Demagog.cz

Otázky Václava Moravce: Ivan Bartoš, Vojtěch Filip a Karel Havlíček

V OVM se sešli předseda Pirátů Ivan Bartoš, ministr Karel Havlíček a předseda KSČM Vojtěch Filip. Ověřili jsme tématický blok, který se věnuje diplomatickým vazbám s Ruskem, které výrazně rozvířilo přesunutí sochy maršála Koněva. Co faktického k tématu řekli přední čeští politici?

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 3. května 2020 (moderátor Václav Moravec, záznam)

4 z celkově 18 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Prostě z těch mocností ne dvakrát demokratických je na Českou republiku vyvíjen poměrně silný tlak, ať je to Rusko, nebo na druhou stranu, ať je to Čína. Týkající se třeba diplomatů, kdo s kým může jednat, kdo může být přítomen na nějakém jednání, to je ta první rovina.

Diplomatické sbory ČLR a Ruska, zemí často hodnocených jako nedemokratické a autoritářské, podle médií i zpravodajských služeb vyvíjejí nátlak na jednání a kroky českých politiků.

skrýt celé odůvodnění

Čínská lidová republika (ČLR) a Ruská federace (RF) jsou často hodnoceny jako autoritářské, nesvobodné nebo nedemokratické země. Bližší pohled na stav demokracie v těchto zemích poskytuje například index demokracie od analytické skupiny Economist Intelligence Unit, mezinárodní organizace IDEA v dokumentu Stav demokracie ve světě (.pdf, např. str. 178) nebo nevládní organizace Freedom House v hodnocení stupňů demokratické svobody.

V posledních letech se vyskytlo několik situací, v nichž především čínská diplomacie kritizovala a vyhrožovala českým představitelům, pokud nebudou jednat podle jejich zájmů. Příkladem je vyhoštění tchajwanského představitele ze setkání v březnu 2019 na Ministerstvu průmyslu a obchodu, který byl na žádost čínského velvyslance požádán o odchod ze sálu. Dalšími konfliktními liniemi v česko-čínských diplomatických vztazích byla také návštěva dalajlámy v říjnu 2016, setkání čínského velvyslance s premiérem Andrejem Babišem v prosinci 2018 kvůli varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost před společností Huawei, vyjádření českých politiků k demonstracím v Hong Kongu nebo česko-tchajwanské vztahy, známé konflikty při vypovězení partnerské smlouvy mezi Prahou a Pekingem, plánování návštěvy Tchaj-wanu zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou nebo při přijetí zdravotnické pomoci z Tchaj-wanu přesedou Senátu Miroslavem Vystrčilem.

Ruské velvyslanectví v ČR je známé (.pdf, str. 2) především velikostí svého diplomatického sboru v ČR. Na tento fakt upozornila i výroční zpráva Bezpečnostní informační služby z roku 2018 (.pdf, str. 6), která zde uvádí: „Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci.”

Ve zmiňované výroční zprávě BIS je vedle Ruska jako bezpečnostní riziko zmiňována i ČLR a její diplomatické působení v ČR. Ve zprávě se konkrétně uvádí: „K nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylovali stejně jako v předcházejícím období také čínští kariérní diplomaté. (str. 7)

Diplomatické vztahy s Ruskem v posledních letech nacházejí, stejně jako česko-čínské vztahy, různé konfliktní linie. Bylo jím například vyhlášení seznamu osob se zakázaným vstupem na území RF, které Rusko vyhlásilo v reakci na hospodářské sankce EU, které je zavedlo po ruské okupaci Ukrajiny. Na seznamu jsou 4 čeští politici (Karel Schwarzenberg, Marek Ženíšek, Jaromír Štětina a Štefan Füle). Další konfliktní událostí bylo zařazení organizace Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Proti tomuto kroku se ohradil ministr zahraničí Tomáš Petříček, který jej považoval za absurdní. Konfliktním bodem ve vzájemných vztazích je také problematika válečných hrobů a pomníků, a to jednak péče o české hroby na území RF a jednak přesun sochy Koněva v Praze 6, na nějž reagovalo Rusko zahájením trestního stíhání.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Druhá věc je potom ta otázka osobního bezpečí, tady zazněla tři jména, já jsem rád, že Zdeněk Hřib naprosto jasně řekl, že prostě když je člověk přesvědčen o nějakém názoru, tak nebude ustupovat jenom proto, že v danou chvíli se cítí ohrožen nebo má strach.

Zdeněk Hřib několikrát v médiích uvedl, že je pro něj důležité stát si za svým názorem, i když to může znamenat ohrožení jeho bezpečnosti.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Pirátů Ivan Bartoš zde hovoří o policejní ochraně, pod kterou jsou nyní starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jejichž jména zazněla na začátku pořadu.

Všichni tři politikové čelili v poslední době kritice Moskvy: Ondřej Kolář za odstranění sochy maršála Koněva, Pavel Novotný za vybudování pomníku vlasovcům a Zdeněk Hřib za přejmenování náměstí, na němž sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. 

Ondřeji Kolářovi byla podle jeho vlastních slov policejní ochrana přidělena kvůli Rusovi, který ho měl údajně za úkol zabít, stejně jako starostu Řeporyjí Novotného a pražského primátora Hřiba. Na konci dubna se také policie začala zabývat fotomontáží, kterou na Twitteru zveřejnil předseda hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica. Ta zobrazuje Novotného, Koláře a Hřiba obklopené dvěma ozbrojenci a Pernicou držícím útočnou pušku. Montáž pak doplňují slova: „Nevíte, kolik rublů je odměna? Přišel jsem kvůli koroně o peníze a potřebuju to nějak doskočit.“

V souvislosti s těmito skutečnostmi pražský primátor Zdeněk Hřib pro rádio Frekvence 1 uvedl: „Pro mě je velice důležité, abych si stál za svým názorem, i když to může znamenat nějaké ohrožení mé bezpečnosti.“ Téměř stejná slova použil také v rozhovoru pro FTV Prima (video, čas 00:20). Dříve se podobným způsobem vyjádřil i na Twitteru. Nepodařilo se nám dohledat, zda Zdeněk Hřib pronesl přesně taková slova, jaká ve výroku uvádí Ivan Bartoš. Jelikož však vyjadřují stejnou myšlenku, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Já jsem si tady našel věc, kterou vy jste napsal, když ta kauza začala. Vojtěch Filip, cituji: „Někteří takzvaní“ – nechápu, proč takzvaní – „komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů“ – který mají – „dokonce i zahraniční politiku a jít i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží,“ – zde tedy přiznáváte, že jsou v potížích – „tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.“ To jste napsal v reakci na Twitteru.

26. dubna se předseda KSČM Vojtěch Filip takto opravdu vyjádřil na svém Twitteru.

skrýt celé odůvodnění

Někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.

— Vojtěch Filip (@vojtafilip) April 26, 2020

Vojtěch Filip takto komentoval situaci kolem policejní ochrany pražského primátora Zdeňka Hřiba, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a starosty Řeporyjí Pavla Novotného.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Česká republika v současné době čelí výhrůžkám od dvou mocností – v jedné věci to je Čína, týkající se věci Tchaj-wanu a podobně, druhá věc je Rusko, týkající se odstranění sochy – v komunální politice.

ČR skutečně čelí silnému nátlaku ze strany Číny i Ruska, který lze označit i za vyhrožování. V prvním případě se jedná o výhrůžky kvůli dříve plánované cestě Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, v druhém případě kvůli odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6.

skrýt celé odůvodnění

Obchodní cesta na Tchaj-wan, kterou plánoval minulý předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera, byla kritizována ze strany prezidenta Zemana i premiéra Babiše. Oba sdíleli názor, že plánovaná cesta by nebyla v národním zájmu a mohla by ohrozit podnikání českých firem v Číně. Ministr zahraničních věcí Petříček uvedl, že v zájmu České republiky je vztahy s Čínou rozvíjet a že doufá, že Kuberova cesta by je nijak neohrozila. „Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany,“ poznamenává k tématu například ČTK.

