Demagog.cz

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný o státním rozpočtu a sudetských Němcích

Předseda lidovců se v rozhovoru pro Právo věnoval velkým tématům, jako je schodek státního rozpočtu nebo porušování Ústavy. Dostalo se však například i na cenu zlevněného jízdného na lince mezi Heřmanovým Městcem a Chrudimí.

Ověřili jsme
Právo ze dne 20. července 2019 (moderátoři Marie Königová a Naďa Adamičková, záznam)

15 z celkově 21 ověřených výroků

Marek Výborný

Marek Výborný

Zdůrazňuji, že jsem v průzkumu zařazen poprvé.

V průzkumu STEM popularity stranických osobností z června 2019 je Marek Výborný zařazen poprvé od roku 2015, kdy začal být vývoj trendů agenturou pozorován.

skrýt celé odůvodnění

Ve zmiňovaném průzkumu agentury STEM je Marek Výborný zařazen poprvé. Neobjevil se například ani v dubnovém šetření důvěry stranickým představitelům CVVM. Je však potřeba dodat, že Marek Výborný se stal teprve koncem března předsedou KDU-ČSL, když porazil Mariana Jurečku na sjezdu lidové strany. V průzkumu CVVM tak ještě figuruje Pavel Bělobrádek, který byl zařazen také v lednovém šetření STEM (v červnovém už nikoliv).

Výzkumy veřejného mínění se tak dříve o Marka Výborného nezajímaly, protože nebyl předsedou strany nebo například ministrem.

Marek Výborný

Marek Výborný

A v porovnání s jinými politiky, podívejte se třeba na vicepremiéra Havlíčka, který má coby ministr průmyslu a obchodu nesrovnatelně větší mediální prostor, jsou naše čísla srovnatelná (popularity a známosti politiků, pozn. Demagog.cz).

Podle výzkumu STEM jsou počty respondentů, kteří Marka Výborného a Karla Havlíčka hodnotí pozitivně, nebo je neznají, velice podobné. Mediální pokrytí Karla Havlíčka je výrazně větší než v případě Marka Výborného. U veřejnoprávních médií má Havlíček čtyřikrát více zmínek.

skrýt celé odůvodnění

Podle žebříčku hodnotícího popularitu stranických osobností se dají výsledky Marka Výborného (KDU-ČSL) a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nominován hnutím ANO) považovat za srovnatelné. Předsedu lidovců hodnotí kladně 18 procent dotázaných, 46 procent ho nezná. Vicepremiéra Havlíčka hodnotí příznivě 24 procent respondentů a 47 procentům není známý.

V porovnání s Karlem Havlíčkem je Marku Výbornému v médiích věnován menší prostor. Určit, jestli je tento prostor „nesrovnatelně větší“ ve prospěch ministra Havlíčka, je však problematické vzhledem k objemu dat, které by bylo nutné analyzovat pro zjištění konkrétnějšího výsledku.

V databázi NEWTON Media, která monitoruje český mediální prostor, jsme hledali následující kombinaci: „jméno, pozice, stranická příslušnost“, například tedy „Výborný předseda KDU-ČSL“. U výsledků za poslední měsíc (od 22. června do 22. července) jsme pak i ručně zkontrolovali relevanci výsledků. V případě Marka Výborného bylo z 352 výsledků relevantních 119. U Karla Havlíčka se v databázi objevilo 573 záznamů, z nichž se 349 týkalo ministra průmyslu a obchodu. Velké množství nerelevantních výsledků v případě Marka Výborného způsobuje například jeho příjmení, které se v textech často vyskytuje jako běžné přídavné jméno.

Od začátku dubna (kdy se stal Marek Výborný předsedou KDU-ČSL) do 20. července se podle stejných parametrů filtrování v databázi NEWTON Media objevuje 1819 výstupů k Marku Výbornému a 2161 u Karla Havlíčka. Část těchto výstupů bezpochyby není relevantní, ale vzhledem k tomu, že počet nerelevantních výsledků u Marka Výborného je poměrně vyšší než u Karla Havlíčka a Havlíčkovo číslo je i tak větší, můžeme předpokládat, že mediální pokrytí Marka Výborného je menší.

Pokud se v tomto období podíváme kupříkladu pouze na zpravodajské portály veřejnoprávních medií, tedy České televize a Českého rozhlasu, je v nich za poslední měsíc jméno Marka Výborného zmíněno 19krát, Karla Havlíčka 78krát.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ukazuje se, že všechny sliby, které (vláda, pozn. Demagog.cz) dala, není schopna finančně pokrýt. Debata, která začala kolem státního rozpočtu, už dnes naznačuje, že jeho příjmy nebudou stačit na výdaje, které vláda plánuje.

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými výdaji 1 598,1 mld. Kč. Odborníci varují před neudržitelností veřejných financí.

skrýt celé odůvodnění

Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů by příští rok měly čítat 1 598,1 mld. korun. V roce 2021 by se mělo jednat o 1 661 mld. korun a o rok později o 1 730 mld. korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda 29. dubna 2019. „Celkově tak dochází ke snížení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o 6 mld. Kč pro rok 2020 i 2021,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva financí.

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými příjmy 1 558,1 mld. Kč a výdaji 1 598,1 mld. Kč. Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se hlasování. Podle sociální demokracie neumožňuje návrh rozpočtu ve stávající podobě naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. 

Rovnováhu příjmů a výdajů státního rozpočtu přitom zásadně ovlivňuje navyšování důchodů. „Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let kolem 29 procent,“ informuje Česká televize. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň varuje, že pokud nedojde ke změně důchodového systému, mohl by se systém propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let minulého století do důchodu, tedy takzvaných Husákových dětí. Na neudržitelnost veřejných financí upozorňuje také Národní rozpočtová rada (NRR), a to ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zveřejněné v červnu 2019. „Na vykompenzování tohoto vývoje (stárnutí populace a s tím spojený výrazný růst výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči pozn. Demagog) nebude stačit ani pokračující ekonomická konvergence k vyspělejším státům a hospodářský růst provázený zvyšujícím se podílem mezd a HDP, jenž se odrazí na vyšším poměru vybraných daní z příjmů fyzických osob, či pojistného na sociální zabezpečení k HDP,“ dodává NNR (.pdf - 6). Také Evropská komise doporučuje České republice zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému.

Jako výdajové priority pro rok 2020 jsou podle Ministerstva financí navrženy

  • zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020 na 14 358 Kč;
  • zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020;
  • nárůst platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % v roce 2020 a o 9 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat učitele bude v roce 2021 minimálně na úrovni 45 000 Kč;
  • nárůst platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7 % v roce 2020 a o 7 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat nepedagogického pracovníka bude v roce 2021 minimálně na úrovni 24 000 Kč;
  • zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,7 mld. Kč na celkové výdaje 74,5 mld. Kč v roce 2020 s tím, že podíl výdajů této kapitoly na HDP bude v roce 2021 činit 1,4 %;
  • valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %.

Výdaje by podle ministryně financí Schillerové měly kompenzovat úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven a zavedení digitální daně. Zvýšení příjmů očekává Schillerová také od zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Na zvýšení příjmů by se měly podle vládní koalice podílet i banky. Názory obou koaličních partnerů se rozcházejí v otázce, jakým způsobem by měly být peníze od bank vybírány.

Premiér Babiš prosazuje vznik Národního rozvojového fondu, do kterého by měly přispívat jednak banky poté, co zaplatí veškeré daně a jednak další investoři z nebankovní sféry. „Z fondu by se pak měly financovat tzv. PPP projekty, tedy veřejné služby poskytované ve spolupráci státního a soukromého sektoru,“ vysvětluje irozhlas,cz. „Fond bude založený na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích, zdroje fondu budou reinvestovány,“ vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu. Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu, by mělo být připraveno do konce září 2019.

Sociální demokracii se ale tento plán nelíbí a dále prosazuje klasickou sektorovou daň pro banky, která bude povinná a bude klasickým příjmem státního rozpočtu. Do rozpočtu by podle ČSSD přinesla až 14 miliard korun ročně. Bankovní asociace tento plán ČSSD odmítá a naopak vítá vytvoření Národního rozvojového fondu, který je podle jejich slov „progresivnější a inovativnější“.

Marek Výborný

Marek Výborný

Samozřejmě že zrovna s těmito návrhy souhlasíme (zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku, pozn. Demagog.cz).

Novelu zákona o zvýšení rodičovského příspěvku podpořila poslankyně KDU-ČSL Golasowská v rozpravě. 8 z 8 přítomných lidoveckých poslanců pak ve 3. čtení podpořilo také novelu zákona o důchodovém pojištění.

skrýt celé odůvodnění

O zvýšení rodičovského příspěvku neboli „rodičovské“ Sněmovna hlasovala v 1. čtení 10. července 2019. Hlasování se týkalo otázky, jaký výbor a komise budou návrh zákona projednávat. Přestože se návrhu týkaly dvě hlasování, 72. a 73., poslanci KDU-ČSL hlasovali v obou z nich stejně, všech 9 z 9 přítomných bylo pro. Hlasování se neúčastnil Marian Jurečka, který byl omluven. Přestože je podle lidovců jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče, kteří se starají a vychovávají malé děti, pozitivní, vládní návrh zákona je podle nich diskriminační pro asi 70 tisíc rodin, které vylučuje nároku na tento příspěvek, proto se chystají předložit pozměňovací návrh.

Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrh, kde budeme navrhovat, aby zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc se týkalo také těch rodičů, kteří již příspěvek vyčerpali, nicméně jejich dítě je ještě v tom režimu nároku na příspěvek, to znamená, k 1. lednu 2020 bude mladší čtyř let,osvětlila na plénu Sněmovny Pavla Golasowská postoj klubu lidovců. „Chceme zahrnout do čerpání navýšeného rodičovského příspěvku všechny rodiče, které v době nabytí účinnosti zákona budou mít děti mladší čtyř let,“ dodala poslankyně na tiskové konferenci.

Poslanci tímto hlasováním poslali návrh zákona k projednávání ve výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru a stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Po projednání návrhu zákona v garančním výboru, případně v dalších výborech, bude návrh zařazen na pořad další schůze Sněmovny ke druhému čtení. 

Téhož dne byla také ve 3. čtení schválena novela zákona o důchodovém pojištění (hlasování číslo 42). Tentokrát pro hlasovalo 8 z 8 přítomných poslanců KDU-ČSL. Dva lidovečtí poslanci, Marian Jurečka a Jan Bartošek, byli omluveni. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, kde bude projednáván.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ale ještě k plánovanému čtyřicetimiliardovému schodku rozpočtu.

Údaj o čtyřicetimiliardovém schodku rozpočtu, o kterém poslanec Výborný mluví, vychází z materiálu Ministerstva financí „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020", který vláda schválila na zasedání 24. června tohoto roku.

skrýt celé odůvodnění

Údaj o čtyřicetimiliardovém schodku rozpočtu, o kterém poslanec Výborný mluví, vychází z materiálu Ministerstva financí „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020“. Tento materiál schválila vláda na svém zasedání 24. června tohoto roku. Prioritou rozpočtu má být zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Se stejným schodkem 40 miliard vláda počítá také ve střednědobém výhledu hospodaření státu pro roky 2021 a 2022.

Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se. Návrh rozpočtu ve stávající podobě podle sociální demokracie neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Kritikou nešetřila ani Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí. Ta požaduje 11 miliard korun navíc, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. 

Pokud jde o návrh státního rozpočtu na příští rok, dokument bude předložen vládě nejdříve v srpnu. Průběh vzniku vysvětluje Ministerstvo financí na svém webu: "Na základě vládou schválených příjmů a výdajů vypracují správci jednotlivých kapitol do konce července návrh svého rozpočtu. Ministerstvo financí s nimi během srpna návrhy jejich rozpočtů projedná a následně předloží vládě návrh zákona o státním rozpočtu." Následně pak musí návrh schválit i Poslanecká sněmovna.

Marek Výborný

Marek Výborný

Mohu připomenout debaty o školních obědech zdarma, které nakonec nebudou.

ČSSD se společně s ANO po debatách na začátku roku 2019 dohodla, že pouze navýší finance již existujícímu dotačnímu programu, který poskytuje peníze na obědy sociálně znevýhodněným dětem. Koalice zatím nebude prosazovat jiné řešení.

skrýt celé odůvodnění

Vláda debatovala o obědech zdarma převážně na počátku roku 2019. Koaliční partneři se nemohli dohodnout na tom, zda poskytnout bezplatné obědy plošně, nebo pouze dětem a rodinám, které to opravdu potřebují.

Sama ČSSD předložila na konci roku 2018 návrh (.pdf, str. 3) na obědy zdarma pro všechny děti v mateřských a na prvním stupni základních škol. S tím nesouhlasil ministr školství Robert Plaga s tím, že by bezplatné obědy mohly být pouze pro ty, kteří to opravdu potřebují. Zároveň upozornil na to, že již existují dotační programy pro bezplatné stravování pro děti z chudých rodin. Jeden program funguje v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí a druhý v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

ČSSD spolu s ANO se dohodly tak, že pouze navýší finance pro operační program, který funguje v rámci MŠMT. Konkrétně by se mělo jednat o částku 100 milionů Kč, kterou stát přispěje na dotační program MŠMT. To znamená, že zatím koalice nebude prosazovat jiné řešení.

Marek Výborný

Marek Výborný

Jsme relativně mladý tým (vedení KDU-ČSL, pozn. Demagog.cz), který spadl rovnýma nohama do kampaně před evropskými volbami.

