Předvolební debata: Jihočeský kraj

Kdo usedne do hejtmanského křesla v kraji rybníků a vodáků? V předvolebním klání na ČT24 se střetli: Pavel Hroch (Jihočeši 2012), František Konečný (ANO), Martin Kuba (ODS), Lukáš Mareš (Piráti), Radek Nejezchleb (KSČM), Jana Pupavová (SPD), Jiří Švec (STAN), František Talíř (koalice KDU-ČSL s TOP09) a současná hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

Ověřili jsme

Debata ČT ke krajským volbám ze dne 21. září 2020 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Pavel Hroch

0
0

František Konečný

0
0

Martin Kuba

0
0

Lukáš Mareš

0

Jana Pupavová

0
0

Ivana Stráská

0

Jiří Švec

0
0

František Talíř

0
0
0

Výroky

Pavel Hroch Jihočeši 2012
František Konečný ANO
Martin Kuba ODS
Lukáš Mareš Piráti
Jana Pupavová SPD
Ivana Stráská ČSSD
Jiří Švec STAN
František Talíř KDU-ČSL
Doprava 5 výroků
Ekonomika 4 výroky
Koronavirus 3 výroky
Krajské volby 2020 35 výroků
Regiony 6 výroků
Školství, věda, kultura 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Pravda 25 výroků
Nepravda 15 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 4 výroky

Lukáš Mareš

(...) vládní podpora cestovního ruchu sestávala ze dvou podpor, a to byly COVID-Lázně a potom COVID-Ubytování.
Krajské volby 2020
Pravda
Vláda představila podporu COVID-Lázně a COVID-Ubytování na základě Krizového akčního plánu cestovního ruchu v ČR.

Vláda v červnu 2020 vyhlásila dotační titul COVID-Lázně určený lázním zřizovaným státem (organizačními složkami státu či jejich příspěvkovými organizacemi, pozn. Demagog.cz). Podpora má být realizována v podobě jednorázového příspěvku 4 000 Kč na dospělou osobu, která v lázních stráví minimálně šest nocí. Na program byla vyhrazena 1 mld. z rozpočtu a platí od 1. července do konce tohoto roku.

V červenci vláda schválila další program na podporu cestovního ruchu COVID-Ubytování. V něm rozřazuje (.pdf, str. 5) typy ubytovacích zařízení od hotelů po turistické ubytovny a výše jednotlivých kompenzací za jeden pokoj. Majitelé ubytovacích zařízení mohou požádat o kompenzaci za období od začátku pandemie do 24. května 2020, tj. za dobu platných vládních opatření znemožňujících tuto formu podnikání (.pdf, str. 5). Na program bylo vyhrazeno více než 3 mld. Kč (.pdf, str. 1). Nemluvíme zde tedy o podpoře turismu, nýbrž spíše o podpoře cestovního ruchu v širším kontextu (.pdf, str. 1), tedy o snaze zachovat ubytovací kapacity.

Tyto vládní výzvy však měly návaznost na usnesení o Krizovém akčním plánu cestovního ruchu v České republice v letech 2020–2021. Na základě tohoto plánu ze začátku června vláda hodlá pomoci tuzemskému cestovnímu ruchu prostřednictvím sjednocení DPH v oblasti služeb na 10 % (.pdf, str. 18) a dalšími opatřeními. Například COVID III – poskytnutí ručení při úvěru (.pdf, str. 19) nebo realizací marketingové kampaně s názvem #světovéČesko. (.pdf, str. 23).

Vláda plánovala podpořit turismus i prostřednictvím kampaně v médiích, na kterou vyhradila 2 mld., později však dokument stáhla. Podle ministryně Dostálové se na opatření ještě pracuje.

Lukáš Mareš

Svaz průmyslu a cestovního ruchu předložil už během léta státu materiál, ve kterém ta opatření byla, bylo jich tam mnohem víc, byla komplexnější, a stát nechtěl v principu přijímat nic moc.
Krajské volby 2020
Pravda
Svaz obchodu a cestovního ruchu předložil již v dubnu sadu opatření na podporu cestovního ruchu. Jejich počet převyšuje počet opatření skutečně přijatých. Řada z nich pak byla vládou přijata pouze v omezeném režimu.

Předně uveďme, že Svaz průmyslu a cestovního ruchu neexistuje, Lukáš Mareš však mluví o opatřeních na podporu cestovního ruchu, pravděpodobně měl tedy na mysli Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ten již 31. března 2020 vydal Záchranný plán cestovního ruchu ČR COVID 2020. Dokument byl později aktualizován (.pdf) do podoby zveřejněné a předložené vládě 8. dubna 2020. V plánu svaz sdružující podnikatele v oblasti cestovního ruchu navrhuje vládě opatření, jež by měla pomoci podnikatelům v oblasti cestovního ruchu, kteří byli postiženi koronavirovými opatřeními.

Tento dokument obsahuje (.pdf, str. 7 a n.) řadu opatření rozdělených do 3 etap, a to opatření, která by se měla přijmout za trvání stavu nouze, opatření, která by se měla přijmout do 2 měsíců od konce stavu nouze, a opatření pro období 3–6 měsíců od skončení stavu nouze.

Pokud se podíváme na první skupinu opatření, navrhováno je např. rozšíření podpory Antivirus A tak, aby zaměstnanci pobírající náhradu mzdy mohli pracovat v rozsahu až do 20 % své pracovní doby. Dalším z opatření je také kurzarbeit, při kterém by se stát a zaměstnavatel podíleli na výplatě mzdy zaměstnance rovným dílem. Vláda přitom Antivirus A podle požadavků Svazu nerozšířila, kurzarbeit zaveden byl, avšak pouze pro zaměstnavatele do 50 zaměstnanců. Stát se pak na nákladech zaměstnavatelů podílí pouze tím, že odpouští platby sociálního pojištění.

Co naopak přijato bylo (.pdf, str. 7–8), je např. odložení placení nájmů, popřípadě státní podpora nájemcům i odložení splátek úvěrů. Přijat byl i „lex voucher“ a možnost operativně měnit rezervovanou kapacitu pro odběr elektrické energie, resp. snížení plateb za rezervované kapacity v případě odběratelů plynu. Ve velmi omezené formě pak byly vydány vouchery na podporu cestovního ruchu. Zatímco svaz požadoval (.pdf, str. 8) jejich univerzální platnost, stát vydal vouchery s menší hodnotou, uplatnitelné pouze v lázeňství. 

Ve druhé skupině (.pdf, str. 10–11), tedy z opatření pro období 0–2 měsíce po skončení nouzového stavu, nebylo např. sníženo DPH na služby cestovních kanceláří. Odpuštěna nebyla ani daň z příjmů za rok 2020, nebyl vytvořen kompenzační program pro škody způsobené přijatými opatřeními. Co se týče propagace domácí dovolené, připravovaný materiál byl ministryní pro místní rozvoj v červenci stažen.

Opatření navrhovaná svazem v poslední (.pdf, str. 12) skupině jsou pak podobná opatřením již zmíněným. Opět je navrhována marketingová podpora cestovního ruchu a poukázky na domácí dovolenou, zavedena nebyla ani možnost zaměstnavatelů přispět svým zaměstnancům na dovolenou v Česku, přičemž tato podpora by byla odepsatelná z daní.

Co se týče komplexnosti navrhovaných opatření, to je do značné míry subjektivním hodnocením, a proto nám nepřísluší ji hodnotit. Celkově pak hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť Svaz obchodu a cestovního ruchu sice navrhl přijetí opatření dříve než v létě, to však není jádrem výroku. Na druhou stranu můžeme říci, že svaz navrhl více opatření, než byl počet opatření schválených vládou, a v mnoha případech byly návrhy svazu přijaty pouze v omezené podobě.

 

Lukáš Mareš

Na začátku se uvažovalo, že by stát dal 4 tisíce každému občanovi s tím, že by to mohl vyčerpat někde v cestovním ruchu.
Krajské volby 2020
Pravda
Ministerstvo pro místní rozvoj původně uvažovalo o poukazech na tuzemskou dovolenou v hodnotě 10 000 Kč pro každého občana, 4 000 Kč by dal stát, 3 000 Kč zaměstnavatel, který by si částku strhl z daní, a zbylé 3 000 Kč by doplatil zaměstnanec. Program však dosud nebyl spuštěn.

Ministerstvo pro místní rozvoj chtělo původně navrhnout, aby stát dal každému občanovi 4 000 Kč na dovolenou v České republice, další 3 000 Kč by přidal zaměstnavatel, který by si tuto částku mohl odečíst z daní, a zbytek by doplatil sám zaměstnanec. Zatím však tyto poukazy, s výjimkou programu COVID-Lázně, nebyly zprovozněny.

Podnikatelské svazy pak navrhovaly, aby poukazy na domácí dovolenou byly v hodnotě 5 000 Kč pro každého občana k využití od 1. července. Ve schváleném Krizovém akčním plánu cestovního ruchu mají opatření ale jinou podobu. Vláda se nakonec uchýlila k programu COVID-Lázně, který poskytuje bez omezení dostupné vouchery v hodnotě 4 000 Kč pro každou dospělou osobu, která v lázních stráví alespoň šest dní.

Lukáš Mareš

Bylo spočítáno našimi analytiky, že kdyby ke každé tisícovce, kterou dá stát, občan přidal dalších 1 500 Kč, tak by se na základě těch multiplikačních efektů a daňové vratky potom, respektive daní zpátky státu ta vynaložená tisícikoruna vrátila.
Krajské volby 2020
Nepravda
Stejný výpočet lze nalézt v analýze zveřejněné na webu Pirátské strany. V ní uvedená částka 1 500 Kč však neodpovídá datům, z nichž tento výpočet vychází. Použijeme-li východiska analýzy, musel by občan utratit nikoliv 1 500 Kč, nýbrž přibližně 2 700 Kč.

Stejné tvrzení, jaké ve výroku uvádí Lukáš Mareš (Piráti), lze dohledat také v dokumentu (.pdf, str. 4–5), který na svém webu v červenci 2020 zveřejnila Pirátská strana: „Když to přepočteme jednoduše, tak pokud dá stát 1 000 korun a turista utratí svých 1 500, je to pro stát vyrovnané. Každou útratou turisty nad 1 500 korun již stát vybere ze zdanění spotřeby víc a je v kladných číslech.“

Výpočet se týká modelové situace (.pdf, str. 4), kdy by „vláda spustila program na podporu dovolených v Česku formou voucheru na 4 000 korun na osobu na ubytování do konce roku 2021. V případě rodin s 1–3 dětmi by mohlo jít o celkovou částku pro rodinu například 10 000 korun. Podmínkou by bylo využití těchto peněz na alespoň 6 přenocování a lze je využít na více než jednu dovolenou, ale vždy minimálně s 2 přenocováními.“

Analýza zpracovaná Pirátskou stranou pak také uvádí data, ze kterých výše zmiňovaný propočet vychází (.pdf, str. 4):

  • „Podle propočtů, kdy se počítají útraty turistů, by (…) byla celková útrata turisty ve výši 12 000 až 18 000 korun včetně těch 4 000 od státu.“
  • „Při jednoduchém systému distribuce voucherů lze očekávat zájem zhruba jedné třetiny obyvatel, tedy 3,5 milionů občanů.“
  • „Státní podpora by v součtu (…) činila zhruba 11 až 13 miliard korun (…).“
  • „V součtu by tato podpora iniciovala spotřebu v cestovním ruchu 42 až 63 miliard korun.“
  • „Do veřejných rozpočtů by zdaněním této spotřeby přišlo 15,5 až 23,5 miliardy korun. Z toho přímo do státního rozpočtu by to bylo 11,4 až 17,1 miliard.“

Na základě těchto údajů jsme pak posuzovali, zda je pravda, že stát má dostat investované prostředky zpět, pokud turista utratí 1 500 Kč z vlastní kapsy.

