Partie Miloše Zemana

Prezident Miloš Zeman byl exkluzivním hostem televize Prima na zámku v Lánech. V rozhovoru hodnotil Zeman různé aspekty spojené s migrační krizí. Šlo např. o situaci v Sýrii, bezpečnost Evropy, islám a také domácí aspekty krize. 

Ověřili jsme

Partie ze dne 29. listopadu 2015

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Miloš Zeman

Výroky

Pravda 5 výroků
Nepravda 9 výroků
Zavádějící 7 výroků
Neověřitelné 1 výrok

Miloš Zeman

Tak já jsem ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku asi před, no, to už je víc než před měsícem, v září vyzýval k vytvoření velké antiteroristické koalice pod egidou Rady bezpečnosti a říkal jsem, teď vám to připadá jako nesmysl, ale za rok už budete ochotni o tom diskutovat. No, a ono uplynulo několik měsíců a ta diskuse díky bohu začala už teď, když Francois Hollande odletěl do Moskvy jednat právě o vzniku této antiteroristické organizace.
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Prezident Zeman pronesl na 70. zasedání Valného shromáždění OSN projev, ve kterém zmínil blíže neurčený návrh na multinárodní společnou akci proti terorismu pod záštitou Rady bezpečnosti, aktuální konkrétně činěné kroky však neprobíhají v intencích Zemanova projevu a jeho vliv na tuto aktivitu je také diskutovatelný.

"V Chartě Spojených národů stojí mnoho, mnoho článků, které se týkají možnosti vojenské akce. Některé z nich nebyly nikdy použity. Bývají nazývány “spícími strukturami”. My je potřebujeme aktivovat. A potřebujeme malé vojenské jednotky vybavené drony, vrtulníky; jednotky, které se budou opírat o spolupráci tajných služeb, komand, přejete-li si – rangerů; jakési odnože modrých přileb, které by odstranily vůdce teroristických organizací, nervová centra těchto organizací, ale neokupovaly by území."(z projevu prezidenta Zemana Valném shromáždění OSN).

A stejně, i když Rada bezpečnosti OSN odsoudila ISIS v prohlášení z 20. listopadu, zatím se nejedná o vzniku nové antiteroristické organizace pod hlavičkou OSN či RB ve smyslu prezidentova projevu.

Podobně zavádějící je i druhá část tvrzení, že prezident Hollande letěl do Moskvy jednat o vzniku takovéto organizace, jednotky či akce, o které ve svém projevu mluvil na půdě OSN prezident Zeman.

Podle dostupných informací prezident Hollande jednal na moskevské schůzce s prezidentem Ruské federace Putinem především o možnostech vzájemné spolupráce v boji proti ISIS. V druhé řádě debatovali o možnostech sjednocení doposud roztříštěných snah o boj s globálním terorismem obecně. Prezident Putin tady navazoval na myšlenky ze své řeči na stejném 70. zasedání OSN, kde vyzval k vytvoření široké mezinárodní koalice proti terorismu v duchu anti-hitlerovské koalice z období druhé světové války.

Podobné téma boje proti teroru, které přednesl prezident Zeman, měli i další význační řečníci Valného shromáždění OSN. A vzhledem k tomu, že podobné téma si vzal za své i hostitel moskevské schůzky prezident Putin, je vysoce nepravděpodobné, že by s prezidentem Hollandem jednali právě o vzniku organizace zmiňované prezidentem Zemanem

Miloš Zeman

Víte, vezměte si, že třeba Paříž byla poměrně dlouho, dokonce i po útoku na Charlie Hebdo, zdrženlivá vůči Islámskému státu. Prezident Hollande evidentně nepronášel žádné radikální antiislámské výroky a přesto přišel masakr nevinných civilních obětí.
Nepravda

Je pravdou, že francouzský prezident Hollande nepronášel žádné "radikální antiislámské výroky" a spíše se ve svých projevech snažil zabránit propuknutí antiislámských nálad. Avšak jako pravdivé se nedá hodnotit tvrzení, že byla Francie zdrženlivá vůči tzv. Islámskému státu. Z kontextu diskuze je zjevné, že tento výrok byl myšlen tak, že Francie se vůči ISIS významně nestavěla a přesto byla napadena. Přitom to byla právě Francie, kdo od srpna 2014 zásoboval zbraněmi Kurdy bojující proti ISIS a o měsíc později se jako první připojila k americkým náletům.

Plné znění proslovu francouzského prezidenta ze 7. ledna 2015 si můžete v anglickém jazyce přečíst na webu francouzského Ministerstva zahraničních věcí. Prezident v něm atentát označil za útok na celou republiku, tedy zároveň na svobodu vyznání, její kulturu, pluralitní demokracii. Dále uvedl, že republika je ideálem spravedlnosti a míru, který Francie šíří všude na mezinárodní úrovni, stejně jako poselství míru a tolerance, jež hájí v boji proti terorismu a fundamentalismu. Zdůraznil, že svoboda je vždy silnější než barbarství a je nutné, aby Francouzi byli jednotní a věrní hodnotám, na kterých je Francie založená.