20. ledna však Jaroslav Kubera zemřel a nově zvoleným předsedou horní komory Parlamentu byl 19. února zvolen Miloš Vystrčil, předseda senátorů ODS a místopředseda strany. 12. března pak Vystrčil oznámil, že z důvodu šíření koronaviru se cesta na Tchaj-wan ruší. Uvedl ale také, že je možné, že po skončení zavedených opatření bude o cestě znovu uvažovat.

Cestu na Tchaj-wan Kuberovi nedoporučoval kromě prezidenta a premiéra i předseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček. Už v lednu čínská ambasáda dopisem určeným Pražskému hradu varovala před možnými následky Kuberovy cesty, které by mohly pocítit české firmy, které v Číně podnikají, ale i samotný Kubera. Dopis se pak dostal i k Jaroslavu Kuberovi. Podle vedoucího kanceláře předsedy Senátu Petra Kostky šlo „o pokus zastrašit a vyhrožovat, aby se ta cesta neuskutečnila“. Dopis u svého manžela objevila Věra Kuberová až po jeho smrti. Předala ho Senátu a Miloš Vystrčil Hradu adresoval už několik dopisů s žádostí o vysvětlení. Odpovědi od Miloše Zemana se však nedočkal a vyjádření hradního kancléře Vratislava Mynáře nepovažuje Vystrčil za dostatečné. Podle rodiny Jaroslav Kubera obdržel výhrůžný dopis 14. ledna na novoročním obědě s prezidentem Zemanem a dalšímu nátlaku čelil i 17. ledna na oslavě Nového čínského roku přímo na čínské ambasádě. Jaroslav Kubera zemřel pravděpodobně na infarkt a podle slov jeho dcery Venduly Vinšové ho jeho počínání a to, že neustoupil, „stálo v podstatě život“.

Okolnosti vzniku dopisu, který byl nejdříve doručen Hradu a poté i Kuberovi, zůstávají doposud neobjasněné. Miloš Vystrčil i nadále nepopírá, že se cesta v budoucnu opravdu uskuteční. Dle informací Deníku N měl tento dopis objednat přímo hradní kancléř Mynář.

Čína pak kritizovala např. i přijetí pomoci s původem z Tchaj-wanu.

Rusko Česku vyhrožuje kvůli tomu, že 3. dubna byla z náměstí Interbrigády v Bubenči odstraněna socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Koněv se sice podílel na osvobozování Prahy na konci druhé světové války, avšak v roce 1956 krvavě potlačil maďarské povstání proti stalinistické diktatuře a okupaci. Proti odstranění se vyjádřil prezident Miloš Zeman i Komunistická strana Čech a Moravy. Rusko dokonce pohrozilo odvetnými kroky a ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal návrh na trestní stíhání politiků, kteří sochu nechali odstranit. Českému ministru obrany Lubomíru Metnarovi poslal dopis, ve kterém žádá, aby byla socha Rusku vrácena. Socha ale patří Praze 6, Ministerstvo obrany by tak o tom nemohlo rozhodnout.

Týdeník Respekt přišel 21. dubna s informací, že do České republiky přicestoval muž, který by mohl ohrožovat starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře a pražského primátora Zdeňka Hřiba. Na možné bezpečnostní riziko byl upozorněn i starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný. Ten byl ze strany Ruska kritizován kvůli památníku vlasovcům, který v současné době už stojí na řeporyjském náměstí.

Ondřej Kolář se spolu s dalšími zastupiteli Prahy 6 podílel na odstranění sochy Koněva. Kvůli výhrůžkám se nyní skrývá na neznámém místě a je pod policejní ochranou. Policie hlídá i Zdeňka Hřiba a Pavla Novotného. Výhrůžky na adresu těchto tří politiků mířily i ze strany proruských aktivistů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil označil situaci s Čínou i situaci s Ruskem jako snahu o narušení jednoty v zahraniční politice České republiky: „Když někdo narušuje jednotu České republiky z hlediska zahraniční politiky, což se může dít polemikou kvůli cestě na Tchaj-wan nebo odstraněním sochy maršála Koněva, naše obranyschopnost orientovaná členstvím v NATO dostává trhliny. A to může být přesně záměr těchto velmocí (Čína, Rusko), které by byly rády, kdybychom nebyli pevně ukotveni v NATO, protože bychom pro ně byli jednodušším soustem.“