Demagog.cz

Předseda vlády: druhý pokus

Andrej Babiš byl ve středu 6. června již podruhé jmenován předsedou vlády České republiky. Jeho první pokus skončil neúspěšně, když vládě nebyla (již v lednu 2018) vyslovena důvěra. Designovaný premiér v rozhovoru pro Českou televizi popsal vyjednávání s možným budoucím koaličním partnerem z ČSSD, mluvil o kauzách, které jsou s ním spjaty a popsal také své priority, na něž se chce dále zaměřit.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 6. června 2018 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

6 z celkově 20 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Určitě, určitě se to udělalo správně. Bylo to devětkrát kontrolováno (Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v současnosti bylo rozhodnuto o vrácení padesátimilionové dotace, o kterou v kauze jde, a také kvůli předchozí pokutě, již farma Čapí hnízdo musela zaplatit.

V tzv. kauze Čapí hnízdo je Andrej Babiš obviněn z podvodu při čerpání dotace - má jít o účelové vyvedení společnosti ZZN AGRO Pelhřimov (následně farma Čapí hnízdo) z holdingu Agrofert tak, aby firma získala dotaci určenou pro malé a střední podniky.

Jak zjistil deník Neovlivni.cz, už v roce 2011 byla firmě Čapí hnízdo udělena šestimilionová pokuta (vč. penále) za neoprávněné čerpání dotace. V tomto případě šlo o to, že část dotace byla poslána na účet firmy v době, kdy firma sama ještě neproplatila fakturu dodavatelům, což je v rozporu s pravidly pro přidělování dotací.

Další audit si vyžádalo ministerstvo financí od společnosti KPMG. Ta došla ke stejnému závěru. Navíc upozornila na to, že regionální úřad měl vyplacení dotace zabránit, protože kontrola neproběhla řádně. Právě tento úřad však v roce 2012 prominul farmě Čapí Hnízdo 99 % pokuty.

Kromě této kontroly probíhaly i kontroly další. Ministerstvo financí (v době, kdy jej vedl Babiš) samo provedlo šetření, nicméně jak informoval server Echo24 na základě zveřejněného auditu (ten vynesla Skupina Šuman), šetření se zaměřovalo pouze na některé otázky a neřešilo podstatu celé věci - tedy to, zda reálně celý projekt patřil Babišovi i v době, kdy formálně žádal o evropskou dotaci z pozice malé nebo střední firmy.

Přidělením dotace se zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ve své závěrečné zprávě dospěl OLAF ke zjištění, že příjemce dotace uvedl nepravdivé informace a důležité informace zatajil (české znění zprávy zde).

Farma Čapí hnízdo byla následně vyňata z evropského financování a nyní má dotaci vrátit. Momentálně byla lhůta pro vrácení prodloužena do konce června 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Daniel TAKÁČ: Proč české ministerstvo financí to z toho evropského financování tedy vyjmulo, tenhle projekt?

Andrej BABIŠ: Nic nevyjmulo.

Daniel TAKÁČ: Vyjmulo se to z evropských peněz. Bude se to platit z národních financí.

Andrej BABIŠ: Brusel zaplatil, protože to se platí v balíku...

Premiér v demisi Andrej Babiš se dopouští nepravdivého výroku, neboť Evropská unie sice celkový balík peněz na dotace v rozpočtovém období 2007–2013 skutečně zaplatila, ale projekt farmy Čapí hnízdo byl ministerstvem financí v lednu z dotace vyjmut. Zaplatil ho tedy stát z veřejných peněz a v současné době Česko vyzývá společnost Imoba z holdingu Agrofertu, aby dotaci 50 milionů vrátila.

Evropská komise vyzvala v prosinci roku 2017 Českou republiku, aby vyjmula z evropského financování projekt farmy Čapí hnízdo. Učinila tak kvůli probíhajícímu vyšetřování pod vedením Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Policie ČR. Stejně tak požádala o vyjmutí dalších čtyř desítek programů (.pdf), ve kterých probíhají například správní či daňová řízení.

Na konci ledna místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová oznámila, že ministerstvo financí vyhovělo žádosti Komise a vyňalo Čapí hnízdo z evropských dotací. Celých padesát milionů korun pro farmu tak zaplatila Česká republika ze svých veřejných prostředků, ačkoliv měl stát původně hradit pouze 7,5 milionu.

O peníze z EU však Česko reálně nepřišlo, neboť v dotačním programu ROP Střední Čechy, do něž bylo Čapí hnízdo zařazeno, figurovalo více projektů, na které evropské peníze nestačily, a k těmto se tak dotace nakonec dostane.