V projevu z 9. ledna 2015 řekl: „Ti, kteří spáchali tento teroristický čin, byli teroristé a fanatici a nemají nic společného s muslimskou vírou.“

V dalším projevu týden po atentátu Francois Hollande na půdě Institutu arabského světa dle zpravodajského serveru Aktuálně.cz řekl, že islám je slučitelný s demokracií a je nutné nesměšovat fakta s nepravdou. Uvedl, že oběťmi islámského fanatismu, fundamentalismu a netolerance jsou v prvé řadě muslimové a vyzval k přísnému trestání protižidovských a protimuslimských činů. Vyzval, aby Francouzi rozlišovali mezi radikálními a umírněnými muslimy, kterých je podle Hollanda většina.

Co se týče postoje k Islámskému státu, prezident Hollande už v září 2014 oznámil, že se Francie připojí k náletům zaměřeným na pozice IS v Iráku. A již o měsíc dříve, tedy v srpnu 2014, začala Francie zásobovat zbraněmi Kurdy a Jezídy bojující proti tzv. Islámskému státu. Týden po útoku na Charlie Hebdo, tedy 14. ledna 2015, oznámil Francois Hollande, že Francie posílí své zapojení do boje proti IS. Informovala o tom americká televizní stanice MSNBC, která zároveň uvedla, že to byla právě Francie, která se jako první připojila k náletům USA na pozice tzv. Islámského státu.

Miloš Zeman

Německo veřejně prohlásilo, že bude vracet ekonomické migranty, tak je pochopitelně bude vracet do země, odkud přišli, což bude v tomto případě Česká republika a pak je tady budeme mít.
Nepravda

Německá vláda je v rámci řešení otázek migrační krize po celou dobu vázána mezinárodními závazky a svým vnitrostátním právem. Jedním ze zásadních užívaných nástrojů je tzv. "návratová politika" (k pojmu více např. v naší "abecedě migrace"), tj. zajištění návratu migrantů v případě neúspěšné žádosti o azyl.

Obecný důraz na předmětný nástroj kladl ve svém projevu ke státnímu rozpočtu v listopadu tohoto roku i spolkový ministr vnitra de Maiziere, který adresoval žádost na spolkové země, aby se postaraly o to, že žadatelé o azyl, kteří nebudou úspěšní, Německo opravdu opustí - dobrovolně nebo skrz odsun. Problematika návratové politiky poměrně aktuálně (na přelomu října a listopadu tohoto roku) doznala s ohledem na svoji nepříliš vysokou úspěšnost jistých změn, které mají vést ke zvýšení jejich efektivity. Obecně však je nutné zdůraznit, že realizace návratu migrantů probíhá do zemí původu, nikoliv do tranzitních zemí, mezi něž patří i Česká republika, a to na základě tzv. readmisních dohod (seznam účinných dohod v případě Německa je k dispozici zde – .pdf).

Je sice pravda, že Německo chce efektivněji vracet neúspěšné žadatele o azyl, výrok prezidenta však musíme hodnotit jako nepravdivý, a to především s ohledem na fakt, že realizace návratu neúspěšných žadatelů probíhá pouze do zemí původu těchto migrantů. Nikoliv do tranzitních zemí, včetně uváděné ČR.

Miloš Zeman

Když se podíváte, kdo proti němu (Asadovi – pozn. Demagog.cz) bojuje, to je takzvaná demokratická syrská opozice, tak zjistíte, že ta demokratická syrská opozice se skládá z Al-Káidy, an-Núsry a dalších extremistických, islamistických skupin. A jak jistě uznáte, ta asi nebude příliš demokratická.
Nepravda

Za nejvyšší autoritu mezi rozdrobenou syrskou opozicí je považována Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil (angl. National Coalition for Syrian Revolutionary and Opposition Forces). Hlavní syrské opoziční frakce se sjednotily v listopadu v roce 2012 na summitu v katarském Dauhá.

Krátce po dosažení konsenzu mezi opozičními silami uznala Evropská unie syrskou opoziční koalici jako legitimní.

Dle oficiálního webu koalici tvoří 114 členné parlamentní shromáždění, které tvoří zástupci následujících skupin:Svobodná syrská armáda (angl. Free Syrian Army)Syrská národní rada (angl. Syrian National Council)Demokratický blok (angl. the Democratic Bloc)Revoluční hnutí (angl. the Revolutionary Movement)Syrská revoluční generální komise (angl. Syrian Revolution General Commission)

Zmíněné skupiny Al-Káida a an-Núsra jsou obecně považovány za teroristické a obě se nalézají na seznamu teroristických skupin amerického ministerstva zahraničí a na sankčním listu OSN.