Kombinovaný věkový průměr předsedy a místopředsedů KDU-ČSL je nižší, než je průměrný věk populace ČR. Je také druhý nejnižší z 9 stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Předsednictvo strany bylo zvoleno méně než dva měsíce před konáním voleb do Evropského parlamentu.

skrýt celé odůvodnění

Dotaz redaktorky v ověřovaném rozhovoru se týkal obměny vedení KDU-ČSL na březnovém sjezdu strany. Sjezd KDU-ČSL se uskutečnil v Brně ve dnech 29. a 30. března 2019 a delegáti zvolili nového předsedu a předsednictvo lidovců.

Předsedou byl zvolen právě poslanec Marek Výborný (43 let), 1. místopředsedkyní senátorka Šárka Jelínková (51 let). Dalšími místopředsedy se stali poslanec Jan Bartošek (47 let), náměstek primátora Jablonce nad Nisou Štěpán Matek (32 let), náměstek primátora Havířova Bohuslav Niemiec (36 let) a náměstek primátorky Brna Petr Hladík (34 let).

Průměrný věk nově zvoleného vedení strany je 40,5 let. Je však otázkou, k čemu údajnou mladost týmu vztahovat. Průměrný věk populace v ČR je přibližně 42 let. Zvolené vedení KDU-ČSL je tak o rok a půl mladší, než je průměr populace.

Věkový průměr zvoleného vedení strany (předsedy a místopředsedů) můžeme také srovnat s ostatními politickými stranami a hnutími zvolenými do Poslanecké sněmovny. Různé politické subjekty však mají různá pravidla pro sestavování svých vrcholných orgánů. V některých stranách jsou totiž například členy předsednictva i předsedové poslaneckých nebo senátorských klubů, případně zástupci v Evropském parlamentu či starostů. V některých subjektech také vedle místopředsedů existují i řadoví členové předsednictva, v jiných nikoliv. Proto jsme se rozhodli podobně jako u KDU-ČSL hodnotit pouze předsedy a místopředsedy.

K 25. červenci 2019 tedy věkový stav následující:

ANO: Andrej Babiš (64 let), Jaroslav Faltýnek (57 let), Richard Brabec, (53 let) Petr Vokřál (55 let), Radek Vondráček (45 let), Jaroslava Pokorná Jermanová (48 let). Věkový průměr: 53,7 let.

ODS: Petr Fiala (54 let), Alexandra Udženija (43 let), Martin Baxa (43 let), Martin Kupka (43 let), Evžen Tošenovský (63 let), Miloš Vystrčil (58 let). Věkový průměr: 50,7 let.

Piráti: Ivan Bartoš (39 let), Olga Richterová (34 let), Radek Holomčík (33 let), Jakub Michálek (30 let), Mikuláš Peksa (33 let). Věkový průměr: 33,8 let.

SPD: Tomio Okamura (47 let), Radim Fiala (49 let). Věkový průměr: 48 let.

KSČM: Vojtěch Filip (64 let), Petr Šimůnek (54 let), Kateřina Konečná (38 let), Václav Ort (66 let), Stanislav Grospič (54 let). Věkový průměr: 55,2 let.

ČSSD: Jan Hamáček (40 let), Roman Onderka (53 let), Jana Maláčová (38 let), Tomáš Petříček (37 let), Ondřej Veselý (43 let), Michal Šmarda (44 let). Věkový průměr 42,5 let.

TOP 09: Jiří Pospíšil (43 let), Markéta Pekarová Adamová (34 let), Tomáš Czernin (57 let), Michal Kučera (50 let), Jan Vitula (50 let), Marek Ženíšek (40 let). Věkový průměr: 45,7 let.

STAN: Vít Rakušan (41 let), Jan Farský (40 let), Petr Gazdík (45 let), Věra Kovářová (55 let), Radim Sršeň (39 let). Věkový průměr: 44 let.

Z výše uvedeného plyne, že kombinovaný věkový průměr předsedy a místopředsedů strany je u lidovců druhý nejnižší z 9 stran v Poslanecké sněmovně. Mladší vedení mají jen Piráti. Z tohoto srovnání plyne, že zvolené vedení lidovců lze považovat za relativně mladé.

Předsednictvo lidovců bylo zvoleno na sjezdu 29. a 30. března 2019. Volby do Evropského parlamentu probíhaly na území České republiky ve dnech 24. a 25. května 2019, tedy méně než dva měsíce po zvolení nového vedení KDU-ČSL.

Marek Výborný

Marek Výborný

Dostali jsme o 21 tisíc hlasů víc než v těch minulých (ve volbách do Evropského parlamentu, pozn. Demagog.cz).

KDU-ČSL v letošních volbách do Evropského parlamentu získala o 20 931 hlasů více, než tomu bylo před pěti lety.

skrýt celé odůvodnění

V nedávno proběhlých volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 obdržela KDU-ČSL 171 723 hlasů, což znamenalo 7,24 % platných hlasů a zisk dvou mandátů. O pět let dříve, v roce 2014, získala strana 150 792 hlasů. Tehdy to však díky nižší volební účasti stačilo na 9,95 % hlasů a tři mandáty.

KDU-ČSL tedy letos získala o 20 931 hlasů více. Byť se nejedná o celých 21 tisíc hlasů, výrok poslance Výborného se pohodlně vejde do naší 10% tolerance.









Marek Výborný

Marek Výborný

Když se podíváte na první rok vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, jehož součástí byla KDU-ČSL, a když se podíváte na výsledek práce vlády Andreje Babiše za rok jeho působení, tak rozdíl v připravených zákonech je naprosto jasný.

Vláda Bohuslava Sobotky za první rok svého působení předložila Poslanecké sněmovně 81 návrhů zákonů. Za stejné období jich druhá vláda Andreje Babiše předložila jen 60, což je skutečně zřetelně méně.

skrýt celé odůvodnění

Vláda Bohuslava Sobotky byla jmenována dne 29. ledna 2014. Prvním návrhem zákona předloženým touto vládou byla novela zákona o soudech a soudcích (sněmovní tisk č. 117). Za první rok vládnutí pak tato vláda předložila Poslanecké sněmovně celkem 81 návrhů zákonů, přičemž posledním byl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk č. 386).

Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována dne 27. června 2018. Prvním návrhem zákona, který předložila byla novela zákona o zpravodajských službách (sněmovní tisk č. 240), za první rok svého působení pak předložila Poslanecké sněmovně celkem 60 návrh zákonů (posledním návrhem předloženým v prvním roce působení je tisk č. 535).

K metodě ověření je však potřeba napsat několik vysvětlujících poznámek. Předně si uvědomujeme, že připravit zákon neznamená totéž jako předložit návrh zákona Poslanecké sněmovně. Je zřejmé, že pokud vláda předložila návrh zákona již týden po svém jmenování, neměla na jeho přípravu valný vliv – de facto jen předložila Poslanecké sněmovně zákon napsaný za vlády předchozí. Následně (až několik měsíců po jmenování vlády) se však nachází jakási šedá zóna, ve které není možné určit, jaký vliv na předložený zákon měla vláda stará či nově jmenovaná. Zároveň v naší statistice nejsou zahrnuty zákony, které sice mohly být připravené, avšak nebyly Poslanecké sněmovně předloženy. Tyto zmíněné jevy by však naši statistiku ovlivnily jen minimálně, a navíc se dotýkají obou ověřovaných vlád. Vzhledem ke značnému rozdílu počtu navržených zákonů mezi Sobotkovou a druhou Babišovou vládou tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Marek Výborný

Marek Výborný

Do toho tady máme prezidenta, který skutečně – pro mě až neuvěřitelným způsobem – odmítá respektovat pravidla hry, tedy Ústavu, pokud jde o odvolávání a jmenování ministrů.

V roce 2017 otálel prezident Zeman s odvoláním Andreje Babiše z postu ministra financí. V roce 2018 pak Zeman odmítl jmenovat oficiálního kandidáta na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho. Letos také nepřijal demisi ministra kultury Antonína Staňka.

skrýt celé odůvodnění

Prezident republiky Miloš Zeman nejednal v souladu s Ústavou minimálně ve třech případech, pokud jde o odvolávání a jmenování členů vlády. Míru porušování („pro mě až neuvěřitelný způsobem“) Ústavy však nehodnotíme.

V prvním případě otálel prezident Zeman s odvoláním Andreje Babiše z postu ministra financí na návrh tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Stalo se tak na jaře v roce 2017 během vlády koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL kvůli střetům zájmu Andreje Babiše a možnému ovlivňování médií. Prezident Zeman nejprve vyhodnotil veřejně avizovanou demisi premiéra Sobotky tak, že její důsledky vztáhne pouze na jejího předsedu, a nikoli celou vládu. Podle ústavního právníka Marka Antoše by už toto jednání nebylo v souladu s Ústavou.

Premiér Sobotka v návaznosti na Zemanovu interpretaci demisi přehodnotil a 5. května 2017 navrhl odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. Prezident Zeman posléze odvolání odsouval, ačkoli měl podle výkladu několika ústavních právníků jednat bez zbytečného odkladu v horizontu několika dní. Zeman nakonec odvolal Babiše 24. května 2017 a současně jmenoval nového ministra financí Ivana Pilného. Andrej Babiš tak zůstal ve funkci ministra financí o 20 dní déle.

