Partie Bohuslava Sobotky

"Kontroverzní výrok" Andreje Babiše, stav vládní koalice, příprava na volby nebo zastropování věku odchodu do důchodu. Taková byla témata nedělní Partie TV Prima s Bohuslavem Sobotkou. Premiér se výrazně vymezoval vůči Babišovi, představoval vládní kroky i kroky sociální demokracie, zmínil také některé prority pro krajské volby. Jak si ve svém vystoupení vedl z pohledu faktické přesnosti, zjistíte v naší analýze.

Ověřili jsme

Partie ze dne 4. září 2016

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Bohuslav Sobotka

Výroky

Pravda 24 výroků
Nepravda 4 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 1 výrok

Bohuslav Sobotka

Vláda o problému sociálně vyloučených lokalit jednala opakovaně, ministři Dienstbier, Marksová i Chovanec opakovaně tyto lokality navštívili, předkládají materiály, kterými se vláda snažila a snaží tu situaci v sociálně vyloučených lokalitách změnit a zlepšit.
Pravda

Ministryně Marksová a ministři Dienstbier a Chovanec byli navštívit například Šluknovsko (v roce 2014), Moravskoslezský kraj či Chomutov. V letošním roce zavítal Jiří Dienstbier do Českých Velenic. Spolu s velvyslancem USA Andrew Schapirem pak v dubnu tohoto roku navštívili také město Kadaň a tamější vyloučené lokality.

K předkládaným materiálům, kterými se vláda snaží zlepšit situaci v sociálně vyloučených lokalitách, patří například návrh Jiřího Dientsbiera týkající se problémů s bydlením v těchto oblastech. Tento materiál vláda schválila 27. července 2016. Dokument zpracovala Agentura pro sociální začleňování.

Jako aktuální problémy (.pdf) popisuje například „dluhy vůči majiteli domu, výskyt hmyzu a nevhodné hygienické podmínky, přelidnění v bytech a nevhodné technické podmínky nebo nadhodnocené nájemné“. MPSV má za úkol také „zajistit řešení situace, kdy pronajímatel neplní povinnosti při úhradě nákladů spojených s bydlením“ (.pdf, str. 9).

Další řešení je pak v gesci ministerstva zdravotnictví (stanovit hygienické normy, zpřesnit stávající podmínky) a dalších. Do konce října letošního roku je v plánu zpracování navržených způsobů řešení jednotlivými ministerstvy.

V současné době se v oblasti sociálního zabezpečení projednává novela (.pdf) o pomoci v hmotné nouzi, v níž se řeší mimo jiné podmínky nároku na doplatek na bydlení. V roce 2015 byla schválena nová koncepce o sociálním bydlení. Nyní se tento zákon připravuje. Bude ukládat obcím povinnost zajistit byty pro sociálně slabé.

Dalším dokumentem, který má přinést zlepšení situace v těchto oblastech, je například Strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016–2020 z února letošního roku, přičemž nahrazuje předchozí strategii stejného typu. Dokument se zaměřuje na na „řešení existence a předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit“. Cílem je mimo jiné minimalizovat dlouhodobé bydlení v ubytovnách nebo dalších nevhodných prostorech, v oblasti vzdělávání je pak problémem nízký počet dětí absolvující předškolní vzdělání.

První zpráva o průběžném stavu a dosažených výsledcích je naplánována na rok 2018.

Bohuslav Sobotka

Ani dnes není Andrej Babiš jediný bohatý člověk, který třeba má nějaký vliv na média a má nějaké podnikání, které souvisí státní regulací (...) Třeba senátorem je pan Ivo Valenta, který má také rozsáhlé podnikatelské aktivity a určitý mediální vliv.
Zavádějící

Bohuslav Sobotka popisuje stav v kontextu projednávané novely zákona o střetu zájmů a jejích pozměňovacích návrzích, které mají za cíl regulovat jednak podnikánů členů vlády a také vlastnictví médií politiky.

Andrej Babiš sice opravdu není jediným politikem, který podniká a disponuje vlivem na média, hlavní části pozměňovacího návrhu se ale dotýkají pouze situace současného postavení ministra financí.

Zmínka o Valentovi je sice korektní z toho pohledu, že jde o podnikatele s politickými ambicemi, nicméně přijímané úpravy by se jeho případu nedotkly v oblasti médií, jak Sobotka naznačuje. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Pozměňovací návrh (.pdf, str. 3), obsažený v usnesení ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny k novele zákona o střetu zájmů, počítá s tím, že by člen vlády nesměl v obchodní korporaci mít přímo nebo nepřímo rozhodující vliv (nemohl by být tzv. ovládající osobou). Pokud by vztah k takové korporaci do 60 dnů od zahájení funkce neukončil, nesměl by disponovat hlasovacími právy a neměl by ani podíl na zisku za kalendářní rok, ve kterém by ve střetu zájmu byl. Taková společnost by ani nemohla od státu očekávat veřejnou podporu (např. dotace).

Dále by se podle pozměňovacího návrhu obchodní společnost, ve které má člen vlády nebo jím ovládaná osoba alespoň 25% podíl, nesměla účastnit zadávacího řízení dle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel by v takovém případě měl povinnost takovou obchodní společnost vyloučit. Doplňme, že tyto úpravy se mají týkat až nově nastupujících ministrů.

Kromě toho by veřejní funkcionářinesměli provozovat rozhlasové či televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Také by nesměli být ani členy, společníky či ovládajícími právnickými osobami, které taková média provozují či vydávají. Pokud by svou účast nebo členství v právnické osobě neukončili do 60 dnů od zahájení funkce, nesměli by disponovat s hlasovacími právy.

Takové změny by se jistě dotkly Andreje Babiše, který nejenže vlastní několik obchodních korporací, ale zároveň je i jediným akcionářem akciové společnosti AGROFERT a.s. vlastnící mj. mediální skupinu MAFRA, a.s či společnost LONDA spol. s.r.o, které provozují radiové vysílání a vydávají periodický tisk. Jako člena vlády by se ministra Babiše návrh týkal ve třech hlavních bodech.

