Demagog.cz

O vládě a dalších věcech

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 se ve víkendovém rozhovoru pro deník Právo vyjádřil zejména k nově vznikající vládě. Kritizoval ji z několika pozic. Jak z programových, tak i z pohledu toho, na jakém půdorysu se tvoří, resp. jakou většinu tvoří strany v Poslanecké sněmovně.

Ověřili jsme
Právo ze dne 9. června 2018 (moderátor Oldřich Danda)

7 z celkově 11 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Došlo k neuvěřitelným křivdám v případě církevního života, ve kterých se nejenom vykrádal majetek, ale ve kterých se vraždilo, mučilo a věznilo.

Pronásledování církví za dob komunismu získalo největší spád v 50. letech minulého století. Asi nejznámější akt z této doby je Akce K, která měla za úkol násilnou likvidaci klášterů a katolických mužských řeholních řádů. Dále stojí za zmínku také Akce Ř neboli likvidace ženských klášterů. Řada řeholníků skončila ve vězení, nebo byli odvezeni do tzv. „internačních táborů“, kde s nimi bylo nakládáno velmi nehumánním způsobem.

Známé je také umučení faráře Toufara, jemuž se během kázání měl za zády pohnout kříž na zdi (tzv. číhošťský zázrak). Do povědomí se dostal i případ kardinála Josefa Berana, jenž byl neustále pronásledován StB, která se na něj snažila získat kompromitující materiály.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Stát podepsal celkem šestnáct smluv s křesťanskými církvemi a Federací židovských obcí, kde se zavázal, že po dobu třiceti let bude vyplácet nějaké prostředky. A v těch smlouvách je explicitně napsáno, že smluvní strany se budou řídit legislativou účinnou k 1. 1. 2013 a ta nepředpokládala zdanění. Soudruzi sice mohou legislativu změnit ještě stokrát, můžou se třeba přetrhnout, ale ty smlouvy, které jsou podepsané, reflektují legislativu, kde zdanění není, a změnit je to možné jenom po dohodě smluvních stran.

Vzhledem k zákazu retroaktivity v českém právním řádu není možné, aby byl změnou legislativy změněn obsah smluv soukromoprávní povahy, které byly uzavřeny mezi Českou republikou, církvemi a náboženskými společnostmi. Miroslav Kalousek má tedy pravdu v tom, že ke změně smluv může dojít jedině po dohodě smluvních stran.

Stát uzavřel 22. února 2013 celkem sedmnáct smluv s církvemi a nábožensk‎‎‎‎‎ý‎‎‎‎mi společnostmi (16 křesťanský‎ch církví a Federace židovský‎ch obcí v ČR) o vypořádání mezi Českou republikou a danou církví či náboženskou společností. Obsahem těchto smluv byla v‎ýše finanční náhrady, kterou se stát zavázal vyplatit ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách.

Součástí každé jednotlivé smlouvy je klauzule (článek 5), která stanoví, že se účel smlouvy řídí zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (428/2012 Sb.) ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy – tedy ve znění k 1. 1. 2013 (dne účinnosti zákona).

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

V případě stavebního spoření nikdo nikomu nic neukradl. Státní příspěvek byl příjem a měl v zákoně výjimku ve zdanění. My jsme neudělali nic jiného, než že jsme na přechodnou dobu výjimku zrušili.

V rámci výroku nesrovnáváme zákon o majetkovém vyrovnání s církemi se zdaněním stavebního spoření, jak k tomu došlo v rozhovoru Práva. Soustředíme se toliko na samotný proces, o kterém mluví Kalousek. Tedy zdanění stavebního spoření a následné rozhodnutí Ústavního soudu.

V roce 2010 schválil Parlament vládní návrh novely zákona o daních z příjmů jako zákon č. 348/2010 Sb. Tento zákon stanovil jednorázové omezení v‎‎ýjimky ze zdanění pro příspěvek poskytovaný v rámci stavebního spoření. Výjimka, která byla dříve součástí zákona o daních z příjmů, byla pozastavena pro všechny příspěvky ze stavebního spoření, na které vznikl nárok v roce 2010 (§ 4, odst. 1, písm. s). Jednalo se tedy o jednorázové zdanění příjmů z příspěvků ze stavebního spoření pouze za rok 2010, repektive zdaňovací období roku 2011. Tím argumentoval Miroslav Kalousek již při projednávání návrhu zákona 2. listopadu 2010 v Poslanecké sněmovně.

Tato novela byla ale v dubnu 2011 vzhledem k rozporu s ústavní zásadou právní jistoty a legitimního očekávání shledána Ústavním soudem jako neústavní a byla proto zrušena. V dnešním znění zákona je tak příspěvek ze stavebního spoření od zdanění opět osvobozen.

