Demagog.cz

Pirátka Olga Richterová na Prima CNN

Pod naší ověřovací lupou se poprvé ocitla Olga Richterová v novém pořadu K věci (Prima CNN News). Hovořila především o sociálních otázkách.

Ověřili jsme
CNN Prima News ze dne 12. května 2020 (moderátor Pavlína Kosová , záznam)

6 z celkově 17 ověřených výroků

Olga Richterová

Olga Richterová

Zhruba 150 000 lidí, co pracovalo na dohody, odvádělo pojistné. Je o nich evidence, není možné to zfalšovat.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace ohledně počtu lidí, kteří pracovali v posledních měsících na dohody a odváděli z nich pojistné. Oslovili jsme proto Českou správu sociálního zabezpečení s žádostí o poskytnutí dat a momentálně čekáme na odpověď.

skrýt celé odůvodnění

Informace ohledně počtu lidí, kteří pracovali na dohody a odváděli z nich pojistné, jsme nedokázali nikde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Olga Richterová stejné číslo, tedy zhruba 150 tisíc, však zmiňuje pravidelně, například na svém facebooku 21. dubna nebo na webu Pirátské strany 7. dubna.

Pokoušeli jsme se uváděné údaje najít na webových stránkách Českého statistického úřadu, ovšem bez žádného výsledku. Hledali jsme také na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, včetně dalších pod něj spadajících organizací. Jmenovitě na webových stránkách a portálu otevřených dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), neboť právě ta se pojistným zabývá. Žádná veřejně dostupná data k tématu jsme však nenalezli. Oslovili jsme proto ČSSZ o vydání informací, nyní čekáme na odpověď.

Olga Richterová

Olga Richterová

My jsme zastánci spíše postupného plánování, (...) třeba u těch domovů pro seniory, kde ta izolace, ta osamělost má neskutečný zdravotní dopad, to je prokazatelné, jsme navrhovali spíš větší postupnost u těch, kteří jsou chodící, podporovat postupně společné návštěvy venku, kde je menší riziko případné infekce.

Sociální izolace a osamělost skutečně mohou mít negativní dopad na zdraví seniorů. Dle odborníků je také riziko nákazy menší venku než vevnitř. Nepodařilo se nám však dohledat, zda Piráti opravdu navrhovali postupně uvolňovat zákaz návštěv v domovech pro seniory.

skrýt celé odůvodnění

Podle některých studií může sociální izolace a osamělost negativně ovlivnit duševní i tělesné zdraví seniorů i lidí obecně. Může vést například k vyššímu riziku srdečních chorob, artritidy, cukrovky II. typu, depresí nebo také demence. Tuto část výroku Olgy Richterové lze tedy považovat za pravdivou. 

To platí i pro její slova o tom, že ve venkovním prostředí je riziko nákazy koronavirem menší než vevnitř, jak dokládají vyjádření odborníků. Například podle profesora Harvardovy univerzity Rogera Shapira se kapénky viru ve větru rozptýlí velmi rychle a nepředstavují tak vážné nebezpečí nákazy, samozřejmě pokud lidé zrovna nestojí blízko sebe.

Nepodařilo se nám však ověřit hlavní část výroku, tedy zdali Pirátská strana někdy navrhovala zavést postupné uvolňování restrikcí, které se týkají návštěv v domovech seniorů. Tato informace se neobjevuje ani na oficiálním webu Pirátů, na jejich speciálních stránkách o koronavirové krizi nebo na veřejně přístupném pirátském internetovém fóru. Zmínku o takovém návrhu se nám nepodařilo nalézt ani na facebookovém účtu Pirátské strany či na účtu samotné Olgy Richterové. Nelze však vyloučit, že postupné povolování návštěv domovů seniorů ve venkovních prostorách navrhovali Piráti například při jednání s dalšími politickými stranami.

Olga Richterová

Olga Richterová

Jsou kraje, třeba Pardubický kraj, které tuhle dobrou praxi (terénní pečovatelské a odlehčovací služby, pozn. Demagog.cz) mohou šířit dál, protože to umí, protože tam tyhle věci celkem fungují.

Nepodařilo se nám dohledat informace o kvalitě terénní pečovatelské a odlehčovací služby v Pardubickém kraji jako celku ani srovnání mezi kraji. V roce 2018 ale například Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim (v Pardubickém kraji) získalo za své terénní služby ocenění.

skrýt celé odůvodnění

Informace o kvalitě fungování terénní pečovatelské a odlehčovací služby se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt, a to ani pro samotný Pardubický kraj, ani pro celou republiku.

Je nicméně pravda, že v roce 2018 získalo Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, ležící v Pardubickém kraji, Cenu kvality v sociální péči v kategorii Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory – terénní služby (.pdf, str. 5). Nelze tak vyvrátit, že v některých případech se dá v rámci Pardubického kraje mluvit o „dobré praxi“ v poskytování terénní pečovatelské služby. Nevypovídá to však o fungování těchto služeb v celém kraji.

Nepodařilo se nám dohledat ani údaje o počtu uživatelů terénní pečovatelské a odlehčovací služby v jednotlivých krajích. Český statistický úřad sice nabízí informace o počtu klientů vybraných „terénních a ambulantních sociálních služeb“, data čistě pro terénní formu těchto služeb však dostupná nejsou. Pro doplnění kontextu uvádíme alespoň tabulku počtu uživatelů terénní a ambulantní pečovatelské i odlehčovací služby za rok 2018. Zde se Pardubický kraj v případě pečovatelské služby nachází na 10. místě ze 14, v případě odlehčovací služby pak na 7. příčce.

Na závěr dodejme, že co se týče dostupnosti odlehčovacích služeb, řadí se Pardubický kraj spíše na konec žebříčku. Atlas dlouhodobé péče ČR, který v roce 2019 vydal Institut pro sociální politiku a výzkum, například uvádí (.pdf, str. 35), že v „Pardubickém kraji lze hodnotit dostupnost odlehčovacích služeb jako velmi špatnou“

Olga Richterová

Olga Richterová

V rámci republiky se liší míra toho, s jakou závažností onemocnění jsou lidé v domovech, bohužel třeba Ústecký kraj tam má i lidi, kteří by tak intenzivní péči nepotřebovali.

Nepodařilo se nám dohledat dostupné informace o tom, že by v Ústeckém kraji lidé v domovech nepotřebovali tak intenzivní péči jako třeba v jiných krajích.

skrýt celé odůvodnění

Do dneška se v Ústeckém kraji potvrdilo celkem 530 osob nakažených koronavirem, z toho 280 osob se z nemoci vyléčilo, 21 zemřelo. V přepočtu na počet nakažených osob na 100 000 obyvatel měl pak Ústecký kraj od začátku pandemie 64,34 nakažených. Nejvyšší poměr měla Praha – 152,64 osob na 100 000 obyvatel, nejméně Jihočeský kraj – 28,09.

Už na začátku března některé domovy na Ústecku kvůli šíření koronaviru zakazovaly nebo omezovaly v jejich domovech návštěvy, učinily tak například lounský Domov pro seniory U Pramene nebo některé domovy na Teplicku, později pak například i Domov pro seniory v Žatci. Na začátku dubna pak některé domovy seniorů přestaly přijímat nové klienty, aby měly dostatek místa na případnou nutnou izolaci klientů s koronavirem, některé další domovy se dobrovolně uzavíraly do karantény.

V Domově U Trati v Litoměřicích bylo na konci března 52 nakažených seniorů a také několik nakažených zaměstnanců, někteří z nich potřebovali i lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu byl domov uzavřen do karantény. Další domovy na Litoměřicku v té době zavedla přísná opatření, aby seniory i zaměstnance domovů ochránila. Litoměřicko je také nejzasaženějším okresem Ústeckého kraje a zúčastnilo se plošného testování v Česku, ve kterém se zjistilo, že imunizace společnosti je zde pod 0,6 procenty.

Data krajských hygienických stanic platná k 15.5.2020, Zdroj: Deník

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by potvrzovaly toto tvrzení. Kontaktovali jsme poslankyni Richterovou a ta nás odkázala na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. V zápisech z jednání, ani ve zvukových záznamech se nám však také nepodařilo toto tvrzení najít. Kontaktovali jsme tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale zatím jsme od nich neobdrželi odpověď.

Olga Richterová

Olga Richterová

Ministerstvo v zákonné lhůtě neodpovídá ani na další otázky Pirátů.

Lhůta na vyřízení žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím je 15 dní. Žádosti podané Olgou Richterovou se však s největší pravděpodobností stále nachází v této lhůtě. Jiné žádosti Pirátů, na něž ministerstva ve lhůtě neodpověděla, se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Olgy Richterové navazuje na debatu o neochotě Sněmovny vyzvat vládu ke zveřejnění anonymizovaných dat výzkumu COVID-19 pro veřejné účely (5. května tak odmítla Poslanecká sněmovna v hlasování číslo 145), přičemž poslankyně Richterová dále uvádí, že o ně téhož dne požádala dle zákona o svobodném přístupu k informacím (viz žádost pdf). Článek na webu Pirátské strany a tweet Olgy Richterové, které toto zmiňují, mají datum 5. května 2020. Poslankyně mluví nicméně o dalších žádostech Pirátů, na něž úřady neodpovídají v zákonné lhůtě. Serveru Demagog.cz se povedlo dohledat například tweety z 6. a 12. května žádající Ministerstvo školství o podklady a následně zdůvodnění, na základě něhož tento resort rozhodl o neotevření speciálních škol. 

Ověřovaný výrok se týká zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zákon ukládá státní a veřejné správě poskytovat veřejnosti informace:

㤠2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.“

Zákon rovněž stanovuje průběh vyřizování žádosti. Konkrétně v paragrafu 14 jsou podmínky vyřízení žádosti:

„§14

(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:

a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,

c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.“

Povinný subjekt, tedy v našem případě Ministerstvo zdravotnictví, či Ministerstvo školství, má povinnost při kladném vyřízení žádosti do 15 dnů odpovědět. Je důvodné se domnívat (vzhledem k pravděpodobnému datu odeslání žádostí o přístup k informacím poslankyní Richterovou), že dotyčná ministerstva zákonnou lhůtu 15 dnů zatím neporušila.

O jiných aktuálních žádostech Pirátů, které by příslušné úřady odmítaly vyřídit, jsme bohužel nedohledali žádné informace. Vzhledem k tomu, že úřady nemusí zveřejňovat seznam došlých žádostí, nemůžeme ani vyloučit, že žádné takové žádosti nejsou.

Olga Richterová

Olga Richterová

Jde o data, která třeba v Americe naklikáte v jejich Centre for disease control na internetu do nějaké úrovně. A jako vědec potom dostanete podrobnější úroveň na základě vašeho výzkumu.

CDC poskytuje data o zdraví obyvatelstva na území USA. Podle zákona o svobodě informací může o poskytnutí dat CDC zažádat kdokoli. Zda CDC vědcům poskytuje podrobnější verze svých dat, CDC neuvádí.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Richterová upozorňuje (video od 15:46), že „pro další rozhodování o budoucnosti“ a kvůli riziku, že by se pandemie koronaviru mohla vrátit, potřebuje vědecká obec příslušná data. V této souvislosti Richterová poukazuje na americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) jako na kvalitního poskytovatele těchto dat. (Data spolu s CDC shromažďuje ještě Národní středisko pro statistiku zdraví NCHS). CDC na svých internetových stránkách poskytuje veřejně dostupná data o epidemii koronaviru na území Spojených států – o počtu nakažených, úmrtích, počtu testů, procentech pozitivních testů (jednotlivá data pod záložkami U.S. Cases, U.S. Covid Testing). Ohledně nemoci COVID-19 odkazuje CDC také na data a statistiky dalších institucí, z nichž některé vyžadují přístup přes určitou knihovnu či jinou instituci.

Podle FOIA (zákon o svobodě informací) si může kdokoli zažádat o záznamy dat, které CDC shromáždilo. CDC tak ročně vyhoví 1 000 požadavkům.

Výrok považujeme za neověřitelný, protože CDC neuvádí, zda vědcům poskytuje podrobnější portfolia.