Na počátku května zaslal ROP Střední Čechy výzvu na dobrovolné vrácení dotace 50 milionů společnosti Imoba, která figuruje v holdingu Agrofertu a která se stala nástupcem původního příjemce dotace. Původní třicetidenní lhůtu na vydání 50 milionů posunul ROP Střední Čechy až na konec června 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Funguje jedině to, že jsme teda dali Turecku tři miliardy euro, který zastavily tu balkánskou cestu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem ke skutečnosti, že v současné době došlo ke snížení počtu migrantů na všech hlavních trasách do Evropy (přes Řecko a Itálii). Dá se tedy říci, že alespoň částečně jsou snahy EU a členských států úspěšné. Z pozice Řecka je opravdu podstatné fungování dohody o migraci mezi Tureckem a EU, přesto dochází na základě snah států EU k omezení migrace i jinde.

Dne 18. března 2018 došlo ke vzájemné dohodě mezi EU a Tureckem týkající se zastavení nelegální migrace z Turecka do EU. Mezi významné body je možné zařadit dohodu na procesu vracení nelegálních migrantů zpět do Turecka a přijímání legálních syrských imigrantů z Turecka (bod 1 a 2). V rámci této dohody byla přislíbena suma 3 miliard euro v letech 2016–2017 a následována stejnou sumou do konce roku 2018. Finance procházejí skrze organizaci zřízenou EU - Zařízení pro uprchlíky v Turecku. Množství nelegálních migrantů do Řecka z Turecka se dle EU snížilo o 97 % v roce 2017.

Příkladu dohody Turecka a EU se pokusila využít za podpory EU i Itálie, která v únoru 2017 podepsala s představiteli Libye Memorandum o porozumění, jehož hlavním cílem mělo být zastavení migračních cest přes Libyi z ní. Následující lokální dohody vedly opravdu ke snížení množství migrantů směřujících do Itálie. Oproti dohodě s Tureckem je tato dohoda kritizována nejen OSN, ale i dalšími aktéry, a to především za svůj laxní postoj k lidským právům, nejasnostem ohledně financování a také obviněním ze spolupráce s kriminálními živly.

Jak dokazují grafy (. pdf, str. 6) Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IOM), je zde patrný trend snižování počtu migrantů do EU v období po březnu 2016. Markantní je především pro Řecko a od října 2017 i pro Itálii.

Vzhledem ke skutečnosti, že problematika migrace do EU je vysoce komplikovaný a dlouhodobý proces, nedokážeme zcela předvídat, jak úspěšné současné snahy budou z dlouhodobého hlediska. Stejně tak je potřeba připomenout, že mnohé migrační politiky členských států EU jsou často kritizovány jak ze strany OSN, tak neziskových organizací s ohledem na problematiku základních lidských práv.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale ne, on nerozhodoval o Babišovi. On rozhodoval (slovenský Ústavní soud, pozn. Demagog.cz) i například o otci Adely Banášové, když už jsme u toho. To je známá moderátorka, všichni ji znají.

Slovenský Ústavní soud v nálezu (.pdf) ze dne 12. října 2017 sp. zn. II. ÚS 285/2017 rozhodoval o ústavní stížnosti podané Ústavem pamäti národa, který vede přepis evidence Státní bezpečnosti na základě zákona č. 553/2002 Z.z., o pamäti národa.

Ústav ve stížnosti namítal, že mu bylo postupem v jednání, a i následným rozhodnutím slovenského nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017 sp. zn. 2 Cdo 984/2015, stejně tak jako postupem v jednání, a i následným rozhodnutím sp. zn. 5 Co 635/2014 Krajského súdu v Bratislavě ze dne 30. června 2015, zasaženo do jeho základních práv a svobod.

Slovenský Ústavní soud shledal porušení základních práv a svobod Ústavu, a na základě toho zrušil obě zmíněná rozhodnutí Krajského i Nejvyššího soudu a vrátil je Krajskému soudu v Bratislavě k dalšímu jednání.

V těchto zrušených rozhodnutích soudy potvrdily rozsudek soudu prvního stupně, který určoval, že Andrej Babiš je neoprávněně v registračních protokolech bývalé Státní bezpečnosti jako agent. To však po nálezu slovenského Ústavního soudu již neplatí, a tak nelze opomíjet vazbu nálezu na osobu Andreje Babiše.

Ústavem namítaná porušení byla spatřována zejména v nesprávném postupu při dokazování výpovědí (.pdf, str. 55) bývalých příslušníků Státní bezpečnosti a také ohledně otázky pasivní věcné legitimace na straně Ústavu, který podle nálezu(.pdf, str. 73) není odpovědný za neoprávněné zveřejnění v evidenci Státní bezpečnosti nebo vůbec za samotné zveřejnění této evidence.

