Demagog.cz

Předvolební debata ČT: Státní finance

V jakém stavu je česká ekonomika? Jak se v tomto ohledu dařilo současné vládě? A jak je to s EET a účtenkovou loterií? Přinášíme analýzu velké debaty České televize o státních financích, ve které diskutovalo deset zástupců stran s nejvyšším volebním potenciálem: Andrej Babiš (ANO), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (TOP 09), Zbyněk Stanjura (ODS), Jiří Dolejš (KSČM), Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), Jakub Michálek (Piráti), Marek Pieter (STAN), Radim Fiala (SPD) a Jaromír Baxa (Zelení). Podívejte se, jak si vedli po faktické stránce.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 2. října 2017 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

2 z celkově 112 ověřených výroků

Jakub Michálek

Jakub Michálek

... není možné vyplnit daňové přiznání online.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na stránkách Finanční správy ČR je celá sekce věnována možnostem elektronického podání, včetně například daně z příjmů fyzických i právnických osob. Přehled všech dostupných elektronických formulářů pro přiznání daní lze nalézt zde.

Tato podání lze podat jak s ověřeným digitálním podpisem, tak i čistě bez něho. V takovém případě je pak ale třeba do pěti dnů zaslat na Finanční úřad potvrzení o správnosti údajů v elektronickém formuláři.

Podle statistik Finanční správy ČR odevzdalo elektronické daňové přiznání k 31. srpnu letošního roku již přes 250 000 osob. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, protože je možné podat daňové přiznání elektronicky.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Složená daňová kvóta je asi 48,6 % (reakce viz další výrok). Mluvil jsem o mezní dani z příjmu, to znamená, že u osob, které jsou ve střední třídě, tak ty platí 48,6 %. Vaše vláda (směrem ke Kalouskovi, pozn. Demagog.cz) a další pravicové vlády nastavily systém tak, že střední třídy platí 48,6 %, zatímco ti nejbohatší platí jenom nějakých 34 %.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Michálek jednak zaměňuje složenou daňovou kvótu za mezní sazbu daně (dodejme, že se po upozornění opravil), jím popsané procentní zdanění je také problematické, neboť zmíněných 34 % dopadá na naprosté minimum občanů. Uvedených 48 % (a podobné hodnoty) pak dopadají na širší skupiny obyvatel.

Ukazatel daňová kvóta popisuje podíl příjmů daňového charakteru na HDP. Složená daňová kvóta obsahuje mimo daní ještě další povinné odvody, tedy příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a cla.

Výše složené daňové kvóty je 34,3 % (.pdf, str. 23). Od roku 2011 mírně roste, v řádech desetin procentních bodů. Skutečná složená daňová kvóta je tedy přibližně o 14 procentních bodů nižší než uvedl Jakub Michálek.

Mezní veličina označuje přírůstek placené (vyměřené) daně z dodatečného příjmu. Mezní sazba daně se uplatňuje ze základu daně v nejvyšším zdaňovacím pásmu, tzn. nejvyšší možnou sazbou příslušné daně. Toto efektivní zdanění ekonomicky lépe popisuje skutečnou daňovou zátěž dopadající na každého jednotlivce. Rozhodně se nejedná o složenou daňovou kvótu. Podle OECD je mezní sazba střední třídy (průměrného zaměstnance) 48,6 % (str. 236).

Zdroj: vlastní výpočet

Do celkových odvodů zahrnujeme jak daň z příjmu, tak i odvody na zdravotní a sociální pojištění. Právě to způsobuje degresi ve výši efektivního zdanění, která je v grafu patrná. Odvody na sociální pojištění jsou totiž zastropovány na 48násobku průměrné mzdy. Míru zdanění počítáme v poměru k celkovým nákladům práce (tzv. superhrubé mzdě), tedy k hrubé mzdě navýšené o pojistné placené zaměstnavatelem.

Ve výpočtu uvažujeme poplatníka, který uplatňuje pouze základní slevu na dani.