Kromě Andreje Babiše z politiků provozuje podnikatelské aktivity a disponuje mediálním vlivem také senátor Valenta, který zastává mj. pozici předsedy představenstva ve společnosti Synot W, a.s, a jehož kyperská společnost WCV Cyprus je akcionářem ve společnosti Our Media a.s. provozující mj. zpravodajský server ParlamentníListy.cz.

Portfolio společnosti Our Media a.s. je ale zaměřeno převážně na internetové zpravodajství, na což úprava zákona nepamatuje a nevymezuje jej. Zmínka o Valentovi je sice korektní z toho pohledu, že jde o podnikatele s politickými ambicemi, nicméně přijímané úpravy by se jeho případu nedotkly v oblasti médií, jak Sobotka naznačuje. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Dodejme, že Valenta kromě spoluvlastnictví například Parlamentních listů ovládá prostřednictvím své společnosti také regionální tiskovinu Dobrý den s kurýrem, která vychází na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku, tedy i v části jeho současného senátního obvodu.

Bohuslav Sobotka

Andrej Babiš přes svůj fond začal podnikat ve zdravotnictví. On jako ministr financí vysílá zástupce ministerstva financí do správních nebo dozorčích rad zdravotních pojišťoven a současně společnosti, které vlastní, čerpají peníze ze zdravotního pojištění.
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice skutečně investuje v oblasti zdravotnictví (zejména do reprodukčních klinik) a tyto společnosti čerpají z veřejného zdravotního pojištění, ale do správních rad pojišťoven (které mohou mít vliv na jejich chod) dosazuje zástupce vláda jako celek a také Poslanecká sněmovna.

První část výroku je pravdivá – část soukromých úspor Andreje Babiše spravuje podle serverů Aktuálně.cz nebo iDNES.cz investiční fond Hartenberg Capital, který od května 2014 investoval do jedenácti soukromých společností podnikajících ve zdravotnictví.

V druhé části premiér sice uvádí správná fakta, prakticky se však o střet zájmů nejedná. Kontrolu zdravotních pojišťoven stanovuje zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Do správní i dozorčí rady jednotlivých pojišťoven jmenuje vláda své zástupce.

Do správní rady VZP nominuje vláda deset členů a dalších dvacet volí poslanci podle poměrného zastoupení stran v Poslanecké sněmovně. Do správních rad ostatních pojišťoven jmenuje vláda pět členů. V obou případech přitom vláda členy správních rad jmenuje na návrh ministra zdravotnictví. Právě správní rada může ovlivnit uzavírání smluv a výši příspěvků zdravotnickým zařízením.

Pro složení dozorčích rad platí z hlediska nominací vlády stejná pravidla bez ohledu na zřizovatele. Z obou zákonů můžeme tedy shodně citovat: „Dozorčí radu tvoří tři členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda.“

Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních a vnitřních předpisů pojišťovny a na její celkové hospodaření – za tímto účelem má oprávnění nahlížet do účetních dokladů pojišťovny. Zástupce ministerstva financí ovšem ze své pozice není schopen pomáhat firmám svého nadřízeného například k vyšším příspěvkům na zdravotní péči, navíc k přijetí rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů rady.

Střet zájmů tedy nemůžeme vidět ani ve faktu, že zmíněné kliniky čerpají prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Například se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou má uzavřenou smlouvu všech jedenáct zmíněných společností, což lze podle názvu společnosti dohledat zde.

Bohuslav Sobotka

Myšlenku jednotné evropské armády podpořilo Maďarsko v rámci V4.
Pravda

Problematikou vytvoření jednotné evropské armády se zabývali předsedové vlád V4 na společném setkání, které se konalo 26. srpna 2016 ve Varšavě. Téma během jednání přednesl premiér Sobotka i maďarský premiér Viktor Orbán. Orbán během tiskové konference před jednáním nadnesl několik témat, mezi nimiž bylo i to o společné evropské armádě: „Musíme dávat prioritu bezpečnosti, a to vytvářením společné evropské armády.“ (Studio ČT24, 9:49) Zásadně proti znovuotevření otázky společné evropské armády nebyli ani ostatní účastníci schůzky, včetně hosta jednání, německé kancléřky Merkelové.

Setkání ve Varšavě mělo mimo jiné za cíl otevřít možná témata a pozice pro budoucí jednání o směřování evropského bloku, proto by otázka bezpečnosti a možnosti společné obrany mohla zaznít také na neformální schůzce hlav států EU konané 16. září 2016 v Bratislavě.

Bohuslav Sobotka

Já jsem požádal Andreje Babiše, aby se omluvil. Také jsem požádal Andreje Babiše, aby zajel do Letů, poklonil se tam památce obětí toho koncentračního tábora.
Pravda

Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu v reakci na Babišův výrok o pracovním a koncentračním táboře v Letech u Písku napsal: „Chtěl bych požádat místopředsedu vlády a ministra financí, aby se řádně a slušně omluvil. Aby se seznámil s historií našeho státu tak, aby se příště nemusel vymlouvat a svalovat svá slova na jiné. A na jeho místě bych zajel do Let a na hodně dlouho sklonil hlavu před památníkem mužů, žen a dětí, kteří buď skončili svůj život v Osvětimi, nebo byli utýráni nelidskými poměry, které v tomto táboře panovaly. Možná to pomůže i jemu osobně."

Bohuslav Sobotka

Ty jeho výroky byly nepravdivé (myšlen je výrok Andreje Babiše k Letům - pozn. Demagog.cz).
Pravda

Server Aktuálně.cz přinesl 1. září výrok ministra financí, ve kterém prohlásil, že „byly doby, kdy všichni Romové pracovali“. Dále řekl: „To, co píšou v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“

Ve svém vyjádření Babiš svůj výrok nevyvrátil a odvolával se na Jindřicha Vařechu (hnutí ANO), který mu měl tyto informace poskytnout.

„Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor,“ uvedl Babiš.

Z logiky věci nelze explicitně spojovat komunistickou éru, která oficiálně započala až únorem 1948, s táborem v Letech, jenž byl využíván především v období druhé světové války nacisty.

Zákonem č. 74/1958 Sb. komunisté omezili kočovný život Romů, přičemž jednou z jeho podmínek byla povinnost obecních výborů zajistit těmto lidem zaměstnání i ubytování (§ 1, zk. 74/1958 Sb.) Tento zákon byl však novelizován roku 1990, a to zákonem č. 175/1990 Sb.

Vedle toho se v období panujícího komunismu snažila vláda o asimilaci romského etnika do společnosti. Zvolila pro to převážně materiální a finanční postupy.

V červenci roku 1946 se vláda rozhodla pro náhradu některých válečných škod, a to jak u osob perzekuovaných, tak u zastánců odboje.

Odstavec 3 zk. 163/1946 Sb. o mimořádných opatřeních bytové péče přiznává „přednostní právo na pronájem bytu osobám, kterým byl tento zabrán za okupace okupačními úřady nebo jinými okupačními orgány, protože byly účastníky zahraničního nebo domácího odboje nebo byly postiženy politickou persekucí. Totéž právo se přiznává i jejich pozůstalým rodinným příslušníkům.“

Vrátíme-li se k prvnímu z výroků, ministr financí uvedl, že tábor v Letech u Písku byl ryze pracovní. Toto tvrzení ovšem není zcela pravdivé. Od svého zřízení v roce 1940 do roku 1942 plnil sice funkci pracovního tábora, později se však změnil v tábor koncentrační, který byl přestupní stanicí do Osvětimi.

Jak uvadí ČT24, Romové ve zmíněném táboře však tvořili z počátku pouhých 10 % a jednalo se pouze o muže. Posíláni tam byli kvůli drobnějším přečinům či nevoli k práci.

„Podle ustanovení táborového řádu bylo povinností vězňů pracovat. Především se jednalo o práce na stavbě silnice na trase Plzeň-Ostrava. Dále vězňové pracovali na odklízení lesních polomů a v zemědělství.“ (Holocaust.cz)

Po vytvoření romského „Endlösung“ se však z kárného tábora stal koncentrační, do něhož byly posílány celé rodiny.

Heinrich Himmler v témže roce vypracoval plán tzv. rasově čistých Romů, kteří měli být z likvidačního procesu vyjmuti. Jednalo se rasově čisté německé Romy (označení jako Sinti a Lallerio) a již plně integrované německé Romy. Ke konci ledna 1943 bylo definitivně rozhodnuto o deportaci většiny Romů do Auschwitz II-Birkenau.

Výrok Bohuslava Sobotky (ČSSD) hodnotíme jako pravdivý, tábor v Letech byl součástí sítě nacistických koncentračních táborů.

Bohuslav Sobotka

Lety bylo přestupní místo pro Osvětim, byla to součást vyhlazovacího plánu nacistů. Víc než 400 českých Romů z Let odjelo přímo do Osvětimi, kde drtivá většina z nich zahynula. Řada dalších lidí v Letech zemřela v důsledku naprosto nelidských hygienických a zdravotních podmínek, které tam byly v důsledku opakovaných epidemií tyfu. To nebyl žádný pracovní tábor.
Pravda

Tvrzení předsedy vlády se zakládá na fakticky správných informacích, a proto jej hodnotíme jako pravdivé.

Zmíněný tábor, který shromažďoval od roku 1942 převážně Romy, se podle projektu Holocaust.cz skutečně stal s nástupem Reinharda Heydricha přestupní stanicí do Osvětimí.

„Celkem prošlo internací v tomto táboře 1 309 osob, z nichž 326 internaci nepřežilo. Další čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní vězňové byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi.“ (Holocaust.cz)

V Letech bylo internováno 1309 Romů, z čehož přibližně jedna čtvrtina zemřela a druhá utekla či byla propuštěna. Zbylých asi 650 Romů mělo být deportováno do Osvětimi, a to ve dvou vlnách. První 3. prosince 1942 a druhá (vyhlazovací) 16. prosince téhož roku. V druhém hromadném transportu došlo k přesunu 417 Romů.

Celkový počet deportovaných Romů do zmíněného tábora byl kolem 23 tisíc.

Řešení „romské otázky“ bylo vedle té židovské rovněž jednou z částí vyhlazovacího procesu nacistického Německa.

Tuto skutečnost potvrzuje Norimberský proces, který plně odkryl hrůznosti, jež byly v táborech páchány. Jednou z nich byly i experimenty s infekčními či smrtelnými nemocemi, např. s tyfem.

„Experimenty se žloutenkou, neštovicemi, tyfem, paratyfem A a B, cholerou a záškrtem zde byly rovněž prováděny.“ (str. 8)

Projekt Holocaust, zaštítěný Institutem Terezínské iniciativy, rovněž dokládá, že v Letech panovala chronická nemocnost v důsledku fatálních hygienických podmínek. Špatná zdravotní situace byla vedením přehlížena do přelomu roku 1942–43, kdy zde vypukla tyfová epidemie, která zasáhla i některé dozorčí. (Andr´oda taboris: tragédie cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995. s. 44)

Výrok Bohuslava Sobotky proto hodnotíme jako pravdivý, přestože do roku 1942 byl tábor v Letech v Písku skutečně pouze pracovně-nápravným.

Bohuslav Sobotka

Byly 2 koncentrační tábory v České republice, v Letech a v Hodoníně, kde byli soustředěni čeští Romové.
Pravda

Vznik pracovně-kárných táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu byl původně spjat s rokem 1939 a s přijetím protektorátního zákona „o preventivním potírání zločinnosti“.

