Demagog.cz

Partie s Janem Blatným a Ondřejem Šimetkou

V Partii na CNN Prima news se setkali dva lékaři - ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr., za ANO) a senátor Ondřej Šimetka (nestr., zvolen na kandidátce ODS). Není tedy žádným překvapením, že hlavním tématem bylo zdravotnictví a aktuální krizová situace. Jak je na tom Česko s vakcínou? Stíhají hygienické stanice trasovat všechny kontakty? Ozdrojovaná analýza práve k dispozici.

Ověřili jsme
Partie ze dne 22. listopadu 2020 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

6 z celkově 20 ověřených výroků

Jan Blatný

Jan Blatný

Víme, že ke změně vždycky dochází za 2 až za 3 týdny.

První projevy a dopady zavedených či zrušených opatření je možné pozorovat po zhruba 2 týdnech. Tomu odpovídá i podzimní vývoj pandemie v ČR v reakci na přijaté restrikce.

skrýt celé odůvodnění

Nutnost hodnotit dopady změn, které se týkají protiepidemických opatření, s odstupem 2 až 3 týdnů ministr Blatný deklaroval již dříve. Dne 9. listopadu pro Českou televizi například uvedl, že se začala projevovat „opatření přijatá před dvěma, třemi týdny“, tedy opatření, která byla přijata v týdnu od 19. října. V tomto týdnu vláda přijala restriktivní protiepidemická opatření, která jsou rozepsána níže.

Skutečnost, že je nutné zavedená opatření či jejich uvolnění hodnotit až s odstupem zhruba 14 dnů, zmiňují i někteří odborníci z oblasti zdravotnictví. Zmínit můžeme například hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala nebo ředitelku pražské hygienické stanice Zdeňku Jágrovou. Tento předpoklad potvrzuje i Ústav zdravotnických informací a statistiky. Ředitel ústavu Ladislav Dušek ve své prezentaci (.pdf, str. 8) dne 30. října uvedl, že dříve přijatá opatření se mohou naplno projevit až s odstupem 10–14 dní.

Se 14denním intervalem pak určitým způsobem pracuje i Protiepidemický systém ČR (PES). Vývoj počtu nově pozitivních pacientů a pozitivních seniorů nad 65 let v tomto časovém intervalu je jedním z klíčových ukazatelů tzv. indexu rizika (.pdf, str. 3). Hodnota tohoto indexu následně určuje stupeň pohotovosti a následná opatření (.pdf, str. 4).

Pro ilustraci můžeme také například zmínit studii vědců ze švýcarské univerzity ve Fribourgu, podle které dochází ke snižování počtu hospitalizací pozitivních osob po zhruba 2 týdnech od doby, co byla zavedena opatření. Snížení úmrtnosti se pak projevuje po zhruba 2,5 týdnech od zavedení opatření.

Graf níže pak ukazuje vývoj počtu potvrzených denních případů koronaviru v ČR od počátku září. Jak lze vidět, k nejvýraznějším nárůstům docházelo v průběhu října. První plošná opatření od tohoto nárůstu začala platit 9. října. Týkala se například omezení vnitřních hromadných akcí (.pdf, str. 1–2) nad 10 osob, zákazu provozu sportovních areálů či omezení provozu stravovacích služeb. Od 12. října pak byla uvedena v platnost opatření týkající se omezení úředních hodin orgánů veřejné moci (.pdf, str. 1), došlo k zákazu (.pdf, str. 1) divadelních či filmových představení a také k omezení (.pdf) prezenční školní výuky (kromě prvního stupně základních škol).

14. října pak bylo toto omezení ještě zpřísněno (.pdf), výuku přímo ve školách musely omezit i první stupně základních škol. Spolu se školami byly zavřeny i restaurace a zakázány byly hromadné akce nad 6 osob (.pdf, str. 1). Od 22. října (.pdf) byl zakázán maloobchodní prodej s výjimkou prodejen potravin, lékáren atd. Od stejného dne také začalo platit (.pdf) omezení volného pohybu.

Jak lze tedy vyčíst z grafu, počet potvrzených denních případů začal (dle dat dostupných 27. listopadu) klesat od 28. října, tedy zhruba 2 až 3 týdny poté, co vešla v platnost první plošná opatření při druhé vlně epidemie covidu-19 v České republice.

Jan Blatný

Jan Blatný

(…) vynásobíte to počtem kontaktů, které tito lidé (u nichž se potvrdila nákaza covidem-19, pozn. Demagog.cz) udají. Tento počet je zhruba 2,5.

Jak udává tabulka Chytré karantény, průměrný počet rizikových kontaktů se skutečně pohybuje okolo hodnoty 2,5. V den rozhovoru 22. listopadu 2020 to bylo přesně 2,34; o tři dny dříve 2,42.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat Chytré karantény lidé nakažení covidem-19 v České republice skutečně v době konání rozhovoru (22. listopadu) uváděli průměrně okolo 2,5 rizikových kontaktů, přesněji 2,34 (.pdf, str. 1, kolonka „Počet rizikových kontaktů z pozitivních případů“ vpravo dole). 19. listopadu (.pdf, str. 1) například toto číslo odpovídalo hodnotě 2,42.

Jan Blatný

Jan Blatný

Testování tak, jak bylo nastaveno v počátku, to znamená kolem 30 až 50 000 testů, nás stojí měsíčně tak, jak bylo prováděno, 2 až 3 miliardy korun.

Cena jednoho testu činí 1 756 Kč. Provedení 30 až 50 tisíc testů denně by tedy stát skutečně vyšlo na cca 2 až 3 miliardy, a to i při započítání určitého množství samoplátců.

skrýt celé odůvodnění

Denní počet provedených PCR testů na onemocnění covid-19 přesáhl hranici 30 tisíc 13. října (viz graf níže). Prozatím nejvíce testů bylo provedeno 27. října, kdy tento počet činil 47 498 testů. Dne 13. listopadu bylo provedeno 31 222 testů a od té doby jejich počet nepřesáhl 30 tisíc.

V polovině května Ministerstvo zdravotnictví pro samoplátce zavedlo maximální cenu testu PCR na přítomnost onemocnění covidu-19 na 1 756 Kč (.pdf, str. 57). Mluvčí ministerstva Martin Novotný k tomuto tématu uvedl: „Maximální cena testů vychází z toho, kolik dnes běžně platí zdravotní pojišťovny za test na covid-19 indikovaný ze strany KHS nebo lékaře.“

Vycházíme tedy z ceny testu ve výši 1 756 Kč. Pokud by docházelo k provádění 30–50 tis. testů, jak uvádí ministr Blatný, pohybovala by se celková takových cena testů mezi cca 1,58 a 2,63 mld. Kč. Z grafu výše pak vyplývá, že největší počet testů bylo provedeno cca mezi 13. říjnem a 13. listopadem, celkem přibližně 1,1 milionu testů (.csv), zde bychom se tedy dostali na částku cca 1,93 mld. Kč.

Zde je však nutné uvést, že přehled počtu provedených testů Ministerstva zdravotnictví zahrnuje také testy hrazené samoplátci. Tedy lidmi, kteří nemají žádanku od praktického lékaře, nebo hygienické stanice, a test jim tak nehradí zdravotní pojišťovna. Přesný počet samoplátců ve zmiňovaném období se nám však nepodařilo dohledat.

Například na začátku září se mělo jednat přibližně o 13 %. V polovině září ale například Andrej Babiš hovořil o tom, že podíl samoplátců je až 40 %. Takto vysoké číslo bylo způsobeno zejména pomalým trasováním, kdy lidé s rizikovým kontaktem nechtěli čekat na telefon z krajské hygienické stanice. Na začátku října pak ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že počet samoplátců klesá. Uveďme, že v rámci naší 10% tolerance by se tak částka uváděná Janem Blatným pohybovala pouze tehdy, pokud by podíl samoplátců z celkového počtu testů byl 6 % a méně.

Jan Blatný

Jan Blatný

Ten problém (nedostatek personálu KHS, pozn. Demagog.cz) byl zejména teda v září a tady v těchto měsících a předtím, jenom chci podotknout, že od té doby došlo k více než dvojnásobnému zvýšení asi na 3,5 tisíce těch osob, které trasují.

Mezi zářím a říjnem došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Pro listopad nejsou doposud data o celkovém počtu trasujících známa. Z porovnání dat jednotlivých dní v říjnu a listopadu ale vyplývá, že by počet měl být podobný jako v říjnu.

skrýt celé odůvodnění

Dle dostupných dat týkajících se Chytré karantény skutečně došlo k více než dvojnásobnému nárůstu počtu trasujících osob. Konkrétně se jedná o osoby, které se podílejí na trasování covid-19 pozitivních osob a jejich rizikových kontaktů. V září bylo těchto osob 1 401. V říjnu došlo k navýšení počtu trasujících cca 2,4× na 3 389. Jedná se o celkový počet trasujících v daný měsíc, počty v jednotlivé dny jsou logicky menší. Ne každý trasujující se totiž věnuje této činnosti každý den.

Data o celkovém počtu trasujících osob pro listopad nejsou dosud známa, proto jsme k zachycení předpokládaného počtu trasujících použili čísla vývoje trasujících z jednotlivých dní. Jednotlivé měsíce jsme potom porovnali mezi sebou. Graf níže zachycuje vývoj počtu trasujících v jednotlivých dnech od začátku září do 21. listopadu. K 1. a 2. listopadu nejsou dostupná data, proto mají v grafu nulovou hodnotu. Z grafu jasně vyplývá, že od začátku září, kdy trasujících bylo necelých 200, došlo skutečně k zásadnímu nárůstu. Nejvíce trasujících osob v jediný den bylo zaznamenáno 4. listopadu, a to 1 941. Od tohoto bodu začalo docházet k postupnému poklesu. Čísla trasujících jsou ale stále mnohem vyšší než v září a v zásadě zrcadlově kopírují říjnový vývoj. Rapidní dvoudenní poklesy v celém období jsou vždy způsobeny víkendy či svátky.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Data o trasování za jednotlivé dny v grafu níže se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

V tomto grafu je zobrazeno procento nových a rizikových případů, které byly natrasovány do 24 h (k 21. listopadu). Můžeme pozorovat, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje, s určitými výkyvy, nad 80 %.

Za týden, ve kterém výrok Jan Blatný pronesl, se pohybuje kolem 80 %. Oproti prvnímu listopadovému týdnu tedy došlo k mírnému nárůstu úspěšnosti trasování pozitivních případů, a naopak k poklesu v případě trasování rizikových kontaktů.

Dle dostupných dat tedy můžeme říct, že mezi zářím a říjnem skutečně došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Jednalo se tedy o „asi 3 500 osob“, které zmiňuje ministr zdravotnictví Blatný. Pro listopad zatím žádná data o celkovém počtu trasujících osob dostupná nejsou, ale dle počtu v jednotlivých dnech v porovnání s říjnem lze konstatovat, že kapacity budou podobné. V poměru ku úspěšnosti trasování pak můžeme říct, že kapacity jsou dostačující zhruba podobně jako v říjnu a na začátku listopadu, kdy trasujících osob v jeden den bylo nejvíce. 

Jan Blatný

Jan Blatný

(…) procento toho trasování se teď pohybuje úspěšně během 24 hodin kolem 90 % (…).

Procento pozitivních a rizikových případů, které byly vytrasovány do 24 hodin od zadání do systému, se sice 21. listopadu pohybovalo kolem 66, resp. 60 %, v předcházejících třech dnech však úspěšnost trasování skutečně dosahovala přibližně 90 %.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku zmiňovaná data o trasování za jednotlivé dny se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se prostřednictvím e-mailu obrátili na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu s žádostí o poskytnutí dat, z nichž v tomto odůvodnění vycházíme.

V grafu níže je zobrazeno procento pozitivních případů a rizikových kontaktů nakažených, které byly vytrasovány do 24 hodin od doby, kdy byly zadány do systému. Z těchto dat vyplývá, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů v období od 1. do 21. listopadu pohybovalo nejčastěji mezi 80 a 90 %.

Zejména u rizikových kontaktů lze pozorovat určitý pokles v účinnosti trasování. To může podle vyjádření hlavní hygieničky Jarmily Rážové (i samotného ministra zdravotnictví Blatného) z 20. listopadu souviset s tím, zda se trasující lidem dokážou dovolat, respektive s tím, že jsou lidé méně ochotní přijímat tyto telefonáty.

Úspěšnost trasování případů, které byly vytrasovány do 24 hodin od zadání do systému, se den před datem diskuze, tedy v sobotu 21. listopadu, pohybovala kolem 60 %. Zde je dobré uvést, že minimum v rámci týdne připadá dle grafu právě na sobotu, případně na neděli. Pokud se pak podíváme na několik předchozích dnů před 21. listopadem, úspěšnost se skutečně pohybovala „kolem 90 %“. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Blatný

Jan Blatný

My máme data na to, a já jsem to diskutoval i včera večer záměrně, protože jsem věděl, že sem půjdu, s kolegy, kteří se tím modelováním zabývají, že ve chvíli, kdy by se otevřely vlastně všechny obchody, i ty malé, kterých jsou tisíce, tak se dá předpokládat zhruba deseti až třicetiprocentní nárůst mobility obyvatel.

Dle studie think-tanku Bruegel dojde při uzavření obchodů v různých kategoriích veřejných míst k poklesu mobility o 15–30 %. Při znovuotevření obchodů tak může dojít ke stejně velkému nárůstu mobility.

skrýt celé odůvodnění

Obrátili jsme se na tiskové centrum Ministerstva zdravotnictví s žádostí o data, z nichž Jan Blatný vycházel ve svém tvrzení, že při otevření obchodů lze předpokládat 10–30% nárůst mobility obyvatel. Dostali jsme ovšem pouze odpověď, že ministr zdravotnictví vycházel „z kvalifikovaného odhadu statistiků z odborné skupiny při MZ, která připomínkovala vznikající model PES“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám bližší informace o těchto odhadech dohledat nepodařilo.

Tématu se nicméně věnuje analýza think-tanku Bruegel, který na základě dat z 12 evropských zemí (včetně ČR) vyhodnocuje, jak různá protiepidemická opatření ve skutečnosti ovlivňují mobilitu a kontakty osob. Využívá k tomu data společnosti Google ukládaná na základě historie polohy mobilních zařízení se systémem Android. Jedním ze zkoumaných opatření bylo i uzavření obchodů. Pro něj autoři článku uvádějí pokles mobility ve většině oblastí, s nimiž Google ve svých statistikách pracuje (viz článek, obr. 2). Jediné oblasti, kde pohyb obyvatel vzrostl, jsou parky a bydliště. V ostatních oblastech mobilita klesla, jak ukazuje následující graf.

Pokud předpokládáme, že po znovuotevření obchodů mobilita stejným způsobem vzroste, pohybují se tato čísla v rozmezí, které uvádí ministr Blatný.

K trochu jinému závěru pak dochází článek (.pdf) Mezinárodního měnového fondu (IMF), který rovněž využívá data z přehledů pohybu od Googlu a zkoumá vliv rozvolňování opatření na mobilitu obyvatel a následný nárůst infekce. Zde autoři uvádějí, že otevření obchodů se na celkovém nárůstu mobility podílí jen z necelých 7 % (.pdf, str. 16) a že při uvolnění všech restriktivních opatření najednou vzrůstá celková mobilita obyvatel asi o 20 % za týden (str. 3).

Výrok ministra Blatného hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle studie think-tanku Bruegel při uzavření obchodů dojde ve všech kategoriích mobility mimo bydliště (a kromě parků) k poklesu mobility o 15–30 %. Lze předpokládat, že při znovuotevření obchodů může dojít ke stejně velkému nárůstu mobility.