Ačkoli lze tomuto rozhodnutí slovenského Ústavního soudu přičítat dalekosáhlejší dopady než jen na osobu Andreje Babiše, zejména v části o výpovědi bývalých příslušníků Státní bezpečnosti nebo o pasivní věcné legitimaci ústavu. Nelze však pravdivě tvrdit, že soud o Andreji Babišovi nerozhodoval, neboť z rozhodnutí, která byla předmětem nálezu slovenského Ústavního soudu, jasně vyplývá, že Andrej Babiš byl účastníkem řízení u slovenského jak Nejvyššího soudu, tak i u Krajského soudu. Stejně tak lze dohledat, že byl účastníkem řízení u soudu prvního stupně.

Co se týče otce Adely Banášové, je pravdou, že i on se potýká s tím, že je evidován jako vědomý spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti. Jeho kauzou jsme se zabývali ve výroku předsedy vlády již dříve.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ne, my musíme nejdřív skutečně vytvořit ten důchodový účet, který jsme jednou měli, potom ho pan Klaus zrušil...

Informace, že byl důchodový účet zrušen, se čas od času ve veřejném prostoru diskutuje. Ministerstvo financí 30. ledna 2014 (shodou okolností den po nástupu Babiše do tohoto úřadu) v odpovědi na žádost podle zákona o svobodném přístupu uvedlo následující:

Od počátku padesátých let (kdy zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění,učinil příjmy a výdaje nemocenského a důchodového pojištění od 1. ledna 1952 součástístátního rozpočtu) se datuje financování sociálního pojištění (tedy i důchodů) ze zdrojůstátního rozpočtu a po následující období čtyřiceti let na tomto organizačníma finančním uspořádání nebylo v zásadě mnoho měněno. V roce 1993 došlo k tomu,že v souvislosti s daňovou reformou byla zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálnízabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stanovena odvodová povinnostpojistného (předtím byly všechny odvody zahrnuty v dani z příjmu), nicméně vazba na státnírozpočet se nezměnila.V roce 1993 tedy nedošlo k žádnému zrušení důchodového účtu, protože neexistoval.Důchodový systém funguje v rámci státního rozpočtu na tzv. průběžném principu - pojistné se odvádí do státního rozpočtu a ze státního rozpočtu se hradí výdaje na důchody. Jde o mandatorní výdaj, tedy ten, na který je zákonný nárok a výplata všech důchodů musí být ze státního rozpočtu pokryta i v případě, že vybrané pojistné je nižší než objem prostředků potřebný na výplatu důchodů. Nejde tedy o fondový způsob hospodaření, kdy by příjmy plynuly na jeden účet, z kterého by též byly hrazeny i výdaje, a který by končil saldem, které by v případě „přebytku“ bylo možno použít na jiné účely).“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

... potom byl druhý pokus, pan Zeman s Grégrem ho chtěli založit, pan Sobotka se Špidlou ho zrušili, těch 134 miliard za prodej Transgasu někde utratili.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože výnosy z privatizace byly rozděleny ještě vládou Miloše Zemana.

Miloš Zeman byl předsedou vlády od roku 1998, kdy ČSSD získala v parlamentních volbách 32 % hlasů. Na pozici premiéra setrval až do roku 2002, kdy jej vystřídal Vladimír Špidla.

V roce 2001 byla dokončena privatizace českého plynárenského monopolu, společnosti Transgas. Firma byla prodána německé společnosti RWE za více než 130 miliard korun. Vlivem posilující české měny se hodnota v průběhu času snížila na 124 mld. Kč. Celkový podíl prodaný RWE činil 97 % Transgasu a dílčích regionálních distributorů, díky kterým získala ČR 4,1 miliard eur, tedy zhruba oněch 130 miliard korun.

Ještě před nástupem Špidlovy vlády došlo k rozdělení peněz z privatizace. O zhruba devět miliard korun přišla Česká republika kvůli sílící měně, dalších deset si ponechala ČNB jakožto zprostředkovatel převodu a zbytek kabinet ČSSD po částech přidělil na výstavbu metra nebo na pražský okruh. Mimo závazek poskytnout dotaci fondům dopravy a bydlení se počítalo s penězi z privatizace na zaplacení stíhacích letounů pro Armádu ČR.

Již za vlády Miloše Zemana a celé ČSSD bylo rozhodnuto o části investic ze zprivatizovaných plynárenských společností. Z dostupných zdrojů nelze určit, zda opravdu byla (byť sebemenší) část peněz z privatizace předem určena na důchodovou reformu, kterou měla dokončit vláda budoucí.