V roce 1942 dochází k přijetí výnosu„o potírání cikánského neřádu“ a k následnému soupisu všech „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. Z tohoto soupisu byl vyvozen počet etnických Romů v protektorátu na 6500 osob. Části z nich bylo omezeno právo pohybu a další část byla internována v nově přejmenovaných romských koncentračních táborech v Letech a Hodoníně.

Za období protektorátu prošlo táborem v Hodoníně dle údajů památníku Hodonín u Kunštátu 1396 vězňů. Jak uvádí například akademická práce „Moravští vězni cikánského tábora v Letech u Písku 1942 – 1943“ autorky Veroniky Klimkové, v táboře v Letech bylo internováno 1309 vězňů (.pdf, s. 20).

Výrok premiéra Sobotky lze označit za pravdivý, protože oba tábory byly od roku 1942 koncentračními ve smyslu koncentrace jedné specifické skupiny obyvatel - českých a moravských Romů.

Bohuslav Sobotka

Dohodli jsme se minulý týden na zastropování věku pro odchod do důchodu na pětašedesáti letech, byť Andrej Babiš původně říkal, že na tom se koalice rozhodně nedohodne.
Pravda

Vláda měla ve svém programu schůze dne 24. srpna 2016 projednat návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o změně zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento bod jednání byl přerušen.

Proběhla debata o tom, zda má být věk pro odchod do důchodu zastropován, popřípadě v jaké výši (65 nebo 67 let). ČR v současnosti tento věk nijak zákonně neupravuje, doba pro odchod do důchodu je tedy proměnlivá.

Ministr financí Babiš tento návrh označil za „populistický“ a zároveň připojil názor, ve kterém tvrdí, že „koalice se nedohodne“.

Později ale k dohodě v koalici došlo. Z tiskové konference (.mp3, čas 4:40) po schůzi vlády ze 31. srpna se dovídáme, že koalice se na zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let dohodne. Andrej Babiš má nakonec v plánu tento návrh podpořit.

Oficiálně má vláda tento bod na programu (.pdf, str. 1) k projednání na schůzi, která se bude konat v pondělí 5. září 2016. Tento výrok premiéra Sobotky je tedy pravdivý.

Bohuslav Sobotka

To, co jsme do zákona o střetu zájmu předložili jako vláda, to znamená, že politici na začátku volebního období, když vstupují do politiky, budou předkládat majetkové přiznání nebo prohlášení o majetku, tak aby bylo zřejmé, s jakým majetkem do veřejné funkce přišli a s jakým majetkem následně z veřejné funkce odchází.
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, podle vládního návrhu zákona by politici měli nově předkládat oznámení o majetku i na začátku volebního období. Zároveň by také měli přiznávat i majetek, se kterým do funkce přišli.

Současné znění zákona o střetu zájmů obsahuje povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení o majetku, který nabyli během výkonu funkce. Takové oznámení musí učinit do 30. června následujícího kalendářního roku.

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 5) k tomu přidává povinnost oznámit majetek, který veřejný funkcionář vlastní, ke dni před zahájením výkonu funkce. Takové oznámení by mělo být podáno nejpozději do 30 dnů od zapsání funkce do registru oznámení, který by nově mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Pokud by tak nebylo učiněno ve stanovené lhůtě nebo by byly uvedeny nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, dopustili by se veřejní funkcionáři přestupku.

Kromě toho by také měli podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) nově povinnost uvést i způsob nabytí a cenu majetku, který získali jak před nástupem do funkce, tak v průběhu jejího výkonu. Jedinou výjimkou je cena u nemovitostí, které už před vstupem do funkce tento funkcionář vlastní.

Bohuslav Sobotka

Slovenský prezident Andrej Kiska velkou část svého podnikání prodal, než se stal prezidentem.
Pravda

Podle slovenského a českého obchodního rejstříku již Andrej Kiska většinu svých firem prodal.

Slovenský prezident vlastnil síť společností Triangel a Quatro, které na konci roku 2004 prodal Všeobecné úverové bance a rozhodl se věnovat charitativní činnosti. Ve výpisu ze slovenského obchodního registru jsou pod jeho jménem uvedeny čtyři firmy, které dosud zrušeny nebyly. V českém rejstříku je veden pouze jako ředitel nadace Dobrý anděl.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nejvýnosnější část svého byznysu před vstupem na politickou scénu slovenský prezident opravdu prodal.

Bohuslav Sobotka

Pokud jde o jednání v Praze (s Angelou Merkel - pozn. Demagog.cz), tak jsem zopakoval, že Česká republika s návrhem kvót nesouhlasí.
Pravda

Ve čtvrtek 25. srpna navštívila Českou republiku kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkel. Jedním z témat, které s premiérem Sobotkou probírali, byla migrace a povinné kvóty.

Po jednání Sobotka na tiskové konferenci uvedl: „Česká republika nemůže souhlasit s jakýmkoliv systémem, který by byl založen na povinných kvótach, na povinném přerozdělování uprchlíků. (TK po jednání - video v čase 4:40)

Bohuslav Sobotka

My jsme poskytli další peníze do Jordánska, vybuduje se tam ubytovací zařízení v uprchlickém táboře pro zhruba 2 a půl tisíce syrských uprchlíků.
Pravda

Poslední srpnový den Vláda České republiky schválila 40milionovou pomoc na zlepšení životních podmínek obyvatelů uprchlického tábora Azraq na severu Jordánska. Jak po jednání vlády napsal premiér na svůj twitterový účet, peníze by měly jít na ubytování pro 2280 uprchlíků.