Ve druhém případě odmítl prezident Zeman jmenovat ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) při vzniku nového kabinetu ANO a ČSSD. Podle Andreje Babiše, který byl podruhé pověřen sestavováním vlády, byl Poche oficiálně nominován na post ministra zahraničí. Prezident Zeman však avizoval, že ho navzdory oficiální nominaci nebude do funkce jmenovat. Europoslanec Poche a prezident Zeman měli dlouhodobě napjaté vztahy. Poche také v prezidentské volbě podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Předseda ČSSD Jan Hamáček, který byl navržen do funkce ministra vnitra, připustil, že by mohl být řízením resortu pověřen právě on, a Poche by tak byl zaměstnán do jiné role. Tak se také 27. června 2018 stalo, navzdory faktu, že Miroslav Poche byl oficiálně navržen Andrejem Babišem. Podle článku 68 Ústavy ČR je ale prezident povinen jmenovat členy vlády navržené předsedou vlády. Zeman argumentoval tím, že obdržel dvě nominace, jak Jana Hamáčka, tak Miroslava Pocheho. Do funkce ministra zahraničí byl nakonec v říjnu jmenován Tomáš Petříček (ČSSD).

Třetí případ se týkal ministra kultury Antonína Staňka, který rezignoval koncem května 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Jako jeho nástupce byl nominován Michal Šmarda, současný starosta Nového Města na Moravě. Prezident však na konci května Staňkovu demisi nepřijal. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Babiš proto odeslal prezidentovi návrh na odvolání ministra Staňka a jeho nahrazení Šmardou. Prezident Zeman Staňka i přesto neodvolal, ačkoli článek 74 Ústavy ČR v takovém případě stanoví, že prezident je povinen na návrh předsedy vlády odvolat členy vlády a dle ústavních zvyklostí by tak měl učinit bez zbytečného odkladu. Po červencovém jednání v Lánech oznámil vicepremiér Hamáček, že Zeman je připraven odvolat Staňka k 31. červenci 2019.

Marek Výborný

Marek Výborný

Už po sjezdu jsem avizoval, že se chci bavit o spolupráci v krajských a senátních volbách příští rok, a myslím, že se nám v některých krajích podaří sestavit koalice. Třeba se Starosty, s ODS, Zelenými. Bude to kraj od kraje. Vzájemně konzultujeme i postavení kandidátů do Senátu.

Výborný po svém zvolení předsedou KDU-ČSL několikrát uvedl, že se STAN, TOP 09 nebo ODS je možná spolupráce na úrovni krajských a senátních voleb. Jednání však zatím nepřinesla konkrétní výsledky.

skrýt celé odůvodnění

Na konci března 2019 se Marek Výborný stal předsedou KDU-ČSL. Již v dubnu pro Český rozhlas uvedl, že nevylučuje spolupráci na úrovni krajských a senátních voleb. Odvolává se např. na funkční spolupráci v Olomouckém kraji (se Starosty) nebo v Pardubickém kraji s Evropskými demokraty, ve které by rád pokračoval. (čas 14:40)

Dosavadní prohlášení o možných spolupracích mezi stranami jsou však zatím mlhavá a obezřetná. Podle Echo24 Marek Výborný v květnu 2019 prohlásil, že spolupráce s ODS je zatím pouhou spekulací, zároveň však nevyloučil možnost prodiskutovat jednotlivé koalice pro krajské a senátní volby.

V červenci svá tvrzení o možných koalicích pro volby krajské a senátní zopakoval. „My se v tuto chvíli bavíme s Petrem Fialou, Vítem Rakušanem, Jiřím Pospíšilem, v horizontu krajských a senátních voleb příští rok, protože ty jsou před námi v každém případě,“ uvedl pro iRozhlas. Výborný tedy naznačuje, že jedná s ODS, STAN a TOP 09.

Jak ale výsledná možná spolupráce dopadne a zda budou koalice skutečně postaveny se dozvíme až před volbami.

Marek Výborný

Marek Výborný

Vedení KDU-ČSL tuto žalobu (na prezidenta republiky, pozn. Demagog.cz) podpořilo stejně, jako jsme vyzývali premiéra k podání kompetenční žaloby.

Vedení KDU-ČSL podporuje žalobu na prezidenta republiky a také vyzvalo premiéra k podání žaloby kompetenční.

skrýt celé odůvodnění

KDU-ČSL podporuje ústavní žalobu na prezidenta republiky, kterou připravuje senátorský Klub pro liberální demokracii. Na svých stránkách KDU-ČSL zmiňuje kladný postoj předsedy senátorského klubu KDU-ČSL Petra Šilara, který uvedl: „Jsem velmi potěšený, že budeme žalobu podávat, protože je potřeba říci, že císař pán je nahý a je potřeba tyto věci řešit. Velká většina příznivců vítá, že jsme se v Senátu konečně pro něco takového rozhodli.“

Předseda strany Marek Výborný na svém twitteru napsal o podání ústavní žaloby 15. června: „Připomínám, že by stačilo mít dostatečně silného premiéra, který bude trvat na respektování ústavy a nebude jen poslušným učedníkem hradního pána.“

Kompetenční spor vzniká podle Nejvyššího správního soudu „(...) buď mezi orgánem státní správy a orgánem samosprávy nebo mezi orgány samosprávy vzájemně (například mezi orgánem obce a orgánem kraje) o to, kdo má v určité věci vydat rozhodnutí“. K podání kompetenční žaloby vyzval premiéra bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.

K podání kompetenční žaloby premiéra vyzval také Jan Bartošek. „Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška, který byl hostem speciálního vysílání televize Seznam, porušuje hlava státu zcela jasně ústavu a premiér by měl za tohoto stavu podat na prezidenta kompetenční žalobu.“

Marek Výborný

Marek Výborný

Zdůrazňuji, že nejde o žalobu na prezidenta, ale jde o autoritativní soudní rozhodnutí, jak má jakýkoli prezident v případě článku 74 o odvolávání členů vlády jednat.

Kompetenční žaloba má jednoznačně určit, kterému ze sporných orgánů přísluší kompetence vydání určitého rozhodnutí. Podle Ústavy ČR je k vyřešení kompetenčního sporu určen Ústavní soud či Nejvyšší správní soud.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluví v tomto případě o kompetenční žalobě na prezidenta republiky v návaznosti na fakt, že prezident Miloš Zeman nepřijal demisi ministra kultury Antonína Staňka. Kompetenční žalobu zmiňoval vicepremiér Jan Hamáček jako jednu z možností postupu vůči prezidentově jednání. Po červencové schůzce v Lánech ale Hamáček oznámil, že Zeman je připraven odvolat ministra Staňka k 31. červenci 2019.

Ministr Staněk rezignoval koncem května 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Jako jeho nástupce vybrala ČSSD Michala Šmardu, současného starostu Nového Města na Moravě. Prezident ale na konci května Staňkovu demisi nepřijal. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by tak být trestán tlakem na odchod z funkce. V návaznosti na tuto situaci odeslal premiér Andrej Babiš prezidentovi návrh na odvolání ministra Staňka a jeho nahrazení Šmardou. Prezident Zeman ministra Staňka ani tak neodvolal, ačkoli článek 74 Ústavy ČR v takovém případě stanoví, že prezident je povinen na návrh předsedy vlády odvolat členy vlády a dle ústavních zvyklostí by tak měl učinit bez zbytečného odkladu.

Cílem kompetenčního sporu je pak určit, kterému ze sporných orgánů spadá kompetence vydat určité rozhodnutí. I přesto, že mají jednotlivé orgány vymezené pravomoci, může mezi nimi dojít ke konfliktu. Buďto chce více orgánů rozhodovat v téže věci, anebo naopak všechny orgány popírají, že je rozhodnutí v jejich kompetenci. Toto se však diskutované kauzy netýká. V situaci ohledně odvolání ministra by došlo k třetí variantě - Ústavní soud by potvrdil povinnost prezidenta odvolat ministra na žádost premiéra. O přípustnosti takové žaloby však mají experti své pochybnosti (viz níže). Podle článku 87 Ústavy ČR je k vyřešení kompetenčního sporu určený buďto Nejvyšší správní soud, nebo Ústavní soud. Konkrétněji se pak řešení těmto sporům věnuje zákon o Ústavním soudu v §120–125. Podle tohoto zákona může návrh na zahájení řízení podat státní orgán, který je v kompetenčním sporu mezi státem a územně samosprávným celkem, nebo státní orgán, který je v kompetenčním sporu se státními orgány navzájem. Návrh může podat také zastupitelstvo.

Dále je podle článku 89 Ústavy ČR rozhodnutí Ústavního soudu vykonatelné, jakmile je vyhlášeno zákonně stanoveným způsobem (nerozhodne-li Ústavní soud o jeho vykonatelnosti jinak). Tato rozhodnutí jsou pak závazná pro všechny orgány i osoby.

V případě sporu s prezidentem republiky o odvolání člena vlády se tak premiér může obrátit na Ústavní soud a zahájit tím kompetenční spor. Premiér Babiš ale několikrát uvedl, že k podání kompetenční žaloby nevidí důvod. Pochybnosti o kompetenční žalobě měli také ústavní právníci, kteří poukázali na jasnost pravidla odvolat člena vlády na návrh premiéra i na fakt, že v dané situaci není žádný spor o to, kdo má kompetenci vykonat. Jde prý jen o určení lhůty, v jaké je prezident povinen ministra jmenovat. V úvahu by podle nich připadala spíše ústavní žaloba na prezidenta pro hrubé porušení ústavy. Že má v případě neexistence exaktní lhůty prezident jednat bez zbytečného odkladu, judikoval Ústavní soud např. v nálezech týkajících se Lisabonské smlouvy.