An-Núsra je opoziční uskupení bojující proti vládě Bašára Assada, nicméně se v žádném případě nejedná o demokratickou opozici. An-Núsra je jihadistická skupina částečně spolupracující s Al-Káidou, která vznikla v roce 2011 za přispění Islámského státu.

V říjnu 2015 jeden z vrchních představitelů Národní syrské koalice vyzval an-Núsru k přerušení vztahů s Al-Káidou a k zastavení další destrukce Sýrie. Nicméně šlo pouze o jednostrannou výzvu a an-Núsra není součástí syrské demokratické opozice. An-Núsra s demokratickou opozicí nespolupracuje formálně ani fakticky, nelze ji tedy k ní řadit. Oba subjekty mají společný pouze zájem na ukončení dosavadního režimu. V celé Sýrii působí řada opozičních skupin vůči Asadovu režimu, nelze je ovšem chápat jako jednotlivý celek.

Miloš Zeman

Zemřeli tam (při incidentu, kdy Turecko sestřelilo ruskou stíhačku – pozn. Demagog.cz) 2 lidé. Pilot byl rozstřílen ještě ve vzduchu, což je proti Ženevským konvencím, a člen záchranného týmu.
Pravda

Ať už ruský pilot Oleg Peshkov zemřel ještě ve vzduchu či až na zemi (jak uvádí ruský velvyslanec v Paříži Alexandr Orlov v rozhovoru pro francouzskou stanici Europe 1), je pravdou, že Ženevské konvence (Protokol I, článek 42) skutečně hovoří o zákazu napadení osoby nouzově seskakující s padákem z letounu. To samé platí o útoku těsně po doskoku, neboť osobě musí být předně dána možnost vzdát se. Na videu zveřejněném CNN můžeme slyšet střelbu na dva členy posádky stíhačky v době seskoku, kdy se snášeli k zemi.

Třetím odstavcem článek 42 vyjímá z ochranného zacházení výsadkáře nasazené v akci, nicméně v kontextu daného případu tuto výjimku nelze uplatnit.

Člen záchranné mise Aleksandr Pozynich pak bohužel skutečně zahynul rukou rebelů, na základě čehož tedy můžeme mluvit o dvou mrtvých v rámci incidentu.

Miloš Zeman

Překročení hranic je trestný čin.
Nepravda

Prezident Zeman v pořadu mluvil o potřebě ochrany národních hranic České republiky a svou pozici postavil na konstatování obsaženém ve výroku.

Zákon o pobytu cizinců na území České republiky stanovuje v § 156 odst. 1 písm. a), že vstup cizince na území České republiky mimo vyznačený hraniční přechod je přestupek. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

Miloš Zeman

Čína se letos stala největší ekonomikou světa.
Nepravda

Prezident ve svém výroku neuvádí, z jakého indikátoru vychází. Jedním z nejpoužívanějších ukazatelů je pak hodnota HDP, která se ale může lišit podle toho, k čemu je vztažena.

Z tabulek vytvořených na základě dat Mezinárodního měnového fondu za říjen 2015 vyplývá, že Čína v hodnotě HDP dle současných cen skončila až druhá. Oproti Spojeným státům na první příčce s 17 986 miliardami USD dosáhla 11 385 miliard USD.

Ve výši HDP dle parity kupní síly je s 19 510 miliardami mezinárodních dolarů Čína skutečně první. Ani tak výrok ale není pravdivý, v HDP dle parity kupní síly předběhla Čína USA již v roce 2014.

Miloš Zeman

Pokud jde o Kurdistán, já osobně se domnívám, že dříve nebo později vyhlásí nezávislost, byl tady teď u mě prezident Barzání, který říkal, že chce na toto téma vypsat referendum.
Pravda

Miloš Zeman se s prezidentem iráckého autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním setkal 12. května 2015. Státníci spolu řešili především otázku vyzbrojení kurdských ozbrojených sil. Podle České televize přišla řeč i na budoucí nezávislost Kurdistánu.

Barzání uvedl, že je referendum naplánováno v řádu několika měsíců, v rozhovoru pro BBC již v červenci 2014.

Miloš Zeman

Američané asi udělali chybu, že rozpustili iráckou armádu, no, a ta se pak strukturovala do podoby opozice, a došlo k tomu, že když nalili miliardy dolarů do irácké armády, tak tato armáda pod útokem několika málo desítek tisíc islámských radikálů se zcela rozpadla, začala utíkat, no, a samozřejmě, že zbraně, které dostali od Američanů, nechali Islámskému státu.
Pravda

Spojené státy skutečně v roce 2003 rozpustily iráckou armádu (.pdf, str. 4), spolu s dalšími subjekty, například ministerstvem obrany nebo zpravodajskou službou. Od té doby se Spojené státy podílí na výcviku nové armády – v říjnu 2015 bylo v Iráku přítomno přes 3 000 amerických poradců.