Dle vládního webu je cílem v Azraqu vystavět 456 nových ubikací a 3544 ubytovacích jednotek opravit. Kolika lidí se bude finanční pomoc týkat však web neuvedl. Finanční prostředky budou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytnuty prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Bohuslav Sobotka

V rámci V4 jsme byli velmi operativně schopni zareagovat na žádosti Makedonie, Slovinska nebo Maďarska o pomoc při ochraně vnější hranice.
Pravda

Slovinsko požádalo sousední státy o pomoc s kontrolou vnějších hranic v říjnu 2015. České mnisterstvo vnitra na tuto žádost zareagovalo a vyslalo do Slovinska policejní posily. V prosinci 2015 se uskutečnilo jednání zemí V4, kde se ministři obrany shodli na obdobné pomoci Makedonii. Policisté se do Makedonie skutečně vydali a v červenci 2016 byly jejich počty dokonce navýšeny. Obdobné pomoci se dostalo také Maďarsku.

Bohuslav Sobotka

To, že se podařila dohoda EU s Tureckem, souviselo s tím, že se i naším tlakem, tlakem V4, podařilo uzavřít tu západobalkánskou migrační trasu.
Pravda

Lídři zemí V4 se v únoru 2016 shodli na posílení kontroly hranic na západobalkánské trase. K návrhu na její uzavření se poté přidalo (.pdf, str. 4) také Slovinsko a Rakousko.

O necelý měsíc později se uskutečnil summit EU a Turecka. Dne 7. března se lídři EU dohodli s Tureckem na společném řešení migrační krize, jehož součástí je také uzavření západobalkánské migrační trasy.

Premiér Sobotka později prohlásil: „Druhou klíčovou složkou dohody (mezi EU a Tureckem - pozn. Demagog.cz) je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4.

Je tedy zřejmé, že skupina V4 od počátku prosazovala uzavření balkánské trasy, k čemuž nakonec skutečně došlo i přesto, že toto řešení bylo odmítáno například Německem. Tlak V4 tak skutečně existoval a uzavření balkánské cesty se stalo součástí jednání mezi EU a Tureckem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Řecko a Itálie neplnily pravidla a podmínky působení v rámci Schengenského prostoru (v souvislosti s migrační krizí - pozn. Demagog.cz).
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, za narušení schengenského acquis v období současné migrační krize je silně kritizováno Řecko, zatímco Itálie nikoliv.

Hlavní důvod existence Schengenské dohody je odstranění kontrol na hranicích schengenských států (tzv. vnitřní hranice). Aby toto odstranění kontrol nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost, zavedly schengenské státy opatření, tzv.schengenské acquis, týkající se následujících oblastí:

  • ochrana vnějších hranic
  • policejní a justiční spolupráce
  • vízová a konzulární spolupráce
  • ochrana osobních údajů
  • Schengenský informační systém

Nejvýznamnějším právním předpisem EU, který stanovuje pravidla pro přeshraniční pohyb osob je tzv. Schengenský hraniční kodex (.pdf), který v nové podobě obsahuje opatření ve formě Schengenského informačného systému (SIS), vízového informačního systému (VIS) a Eurodacu, tedy evropského systému na porovnávání otisků prstů pro identifikaci žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců.

Právě v prvním ze zmiňovaných bodů narážejí hraniční státy na problémy. Řecko bylo kritizované za nedodržování ochrany vnějších hranic v tiskové zprávě (.pdf, str. 2). Evropská komise zase informuje, že koncem minulého roku došlo k vyhodnocení toho, jak Řecko uplatňuje schengenská pravidla v oblasti správy vnějších hranic. Dne 2. února 2016 přijala Komise hodnotící zprávu, která odhalila vážné nedostatky v ochraně vnějších hranic Řecka. 12. února 2016 přijala Rada doporučení nápravných opatření. Detailně o problému Řecka a ochrany vnější hranice inforumuje další analýza think tanku Evropské hodnoty.

I navzdory tomu, že Itálie se musí vyrovnávats obrovským náporem migrantů na svých hranicích (dokonce jich v minulém roce bylo více než v Řecku) a o postavení fyzické hranice s ním žádalo Rakousko, z porušování schengenských pravidel tato země obviňována není.

Bohuslav Sobotka

U těch jednání, která byla (s Angelou Merkel - pozn. Demagog.cz), byli i další členové vlády. My jsme měli samozřejmě i rozhovor mezi 4 očima, což je běžná součást každé návštěvy předsedy vlády tady v ČR.
Neověřitelné

Podle informací o návštěvě Angely Merkelové na webových strákáchÚřadu vlády přivítal kancléřku premiér Sobotka sám a několik minut spolu hovořili, až do společného jednání delegací. Stránky Úřadu vlády všakinformují jen o jednaní v delegaci, kterého se zúčastnili i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr dopravy Dan Ťok a ministr kultury Daniel Herman.

O programu návštěvy informuje velmi stručně, proto jsme se s dotazem o bližší informace týkající se jednaní mezi premiérem a kancléřkou obrátili přímo na Úřad vlády. Po získaní dalších informácí ověření tohto výroku doplníme.

O minulých setkáních premiéra s předsedy vlád jiných zemí vždy informoval Úřad vlády (například se slovenským premiérem Robertem Ficem, litevským premiéremButkevičiusem nebo bývalým britským premiérem Davidem Cameronem). Avšak z těchto veřejných informací se nelze dozvědět, zda jednání probíhala mezi čtyřma očima a zda je to tedy bežná součást každé návštěvy předsedů vlád.

Bohuslav Sobotka

Německo je náš významný obchodní partner a je to významný investor tady v České republice.
Pravda

V tabulce (.xls) vydané ministerstvem průmyslu a obchodu můžeme vidět, že Spolková republika Německo je skutečně na první příčce ve statistikách týkajících se česko-německého obchodu. Německý import do ČR za období leden–červen 2016 činí 652 milionů korun, naopak export tvoří 460 milionů korun.

Tabulka popisuje 5 největších obchodních partnerů ČR a jejich vývoz a dovoz za období leden–červen 2016.