Analýza předně vychází z toho, že turista utratí „12 000 až 18 000 korun včetně těch 4 000 od státu“, tedy že k voucheru v hodnotě 4 tisíc Kč přidá turista vlastních 8–14 tisíc Kč. Poměr peněz od státu a vlastního výdaje turisty je tedy 1:2 až 1:3,5. Již z tohoto poměru vyplývá, že je výrok Lukáše Mareše nepravdivý, a turista podle analýzy doplatí alespoň 2 tisíce Kč ze svého.

Analýza zároveň počítá dopad na státní rozpočet. Pracuje přitom s předpokladem, že stát vybere na daních přibližně 27 % z celkové spotřeby v cestovním ruchu, kterou opatření vytvoří (11,4 mld. při spotřebě 42 mld. a 17,1 mld. při spotřebě 63 mld.).

Pokud stát ze spotřeby vybere 27 % na daních, musí být i státní podpora zodpovědná nejvýše za 27 % spotřeby, aby bylo opatření rozpočtově vyrovnané a stát na něm netratil. Alespoň 73 % spotřeby tedy musí jít z kapsy turistů samotných. Poměr 73/27 nás pak dovede k tomu, že na tisícikorunu státní podpory musí turista utratit přibližně 2 700 Kč z vlastní kapsy, aby tato podpora nezatížila státní rozpočet. Částka 1 500 Kč by tedy nestačila, turista by musel utratit mnohem více.

Dodejme, že analýza zároveň pracuje nejen s příjmy státního rozpočtu, ale i s příjmy dalších veřejných rozpočtů. Pokud zde použijeme stejný výpočet, dojdeme k tomu, že při útratě 1 700 Kč z kapsy turisty by na tisícikorunu podpory všechny veřejné rozpočty přijaly tolik peněz, kolik vydal stát. Stále tedy jde o vyšší částku, než uvádí výrok. Zároveň je třeba poznamenat, že analýza neuvádí žádné režijní náklady opatření, přestože očekává, že vouchery využije 3,5 mil. občanů, a pracuje se státní podporou 4 tis. Kč na osobu, naopak odhaduje náklady na 11–13 mld., nikoliv tedy 3,5 mil. krát 4 tis., tj. 14 mld. Není zřejmé, jak má být takových úspor dosaženo a jak se úspory projeví na celkových dopadech navrženého opatření.

Lukáš Mareš ve svém výroku pracuje s hodnotou 1 500 Kč, kterou skutečně najdeme v analýze Pirátů. Jelikož je ale tato hodnota ve zjevném rozporu se zbývajícími částmi analýzy a neodpovídá východiskům, se kterými analýza pracuje, musíme výrok hodnotit jako nepravdivý.

Pavel Hroch

My (Jihočeský kraj, pozn. Demagog.cz) jsme uvolnili 30 000 000 Kč na podporu cestovního ruchu a právě do ubytování, kdy jsme dávali buď 300 Kč nebo 30 %.
Ekonomika
Krajské volby 2020
Koronavirus
Pravda
Jihočeský kraj uvolnil na konci letošního května 30 mil. Kč na podporu cestovního ruchu. Součástí programu byla sleva na ubytování ve výši 30 %, maximálně však do výše 300 Kč na osobu a noc.

Jihočeský kraj na konci května 2020 oznámil vyhlášení programu na podporu cestovního ruchu s tím, že „Pro slevy na ubytování v penzionech a hotelech na území Jihočeského kraje je uvolněno 30 milionů korun“. Zastupitelstvo kraje se tak usneslo na jednání 21. května 2020, kdy schválilo (.pdf, str. 5) bod programu „Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje“, který obsahoval právě i zmiňovanou podporu (.doc, str. 1) ubytování, a to až do výše 30 milionů korun.

Administraci celého projektu podle výše uvedené zprávy zajišťuje Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR), která na svých webových stránkách 9. června zveřejnila podrobnější podmínky programu. JCCR popsala podmínky následovně: „Slevu 30 % z ceny ubytování, maximálně však 300 korun na osobu a noc, získají rodiny od dvou do šesti osob, z nichž nejméně jedna musí být starší 18 let“.

Pavel Hroch

...byli jsme po městě Karlovy Vary prvním krajem, který něco takového udělal (program podpory turistického ruchu, pozn. Demagog.cz).
Ekonomika
Koronavirus
Krajské volby 2020
Pravda
Město Karlovy Vary schválilo zavedení opatření na podporu turismu 7. května 2020. Jihočeský kraj pak jako první kraj v Česku vyčlenil 30 milionů na slevy na ubytování a 9,5 milionu na slevy do muzeí apod. 21. května 2020.

Na jednání Zastupitelstva města Karlovy Vary, které se uskutečnilo dne 7. května 2020 (.doc, str. 4–7), se karlovarští zastupitelé dohodli na podpoře oblastí cestovního ruchu a lázeňství zasažených restrikcemi v souvislosti s pandemií koronaviru. Vyčlenili 10 milionů korun na slevové vouchery různé hodnoty navázané na délku pobytu v hotelu či penzionu, které se daly generovat od 25. května 2020. Dalších 35 milionů korun vyčlenili na marketingové kampaně na podporu domácího cestovního ruchu a 5 milionů korun vynaložili na podporu kulturních a volnočasových aktivit.

V případě Jihočeského kraje pak byla opatření na podporu cestovního ruchu schválena na jednání zastupitelstva Jihočeského kraje dne 21. května 2020 v usnesení č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5). Na základě tohoto usnesení bylo uvolněno 30 milionů korun na ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto programů bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat pracovní místa v kraji. Opatření pak vzala na vědomí i Rada kraje 4. června 2020 (.pdf, str. 19). Zájemci tak mohli od 15. června na webové stránce www.leto.jiznicechy.cz (aktuálně již podzim.jiznicechy.cz) uplatnit ve formě voucherů slevu 30 % z ceny ubytování v penzionech a hotelech, maximálně do výše 300 Kč na osobu a noc. Tato opatření přitom přijal Jihočeský kraj skutečně jako první kraj v republice.

Následně zavedl podobnou kampaň i Středočeský kraj, konkrétně se jednalo o vouchery na návštěvu turistických míst.

Ostatní kraje podpořily cestovní ruch také, většinou však šlo o formu individuálních dotací, např. Liberecký kraj schválil rozdělení dotací 23. června 2020. (.pdf, str. 235 a n.). Ústecký kraj připravoval plán opatření pro období 2020–2021 ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru na rozvoj kraje. Královehradecký kraj schválil 14. září 2020 poskytnutí dotací z krajských dotačních programů v oblasti regionálního rozvoje pro rok 2020. Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo 16. června 2020 (.pdf, str. 21) poskytnutí individuálních dotací subjektům v oblasti cestovního ruchu. 

Oblíbeným způsobem byly i propagační kampaně na sociálních sítích, např. Moravskoslezský kraj připravil výzvu na sociálních sítích „Máme světový kraj“, ve které osobnosti představovaly lokality v kraji, nebo Plzeňský kraj, který připravil kampaň Dovolená v Plzeňském kraji s hercem Karlem Zimou.

 

Pavel Hroch

Ministerstvo pro místní rozvoj, jak už tady kolega Mareš hovořil o lázeňství, slibovalo napřed 10 tisíc, že jim bude dávat, nakonec to skončilo na čtyřech tisících (...).
Krajské volby 2020
Nepravda
Původní vouchery v hodnotě 10 000 Kč měly být určeny na jakoukoliv dovolenou v Česku. Stát by však z této částky dotoval pouze 4 000 Kč, další 3 000 Kč by poskytl zaměstnavatel, který by si tuto částku následně mohl odepsat z daní, a zbylé 3 000 Kč by doplatil občan.

Původně Ministerstvo pro místní rozvoj skutečně uvažovalo o vydávání voucherů v hodnotě 10 000 Kč. Ty měly být určeny na jakoukoliv dovolenou v Česku. Stát by však z hodnoty voucheru dotoval pouze 4 000 Kč, další 3 000 Kč by poskytl zaměstnavatel, který by následně měl možnost odepsat si je z daní, a zbylé 3 000 Kč by doplatil občan. Z důvodu nesouhlasu zaměstnavatelů však tento model nebyl přijat.

Místo toho byly vydány vouchery v hodnotě 4 000 Kč, které však mohou být využity pouze na lázeňské pobyty o délce alespoň 6 nocí obsahující nejméně 5 procedur. Kompenzace této slevy pro lázně pak probíhá v rámci programu COVID-Lázně.

Pavel Hroch

(...) a podívejme se, kdy to začalo (program COVID-Lázně, pozn. Demagog.cz), mělo to začít už někdy v červenci a skončilo to tak, že jsme čekali na souhlas a začalo to někdy v září.
Krajské volby 2020
Nepravda
Lidé měli možnost využít slevové vouchery v rámci programu COVID-Lázně již od 1. července. Na přelomu srpna a září se na základě notifikace evropské komise pouze zvýšil počet voucherů, které může stát jednotlivým lázním proplatit.

Nejdříve popišme kontext výroku. Pavel Hroch před tímto výrokem mimo jiné mluví (video, čas 1:11:00) i o opatřeních, která na podporu cestovního ruchu přijal sám kraj: „My jsme uvolnili 30 000 000 korun na podporu cestovního ruchu, a právě do ubytování, kdy jsme dávali buď 300 korun, nebo 30 %, (…). Ministerstvo pro místní rozvoj, jak už tady kolega Mareš hovořil o lázeňství, slibovalo napřed 10 tisíc, že jim bude dávat, nakonec to skončilo na čtyřech tisících (…)“. Následuje ověřovaný výrok, přičemž z kontextu je zřejmé, že o programu COVID-Lázně mluví obecně jako o nástroji podpory cestovního ruchu, v rámci kterého měli lidé mít od září možnost využít slevových voucherů.

