Požadavky komunistů

Zástupci politických stran jsou voleni do dozorčí rady VZP od roku 2006. Poslanecké sněmovna schválila novelu zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně došlo ke změně§ 21, podle kterého dozorčí radu tvoří

"a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,

b)10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu."

Touto novelou získaly politické strany větší vliv a dohled nad dodržováním právních předpisů a vnitřních předpisů a celkovém hospodaření VZP.

V roce 2005 se VZP dostala do finančních problémů, které vedly k uvalení nucené správy nad VZP, odvolání ředitelky Musílkové, ustanovení poslanecké vyšetřovací komise a k finanční pomoci od státu. Již v roce 2006 ale zakončila VZP své hospodaření s přebytkem a s výjimkou let 2012 a 2013 dosahovala (dostupné jsou výroční zprávy do roku 2016) přebytkových výsledků hospodaření. I po zvolení zástupců politických stran do dozorčí rady ale VZP dosáhla deficitních výsledků hospodaření.

Účast a činnost zástupců politických stran v dozorčí radě je pouze jedním z faktorů, které ovlivňují hospodaření VZP. Dozorčí rada není na rozdíl od správní rady hlavním výkonným orgánem, který by měl přímý vliv na hospodaření. Vzhledem k mnoha jiným ekonomickým a politickým faktorům (míra ekonomické aktivity, ekonomický růst, rozpočtové určení prostředků ze státního rozpočtu, atd.) nelze tvrdit, že vyrovnané hospodaření VZP je zapříčiněno přítomností politiků v dozorčí radě.

KSČM se v minulosti opravdu vyhradila vůči zmíněným ministerstvům vlády v demisi.

V případě ministerstva zdravotnictví se Vojtěch Filip osobně vymezil ke krokům ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Na tiskové konferenci z února 2018 mu vyčítalodvolání Svatopluka Němečka z funkce ředitele ostravské nemocnice:

„Legitimita těch rozhodnutí, pokud není podložena vnější kontrolou, je pochybná. Já chápu jeho (Adamovu) odvahu některé personální kroky dělat. Ale považuji to za krok velmi špatným směrem.“

Ministerstvo dopravy bylo komunisty kritizováno zejména ve věci plánovaného rozšíření mýtného o 900 km na silnice I. třídy. Vadí jim zejména zvolení neekonomického řešení, možné objíždění zpoplatněných úseků a neprozkoumaný dopad na mikroregiony.

„V lednu 2017 však Ťok předložil do vlády variantu technologicky neutrálního řešení a rozšíření o 900 km. Stalo se to, že vyhrálo politické rozhodnutí nad odborným a ekonomickým hlediskem,” zaznělo od poslankyně Matušovské na tiskové konferenci z 6. března 2018 (čas od 4:45).

Agendu ministerstva zahraničí KSČM kritizovala zejména kvůli vyhoštění ruských diplomatů v kauze Skripal a kvůli postoji ministerstva a předsedy vlády Andreje Babiše ke spojeneckému útoku na syrské cílez 14. dubna 2018. Komunistům vadí i plánovaná zahraniční politika vyplývající z programového prohlášení vlády ANO s ČSSD.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zase předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval v záležitosti podepsání memoranda k těžbě lithia.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, vzhledem k tomu, že důvodem pro zrušení dodatku k memorandu byla kritika KSČM - mj. hlavně skutečnost, že kvůli dodatku kritizovaným komunisty bylo přerušeno jednání o toleranci vlády mezi ANO a KSČM.

O dodatku k memorandu informoval ministr průmyslu a obchodu Hüner, který vyjednával s těžaři. Pro Radiožurnál uvedl:

"Během jednání jsme si vyjasnili vnímání memoranda, jeho obsahu a právních závazností, a abychom stvrdili toto vnímání i právě relevantním dokumentem, dohodli jsme se, že do týdne uzavřeme dodatek k memorandu." Babiš však na toto r eagoval kriticky s tím, že dodatek nebyl projednáván s vládou:

"On má možná dobrý úmysl, že to chce nějakou formou zrušit, ale úkol byl, že má informovat vládu. Pokud se to sám dozvídám z médií a ještě to nešťastně komunikoval, není to dobře." Babiš také kritizoval samotné memorandum:

