Demagog.cz

Obranný rozpočet na příští rok – 2% závazek v nedohlednu?

Vláda schválila první návrh státního rozpočtu na příští rok. I přes plánovaný schodek ve výši 390 miliard by však armáda měla v dalších letech přijít o část peněz, se kterými podle původních plánů počítala. O parametrech obranného rozpočtu na další roky i dopadech na závazky ČR v rámci NATO diskutoval ministr obrany Lubomír Metnar s poslancem KDU-ČSL Janem Bartoškem.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 14. června 2021 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

6 z celkově 8 ověřených výroků

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

(...) posledních 7 let, kdy ty rozpočty (zemí NATO na obranu, pozn. Demagog.cz) rostou, včetně rozpočtu České republiky. !

Obranné rozpočty členských států NATO (bez USA) rostou již od roku 2015, tedy 7. rokem. Také české výdaje na obranu rostou od roku 2015, s krátkým výkyvem v roce 2016.

skrýt celé odůvodnění

Členské státy Severoatlantické aliance se v roce 2006 zavázaly vynakládat alespoň 2 % ze svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Česká republika však tento závazek naposledy splnila v roce 2005, kdy podle dat Ministerstva obrany tvořily výdaje na obranu celkem 2,00 % HDP. 

V následujícím grafu ale můžeme vidět mírný vzestup výdajů na obranu po roce 2014, kdy bylo vydáno 0,96 % HDP. Tento růst byl přerušen již v roce 2016, kdy podíl výdajů na HDP klesl na hodnotu jen o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2014, 0,97 %. Mezi lety 2014 a 2016 každopádně nezanedbatelně vzrostla absolutní hodnota výdajů, a to i při srovnání (.pdf, str. 7) v cenách stejného roku. Až na toto přerušení podíl výdajů na obranu setrvale roste od roku 2015 dodnes, tedy již osmým rokem.

Pro rok 2021 Ministerstvo předpokládá výdaj 1,45 % HDP, tedy částku 85,4 miliardy korun. Do této částky je započítáno i navrácených 10 miliard korun, o které byl rozpočet zkrácen před svým schválením. Dle ministryně Schillerové však Česko nesplní závazek vydávat v roce 2024 2 % HDP na obranný rozpočet.

16. března 2021 pak NATO uveřejnilo svou výroční zprávu pro rok 2020, kde uvádí, že státy Severoatlantické aliance v předcházejících letech zvýšily své výdaje na obranu. A to i přesto, že se země potýkaly s krizí způsobenou covidem-19. Členské země financovaly (.pdf, str. 48) za loňský rok své armády celkovou částkou přes 1 bilion dolarů (tedy více než 20 bilionů korun). Většina zemí se však přes nárůst výdajů zatím nepřiblížila závazku vyčlenit na obranu dvě procenta HDP. „Rok 2020 byl šestým rokem po sobě v růstu výdajů na obranu ze strany evropských spojenců a Kanady. Přičemž mezi lety 2019 a 2020 došlo k nárůstu o 3,9 %. Kromě toho 11 spojenců splnilo v roce 2020 hranici výdajů na obranu 2 % svého hrubého domácího produktu, oproti roku 2014, kdy se jednalo jen o tři státy,“ (překlad Demagog.cz) jak je uvedeno ve výroční zprávě (.pdf, str. 48).

Přehlednější shrnutí pak poskytuje následující graf, který byl uveřejněn v tiskové zprávě (.pdf) NATO dne 11. června 2021. Graf vyobrazuje porovnání výdajů na obranu jednotlivých členských států v porovnání mezi rokem 2014 a předpokládanými výdaji v roce 2021. Zelená linie ukazuje již zmíněná 2 %, která se členské státy zavázaly vynakládat. Výrazně se podílejí USA, jejichž obranný rozpočet podle výroční zprávy tvoří (.pdf, str. 49) 71 % celkových vojenských výdajů aliančních zemí. V roce 2020 se hranici 2 % podařilo splnit (.pdf, str. 50) také Řecku, Estonsku, Velké Británii, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, Francii, Norsku a Slovensku. V roce 2021 však podle předpokládaného vývoje Norsko již 2% hranici nepřekročí, avšak na druhé straně u Řecka je očekáván velmi výrazný růst.