Nyní již k samotnému ověření: Lázeňské zařízení má nárok na pokrytí (.pdf, str. 1) nákladů vzniklých akceptací slevových voucherů ve výši 4 000 Kč na základě Krizového akčního plánu cestovního ruchu (.pdf, str. 18) pro roky 2020–2021 a schválené vládní podpory lázeňských zařízení COVID-Lázně. Program začal platit v červenci, nikoli v září, jak uvádí Pavel Hroch.

Vláda celkově plánovala vydání 250 tisíc voucherů, zejména z počátku však byly možnosti lázní přijímat tyto vouchery omezené. Na základě evropských pravidel pro veřejnou podporu totiž mohou být lázním proplaceny pouze vouchery do hodnoty cca 5,3 milionu korun, tedy cca 1 325 voucherů. Kvůli tomuto limitu následně řada lázní pozastavila přijímání voucherů, a lidé tak s jeho uplatněním museli vyčkávat.

Náměstek Ministerstva pro místní rozvoj Koppitz v červenci uvedl, že tlačí na Evropskou komisi, aby vydala notifikaci, na základě které by se maximální povolená podpora, a tedy i hodnota voucherů přijatá jednotlivými lázněmi zvýšila na cca 21 milionů korun. Vláda nakonec notifikaci obdržela 7. srpna.

Lázně tak díky notifikaci mohou vouchery znovu přijímat, maximálně však do konce roku 2020. O proplacení voucherů pak žádají lázně zpětně, přičemž příslušný dotační program COVID-Lázně byl vyhlášen až 20. srpna, dosud však lázním od státu nebyl proplacen jediný voucher. Které lázně vouchery aktuálně přijímají, si mohou zájemci ověřit na webu kudyznudy.cz.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť možnost získat a uplatnit voucher v rámci programu COVID-Lázně zde byla již od 1. července. Na přelomu září a srpna se pouze zvýšil počet voucherů, které mohou jednotlivé lázně přijmout, resp. které jim budou státem následně proplaceny.

Pavel Hroch

Nám zakázali, abysme vozili turisty na výlovy rybníků.
Krajské volby 2020
Nepravda
Ministerstvo zdravotnictví od 18. září 2020 mimořádným opatřením zakázalo organizované venkovní akce s účastí nad 1 000 osob. Hromadné akce jsou kapacitně omezeny, nejsou ovšem zcela zakázány. Rybářství Třeboň zrušilo doprovodné akce z důvodu ochrany zaměstnanců.

Mimořádné opatření (.pdf, str. 1) ze dne 16. září 2020 zakázalo od 18. září pořádání venkovních hromadných akcí, jako jsou např. slavnosti, kulturní a spolková shromáždění, jejichž návštěvnost ve stejný čas přesahuje 1 000 lidí. Z opatření vyplývá, že událost typu výlovu rybníků může proběhnout, pokud budou dodržována preventivní opatření a akce se nezúčastní více než 1 000 lidí.

Opatření explicitně nezakazuje přítomnost turistů na podzimních výlovech rybníků. Nicméně např. Rybářství Třeboň, a.s., uvedlo, že kvůli současné epidemiologické situaci ruší veškeré doprovodné akce v průběhu výlovů. Jako hlavní důvod pro tato opatření je uvedena snaha „omezit kontakt našich zaměstnanců se širší veřejností“.

Pavel Hroch

Máme zhruba 5 000 km cyklotras.
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
V Jihočeském kraji se nachází cca 5 000 km cyklotras.

Podle tiskové zprávy Jihočeského kraje spravuje Nadace Jihočeské cyklostezky více než 5 000 km cyklistických tras v Jihočeském kraji: „Tato nadace obhospodařuje a stará se o pohodlí a bezpečnost cyklistů z celého světa na více než 5 000 km cyklistických tras v celém Jihočeském kraji“. Podobný údaj je k dostání na webových stránkách samotné nadace, jejímž účelem je dle statutu (.pdf, str. 2–3) péče o stávající cyklotrasy v Jihočeském kraji a výstavba tras nových. Zřizovatelm této nadace je kromě Jihočeského kraje i 23 jihočeských měst, společnost ČSAD JIHOTRANS a.s. a Jihočeská centrála turistického ruchu.

Pavel Hroch

(…) máme 5 a půl tisíce turistických tras.
Krajské volby 2020
Pravda
Podle Klubu českých turistů Jihočeského kraje je na území tohoto kraje 5 272,7 km turistických tras.

Klub českých turistů Jihočeského kraje na svých stránkách popisuje: „Značkaři našeho kraje udržují a obnovují 5 272,7 km pěších a 106 km lyžařských turistických značených tras vyznačených na území Jihočeského kraje, na kterých je umístěno 8 856 směrovek a tabulek a 175 nástěnných turistických map.

Výrok mluví o 5 a půl tisících turistických tras, přesto však hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť bezprostředně navazuje na tvrzení Pavla Hrocha „máme zhruba 5 000 km cyklotras“. Z jeho kontextu je tedy zřejmé, že měl skutečně na mysli počet kilometrů turistických tras, nikoliv počet tras jako takových.

Martin Kuba

Ten návrh na ten program (na podporu turistického ruchu, pozn. Demagog.cz) jsme přinesli my z opozice, řešili jsme ho společně s paní hejtmankou.
Vnitrostranická politika
Ekonomika
Pravda
Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu byla navržena opoziční ODS a následně předložena na jednání zastupitelstva hejtmankou Stráskou.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (.doc) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy, ČSSD a hnutí Jihočeši 2012.

Martin Kuba

(...) předkládali jsme ho my jako opozice a vy jste ho schválili (...).
Regiony
Krajské volby 2020
Nepravda
ODS sice přišla s prvotním nápadem, ale předkladatelem návrhu na jednání zastupitelstva byla hejtmanka Ivana Stráská za koaliční ČSSD. Pro návrh na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji hlasovalo 45 ze 47 zastupitelů, tedy i včetně těch opozičních.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (doc.) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice ČSSD, KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy a hnutí Jihočeši 2012. ODS v čele s Martinem Kubou tedy není předkladatelem, nýbrž jak už bylo zmíněno výše, pouze stála za návrhem na samém začátku.

Návrh byl schválen (.zip, dokument 20200521-14-18937.html) 45 hlasy pro, dva zastupitelé (z ANO a KSČM) se zdrželi, žádný ze zastupitelů tudíž nehlasoval proti. Není tedy pravdou, že návrh neschválila opozice, jak Martin Kuba naznačuje.

Pavel Hroch

(...) dělala to (návrh opatření na podporu turismu v Jihočeském kraji, pozn. Demagog.cz) centrála, ta už to měla dávno připravené.
Krajské volby 2020
Nepravda
Pavel Hroch výrokem opravuje Martina Kubu, který tvrdí, že ODS přišla s návrhem na opatření na podporu turistického ruchu. Jihočeská centrála cestovního ruchu se na přípravách návrhu skutečně podílela, vedle ní však na opatřeních pracovali také zástupci ODS.

Nejdříve popišme kontext celého výroku. Pavel Hroch zde opravuje tvrzení Martina Kuby, který při diskuzi o opatřeních kraje na podporu turismu pronesl mimo jiné: „ten návrh na ten program jsme přinesli my z opozice, řešili jsme ho společně s paní hejtmankou (…) předkládali jsme ho my jako opozice, a vy jste ho schválili." Právě na tato slova reaguje Pavel Hroch svým výrokem, podle kterého neměla návrh opatření připravit opozice, nýbrž samotná Jihočeská centrála cestovního ruchu.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz stojí za návrhem opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD), s níž je Pavel Hroch, jakožto kandidát hnutí Jihočeši 2012, v koalici: „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“ Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) na svých stránkách zveřejnila např. analýzu Kapacity a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení či si nechala zpracovat analýzu dopadů pandemie koronaviru na turistický ruch v Jihočeském kraji.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle slov samotné hejtmanky i serveru iDNES.cz se opoziční ODS skutečně podílela na přípravách opatření na podporu turismu. Tato opatření JCCR tedy předem připravená neměla, disponovala však podklady pro jejich přípravu.

Martin Kuba

My jsme připravili ten program. A připravili jsme ho velmi rozumně tak, ve spolupráci potom s centrálou, abychom dávali vždycky 30 % té ceny, abychom přispívali na ten pobyt a aby to mělo multiplikační efekt (...).
Krajské volby 2020
Pravda
V souladu s výrokem stojí za návrhem v kraji opoziční ODS a za marketingem a realizací Jihočeská centrála cestovního ruchu. Při splnění podmínek byla poskytována sleva 30 % na noc v ubytovacím zařízení.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. To potvrzuje i předkladatelka návrhu, hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Marketing a praktické zajištění programu má na starost Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). JCCR se pak podílela i na přípravách návrhu: „Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje“.

Podpora v souladu s výrokem je poskytována (doc.) za pomoci finanční kompenzace 30 % z ceny ubytovaní za noc do maximální výše 300 Kč u ubytovaní trvajícího minimálně 5 a maximálně 7 nocí.

Opatření počítalo (.doc, str. 3) se zvýšením spotřeby v kraji o cca 200 milionů a s příznivým marketingovým účinkem.

Martin Kuba

Když se podíváte na návštěvnost Krumlova a podíváte se třeba na návštěvnost iQLANDIA nebo jiných zážitkových cílů v České republice, tak už se začínají rovnat.
Regiony
Krajské volby 2020
Nepravda
Návštěvnost komplexu iQLANDIA se návštěvnosti zámku Český Krumlov vyrovnala už v roce 2018. Dnes je již počet hostů iQLANDIE dokonce výrazně vyšší, a to i když započítáme neplatící návštěvníky zámku.

Nejprve zasaďme výrok Martina Kuby do kontextu jeho předchozích vět. Hovoří o nutnosti investic do infrastruktury spojené s turismem. „Když se dneska podíváte, tak u nás dominují ty hrady a zámky, což velmi lákalo asijskou klientelu, ale také to s sebou neslo ten turismus, který nic moc nepřináší. (…) Když se podíváte na návštěvnost Krumlova a podíváte se třeba návštěvnost iQLANDIA nebo jiných jako zážitkových cílů v České republice, tak oni už se začínají rovnat. A v jižních Čechách bychom právě tuhle tu infrastrukturu potřebovali mnohem víc vybudovat, aby tam ty rodiny s těmi dětmi měly i mokrou variantu, aby tam mohly 3 dny vydržet." Martin Kuba tedy poukazuje na to, že v českém turistickém ruchu dominují hrady a zámky, ale již se na ně začínají dotahovat jiné „zážitkové cíle“, např. zmíněná iQLANDIA.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2015 obec s rozšířenou působností (ORP) Český Krumlov 480 863 turistů (.xlsx), v roce 2016 to bylo 511 358 turistů, 532 074 turistů v roce 2017, 603 766 turistů v roce 2018 a v roce 2019 navštívilo ORP Český Krumlov 583 663turistů.