TOP 5 obchodních partnerů

SRNSlovensko

Čína

Polsko

Francie

Vývoz (mil Kč)

652 134

174 175

22 037

114 658

106 430

Dovoz (mil Kč)

460 439

86 067

208 227

146 648

55 820

Co se týče investic, Německo je jedním z klíčových investorů v České republice. Data České národní banky pro rok 2014 (poslední dostupná) uvádějí, že Německo je na druhém místě v této statistice. Celkový objem investic pak dosáhl 1,3 bilionu korun (jde o tabulku 3.1. Stav přímých zahraničních investic v ČR podle zemí za rok 2014).

Bohuslav Sobotka

Jsme jediná země Evropské unie, která žádný strop pro odchod do důchodu nemá. Naprostá většina zemí EU má ten věk odchodu do důchodu maximálně 65 let, některé země ho mají nižší. A jen 3 země v rámci EU ten věk mají vyšší a mají ho někde na 67 letech.
Nepravda

Téměř polovina zemí EU má věk odchodu do důchodu vyšší než 65 let a pokud jde o strop pro navyšování věku odchodu, většina zemí EU jej má nad 65 let.

Mnoho zemí Evropské unie se v posledních letech zabývá posouváním věkové hranice nutné pro odchod do penze, přičemž tento posun je typicky vázán na průměrný věk dožití v dané zemi. Ve zprávě vydané Evropskou komisí (str. 15) je patrné, že trend zvyšování věku odchodu do důchodu lze pozorovat ve značné části členských zemí. Jak dále plyne z této zprávy, plány jednotlivých zemí pro zvyšování důchodové hranice často počítají s revizemi v dalších letech, což znamená, že věk odchodu do penze v těchto zemích bude pravděpodobně dále vzrůstat. Do té doby je však maximální limit, tedy „strop“, stanoven. Naproti tomu český penzijní systém takový strop nemá. Dodejme, že některé penzijní systémy (např. nizozemský, dle dat Sociale Verzekeringsbank, poskytovatele státních důchod) navazují věk odchodu do důchodu na očekávanou dobu dožití. Věk odchodu zde tak může také stoupat, byť nejde o automatický nárůst.

Automatický mechanismus dosažení důchodového věku, jak český systém nazývá ministerstvo práce a sociálních věcí například ve své tiskové zprávě ze srpna 2016, prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez konečné hranice. Česká republika tedy skutečně nemá věkový strop pro odchod do důchodu. U jiných států rovněž najdeme mechanismus pravidelného navyšování, avšak alespoň dočasně zastropovaný. Příkladem je Německo (z. o penzijním pojistěn í, něm.), kde věk odchodu stoupá každoročně o jeden měsíc (od r. 2025 bude stoupat o 2 měsíce), avšak v r. 2029 dosáhne toto navyšování stropu a, nedojde-li do té doby ke změně zákona, zastaví se.

Co se týče aktuální výše důchodového věku v členských státech Evropské unie, můžeme vycházet z údajů finského Centra pro důchody (ETK, zákonem zřízená organizace, jejíž vedení je jmenováno ministerstvem). Údaje nabízené Českou správou sociálního zabezpečení jsou bohužel "pouze orientační" a nepřesné např. už pro uvedené Německo (ČSSZ uvádí 67 let, což je strop, nikoli aktuální věk odchodu). Finské ETK pak uvádí aktuální věk odchodu do důchodu i maximální strop, kterého může podle současné legislativy dosáhnout.

Dle uvedených dat pak věk odchodu do důchodu alespoň pro některé lidi již dnes převyšuje 65 let v 11 zemích EU. Sobotka navíc hovoří o stropech, které přesahují 65 let ve většině zemí EU. Např. občané Irska by měli do důchodu odcházet až v 68 letech od r. 2028 (srov. oficiální údaje Citizens Information Board, angl.).

ČR je sice jedinou zemí, u které jsme nenašli strop pro automatické navyšování věku odchodu do důchodu, nicméně Sobotkův výrok vesměs není pravdivý: naprostá většina zemí EU nemá maximum pro věk odchodu do důchodu 65 let. Více než 3 země mají věk odchodu i strop vyšší. Navíc i jiné země postrádají "strop" navyšování věku odchodu do důchodu, jen přitom nevyužívají automatické navyšování, nýbrž např. vazbu na očekávanou dobu dožití.

Bohuslav Sobotka

Zastropování věku odchodu do důchodu máme v koaliční smlouvě.
Pravda

V koaliční smlouvě vlády Bohuslava Sobotky se v části 5.1 Důchodový systém (.pdf, s. 15) píše:

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.

Bohuslav Sobotka

Zastropování věku pro odchod do důchodu slibovalo hnutí ANO ve svém vlastním volebním programu v roce 2013.
Pravda

Hnutí ANO ve svém programu z voleb 2013 (část Penzijní systém) uvádí:

Chceme zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat na vývoj střední doby dožití, a to s přihlédnutím k délce školní docházky, v současnosti jsme jedinou zemí, která zastropovaný věk odchodu do důchodu nemá.

Bohuslav Sobotka

Všechny 3 koaliční strany potvrdily na koaliční radě, že podpoří návrh zákona o zastropování věku pro odchod do důchodu.
Pravda

Vládní koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL se ve středu 31. srpna 2016 dohodla na věkovém stropu pro odchod do důchodu, který má být v 65 letech.

Andrej Babiš se vyjádřil k této problematice takto: „Pokud dvě koaliční strany říkají 65 let, my se tomu samozřejmě přizpůsobíme.“

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tvrdil, že „dodržujeme dohody z koaliční smlouvy“.

Tento výrok proto můžeme označit za pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Je to zákon (o zastropování věku pro odchod do důchodu - pozn. Demagog.cz), který se týká současné pracující generace. Dotýká se to lidí narozených po roce 1965.
Pravda

Zákon o důchodovém pojištění, o kterém Bohuslav Sobotka hovoří, se ve věci plánovaného zastropování věku odchodu do důchodu opravdu týká lidí narozených po roce 1965. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Novela tohoto zákona (.docx), která upravuje hranici odchodu do důchodu, se bude projednávat na schůzi vlády 5. září 2016. Stávající podoba zákona neurčuje pevný strop odchodu do důchodu, ale každému dalšímu ročníku (až do roku 1977) přidává 2 měsíce pracovního života.