Ještě v roce 2006 ale byly irácké ozbrojené složky diskreditovanou institucí, které se většina obyvatel obávala – podobně jako dnešní syrská opozice byly tyto složky ovládány zločinci, extrémisty a nekompetentními bojovníky. Až v následujících letech se Spojeným státům podařilo vnést do situace řád.

Pravdou ale je, že ani v současné době není armáda schopna odolávat útokům radikálů. Například v červnu roku 2014 tisícovka islamistů dobyla město Mosul (.pdf, str. 12) ve středním Iráku, které bylo v té době chráněno až 30 000 vojáky a policisty vycvičenými Američany. Ti bez většího odporu město opustili a přenechali ISIS terénní vozy typu Humvee a tanky Abrams, vyrobené v Americe, v hodnotě desítek milionů dolarů.

Miloš Zeman

Po staletí v Evropě probíhá proces emancipace žen, tento proces vyvrcholil volebním právem žen, (...) v některých zemích to ženy dostaly před desítkami let, jinde, například ve Švýcarsku, kupodivu poměrně nedávno, ale všude už ho mají, všude se uznává rovnost pohlaví a dá se říci, že je to součást evropské kultury. Dnešní evropské kultury. Ne té minulé. No, a v islámu, dokonce i v umírněném islámu, se setkáte s tím, že ženy mají výrazně omezen přístup ke vzdělání, přístup k veřejným funkcím, například v soudním procesu je svědectví ženy poloviční ve srovnání se svědectvím muže, to jsou posvátné islámské texty. A tak bych mohl pokračovat dál a dál.
Zavádějící

Výrok prezidenta Zemana je hodnocen jako zavádějící, neboť nelze obecně konstatovat, že v islámských zemích mají ženy výrazně omezeno volební právo, přístup k veřejným funkcím, vzdělání. Miloš Zeman se dopouští zevšeobecnění, které ovšem nemá oporu v reálných datech.

Ženy v arabských zemích v průměru obsazují 19 % míst v dolní komoře (či v systému 1komorového zastoupení), v EU je tento průměr na 25 % a v České republice je v současné době v dolní komoře 40 žen z 200 poslanců – jde tedy o 20 % mandátů pro ženy. V případě obou komor pak čísla ukazují 25,5% zastoupení žen v EU a 18% zastoupení v arabských zemích. Data jsou platná k 1. listopadu 2015 a pocházejí z Meziparlamentní unie. Nelze tedy plošně konstatovat, že by ženy v zemích vyznávajících islám neměly přístup k veřejným funkcím.

Dále dodejme, že např. ve většinově muslimských zemích jako je Bangladéš (8. nejlidnatější stát světa) či Indonésie (4. nejlidnatější stát světa) je v čele premiérka, resp. byla v čele prezidentka. Tvrzení o výrazném omezení přístupu k veřejným funkcím tedy neplatí absolutně.

Pravdou je, že rovné volební právo bylo ve Švýcarsku ženám přiznáno až v roce 1971. V současné době je všeobecné volební právo jedním ze základních atributů fungování západního modelu liberální demokracie. Z odstavce výše plyne, že není pravdou, že by ženy v zemích vyznávajících islám obecně neměly volební právo (volit a být volen).

Dále mluví Miloš Zeman o přístupu ke vzdělání pro ženy. Pokud prezident Zeman "islámem" myslí země, kde islám je dominantním náboženstvím, pak je třeba onen přístup žen ke vzdělání označit za zavádějící. Ačkoliv je pravdou, že 7 z 10 nejhůře hodnocených zemí podle The Global Gender Gap Report (zpráva Světového ekonomického fóra z roku 2013) jsou země muslimské, konkrétně v oblasti přístupu ke vzdělání panují velké rozdíly.

Např. data (s. 253) z roku 2005 ukazují, že v Kuvajtu, Kataru, Jordánsku, Bahrajnu, SAE či Libanonu je procento žen, které studují, vyšší než podíl studujících mužů. Lze proto těžko plošně mluvit o "výrazně omezeném" přístupu žen ke vzdělávání.

Co se týče poloviční váhy hlasu ženy v soudních procesech oproti hlasu muže, jak o tom prezident mluví, jedná se o populární interpretaci koránského verše 2:282, v němž se praví:

"A žádejte svědectví dvou svědků z mužů vašich, a nemáte-li dva muže, pak vezměte jednoho muže a dvě ženy z těch, které uznáte za vhodné svědkyně; aby, kdyby jedna z nich se zmýlila, druhá ji mohla připomenout."
Řada znalců islámské tradice (např. zde a zde) ovšem poukázala na to, že tento verš není možno zredukovat na formulku 1 muž = 2 ženy ze dvou hlavních důvodů:

a) V době, kdy byl Korán sepisován, tedy začátkem 7. století našeho letopočtu, byl obchod a finanční transakce zcela v doméně mužů. Proto se jeví jako pochopitelné, že pokud byly ženy přizvány jako svědkyně finanční transakce, bylo tradicí, aby tak pro předpokládanou nezkušenost s touto tématikou činily ženy dvě.

b) Nikde jinde v Koránu není tento genderový požadavek v souvislosti s podáváním svědectví a soudními přemi vznesen. Srovnejte např. s Korán 4:15, Korán 24:4 či Korán 65:2.