Webové stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov uvádí návštěvnost této památky v letech 2017–2019, stejně tak výroční zprávy iQLANDIE, se kterou celkové počty návštěvníků srovnáváme. Graf zobrazuje celkové počty návštěvníků SHZ Český Krumlov a těch, kteří navštívili tamní placené expozice. Stejně tak graf obsahuje data o návštěvnosti celého areálu iQLANDIE a o návštěvnících, kteří navštívili expozici iQLANDIA, a to za roky 2017 (str. 5), 2018 (str. 7) a 2019 (str. 8).

Data o návštěvnosti SHZ Český Krumlov jsou pravděpodobně částečně nadhodnocená, jelikož jsou součtem návštěv jednotlivých částí areálu. Lidé, kteří navštívili více částí areálu, tak jsou započítáni vícekrát. Na vypovídací hodnotu dat při porovnání s iQLANDIÍ tento deficit nemá vliv, je však nutné jej při interpretaci grafu brát v úvahu.

Pokud se tedy podíváme na rozdíl v návštěvnosti SHZ Český Krumlov a celého areálu iQLANDIA, v roce 2017 navštívilo zámek o 18 670 lidí více, v roce 2018 iQLANDIA svou návštěvností o 1 767 lidí zámek překonala. V roce 2019 tento rozdíl navýšila na 36 850. Není tedy pravdou, že se tyto návštěvnosti „začínají rovnat“, iQLANDIA již od roku 2018 návštěvnost SHZ Český Krumlov převyšuje. Pokud bychom v případě Českého Krumlova brali jen platící návštěvníky, překoná iQLANDIA jeho návštěvnost ve všech 3 letech.

Pokud budeme brát v potaz pouze expozici iQLANDIA, pak po celou dobu vede Český Krumlov, a jak při celkovém počtu návštěvníků, tak i jen v případě návštěvníků platících. A to v prvním případě o cca 100 000, ve druhém o cca 50 000 návštěvníků. V roce 2018 byl rozdíl pouze 98 000, resp. 25 000 návštěvníků.

Pod výrazem „jiný zážitkový cíl“ si můžeme představit v podstatě cokoli od aquaparků, přes zoologické zahrady, rozhledny a lanová centra až po stezky korunami stromů. Je tedy logické, že návštěvnost některého z těchto objektů se bude rovnat nebo blížit návštěvnosti Českého Krumlova.

František Talíř

(...) když přijedete do Dolního Bavorska nebo do Horního Rakouska, tak tam často funguje taková kartička, kde vám za pár eur dají ne slevu 15 % na nějaké muzeum, ale opravdu plnohodnotný zdarma vstup do různých muzeí, dvě hodiny sportu v nějakých těch zařízeních.
Krajské volby 2020
Pravda
Jak německé Bavorsko, tak i Horní Rakousko nabízí řadu turistických karet, se kterými má návštěvník volný nebo zlevněný zážitek či vstup do nejrůznějších kulturních zařízení.

Pokud se turisté vydají do Dolního Bavorska, mohou si zakoupit několik verzí turistických karet, se kterými mají buď volný, či zlevněný vstup do nejrůznějších turistických míst. V nabídce je např. aktivCARD Bayerischer Wald, BayerwaldCard, BayerwaldCard PLUS nebo Erlebniscard Plus.

Turistickou kartu aktivCARD Bayerischer Wald návštěvník obdrží automaticky od svého hostitele, který je na seznamu zařízení vydávajících tyto karty. Karta poté platí po celou dobu pobytu a umožňuje volný vstup či zážitek ve více než 130 službách. Může se jednat o sportovní aktivity či vstup do kulturních zařízení. Jako příklad můžeme uvést výstavu o vesmíru v bavorském městě Bad Kötzting nebo dvě hodiny jízdy na elektrokole ve městě Bayerisch Eisenstein. Obdobné aktivity lze zažít i s kartami BayerwaldCard nebo BayerwaldCard PLUS, které lze zakoupit přes webové stránky. První zmíněná stojí 9,90 €, druhá od 16,90 € do 49,90 € v závislosti na době platnosti a věku. Erlebniscard Plus je k dostání od hostitelů v oblasti Sankt Englmar.

Horní Rakousko má v nabídce turistické karty Pyhrn-Priel AktivCard, Böhmerwaldcard, Linz Kulturcard 365 či Donau Card.

Pyhrn-Priel AktivCardBöhmerwaldcard může návštěvník získat v některém z partnerských ubytovacích zařízení a tyto turistické karty mu umožňují volné nebo zlevněné zážitky či vstupy do kulturních zařízení. Linz Kulturcard 365 si může turista zakoupit sám za 30–49 € a díky této kartě může prozkoumat hornorakouské město Linz. Donau Card stojí 4,90 € a dá se využít na sportovní či kulturní aktivity.

František Konečný

Z té Číny, to je čtvrtina všech zahraničních turistů.
Regiony
Krajské volby 2020
Pravda
Přibližně čtvrtina všech zahraničních turistů, kteří se ubytovali v roce 2019 v Jihočeském kraji, byla z Čínské lidové republiky. Stejně tomu tak bylo i v roce 2018.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2019 hromadná ubytovací zařízení v Jihočeském kraji celkem 1 788 911 hostů, kteří zde strávili 4 475 809 nocí. Z toho 636 965 nebyli rezidenti, kteří na jihu Čech strávili 1 072 096 nocí. Z Číny pak turistů do Jihočeského kraje přijelo 155 586, tedy 24,4 % z celkového počtu nerezidentů. Číňané zde pak strávili 166 073 nocí, tedy cca 15,5 % z celkového počtu nocí strávených nerezidenty.

I v roce 2018 byla přibližně čtvrtina všech zahraničních turistů v Jihočeském kraji z Čínské lidové republiky. Nerezidentů navštívilo v tomto roce Jihočeský kraj 643 528, z toho 153 909 turistů, tedy 23,9 %, bylo právě z Číny. V případě počtu nocí to pak bylo 1 105 052 pro nerezidenty, z čehož se o 14,9 %, tedy 164 772, postarali čínští turisté.

Protože ale výrok hovoří o počtu turistů, nikoliv o počtu zde strávených nocí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

František Konečný

Existuje statistika, že z Českých Budějovic, když budete chtít vlakem nebo autobusem na hrad Landštejn, tak vám to bude trvat 3–4 hodiny. To samé vám to bude trvat na Červenou Lhotu.
Krajské volby 2020
Regiony
Doprava
Neověřitelné
Zmiňovanou analýzu se nám bohužel nepodařilo dohledat. Trvání cesty vlakem či autobusem pak kromě denní doby a dne v týdnu ovlivňuje např. roční období či prázdninový provoz. Tyto všechny proměnné však bohužel nejsme schopni v odůvodnění obsáhnout.

Vzhledem k tomu, že František Konečný odkazuje na statistiku, kterou se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat, jsme se obrátili s žádostí o její poskytnutí na Krajský úřad Jihočeského kraje. Pro ověření samotných časů vlakových a autobusových spojů jsme použili vyhledávač IDOS.

Na webových stránkách hradu Landštejn je uvedeno, že nejbližšími zastávkami u hradu jsou autobusové zastávky ve vesnici Landštejn nebo v městysu Staré Město pod Landštejnem. Pokud bychom na hrad chtěli jet z Českých Budějovic ve všední den, nejrychlejší cesta je autobusem s jedním přestupem v Jindřichově Hradci. Cesta by nám zabrala 2 hodiny a 10 minut. Zároveň však jsou k dispozici i spoje, které jedou více než 3 hodiny.

Zdroj: IDOS

O víkendu pak z Českých Budějovic jezdí na Landštejn přímý autobus, kterým cesta trvá 1 hodinu a 52 minut. Ten však jede pouze 1x denně, dalším spojům pak cesta trvá i více než 4 hodiny.

Zdroj: IDOS

U zámku Červená Lhota je pak nejbližší zastávkou autobusová zastávka Pluhův Žďár, Červená Lhota, podle webových stránek zámku vzdálená 5 minut pěšky od samotného objektu. Ve všední den je pak nejrychlejším spojem vlak do Soběslavi, ze kterého se přestoupí na autobus. Cesta celkem trvá 1 hodinu a 32 minut. I dalším spojům pak cesta netrvá déle než 2,5 hodiny.

Zdroj: IDOS

Nepodařilo se nám vyhledat víkendový spoj, který by vedl až na nejbližší autobusové zastávky. Nejbližší vlakovou zastávkou je Kardašova Řečice, vzdálená podle webových stránek zámku 10,7 km od objektu. Z Českých Budějovic tam jezdí přímý vlak, jímž trvá cesta 42 minut. Pokud bychom pak vzali v potaz i onu 10kilometrovou cestu pěšky, cesta skutečně bude trvat přibližně 3 hodiny.

Zdroj: IDOS

Z veřejných jízdních řádů tady nevyplývá, že by cesty vlakem či autobusem z Českých Budějovic na hrad Landštejn nebo na zámek Červená Lhota trvaly 3–4 hodiny. Jelikož však nemáme k dispozici zmiňovanou statistiku, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jiří Švec

Vyčerpalo se 11 milionů (z prostředků určených na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji, pozn. Demagog.cz).
Krajské volby 2020
Pravda
Na vouchery na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji bylo k 21. září 2020 využito 11,8 milionu Kč.

V rámci cestovního ruchu vyčlenili zastupitelé Jihočeského kraje na podporu cestovního ruchu 40 milionů korun v rámci projektu Léto v jižních Čechách. Kraj se tím snaží nalákat turisty na slevy na dovolenou. U některých akcí činí sleva až 70 % a na ubytování 30 % (maximální hodnota slevy je ale 300 Kč na osobu a maximálně 7 dotovaných nocí). Slevy jsou poskytovány prostřednictvím voucherů. Podmínkou je pobyt dvou až šesti osob na nejméně tři noci. Realizátorem tohoto projektu je Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). Přímo na podporu ubytování bylo vyčleněno 30 milionů korun, zbylých cca 10 milionů mířilo na slevy na vstupné.

Seznam Zprávy informují o tom, že 10. září Jihočeský kraj vyčerpal 11,5 milionu z 39 milionů korun na slevy do zoo, muzeí a na vouchery rodinám na ubytování při dovolené v kraji. Dosud podle informací Seznam Zpráv vouchery využilo 12 tisíc lidí. Tuto informaci potvrdily také Lidovky, které uvádějí, že „vyčerpaná je zhruba třetina z 39 milionů Kč“. Zapojilo se přes 300 hotelů.

Tuto informaci potvrdil i ředitel JCCR Jaromír Polášek v Událostech v regionech, kde prohlásil (video, čas 18:37), že „zatím (…) vyčerpali 11,8 milionu“.

Jiří Švec

Každopádně ale nikdo neřeší, že taky někdo (kraje, pozn. Demagog.cz) dal 1,3 miliardy korun na to, aby jezdily ty vlaky a ty autobusy (...).
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Kraje vyčíslily ztráty v dopravě vzniklé v souvislosti s pandemií koronaviru na 1,3 miliardy korun. Vláda neplánuje krajům v této oblasti poskytnout finanční pomoc, jako by tomu mělo být například v případě Českých drah.