Ústavní žalobu na prezidenta Zemana připravili senátoři již ke konci dubna letošního roku. Žalobu inicioval senátor Václav Láska, předseda hnutí SENÁTOR 21. V této žalobě (.pdf) bylo vymezeno sedm skutků (šest skutků hlavních a poslední složený z dílčích provinění), kterými prezident údajně porušil Ústavu. Jde například o nejmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí či jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy politické strany dohodly na sestavení vlády s podporou 101 poslanců. Žaloba byla 8. července 2019 rozšířena o osmý skutek, a to o neodvolání současného ministra kultury Antonína Staňka.

Marek Výborný

Marek Výborný

Jezdím do Bruselu na evropské summity lídrů Evropské lidové strany pravidelně.

Marek Výborný se od svého zvolení předsedou pravidelně účastní summitů lídrů Evropské lidové strany v Bruselu.

skrýt celé odůvodnění

Marek Výborný se od března 2019, kdy byl zvolen předsedou KDU-ČSL, zúčastnil summitů lídrů Evropské lidové strany v Bruselu 10. dubna, poté 28. května a 20. června. Seznam účastníků zveřejňuje Evropská lidová strana na svých stránkách. Ještě před zvolením Výborného předsedou lidovců se 21. března summitu zúčastnil Pavel Bělobrádek, bývalý předseda KDU-ČSL, který byl přítomen i na summitu v prosinci 2018.

Od svého zvolení předsedou strany se tedy Marek Výborný zúčastnil summitu lídrů Evropské lidové strany dosud v každém měsíci.

Marek Výborný

Marek Výborný

Dokonce bych v situaci, kdy potomci sudetských Němců rezignovali na majetkové či finanční požadavky, v tom viděl jakousi symbolickou tečku za vzájemným vyrovnáním všech historických křivd, které Němci způsobili Čechům za druhé světové války a které potom v některých excesech způsobili po konci války Češi Němcům.

Sudetoněmecký krajanský spolek vypustil ze svých stanov ustanovení, dle kterého požadoval navrácení majetku konfiskovaného po druhé světové válce či alespoň jeho kompenzaci.

skrýt celé odůvodnění

Sudetoněmecký krajanský spolek sdružuje sudetské Němce a jejich potomky a hájí jejich práva. Donedávna měl skutečně ve svých stanovách zmínku o snaze získat zpět majetek, který byl sudetským Němcům odebrán na základě tzv. Benešových dekretů. Konkrétně bylo uvedeno, že „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“.

V roce 2016 však spolek tuto zmínku ze svých stanov vypustil. Pokus vypustit daná ustanovení proběhl již v roce 2015, tuto změnu však zneplatnil německý soud, a to kvůli nedostatečnému času na vypořádání připomínek jednotlivých regionálních organizací. O změnu stanov se významně zasadil současný předseda spolku Bernd Posselt, pro Český rozhlas mimo jiné uvedl: „Nemůžete přece vyhodit miliony lidí z jejich domů, připravit je o vlast a majetek a pak si myslet, že nad tím jen mávnou rukou. Dnes jsou realisté a vědí, že to, v co po druhé světové válce doufali – že se za několik let opět vrátí domů – není vůbec možné. Proto je namístě, abychom hledali moderní, evropské formulace.“

Nutno však zmínit, že ač změnu stanov schválila velká většina předsednictva spolku, ne všichni členové se změnou souhlasí. Odpor některých organizací k této změně byl i důvodem pro zneplatnění změny stanov v roce 2015.

Že by se sjezd spolku mohl konat na území České republiky pak zaznělo např. v červnu 2019 na sjezdu spolku v německém Řezně.

Tzv. Benešovy dekrety měly za cíl dočasně upravit československé státní zřízení, a to z důvodu nezasedání řádného parlamentu. Po druhé světové válce však byly dekrety ratifikovány parlamentem, a staly se tak definitivně součástí československého právního řádu. Jeden z těchto dekretů např. stanovil, že Němci a Maďaři, kteří nabyli německého či maďarského občanství, pozbývají občanství československé. Právě to bylo základním impulsem pro jejich tzv. divoký odsun. Dalším dekretem byl těmto osobám zkonfiskován majetek. Dekrety se netýkaly nacistických obětí ani osob bojujících proti nacismu.

Podle právního historika Jana Kuklíka je třeba rozlišovat dekrety samotné od reálného chování některých Čechů při organizaci odsunu Němců a Maďarů. Dekrety podle něj nebyly podkladem pro žádné násilnosti.