Demagog.cz

Předvolební debata: Pardubický kraj

V dlouhé debatě se představili krajští kandidáti na post hejtmana – Tomáš Fadrný (lídr kandidátky SPD), Jan Foldyna (KSČM), Robert Hrdina (Strana zelených), Martin Kolovratník (ANO), Michal Kortyš (ODS + TOP09), Daniel Lebduška (Piráti), Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj), Michaela Matoušková (STAN) a současný hejtman Martin Netolický (ČSSD). Téma jistě potěší milovníky čísel – řešilo se financování krajů.

Ověřili jsme
ČT24 ze dne 15. září 2020 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

8 z celkově 41 ověřených výroků

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Kraj opravdu neškrtá ty investice.

Dle mediálních zpráv a zápisů z jednání Rady Pardubického kraje dosud kraj v důsledku koronavirové krize neomezil žádnou investici.

skrýt celé odůvodnění

Demagog.cz prohledal mediální výstupy ohledně největších investic Pardubického kraje. Žádný neobsahoval zmínku o omezení dané investice. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický opakovaně uvedl, že žádné krajské investice omezeny nebudou. Pardubický kraj chce rezervy najít v rámci dotačních programů, které by měly být sníženy přibližně na třetinu kvůli rušení akcí v době koronaviru. Snížení dotací pak potvrdil i radní pro sport René Živný. O omezování investičních akcí není zmínka ani v pravidelně vydávaných rozpočtových opatřeních Pardubického kraje.

Ani v zápisech rozhodnutí Rady není žádná zmínka o rušení připravovaných investic. Naopak, např. na zasedání dne 26. března 2020 bylo zahájeno (.pdf, str. 18) hned několik zadávacích řízení. Další výběrová řízení pak sice byla z blíže nespecifikovaných důvodů zrušena, ale hned nato opět zahájena, jako je to např. v případě úpravy dělostřelecké tvrze Bouda (.pdf, str. 21). Zakázka na zpracování projektové dokumentace na sloučení oddělení JIP ve svitavské nemocnici byla sice 10. srpna 2020 zrušena (.pdf, str. 37), avšak hned o měsíc později byl schválen (.pdf, str. 4) projektový záměr na tuto stavbu, a v investici se tedy zjevně pokračuje. Projekt energetických úspor na Základní škole v Lanškrouně pak byl zrušen bez náhrady (.pdf, str. 14), avšak nikoliv z důvodu úspor, ale na základě zprávy o průběhu zadávacího řízení.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Pracovně pracujeme s názvem Investiční fond Pardubického kraje, kde chceme právě ty nové zdroje aktivně vyhledávat a není to jen fond obnovy...

Martin Kolovratník představil na svém webu návrh na investiční fond, který má vyhledat nové zdroje pro Pardubický kraj. Některé zmíněné zdroje současné vedení kraje již využívá nebo o ně žádá.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO v Pardubickém kraji představilo na svém webu návrh na „Investiční fond Pardubického kraje“, který chce založit v nadcházejícím volebním období. Fond by získal peníze z fondů EU, unijního programu REACT, Evropské investiční banky, Národní rozvojové banky a z Fondu obnovy.

„V průměru bychom ročně mohli získat navíc 2,5 miliardy korun,“ říká Kolovratník.

Na svém Facebookovém profilu Martin Kolovratník napsal, že by peníze šly na financování rozvoje zdravotnictví, školství, dopravy a dalších oblastí.

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) využívá Pardubický kraj již nyní všechny dostupné dotační programy.

Hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož na svém webu Martin Kolovratník informuje o záměru založit investiční fond, který má vyhledat nové zdroje pro investice. Nicméně je dobré podotknout, že některé zdroje současné vedení kraje již využívá nebo o ně žádá.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

... je to třeba Národní rozvojová banka, nová entita, která úplně nově vzniká.

Národní rozvojová banka je projekt, který má spravovat různé podpůrné programy například z evropských fondů. Investiční fond, který chce Martin Kolovratník založit v nadcházejícím volebním období v Pardubickém kraji, plánuje z banky získat pro kraj potřebné peníze.

skrýt celé odůvodnění

Martin Kolovratník předložil na svém webu návrh na tzv. investiční fond, který chce založit v nadcházejícím volebním období. Fond by měl získat peníze mimo jiné z Národní rozvojové banky.

Na zasedání Národní ekonomické rady vlády přišel ředitel Komerční banky Jan Juchelka s návrhem na vznik Národní rozvojové banky, která by měla zastřešit práci Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), která spolu s pojišťovnou EGAP spravuje podpůrné programy.

V současnosti se debatuje o tom, jakou pozici bude banka v rámci státních orgánů mít, není vyloučeno, že by banka spadala přímo pod vládu. Analýza projektu má začít vznikat ještě v letošním roce. Výsledky by mohly být připravené v průběhu několika měsíců.

„V tuto chvíli je celý projekt skutečně v počáteční fázi a případné zařazení instituce zatím není dohodnuto,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Na vládním stole však delší dobu leží také projekt Národního rozvojového fondu, který má spadat pod ČMZRB a má financovat infrastrukturní projekty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se opravdu připravuje vznik Národní rozvojové banky, která by měla spravovat podpůrné programy, ze kterých by případně kraje mohly čerpat.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč.

Podle novely zákona o kompenzačním bonusu, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, činí výše příspěvku pro obce 1 250 Kč na obyvatele.

skrýt celé odůvodnění

Martin Kolovratník (ANO 2011) zde hovoří o kompenzacích, které směřují do rozpočtu obcí. Před ověřovaným výrokem například pronesl (video, čas 51:50): „To ale na čem se neshodneme, (...) je ten pohled na ty kompenzace, na tu náhradu od státu.“

Částka 1 250 Kč představuje jednorázový příspěvek na jednoho obyvatele, který k obcím směřuje ze státního rozpočtu za účelem zmírnění negativních dopadů zákona o kompenzačním bonusu. Dle jeho § 6 odst. 2 je totiž kompenzační bonus, který byl zaveden kvůli pandemii koronaviru, „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“, což negativně ovlivnilo daňové příjmy obcí.

Krácení této daně však původně vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“.

Parlament z těchto důvodů následně do zákona o kompenzačním bonusu, který vešel v účinnost už 15. dubna 2020, přidal část zavádějící „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. A to nejdříve v rámci novely účinné od 1. července 2020, kterou byl zaveden jednorázový příspěvek ve výši 1 200 Kč na obyvatele. Další novela, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, zvedla tuto částku na 1 250 Kč.

Na závěr dodejme, že příspěvky putují nejprve od Ministerstva financí k jednotlivým krajům, kterým je ministerstvo poskytne „do 60 kalendářních dní od nabytí účinnosti“ zákona o kompenzačním bonusu. Kraje poté tyto příspěvky převádějí přímo na účty obcí, a to „do 5 pracovních dní“. Příspěvek obcím byl Ministerstvem financí vyplacen již v polovině srpna.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb.

7. května 2020 vláda schválila mimořádnou dotaci 5,2 mld. Kč pro zaměstnance sociálních služeb a 27. července 2020 dotaci 11,25 mld. Kč pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče.

skrýt celé odůvodnění

27. července 2020 vláda ČR schválila (.pdf) „dotační program na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19“ a využití 11,25 mld. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví a vládní rozpočtové rezervy. Žádosti o dotace pak bylo možné podávat od 5. srpna do 5. září 2020, a to za období (.doc, str. 1) od 1. března do 31. května 2020.

Dofinancování sociálních služeb schválila (.pdf) vláda ČR už 7. května 2020. Z vládní rozpočtové rezervy uvolnila částku 5,2 mld. Kč. Odměna pro zaměstnance mohla být v tomto případě čerpána za období (.pdf) od 13. března do 31. května 2020 a žádat se o ni mohlo od 29. května do 15. června 2020.

V obou případech šlo vždy o odměny pro zaměstnance, kteří byli vystaveni riziku nákazy a pomáhali zajišťovat fungování zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb během koronavirové krize.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Na příští rok to bude dalších 6 miliard (pro kraje na investice do oprav silnic II. a III. tříd, pozn. Demagog.cz).

Celkovou částku 6 mld. na investice do silnic II. a III. třídy pro rok 2021 zmiňuje například zpráva Ministerstva financí. Kraje by na tyto investice měly v roce 2020 a 2021 získat od SFDI vždy 4 mld. korun. O další peníze pak mohou do 26. února 2021 žádat v rámci programu IROP.

skrýt celé odůvodnění

Asociace krajů ČR se v červnu 2020 dohodla s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem, že kraje získají ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) celkem „4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021“. A to na investice do oprav silnic II. a III. třídy a oprav mostů. V červenci pak výbor SFDI zmíněnou částku pro rok 2020 podmínečně schválil. Pro rok 2021 podle vyjádření Karla Havlíčka rozpočet SFDI také „počítá s příspěvkem krajům na silnice II. a III. tříd ve výši 4 miliardy korun“.

Zástupci krajů se s vládou dohodli i na možnosti čerpání dalších 4 miliard korun z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Kraje mohou podávat žádosti o přidělení těchto prostředků od srpna 2020 do 26. února 2021. V rámci tohoto dotačního programu kraje počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje“.

Dodejme, že prostředky ze SFDI budou rozděleny (.pdf, str. 1) mezi kraje „podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“. Pro získání těchto peněž pak musí kraje předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která udělení prostředků schvaluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů. Například pokud by byl projekt v kolizi s plánovanou investicí státu nebo pokud by se jednalo o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny. V případě Integrovaného regionálního operačního programu je však proces schvalování do jisté míry složitější (.pdf, str. 82). Kraje si tak nemohou být zcela jisté, zda na své konkrétní projekty dotace z IROP skutečně získají.

Je možné, že „6 miliardami“ pro kraje má Martin Kolovratník (ANO 2011) na mysli součet 4 miliard ze SFDI za rok 2021 a části prostředků z programu IROP. Ačkoli se nám nepodařilo dohledat, zda IROP skutečně tyto peníze rozděluje na jednotlivé roky, o 6 miliardách na investice do krajské infrastruktury v roce 2021 hovoří například Ministerstvo financí. A to v tiskové zprávě z 10. srpna 2020, v níž uvádí, že kraje „v letošním roce získají 6 mld. Kč na investice do silnic druhé a třetí třídy, stejnou částku pak obdrží i v roce 2021“. Částku 6 miliard, tentokrát pro rok 2020, později zmínil i tiskový mluvčí Ministerstva financí ve vyjádření pro Hospodářské noviny. Především z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť na rozdíl od jeho předcházejícího výroku „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb. Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek (v roce 2020, pozn. Demagog.cz), do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.již není tento výrok vztahován přímo k pomoci, která měla krajům proudit přímo od státu.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Letos teď v těchto dnech máme narýsován rozpočet SFDI, je v něm v tuto chvíli pevně částka na příští rok (příspěvek SFDI krajům na údržbu silnic II. a III. třídy, pozn. Demagog.cz).

Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury je již vypracován a nachází se v něm částka 4 mld. Kč, která má být určena krajům na údržbu silnic II. a III. třídy.

skrýt celé odůvodnění

V zákoně o Státním fondu dopravní infrastruktury se k sestavování rozpočtu uvádí:

Fond sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Fondu, který předkládá prostřednictvím ministra vládě vždy do 30. září. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. “

V současné době rozpočet ještě není předložen v Poslanecké sněmovně, ale můžeme do něj nahlédnout zde.

V úvodu rozpočtu je uvedeno (.zip obsaženo v TEXT ROZPOČTU.doc, str. 5): „Celkový rozpočet ve výši 128,7 mld. Kč umožňuje financovat výše uvedené požadavky včetně investičních akcí. Na neinvestiční výdaje je alokováno celkem 45,7 mld. Kč a na investiční výdaje je alokováno celkem 83 mld. Kč.“

SFDI v rozpočtu uznává (str. 23) nutnost finančně pomoci krajům se silnicemi II. a III. třídy a uvádí, že:

Na základě dohody krajů s vládou ČR byly finanční prostředky na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy ve výši 4 mld. Kč alokovány v rozpočtu SFDI pro rok 2021.“

S touto částkou pak rozpočet počítá v přílohách uvádějících výdaje ve výše odkazovaném archivu souborů (.zip podkapitola Kraje silnice II. a III. tříd, soubor „3 PŘÍLOHY – 4.pdf“, str. 9). 

Daný návrh mohl být do 15. září připomínkován a v blízké budoucnosti jej bude projednávat vláda a schvalovat Parlament. Navržená částka se tak ještě může změnit.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Před rokem 2014 nikdy takové dotace nebyly, od roku 2015 běží (dotace od SFDI krajům na údržbu silnic, pozn. Demagog.cz).

Od roku 2015 uvolňuje SFDI peníze na opravu silnic II. a III. třídy pro kraje. Předtím k žádnému pravidelnému dotování nedocházelo.

skrýt celé odůvodnění

Zástupci krajů pod záštitou Asociace krajů ČR se již dlouhodobě snažili od státu získat dotace na opravu silnic II. a III. třídy: „Považujeme za nutné upozornit na skutečnost, že se po dlouholeté nečinnosti předchozích vlád letos poprvé našel způsob, jak dlouhodobě neutěšenou situaci s opravami ‚krajských‘ silnic řešit.

Za průlomové označil tehdejší šéf Asociace krajů Michal Hašek jednání, o kterém informovala Asociace na svém webu v září 2014. Michal Hašek konstatoval: „Je to poprvé, kdy je vláda po několika letech připravena financovat ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) opravy krajských silnic.“ V březnu 2015 Ministerstvo dopravy ČR informovalo, že se rozhodlo ze Státního fondu dopravní infrastruktury uvolnit více než 4 miliardy korun.

SFDI od roku 2015 každý rok vystavuje pravidla pro Program financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů ze svého rozpočtu.

V roce 2015 byl SFDI připraven (.pdf, str. 1) rozdělit 4,4 miliardy korun. V roce 2016 byl připraven (.pdf, str. 10) poskytnout 3 miliardy korun. V roce 2017 SFDI pomohl financovat (.pdf, str. 12) tyto silnice krajům částkou téměř 2,87 miliardy korun.

Z výroční zprávy (.pdf, str. 46) SFDI za rok 2018 se můžeme dozvědět, že v roce 2018 poskytl krajům 4 miliardy korun. A nakonec z výroční zprávy (.pdf, str. 48) SFDI za rok 2019 vidíme, že krajům alokoval 1,9 miliardy korun.

Článek serveru Zdopravy.cz přímo uvádí: „Stát začal přispívat ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) krajům na silnice za ministra dopravy Dana Ťoka v roce 2015.“