Předně uveďme, že výraz „nikdo neřeší“ zde považujeme pouze za řečnický obrat a nebereme ho tedy v rámci ověřování tohoto výroku doslovně.

Na zhruba 1,3 miliardy vyčíslili ztrátu, která krajům vznikla kvůli pandemii covidu–19 v oblasti dopravy, zástupci Asociace krajů ČR. Dle vyjádření hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka (za ČSSD) z června 2020 chtěla tehdy Asociace se státem jednat o kompenzacích, které by měly krajským rozpočtům v této souvislosti ulehčit. 

O podobné částce jako Jiří Švec pak hovořil například v srpnu 2020 hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle něj všechny kraje včetně Prahy jen za březen a duben vykázaly dohromady ztrátu přes 1,2 miliardy korun, co se týče veřejné dopravy.

Kraje se obávají, že kvůli těmto ztrátám budou muset snižovat počet spojů, protože si je nebudou moci dovolit. To by však podle náměstka hejtmana Ústeckého kraje pro dopravu Jaroslava Komínka (KSČM) nebylo dobrým řešením: „Pokud budeme muset škrtat spoje, přinese to další pokles cestujících a další pokles tržeb. Tím bychom roztočili spirálu, kdy na jedné straně škrtáme kvůli nízkým tržbám, aby nám kvůli horším jízdním řádům jezdilo ještě méně cestujících“.

Z těchto důvodů také v srpnu Ústecký a Liberecký kraj vyzval vládu, aby stát krajům poskytl náhrady za ztráty v dopravě. Asociace krajů se s žádostí obrátila na ministra dopravy Karla Havlíčka (ANO). Dle slov libereckého hejtmana se jí však dostalo odpovědi, že „stát peníze nemá a kraje a hlavní město Praha budou muset ten problém řešit ze svých rozpočtů“. Dodejme, že vláda plánuje poskytnout kompenzace například Českým drahám, které zaznamenaly ztráty ve výši zhruba dvou miliard korun.

Jiří Švec

(...) jsme dokázali 26 obcí Jihočeského kraje přesvědčit ke spolupráci s Jihočeským krajem a společně vybudovat, nebo dobudovat, cyklostezku z Týna nad Vltavou až do Nové Pece na Lipensku.
Regiony
Krajské volby 2020
Nepravda
Celá trasa tzv. Vltavské cyklostezky vedoucí z Týna nad Vltavou do Nové Pece by měla být dobudována až během následujících pěti let. Některé úseky jsou teprve ve fázi studie.

Jiří Švec (STAN) zde hovoří o projektu tzv. Vltavské cyklostezky, která by měla spojovat téměř 189 km (.pdf, str. 1, 4) dlouhý úsek mezi Týnem nad Vltavou a Novou Pecí.

Projekt této cyklostezky se týká 26 obcí (.pdf, str. 4). Celkem 23 obcí se pak v rámci memoranda (.pdf) dohodlo s Jihočeským krajem na „vzájemné spolupráci při přípravě a realizaci projektu“ (.pdf, str. 1).

Ačkoli některé části cyklostezky již fungují, z dokumentu (.pdf) Jihočeského kraje lze vyčíst, že ještě v květnu 2020 byly mnohé úseky pouze ve fázi studie. Jako příklad můžeme uvést plánovanou trasu z Rožmberka nad Vltavou vedoucí do Českého Krumlova (.pdf, str. 7).

Na konci srpna 2020 pak například předseda destinační společnosti Českobudějovicko– Hlubocko David Šťastný uvedl, že výstavba některých úseků Vltavské cyklostezky se plánuje „během podzimu“.

Dle serveru Zdropravy.cz by celá trasa měla být dobudována „do konce roku 2025“. Samotný Jiří Švec v květnu 2020 na webu Jihočeského kraje uvedl, že s dokončením cyklostezky projekt „počítá v příštích pěti letech“.

Doplňme, že výstavba Vltavské cyklostezky by měla vyjít na 1,3 miliard korun. Z této částky by pak měl 957 milionů činit příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury, zbytek by měl uhradit Jihočeský kraj.

Ivana Stráská

Tak ty kapacity (ubytovacích zařízení v létě, pozn. Demagog.cz) byly naplněné na 90 %.
Krajské volby 2020
Pravda
Podobně jako Ivana Stráská se vyjádřil například ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek. V červenci a srpnu se podle něj podařilo jižní Čechy naplnit „prakticky z 90 %“.

Ivana Stráská (ČSSD) zde reaguje na otázku (video, čas 01:22:58), zda se Jihočeský kraj připravil dobře na léto v souvislosti s podporou cestovního ruchu.

Podobná čísla v pořadu Události v regionech (video, čas 17:54) uvedl také ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek: „Na rozdíl od těch původních očekávání se podařilo za červenec a srpen jižní Čechy naplnit a můžeme říct, že prakticky z 90 % jsme měli plno.“

O vysoké obsazenosti ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji, konkrétně v červenci, pak psala například MF DNES ve vydání z 6. srpna 2020 (rubrika Jižní Čechy, str. 15): „Obsazenost penzionů či hotelů v Lipně nad Vltavou byla stejná jako v loňském červenci, téměř ze sta procent plno.(…) Z 90 procent byly v červenci plné i penziony a hotely v Českém Krumlově.“ (Stejné informace lze dohledat také zde.)

Pro doplnění uveďme, že některé oblasti Jihočeského kraje zaznamenaly obsazenost nižší. Na konci července například Jaromír Polášek pro deník Právo uvedl: „Okolí lipenského jezera sice opticky vypadá, že je plné, ale například v Černé v Pošumaví jsou kapacity naplněny ze šedesáti procent.“

Ivana Stráská

Pokud se týká toho našeho podpůrného programu, tak ho využilo 13 tisíc lidí, z toho zhruba 1/3 Jihočechů, takže vlastně i naši lidé využili toto.
Krajské volby 2020
Nepravda
Dle Jihočeské centrály cestovního ruchu využilo k 20. září 2020 vouchery na ubytování celkem 13 084 lidí. Jihočeši však ve srovnání s ostatními kraji obsadili v žebříčku využitých voucherů až 5. příčku, a logicky tak nemohli využít cca 1/3 voucherů.

DOPLNĚNÍ: Výrok jsme doplnili o data zaslaná z Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR). Na základě nových dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

V květnu 2020 Zastupitelstvo Jihočeského kraje odsouhlasilo (.pdf, str. 5) projekt, v jehož rámci kraj poskytuje slevy na ubytování v penzionech a hotelích ve výši 30 % (.doc, str. 3). Právě touto cestou se rozhodl Jihočeský kraj „motivovat české rodiny k návštěvě jižních Čech formou slev na ubytování i vstupné do organizací, které zřizuje“

Cílem tohoto projektu, jehož administraci má na starosti JCCR, je pak především zmírnění dopadů koronavirové pandemie a posílení cestovního ruchu“.

Vouchery, které je možné použít k rezervaci pobytu v Jihočeském kraji od 15. června do 30. listopadu 2020, jsou určeny pro rodiny o 2–6 členech a jsou omezeny limitem 300 Kč za noc na osobu. Dodejme, že na tyto slevy na ubytování uvolnil Jihočeský kraj ze svého rozpočtu celkem 30 milionů korun.

Přesné informace o celkovém využití těchto voucherů se nám však nepodařilo dohledat. Podle vyjádření ředitele JCCR Jaromíra Poláška ze začátku srpna nicméně vouchery do konce července „využilo přes deset tisíc lidí“. 21. září pak Jaromír Polášek pro ČT uvedl (video, čas 18:24), že díky voucherům do Jihočeského kraje přijelo „přes 12 tisíc lidí“.

Protože se nám podrobnější data o využití voucherů nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, oslovili jsme JCCR s žádostí o poskytnutí údajů o struktuře hostů, kteří vouchery využili. Dle vedoucí oddělení domácího cestovního ruchu JCCR využilo vouchery k 20. září 2020 celkem 13 084 lidí. Jihočeši pak významnou část tvořili zejména do poloviny července, následně začala být kampaň na podporu cestovního ruchu cílena na ostatní kraje. Obyvatelé jižních Čech tak byli v celkovém pořadí krajů, seřazených sestupně dle využitých voucherů, až na 5. místě. Je tedy zjevné, že Jihočeši nemohli ani přibližně tvořit ⅓ všech lidí, kteří využili vouchery na ubytování, pokud obyvatelé čtyř jiných krajů využili více voucherů než právě Jihočeši.

Text obdrženého mailu byl následující:

"Dobrý den,
dovoluji si odpovědět na Váš e-mail.

Ke dni 20.9.2020 byl stav voucherů:
počet vystavených voucherů: 4 591
počet osob v rámci vystavených voucherů: 13 084

Od 15.6. zhruba do poloviny července, kdy se kampaň velmi výrazně šířila především po Jihočekém kraji, tvořili jihočeši 1/3 z všech hostů, kteří si generovali vouchery a dokázali tak, že jsou opraavdovými patrioty svého kraje. V minulém týdnu, kdy jsme vyhodnocovali celé léto ke dni 31.8.2020, se projevil vliv použitých marketingových nástrojů, které jsme cílili především na Prahu a střední Čechy, které jsou "cílovými trhy" v rámci domácího cestovního ruchu a zjistili jsme, že se poměr hostů během léta změnil a jihočeši zaujali 5. místo v rámci krajů, ze kterých na vouchery putovali návštěvníci z celé ČR.

Souhrnná data obsazenosti ubytovacích zařízení za celý region za uplynulé měsíce nemáme. Tyto informace budou oficiálně zveřejněny na ČSÚ po skončení kvartálu.

V případě potřeby mě neváhejte kontaktovat."

Ivana Stráská

Dalším naším programem (Jihočeského kraje, pozn. Demagog.cz), a ten tady nebyl zmíněn, byly vouchery právě pro návštěvy kulturních zařízení.
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Krajské volby 2020
Pravda
Návštěvníci Jihočeského kraje mohou k ubytování získat slevy na vstupné do krajských kulturních zařízení, na které kraj vyčlenil 9,5 milionů korun.

Dle odborné analýzy, kterou si nechala vypracovat Jihočeská centrála cestovního ruchu v dubnu 2020, může kraj v důsledku omezení cestovního ruchu přijít o 3,4 miliard korun a až 14 tisíc lidí může skončit bez práce.

„Bohužel stát dosud cestovní ruch nijak nepodpořil a proto jsem velmi rád, že se Jihočeský kraj rozhodl cestovní ruch, a především podnikatele v cestovním ruchu podpořit,” uvedl Jaromír Polášek, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu.

Jihočeský kraj vyčlenil 30 milionů korun na slevy pro ubytování a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné. Projekt byl spuštěn v pondělí 15. června. Portál leto.jiznicechy.cz (Aktuálně: podzim.jiznicechy.cz) umožnil získat návštěvníkům kraje ubytování s 30% slevou a k ubytování až 70% slevy na vstupné do různých kulturních zařízení.

Návštěvníci můžou vyrazit za kulturou s krajskou slevou například zde:

- Alšova jihočeská galerie 
- Divadlo Oskara Nedbala Tábor 
- Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou 
- Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích 
- Muzeum Jindřichohradecka
- Muzeum středního Pootaví Strakonice 
- Prachatické muzeum 
- Prácheňské muzeum v Písku 
- Regionální muzeum v Českém Krumlově

Do kampaně se postupně zapojuje také spousta soukromých „atraktivit“ (krajský web), kterým ale slevy kompenzovány nejsou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Jihočeský kraj opravdu nabízel a stále nabízí slevy na návštěvy krajských kulturních zařízení, na které vyčlenil 9,5 milionů korun.

Ivana Stráská

(...) v loňském roce byla nejnavštěvovanější oblastí Toulava.
Krajské volby 2020
Nepravda
V loňském roce se v rámci návštěvnosti turistických cílů v Jihočeském kraji umístila Toulava na 4. místě. Nebyla tedy nejnavštěvovanější oblastí.

Toulava se v rámci návštěvnosti turistických cílů (.pdf, str. 5) umístila v roce 2019 na 4. místě. Propadla se tam z 2. místa, na které se umístila v roce 2018. Na prvním místě bylo podle agentury CzechTourism Českobudějovicko-Hlubocko (1 097 tisíc návštěvníků), na druhém Českokrumlovsko (487,4 tisíc), na třetím Lipensko (414 tisíc) a na čtvrtém Toulava (392,1 tisíc). Nejnavštěvovanějším turistickým cílem (.pdf, str. 4) je státní hrad a zámek Český Krumlov, dále Stezka korunami stromů Lipno a státní zámek Hluboká. Nejnavštěvovanějšími cíli v Toulavě (.pdf, str. 15) jsou Zoo Tábor, Husitské muzeum v Táboře a Muzeum čokolády a marcipánu.

Zdroj: CzechTourism (slide 8)

 

Na 1. místě se Toulava umístila v počtu (.pdf, str. 5) turistických cílů s počtem 26, na 2. místě se umístilo Českobudějovicko-Hlubocko, na třetím Česká Kanada a na čtvrtém Písecko-Blatensko. Jedná se ale pouze o počet turistických cílů (mezi které řadíme např. hrady a zámky, muzea a galerie, zoo, apod.) v databázi a s návštěvností turistických cílů tato statistika nemá žádnou souvislost. Protože v návštěvnosti pak byla oblast Toulava v minulém roce až na čtvrtém místě, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Zdroj: CzechTourism (slide 8)

Ivana Stráská

To je řeka Vltava a společně se Středočeským krajem jsme připravili projekt vlastně řeky a návštěvy míst kolem řeky.
Krajské volby 2020
Pravda
V dubnu 2019 byl spuštěn projekt Vltava – Řeka plná zážitků, jehož cílem je propagace řeky Vltavy a turistických míst podél jejího toku.

Hejtmanka Jihočeského kraje Stránská /ČSSD/ v debatě poukazuje na další příležitosti pro cestovní ruch v Jihočeském kraji, zmiňuje přitom řeku Vltavu (čas 1:24:50–1:25:32), o níž hovoří jako o fenoménu, který ještě možná není doceněn.

V dubnu 2019 byl spuštěn projekt Vltava – Řeka plná zážitků, jedná se o společnou aktivitu Jihočeského a Středočeského kraje, jehož cílem je představit Vltavu jako jednotný ucelený turistický cíl od Šumavy až po Mělník, přilákat k řece nové domácí i zahraniční návštěvníky a podpořit rozvoj turistické infrastruktury po celém jejím toku“.

Projekt propaguje poznávání samotné řeky a jejího okolí vytipováním různých turistických míst, která je možné prozkoumat na plavidle, na kole nebo pěšky. Na webu projektu je ke každému výletu popsána délka trasy, přibližný čas cesty, k zobrazení a ke stažení je také mapa. Jako příklad můžeme uvést tip na výlet „Na hrad Zvíkov a Orlík za jediný den“. Turisté se také mohou inspirovat kalendářem akcí a podle toho naplánovat výlety.

 

Lukáš Mareš

Není tedy zákon o cestovním ruchu.
Pravda
Nejdůležitější zákon v této oblasti, zákon č. 159/1999 Sb., obsahuje definice zájezdů či cestovních kanceláří a agentur a výčet některých jejich povinností. Reguluje také horskou službu. Tento zákon však nelze považovat za komplexní právní úpravu cestovního ruchu.

Že neexistuje zákon, který by se přímo nazýval zákonem o cestovním ruchu, je pravda. Existují však zákony a vyhlášky, které se cestovním ruchem zabývají. Jedná se zejména o zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Zákon definuje, jaké typy služeb v cestovním ruchu existují nebo co lze považovat za zájezd, cestovní kancelář a agenturu a vymezuje některé jejich povinnosti. Dále pak například obsahuje vymezení základní činnosti horské služby. Oblast samotného cestovního ruchu však pojímá spíše okrajově, a vymezuje dokonce ty oblasti cestovního ruchu, na něž se vůbec nevztahuje. Komplexně se tak tento ani jiný zákon cestovním ruchem nezabývá.

Lukáš Mareš

Dokonce Ministerstvo pro místní rozvoj nemá pro cestovní ruch ani svého náměstka.
Pravda
Nejvyšším článkem Ministerstva pro místní rozvoj výslovně se zabývajícím cestovním ruchem je odbor cestovního ruchu s ředitelkou Renatou Královou. Ten spadá pod sekci regionálního rozvoje, v jehož čele stojí náměstek David Koppitz.

Vedení Ministerstva pro místního rozvoj tvoří hned několik náměstků.

Náměstkem pro řízení sekce evropských a národních programů je Zdeněk Semorád,

náměstkyní pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů je Daniela Grabmüllerová,

náměstkyní pro řízení sekce výstavby a veřejného investování je Marcela Pavlová,

náměstkyní pro řízení sekce bydlení a sociálního začleňování je Jana Hanzlíková,

náměstkem pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií je Jan Koudelka,

posledním náměstkem je David Koppitz, který je náměstkem sekce regionálního rozvoje, tato sekce má pod sebou odbor cestovního ruchu, jehož ředitelkou je Renata Králová.

Lukáš Mareš

Cestovní ruch tvoří 7 % hrubého domácího produktu.
Krajské volby 2020
Ekonomika
Nepravda
Cestovní ruch tvoří dle ČSÚ pouze 2,9 % hrubého domácího produktu ČR.

Podle nejnovějších dostupných dat Českého statistického úřadu z roku 2018 tvoří cestovní ruch nikoli 7 % hrubého domácího produktu, jak uvádí Lukáš Mareš, ale pouze 2,9 % HDP České republiky. Tento poměr se přitom v průběhu let příliš nemění a osciluje v blízkosti uvedené hodnoty. Podobné hodnoty i trend zachycují data Světové banky (také dostupná jen do roku 2018). Vyjádřeno nominálně se pak sektor cestovního ruchu podílel na HDP ve stejném roce 153 miliardami korun.

Lukáš Mareš

a generuje (cestovní ruch, pozn. Demagog.cz) do rozpočtu 150 miliard každý rok.
Neověřitelné
Nepodařilo se nám dohledat žádnou aktuální analýzu vlivu cestovního ruchu na příjmy státního rozpočtu.

Z analýzy (.pdf, str. 7) společnosti KPMG uvedené na webu Ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že cestovní ruch v ČR přinesl do veřejných rozpočtů například v roce 2010 částku 88,65 miliard korun, v roce 2011 to bylo cca 86,41 mld. korun. Tato částka přitom zohledňuje i multiplikační efekty, tedy například výnosy plynoucí z vyšší zaměstnanosti nebo další útraty navázané na cestovní ruch (tamtéž, str. 5–8).

Novější data se nám bohužel nepodařilo dohledat. Na tomto místě však můžeme zmínit, že např. v roce 2007 (.pdf, str. 6), kdy měl cestovní ruch spolu se souvisejícími multiplikačními účinky dle analýzy KPMG generovat do veřejných rozpočtů částku 100 miliard korun, se cestovní ruch podle dat Českého statistického úřadu podílel na celkovém HDP rovněž částkou cca 100 miliard korun. To ovšem neznamená, že by byla celá velikost sektoru cestovního ruchu státem zdaněna. Například prodej sportovního zboží, které je na cestovní ruch navázáno, sice přináší příjem veřejných rozpočtů, ale nebude vykazováno přímo v rámci podílu cestovního ruchu na HDP.

Vzhledem k tomu, že v roce 2018 tvořil sektor cestovního ruchu podle dat ČSÚ 153 miliard korun, nemůžeme vyloučit, že příjmy veřejných rozpočtů díky multiplikačním efektům nedosáhly obdobné částky. Zároveň však kvůli absenci aktuálních dat nemůžeme tuto částku ani potvrdit, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. 

Jana Pupavová

(...) byla od kraje podpora v rámci těch 30 000 000 Kč na ty vouchery a mohl je vlastně kdokoliv využít, takže mohli občané samotní se rozhodnout a mohli je využít.
Krajské volby 2020
Pravda
Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo dotaci v hodnotě 30 mil. Kč na slevy na ubytování v penzionech a hotelech na území Jihočeského kraje, přičemž lidé si sami mohli vygenerovat voucher a vybrat ubytování na speciálně zřízené webové stránce.

Jedná se o dotaci od Jihočeského kraje, kterou zastupitelstvo schválilo 21. května 2020. Zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5) uvolnilo 30 milionů korun na ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto dotací bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat pracovní místa v kraji. Tato opatření vzala na vědomí i Rada Jihočeského kraje na svém zasedání dne 4. června 2020 (.pdf, str. 19).

Za tímto návrhem stojí ODS v čele s Martinem Kubou: „Připravili jsme program, kdy lidé budou moci získat vouchery, které jim umožní čerpat 30% slevu na ubytování v jakémkoli hotelu, penzionu nebo apartmánu v Jihočeském kraji.“ 

Peníze byly určené přímo lidem, kteří si sami vybrali, kam pojedou a kde se ubytují. Pokud se dvou až šestičlenná rodina ubytovala v penzionu nebo hotelu na území Jihočeského kraje na 5 až 7 nocí, mohla na osobu a noc čerpat 30% slevu na ubytování, maximálně však do výše 300 Kč. Kraj také nabízel návštěvníkům, kteří se na území Jihočeského kraje ubytovali na dvě a více nocí, 50% slevu na vstupné ve svých organizacích. 

Administraci a marketing celého projektu zajišťovala Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR), která spustila i web leto.jiznicechy.cz, na kterém si lidé mohli rezervovat ubytování, uplatnit slevové vouchery na ubytování a najít i vouchery na vstupy do galerií, muzeí i zoo.