Poslední část výroku ohledně interpretace Koránu do hodnocení nepromítáme, neboť jde o interpretační spor, který nejsme schopni autoritativně rozsoudit. Výrok s poukazem na zobecňování ze strany prezidenta v oblastech přístupu k voleným funkcím či ke vzdělání hodnotíme jako zavádějící.

Miloš Zeman

Já souhlasím s tím, že existují umírněné arabské země, jmenoval jsem vám Jordánsko a Emiráty, které jsem navštívil, a právě korunní princ Emirátů mně říkal, že střechová organizace radikálního islámu usiluje o to, aby se celý muslimský svět ocitl pod nadvládou takzvaného Muslimského bratrstva.
Neověřitelné

Prezident Zeman v rámci svých zahraničních cest skutečně v únoru letošního roku navštívil jak Jordánsko, tak i Spojené arabské emiráty.

Zpráva ČTK z 13. února (tedy na závěr cesty) popisuje Zemanův program. Doslova také uvádí:

"Zeman se s korunním princem setkal ve čtvrtek. Hlavním tématem jejich rozhovoru byl boj s mezinárodním terorismem. Nahaján podle Zemana vyjádřil názor, že "jakousi zastřešující organizací" mezinárodních teroristů je Muslimské bratrstvo.Český prezident to označil za reálnou představu a zajímavou ideu, jejíž platnost si ověřil při dnešní návštěvě Hidáji, protiteroristického centra. Tento názor podle něj podporuje i to, že členové mezinárodní teroristické organizace Al-Káida jsou zároveň členy Muslimského bratrstva. "

Jde tedy o citaci prezidenta Zemana v případě únorové návštěvy i vystoupení v pořadu Partie. Zda tahle slova interpretuje korektně, nejsme schopni potvrdit.

Miloš Zeman

No, a my (EU – pozn. Demagog.cz) teď vlastně děláme něco podobného, když nabízíme peníze nejrůznějším zemím, například i Senegalu, kde neexistuje žádná občanská válka, aby sem neposílaly uprchlíky.
Zavádějící

Prezident Zeman má zřejmě na mysli fond Evropské unie zřízený pro podporu stability a vypořádání se s migrací v příslušných zemích Afriky. Prostředky z tohoto fondu se vynakládají na:

a) programy k vytváření pracovních příležitostí (zejména mladých lidí a žen);

b) projekty na podporu základních služeb (výživa, zdraví, vzdělání, sociální péče, udržitelnost životního prostředí);

c) projekty zabývající se migrací (efektivní readmise, mezinárodní ochrana a azyl, legální migrace a pohyb obyvatelstva, synergie migrace a rozvoje);

d) podporu zlepšení efektivity řízení, prevenci konfliktu, uplatňování zákona, podporu bezpečnosti a rozvoje, záležitosti týkající se hranic, migrace, prevence a čelení radikalizaci a extremismu.

Konflikt sužující Senegal skončil, avšak existují další důvody, proč dochází k migraci z této země, jedná se zejména o přírodní podmínky – území severního Senegalu dlouhodobě negativně ovlivňují sucha a vegetace potřebná k obživě rychle mizí.

Prostředky Evropské unie vyčleněné na boj s migrací sice čerpá mezi jinými zeměmi i Senegal, jsou ale soustředěny zejména na zlepšení podmínek v afrických zemích.

Miloš Zeman

Spolu s panem ministrem Dienstbierem prokazatelně pan ministr Pelikán patří mezi lidi, kteří jsou, když to řeknu velmi jemně, vysoce tolerantní vůči vstupu uprchlické vlny, ne jenom na naše území, to zatím ještě není. Ale na území Evropy.
Pravda

Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.

Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.

Miloš Zeman

A údaje právě třeba z německé rozvědky říkají, že těch mladých zdravých mužů je v celkovém kvantu uprchlíků asi osmdesát procent. Já jsem slyšel ještě vyšší procenta, ale budiž. Čili s tímto výrokem souhlasím, ale opakuji, není ojedinělý, říkají to téměř všichni, kdo té věci trochu rozumějí.
Nepravda

Miloš Zeman odkazuje na tvrzení Hanse-Georga Maassena, předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Jeho vyjádření, kde připustil, že 70 až 80 % uprchlíků jsou mladí muži ve věku 18 až 35 let, převzala řada českých médií, a to ze zprávy ČTK (za všechny uveďme ČT24). Primárním zdrojem této informace je rakouská agentura APA, jejíž zprávu se nám ovšem nepodařilo dohledat – převzatá informace je dostupná např. na serveru Tiroler Tageszeitung.