V návrhu zákona, který bude vláda projednávat, se mezi lety 1965 a 1971 zastavuje hranice (.docx, str. 3) odchodu do důchodu buď podle první varianty na 65 letech, nebo podle druhé na 67 letech. Nutno dodat, že se koalice shodla na variantě první, tedy 65 letech. Zároveň uvádí, že: „U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65let.

Zde je patrné, že se návrh zákona opravdu dotýká lidí narozených po roce 1965.

Bohuslav Sobotka

My jsme se dohodli a je to součástí toho zákona (zastropující věk pro odchod do důchodu - pozn. Demagog.cz), že vždycky po pěti letech by se měla ta situace zhodnotit, jestli se prodlužuje střední délka života či nikoliv. A pak by ta politická reprezentace měla udělat rozhodnutí, jestli těch 65 let je v pořádku.
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Vladní návrh zákona o důchodovém pojištění, který ještě nebyl předložen Poslanecké sněmovně a bude projednáván na vládě 5. září 2016, skutečně obsahuje nutnost projednání situace o stavu důchodového systému.

Tento vládní návrh (.docx), který mimo jiné určuje strop pro věk odchodu do důchodu, obsahuje (.docx, §4a, str. 5):

„Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy podává tuto zprávu vládě s nejzazším termínem 30. června každého roku, který končí číslicí 4 nebo 9 - tedy každých 5 let. Po původních neshodách v koalici se podle tiskových zpráv dokonce jeví, že se vláda na návrhu zákona shodne.

Bohuslav Sobotka

Když ekonomika funguje dobře, tak se ukazuje, že i ten schodek na důchodovém účtu může být výrazně nižší, než jsme byli zvyklí v minulosti.
Pravda

Vývoj schodku důchodového pojištění je komplexním procesem. Jeho výše závisí především na odvodech z důchodového pojištění a výši vyplacených důchodů.

Od roku 1996, kdy začal současný důchodový systém fungovat, je patrné, že jak příjmy, tak výdaje tohoto systému průběžně rostly. Zústatek důchodového účtu však tak konzistentní nebyl. Pokud použijeme hodnoty HDP jako ukazatele výkonnosti ekonomiky, lze nalézt společné body, ve kterých je při nižším růstu či propadu HDP patrný s určitým zpožděním i nárůst dluhu důchodového účtu, například v letech 1997–1999 či 2009–2013. Podobné opačné tendence lze nalézt i v případech konjunktury ekonomiky, kdy dluh může klesat či být dokonce pro daný rok úplně smazán přebytkem.

To se bohužel stalo naposledy v roce 2008. V současné době, i přes rekordní přírůstky ze sociálních odvodů v roce 2015 (díky dobré ekonomice), je však důchodový účet přes 33 miliard ve ztrátě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť existují vztahy mezi výkonem ekonomiky a schodkem důchodvého účtu.

Bohuslav Sobotka

Ten podíl výdajů, které dáváme na důchody, je zatím výrazně nižší než v dalších zemích EU.
Nepravda

Podle posledních dostupných dat průzkumu OECD týkajícího se podílu výdajů na důchody, Česká republika nikterak výrazně nezaostává za dalšími členskými zeměmi Evropské unie a nachází se spíše ve středním pásmu. Vývoj výše tohoto podílu v jednotlivých zemích je možné vysledovat z dokumentu Pensions at a Glance 2015 (též OECD) v tabulce na straně 179. Novější údaje OECD zatím neposkytuje, ovšem výrazný odklon od dosavadního trendu je vysoce nepravděpodobný, jak značí výhled útvarů Evropské komise na druhém obrázku (či ve zmíněném dokumentu na straně 16).

Výrok je proto nepravdivý.

Bohuslav Sobotka

Podpora rodin s dětmi - tady si myslím, že koalice udělala hodně kroků, včetně třeba navýšení kapacity mateřských škol, snížení daňového zatížení rodin, které mají 2 a více dětí.
Pravda

Počet mateřských škol, tříd i počet dětí soustavně roste. Jedinou výjimkou jsou školní roky 2014/2015 a 2015/2016, kdy nastoupilo do mateřských škol o 242 dětí méně. Za zvyšujícím se počtem mateřských škol tak stojí i předchozí vlády.

Tabulka předškolního vzdělávání

Školní rokpočet školpočet třídpočet dětí2011/20124 93114 481342 2512012/20135 01114 972354 3402013/20145 08515 390 363 5682014/20155 15815 729367 6032015/20165 20915 848367 361zdroj: Statistické ročenky MŠMT

Třetím rokem klesá počet dětí, u kterých nebylo vyhověno žádosti o přijetí do mateřské školy. Na druhou stranu mezi školními roky 2014/2015 a 2015/2016 bylo vyhověno o 2346 žádostem méně. Tuto část výroku hodnotíme jako pravdivou, avšak s výhradou.

Tabulka přijetí do MŠ

Školní rokŽádosti o přijetí do MŠ, jimž bylo vyhověno

Žádosti o přijetí do MŠ, jimž nebylo vyhověno2011/2012data nejsou k dispozici49 186 2012/2013data nejsou k dispozici58 939 2013/2014data nejsou k dispozici60 2812014/2015128 55250 8002015/2016126 20641 041 zdroj: Statické ročenky MŠMT

Druhá část premiérova výroku se týkala snížení daňového zatížení rodin. Současná podoba zákona uvádí: „Daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.“

Vláda na svém zasedání 7. července 2016 schválila novelu zákona o dani z příjmů (str. 162, .docx), která má zajistit vyšší slevu na dani rodičům se dvěma, třemi a více dětmi. Příští rok by tak ve srovnání s letošním měla sleva na dani na druhé dítě stoupnout o 200 korun měsíčně na celkových 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně na celkových 24 204 Kč ročně.

Bohuslav Sobotka

My ve většině krajů máme odpovědnost už 8 let, to je hodně. Máme v tuto chvíli 11 hejtmanů.
Pravda

V krajských volbách roku 2008 zvítězila ČSSD ve všech krajích. V následujících volbách do zastupitelstev krajů, tedy v roce 2012, obhájila strana své vítězství v devíti krajích. V dalších čtyřech krajích se přitom stala součástí vládnoucí koalice.

Zdroj: ČT24

Zatímco v Karlovarském a Ústeckém kraji uzavřela ČSSD koalici s vítěznou KSČM, do čela Libereckého kraje se ČSSD dostala až v únoru 2015 při obměně zastupitelstva. V Plzeňském kraji pro změnu těsně zvítězila ODS, nenašla však žádného koaličního partnera. Dohodu tak nakonec uzavřela KSČM s ČSSD.

Premiér Sobotka má pravdu i v počtu hejtmanů, kterých má ČSSD v současné době 11. Jediné dva kraje v ČR, které nemají hejtmana z ČSSD, jsou kraje Ústecký a Liberecký.

Bohuslav Sobotka

Krajské volby jsou důležité pro to, abychom udrželi dostupné veřejné služby, abychom zabránili privatizaci zdravotnictví na úrovni krajů, privatizaci soc. služeb, protože takové nápady se neustále objevují.
Nepravda

Privatizace nemocnic a sociálních služeb, respektive snaha zabránit jí, je pro ČSSD velké téma již řadu let a jinak tomu není v letošních krajských volbách. Není však pravdou, že by se ostatní politická uskupení o privatizaci v současnosti snažila a toto měla ve svém předvolebním programu pro nadcházející volby.

ANO 2011 ve svém programu pro krajské volby uvádí, že je proti plošné privatizaci nemocnic, nejsou však proti privátním zdravotnickým zařízením. KSČM je proti privatizaci podle programu absolutně, stejně tak proti privatizaci sociálních služeb.

V programech ostatních parlamentních, a tedy v součanostní nejsilnějších stran - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ÚSVIT se nenachází žádná další zmínka ať už pro, či proti privatizaci. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích a tiskovinách nelze takové informace dohledat. Krajská ODS na Vysočině dokonce takové nařčení ze strany ČSSD odmítla.

Pro úplnost dodejme, že i za vlád ČSSD v Karlovarském a Moravskoslezském kraji v letech 2010 a 2011 došlo k privatizaci zdravotnických zařízení. Konkrétně šlo o nemocnici v Sokolově a v Novém Jičíně.

Bohuslav Sobotka

Na jaře příštího roku bude sjezd. (…) Já už jsem také řekl, že mám ambici se na tom příštím sjezdu ucházet o pozici předsedy ČSSD. (...) Je pravidlem, že předseda nebo místopředseda strany má protikandidáty, je to standardní věc.
Pravda

Premiér Sobotka v rozhovoru prohlásil, že jeho další setrvání v čele ČSSD se bude odvíjet od výsledků podzimních krajských voleb. „Pokud bude důvěra voličů dostatečná, přijedu příští rok na jaře na sjezd, budu se ucházet o vedení strany a budu chtít vést sociální demokracii do příštích sněmovních voleb, uvedl Sobotka.

Sjezd ČSSD se koná každé dva roky. Poprvé byl Bohuslav Sobotka zvolen v roce 2011, kdy čelil protikandidátovi Michalu Haškovi. Poražený Hašek však posléze zvítězil ve volbě statutárního místopředsedy strany, když porazil Lubomíra Zaorálka, Zdeňka Škromacha a Davida Ratha.

Na dalším sjezdu v roce 2013 byl Sobotka jediným kandidátem na post předsedy a stejně tak Michal Hašek na pozici statutárního místopředsedy. Bojovalo se pouze o pozice pěti řádových místopředsedů, a to celkem z devíti kandidátů.

Poslední 38. sjezd se uskutečnil v březnu 2015 a Bohuslav Sobotka byl opět jediným kandidátem na předsedu. O pozici statutárního místopředsedy se ucházeli hned tři kandidáti - Jiří Dienstbier, Jeroným Tejc a vítězný Milan Chovanec.

Vzhledem k tomu, že na posledních třech sjezdech strany ČSSD bylo více kandidátů na pozici statutárních či řádových místopředsedů, hodnotíme výrok jako pravdivý. U pozice předsedy však není více kandidátů pravidlem, což dokazují sjezdy v letech 2013 a 2015.

Bohuslav Sobotka

I moje vláda se snaží zlepšit spolupráci s kraji. Já myslím, že už to má konkrétní výsledky. 7,5 miliardy do oprav silnic 2. a 3. třídy, víc než 1 miliarda korun navíc pro sociální služby oproti tomu, co bylo v minulosti.
Pravda

Do konce roku 2015 investoval stát do oprav silnic nižších tříd skutečně 7,5 miliardy korun. Premiér zmiňuje nevyčerpané finance ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. Za rok 2014 fond nevyčerpal 4,4 miliardy korun, za rok následující se mu podařilo ušetřit další 3 miliardy. V součtu tedy stát na opravy silnic nižších tříd opravdu přispěl téměř 7,5 miliardami korun.

V tiskové zprávě (.pdf) MPSV uvádí, že na rok 2015 vláda přidala 720 milionů navíc na řešení krizové situace v dlouhodobě podfinancované oblasti sociálních služeb. Dále ve zmíněném roce vynaložilo ministerstvo na financování sociálních služeb celostátního či nadregionálního charakteru přibližně o 65 milionů více než v roce 2014 a několik milionů navíc na financování služeb regionálního charakteru - přesnou částku se nám však bohužel nepodařilo zjistit.

Na svém jednání 27. července 2016 pak vláda krajům poskytla 270 milionů na financování sociálních služeb. Dohromady tyto částky tedy přesahují výši jedné miliardy korun.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů