Demagog.cz

Předvolební debata: Jihočeský kraj

Kdo usedne do hejtmanského křesla v kraji rybníků a vodáků? V předvolebním klání na ČT24 se střetli: Pavel Hroch (Jihočeši 2012), František Konečný (ANO), Martin Kuba (ODS), Lukáš Mareš (Piráti), Radek Nejezchleb (KSČM), Jana Pupavová (SPD), Jiří Švec (STAN), František Talíř (koalice KDU-ČSL s TOP09) a současná hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

Ověřili jsme
Debata ČT ke krajským volbám ze dne 21. září 2020 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

6 z celkově 44 ověřených výroků

Lukáš Mareš

Lukáš Mareš

(...) vládní podpora cestovního ruchu sestávala ze dvou podpor, a to byly COVID-Lázně a potom COVID-Ubytování.

Vláda představila podporu COVID-Lázně a COVID-Ubytování na základě Krizového akčního plánu cestovního ruchu v ČR.

skrýt celé odůvodnění

Vláda v červnu 2020 vyhlásila dotační titul COVID-Lázně určený lázním zřizovaným státem (organizačními složkami státu či jejich příspěvkovými organizacemi, pozn. Demagog.cz). Podpora má být realizována v podobě jednorázového příspěvku 4 000 Kč na dospělou osobu, která v lázních stráví minimálně šest nocí. Na program byla vyhrazena 1 mld. z rozpočtu a platí od 1. července do konce tohoto roku.

V červenci vláda schválila další program na podporu cestovního ruchu COVID-Ubytování. V něm rozřazuje (.pdf, str. 5) typy ubytovacích zařízení od hotelů po turistické ubytovny a výše jednotlivých kompenzací za jeden pokoj. Majitelé ubytovacích zařízení mohou požádat o kompenzaci za období od začátku pandemie do 24. května 2020, tj. za dobu platných vládních opatření znemožňujících tuto formu podnikání (.pdf, str. 5). Na program bylo vyhrazeno více než 3 mld. Kč (.pdf, str. 1). Nemluvíme zde tedy o podpoře turismu, nýbrž spíše o podpoře cestovního ruchu v širším kontextu (.pdf, str. 1), tedy o snaze zachovat ubytovací kapacity.

Tyto vládní výzvy však měly návaznost na usnesení o Krizovém akčním plánu cestovního ruchu v České republice v letech 2020–2021. Na základě tohoto plánu ze začátku června vláda hodlá pomoci tuzemskému cestovnímu ruchu prostřednictvím sjednocení DPH v oblasti služeb na 10 % (.pdf, str. 18) a dalšími opatřeními. Například COVID III – poskytnutí ručení při úvěru (.pdf, str. 19) nebo realizací marketingové kampaně s názvem #světovéČesko. (.pdf, str. 23).

Vláda plánovala podpořit turismus i prostřednictvím kampaně v médiích, na kterou vyhradila 2 mld., později však dokument stáhla. Podle ministryně Dostálové se na opatření ještě pracuje.

Lukáš Mareš

Lukáš Mareš

Svaz průmyslu a cestovního ruchu předložil už během léta státu materiál, ve kterém ta opatření byla, bylo jich tam mnohem víc, byla komplexnější, a stát nechtěl v principu přijímat nic moc.

Svaz obchodu a cestovního ruchu předložil již v dubnu sadu opatření na podporu cestovního ruchu. Jejich počet převyšuje počet opatření skutečně přijatých. Řada z nich pak byla vládou přijata pouze v omezeném režimu.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že Svaz průmyslu a cestovního ruchu neexistuje, Lukáš Mareš však mluví o opatřeních na podporu cestovního ruchu, pravděpodobně měl tedy na mysli Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ten již 31. března 2020 vydal Záchranný plán cestovního ruchu ČR COVID 2020. Dokument byl později aktualizován (.pdf) do podoby zveřejněné a předložené vládě 8. dubna 2020. V plánu svaz sdružující podnikatele v oblasti cestovního ruchu navrhuje vládě opatření, jež by měla pomoci podnikatelům v oblasti cestovního ruchu, kteří byli postiženi koronavirovými opatřeními.

Tento dokument obsahuje (.pdf, str. 7 a n.) řadu opatření rozdělených do 3 etap, a to opatření, která by se měla přijmout za trvání stavu nouze, opatření, která by se měla přijmout do 2 měsíců od konce stavu nouze, a opatření pro období 3–6 měsíců od skončení stavu nouze.

Pokud se podíváme na první skupinu opatření, navrhováno je např. rozšíření podpory Antivirus A tak, aby zaměstnanci pobírající náhradu mzdy mohli pracovat v rozsahu až do 20 % své pracovní doby. Dalším z opatření je také kurzarbeit, při kterém by se stát a zaměstnavatel podíleli na výplatě mzdy zaměstnance rovným dílem. Vláda přitom Antivirus A podle požadavků Svazu nerozšířila, kurzarbeit zaveden byl, avšak pouze pro zaměstnavatele do 50 zaměstnanců. Stát se pak na nákladech zaměstnavatelů podílí pouze tím, že odpouští platby sociálního pojištění.

Co naopak přijato bylo (.pdf, str. 7–8), je např. odložení placení nájmů, popřípadě státní podpora nájemcům i odložení splátek úvěrů. Přijat byl i „lex voucher“ a možnost operativně měnit rezervovanou kapacitu pro odběr elektrické energie, resp. snížení plateb za rezervované kapacity v případě odběratelů plynu. Ve velmi omezené formě pak byly vydány vouchery na podporu cestovního ruchu. Zatímco svaz požadoval (.pdf, str. 8) jejich univerzální platnost, stát vydal vouchery s menší hodnotou, uplatnitelné pouze v lázeňství. 

Ve druhé skupině (.pdf, str. 10–11), tedy z opatření pro období 0–2 měsíce po skončení nouzového stavu, nebylo např. sníženo DPH na služby cestovních kanceláří. Odpuštěna nebyla ani daň z příjmů za rok 2020, nebyl vytvořen kompenzační program pro škody způsobené přijatými opatřeními. Co se týče propagace domácí dovolené, připravovaný materiál byl ministryní pro místní rozvoj v červenci stažen.

Opatření navrhovaná svazem v poslední (.pdf, str. 12) skupině jsou pak podobná opatřením již zmíněným. Opět je navrhována marketingová podpora cestovního ruchu a poukázky na domácí dovolenou, zavedena nebyla ani možnost zaměstnavatelů přispět svým zaměstnancům na dovolenou v Česku, přičemž tato podpora by byla odepsatelná z daní.

Co se týče komplexnosti navrhovaných opatření, to je do značné míry subjektivním hodnocením, a proto nám nepřísluší ji hodnotit. Celkově pak hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť Svaz obchodu a cestovního ruchu sice navrhl přijetí opatření dříve než v létě, to však není jádrem výroku. Na druhou stranu můžeme říci, že svaz navrhl více opatření, než byl počet opatření schválených vládou, a v mnoha případech byly návrhy svazu přijaty pouze v omezené podobě.

 

Lukáš Mareš

Lukáš Mareš

Na začátku se uvažovalo, že by stát dal 4 tisíce každému občanovi s tím, že by to mohl vyčerpat někde v cestovním ruchu.

Ministerstvo pro místní rozvoj původně uvažovalo o poukazech na tuzemskou dovolenou v hodnotě 10 000 Kč pro každého občana, 4 000 Kč by dal stát, 3 000 Kč zaměstnavatel, který by si částku strhl z daní, a zbylé 3 000 Kč by doplatil zaměstnanec. Program však dosud nebyl spuštěn.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo pro místní rozvoj chtělo původně navrhnout, aby stát dal každému občanovi 4 000 Kč na dovolenou v České republice, další 3 000 Kč by přidal zaměstnavatel, který by si tuto částku mohl odečíst z daní, a zbytek by doplatil sám zaměstnanec. Zatím však tyto poukazy, s výjimkou programu COVID-Lázně, nebyly zprovozněny.

Podnikatelské svazy pak navrhovaly, aby poukazy na domácí dovolenou byly v hodnotě 5 000 Kč pro každého občana k využití od 1. července. Ve schváleném Krizovém akčním plánu cestovního ruchu mají opatření ale jinou podobu. Vláda se nakonec uchýlila k programu COVID-Lázně, který poskytuje bez omezení dostupné vouchery v hodnotě 4 000 Kč pro každou dospělou osobu, která v lázních stráví alespoň šest dní.

Lukáš Mareš

Lukáš Mareš

Není tedy zákon o cestovním ruchu.

Nejdůležitější zákon v této oblasti, zákon č. 159/1999 Sb., obsahuje definice zájezdů či cestovních kanceláří a agentur a výčet některých jejich povinností. Reguluje také horskou službu. Tento zákon však nelze považovat za komplexní právní úpravu cestovního ruchu.

skrýt celé odůvodnění

Že neexistuje zákon, který by se přímo nazýval zákonem o cestovním ruchu, je pravda. Existují však zákony a vyhlášky, které se cestovním ruchem zabývají. Jedná se zejména o zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Zákon definuje, jaké typy služeb v cestovním ruchu existují nebo co lze považovat za zájezd, cestovní kancelář a agenturu a vymezuje některé jejich povinnosti. Dále pak například obsahuje vymezení základní činnosti horské služby. Oblast samotného cestovního ruchu však pojímá spíše okrajově, a vymezuje dokonce ty oblasti cestovního ruchu, na něž se vůbec nevztahuje. Komplexně se tak tento ani jiný zákon cestovním ruchem nezabývá.

Lukáš Mareš

Lukáš Mareš

Dokonce Ministerstvo pro místní rozvoj nemá pro cestovní ruch ani svého náměstka.

Nejvyšším článkem Ministerstva pro místní rozvoj výslovně se zabývajícím cestovním ruchem je odbor cestovního ruchu s ředitelkou Renatou Královou. Ten spadá pod sekci regionálního rozvoje, v jehož čele stojí náměstek David Koppitz.

skrýt celé odůvodnění

Vedení Ministerstva pro místního rozvoj tvoří hned několik náměstků.

Náměstkem pro řízení sekce evropských a národních programů je Zdeněk Semorád,

náměstkyní pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů je Daniela Grabmüllerová,

náměstkyní pro řízení sekce výstavby a veřejného investování je Marcela Pavlová,

náměstkyní pro řízení sekce bydlení a sociálního začleňování je Jana Hanzlíková,

náměstkem pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií je Jan Koudelka,

posledním náměstkem je David Koppitz, který je náměstkem sekce regionálního rozvoje, tato sekce má pod sebou odbor cestovního ruchu, jehož ředitelkou je Renata Králová.

Lukáš Mareš

Lukáš Mareš

Je budovaná v parametrech dopravní cesty, přičemž se ví, že tam žádná lodní doprava nebude probíhat.

Vltavská vodní cesta je skutečně budovaná jako dopravní cesta. Není ale využívaná k obchodní či nákladní dopravě, nýbrž zejména k turistickým a rekreačním účelům.

skrýt celé odůvodnění

Lukáš Mareš hovoří o prodlužování splavnosti Vltavy a budování Vltavské vodní cesty. Ta je postupně budována a rozšiřována již několik let. Dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb. je klasifikována jako využívaná dopravně významná vodní cesta I. třídy. Jedná se tedy o regionálně významnou cestu. O dalším rozvoji Vltavské vodní cesty v Jihočeském kraji se diskutuje i v současnosti. V plánu je dokončení modernizace lodního výtahu na Orlíku či rozšíření přístaviště v Týně nad Vltavou. 

Využívanost Vltavské vodní cesty rok od roku roste. Loni proplulo cestou v jižních Čechách 9 507 lodí, které přepravily 37 865 lidí. Snaha je cestu rozšiřovat tak, aby ji mohly využívat primárně lodě osobní dopravy a aby se dalo doplout s loděmi vážícími až 300 tun z Budějovic do Prahy. Je pravdou, že cesta není plánovaná pro využití k obchodní a nákladní dopravě a předpokládá se její hlavní využití v cestovním ruchu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož z kontextu výroku vyplývá, že Lukáš Mareš pojmem lodní doprava označuje obchodní transport osob či zboží z bodu A do bodu B při využití lodi. V tomto smyslu by lodní doprava mohla nahrazovat například silnice či železnici. Toto využití se od Vltavské vodní cesty skutečně neočekává, její hlavní náplní je turistické a rekreační využití.