 

Jana Pupavová

Ale to bylo 300 Kč příspěvek, jestli teda chápu dobře, tak to byl příspěvek na to ubytování na tu noc.
Krajské volby 2020
Pravda
Jihočeský kraj umožnil lidem získat a uplatnit voucher, díky kterému získali 30% slevu z ceny ubytování. Tato sleva, resp. příspěvek, činila maximálně 300 Kč na osobu a noc.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje v usnesení č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5) dne 21. května 2020 schválilo uvolnění 30 milionů korun na ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto dotací bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat mnoho pracovních míst v kraji. Tato opatření vzala na vědomí i Rada Jihočeského kraje na svém zasedání dne 4. června 2020 (.pdf, str. 19).

Za tímto návrhem stojí ODS v čele s Martinem Kubou: „Připravili jsme program, kdy lidé budou moci získat vouchery, které jim umožní čerpat 30% slevu na ubytování v jakémkoli hotelu, penzionu nebo apartmánu v Jihočeském kraji.“

Pokud se dvou až šestičlenná rodina ubytovala v penzionu nebo hotelu na území Jihočeského kraje na 5 až 7 nocí, mohla na osobu a noc čerpat 30% slevu na ubytování, maximálně však do výše 300 Kč. To znamená, že např. ubytování pro jednu osobu na noc za 1 000 Kč vychází s uplatněným voucherem na 700 Kč, jelikož 30 %, tj. 300 Kč, činí sleva, resp. příspěvek na ubytování na osobu a noc. Pokud však ubytování pro jednu osobu na noc činí víc než 1 000 Kč, i po uplatnění voucheru už osoba nemá nárok na slevu vyšší než 300 Kč a rozdíl si musí sama doplatit.

Peníze byly určené přímo lidem, kteří si sami vybrali, kam pojedou a kde se ubytují. Na webové stránce leto.jiznicechy.cz, zřízené Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, si lidé mohli vygenerovat slevové vouchery a následně do 48 hodin vybrat a rezervovat ubytování.

 

František Talíř

Já mám velkou radost z memoranda o Vltavské cyklostezce, které bylo podepsáno. Tam nás čeká něco přes 100 km postupné výstavby, stát do toho dá miliardu.
Regiony
Krajské volby 2020
Doprava
Pravda
Memorandum o Vltavské cyklostezce bylo schváleno a podepsáno už v roce 2019. Z cyklostezky, která bude celkem měřit 188,4 km, zbývá dobudovat ještě 111 km. Stát její výstavbu zafinancuje částkou 957 milionů korun.

Vltavská cyklostezka (.pdf) bude novou cyklostezkou v Jihočeském kraji o celkové délce 188,4 km, 77 km této cyklostezky už je hotovo, nebo se staví, dalších 111 km je teď v plánu. Cyklostezka povede od Nové Pece až do Týna nad Vltavou a bude protínat další města, jako Český Krumlov, České Budějovice nebo Hlubokou nad Vltavou. Stát na její výstavbu plánuje prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury dát 957 milionů korun a tím bude pokryta většina nákladů. Memorandum (.pdf) o vzájemné spolupráci při přípravě a realizaci projektu Vltavské cyklostezky bylo schváleno a podepsáno 23 obcemi a Jihočeským krajem už v roce 2019.

Jana Pupavová

Třeba i v rámci toho voucheru, kde voucher byl 30 milionů teda korun, kde byly dotace pro ty postižený koronavirovou situací.
Krajské volby 2020
Nepravda
Program voucherů na ubytování s rozpočtem 30 mil. Kč není dotační program pro ubytovatele postižené koronavirovou krizí. Díky voucheru mohou turisté získat slevu na ubytování, která je následně ubytovatelům zpětně proplacena. Žádné prostředky navíc pro ubytovatele to neznamená.

Jedná se o dotaci od Jihočeského kraje, kterou zastupitelstvo schválilo 21. května 2020. Zastupitelstvo Jihočeského kraje v usnesení č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5) uvolnilo 30 milionů korun na podporu ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto dotací bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat pracovní místa v kraji. Tato opatření vzala na vědomí i Rada Jihočeského kraje na svém zasedání dne 4. června 2020 (.pdf, str. 19).

Za tímto návrhem stojí ODS v čele s Martinem Kubou: „Připravili jsme program, kdy lidé budou moci získat vouchery, které jim umožní čerpat 30% slevu na ubytování v jakémkoli hotelu, penzionu nebo apartmánu v Jihočeském kraji.“ 

Pokud se dvou až šestičlenná rodina ubytovala v penzionu nebo hotelu na území Jihočeského kraje na 5 až 7 nocí (.doc, str. 1), mohla na osobu a noc čerpat 30% slevu na ubytování, maximálně však do výše 300 Kč. Později byl počet nocí snížen na 3 až 7.

Peníze byly určené přímo lidem, kteří si sami vybrali, kam pojedou a kde se ubytují. Na webové stránce www.leto.jiznicechy.cz, zřízené Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, která měla na starosti administraci a marketing celého projektu, si lidé mohli od 15. června vygenerovat slevové vouchery a následně do 48 hodin vybrat a rezervovat ubytování i se slevou. Jednalo se tedy o podporu.

Kraj také nabízel návštěvníkům, kteří se na území Jihočeského kraje ubytovali na dvě a více nocí, 50% slevu na vstupné ve svých organizacích.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přes to, že zavedení slevových voucherů na ubytování přímo souvisí s koronavirovou krizí, nedá se tento program popsat jako „dotace pro ty postižený koronavirovou krizí“. Jedná se o program podpory turismu v Jihočeském kraji, který je cílen právě na turisty. Ti si mohou voucher stáhnout a sami vybrat, kde jej uplatní, přičemž na jeho základě získají slevu na ubytování až do výše 300 korun. Pro ubytovatele se o žádnou dotaci nejedná, ti dostanou za nocleh zaplaceno stejně, jelikož si mohou nechat celou poskytnutou slevu zpětně proplatit. Díky programu však mají šanci na vyšší počet návštěvníků.

Lukáš Mareš

Například konference, která v loňském roce proběhla v Linci, kde po dobu tří dnů, kdy trvala, vyšla jihočeskou centrálu v nákladech na 5 000 000 Kč.
Nepravda
Akce organizovaná v minulém roce Jihočeskou centrálou cestovního ruchu Jižní Čechy hostem v Linci vyšla celkem na přibližně 7 000 000 Kč, nikoli na 5 000 000 Kč. Tento rozdíl přesahuje námi tolerovanou míru nepřesnosti.

Jihočeská centrála cestovního roku pořádala (.pdf) mezi 16. a 18. květnem roku 2019 konferenci Jižní Čechy hostem v Linci. Ta měla posílit turismus v jižních Čechách, ukázat turistický potenciál oblasti rakouským turistům a propojovat vzájemné vztahy s příhraničním regionem v Rakousku. 

Podle své výroční zprávy (.pdf, str. 48) Jihočeská centrála cestovního ruchu v roce 2019 hospodařila s rozpočtem, jehož výdaje dosahovaly cca 63 milionů korun. Z toho na akci Jižní Čechy hostem v Linci bylo utraceno 6 920 000 korun, tj. 11 % celkových nákladů, a tedy částka o necelé dva miliony vyšší než uvádí Lukáš Mareš. Tuto sumu potvrzují také zprávy z médií, podle kterých kraj do akce skrze centrálu investoval zhruba 7 milionů korun. Lukáš Mareš se tak ve svém výroku dopustil nepřesnosti, která převyšuje naší míru tolerance 10 %.

Pavel Hroch

V jižních Čechách máme 5 000 památek, je to poměrně, já si troufám říct, že nejvíce v celé České republice.
Pravda
V Jihočeském kraji se nachází okolo 5 500 nemovitých památek, což je skutečně nejvíce mezi všemi kraji.

Podle jihočeské odnože Národního památkového ústavu se v Jihočeském kraji nachází přibližně 5 500 nemovitých památek. Mezi ty se počítají stavby, pozemky a další historická cenná díla spojená pevným základem se zemí, tedy i morové sloupy, boží muky a podobně. Jihočeský kraj dále má přes 117 000 movitých památek, ke kterým patří různá umělecká díla, díla uměleckého řemesla, hudební památky či technická díla.

V tomto ohledu hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož předpokládáme, že Pavel Hroch hovoří o nemovitých památkách, a jeho odchylka od skutečného počtu památek je přibližně 10 %.

Přehled evidovaných památek obsahuje Výroční zpráva Národního památkového ústavu za rok 2019. Celkem bylo k 31. prosinci 2019 v České republice evidováno přes 40 435 (.pdf, str. 135) nemovitých kulturních památek. Průměrně jich tak na kraj připadá cca 2 900, v závislosti na tom, zda budeme počítat také Prahu.

V Jihočeském kraji skutečně je nejvíce (.pdf, str. 135) nemovitých památek v Česku, a to přibližně 5 500. Opět dle dat NPU na druhém místě stojí kraj Středočeský s přibližně 4 400 nemovitými památkami, na třetím místě kraj Jihomoravský s 4 200 památkami. Naopak nejméně nemovitých památek registruje Karlovarský kraj (1 400) a Zlínský kraj (1 400). V ostatních krajích se počty nemovitých památek pohybují okolo 2 až 3 tisíců.

 

Ivana Stráská

máme 11 destinačních managementů. A právě příspěvky do těch destinačních managementů tvoří část toho rozpočtu Jihočeské centrály cestovního ruchu.
Krajské volby 2020
Neověřitelné
Z dostupných zdrojů Jihočeské centrály cestovního ruchu se nepodařilo dohledat, zda a kolik přispívá Jihočeská centrála cestovního ruchu jednotlivým organizacím destinačního managementu.

Destinační managment řídí cestovní ruch v jednotlivých turistických oblastech. Jedná se o „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci”. Jeho realizaci mají v Jihočeském kraji na starosti destinační společnosti (pdf, str. 1–2), které spravují turistické oblasti. Těch je v současnosti 11 – Budějovicko, Česká Kanada, Český Krumlov region (certifikováno až roku 2020), Lipensko, Novohradsko-Doudlebsko, Písecko-Blatensko, Podkletí, Prácheňsko, Šumavsko, Toulava a Třeboňsko. 

Z poslední výroční zprávy Jihočeské centrály cestovního ruchu za rok 2019 nicméně jasně nevyplývá (pdf, str. 48–50), jakou část rozpočtu centrály tvoří příspěvky do jednotlivých managmentů. V sekci hospodaření lze nalézt pouze náklady na několik vybraných projektů. 

Vybrané ukazatele nákladů Jihočeské centrály cestovního ruchu za rok 2019

Taktéž v souhrnném hodnocení rozpočtu v sekci celkových nákladů organizace nejsou nijak specifikovány příspěvky jednotlivým managmentům či destinačním společnostem.