"Protože já jsem přesvědčen, že to memorandum nemá logiku a nemůže být platné, když se odvolává na ochranu investic mezi Austrálií a Českou republikou, a ta firma sedí někde na Britských panenských ostrovech. A musím o tom s panem ministrem mluvit." Z řad KSČM zaznívala k dodatku kritika, dle webu ČT se předseda komunistů Filip vyjádřil v Otázkách Václava Moravce k dodatku takto:

"Naštvalo mě nejvíc, že jestliže hlasy ANO, KSČM a SPD jsme na zářijové schůzi schválili, že memorandum je právě nulitní, tak nemůžu k právně nulitnímu dokumentu přijmout dodatek." Deníku Echo řekl Filip následující:

"Řekl jsem panu předsedu Babišovi, že jsem proti dodatku. Pokud chce ministr Hüner dodatek skutečně podepsat, tak s nimi (hnutí ANO - pozn. red.) nemá cenu dál jednat." Vzhledem k tomu, že dodatek schválen vládou nakonec nebyl a po vyjasnění si informací okolo dodatku mezi ANO a KSČM se komunisté vrátili k jednání o toleranci vlády, předseda Filip mj. uvedl:

"Vzhledem k tomu, že předseda vlády nařídil panu ministru Hünerovi, aby postupoval v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze září loňského roku, tak se KSČM vrací k jednání." 1. března tohoto roku oznámil Hüner při sněmovních interpelacích, že ČR vypověděla memorandum o těžbě lithia u Cínovce s australskou společností European Metal Holdings (EMH). Uvedl následující:

"Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda,ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích." Loni před sněmovními volbami byla kauza lithium jedním z rozhodujících témat. Tehdejší ministr průmysl Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o porozumění s EMH, jež se stalo terčem kritiky. Necelé dva týdny před volbami s prvotní informací o lithiu přišel dezinformační server Aeronet. Dle informací z Aeronetu ČSSD chystala tunel, který by Česko připravil o peníze z lithia. Kauza byla dále rozebírána například zde.

Poslanec Filip naráží na zjištění, která přinesla česká média v únoru 2018. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch byl anonymním dopisem obviněn z účelových personálních změn na postech svých poradců. Anonym kritizuje jmenování poradců Filipa Vrubela a Jakuba Krále. O jejich dřívějším působení a napojení na farmaceutické firmy psal internetový server A2larm. Přímé vazby na farmaceutické společnosti jsou u Vrubela a Krále prokazatelné. V současnosti už ale ani jeden nepůsobí jako poradce ministra zdravotnictví. Prokázat ovlivňování přímého chodu ministerstva zdravotnictví se nám u jejich osob nepodařilo.

Filip Vrubel byl anonymem kritizován pro střet zájmů za působení v soukromé společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal, kde zastupoval farmaceutické společnosti ve sporech s regulačními úřady (např. SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv, kde dříve Vrubel také pracoval, a to jako náměstek ředitele). Z této společnosti ale v únoru 2018 odešel.

V minulosti Vrubel působil i jako ředitel odboru farmacie ministerstva zdravotnictví, kde pod jeho vedením došlo k chybnému výpočtu ceny léků na bronchitidu a celkové škodě 50 000 000 Kč.

Vrubel je od 1. března 2018 náměstkem ministra zdravotnictví. V této funkci je zodpovědný za legislativu pro zavádění eReceptů a lékového záznamu. Dále za stabilizaci lékového sektoru, koordinaci legislativních revizí systémů cen a úhrad léčiv, vstup inovací do zdravotního pojištění a zavádění Health Technology Assessment. Není ale ministrovým poradcem.

Jakub Král působí jako jednatel poradenské společnosti Porta Medica. Ta farmaceutickým společnostem pomáhá s plněním zákonných regulací a norem. Významné zakázky ale dostává od Králova dřívějšího působiště, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Server A2larm získal dopis, v němž ministr Vojtěch udělil předsedovi ÚNMZ záštitu nad vzdělávacím kurzem, který prováděla Králova soukromá společnost v době, kdy byl poradcem ministra Vojtěcha. V současnosti už ale Jakub Král ve funkci poradce ministra zdravotnictví není.

Filip Vrubel a Jakub Král jsou ale stále členy správních rad Všeobecné zdravotní pojišťovny a Oborové zdravotní pojišťovny, jsou jmenovaní vládou ČR. Králova společnost Porta Medica přitom nabízí farmaceutickým firmám poradenství při komunikaci s pojišťovnami.