UNHCR (Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) na druhou stranu uvádí informace o počtu uprchlíků následovně: z celkového počtu jde v 61 % o muže, ve 23 % o děti a v 15 % o ženy. Věková hranice bohužel není předmětem statistik.

Ze statistik Eurostatu z r. 2014 dále vyplývá, že muži mezi 18 a 34 lety tvořili z celkového množství jen přibližně 42 %.

Pokud vyjdeme z čistě německého případu, tak v roce 2014 byla tato čísla také podstatně menší. Data pocházejí ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (.pdf – str. 21–22).

Webu Bildblog, který se zabývá mediálními zprávami a jejich korekcemi, byla poskytnuta Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky zpráva o statistikách za leden 2015 až září 2015. Ta na jedné straně potvrzuje fakt, že 70 % příchozích do Německa jsou muži, avšak ve věková skupina 16 až 40 let tvoří pouze 46 %. Nejde tedy dle něj hovořit o 70 procentech mladých mužů.

Miloš Zeman má tedy pravdu, že je dostupná informace o tvrzení předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy o 70–80 % mladých imigrantů, není ovšem pravdou, že je to jediný výklad ze strany relevantních institucí.

Miloš Zeman

Vím, že pan premiér v reakci na jedno moje vystoupení říkal, že jsem souhlasil na Bezpečnostní radě státu s migrační politikou naší vlády, bohužel to není pravda, protestoval jsem proti tomu, že jsme se nepřidali ke slovenské žalobě. A protože jsme tím narušili jednotu visegrádské čtyřky.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože prezidentem uváděný výrok Bohuslava Sobotky neodpovídá skutečnosti, zároveň prohlášení prezidenta po jednání BRS vyznívalo poněkud jinak, než co prezident Zeman uvedl v Partii na TV Prima.

Jednalo se o schůzi Bezpečnostní rady státu (BRS) konané dne 6. 10. 2015, které se zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Zabývala se aktuální situací v oblasti migrace, problematikou Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti, včetně aktuální bezpečnostní situace v České republice, či rozvojem Policie ČR na léta 2016–2020.

"Na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu, kterého se prezident nedávno účastnil, bezpečnostní opatření vlády nijak nekritizoval,"prohlásil na adresu shody ústavních činitelů premiér Sobotka. Jiné prohlášení premiéra k postoji Miloše Zemana k závěrům BRS či k migrační politice vlády se dohledat nepodařilo.

Premiér tedy netvrdil, že Miloš Zeman bez výhrad podporoval migrační politiku vlády. Uvedl, že prezident nekritizoval bezpečnostní opatření vlády spojené s migrační krizí.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček tlumočil názor Miloše Zemana takto: “Pokud by se Evropská komise násilím snažila prosazovat tento mechanismus, bylo by vhodné následovat příkladu Slovenska a obrátit se s žalobou na Evropskou komisi k soudnímu dvoru Evropské unie.” Prohlášení tedy vyznívá ve smyslu, že připojení se k žalobě by byl podle prezidenta případný další krok, pokud by Evropská komise trvala na uplatňování odhlasovaného přerozdělovacího mechanismu.

Bohuslav Sobotka se ale k této žalobě připojit nehodlá. Sněmovna odmítla mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie na začátku října.

Miloš Zeman

Pan premiér má umírněný názor, kdy explicitně řekl, že to není organizovaná invaze, abych ho přesně citoval, kdy explicitně řekl, když byl ještě v Šanghaji, že neexistuje souvislost mezi migrací a teroristy, zatímco já tvrdím, že tato souvislost existuje.
Nepravda

Citát, který prezident Zeman premiéru Sobotkovi připisuje, není přesný a slova předsedy vlády značně posouvá.

Bohuslav Sobotka byl ve dnech 21. – 27. listopadu 2015 na návštěvě Čínské lidové republiky. V úterý 24. listopadu vyšel na oficiálním webu Úřadu vlády jeho krátký komentář s titulem

"Nebezpečí představují teroristé, ne uprchlíci".

Nebezpečí představuji teroristé, ne uprchlíci. Rizikem pro evropskou bezpečnost jsou bojovníci Islámského státu, ne ti, kteří před nimi utíkají. S teroristy je potřeba důsledně a tvrdě bojovat, migrační vlnu je nutno regulovat už na vnějších hranicích EU a lidem, kteří utíkají před válkou, musíme pomoci. Česká vláda přijímá všechna nezbytná bezpečnostní opatření, aby spolehlivě garantovala našim občanům bezpečí a klidný život."

Své tvrzení pak ještě v tentýž den potvrdil na svém Twitterovém účtu.

Prezident tedy Sobotkovi přisoudil výrok, který konkrétně neřekl, resp. jej upravil. Ten pak kritizuje i v Partii na Primě. Z tohoto důvodu je Zemanův výrok hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman

OSN, jak už jsem říkal, odhaduje tu uprchlickou vlnu na dvojnásobnou příští rok. Evropská unie na summitu na Maltě dokonce na trojnásobnou.
Nepravda

Při hodnocení výroku vycházíme ze zprávy OSN a ekonomické předpovědi EU. Oba dokumenty rozporují čísla uváděná prezidentem Zemanem.

Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN (UNHCR) z 1. října 2015 zpřesňuje původní odhad pro letošní rok na 700 tisíc příchozích přes Středozemní moře (původní odhad 350 tisíc příchozích byl překročen už v září). Stejné číslo predikuje pro rok 2016. Nejedná se tedy o dvojnásobek, ale o stejné číslo.

Odhad Evropské komise vychází z dokumentu European Economic Forecast (Ekonomická předpověď EU) z listopadu 2015. Tabulka na straně 50 uvádí odhad celkového počtu uprchlíků pro rok 2015 na 1,2 milionu. Celkový počet uprchlíků pro predikované období 2015–2017 jsou 3 miliony (str. 48 dokumentu). Ani zde výrok Miloše Zemana neodpovídá, pokud by se skutečně mělo v příštím roce jednat o trojnásobný počet proti letošnímu roku, bylo by to více příchozích než EK předpovídá pro celé 3 roky.

Miloš Zeman

Mimochodem, novinářští šmokové, když jsem dvakrát jel do Číny, tak se mohli zbláznit vzteky. A najednou, když se britská královna projela s čínským prezidentem ve zlatém kočáře, tak umlkli, prostě udělal jsem něco, co ostatní udělali o rok později, to je všechno.
Zavádějící

Britská královna Alžběta II. přijala v říjnu 2015 na státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Podobných návštěv nepřijímá mnoho, podle oficiálního webu královské rodiny to v letošním roce kromě čínského prezidentského páru byla už jen delegace z Mexika a Malty. Podobné počty najdeme i v předchozích letech.

Součástí návštěvy byla i projížďka v kočáře do Buckinghamského paláce. Prezidentský pár se projel ve zlatém kočáře, který byl pro královnu vyroben u příležitosti 60. výročí jejího kralování.

O této návštěvě informovala česká média poměrně věcně, citovala však kritiku, která se objevila v britském tisku (např. Lidovky.cz, iHNed.cz, ČTK). Nicméně je logické, že média věnují britské královně menší prostor, než českému prezidentovi či premiérovi.

Naopak návštěvy Miloše Zemana v Číně (v roce 2014 i v roce 2015) si vysloužily kritiku nejen v médiích (např. aktuálně.cz k první návštěvě). Obvykle se však nejednalo o kritiku návštěvy jako takové, ale spíše o jednotlivá gesta či prohlášení, která prezident učinil, například když v rozhovoru v čínské televizi prohlásil: "To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost."

Na letošní návštěvě byla problematická symbolika toho, že se Miloš Zeman jako jeden z mála západních lídrů zúčastnil vojenské přehlídky pořádané u příležitosti ukončení II. světové války v Tichomoří, jež se konala na nechvalně proslulém náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Na základě výše uvedeného se tedy nedá říct, že by například britská královna udělala totéž, co prezident Zeman. Předmětem kritiky jsou jednotlivá prohlášení či gesta, ne samotná státní návštěva.

Miloš Zeman

Terezie KAŠPAROVSKÁ: Pane prezidente, zmiňoval jste ty plány na příští rok, zmínil jste i Rusko. Jaký je podle vás osud sankcí proti Rusku?

Miloš ZEMAN: Já si myslím, že dříve nebo později budou zrušeny. Teď byly sice prodlouženy o půl roku, ale myslím si, že minské dohody se začínají konečně dodržovat, díky bohu téměř tam neumírají lidé, těžké zbraně byly údajně staženy z bojových linií.
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože prezident Zeman sankce spojuje pouze se situací na východní Ukrajině a zcela opomíjí, že existují i sankce, které byly přijaty v souvislosti s anexí Krymu.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

OBSE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty porušování dohod zmiňují. Nicméně oproti období, kdy konflikt nejvíce eskaloval, se míra násilí a lidských obětí výrazně snížila.

Výrok je zavádějící tím, že prezident spojuje obecně sankce s dohodami s Minsku, ovšem ne všechny jsou závislé právě na těchto dohodách. Kromě nich byly přijaty i sankce v souvislosti s anexí Krymu, které nemají spojitost s dodržováním Minských dohod.

Miloš Zeman

Koneckonců premiér vlastně ten odpor proti připojení se k žalobě na Evropskou unii, tedy připojení se ke Slovensku, zdůvodňuje tím, že by to mohl prohrát, no, když jdete do bitvy, vždycky musíte počítat s tím, že ji možná prohrajete.
Zavádějící

Premiér Bohuslav Sobotka byl v poslední době novináři z různých médií často tázán ohledně žaloby proti uprchlickým kvótám. Již na konci září Sobotka řekl idnes.cz, že sice nesouhlasí s kvótami, v této situaci se ale Evropská unie při řešení migrační krize nesmí rozpadnout a není vhodné žalobami zvyšovat napětí. ČR podle něj musí zůstat relevantním účastníkem diskuzí o kvótách, jehož názory ostatní země poslouchají.

Později rovněž pro idnes.cz Sobotka uvedl, že připojení se ke společné žalobě se Slovenskem by narušilo pozice budované Českou republikou v rámci Evropské unie a vedlo by jen k další hysterii a podléhání strachu. Pro iHNed.cz Sobotka důvod nepřipojení se k žalobě vysvětlil tak, že by ČR mohla ztratit svoje pozice při vyjednávání o odmítnutí trvalých imigračních kvót.

Při interpelacích v Poslanecké sněmovně 8. října uvedl: "V případě, že by Slovensko v té žalobě uspělo, tak ty důsledky se týkají všech členských zemí Evropské unie bez ohledu na to, jestli žalobu podal jeden stát, nebo jestli tu žalobu podalo několik států. Výsledky a důsledky by se týkaly všech členských zemí. Tady není možné se domnívat, že tím, že jeden stát podá žalobu, že si vysoudí nějakou výjimku pouze sám pro sebe."

Web idnes.cz 27. listopadu uvedl, že podle premiéra bude vláda o žalobě hovořit, ale jak vyplývá z právních podkladů, které má k dispozici, tato žaloba úspěšná nebude.

Toto jsou pouze některé výroky premiéra Sobotky, jimiž komentoval případné připojení se k žalobě. Je patrné, že situace je komplexnější a nelze jednoznačně říci, že vláda odmítla žalobu, protože se bojí neúspěchu, byť Sobotka zmínil možnost neúspěchu jako jeden z faktorů, které vedly k odmítnutí připojení se ke Slovensku a k žalobě.

Miloš Zeman

...dovedeno ad absurdum, tak sundáme kříže ze stěn, což některé země už udělaly, zakážeme v jídelnách vepřové, což kupodivu taky některé země udělaly...
Zavádějící

V posledních letech lze zaznamenat zprávy o vyřazení vepřového ze školních jídelníčků v některých školách, např. ve Velké Británii (ze starších zdrojů např. bulvární Daily Mail či Telegraph) nebo Francii (Guardian). V případě Francie to bylo doprovázeno mnohými kontroverzemi, kdy se dané téma stalo předmětem politického boje.

Tento jev však nelze přičítat obavám z islámského terorismu, ale spíše vyhověním požadavků ze strany žáků a rodičů židovského a muslimského vyznání. Je navíc nutné zdůraznit, že se ve zmíněných případech nejedná o zavedení obecného pravidla nepodávání vepřového ve školních jídelnách, které by bylo uplatňováno v celé zemi, ale o rozhodnutí několika škol.

Případ "sundávání křížů" ze stěn školních tříd lze zaznamenat např. v roce 2003 v Itálii, kdy u soudu uspěl radikální muslimský aktivista Adel Smith s požadavkem odstranění kříže ze školní třídy, kterou navštěvoval jeho syn. Rozhodnutí soudu vyvolalo v majoritně katolické Itálii mnoho kontroverzí. I přesto jej však nelze spojovat s obavami z islámského terorismu . Jde primárně o konflikty mezináboženského soužití v kontextu (italskou ústavou garantované, .pdf – články 7 a 8) sekulární povahy politického systému. Dodáváme jen, že muslimská komunita v Itálii se podle článku od radikálního aktivisty Smitha distancovala.

V obou oblastech, které prezident Zeman popisuje, nejde o plošná opatření v rámci konkrétních zemí, ale o ojedinělá rozhodnutí. Právě z důvodu zevšeobecnění je výrok hodnocen jako zavádějící.

Miloš Zeman

...proběhla už cvičení na jižní Moravě. No, a předpokládáme, že kdyby Německo a Rakousko uzavřelo hranice, tak pan ministr obrany říká, že armáda je do šesti hodin, ne neděl, ne dnů, ale do šesti hodin připravena k zásahu.
Pravda

Jednodenní společné cvičení Armády ČR a Policie ČR na česko-rakouských hranicích se uskutečnilo 30. září tohoto roku. Celkem se jej účastnilo 500 policistů a 300 vojáků a jeho cílem bylo obnovit hlídky na přechodech i hranici.

Co se týká možného ostrého nasazení sil pro zajištění ochrany hranice, ministr vnitra v souvislosti se cvičením uvedl, že nasazení společných hlídek trvalo 5 hodin. Tento čas je také brán jako ideál.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se prezident dopouští záměny ministrů Chovance a Stropnického. Podstatu výroku však popisuje korektně.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů