Demagog.cz

Odpovědi Andreje Babiše

Andrej Babiš se po roce zúčastnil diskuze v Otázkách Václava Moravce. V roli předsedy vlády hodnotil především aktuální otázky - ať již okolnosti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak formování budoucí koalice či dosavadní jednání. Nevyhnul se ani programovým otázkám, které jeho kabinet zamýšlí prosazovat. Řeč přišla jak na výši penzí, tak i na investice nebo na nápad zavádět výrazné slevy na jízdné.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 11. března 2018 (moderátor Václav Moravec, záznam)

9 z celkově 37 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Vy jste nechtěl, aby Zdeněk Ondráček byl v čele komise pro kontrolu?

Andrej BABIŠ: Nechtěl. Já jsem byl i vyzván jedním z kandidátů.

Václav MORAVEC: Michalem Horáčkem, ano.

Andrej BABIŠ: A my jsme ho vlastně třikrát nezvolili a žádali jsme KSČM, aby nominovali jiného kandidáta.

Proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise GIBS vystupoval Michal Horáček v otevřeném dopisu Andreji Babišovi z prosince 2017. Hnutí ANO několikrát žádalo KSČM o návrh jiného kandidáta. Zdeněk Ondráček opravdu třikrát nebyl zvolen předsedou komise GIBS. Volba je však tajná, proto nelze přímo ověřit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny je dvoukolová. První kolo první volby předsedů proběhlo 15. prosince 2017 (Ondráček získal 85 hlasů, potřeboval 94), druhé kolo první volby se konalo následující týden (19. prosince) a bylo zpochybněno kvůli špatně určenému kvóru. Ve třetí volbě, dne 17. ledna 2018 (tedy v opakovaném druhém kole první volby) získal Ondráček 83 hlasů, pro zvolení bylo třeba 94 hlasů. Při čtvrtém pokusu (při prvním kole druhé volby, s návrhy nových kandidátů na funkci) byl Ondráček zvolen (získal 79 ze 78 nutných hlasů), avšak následně z funkce odstoupil.

Volba probíhá tajně, není tedy možné zjistit, kdo z poslanců jakého kandidáta podpořil. Stejně tak nelze říci, zda za Ondráčkovým nezvolením stáli poslanci hnutí ANO. Je však pravdou, že se Babiš několikrát nechal slyšet, že by uvítal jiného kandidáta KSČM na tuto funkci (podle iDNES.cz ještě před první volbou), a to právě v reakci na výzvu Michala Horáčka, jak uvádí ČTK. Vzhledem k tomu, že však nelze hnutí ANO jasně přiřknout, že by právě jeho poslanci stáli za nezvolením Ondráčka do funkce, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Kupříkladu Rekonstrukce státu konstatuje, že vláda zajišťuje nezávislost, odbornost i potřebnou finanční i personální kapacitu výboru pro personální nominace, který posuzuje obsazování orgánů podniků vlastněných státem. V tom Vládním výboru pro personální nominace došlo k zásadním personálním změnám.

Andrej BABIŠ: Jakým zásadním? Normálním personálním změnám, protože nominanti za naše koaliční partnery byli nahrazeni úředníky.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože u změn dvou ze tří členů ve zmíněném výboru nejsme schopni posoudit, nakolik jde o zásadní, resp. obvyklé kroky. Navíc u Radka Augustina je problematické označení jako úředníka, neboť opakovaně (naposledy na podzim 2017) kandidoval za Stranu práv občanů do Poslanecké sněmovny.

Členy výboru pro personální nominace jsou nyní Yvona Charouzdová za hnutí ANO, vedoucí Úřadu vlády ČR Radek Augustin a bývalý ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš.

Radek Augustin působil v letech 2014 až 2017 jako ředitel Odboru analytické kanceláře Kanceláře prezidenta republiky a také krátkou dobu pracoval pro sekretariát strany SPOZ. Za tuto stranu také opakovaně kandidoval ve volbách. Pokaždé neúspěšně. 13. prosince 2017 bylo vládou schváleno jmenování Radka Augustina do funkce vedoucího Úřadu vlády.

Kromě toho, že byl nestraník Petr Jan Kalaš ministrem Topolánkovy menšinové vlády, působil mj. jako expert Světové banky na životní prostředí a udržitelný rozvoj a také jako poradce pro Institut vzdělávání a výzkumu OSN (UNITAR).

Ve výboru skončili nominanti ČSSD Pavel Dvořák a Lenka Jirsa Pavlátková za KDU-ČSL. Yvonu Charouzdovou, která je ve výboru od roku 2014, doplnili právě dva výše zmínění nominanti. Návrh na odvolání a jmenování členů Vládního výboru pro personální nominace byl vládou schválen 7. února tohoto roku.

Web ČT však uvádí, že dle informací z deníku Právo je výbor pro personální nominace tvořen nově jen členy navrženými hnutím ANO. Šéfa Úřadu vlády Radka Augustina navrhl sám Andrej Babiš, bývalého ministra životního prostředí za Topolánkovy vlády Petra Jana Kalaše pak doporučil Richard Brabec, současný ministr životního prostředí taktéž za ANO.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan Franc musí oficiálně přiznat, že kdyby nebylo nás, tak nikdy registr smluv neprošel, protože na koaličních jednáních ČSSD a KDU vždy byli proti a my jsme to protlačili, a on to dobře ví.

Andrej Babiš se odvolává na Pavla France, jednoho ze zástupců sdružení Rekonstrukce státu. Ten se veřejně již opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že hnutí ANO bylo důležitým aktérem při prosazení zákona o registru smluv. Pochopitelně nejsme schopni doložit, jak probíhala jednání na koaličních radách. Lze ovšem doložit, že bez hlasů hnutí ANO by nebyl zákon ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen. Výrok nicméně hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni nijak doložit, že na koaličních radách bylo hnutí ANO jediným subjektem, které registr smluv prosazovalo.

Nelze ověřit, jak probíhala koaliční jednání ohledně registru smluv, Pavel Franc však uznává klíčovou roli Andreje Babiše i Hnutí ANO v jeho schválení – stejně tak ale hodnotí ve výsledku i práci KDU-ČSL.

Pavel Franc opravdu uvádí, že prvním lídrem koaliční strany, který zákon podpořil, byl Andrej Babiš. Podle dostupných informací Franc v roce 2015 zveřejnil status na svém facebookovém profilu, kde kritizoval práci koaličních partnerů ohledně návrhu zákona, „že ČSSD a lidovci vyrábí problém na každé řešení‘“.To zástupci KDU-ČSL striktně odmítli.

Ve svém dalším článku (.pdf) v září 2017 pro IHNED.cz pak ale hodnotil celkové zásluhy za prosazení zákona. Přestože vše trvalo dlouho, především je podle něj podpora a schválení zákona zásluhou dvou koaličních stran – nejen Hnutí ANO, ale i KDU-ČSL. Konkrétně uvedl:

„Klíčovou roli v prosazení zákona o registru smluv mělo Hnutí ANO a KDU – ČSL. Andrej Babiš, ať už se to někomu bude líbit nebo ne, se zásadním způsobem o registr smluv zasazoval jak v rámci své strany, tak v rámci koalice.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A naše rodina měla tři emigračky a já jsem, někdo říkal, že jsem studoval v zahraničí. Ne, já jsem se musel vrátit po roce jako rukojmí, aby naši neemigrovali.

Andrej Babiš ve svém oficiálním životopise Můj příběhuvádí, že jeho otec měl zastupovat Československo v GATT při OSN v Ženevě. Z toho důvodu, že několik členů z rodiny emigrovalo, nemusel nakonec tuto pozici získat. Avšak roku 1969 rodina vycestovala do Ženevy díky záruce, kterou jim měl dát bývalý ministr zahraničí Andrej Baráček, jenž měl garantovat, že neemigrují.

Dále Andrej Babiš v životopise uvádí, že nejdřív začal navštěvovat státní gymnázium, ale po překonané dlouhodobé nemoci nastoupil na College Rosseu. Kvůli politickým prověrkám v Československu se musel podle svých slov vrátit, protože se režim bál, aby úředníci při OSN v Ženevě nezůstali.

Výrok označujeme jako neověřitelný, protože tvrzení Andreje Babiše není možné ověřit z dostupných zdrojů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A zkuste se podívat na skutečné analýzy, jako například dělal analýzu pan Schneider, co se tady vlastně stalo. A co říká pan Schneider? No, pan Schneider, to doporučuji každému, nech se podívá na tuto analýzu: proti Babišovi je vedená cílená a komplexní kampaň.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože byť Jan Schneider skutečně napsal podobný text, jeho závěry nelze potvrdit, ani vyvrátit, neboť jde o subjektivní názor autora.

Andrej Babiš se odvolává na článek Jana Schneidera, který ve svém článku propojuje rozhodnutí slovenského ústavního soudu, reakce Ústavu paměti národa (ÚPN) a českých médií a cituje Mariana Jurečku a Milana Chovance. Všechny reakce Schneider chápe jako cílenou kampaň, která je vedena s cílem poškodit Andreje Babiše. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože toto spojení nelze nijak doložit; Schneider navíc zpochybňuje rozhodnutí tříčlenného senátu Ústavního soudu Slovenské republiky.

Spolupracovník serveru Česká pozice Jan Schneider publikoval 19. února 2018 článek s titulem Proti Babišovi je vedena cílená a komplexní kampaň, ve kterém rozebírá rozhodnutí bratislavského krajského soudu a následné mediální reakce.

Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu Babiše ohledně jeho evidence u StB, ke krajské instanci se spor dostal poté, co v říjnu 2017 slovenský ústavní soud zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že šéf hnutí ANO je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Ústavní soud zdůvodnil zrušení verdiktů v případu mimo jiné tím, že žalovaným neměl být ÚPN. Soud také dodal, že bývalé agenty nepovažuje za důvěryhodné svědky. Celé rozhodnutí ústavního soudu je k dispozici zde (. pdf). Hlavními důvody, proč ústavní soud vrátil spor k projednání, bylo dle slov soudu chybné svědectví založené na výpovědích bývalých příslušníků StB nezproštěných mlčenlivosti. Ústavní soud kromě toho zpochybnil věrohodnost těchto svědků. Navíc dospěl k závěru, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB nemá být Ústav paměti národa.

Rozsudek Krajského soudu v Bratislavě nebyl zveřejněn, proto se můžeme spoléhat pouze na informace, které zveřejnily subjekty v procesu vystupující.

Na Slovensku jako první zprávu přinesl deník SME, který citoval zástupce právní kanceláře Poláček & Partners, která v případu zastupovala ÚPN. „Pro nás a pro Ústav paměti národa to znamená, že kauza Babiš je právoplatně a definitivně uzavřena.“ Zástupce zmíněné kanceláře komentoval rozhodnutí v podobném duchu i na facebooku.

V Česku zprávu jako první přinesla ČTK dne 13. února 2018, která citovala tiskového mluvčího soudu Pavola Adamčiaka a napsala: Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl žalobu českého premiéra v demisi Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent.“ ČTK dále uvedla: „soud svůj verdikt opřel o loňské rozhodnutí slovenského ústavního soudu, který mu případ vrátil k opětovnému projednání kromě jiného z důvodu, že žalovanou stranou neměl být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).“ Chartista Schneider uvádí v článku titulky několika médií a vyjádření pravicových stran a politiků, které zpochybňuje. Hlavním terčem jeho kritiky je však slovenský ústavní soud. Schneider píše: „Podtrženo sečteno, ÚS v rozporu s duchem zmiňovaných dokumentů (týkajících se Listiny základních práv a svobod (článků 36/1 a 46/1), Ústavy SR (článku 48/2) a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pozn. Demagog.cz) ochránil ÚPN před Babišem, kterého tak dostal do ještě horší právní situace, než před podáním žaloby.“ A dále si klade otázku: „Je náhoda, že svůj nález stihl chvátající slovenský ÚS vyhlásit v době vrcholící české předvolební kampaně?“ Svoji stať končí Schneider v posledním odstavci slovy, že není již pochybností, že jde o cílenou kampaň proti jeho osobě.“ Server Česká pozice funguje od roku 2010, ve veřejném prostoru se od počátku objevovaly informace, že jedním ze sponzorů webu může být právě Andrej Babiš. V roce 2014 se Česká pozice stala součástí deníku Lidové noviny a jeho zpravodajského serveru Lidovky.cz, které vydává akciová společnost MAFRA spadající pod koncern Agrofert (do roku 2017 vlastněný právě Andrejem Babišem, než jej vložil do svěřeneckého fondu). Jedním ze tří správců byla v únoru 2017 ustavena jeho partnerka, dnes manželka Monika Babišová.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V pátek jsem se taky dozvěděl, že stále i ODS, u vás někteří říkají - paní Udženija, pan Benda, že blbě vyjednáváme. Ale když sedím s panem Fialou, tak on nechce vyjednávat, pan Fiala říká: ‚Jo, vaše zahraniční politika je fajn, to bysme chtěli s vámi se na tom podílet.‘

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože pokud mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou probíhají uzavřená jednání, nelze ověřit, co na nich bylo řečeno. Alexandra Udženija i Marek Benda ve svých rozhovorech v ČT kritizovali hnutí ANO za ochotu k vyjednávání a spolupráci s KSČM a SPD místo jiných politických stran.

ODS opravdu iniciovala snahy o koordinaci zahraniční politiky s vládou a ostatními stranami ve Sněmovně. Petr Fiala ocenil snahu Andreje Babiše zvýraznit roli premiéra na poli zahraniční politiky, rozhodně ale odmítl ohodnotit její obsah, dokud nebudou konkrétní výsledky.

V reakci na slova Andreje Babiše Petr Fiala vyjádřil na svém Twitteru:

„A.Babiš možná umí dělat titulky, ale zatím nepředvedl, že umí dělat vládu. Jeho řečnické triky nestojí za komentář. Prozatím bych ocenil, kdyby alespoň mluvil pravdu. Nikdy jsem ho nepochválil za zahr. politiku. Jen jsem přivítal, že se ji začal věnovat. Ocením až reálné výsledky.“

Na konci února se Petr Fiala vyjádřil k zahraniční politice nynější vlády pozitivně,

„Snaží se být aktivní. Bere zahraniční politiku vážně a jako svůj úkol premiéra. A to je podle mě správně.”

Zároveň však zatím nehodnotil, zda je její obsah dobrý, či nikoliv, dokud nebudou konkrétní výsledky práce premiéra. Šéf ODS také navrhl možnou koordinaci zahraniční politiky vlády s opozičními stranami, což bylo Andrejem Babišem přijato pozitivně.

Zahraniční politiku a spolupráci s menšinovou vládou Andreje Babiše či možnou koalici opravdu komentovala (52:55) i Alexandra Udženija v Otázkách Václava Moravce 4. března 2018.

UDŽENIJA: „Předseda Fiala inicioval tu schůzku s panem Babišem, kde mu navrhl, že bychom se měli bavit o tom, jak by měla vypadat zahraniční politika naší země, protože to nemůže být ani o jedné straně, někdy ani o koalici. Ten konsensus nad tím by měl být širší. Proto to náš předseda udělal a my docela vítáme, že se k tomu pan Babiš hlásí. Protože tady alespoň vidíme jednu takovou věc, že se nehlásí právě ke komunistům a že nechce vystupovat z NATO nebo z EU. A my budeme rádi, pokud takovou zahraniční politiku budeme prezentovat všichni.“

MORAVEC: „Mohlo by to vést k tomu abyste tolerovali vládu Andreje Babiše?“

UDŽENIJA: „V žádném případě, my nebudeme tolerovat žádnou menšinovou vládu Andreje Babiše,“

MORAVEC: „I když se s ním dohodnete na podpoře zahraniční politiky?“

UDŽENIJA: „Ne. V žádném případě, my jsme to jasně řekli, máme usnesení kongresu. Opravdu teď vidíme, že my jsme alternativa vůči Hnutí ANO. Pan Babiš 10 dní po volbách řekl, že chce menšinovou vládu, včera to zopakoval. On vůbec nechce vládnout s nikým, ale hledá si ty nejlevnější sluhy. A tady KSČM, SPD I ČSSD se mu velmi pěkně nabízejí.”

Marek Benda o den dřív pak v Událostech, komentářích 3. března 2018 zmínil (12:30), že hnutí ANO se není schopno bavit s jinými politickými subjekty než s komunisty a SPD.

„Bavíme se o tom, že vítězné HA pracuje od prvního okamžiku s komunistickou stranou (…) místo toho, aby se dokázali bavit s nějakými jinými subjekty.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A my mapujeme, a proto chodíme i do krajů a vlastně děláme si seznam. Například nemocnice pod Adamem Vojtěchem chtějí investovat 8,7 miliardy. Byli jsme ve Zlíně, tam chce Zlín 4 miliardy a Kroměříž 500 milionů.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat žádné přesné vyčíslení, které by se týkalo toho, kolik nemocnice požadují.

Andrej Babiš však zmiňoval mapování investic i 7. března na Fóru českého stavebnictví, kde řekl toto:

Ve zdravotnictví je pod ministrem 19 nemocnic a osm a půl miliardy na stole. Oslovili jsme všechny hejtmany a starosty, aby nám napsali, momentálně mapujeme investice. Byli jsme v pondělí ve Zlíně. Tam chce Kroměříž za 500 milionů nový pavilon, Zlín čtyři miliardy, v Brně za dva a půl miliardy porodnice.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Se mnou pan prezident takové věci (kauzu Nikulin, pozn. Demagog.cz) neřešil a nikdy mi neřekl žádné jméno do vlády. Nikdy.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť premiér Babiš mluví o neveřejných jednáních. Není možné doložit, o čem oba politikové jednají za zavřenými dveřmi. Dodejme, že kauzu Nikulin (resp. jeho vydání do Ruska) měl podle časopisu Respekt Zeman opakovaně řešit s ministrem Pelikánem. To Robert Pelikán potvrdil.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

No a potom jsme samozřejmě zjistili, že železniční spojení má jenom 1663 obcí a my máme 6258 obcí, takže jenom sleva na tý železnici moc věcí neřeší.

Nepodařilo se nám dohledat přesný počet obcí, které mají železniční spojení. Na webu Českých drah se lze dobrat k počtu zastávek, které ovšem nekorespondují s obcemi. Větší města mají zastávek více. Oslovili jsme příslušné instituce s dotazem, kolik obcí má vlastní železniční spojení a výrok budeme aktualizovat.