Výdaje na obranu jednotlivých členských států NATO v % HDP. Data za rok 2014 i 2021 jsou založena na cenách roku 2015. Není vyobrazen Island, jelikož nedisponuje obrannými silami. Údaje pro rok 2021 jsou odhady. Zdroj: Tisková zpráva NATO pro rok 2020 (.pdf, str. 3)

Další graf naznačuje celkový přehled výdajů na obranu evropských členských států a Kanady od roku 2012. Růst výdajů lze tedy jasně vidět od roku 2015, kdy dosahoval 1,6 %. Nejvyšší růst pak nastal v roce 2017, kdy dosáhl 5,9 %. Pro úplnost uveďme, že data pro roky 2020 a 2021 jsou jen odhady.

Celkové výdaje na obranu členských evropských států a Kanady v jednotlivých letech. Čísla pro rok 2020 a 2021 jsou odhady. Data jsou založena na cenách roku 2015. Souhrn od roku 2017 zahrnuje Černou Horu, která se stala členem NATO 5. června 2017 a od roku 2020 zahrnuje také Severní Makedonii, která se stala členem 27. března 2020. Zdroj: Tisková zpráva NATO (.pdf, str. 2)

Vývoj později komentoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který vyjádřil očekávání růstu i v dalších letech: „(…) potřebujeme spravedlivěji sdílet zátěž, a tedy ti spojenci, kteří nevynakládají 2 % HDP na obranu, musí rozpočet navýšit. A dobrá zpráva je, že to je přesně to, co se děje, a také na základě plánů, které nám spojenci předložili, očekávám, že toto zvyšování bude pokračovat i nadále" (překlad Demagog.cz).

Výdaje aliančních států jako celku (bez USA) tedy skutečně rostou posledních sedm let, od roku 2015. Byť v roce 2016 došlo k poklesu obranných výdajů České republiky, je pravdou, že až na tento výkyv mají české výdaje posledních sedm let rostoucí trend. Dodejme, že i v následujících letech by měl podíl na HDP, ale i nominální výše obranných výdajů, dále růst.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Tento návrh (státního rozpočtu na rok 2022, pozn. Demagog.cz) byl předložen za již proběhlé makroekonomické predikce a je v létě očekávaná nová makroekonomická predikce.

Poslední makroekonomická predikce byla zveřejněna v dubnu 2021. Návrh rozpočtu na rok 2022 předložilo Ministerstvo financí na konci května letošního roku. Podle zaběhlého schématu Ministerstvo financí uveřejní další predikci v červenci 2021.

skrýt celé odůvodnění

Makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR jsou obvykle zveřejňovány čtyřikrát ročně. Od roku 2005 pravidelně vychází v lednu, dubnu, červenci a říjnu nebo listopadu, tedy na začátku každého čtvrtletí. Pouze v roce 2020 zveřejnilo ministerstvo jen tři predikce.

Poslední dostupná predikce je z 16. dubna 2021. Podle pravidelného schématu by měla další makroekonomická predikce, jak správně uvádí ministr obrany Metnar, vyjít v červenci letošního roku. V informacích k samotné predikci je také uvedeno: „Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2021 a 2022 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2024). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (zpravidla v lednu, dubnu, červenci a listopadu).“

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh rozpočtu na přístí rok 31. května 2021, tedy již po zveřejnění poslední makroekonomické predikce. Ministerstvo navrhlo rozpočet se schodkem ve výši 390 miliard korun. Příprava státního rozpočtu na rok 2022 byla zařazena jako první bod na program (.pdf, str. 1) jednání vlády, které se uskutečnilo 7. června 2021. Vláda na tomto jednání schválila (.pdf, str. 1) předběžný návrh příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol státního rozpočtu.

Výrok Lubomíra Metnara hodnotíme jako pravdivý, jelikož Ministerstvo finančí předložilo návrh státního rozpočtu na následující rok až po vydání poslední makroekonomické predikce. Má pravdu také v tom, že další pravidelnou predikci Ministerstvo financí uveřejní v létě, konkrétně v červenci 2021. 

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

V tom hodnocení, sedmiletém hodnocení z 30 zemí (NATO, pozn. Demagog.cz), jsme se umístili z hlediska tempa růstu rozpočtu na obranu na sedmém místě.

Podle tiskové zprávy NATO narostly výdaje na obranu České republiky mezi lety 2014 a 2021 o 76 %. Tento nárůst je v uvedeném období sedmý nejvyšší mezi členskými zeměmi aliance.

skrýt celé odůvodnění

Severoatlantická aliance (NATO) vydává každoroční souhrn finančních, personálních a ekonomických údajů týkající se všech členských zemí. Poslední data k finančním výdajům členských zemí aliance byla zveřejněna 11. června 2021 v tiskové zprávě NATO (.pdf). Tabulka, kterou připojujeme níže, porovnává výdaje na obranu jednotlivých členských zemí NATO v milionech dolarů v letech 2014 až 2021. Pro hodnocení daného výroku jsou nejdůležitější hodnoty ve třetím sloupci. Ty popisují, o kolik procent narostly výdaje na obranu v členských zemích za uvedených 7 let.

Z tabulky je patrné, že od roku 2014 má Česká republika skutečně sedmý nejvyšší nárůst výdajů na obranu mezi 30 členskými zeměmi aliance. Samotný nárůst činil 75,70 %. Vyšší tempa růstu vykazují jen Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Lucembursko.

Pro úplnost uveďme, že údaje popisují platby (.pdf, str. 1), které byly skutečně v minulosti provedeny, nebo které mají být provedeny v průběhu letošního fiskálního roku. Konečné výdaje za letošní rok se mohou proti plánovaným výdajům uvedeným v tabulce níže ještě mírně změnit. Doplňme také, že srovnání neobsahuje data pro Island, jelikož tato země nemá armádu (.pdf, str. 15).

Porovnání výdajů na obranu členských států NATO 2014–2021. Hodnoty pro rok 2021 jsou odhady. Zdroj: Tisková zpráva NATO (.pdf, str. 9)
Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Třetina zemí (NATO, pozn. Demagog.cz) plní závazek dvou procent.

Z celkových 30 členských států plánuje v letošním roce vydat na obranu alespoň 2 % HDP 10 spojenců. V roce 2020 jich bylo 11.

skrýt celé odůvodnění

Výše výdajů na obranu v jednotlivých zemích Severoatlantické aliance je uvedena mimo jiné ve výroční zprávě (.pdf, str. 48) NATO za rok 2020. Ta poukazuje na šest let trvající nárůst obranných rozpočtů aliance: „Rok 2020 byl šestým rokem v řadě, kdy rostly výdaje na obranu ze strany evropských spojenců a Kanady, přičemž mezi lety 2019 a 2020 došlo k nárůstu o 3,9 %. Kromě toho splnilo v roce 2020 11 spojenců hranici 2 % hrubého domácího produktu na výdaje na obranu. V roce 2014 se jednalo jen o tři státy (překlad Demagog.cz).“ 

Na celkových výdajích se výrazným způsobem podílejí USA, jejichž obranný rozpočet podle výroční zprávy tvoří (.pdf, str. 49) 71 % celkových vojenských výdajů aliančních zemí. V roce 2020 se hranici 2 % podařilo splnit (.pdf, str. 50) také Řecku, Estonsku, Velké Británii, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, Francii, Norsku a Slovensku. Jedná se tedy přibližně o třetinu z celkových 30 spojeneckých zemí.

Graf níže zachycuje plánované výdaje na rok 2021 v poměru ku HDP a porovnává je s výdaji v roce 2014. V letošním roce by podle tiskové zprávy (.pdf) NATO mělo 2% hranici překonat 10 států, tedy právě třetina všech členů aliance. Pod 2 % HDP by se mělo propadnout Slovensko a Norsko, opačným směrem se pak posune Chorvatsko.

