Demagog.cz

Předvolební debata ČT: Státní finance

V jakém stavu je česká ekonomika? Jak se v tomto ohledu dařilo současné vládě? A jak je to s EET a účtenkovou loterií? Přinášíme analýzu velké debaty České televize o státních financích, ve které diskutovalo deset zástupců stran s nejvyšším volebním potenciálem: Andrej Babiš (ANO), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (TOP 09), Zbyněk Stanjura (ODS), Jiří Dolejš (KSČM), Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), Jakub Michálek (Piráti), Marek Pieter (STAN), Radim Fiala (SPD) a Jaromír Baxa (Zelení). Podívejte se, jak si vedli po faktické stránce.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 2. října 2017 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

9 z celkově 112 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Kalousek: Složená daňová kvóta není 46 a něco, ta je zaplaťpánbůh zhruba o deset bodů nižší.

Michálek: Mluvill jsem o mezní dani z příjmu, to znamená, že u osob, které jsou ve střední třídě, tak ty platí 48,6 %…

Kalousek: To je něco jiného než složená daňová kvota.

Ukazatel daňová kvóta popisuje podíl příjmů daňového charakteru na HDP. Složená daňová kvóta obsahuje mimo daní ještě další povinné odvody, tedy příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a cla. Výše složené daňové kvóty je 34,3 % (.pdf, str. 23). Od roku 2011 mírně roste, v řádech desetin procentních bodů. Skutečná složená daňová kvóta je tedy přibližně o 14 procentních bodů nižší než uvedl Jakub Michálek. Naopak Miroslav Kalousek popsal výši kvóty téměř přesně.

Mezní veličina označuje přírůstek placené (vyměřené) daně z dodatečného příjmu. Mezní sazba daně se uplatňuje ze základu daně v nejvyšším zdaňovacím pásmu, tzn. nejvyšší možnou sazbou příslušné daně. Toto efektivní zdanění ekonomicky lépe popisuje skutečnou daňovou zátěž dopadající na každého jednotlivce. Rozhodně se nejedná o složenou daňovou kvótu. Podle OECD je mezní sazba střední třídy (průměrného zaměstnance) 48,6 % (str. 236).

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Měli bychom si všimnout, že v tuto chvíli – byť všechny evropské země podle fiscal compact konsolidují svoje rozpočty – roste eurozóna zhruba stejně rychle jako USA, které svůj rozpočet nekonsoliduje.

Fiscal compact je součástí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která je jednou z reakcí na krizi eurozóny. Tuto smlouvu v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU, nepodepsat se ji rozhodla Velká Británie, ČR a Chorvatsko. Obsahuje požadavek vyrovnaného rozpočtu a mechanismy nápravy, které mají signatáři zavést do svých vnitrostátních předpisů. Fiscal compact tedy nemá přímý vliv na rozpočty všech evropských zemí, existují výjimky, mezi nimi i ČR, což Kalousek v debatě zmiňuje. Závazný je nicméně pro všechny členy eurozóny, o kterých byla v kontextu tohoto výroku řeč.

EU i USA výrazně zasáhla světová hospodářská krize, což je při srovnání tempa růstu HDP (graf níže) na první pohled zřejmé. Následující roky se tempo růstu amerického HDP pohybovalo kolem 2 %, zatímco v EU bylo v roce 2012 dokonce záporné. V posledních dvou sledovaných letech se však hodnoty tohoto ukazatele v EU a USA značně přiblížily. Kalousek v debatě hovořil právě o aktuálním stavu a výrok tak můžeme označit za pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Není pravda, že eurozóna nemá fiskální pravidla, vedle maastrichtských kritérií je fiscal compact, ke kterému ČR dosud nepřistoupila.

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii schválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím tří opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pakt však mají jenom státy platící eurem.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(reakce na předchozí výrok) Nejrychleji rostoucí položka je zvyšování dotací firmám.

Pokud se podíváme na data ze státního rozpočtu (vycházíme ze schváleného zákona na rok 2017), je zřejmé, že zmíněné dotace (str. 104) jsou skutečně položkou, která za období této vlády velmi výrazně narostla. Je to tedy položka s nejvyšší dynamikou.

Rok

skutečnost 2013

skutečnost 2014

skutečnost 2015

st. rozpočet 2016

st. rozpočet 2017

Rozdíl v %

Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (v mld korun)35,0

41,2

39,1

51,7

49,3

+ 40,8 %

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(reakce na předchozí) Vzhledem k tomu, že jsme nedostali žádnou slušnou nabídku, já sám jsem navrhoval, že nikoho nevybereme, takže jsme žádnou takovou zakázku nezrealizovali - na můj návrh.

Do druhého kola tzv. ekotendru, tedy výběrového řízení na o dstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací, se dostaly tři soukromé firmy. Po průtazích způsobených (ne)účastí konsorcia PPF došlo k podání cenových nabídek uchazeči v září 2011.

Nejlevnější cenovou nabídku podala společnost Marius Pedersen Engineering, jak informovalo ve své tiskové zprávě dne 13. 9. 2011 ministerstvo financí.