Veškeré prostředky vybrané podle neústavní novely zákona o daních z příjmů jako daně z příspěvků ze stavebního spoření byly Ministerstvem financí vráceny stavebním spořitelnám, respektive na účty klientů, ještě v roce 2011.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pochopitelně že svůj podíl získávají (komunisté - pozn. Demagog.cz). Je to vidět v jejich nadhodnocené pozici ve funkcích ve Sněmovně. Netají se tím, že za podporu dostanou pozice ve státních úřadech a na ministerstvech.

KSČM v současném obsazení Poslanecké sněmovny zastává několik vedoucích pozic. Místopředsedou sněmovny je předseda KSČM, Vojtěch Filip. Komunisté figurují také jako předsedové dvou sněmovních výborů a jedné stálé sněmovní komise. Percentuální poměr poslaneckých mandátů přisuzuje KSČM 7,5 %. S přihlédnutím k poměrnému zastoupení je tak počet komunistických poslanců ve vedoucích funkcích sněmovny nadhodnocen. Platí tak v případě místopředsedů sněmovny a předsedů sněmovních výborů. Pouze v případě předsedů sněmovních komisí počet předsedů za KSČM odpovídá poměrnému zastoupení.

Při zohlednění poměrného zastoupení vzhledem k počtu 5 místopředsedů sněmovny vychází pro KSČM 0,375 místopředsedy. Z aritmetického hlediska tak nemají nárok ani na jednoho místopředsedu, přesto jednoho mají.

Co se týče 18 sněmovních výborů, za KSČM předsedá Rozpočtovému výboru Miroslava Vostrá a Mandátovému a imunitnímu výboru Stanislav Grospič. Při zohlednění poměrného zastoupení u obsazení předsednických postů výborů vychází komunistům 1,35 předsedy. KSČM by tak měla mít podle poměrného zastoupení pouze jednoho předsedu sněmovního výboru, stejně jako ČSSD.

Ze 14 sněmovních komisí předsedá KSČM pouze jedné. Stálou komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny vede za komunisty Pavel Kováčik. Při zohlednění poměrného zastoupení má KSČM nárok na 1,05 předsedy sněmovní komise. V tomto případě tedy pozice KSČM nadhodnocena není.

K zisku pozic na státních úřadech, ministerstvech a firmách výměnou za toleranci vlády se vyjádřil například poslanec KSČM, Jiří Dolejš. Dle jeho vyjádření se má jednat pouze o kontrolní a informační posty, nikoli o posty manažerské.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Od nás jste nikdy neslyšel nulová tolerance.

Miroslav Kalousek hovoří o termínu, který na české politické scéně zavedl v roce 2002 Mirek Topolánek, který v opozici s ODS deklaroval odmítnutí hlasovat pro jakékoliv vládní návrhy. Přes odmítavý postoj k vládě Andreje Babiše připustil předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, možnost hlasovat pro vládní návrhy, které budou v souladu s programem TOP 09. Ze strany TOP 09 se tak vůči vládě hnutí ANO nejedná o deklaraci nulové tolerance.

Obecný postoj TOP 09 ke koaliční vládě s hnutím ANO je negativní a kritický. Tento přístup byl deklarován už před volbami bývalým předsedou strany, Miroslavem Kalouskem, který vládu s hnutím ANO odmítl protože dle jeho slov: „…chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii.“

Předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, se 12. prosince 2017 vyjádřil proti případné podpoře menšinové vlády hnutí ANO. Deklaroval také připravenost TOP 09 hlasovat aktivně proti vládě. Případnou podporu vládních návrhů, které by byly v souladu s programem TOP 09, ale připustil.

Top 09 hlasovala pro vládní návrh 1. června 2018 v otázce působení sil Ministerstva obrany ČR v zahraničních operacích v letech 2018–2020. Další hlasování pro vládní návrh bylo ze strany poslanců TOP 09 zaznamenáno například 30. května 2018 v otázce poskytnutí státní záruky ČR na zajištění půjčky ČNB pro MMF, nebo 10. dubna 2018 pro vládní návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

...a hlasuje pro vyznamenání Karla Sýse (myšleni jsou Piráti - pozn. Demagog.cz)...

O návrzích Poslanecké sněmovny, kdo má obdržet státní vyznamenání, hlasovala dolní komora na svém jednání 25. května. Při hlasování o Karlu Sýsovi, jemuž je vytýkána jeho předlistopadová tvorba a jeho polistopadová náklonnost ke komunistické straně, zvedlo pro něj ruku 14 poslanců Pirátů, 6 se zdrželo a 2 se tohoto hlasování nezúčasnili.

Dodejme, že jde o pouhé návrhy prezidentu republiky, ten se jimi řídit nemusí. Udělování a propůjčování státních vyznamenání je jeho výlučnou pravomocí podle Ústavy (čl. 63).