě vypadalo stavební řízení v různých zemích. Tímto příkladem je situace, ve které by si stavební firma chtěla postavit sklad, kterému jsou určeny přesné parametry. Například je dáno, že modelová stavební firma operuje v ekonomicky nejvýznamnějším městě v zemi, vlastní pozemek, na kterém chce stavět, atd. O skladu je dáno, že bude mít dvě patra, je dána konkrétní rozloha, bude mít hodnotu padesátinásobku průměrného příjmu na obyvatele ve zkoumané zemi, či bude postavena na místě, kde se před konstrukcí nic nenachází. Tím je vyloučena situace, kdy by se na pozemku nacházela např. historická památka, stromy či vodní zdroje. Veškeré parametry Doing Business rozepisuje ve své metodice. Žebříček tedy reálně porovnává, jak by si dané země vedly v tomto modelovém případu.

Metodika uvádí, že žebříček vychází z dat, které analytikům poskytli v dotaznících různí experti ve stavebnictví, například architekti, právníci zabývající se touto oblastí, stavební firmy, státní úředníci, atd. U délky stavebního řízení, která je vypočítána z odhadované délky jednotlivých kroků stavebního řízení, se uvádí, že je mediánem z dat uvedených místními experti, kteří měli uvést dobu jednotlivých procedur v praxi. V části analýzy Doing Business, kde jsou rozepsány jednotlivé kroky stavebního řízení s dobou, kterou by měly trvat, jsou uváděny zákonné lhůty. Analýza se ale snaží brát v potaz dobu, kterou to pro modelový příklad má trvat v praxi. A tak doba, se kterou počítají, ne vždy odpovídá zákonné lhůtě (například kroky 6 a 7, .pdf, str. 14).

Není tedy pravda, že by žebříček porovnával pouze zákonné lhůty v jednotlivých zemích, porovnává se ale také, jak dlouho by trvalo vyřízení všech razítek pro zadaný modelový příklad. V případě České republiky analýza dochází k době 246 dní. Odborníci uvádí, že v praxi mnohá stavební řízení trvají mnohem déle, v řádu několika let. Průměr zemí OECD v žebříčku je 152,3 dní (.pdf, str. 12). Pokud bychom pak země seřadili podle délky stavebního řízení, zaujala by Česká republika 165. místo.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Jdeme cestou jednoho razítka, to znamená, že skutečně bude eliminace těch kulatých razítek, to znamená, proti kterýmu je možnost odvolání, přezkumu, a tak dále, což strašně natahuje ty lhůty. Dneska ten stavebník jich musí vyřídit 40–50, u Pražského okruhu až 200.

Návrh stavebního zákona skutečně počet razítek (stanovisek) snižuje. Odvolání se však nikdy nevztahuje k jednotlivým razítkům, nýbrž k jednomu výslednému rozhodnutí. Průtahy odvolání a počet razítek tedy přímo nesouvisejí.

skrýt celé odůvodnění

Aktuální verze návrhu stavebního zákona byla předložena Ministerstvem pro místní rozvoj do mezirezortního připomínkového řízení dne 22. 11. 2019. Tento návrh zákona (.docx, str. 46–51) udává stavebnímu úřadu moc vydat rozhodnutí k návrhu na povolení záměru. Pokud toto rozhodnutí je souhlasné, pak je žadatel oprávněn k uskutečnění stavby, jak uvádí důvodová zpráva (.docx, str. 26, 28). Toto by dle důvodové zprávy mělo odpovídat konceptu jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko, jež zmiňuje ve výroku ministryně.

Dle aktuálního stavebního zákona č. 183/2006 Sb. § 110 odst. 2 je třeba k žádosti o stavební povolení, mimo jiné, přiložit závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Toto závazné stanovisko lze dle § 4 odst. 9 a 10 stejného zákona změnit až v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Nelze se proti stanovisku dotčeného orgánu tedy odvolat přímo, ale až proti výslednému rozhodnutí.

Aktuální verze vládního návrhu stavebního zákona však při podání žádosti stále požaduje vyjádření dotčených orgánů, jsou-li vyžadována jiným zákonem a vyjádření záměrem dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury uvedených v digitální technické mapě dle § 96 odstavce 2 (.docx, str. 45).

Statistiky o administrativním zatížení osob žádající o stavební povolení se nám nepodařilo dohledat. Podařilo se nám pouze dohledat administrativní zátěž na jednotlivých dotčených orgánech státní správy ve stavebním řízení, například dle Dopadové studie ministerstva vnitra k tomuto návrhu (.pdf). Nejsme tedy schopni hodnotit množství rozhodnutí podmiňujících vydání rozhodnutí o povolení stavby.