Celková prezentace nákladů Jihočeské centrály cestovního ruchu za rok 2019

Na základě dostupných zdrojů Jihočeské centrály cestovního ruchu tak nelze uvést, zda a jak vysoké příspěvky plynou z rozpočtu centrály jednotlivým destinačním managmentům. Z toho důvodu jsme se obrátili na Jihočeskou centrálu cestovního ruchu s žádostí o objasnění způsobu financování destinačních managmentů.

Martin Kuba

Máme mezinárodní letiště, na který nikdo nelítá a platí se za něj 100 milionů korun ročně.
Krajské volby 2020
Nepravda
Letiště v Českých Budějovicích neodbavuje žádné pravidelné lety, je pouze ve zkušebním provozu. Náklady, zejména ty investiční, však v posledních dvou letech přesáhly jeho příjmy dokonce o více než 310 milionů ročně.

Martin Kuba odkázal na projekt akciové společnosti Jihočeské letiště. Letiště má licenci na provozování „Neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí“ a slouží tak pro letadla přilétající či odlétající i do zemí mimo Schengenský prostor.

Letiště donedávna vlastnil Jihočeský kraj v rovnoměrném podílu s městem České Budějovice. O budoucnosti Jihočeského letiště se jednalo na zasedání (.pdf, str. 9, 12) zastupitelstva 25. června 2020. Zastupitelé se rozhodli schválit „rozhodnutí o uzavření smlouvy o úplatném převodu akcií mezi statutárním městem České Budějovice a Jihočeským krajem do své kompetence“. Zastupitelstvo kraje rovněž rozhodlo o schválení prostředků k úhradě „uvolnění prostředků k úhradě kupní ceny ve výši 6 496 500 Kč z rozpočtové rezervy kraje“. 

Od června 2019 je letiště ve zkušebním provozu, plný provoz je plánován koncem roku 2020. Pravidelné mezinárodní lety se zatím neuskutečňují, hejtmanka Jihočeského kraje Stránská /ČSSD/ v rozhovoru pro iDnes.cz uvedla, že některé pravidelné lety (konkrétně Praha – Budějovice a Budějovice – Vídeň – Salcburk) byly plánovány již od května 2020, nicméně vlivem koronavirové pandemie byl plán odsunut. Ačkoliv v současné době letiště nedisponuje pravidelnými linkami, může přijímat a odbavovat středně velká letadla do rozpětí křídel 36 metrů, statistika pohybů je k naleznutí zde.

Ze závěrečných účtů Jihočeského kraje můžeme vyčíst bilanci výnosů a nákladů letiště. Za posledních 5 let Jihočeský kraj do letiště investoval více peněz, než z něj získal, konkrétní bilance byly tedy následující:

  • 2019 (.pdf): - 316 896 719 Kč
  • 2018 (.pdf): - 318 589 075 Kč
  • 2017 (.pdf): - 44 770 502 Kč
  • 2016 (.pdf): - 96 312 331 Kč
  • 2015 (.pdf): - 131 927 204 Kč

Výrok o tom, že na letiště „nikdo nelítá“, je zjevně nadneseným výrazem, přičemž je pravdou, že možnosti letiště odbavovat lety jsou omezené a dosud zde nefunguje žádná pravidelná linka. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, a to kvůli tvrzené ztrátovosti letiště. Ta je totiž, zejména v posledních dvou letech, mnohem větší, než tvrzených 100 milionů korun.

Martin Kuba

Splavnění Vltavy neplatí kraj, neinvestuje to kraj, je to státní investice (...) kraj to nefinancuje a nikdy nefinancoval.
Pravda
Jihočeský kraj se na financování projektu splavnění Vltavy nepodílel, projekt spadá pod Ředitelství vodních cest ČR. Finance poskytl Státní fond dopravní infrastruktury, avšak také Evropská unie prostřednictvím fondu pro regionální rozvoj. Správcem toku je Povodí Vltavy, s.p.

Práce na splavňování Vltavy spadají do gesce Ředitelství vodních cest České republiky, které bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů České republiky 1. dubna 1998 jakožto organizační složka státu. Hlavní náplní této složky je mj. příprava a realizace výstavby, modernizace vodních cest, správa a jejich údržba.

Projekt umožňující splavnění Vltavy realizovalo (.pdf, str. 11) Ředitelství vodních cest ČR pod názvem Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou a byl rozdělen do několika etap. První etapa České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byla uskutečněna v období 1. ledna 2008 až 31. prosince 2010. Na projekt byly využity finanční prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 119,6 milionů Kč a Evropské unie z Operačního programu Doprava z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 677,77 milionů Kč.

Druhá etapa splavnění Vltavy Hluboká nad Vltavou – VD Hněvkovice byla realizována v období 3. prosince 2010 až 30. listopadu 2012 a byla financována výhradně Státním fondem dopravní infrastruktury částkou 535,17 milionů Kč. Třetí a zároveň poslední fází bylo dokončení vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou, ke kterému došlo v období mezi 1. červnem 2009 a 20. květnem 2017. Finanční náklady opět pokryl Státní fond dopravní infrastruktury a to ve výši 175,53 milionů Kč, a znovu evropský dotační Operační program Doprava, který se spolupodílel na financování částkou 222,76 milionů Kč.

Správcem a provozovatelem všech zmíněných úseků je státní podnik Povodí Vltavy, jehož zakladatelem je Ministerstvo zemědělství. Výrok je tedy pravdivý v tom smyslu, že kraj se na splavnění Vltavy finančně nepodílí a nepodílel. Kromě státních financí však byly při realizaci využity také peníze z evropských fondů. 

František Konečný

To prodloužení splavnosti Vltavy inicioval pan doktor Zahradník z ODS (…), já jsem mu v tom pomáhal.
Neověřitelné
Jan Zahradník v roce 2017 předložil poslanecký pozměňovací návrh k novele zákona o vnitrozemské plavbě, kterým dosáhl prodloužení vltavské vodní cesty o jeden a půl kilometru. Zda se na této iniciativě podílel i František Konečný, se nám však nepodařilo ověřit.

O prodloužení vodní cesty usiloval Jan Zahradník (ODS) již v roce 2008. „Vltava je podle zákona vodní cestou a byla i v dávné historii. Turistická plavba nabývá stále na větším významu. Zkušenosti z Německa či Francie ukazují, jak je tato aktivita žádaná,“ řekl tehdejší jihočeský hejtman Jan Zahradník.

V květnu 2017 Jan Zahradník předložil pozměňovací návrh (.doc) na prodloužení vltavské vodní cesty o jeden a půl kilometru k právě projednávanému zákonu o vnitrozemské plavbě. „Z hlediska legislativní části je v současné době ve Sněmovně otevřený zákon o vnitrozemské plavbě. K němu jsem předložil pozměňovací návrh, který by formálně prodloužil vltavskou vodní cestu o jeden a půl kilometru nad Jiráskův jez. Ve Sněmovně bude druhé čtení,“ potvrdil tehdy Jan Zahradník.

Nové ustanovení o prodloužení cesty jihočeský poslanec Zahradník prosadil. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o vnitrozemské plavbě dne 14. července 2017. Novela umožnila plavbu lodí až do historického jádra Českých Budějovic. Podle Zahradníkových slov změnu inicioval na popud města i kraje.

Ve veřejných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, zda hrál v iniciativě Jana Zahradníka nějakou roli právě František Konečný, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Martin Kuba

Nemáme ještě tu dálnici.
Krajské volby 2020
Pravda
Dálnice D3 je stále nedokončená, její úplné zprovoznění se předpokládá na rok 2025.

Martin Kuba hovoří o dálnici D3, která má vést od Prahy přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska.

Zdroj: dalniced3.cz
Zdroj: dalniced3.cz

V současné době jsou zprovozněny úseky Nová Hospoda – Mezno, Mezno – Chotoviny, Chotoviny – Tábor, Tábor – Soběslav, Soběslav – Veselí nad Lužicí. Ve výstavbě jsou úseky Veselí nad Lužnicí – Bošilec, Bošilec – Ševětín, Ševětín – Borek, Borek – Úsilné. V přípravě jsou úseky Úsilné – Hodějovice (předpokládané zprovoznění 10/2022), Hodějovice – Třebonín (předpokládané zprovoznění 10/2022), Třebonín – Kaplice nádraží (předpokládané zprovoznění 2024), Kaplice nádraží – Nažidla (předpokládané zprovoznění 2025) a Nažidla – Dolní Dvořiště, státní hranice (předpokládané zprovoznění 2025).

Dálnice D3 má být dlouhá 172 km, nyní je tedy 70 km v provozu, 19  km ve výstavbě a 83 km v přípravě.

Martin Kuba

To je v kompetenci (stavba dálnice – pozn. Demagog.cz) státu, ale právě u těchto věcí vydávají povolení krajské úřady, dělají stavební povolení.
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Stavební povolení v případě dálnic vydává Ministerstvo dopravy.

Podle § 16 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je pro stavbu dálnice speciálním stavebním úřadem příslušný silniční správní úřad. Silniční správní úřady jsou definovány v § 40 stejného zákona. Dle § 40 odst. 2 písm. c) zákona je v případě dálnic silničním správním úřadem a speciálním stavebním úřadem Ministerstvo dopravy. Stavební povolení v případě dálnic tedy vydává Ministerstvo dopravy, nikoliv krajský úřad. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Lukáš Mareš

Je budovaná v parametrech dopravní cesty, přičemž se ví, že tam žádná lodní doprava nebude probíhat.
Pravda
Vltavská vodní cesta je skutečně budovaná jako dopravní cesta. Není ale využívaná k obchodní či nákladní dopravě, nýbrž zejména k turistickým a rekreačním účelům.

Lukáš Mareš hovoří o prodlužování splavnosti Vltavy a budování Vltavské vodní cesty. Ta je postupně budována a rozšiřována již několik let. Dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb. je klasifikována jako využívaná dopravně významná vodní cesta I. třídy. Jedná se tedy o regionálně významnou cestu. O dalším rozvoji Vltavské vodní cesty v Jihočeském kraji se diskutuje i v současnosti. V plánu je dokončení modernizace lodního výtahu na Orlíku či rozšíření přístaviště v Týně nad Vltavou. 

Využívanost Vltavské vodní cesty rok od roku roste. Loni proplulo cestou v jižních Čechách 9 507 lodí, které přepravily 37 865 lidí. Snaha je cestu rozšiřovat tak, aby ji mohly využívat primárně lodě osobní dopravy a aby se dalo doplout s loděmi vážícími až 300 tun z Budějovic do Prahy. Je pravdou, že cesta není plánovaná pro využití k obchodní a nákladní dopravě a předpokládá se její hlavní využití v cestovním ruchu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož z kontextu výroku vyplývá, že Lukáš Mareš pojmem lodní doprava označuje obchodní transport osob či zboží z bodu A do bodu B při využití lodi. V tomto smyslu by lodní doprava mohla nahrazovat například silnice či železnici. Toto využití se od Vltavské vodní cesty skutečně neočekává, její hlavní náplní je turistické a rekreační využití.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů