Demagog.cz

Nový stavební zákon

Z připravovaného nového stavebního zákona se stalo horké politické téma. Kritika se snáší od některých obcí, spolků i odborníků. Velmi kritická je také opoziční ODS, kterou v Událostech, komentářích zastupoval její místopředseda Martin Kupka proti ministryni pro místní rozvoj za ANO Kláře Dostálové.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 8. ledna 2020 (moderátor Marcela Augustová, záznam)

5 z celkově 16 ověřených výroků

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Ministerstvo pro místní rozvoj má celý stavební odbor a celou sekci v Letenské ulici.

O úmyslu nezřizovat novou budovu Nejvyššího stavebního úřadu hovořila ministryně Dostálová již dříve. Územně a stavebně správní odbor, o kterém se ministryně v pořadu zmiňuje, sídlí skutečně v Praze na Letenské ulici.

skrýt celé odůvodnění

Dle důvodové zprávy (.doc, str. 23) k nově připravovanému stavebnímu zákonu, státní stavební správa nyní integruje soustavu několika stavebních úřadů, konkrétně 13 typů obecných, speciálních a jiných stavebních úřadů, které spadají pod 9 ústředních resortů. Nový stavební zákon si tedy, mimo jiné, klade za cíl tuto soustavu více sjednotit a vytvořit její novou jednotnější verzi v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, krajskými stavebními úřady a jejich územními pracovišti v obcích se stavebním úřadem (tedy dva, respektive tři články).

Co se této nové instituce týče, ministryně Dostálová v pořadu Události komentáře zřejmě naráží na fakt, že nová budova Nejvyššího stavebního úřadu pravděpodobně nevznikne, o čemž hovořila mimo jiné i dříve. Územně a stavebně správní odbor, o kterém se ministryně Dostálová v této souvislosti zmiňuje, má v současné době evidované pracoviště v Letenské ulici č. 3 v Praze. Mezi jeho hlavní poslání patří například výkon funkce nadřízeného správního orgánu krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, a to konkrétně při jimi vykonávané přenesené působnosti na úseku územního rozhodování a stavebního řádu podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Když si třeba vezmete teď stavební úřad v Uhříněvsi, který povoluje Pražský okruh.

Stavební úřad v Uhříněvsi rozhoduje o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení pro jihovýchodní část Pražského okruhu, konkrétně úsek mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. Územní rozhodnutí by měl úřad vydat v letošním roce.

skrýt celé odůvodnění

Stavební úřad v Uhříněvsi je úřad městské části Praha 22, pověřený vydáním územního rozhodnutí pro část Pražského okruhu, konkrétně pro úsek 511 mezi dálnicemi D1 a D8. Ředitelství silnic a dálnic podalo žádost o vydání územního rozhodnutí na radnici Prahy 22 v září 2018. V červnu minulého roku bylo zahájeno (.pdf, str. 1) územní řízení. V červenci se uskutečnilo ústní projednání územního řízení, ale stavební úřad pochybil a zapomněl obeslat všechny účastníky řízení z katastru Praha-Dubeč. Podle ministra dopravy Kremlíka jsou důvodem zpoždění stavby úředníci, kteří nemají s takto rozsáhlou stavbou zkušenosti. Nové projednání proběhlo (.pdf, str. 4) 18. prosince 2019.

Chybějící dvanáctikilometrový úsek jihovýchodní části Pražského okruhu způsobuje komplikace například obyvatelům Spořilova a Jižního města, kudy kamiony nevybudovaný úsek objíždějí. Závazné stanovisko EIA bylo vydáno (.pdf, str. 4) Ministerstvem životního prostředí v listopadu 2017, nyní se čeká na územní rozhodnutí. Potom bude moci Ředitelství silnic a dálnic začít vykupovat pozemky. Stavební povolení by měl úřad vydat v příštím roce. Termín dokončení úseku 511 je stanoven na rok 2025 (tamtéž).

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Tak my samozřejmě jsme se dostali zatím k tomu číslu 120, což je tady jako vedeno v těch zelených, jako dobrých, číslech.

Ministryně Dostálová se odkazuje na věcný záměr nového stavebního zákona, který uvádí, že řízení nebude delší než 120 dní. To potvrzuje i RIA k návrhu stavebního zákona. Přestože se v dokumentech explicitně spojení „dobrá zelená čísla“ neobjevilo, dáváme ministryni za pravdu.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová hovoří o údajích, které jsou obsaženy ve věcném záměru nového stavebního zákona, který byl schválen na jednání vlády 24. června 2019.

Tento věcný záměr mimo jiné upozorňuje na to, že se u stavebního zákona nedodržují lhůty pro vydání rozhodnutí (.pdf, str. 151).

Navrhuje proto právní úpravu, ve které by se stanovily závazné lhůty pro vydání rozhodnutí a v případě nedodržení by byly vyvozeny důsledky. Od takové úpravy si Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje zrychlení povolovacího řízení. „Celková maximální délka lhůt pro vydání rozhodnutí tak bude ve zvlášť složitých případech 120 dnů...“ (.pdf, str. 153).

V Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu stavebního zákona z 30. listopadu 2019 se v závěrečném shrnutí píše mimo jiné i to, že lze konstatovat, že dojde k mnoha změnám. Shrnutí uvádí například i „aktivní a kvalifikovanější rozhodování s odpovědnostním dopadem (zrychlení, neodkládání a nepřesouvání odpovědnosti ve stylu kdo nic nedělá, nic nezkazí, není odpovědný)“ a „zjednodušení a zkrácení soudních řízení“ (.pdf, str. 126–127).

Ministryně v rozhovoru nespecifikovala, která „zelená dobrá čísla“ má na mysli. Předpokládáme, že „zelenými dobrými čísly“ myslí zlepšení, tedy zkrácení, k čemuž by podle všeho mělo dojít.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Máme 17 % jednohlavých stavebních úřadů.

Počet stavebních úřadů v ČR, které mají pouze jednoho zaměstnance, je podle dostupné analýzy 16 %. Míra nepřesnosti ve vyjádření ministryně Dostálové nepřesahuje námi tolerovanou míru nepřesnosti.

skrýt celé odůvodnění

Z níže uvedeného grafu pocházejícího z Analýzy 2015 – 2017 (Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu) vyplývá (str. 52), že cca 26 % z celkového počtu 696 stavebních úřadů v obcích má 2 zaměstnance a cca 16 % jich má dokonce pouze 1 zaměstnance.

Zdroj: Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu

K této problematice se vyjádřila ministryně Dostálová i ve svém příspěvku na sociální síti Facebook.

V něm Dostálová popisuje, že malý počet úředníků na daném úřadě může mít negativní vliv na funkčnost úřadu (např. nemocného úředníka nemá kdo zastoupit). Dále Dostálová uvádí, že jednohlavých stavebních úřadů je v ČR až 20 %.

Vzhledem k tomu, že data uvedená v tabulce jsou již více než 2 roky stará a počet jednohlavých stavebních úřadů se tak mohl změnit, i vzhledem k tomu, že míra nepřesnosti vyjádření ministryně Dostálové je v rámci námi tolerované nepřesnosti, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Fikce souhlasu závazného stanoviska, to v podstatě se snažíme řešit už teď v rámci zákona o urychlení výstavby, to znamená takzvaný liniový zákon.

Součástí tzv. liniového zákona, který byl předložen Poslanecké sněmovně, je skutečně uvedená fikce souhlasu.

skrýt celé odůvodnění

Fikce souhlasu závazného stanoviska byla ve výroku zmíněna v kontextu nového stavebního zákona, který od roku 2019 připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Fikce souhlasu předpokládá konkrétní lhůtu pro konečné rozhodnutí stavebního úřadu, která by neměla být překročena. Pokud úřad nerozhodne v dané lhůtě, znamená to kladné stanovisko. Kromě webu Ministerstva pro místní rozvoj se o novém stavebním zákoně více dozvědět například zde.

Tzv. liniový zákon je vládou již schválený návrh novely zákona č. 416/2009 Sb., předložený MD, MMR a MPO o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Cílem této novely je zkrátit lhůtu výstavby dopravních staveb alespoň o třetinu, ze stávajících 13 let by stavby mohly proběhnout až o 3 roky rychleji. Mimo jiné je součástí liniového zákona i pevně stanovená lhůta, v níž by mělo ze strany úřadů dojít k vydání závazného stanoviska, a to 30 dní. Ve složitějších případech 60 dní. V případě, že ve stanoveném termínu k vydání stanoviska nedojde, uplatní se fikce souhlasu (.pdf, str. 57).

Obdoba tohoto institutu přitom již v liniovém zákoně existuje. Pokud je totiž rozhodnutí dle tohoto zákona podmíněno závazným stanoviskem jiného úřadu, platí, že pokud tento úřad neposkytne své stanovisko do 60 dnů, přestává být jeho pohled závazným.