Výdaje na obranu jednotlivých členských států NATO v % HDP. Data za rok 2014 i 2021 jsou založena na cenách z roku 2015. Není vyobrazen Island, jelikož nedisponuje obrannými silami. Údaje pro rok 2021 jsou odhady. Zdroj: Tisková zpráva NATO pro rok 2020 (.pdf, str. 3).

Česká republika dle údajů NATO vydala na obranu v roce 2020 1,34 % HDP (.pdf, str. 50), v letošním roce by to mělo být 1,42 %. Ani v následujících letech by se Česko k 2% hranici nemělo přiblížit, a to i navzdory předchozím slibům.

 

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Já jsem nastoupil na úřad, kdy byl rozpočet ministerstva obrany 59 miliard, dneska máme 85.

V roce 2018, kdy se ministrem obrany stal Lubomír Metnar, hospodařilo Ministerstvo obrany s rozpočtem 58,9 miliardy Kč. V letošním roce má Ministerstvo obrany k dispozici 85 miliard Kč.

skrýt celé odůvodnění

Lubomír Metnar se stal ministrem obrany 27. června 2018, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce současnou vládu Andreje Babiše. Na postu ministra obrany tehdy Lubomír Metnar nahradil ministryni Karlu Šlechtovou. Dle dat Ministerstva financí (.pdf, str. 41) činil rozpočet Ministerstva obrany v roce 2018 celkem 58,9 miliardy Kč. 

V případě rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021 vláda nejdříve navrhovala výdaje ve výši 85,4 miliardy Kč (.pdf, str. 14). KSČM však podporu návrhu státního rozpočtu ve Sněmovně podmiňovala snížením výdajů na obranu o 10 miliard, k čemuž také následně došlo. Podle schváleného zákona o státním rozpočtu tak měly výdaje Ministerstva obrany v roce 2021 odpovídat celkem 75,4 miliardám Kč (.pdf, str. 32). Rozhodnutím vlády se nakonec nicméně rozpočet o 10 miliard opět navýšil, a dosahuje tedy 85,4 miliard Kč. Výrok Lubomíra Metnara proto hodnotíme jako pravdivý.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

To je, že nám Úřad pro hospodářskou soutěž vyměřil pokutu, to je ano, tu jsme zaplatili, ale my jsme proti tomu podali správní žalobu.

Ministerstvo obrany již zaplatilo pokutu ve výši 550 milionů korun, kterou mu kvůli chybám při nákupu armádních vrtulníků uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). 3. června 2021 Ministerstvo obrany proti rozhodnutí ÚOHS podalo správní žalobu.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo obrany uzavřelo v roce 2019 smlouvu na nákup armádních vrtulníků s americkou společností Bell. Konkurenční italský výrobce Leonardo, který se tendru také účastnil, však následně podal žádost, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal zákaz plnění této smlouvy. Ministerstvo obrany totiž uvedenou smlouvu uzavřelo ještě dříve, než rozhodlo o námitkách, které předtím podala tato italská firma.

Žádost společnosti Leonardo však byla antimonopolním úřadem zamítnuta, jelikož „(…) uložení zákazu plnění smlouvy by znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu“. Ministerstvo obrany tedy od ÚOHS dostalo povolení k nákupu amerických vrtulníků za 17 miliard, a to navzdory přiznaným chybám.

Zakázkou na vrtulníky se začala v listopadu 2020 zaobírat také Evropská komise. 5. února 2021 ÚOHS za chyby při zakázce nepravomocně uložil Ministerstvu pokutu ve výši 550 milionů korun. Ministerstvo obrany s rozhodnutím nesouhlasilo a podalo proti němu rozklad (.docx, str. 2).

Dne 7. dubna 2021 byl tento rozklad předsedou ÚOHS v plné míře zamítnut a potvrzeno bylo prvoinstanční rozhodnutí o uložení sankce. Ministerstvo obrany podle jeho mluvčího Jana Pejška tuto pokutu již zaplatilo, 3. června 2021 však proti ní podalo správní žalobu.