Tehdejší ministr financí Kalousek v říjnu 2011 oznámil, že nedoporučí vládě přijetí vítězné nabídky. Své rozhodnutí odůvodnil slovy: „Cenová výše, byť i té nejlevnější nabídky, není podle mého názoru natolik přesvědčivá, abych mohl vládě doporučit tuto nabídku přijmout. Nečasova vláda následně dne 21. 12. 2011 svým usnesením č. 956 rozhodla o neschválení smlouvy na plnění veřejné zakázky. Je tedy faktem, že nedošlo k realizaci zakázky.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nízkopříjmoví, zejména s dětmi, dnes žádné daně z příjmu neplatí.

Daňový systém v České republice je v současné době postaven na principu jedné daňové sazby 15 % plus tzv. solidární přirážky pro lidi s vysokými příjmy. Díky stanovení slevy na dani a daňových bonusů jako pevné částky však dochází i v tomto systému k mírné progresi, kdy lidé s nejnižšími příjmy neplatí žádnou daň z příjmu.

V roce 2017 je výše minimální mzdy nastavena až nad toto ochranné pásmo (do příjmu 10 tisíc korun je daň nulová, při aktuální výši minimální mzdy 11 000 dělá daň 150 korun). Pokud však poplatník uplatňuje další slevy, neplatí daň ani při vyšších příjmech. Uplatňuje-li slevu/daňový bonus na jedno dítě, neplatí daň až do hrubého příjmu téměř 16 tisíc korun, se dvěma dětmi tato hranice stoupá až na 24 tisíc, což přibližně odpovídá mediánové mzdě v ekonomice.

Zdroj: vlastní výpočet

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Eurozóna je pátá nejsilnější ekonomika světa, největší světový importér a exportér.

Měřítek pro výkonnost ekonomiky je více, asi nejčastěji se však používá hrubý domácí produkt (HDP). HDP19 zemí eurozóny bylo 10,7 bilionů eur v roce 2016, zatímco HDP celé EU bylo 14,9 bilionů (tabulka Gross domestic product at market prices). Před eurozónou byly Spojené státy s 15,5 biliony eur, na třetím místě Čína s 9,5 biliony eur. Ukazatel HDP tedy řadí eurozónu dokonce na druhé místo.

Pokud se podíváme na zahraniční obchod v minulém roce, tak zatímco USA exportovaly 1,2 bilionu eur a importovaly za 1,8 bilionu, eurozóna exportovala za 2 biliony a importovala za 1,8 bilionu eur. Je tedy patrné, že eurozóna importovala stejně jako USA, ale byla větším vývozcem. Největším exportérem je Čína, která se v tomto ohledu stala lídrem poprvé v roce 2009, její vývoz však oproti předchozím rokům klesá. Když se podíváme detailněji na oblasti vývozu, je pravdou, že Evropská unie jako celek mnoha dominuje - podle dat Světové obchodní organizace (.pdf, str. 31–33) za rok 2015 vedla Evropa export například v zemědělských produktech nebo železe a oceli.

Z výše uvedeného plyne, že eurozóna je druhým největším světovým exportérem a také jedním z největších importérů. I její výkonnost je velká, na základě námi použitého ukazatele HDP v reálných mzdách je na druhém místě.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

V roce 2012 se k 30. 9. proinvestovalo o 31 miliard víc, v době krize, než za letošní rok, v době růstu.

Podle údajů ministerstva financí dosáhly státní investice za leden až září 2012 (tedy v době, kdy byl ministrem financí právě Miroslav Kalousek) částky 72,98 miliard Kč. Za stejné období v roce 2017 stát investoval 41,35 miliard Kč. Tyto informace lze na výše uvedených odkazech najít pod heslem Kapitálové výdaje. Mezi tyto výdaje byly v roce 2017 zahrnuty: „investiční nákupy a související výdaje, investiční transfery podnikatelským subjektům, investiční transfery státním fondům, investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím“.

Rozdíl mezi vládními investicemi v roce 2012 a 2017 je 31,63 miliard Kč, odpovídá tedy relativně přesně výpočtu Miroslava Kalouska, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

I MF přiznává, že únik DPH z krácení tržeb v maloobchodě, na které je zavedena EET, je 5 % problému krácení DPH.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 132) k zákonu o elektronické evidenci tržeb by dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchodu mohl činit 4,9 miliard Kč. Celková výše daňových úniků v oblasti DPH podle odhadů ministerstva financí za rok 2012 činí (.pdf, str. 6) 80 miliard Kč.

Detailně se daňovými úniky zabýval také NKÚ, podle kterého se jejich celková výše pohybuje kolem 100 miliard Kč ročně. Podle jeho analýzy (.pdf, str. 14–16) se šedá ekonomika podílí na daňových únicích ze 7 %.

Krácení tržeb v maloobchodě tak může způsobovat zhruba 5–10 % všech daňových úniků v oblasti DPH. Jakkoli je tento odhad velmi hrubý, lze na jeho základě označit výrok o podílu maloobchodních úniků za pravdivý.